3
masthead
31. července 1904. Číslo 210
4
article
svou diécesi, a oznamuje mu, že jeho plat
zastavuje se ode dne, kdy opusti
svou diécesi.
r. Z Paříže, 30. července. Kromě formál
ního přerušení diplomatických styků s Vatikánem
bylo ve včerejší schůzi ministerské rady ještě
usneseno, vydati »žlutou knihu«, kterou oficiálně
vyvráti se popírání papežské kurie o obsahu
některých listin. Ve žluté knize ozná-
meno bude disciplinární vyšetřován
s dijonským biskupem pro opuštěn
diecése bez svolení vlády a přísná opatření proti
klášterním řeholím, které v diecésíc
lavalské a dijonské zosnovaly bo
proti biskupům.
r. Z Paříže, 30. července. V »Aurore«
píše Clémenceaů: Papež znemožnil sám
pánům Delcasséovi, Rouvierovi a
Chaumiéovi, by jej hájili a způsobil, že
veškera nesjednocenost z ministerstva zmizela
a že i umírnění ministři rozluku
církve od státu podepíšou. Papež
zbavil Combesa jakéhokoli rozpaku v mini-
sterstvu, kterému umožněno, aby vypuknutí kon-
fliktu v otázce odloučení církve od státu posu
nulo do podzimku. Agresivní postup kardinála
Merry del Val dodal Combesovi od-
vahy učiniti přítrž diplomatické komedii, vy-
držovati vyslanectví revolučních lidských práv
na dvoře římské theokracie, representantky
práva božského.
Z Říma, 30. července. (C.- B.) Správce
francouzského vyslanectví ve Vatikánu baron
Courcel odjel dnes o ž na 9. hod. večen
do Pařiže. Dopoledne rozmlouval 20 minut
s kardinálem státním tajemníkem Merry deh
Vale m.
Aurore
Clémencea
Papež
Delcassé
Rouvier
Chaumié
Courcel
Paříž
Vatikán
Řím
Merry del Val
Merry deh Val
5
article
Hned po svém návratu na vyslanectví na-
řidil, by se vykonaly přípravy k odjezdu.
Po odchodu bar. Courcela z Vatikánu po-
volal papež státního tajemníka Merry de
Vala k sobě, by se informoval o jeho roz-
mluvě s bar. Courcel e m.
Generál Negrier.
Z Paříže, 30. července. (C.-B.) Některé
noviny tvrdí, že generál Negrier svoji demisi
jako inspektor armády odvolal, protože vláda
vyhověla stížnostem v jeho zprávě obsaženým
Odplutí amerického loďstva ze Rěky.
Ze Rěky, 30. července. (C.-B) Ameri-
cké loďstvo odplulo o 3. hodině odpoledn
ke Korfu.
Negrier
Korf
Vatikán
Paříž
Rěky
Merry jít Vala
Courcel e
6
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Bilance Úvěrní společnosti.
Z Vídně, 30. července. (»N. Fr. Presse«.)
Semestrální bilance Úvěrní společnosti nepřinese
za poslední půlletí žádného překvapení. Úro-
kové konto centrály bude asi mírně vyšší oprot
lonskému roku, ale provise centrály budou vy-
kazovati úbytek, ježto Úvěrnímu ústavu letoa
chybí loňská provise z konverse severní dráhy.
Konsorční zisk jest malý. Byl započten na
předlonskou emissi rakouské korunové renty.
jejižto výtěžek pro ústav jest representován
maximální sumou 100.000 K. Na druhé straně
bude asi větší zisk na effektech, poněvadž loň-
ského roku provedeny v nich větší odpisy, které
letos nejsou nutny. Ve filiálkách nenastane asi
žádná větší změna.
Vídeňská stavební společnost Union.
Z Vídně, 30. července. (»N. Fr. Presse«.)
Stavební společnost Union jmenovala svým
ředitelem stoupence křesťansko-sociální strany
dra. Mairedra.
Vídeň
Union
7
article
Rakousko-italská obchodní smlouva.
Z Vídně, 30. července. »N. Fr. Pressee
oznamuje: Ve vyjednávání s Italií o obchodní
smlouvu dlužno se připraviti na obrat, poněvadž
otázka vinného cla bude v jednáních probírána
na základě nových konkretních návrhů a poně-
vadž se Italové principielnímu stanovisku ra-
kousko-uherskému přibližili. Dohoda bude do-
sažena v blízké době.
Insolvence velké vinné firmy v Terstu.
Z Vídně, 30. července. (»N. Fr. Presse«.
Na insolvenci terstské vinné firmy M. J. Wol
jsou interessovány: Úvěrní spolek, Eskomaptní
společnost, Živnostenská banka, Anglobanka, f-
liálka Unionky v Terstu, Štyrská eskomptní
banka ve Štyrském Hradci, Rěcká úvěrní banka
ve Rěce, Přimořská spořitelna, Budínská banka
a Alžbětina spořitelna v Pešti. Dluhy činí 25
mill. kor. Hlavní díl připadá na směnečné
závazky. Dluhy za zboží jsou malé. Aktiva jsou
rovněž relativně malá. Konkurs dá se s těží
odvrátiti.
Mezinárodní syndikát zrcadlového skla.
Z Kolína n. R., 30. července. (»Köla. Zig.«)
Uskutečnil se mezinárodní syndikát zrcadlového
skla, k němuž patří všechny továrny až na malou
herzogenratskou, jež nemá skoro žádného vý-
znamu.
Italos
Wol
Rakousko
Vídeň
Terst
Rěce
Pešť
Kolín
Eskomaptní společnost
živnostenský banka
Anglobanka
Unionka
Štyrský eskomptní banka
Štyrský Hradec
Rěcká úvěrní banka
Přimořský spořitelna
Budínská banka
Alžbětin spořitelna
9
article
Z Bochuma, 30. července. (C.-B.) V dnešní
schůzi dozorčí rady zdejšího Svazu oce-
lové litiny oznámeno, že hrubý přebytek
činí 4.4 mill., odpisy 140.000 mk., bez ohledu
na prodaně doly, a čistý zisk 3 3 mill. Správní
rada navrhne valně hromadě výplatu 10proe.
dividendy. Pamětní nadaci přikáže se 300.000
pensijní pokladně a j. 100.000 mk. Přebytek
knihovní hodnoty prodaných závodů » Mariannae
a »Hasenwinkel« — asi 15 mill. mk. — zúčtuje
se zvlášt.
Z Nového Yorku, 30. července. (» Frankř.
Zeitung«.) Spolkový soud rozhodl, že Nort-
hern Securities nemohou platiti žádnou
dividendu, dokud spor nebude definitivné roz-
řešen.
Způsob vyjednávání mezi státy.
Z Londýna, 30. července. (C.-B.) V řeči
kterou měl ministr osad Syttleton v Laming
tonu, pravil: Ačkoliv jest povinností ministra
chrániti život, majetek a svobodu lidí, musí při
vyjednávání s jiným cizím státem tomuto vnak-
nouti přání, by s Anglií vyjednával ve smír-
livém smyslu. Všechny požadavky, jež
činí Anglie, musí se díti tudiž způsobem, který
nedolýká se cti onoho státu.
Státní hospodářství Spojených obcí.
Z Washingtonu, 29. července. (C.- B.) Vý
daje stální v červnu převyšovaly příjmy a
o 30 millionů dollarů. Tajemník finančního
úřadu prohlásil však prosidentu Roostveltovi, ž
na dlouhou dobu nebude třeba použiti 120 mill
uložených u národních bank.
Bochuma
Mariannae
Nový York
Londýn
Anglie
spojený obec
Washington
Zeitung
10
article
st. Z Pešti, 30. července. (Zvl. Ulgr. »Nár-
Listů«.) Na trhu prodalo se 45.000 metr. centů
o 5 hal. dráže. Platila: pšenice nová
tiská 81 kg K 10 50, 80 kg K 10.20 žlutá
stolno-bělehradská 80 kg K 10.40, 79 k
K 10.10, peštská 80 kg K 10.30, 79 kg
K 10 15, 78 kg K 10.10, 78 kg K 9 66 stnchlá,
horňácká 78.5 kg K 10.25, banálská 78.5 ke
K 10 30, podunajská 76.5 kg K 9771%, pan-
čovská 77.5 kg K 9 2713, srbská 78 kg K 9.70
rumunská 80 kg K 10.4213. statá tisská 79 k
10.35, makovská 79.4 kg K 10.371g. stolno-
bělehradská 78 kg K 10.—, pešiská 79 k
K 10.10, tur. bečská 78.5 kg K 10..25 na
konec srpna, srbská 75.5 kg K 9.50; žito
(+ 5 hal.) K 7.6214. ječmen K 6.60, ku-
kuřice (+ 30 hal.) K 6.65 až 6 . 75.
Termínový obchod byl pevný na
sucho.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10 81, na duben K 10 85, žito na říjen
K 7 86, na duben K 8.10, oves na říjen
K 6.96, na duben K 7.25, kukuřice na srpen
K 6.74, na září K 6.78, na květen 1905 K 6 84,
řepka na srpen K 10 60.
Slanina 3dil. po K 53.50; jiné zboži
beze změny.
Počasí parné.
Z Nového Yorku, 30. července. V minulém
týdnu přivezeno 30.000 dollarů zlata a 88.000
dollarů stříbra a vyvezeno 3000 dollarů zlata
a 798.000 dollarů stříbra.
Z Nového Yorku, 30. července. (Zvl.
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse: stálé. — Znamenala: pše-
nice na červenec —.—, na září 951/2,
kukuřice na září 54/4, eukr (Fair
Muscovados.) 31/2, bavlna 16.70. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
stísněné.
Platil
Slanina
Pešť
Nový York
kg
žlutat stolno
11
article
Technologické průmyslové museum (ústav pro
zvelebení živností) obchodní a živnostenské komory
v Praze vydalo právě výroční zprávu za r. 1903. Čin-
nost musea jest v nejednom směru pozoruhodna a
příkladná. S menšími prostředky činí pro živnosti
mnohem více než vídeňský obdobný ústav. Nemu-
žeme tuto pouštěti se do delailů, ale naší povinností
jest, konstatovati zdárný rozvoj i za uplynulý rok.
Činíme tak tím raději, protože máme za to, že úspěchy
musea konečně přece jen zdůrazní myšlenku jed-
notné organisace zemské pro povzne-
seni výroby řemeslné, tak nutné a naléhavě
Z činnosti samé uvádíme: Podací protokol vykazuje
v roce 1903 6070 podání; z kanceláře musejní bylo
vypraveno 12.662 přípisů, okružníků a zpráv časo-
piseckých. Činnost musea opětně se pojila převážně
k podpůrné akci maloživnostenské, a lze ji rozěleniti
v následující obory: 1. Odborná poradna. a) Oddělení
mechanicko-technologické. Počet vyřízených dotazů
v roce 1903 obnášel 464, z nichž bylo vyřízeno 192
plsemně, 272 ústné. Na výstavě pardubické dány or-
gány musea ve 29 případech odborné rady a pokyny.
takže celkový počet dotazů jest 493. b) Oddělení
chemické. Dotazů vyřízeno bylo: 657 (v roce 1902
518). Rozborů chem. kvalitativních provedeno 506
(v r. 1902 346); rozborů chem. kvantilativních pro-
vedeno 219 (v r. 1902 185): různých pokusů pro-
vedeno bylo 301 (v r. 1902 225). c) Publikace musea.
Praha
živnostenský komora
12
article
Ve sbírce odborných pojednání vyšlo v roce 1903.
Č. 8. Odborné zprávy chemického oddělení za r. 1902
od B. Setlíka a R. Urbana. Ve zvláštním otisku vy-
dáno bylo ze Zpráv pojednání p. Šellíka: „O kovech
drahých, jich zpracování a zdobení.“ Ve sbírce auto-
grafovaných přednášek vyšly přednášky pro lakýr-
níky, malíře písma, malíře pokojů a natěrače od B.
Sellíka. K podnětu a nákladem zemského výboru král.
českého vyšel spis ř. dra. V. Schustra „Útulky pro
učně“ a „Die Lehrlingsfrage“. d) Knihovna musejní
čítá celkem 686 knih (svazky nečítaje), z nichž jest
219 obsahu všeobecně technického, národohospodář-
ského, zvláště živnostenského; 227 obsahu mechani-
cko-lechnologického, 240 obsahu chemicko-technolo-
gického, c) Zkušební pokusná stanice pro průmysl tex-
tilní a papírový. Stanice tato má býti k podnětu zem-
ského výboru království českého při museu zřízena
a byly v roce 1903 vykonány přípravné práce pří-
slušné. Stálá výstava strojního oddělení obohacena
byla v roce 1903 opětně a čítá 118 strojů, 20 větších
přístrojů, 6 sbírek nástrojů (jichž jest asi 400 kusů)
a m. j. pracovních pomůcek. Nově vystaveno bylo 41
strojů, odebráno 44 strojů. Stálou výstavu navštívilo
v r. 1903 celkem 5604 osob. Museum spolupůsobilo při
odborně výstavě knihařské, kterou uspořádalo průmy-
slové museum pro vých. Čechy v Chrudimi od 10.
B Setlík
R Urban
B Sellík
V Schustr
Čecho
Chrudim
13
article
května do 1. června. Účasť technologického musea
na výstavě v Pardubicích konané od 16. července do
28. září týkala se jednak výstavy strojů ve zvláštním
paviilonu technologickém, jednak zobrazení činnosti
musejní, zejmena ukázek prací z kursů, pomůcek pra-
covních a vyučovacích. Výstava prací z kursů a po-
můcek pracovních nalézala se ve dvou místnostech
školních. Byly tu vystaveny ukázky postupu vyučo-
vání z kursů knihařských, obuvnických, pro mužské
a ženské krejčí, kursů kožešnických, rukavičkářských.
truhlářských a četných kursů lučebních. Na výstavě
v Hořicích pořádané od 16. července do 15. září
zúčastnilo se museum pouze zobrazením své činnosti.
zejmena vzdělavatelské, ukázkami kursovních praci
a postupy z vyučování. Co do spolupůsobení při zři-
zování a správě svépomocných druž-
stev živnostenských, jakož i při přenechávání
strojů neb poskytování zápůjček družstvům těmto
nutno uvésti. O zakoupení strojů ze zemské dolace
maloživnostenské jednáno bylo během roku s četnými
družstvy a živn. společenstvy. Ve většině případo
podány byly o jednání tomto zemskému výboru král.
českého příslušné zprávy a dobrá zdání. Jednání týkala
se fady již činných anebo projektovaných družstev.
Pardubice
Hořice
14
article
ev. společenstev neb jednotlivců. Značná role připadá
v činnosti kursům. V roce 1903 byly nově zave-
deny tyto kursy: mistrovský kurs pro ženské krejčov-
ství, mistrovský kurs pro nábytkové truhláře, před-
náškový kurs lučební pro malíře pokojů a lučební
přednáškový kurs pro mistry a dílovedoucí lučeb, to-
váren. Museum snažilo se i letošního roku kursy do-
savadní prohloubiti a zdokonaliti. Četným přihláškám
nemohlo museum ani v tomto roce vyhověti, odkázavši
je na rok budoucí. Celkem pořádalo museum v Praze
76, na venkově 47, celkem 123 kursy s 2356 poslu-
chači. Z počtu toho připadá 25 kursů na mužské
krejčí s 625 posluchači, 1 kurs pro ženské krejčov-
ství s 21 posluchači, 18 na kursy obuvnické s 375
posluchači, 4 kursy pro kožešníky s 52 posluchači,
7 na kursy truhlářské s 107 posluchači, 14 na kurs
knihařské s 204 posluchači, 12 na kursy rukavičkář-
ské s 362 posluchači, 1 kurs elektrotechnický s 13
posluchači, 1 kurs bednářský s 23 posluchačí a 40
kursů lučebních s 574 posluchači. Lonského roku opět
ohlásila celá řada okresních výborů a městských rad-
že buď založila stipendia, buď závazně slíbily, že
budou od případu k případu svým příslušníkům sti-
penda udělovati. Přednášek celkem bylo v roce 1903
v Praze pořádáno 19 veřejných, jichž průměrnou ná-
vštěvu možno na 70 osob při jedné přednášce páčiti
Praha
městský rada
15
article
Od počátku činnosti musejní pořádáno bylo v Praze
73 veřejných přednášek. I v loňském roce docházelo
tolik žádosti za uspořádání kursů a přednášek na
venkově, že mnohě žádosti dojdou svého vyřízení
teprve v roce příštím. V obvodu komory č.-budějo-
vické, plzeňské a pražské byly opětně kursy uspořá-
dány museem za přímé účasti a peněžní podpory těchto
komor. Programy kursů obuvnických a krejčovských.
jakož i řízem těchtr kursů zůstalo úplně nezměněno
Pořádány byly v tomto roce následující kursy: Kursy
obuvnické, krejčovské. truhlářský kurs theorelický
Praha
16
article
kurs pro zdobení kovů. Výstavy učednickýcl
prací dílenských nabyly v posledních létech
značného rozšíření a jest jen záslužno, že největš
počet jich připadá na král. české a z toh: největs
procento na výstavy pořádané za spolupůsobení musea
technologického. V běžném roce pořádány byly místní
výstavy prací učednických v král. českém jednak tech-
nologickým muscem (za součinnosti přísl. obchodních
komor a místních faktorů), jednak obchodními ko-
morami. Výstavy pořádány byly dle platných zásad
minislerstva obchodu a dle zvláštních ustanovení
vydaných museem technologickým. Ústav snažil se
při všech výstavách, aby předepsaných zásad i účelu
výslavek bylo přesně dbáno a známých vad výstav
se vystříháno; lze bez rozpaků uvěsti, že výstavy
učednických prací v Čechách pořádány byly poměrně
nejúčelněji a nejsprávněji. V Praze bylo v tomto roce
od pořádání místní výstavy upuštěno a bude opětně
výstava pořádána rokem letošním. Celkem obeslai
v roce 1903 v Čechách výstavy místní 2642 účňů
z těch připadá na výslavy, pořádané za součinnost
musea technologického, 2342 učňů. Tito zaměstnán
byli u 1500 mistrů a závodů. První cenu z nicl
obdrželo 594, druhou 903. Ústřední výstavy konány
byly museum technologickým v běžném roce dvě.
obvodová výstava ústřední v Hořicích a v Pardu-
bicích. Muscem věnována péče o zřizování a správě
besídek pro učně a podána četná dobrá zdání o žá-
dostech za subvenci jednak zem. výboru král. českého
jednak obchodní a živnostenské komoře pražské
Čechy
Praha
Hořice
17
article
Odborně pokračovací školy průmyslové při museu;
Škola knihařská, založená v září 1901, vykazovala
v prvém roce trvání 1901—1902 22 žáků, v roce
škelním 1902—1903 30 žáků a ve školním roce
1903—1904 bylo 21 žáků. Škola rukavičkářská zapo-
čala letos druhý rok svého trvání. V prvém roce
1902—1903 navštěvovalo ji 31, ve druhém školním
ríce 1903—1904 18 žáků.
18
article
Potrohradlská bursa. (Zpráva Živnostenské banky
pro Čechy a Moravu v Praze ze dne 30
července 1904.) Zcela nepatrný ústup kursů
na burse petrohradské, způsobený rozrušující události
attentátu na ruského ministra vnitra Plehva, potvrzuje
vyslovenou domněnku, že papíry ruské soustředěny
jsou nyní téměř výhradně v rukou lidí finančně velice
silných a že hodnoty bankovní, zejmena pak papíry
průmyslových podniků, vzhledem k abnormálnímu za-
městnání a horoucné práci s objednávkami státními.
jsou jakosti velmi dobré. Bankovní hodnoty, ve kte-
rých v posledním čase obchod vůbec byl minimální
i tentokráte nedávaly podnětu k čilejším obchodům
kursy jejich se jen nepatrně změnily. Akcie diskontn
banky u porovnání s předešlým týdnem získaly 5 r.
po přechodném oslabení konči 356.—. Kurs akcií mezi-
národní banky následkem realisací polevil se 355.— na
346.— Akcie ruské banky pro vnější obchod zname-
nají skorem nezměněny 285.—. Petrolejové hodnoly
nadále zůstaly zanedbány, neboť všechen zájem bursy
byl výhradně absorbován železářskými papíry. Akcie
spol. Baku po přechodném oslabení na 448.— vzpru-
žily se na 452.—, Akcie spol. Mantašev oslabily se
na 1871/2 a akcie kaspijské spol. na 4750.—. Železář-
ské hodnoly v minulém týdnu dodávaly ráz burse:
jen že počáteční pevné smýšlení ustoupilo tentokráte
značnému seslabení následkem realisací a záprodejů,
způsobených zprávami z bojiště. Vzdor tomu skorem
veškeré ze zmíněných železář. hodnot vykazují kur-
sy, kteréž za normálních dob nevykazovaly a u porov-
nání s týdnem minulým vykazují kursový zisk. Akcie
brjanských železáren oslabily se na 110.—, končí
112.—, tudíž o 3 r. výše nad záznam týdne minulého.
Plehv
Čechy
Morava
Praha
Bak
zpráva živnostenský banka
19
article
Akcie sormovských železáren vzpružily se na 160.—
a po přechodném oslabení na 1571/2 znamenají 159.—
Hartmanské vozovky zachovaly klidný směr a zname-
nají 152.—. Pro akcie petrohradské metallurgické to-
várny a brjanských uhelen panuje velmi dobré mínění
Pro státní papíry panovalo pevné smýšlení. Státn
4% renta nezměněna 92.375. Ruské losy z r. 1864
zlepšily se na 389.—. Losy z roku 1866 po přechodném
zvýšení na 302.— končí na úrovni týdne minulého
při záznamu 300.—. Na burse berlinské obchodovala
se 4% ruská renla z r. 1902 po 92.50 a po přechodněm
oslabení na 91.60 končí 91.75 peníze. Akcie diskontní
banky petrohradské obchodovány po 113.90 a 114.50
akcie Mezinárodní banky po 140.— a 1401/4
mezinárodní banka
20
article
Rusko-německá obchodní smlouva. Téměř obra-
tem ruky vyřízena v Norderneyi otázka, o které se
soudilo, že teprve po dlouhých zápasech bude rozře-
šena, bude-li rozřešena vůbec. Motivy politické pomá-
haly tentokráte překlenouti propast rozporů. Doku
se radili pouze odborní zmocněnci Ruska a Německa,
dokud se porady pohybovaly v širokém rámci debal
založených na obšírných elaborátech, vypracovaných
na základě přání průmyslu a zemědělství, a dokud
bylo více chuti poznati názory strany druhé než
sjednati novou úmluvu, zdálo se, že Rusko asi stěží
se odhodlá přijati nový celní tarif německý s mini-
málními sazbami obilními, který zvyšuje dosud oprot
Rusku platné clo pšeniční z 31/2 na 51/2 mk., tedy
o 2 mk., žitné z 31/2 na 5 mk., tedy o 11/ mk.
ovesné z 28 mk. na 5 mk., tedy o 22 mk. Toto
pronikavé zvýšení nepopíratelně padne z části za do
vozné a uloží tedy Rusku značné oběti, jak ostatné
patrno z toho, že celkový vývoz Ruska do Německa
činil v roce 1902 celkem 693 mill, a z toho přípa-
dalo na obilí 368 mill. mk. Obilní vývoz ruský do
Německa v posledních lelech činil (v q):
žito
oves
pšenice
ječmen
Rusko
Německo
21
article
1894 2.805.943 5,334.491 2,921.904 5,303.917
1896 8.524.648 7 879.708 4.246.345 5,003.440
1898 7.755.061 6,112.965 2,056.761 6,860.653
1902 6.281.859 8.419.886 3,258.958 71,776 460
1903 7,869.000 7,185.000 3,771.000 11,235.000
Podrobuje-li se tedy Rusko novému německému
minimálnímu obilnímu tarifu — a o tom nené nyní
již pochyby — nutí ho vážně motivy politické k to-
muto kroku, který ještě nedávno považovaly ruské
listy za vyloučený. Ovšem: Rusko dosahuje co do
ječmene výhody, že ječmen jeho (z obrovské vělšiny
krmný) nebude podřízen novému clu minimálnímu.
nýbrž nižšímu (2 mk.). Výhoda tato není při obrov
ském vzrůstu ječmenného ruského vývozu do Ně
mecka nepodcenitelná, ale fakt přijetí mini málního
tarifu přece jen mluví dosti důrazně, že rusko
německá smlouva jest sice pro Německo hospodář
ským úspěchem, ale pro Rusko politickou záležitostí
A tato okolnost jediné vykládá úspěch jednání nor
derneyských a podpis nové rusko-německé smlouvy
O obsahu jejím zatím mnoho zpráv není. Vláda po
nechává si podrobnosti až pro sezení parlameniní.
kdy doufá míti v záloze i ujednání s Rakouskem.
Oslatně jest v tom akt opatrností, aby Rakousko.
znajíc ústupky učiněné Rusku, které i jemu při do-
větku nejvyšších výhod prospějí, nežádalo jiných
kompensací. Jaké ústupky učinilo Německo, není
naprosto známo. Praví se jen, že se podřídilo vyš-
ším ruským clům co do chemických produktů a že
slíbilo usnadniti dovoz dobytka z Ruska. Ač jest
otázka, jak vlastně nová rusko-německá smlouva
vypadá, velmi závažnou — nutno zatím se spokojiti
s pouhým faktem sjednání. Ale ten není zrovna pro
Rakousko výhledným, neboť co do ječmene trčí proti
němu bašta zvýšené sazby stejně hrozivě jako dříve.
Ruska
Rusko
Německo
Rakousko
22
article
Potvrdí-li se zpráva, že Německo přijalo zvýšené
sazby ruské co do průmyslu, pak patrno, že Rusko
spoléhá čím dále tím více na svůj postup k sobě-
stačnosti, ideu, kterou tak vítězně vnesl do ruské
politiky obchodní Mendělejev a moskevský slavjano-
filism. Jak bude ale za těchto okolností vypadati
smlouva rusko rakouskár
Dopravní úhona na Labi. (Zpráva firmy »Jos
Kosta v Praze«, obchod zasílatelský a paroplavební)
Dostavivší se v posledních dnech deště nikterak ne
poskytly naději, že stav vody na Labi nějakého trva-
lého zlepšení dojde. V pátek ráno vykazoval zdejšt
vodoměr na Vltavě vzestup vody o 3 cm., které však
již odpoledne téhož dne vyrovnány byly. Drážďanský
vodoměr, který jest pro přívoz do Rakouska směro-
datným, vykazuje 220 cm. pod normálem, stav to,
jenž nemá pamětníka. Plavba na Labí jest úplně za-
stavena a v některých stanicích na dolejším Lab
leží lodi již po několik neděl, očekávajíce svého vy-
svobození. Vélšina importěrů jakož i vývozců ne-
chávají dle možnosti zboží své vykládati a dále
dráhou dopraviti. Hůře jest s oněmi zásilkami, které
na lodích mimo stanice uprostřed řeky sedí, poněvadž
jich vykládati nelze. V Hamburku přijímá se zboží
k dopravě pouze výminečně a to za ceny velmi vy-
soké a bez veškeré závaznosti, kdy odpluje. Však
velice vážně a ne bez obavy pohlížejí ony firmy
k této neblahé situaci, které se vývozem ječmene
do Německa a přes Hamburk dále zabývají. Letošní
jakost ječmene vyhovuje úplně všem požadavkům a
lze očekávati, že letošní export nebude menší loů-
ského. Potrvá-li však nynější kalamita na Labi
Ruska
Německo
Rusko
Praha
Vltava
Rakousko
Laba
Hamburk
Jos Kosta
centimetr
23
article
nebude-li možno ječmen po vodě vyvážeti, pak jest
arciť otázkou, zdali při nynějších vysokých sazbách
po dráze obchod možným bude. Vydatný, několik
dní trvající dešť je s to, aby tyto veškeré svízele
překonal.
C. k. rak. státní dráhy. Dnem 1. srpna nabudou
platnosti tarifní pomůcky: Dodatek I. k tarifu, díl
II., sešit 1. pro rakousko-uhersko ruskou pohraniční
dopravu, dodatek IX. k tarifu, díl II., sešit 2. pro
východoněmecko rakouský železniční svaz a nový
tarif, díl I. oddělení A a B. díl II. sešit 1. b a sešit
2., pak dodatek IV. k tarifu, díl II. sešit 1. a pro ra-
kousko-uhersko italskou dopravu.
Světová prodnkce zlala z. 1903. »Mining and
Engineering Rewiew« uveřejňuje následující stalistiku
výroby zlata v posledních deou létech:
Země:
1902
1903
v dollarech:
Mining and Engineering Rewiew
24
article
Severní Amerika:
Spojené státy. ..
Kanada.
Nový Fundland . .
Mexiko . . . . .
Střední Amerika . .
Jižní Amerika
Argentina . . . .
Bolivie . . . . .
Brasilie . . . .
Chile . . . . .
Columbia . . . .
Ecuador . . . .
Britská Guyana . .
Nizozemská Guyana
Francouz. Guyana .
Peru . . . . .
Urvguay . . . .
Venezuela . . ..
vropa:
Rakousko
Uhry .
Německo . . . .
Italie .
Portugaly . . . .
Španělsko . . .
Švédsko . . . .
Turecko . . . .
Anglie . . . . .
Afrika
Transvaal . . . .
Abessinie . . . .
Rhodesia . . . .
Sudan . . ..
Západní pobřeží.
Mads gaskar . . .
Mozambik . . .
A sie:
Britský Borneo . .
Čína
Francouz
Mads
severní Amerika
spojený stát
Kanada
Mexiko
Amerika
Argentina
Bolívie
Chile
Guyana
Peru
Venezuela
Rakousko
Uhry
Německo
Španělsko
Švédsko
Turecko
Anglie
Afrika Transvaal
Súdán
Mozambik
Borneo
Čína
25
article
79,992 800
20,741 245
82.680
11,293.524
1,550.000
60.000
150.000
3,036.381
500.000
2,100,000
275.000
1,829.137
390.498
2,392 428
1,850.000
33.237
600.000
4.659
2,165., 000
62.472
10 270
2.500
1.300
26
article
Norsko .
Norsko
29
article
10 000
62. 500
33.000
63 105
30
article
35,250.155
700.000
3,573.822
50.000
400.000
575.000
150.000
275.000
5,500.000
657.306
9,683.798
1.606.000
3,500 000
375 000
82,454 344
450.000
31
article
Východní Indie . .
Britská Indie . . .
Japonsko . . . .
Korea . . . .
Malajský Archipel.
Australie . . . . .
Jiné země
Indie
Japonsko
Korea
Austrálie
33
article
Úhrnem . .
Slosování a tahy.
Z Vídně, 30. července. O dnešním tahu cla
ryských losů připadla hlavní výbra 52.500 K
č. 2197.
Potraviny ve staroměstské tržnici v Praze
(Zpráva tržnice ze dne 30. července.)
Mase a masné výrobky: Hovězí maso přední
1 kg K 1.28, 1.36, zadní K 1.52, 1.60. Teleci maso
přední 1.36, 1.44, zadní 1.52, 1.60. Vepřové maso
přední 1 kg 1.44, 1.52, zadní 1.60, 1.80. Skopové
přední 1 kg 1.12, 1.20, zadní 1.28, 1.36. Jehně v celku
O, —.—, jehněčí předek 0.—, 0.—, jehn. hřbet
0.—, 0.—, kůzle v celku 0.—, 0.—, kůzlečí předek
0.—, 0.—, kůzlečí hřbet 0.—, 0.—, sele 0.—
Lůj 1 kg 0.88, 092. Vepřové sádlo 1 kg 1.52, 1.60.
Telek
Vídeň
Praha
kg
34
article
Zvěřina: divoká kachna 1.20, 2.40, sněhule pár 0.—
—.—, srnčí maso přední 1.40, srnčí maso zadní 2.40
— Drůbaž: a) živá: husa nekrmená 3.—, 8.20.
husa vykrmená 4.—, 5.—, kachna 1.60, 1.80, kro-
can 0.—, —.—, krůta 0.—, 0.—, kuře 0.80, 0.90
slepice 1.40, 1.80, perlička 0.—, 0.—, holoubata1
pár —.80, 0.90; b) zabitá: husa stará K 0.—
0.—, husa mladá 4.—, 7.—, husa francouzská
—.—, —.—, kachna domácí 1.60, 3.—, kapoun
0.—, 0.—, kohout (polák) 0.—, 0.—, kuře 1.—
1.40, slepice 1.60, 2.40, holoubafa pár 0.90, 1.10.
krocan 0.—, 0.—, perlička 0.—, 0.—, krůta Ú.—
— Ryby, raci, žáby: kapr kg K 2.—, 2.20, candát
ruský 3 60, lín 0.—, mík0.—, úhoř 5.—, pstruh amer
7.—, 8.—, sumec 6.—, 0.—, losos domácí 5.60, 0.—
rýnský 0.—, drobné ryby 1.—, 0.—, parma 1.—, 1.20.
bělice 1.—, 0.—, štika 2.40. O.——, raci říční 1 kus
0.30, 0.40, raci cizí 0.16. 0.24. — Vejce a mléčné
výrobky: vejce české čerstvé 1 kus 5, 6 h,1
kopa 3.20, 3.20, vejce vápenné 0. — h, 1 kopa 0.—
0.—, vejce halič, váp. kopa 0.—, 0.—, uher. 0.—, 0.—
máslo čajové, 1 kilogram K 2.50, 2.60, čerstvé
2.20, 2.40, starší 2.—, 0.—, přepuštěné 2.50, 2. 60,
margarin 1.24. 1.40, přepuštěný 1.24, 1.40, čerstvý
tvaroh 1 kg 32, 36 h, sýr smetanový 1 kus 36, 7
h, syrečky čerstvé 1 kus 6, 8 h, syreček naložený
3, 4 h, kopa K 1.50 až 1.60, kokolín 1 kg K 1.36
až —.—. — Med český K 1.60, 2.—. — Zemčata
stará 1 kg 0, 0.—, i q 0.—, K 0.—, konservo
vaná 1 kg —, zemčata nová 1 kg 12, 16 h, 1. q 11.20.
Zvěřina
Ryba
kg
35
article
Zeleniny: celer kg K 0.—, 0.—, nový otýpka 0 04, 1.—,
cibule kg 14, 20 h, česnek kg 30, 40 h, fazole (lusky)
kg 0.40, 0.70, hrách (lusky) 1 kg 0 60, 0.70, zelený
1 litr K 1.80, 2.20, chřest 1 kg K 0.—, 0.—, jablka
rajská kg 0.20, 40 h, kedlubny otýpka —.06, 0. 30.
karfiol 1 kus 18 až 50 h, 1 mandel K 1.20, 5 —
kapusta kopa K 2.40, 5.60, křen 1 kg 40, 70 h, křen
svazek K 4.60, 5.60, mrkev otýpka 4, 24 h, okurky
čerstvé kopa K 2.80, 7.—, kus K 06. 0.20, k naklá-
dání kopa 0.60, 1.80, petržel otýp. 8. 40 h, por otýp.
6, 8 h, řetkvička mandel 0.40, 0.60, řípa červená
otýpka 8, 12 h, 1 kg 0—-0 h, salát hlávkový kopa
2.—, 4.—, tentýž 1 kus 4 až 10 h, špenát kg 0.30.
0.60, vodnice otýpka 0 6, 0.8, zelí bílé kopa 3.60, 14.—
1 hlávka 10. 30 h, zelí červené kopa K 7.—, 14.—,
hlávka 14, 30 h, zelí naložené 1 kg 0, — h.
štěrbák 1 kg —.—, —.—, hrnek pažitky 0 —, 0..—
Houby: Hříbky čerstvé 1 kg K 0.—, 0.—, kus 0.0.
0.00, sušené 1 kg 0.—, 0.—, žampiony kus —0
—, chřapáči —, 0.—— h. — Ovoce čeratvé 1 kg
hrušky 30, 40 h, jablka 24, 48 h, švestky —, —h
jahody červené 0.—, 0.—, víno v hroznech K 1.60
1.70, mišpule kg —, — h, brusinky kg 30, — hal
angrešt 1 kg h 28, 32, borůvky 1 kg h 0.28, 030
broskve 1 kg 1.20, 1.40, ořechy liskové 1 kg O.
třešně 0 64, U.80, višně 0.—, 0.—, maliny 0.50, 0 90
merunky 0 40, 0.60, rybíz 0.70, 0.80, ořechy vlašské
kopa — h, pomeranče kus 0.—, 0.—, citrony kus
Houba
Hříbek
kg
U . 80
kg
36
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 31. července. Den od začátku roku 213.
do konce roku 154. — Východ slunce o 4. hodine
28 min. ráno, západ slunce o 7. hodině 45 minu
večer. — Východ měsíce o 9. hod. 24 min. večer, zá-
pad měsíce o 8. hod. 31 min. ráno.
Katoliků svátky: Ignáce.
Evangelíků památné dni: Mand. protireg.
Pravoslavných: Emiliána.
Na pondělí, 1. srpna. Den od začátku roku 214.
do konce roku 153. — Východ slunce o 4. hodině
30 min. ráno, západ slunce o 7. hod. 43 min. večer.
— Východ měsíce o 9. hod. 58 min. večer, západ
měsíce o 9. hod. 32 min. ráno.
Katolíků svátky: Petra v okovech
Evangelíků památné dni: Císaře Maxmiliána Il
Pravoslavných : Romana.
Povětrnost.
Z Vídně, 30. července. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.
Pro království české, Moravu a Slezsko
(Tel. meteorologického ústavu.) Pohoda, vítr slabý
teplo, ráz počasí potrvá.
Zejtra: počasí krásné
Meteorologická pozorování na rozhlsdně na Petřinl
3225 metrů nad mořem,
Dne 29./30, července 1904.
9 h. več. 7 h. ráno 2 1 odp
Tlakoměr.. 736 2 737.1 7363
Teploměr C. + 176 + 172 + 25
Vlbko. . . 59 66 47
Obloha . .. jasná zcela jasná
sz
sv Sz
Ignác
Mand
Petro
il
Vídeň
Morava
Slezsko
37
article
Sila větru . čerstvý mírný rrrlrat
Sila větru . čerstvý mírný rrrlrat
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 21 8e
Teplota nejvyšší na slunci . . + 43.7
Teplota nejnižší ve stínu . . + 12 4
Teplota nejnižší při zemi . . + 10.7
Slunce svítilo 121/4 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 31.5
Srážky v mm. 00
74 425,340
19,500.000
43.000
12,550.000
1,600.000
slunce
38
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru
V neděli 31. července.
Začátek o půl 4. hod.
Po čtvrté: Čistý lístek.
Veselohra o 3 jedu. Napsal A z Wolzogenů. Přeložil
J. Tíšnov. Režisér A. Jiřikovský.
V neděli 31. července.
Začátek o 7. hod
Poprvé v této sezoně;
Pražané v Pekině.
Výpra ná fraška se zpěvy o 4 jedn. od B. Dovské.
Přeložil K. Želenský. Režisér B. Kovář. Dirigení
E. Starý.
J Tíšnov
A Jiřikovský
B Dovská
K Želenský
E Stará
Praha
lidový divadlo
39
article
50.000
150 000
2,800.000
575.000
2,000.° 00
250.000
1.625.000
375 000
2,100.900
1,750 000
35.000
600 000
Aréna na Smíchově (ullže Palaokéh
V neděli 31. července.
Začátek o 1/24. hod
Novinka:
Komedie člověka.
Velká výpravná satyrická hra o deseti odděleních. Na-
psal O Schäffer. Některé texty ke zpěvní části od
Josefa Švába. Hudbu složil R. Piskáček. Režisér Josel
Kublk.
V neděli 31. července.
Začátek o 7. hod.
Komedie člověka.
Schäffer
Josef Šváb
R Piskáček
Josel Kublk
Smíchov
40
article
5.000
2,150 0v0
62.000
10.200
2.500
1.000
24,000.000
10,000
62.500
30.000
na Král
Král
41
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeoh
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeoh
50.000
V neděli 31. července.
Začátek o 1/a4. hod.
Vrátný z Karlína.
Fraška se zpěvy o 3 jedn. a 6 odděl. Pro české di-
vadlo upravil Fr. Novotný.
V neděli 31. července.
Začátek o 7. hod.
Po prvé: Růžová pouta.
Veselohra o 3 jednáních. Napsal Antonín Lokaj.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny.
Poslední pohostinská bra nejmladší české herečky
Žofky Bouškové.
16254
Fraško
Novotná
Lokaj
Boušek
Karlín
Pištěkův lidový divadlo
42
article
61,527.231
700 000
4,146.2n0
50.000
350 000
700 000
150.000
275.000
6,000,000
550 000
11,118.82
1,700.000
4,000.0 0
350.000
88,170.909
450.000
44
article
Rodinné zprávy.
Rodinné zprávy.
Pan Bohumil Skoták, učitel tělocviku vyššího
státního Jeho lmperátorského Vysočestva Velkého Kní-
žete Michaela Nikolajeviča IL. mužského gymuasia
v Tiílise na Kavkaze a slečna Růžena Varva-
žovských, dcera továrníka v Praze—VII., slaviti
budou síatek manželský v úterý dne 2. srpna t. r.
o 11. hodině v chrámu řáně svatého Klimentav
Praze— VII.
16283
Skoták
Michael Nikolajeviča
Varv
svatý Klimentav Praga
Kavkaz
Praha
47
article
Bratři, rodáci!
Bratři, rodáci!
Dne 27. července 1904 v pravé poledne
stihlo pošumavské město Vimperk hrozné ne-
štěstí: v necelých dvou hodinách lehlo 48 domů
až do základů popelem, s domy shořelo pak
obyvatelům vše, tak že stojí zde nyní jen s ho-
lými životy bez přístřeší, bez nábytku, šatu
i haliře peněz. Požár vyžádal si v oběť i pět
životů lidských, nehledě k četným vážnějším
případům popálenin.
Co jsme pro své neštěstím stížené bližní
v první chvíli učiniti mohli, jsme učinili; ale tato
první pomoc jest jenom jako kapka do moře po-
škození jejich. Proto obracíme se na Vás, bratři,
s prosbou:
Slitujte se nad poškozenými spolubratry,
nedejte jim upadnouti v úplnou bídu, podejte
jim rychle svoji bratrskou pomoc. Nehleďte na
to, že dáte někdo málo, jenom prosíme Vás,
pomozte rychle, neboť kdo v takovémto neštěstí
rychle dává, ten dvakráte dává. Bída poškoze-
ných je veliká a proto jim bude každá podpora,
ať v hotovosti, anebo v oděvu, prádle atd. daná
velice vítaná a potřebná.
Za každou podporu, poslanou Národní jedi
notě pošumavské v Praze, ve Vodičkově ulie
čís. 36 nebo do panoramatu na Ferdinandově
třídě čís. 11, již tímto dáváme každému dárci
jménem svým i poškozených Čechů své:
Zaplať bůk!
Z výboru odboru Národní jednoty pošumavské
a České besedy ve Vimperce,
dne 28. července 1904.
Josef Melena,
Jan Hermann,
JUDr. A. Gallus,
Jaroslav Rys,
předsedové.
jednatelové.
Ústřední výbor Národní jednoty pošumavské
v Praze.
JUDr. Fr. Scheichel
František Titöra,
předseda.
jednatel.
Odbor Národní jednoty pošumavské pro Nové
město pražské.
Achill Krätzner,
JUDr. Karel Baxa,
předseda.
jednatel.
Čecho
Melen
Hermann
JUDr
A Gallus
Rys
Scheichel
Titör
Baxa
Vimperk
Praha
Ferdinandov třída
Francie
odbor národní jednota
Český beseda
národní jednota pošumavský v Praga
Achill Krätzner
48
article
(Zasláno.)
Žena, která vstoupila do veřejného života, musí
považovati za svou povinnost nejen se interesovati
o všechno, co je ku prospěchu veřejnosti, nýbrž
také dle možnosti přiložiti ku provedení toho ruku
pomocnou,
Tomuto názoru a přesvědčení svému dáváme
účinný výraz od té doby, co ženská činnost u nás
se počala organisovati v různých sdruženích.
Účinná pomoc jeví se ušlechtilou činností, bud
slovem šiřícím prospěšné zásady a učením vedoucím
jiné k uskutečnění toho, v čem poznán byl duševní
neb hmotný získ veřejnosti. Anebo dále jdouc jeví
se přímo obětavostí a to způsobem práce, jaké se
podrobujeme prc myšlenky dobré nebo bezprostřední
himotnou podporou jich.
Nechcemeť šiřiti se o tom, co již bylo vykonáno
ženskými sdruženími českými v tomto ohledu. Jsou
to věci známé a můžeme radostně dodati, pro nás
i pro celou veřejnost povznášející. Však bude také
jednou svrchovaně zajímavým takový podrobný pře-
hled dosavadní ženské činnosti a její úspěchův
našem národě.
K výše uvedeným směrem se zdarem pracují-
címu sdružení náleží také spolek náš »Pražský odbor
dam Ústřední Matice školské«.
My, vědomy jsouce toho čestného úkolu, jenž
vytknut nám byl názvem »pracovnice pro Ústřední
Matici školskou«, snažíme se vždy, ovšem vždy jen
obětavě podporovány jsouce naší, vždy povinnosti své
plně si vědomou českou veřejností, a střádáme halé
k haléři a vynalezáme nové a nové podniky ku
získání potřebného kapitálu k udržení, k upevnění
ohrožených našich tvrzí v uzavřeném území.
Letošním rokem nastupuje spolek náš druhé
desítiletí své činnosti.
Vzpruženy jsouce pronikavým úspěchem, jímž
korunována byla práce naše, neb odvedly jsme z
minulé desetiletí ústřednímu výboru Ústřední Matio