ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6d62b270-71e0-11dc-9fb4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 79, place 96, work 2, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
. července 1904. Číslo 210
4 article
ustavy, na kterých vyučuje se jiným jazykem, než jeho mateřským. Požadavek ten je spravedlivý a ze slovan ských národů nikdo se mu nevzpírá a kdyby Němci v úctě měli tu svou ústavu, již národům ostatním vnutili, v první řadě sami by o to pe čovali, aby v tomto směru vyhověno bylo všem národům, jež žijí v soustátí rakouském a jež právem činiti mohou nároky na všechny školy a vůbec na všechny pomůcky osvětové, ktere zvykli jsou Němci v Rakousku konfiskovati sami pro sebe. Však v tomto státě vyvinuly se poměry zpu- sobem tak nepřirozeným a zvráceným, že zde i zřízení prosté opatrovny je aktem politickým aže kulturní potřeby odměřují se ve Vídni ne se sta- noviska osvětového, nýbrž se stanoviska politi- ckého a národního. Proto vláda odpírá Italům to, čeho marne dovolávají se dosud dvakrát tak čelní Slovinci, haličti Rusové a co odepírá se bezmála dvěma millionům Čechů na Moravě a ve Slezsku. Poněvadž ale Ital je ve Vídni přece jen ve větší lásce než Slovan, neboť jen naproti tomu syči z Vídně germánská zášť, dali se rozhodující činitelové ve Vídni pohnouti k koncessi, aby pro Vlachy zřízena byla prozatím prý právnická akademie místo v Roveredu — v Trentinu. Slovinci a Rusové, jichž je dohro- mady aspoň šestkrát tolik co zdejších Vlachů, rádi by přijali podobnou splátku na veliký dluh, jímž povinna jest jim tato otčimská říše, však Vlachové ji odmítají, trvajíce na tom, že pro ně zřízena býti musí vlašská universita v »kul- turním a politickém jejich středisku« v Torstu.
Němec Italos Rus Čecho Ital Vlach Slovinec Rakousko Vídeň Morava Slezsko Trentino
5 article
Poněvadž ale vláda, jakkoli by strašně ráda zabezpečila si hlasy italských poslanců, kteří ve mnohých věcech ve vídeňském parlamentě rozhodují, k tomu se nemá, bouří se Vlachové. bouří se zejmena jejich mládež a na jihu této zajímavé říše odehrávají se té doby opět epi- sody, jež dochovaly se na naše dny z dob, kdy vlašští vlastenci vrhali se v boj za osvobo- zení a sjednocení uhnětené a státně rozervané své vlasti. Jest to zejmena italská irredenta, jež opěo se bouří a dává rakouské policii a rakouským soudům příležitost, osvědčiti naproti terstským nespokojencům svou břitkost. Domovní prohlídky u jednotlivců a ve spolcích střídají se se zatý káním podezřelých »revolucionářů« a veřejné listy jsou plny zpráv o opatřeních orgánů bez- pečnosti, kteři namáhají se plnou parou, aby v zárodku udusily nebezpečné hnutí a na zod- povědnost pohnali provinilce proti pokoji autoritě státní.
Vlach
6 article
To děje se na jihu. Tak brání se stát proti irredentě italské. A co děje se na severu? Panovačnost, nadutost, naprostý nedostatek citu právního, pouze germanské povaze vlastní, bouří se ve staré zemi slovanské, kde od sta- letí germanisace provozuje orgie, aniž by se jí bylo podařilo zlomit slovanský ráz země té k vůli tomu, že vláda odhodlala se zříditi tam při polském a českém učitelském ústavě slovan- ské paralelky. Ne snad samostatné školy, nýbrž vedle německých ústavů a pod německou sprá- vou chudičké, z milosti trpěné pobočky slo- vanské Ne z lásky ku Polákům a Čechům, tl méně pak ze spravedlnosti odhodlala se vláda k tomuto kroku. Doznalť sám dr. Körber, že vládu donutila k tomu naprostá nezbytnost. neboť pro české a polské školy obecné ve Slez- sku, většinou slovanském, nebylo již učitelů Kde také by se jich nabralo, když v tom o krásné vlasti slezské utrženém cáru nebylo do- sud ústavu, v němž by učitelové slovanšti byli odchováváni.
Polák Čecho doktor Körber
7 article
Vláda byla by musila české a polské školy ve Slezsku znenáhla zavřít, mládež slovanská byla by v zemi té zůstala na konec bez škol- ního vzdělání, a proto byla nucena učiniti opa- tření nějaké, aby zamezeno bylo skandálu, který by byl jasněji než co jiného ozářiltu »vášně prostou vytrvalost« chefa nynějšího ka- binetu a rakouskou vládní methodu vůbec. Kdyby byla špetka spravedlnosti v této vládě, byla by dávno již zřídila pro Slezsko samo- statné ústavy učitelské, však regim, jenž sám navlékl na sebe jařmo německé národní tyranie a prohlásil otrocky, že ve všech disposicích říditi se chce komandem německým, nechtěla nesměl tak učinit. Nevěda kudy kam, vyvlekl ee z nezbytnosti tím, že »slibil« paralelky při ně- meckých pedagogiích, z nichž na jedněch učiti se bude sice česky, na druhých polsky, však učitelové budou na ústavech těch — dle přípo- vědí ministra Hartla německým vůdcům — ne- přátelé národa našeho a kde vyučovati se bude na základě osnovy, jejíž přední úkol bude, ubíjet slovanské, zejmena české vědomí.
Slezsko Hartl Slezsko
8 article
Však i tento skromňoučký ústupok, k němuž vláda se odhodlala, protože nemohla jinak, roz- vzleklil Němce do té míry, že počínají si jako kořalkou zpití divoši, docela v duchu svých pěk- ných, na špici civilisace kráčejících předáků. již až na hřbilovech kácejí kříže a náhrobní ka- meny s českými nápisy a kteří jako hyeny — v Chabařovicích — chystali se vyrvat z lůna země české mrtvoly a naházeti je za zeď hřbi- tovní! Ale ne pouze proti nenáviděným Čechům obrací se jejich vztek, ne pouze proti vládě, které by měli ruce a nohy zlibati za laskavosti, jež jim na úkor práva a zákonů prokazuje, nýbrž i proti samé koruně, ke které ne snad z loyality, ale z chytrácké vypočítavosti dosud se lísali. Orgány jejich zcela veřejně vybíze ke vzpouře a zastupitelské sbory činí usneseni. jímž vypovídají představiteli nejvyšší moci ve státě oddanost a úclu. A jak chová se vláda oproti těmto výbu- chům německého vzteku? Snad také tak jako dole naproti italským demonstracím pro terst- skou universitu, nebo tak, jako chovala se svého času oproti tak zvané »Omladině?
Němec Čecho Chabařovice
9 article
To to! Vláda nedělá nic. Naopak vlád vše ignoruje, proti čemuž jinde by vyslala aspoň divisi vojáků s ostrými patronami. Se založe- nýma rukama dívá se na řádění Němců slez- ských, mezi nimiž zeměpanští úřadníci mají hlavní slovo. Třeba jen si připomenouti, co bylo uchystáno na nás, kdyby náš dobrácký, trpělivý holubičí národ byl po 17. říjnu 1899 zachoval se tak, jak ve Vídni očekávali? A co znamená zřízení slovanských parallelek při dvou něme- ckých ústavech u porovnání se zrušením jazy kových nařizoní? Jako nepatrné škrábnutí na- proti ráně palicí! Nechť se nám dobře rozumí. Nevolámena opavské Němce ozbrojenou moc, aniž je učit chceme pomocí žalářů a dragounů lovalitě. T byl by prostředek poslední. Ale musí nám být dovoleno poukázati k rozdílu, jak státní mo chová se naproti Němcům, když se bouří a jak oproti národům jiným. Čím dá se vysvětliti tato nápadná různost v jednání? Dostavují se s neuprosnou logikou důsledky pokořující reverence, kterouž učinila autorit státní před pěti lety v měsíci říjnu německé zpupnosti. Jsou to osudné následky oné mara- stické politiky, jež na místě, aby hledala a na- lezla oporu existenční ve vlastních národech je sílila v odporu proti odvěkému nepříteli, ze strachu před ním sklání šíji a před jeho hně- vem dusí v sobě i pud nejpřirozenější — pud sebezachování. Jest to zjevný následek zasahování cizí moci do osudu této říše, jest to praktické pro- vádění oné národně německé politiky, kterou před třemi léty proklamoval Schönerer v říšské radě, zvolav tam: »Ať zijí Hohenzollerově !e
Němec Vídeň
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. července. (Kompensa ce za slezské pobočky?). Čieme ve vídeň- ském dopise »Pester Lloydu«: V kruzích z pra- vidla dobře zpravených se vypravuje, že při poradách, které měl zemský president hr. Thun s několika německými důvěrníky o slovan- ských pobočkách, žádáno bylo provedení kana- lisace řeky Opavy na státní náklad a zřízení poštovního ředitelstva pro Slezsko jako ná- hrada za souhlas a opatřením, k ně- muž dal podnět hr. Thun. Kdo podnikl veli- kou průplavovou akci a staví dunajsko-labskýa dunajsko-odersko-viselský průplav, nesmí se le- kati kanalisace malé Opavy; také náklad na- slezské poštovní ředitelství by rakouský rozpočet ještě snesl . . . Zásadné pochybnosti, jako že se nesluší, aby se svolení stran k opatřením, jež vláda uznala za nutná, činilo závislým od ústupků místního rázu, nemohou míti v Rakou- sku platnosti. Neboť od té doby, co hr. Taaffe zřídil pověstný luogo di traffico, nikdy se v Ra- kousku nevládlo jinak, než »zásadami, zmírně- nými opportunitou.« Za určitou náhradu ve prospěch opavských Němců slovanské pobočky ve Slezsku by tedy nebyly na škodu německé državy, ani by ne- snížily osvětovou úroveň slezského obyvatelstvaj ale tytéž pobočky bez kompensace jsou nebez- pečny nejen Němcům, nejen celému Slezsku, nýbrž i přátelským stykům Rakouska se sousední říši německou. Tedy opět nový doklad o po- cuvé logice našich Némeů.
Thun Taaff Němec Praha Opava Slezsko Ra Rakousko Pester Lloyd
11 article
V Praze, 30. července. (Vyzvání sl- vanských poslanců) k českému a pol- skému obyvatelstvu slezskému, o němž jsme s zmínili ve včerejším odpoledníku, zní: » Jest sice přirozeno, že protičeské a protirakouské demonstrace opavské vzbudily v lidu našem největší roztrpčení a nevoli, avšak přes to po- kládáme za nevhodné, aby těmto — arci zeela odůvodněným — pocitům dán byl výraz stejným způsobem, aby zejmena, jak se na venkově ob- mýšlí, lid venkovský přišel do Opavy a v její ulicích provedl hlučné prolidemonstrace. Zrazu- jeme z toho co nejrozhodněji, prosíce lid náš. aby se obmezil na klidné, důstojné manifestace ve svých obeích, zejmena doporučují se projevy obecních zustupitelstev, jakých již značné množ- ství bylo učiněno. Povzneste hlasu svého vážně. ale důstojně, zachovejte řád a klid. Bude li po- třeba, svolají vás poslanci sami k důstojné ma- nifeslaci. V Opavě, 27. července 1904. Slo- vanští poslanci sněmu slezského.
Praha Opava
12 article
Ze Lvova, 29. července. (Trouf alos katolického kněze.) Nový řecko-sjedno cený biskup stanislavovský, dr. Chomyšin, meška tyto dni na zapřenou v basilianském klášteře v Bučači. Katolický farář Kalixt Turkul ze sou sedního Jazlovce přišel biskupa pozvat, aby přijel na katolickou pouť do jeho kostela a tim projevil svou »jednotu ve víře« s katolíky. Bi- skup, který měl v klášteře bezpochyby jiné věei na práci, faráře Turkula nepřijal a ten se mu za to pomstil tím, že v »Dzien. Polsk.« otiskl sáhodlouhý otevřený list k biskupovi, v němž mu činí výtky, že nedbá »jednoty ve víře«, že dokonce již dříve, než se stal biskupem, vy- slovil se nedosti uctivě o »škapulíři« a růžen- cích a přímo ho vyzývá k pokání, nechce-li ujíti zasloužené káry v Římě, až se pojede představit papeži. Ruské listy lvovské očekávají, že biskup Chomyšin najde patřičnou odpověd na troufalost tohoto katolického kněze. Z Terstu, 29. července. (Svolání istrij. ského sněmu.) Zemský výbor istrijský vy- ložil vládě, že svolání sněmu již v polovici srpna bylo by pro většinu poslanců velmi nepoho- dlné. Vláda přistoupila na mínění zemského vý- boru a istrijský sněm bude tedy svolán až v září spolu s ostatními zemskými sněmy. Ze Zádru, 29. července. (Poslanec dr. Juraj Ferri), který jako soudní adjunkt pro chorvatské úřadování byl diseiplinárně stihána proto ze státní služby vystoupil, složil včer u zdejšího vrchního zemského soudu advokát skou zkoušku a v brzku prý otevře advokátskou kancelář v Imotském.
doktor Chomyšin Kalixt Turkul Jazlovec Turkula Ferri Lvov Bučač Řím Terst Zádr
13 article
Ze Záhřeba, 28. července. (Posl. Ko vačevič nechce platit.) Chorvat ský delegát na uherském sněmě, Štěp. Kova- čevič, jenž se stal pověstným svou proti chorvatskou řečí v uherské sněmovně, má nemilé opletačky s krěmářem Nikolou Grdiničem z Draganiče, jemuž je dlužen 276 korun za »uctívání« voličů při posledních sněmovních volbách. Na jednu ze svých upomínek Grdinič obdržel od Kovačeviče dopis, v němž jej tento žádá, aby ho neupomínal novinami, protože mu v nejbližších dnech zaplatí. Spolehaje na slib, Grdinič vypůjčil si ze spořitelny na směnku 200 K; Kovačevič mu však nezaplatil a když směnka propadla, ukázalo se, že je nesprávně vystavena, tak že Grdinič se dostal před soud. Při přeličení bude se projednávati ovšem i otázka, jak vznikl Kovačevičův dluh. Z Pešti, 29. července. (Vrácený Srb- sku ostrov.) Hr. Tisza předložil sněmu zprávu o tom, že z uherského katastru a z po- zemkových knih vyškrtnut ostrov »Mlinski otok« na Sávě, o který byl dlouhá léta spor se Srh- skem. Uherská vláda prohlásila jej r. 1873 za svůj na základě staré smlouvy s Tureckem z r. 1741. Avšak Srbové popirali vtastnictví Uher a ostrov pokládali za svůj, užívajíce ta- mějších pastvin a lesů. Když také uherští pod- daní chtěli ostrova užívati, vznikly z toho tře- nice. Srbská vláda navrhla, aby se spor přiká- zal mezinárodnímu rozhodčímu soudu a uherská vláda svolila. Než však došlo na jmenování soudců, uherská vláda se přesvědčila, ž »Mlinski otok« nenáleží mezi ostrovy, o nichž je řeč v cařihradské smlouvě z r. 1741, že ostrov ten byl patrně v pozdějších dobách Sávou odtržen od srbského břehu a proto uznala nyní, že ostrov náleží Srbsku. Ostrov má 63 jitra 1423 čtvereční sáhy-
Posl Chorvat Štěp Grdinič Kovačevič Kovačevičův Srb Tisza Srba Záhřeb Draganič Pešť Hradec Sáva Turecko Uhry Srbsko Kovo
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. července. Makedonie a Staré Srbsko. (Pův. dopis »N. L.«) V Cařihradě, 23. července. Nejnovější dynamitové attentáty, spáchan na železniční trati Soluň-Cařihrad u stanice Dedeagače-Badomy, a na trati Soluň Skopljeu stanice Amatova, nepřestávají zajímati diploma- tické kruhy a cizí časopisy. Zdejší tisk nosmí se ovšem o takových událostech ani zmíniti. Zdejší diplomatické a úřadní turecké kruhy jsou přesvědčeny, že jest to jen počátek celě řady podobných útoků a že letošní léto bude se v tom vzhledě podobati loňskému. Nevěří se, že by povstání nabylo širších rozměrů, ale co se týče attentátů, soudí se, že jich bude mnoho. Zvláště se mluví, že bude více attentátů na různé veřejné budovy v Soluni. Proč právě v Soluni, o tom se pronášejí různé kom- binace. Hlavně se šíři následující: Jsou lidé, kteří, jakkoli se to zdá podivným, věří, že vzpomenuté poslední attentáty nespáchali lidé najatí od povstalců, nýbrž lidé, placení od jedné velmoci, jejíž kapitalisté pokládají ony želez- niční trati za své. Ona velmoc, která je zvyklá loviti v kalné vodě a protu nejdříve vodu kalí aby pak mohla loviti, nepřeje si, aby letos byi v Makedonii již pokoj, přes to, že každé jej třetí slovo jest mír. Míru pak si nepřeje proto. že jedině cestou nepokojů může se konečně do- stati do Soluně, kteráž jest nyní hlavním cílem její lačnosti.
Amatův Praha Makedonie Stará Srbsko Cařihrad Soluň Dedeagač Badom
15 article
Proto, aby se nepřelrhla kontinuita atten- tátů a aby byla po ruce neustále záminka k in- terveneím, ona velmoc, která jest na Balkáně předvojem germanisace, stará se prostřednictvím svých placených zřízenců, jimž, aby se stopa zastřela, říká se »komitáši« (Boris Sarafov jest prvý z takových placených zřízenců), aby v So- luni attentáty neustávaly. Soudí se, že se atten- táty přihodí právě v tu dobu, když se loďstvo oné velmoci bude »náhodous nacházeti u solun- ského zálivu. Poněvadž účelem loďstva jest hájiti zájmů svých i cizích poddaných v Soluni, může se státi, že pak vysadí na břeh vojsko, aby sehytalo »útočniky« a postaralo se o obno- vení pořádku. Ježto však pořádek se nedá ob- noviti v krátkém čase, pozdrží se vojsko v So- luni déle, až snad nadejde doba nějakého no- vého evropského kongresu, který oné velmoei dá mandát k »trvalému obnovování pořádku« v Soluni.
Sarafov Balkán Soluň
16 article
Tak se zde smýšlí o minulých i budoucích attentátech. Sluší dodati, že takové smýšlení vyskytuje se více v kruzích tureckých než v kruzích diplomatických, kteréžto poslední na- opak se snaží vyvrátiti oprávněnost tureckého podezírání. V poslední době vyskytlo se opět několik bulharských povstaleckých čet, o nichž se má za to, že přešly do Makedonie z Bulharska. V Cařihradě se horší na bulharskou vládu, že buď nechce nebo nemůže zabrániti, aby se čety na bulharském území netvořily a nepřecházely do Makedonie, čímž se prohřešuje proti úmlu- vám, jež byly letos učiněny mezi Tureckem Bulharskem. Poměr mezi oběma státy násled- kem toho, zejmena od posledních attentátů opět značně ochladl. Bulharský agent p. Načevi snaží se, aby udržel přátelské styky s Ture- ckem, ale úkol jeho jest velmi obtížný, poně- vadž opposičný bulharský tisk ho neustále na- padá a následkem toho Načevič netěší se užu Porty bývalé autoritě.
Načev Makedonie Bulharsko Cařihrad Turecko
17 article
Turecko nachází se opět ve značné finančn tísni. Rusko nalehá na Portu, aby mu zaplatila válečnou náhradu za r. 1877—78 a ve státní pokladně turecké není ani para. Též všichni zahraniční věřitelé Porty stali se velice netrpě- livými. Důstojníci, úřadníci a vojáci turečtí nedo- stali už celé měsíce platu a v poslední době vojenští dodavatelé odřekli dodávati vojsku po- traviny. Nepokoje mezi vojáky jsou proto zje- vem každodenním v Bitolu, Soluni, Prizrenu, Skadru, v asijských garnisonách atd. S tako- vým nespokojeným, hladovým a odraným voj- skem jest ovšem těžko starati se o pořádek, potírati povstalecké čety a ostatní nespo kojence v zemi. Z posledních srážek s povstaleckými četami zmiňujeme se o následujících: V okolí Gu- mendže objevila se četa asi 30 mužů.
Turecko Rusko Porto Bitola Soluň Prizren Skadr
18 article
Vojsko ji rozprášilo, ale zbytky povstalců uchý- lily se do vsi, uzavřely se v domech, z nichž do vojska vrhaly pumy. Vzníkl požár, od něhož lehlo popelem 17 domů. Turci sváděli požár na povstalce, ale vyšetřováním zjištěno, že Turci sami ony domy zapálili, aby shořeli uschovaní v nich povstalci. Srážka byla u Gjumul- dzivy, jiná u vsi Kastra v strumickém kraji. Zahynulo tu více komitárů a též jich vůdce Christo Gjorgjevič. Ostatní se roz- prehli. V solunském vilajetu byli zajati povstalei Jordan, Stojan, Jane z čety Vasíla Čakalareva. A kosturském kraji byla srážka s čelami Kola a Trajka. Turci utrpěli zde značných ztrát. Jedna četa přešla bulharské hranice u Krivé Palanky a chtěla tam rozníliti povstání ; Turei však si na ni počíhali a zmařili její úmysl. Ze Starého Srbska docházejí opět zprávy o nábězích Arnautů na srbské osady. Jsou zjištěná fakta, že Arnauté odehnali Srbům ovce a koně a v Leunově zavraždili váženého Srba Nikolu Petroviče. Celkem přese všechny reformy jak v Starém Srbsku tak zejmena v Makedoni nejsou poměry letos o mnoho lepší než byly minulého roku. Dojčin.
Turek Gjorgjevič Jordan Stojan Jan Turei Arnautý Srba Petrovič Turec Krivoj Palanka Srbsko Vasíla Čakalarevo
19 article
Francie a Vatikán. Není již více pochyby a všechen francouz- ský tisk to také potvrzuje, že včerejší minister- ská rada francouzská se usnesla, aby se s Va- tikánem přerušily veškery styky a že toto usnesení bylo jednomyslné. O této schůzi jejím usnesení nebylo v odporu s dosavadním zvykem vydáno zádné úřadní communiqué, což ministerský předseda Combes vysvětloval tím, že mu předpisy diplomatických styků za- braňují, podati o rozhodnutí ministerské rady sdělení veřejnosti dříve, než obdrží o něm papež úřadní zprávu. I toto chování Combesovo zřejmě dotvrzuje, že po zamítnutí francouzského ultimata papežskou kuril francouzská vláda ve- škery styky s ní včerejším dnem přerušila a že jí to také neprodleně oznámí. Skutečně také odebral se tajemník fran- couzského vyslanectví u papežské stolice baron Courcel dnes dopoledne do Vati- kánu a dodatek, který telegram z Říma ku této zprávě přičiňuje, že totiž b ar. Cource ještě dnes z Říma odjede, jest ne- zvratným důkazem, že dopoledne doručil ve Vatikáně prohlášení, že s ním francouzská vláda všechny styky přerušuje. S baronem Courcelem opustí Řím také všechen personál vyslanectví. Jelikož dle časopisu »Gaulois« nebyly, jak se předpovídalo, papežskému nunciovi v Pařízi Lorenzellovi jeho pověřovací listiny včera doru- čeny, ani nepodána mu o usnesení ministerské rady úřadní, ani poloúřadní zpráva, stalo se to zajisté dnešního dne, avšak také teprve tehdy, až o něm byl zpraven Vatikán. Francouzské časopisy zabývají se dnes otázkou významu a důsledků přerušení diplo- matických styků s Vatikánem a činí tak způso- bem ovšem různým.
Combes Courcel Francie Vatikán Virginie Vat Řím
20 article
»Figaro« praví, že v něm spatřuje jen provisorní rozřešení, které nutně bude míti z následek rozluku církve od státu, nebo dříve neb později provedené opětné zahájení styků. — »Soleil« béře v ochranu papeže, řka, že papež jako ochrance doktriny a kázně ustoupiti nemůže. — Stejně činí »Libre Parole« a praví, že neústupné chování papeže rozptýlí pozvolna legendu o provokaci papežově, kterou minister- stvo svůj postup omlouvá. »Figaro« dále píše, že ministerský předseda obsadí uprázdněná biskupská místa bez dotazu u Vatikánu, avšak že se témto novým biskupům nebude zazlívati, vyžádají-li si souhlasu papež- ské kurie. S velikou napjatostí se očekává, jak roz- řešena bude nyní Vatikánem otázka francouz- ského proteklorátu nad katolíky na Východě, zdali bude ho Francie zbavena, nebo bude-li jí i na dále ponechán. »Figaro« míní, že Va- tikán bude si jí nyní všímati ve zvýšené míře, protože nebude se mu moci Francie zdáti vhod- ným protektorem. O těchto věcech jsou však dnes ješte všechny předpovědi nejisty. Není také vyloučeno, že Vatikán neprovede z vypovězení diplomati- ckých styků vůči Francii prozatím žádných vážnějších důsledků a že vyčká, až jak se za- chová v podzimním svém zasedání francouzský parlament, který ke konfliktu s papežskou kuri bude nucen zaujati přesné stanovisko a zdali, jak se pevně očekává, Vatikánu konkordát vypoví. »Radical« se dovídá, že francouzská vláda všechny doklady nynějšího sporu s Vatikánem uveřejní zejtra v neděli v úřadním listě. Z pev- ného postupu Combesova jest zřejmo, že se žádného činu papežské kurie, dojde-li k němu, nezalekne a že se ničím nedá zviklati ve snaze, aby francouzskou republiku zbavil vlivu klerikálního.
Figaro Vatikán Francie Virginie
21 article Marokto.
Marokto. O stavu francouzsko marokánské otázky uveřejnil časopis »Temps«, jak jsme se již stručně zmínili, stať, ve které pojednává o fran- couzské finanční kontrole, organisaci bezpeč- nostní služby v Tangeru a o francouzsko- špa- nělském vyjednávání. V příčině francouzské finanční kontroly sděluje, že její organisací po- věřený francouzský generální konsul Regnault dosadil již ve všech přístavech Marokka své spolupracovníky, které vybral si z úřadnictva marokkánského ministerstva zahraničních záleži- tostí a částečně také z úřadnictva tunisské ceelní správy. Tito úřadníci neprodleně vešli ve styky s marokkánskými úřadníky ela vybírajícímia každého dne z celních příjmů srážejí a odní- mají kvotu, určenou za záruku francouzské půjčky. Bezpečnostní služba v Tangeru opatřen tím způsobem, že poručík francouzské posádky v Alžíru Benzidira jmenován byl vrchním veli- telem marokkánského dělostřelectva v Tangeru. Zároveň učiněny kroky, by zjednalo se mužstvo pro policii, jež chrániti má vyslanectva i pro policii ve městě a v nejbližším jeho okolí. Do Tangeru přibyly, jak již v posledním čísle sdě- leno, dvě francouzské válečné lodi z Toulonu, jejichž úkolem jest ochrana Evropanů, obá- vajících se nových nepokojů a násilností. O francouzsko-španělském vyjednávání »Temps« konstatuje, že jenom nepatrně, ba snad vůbec nic nepokročilo, Španělsko žádá okamžité faktické a viditelné důsledky, kdežto starost Francie o práva sultánova zabihá tak daleko, že nechce přistoupiti na žádné ujednání, které by u sultána mohlo vzbuditi domněnku, že se bez jeho svolení rozhoduje o některé části jeho řiše nebo vladařské jeho moci.
Temps Regnault Evropan Tanger Maroko Alžír Toulon Španělsko Francie
22 article
Nová výzbroj řeckého vojska. Z Athén se sděluje, že řecká pěchota dělostřelectvo obdrží novou výzbroj. Pěchota, která má dosud 11milimetrové Grassovy ručnice, obdrží manlicherovky modelu z r. 1903 s 6.5 milimetrovým kalibrem, kdežto dělostřelectvo vy- zbrojí se rychlopalnými děly Škodovými nebo Kruppovými. Ručnic potřebuje Řecko asi 150.000, děl asi 200 polních a 40 pro horské dělostře- lectvo. Náklad na novou výzbroj vojska bud obnášeti asi 50 millionů korun, jež zaopatřís půjčkou. Povstání Hererů. Dle soukromých zpráv z německé jihozá- padní Afriky odhodlal se generál Trotha napad nouti a potříti Herery dříve, nežli mu všichni z německé osady utekou do území portugal. ského, Trothovi jedná se hlavně o to, aby zbytku Hererů, uchýlivších se do hor Water. bergských, zamezil další ústup na sever a se verovýchod a spojení jejich s tamějšími silnými oddíly herorskými překazil. Za tímto účelem odeslána byla oddělení německého vojska, abr Herery také se severu obklíčila. Nežli se však za obtížných pochodů stane, uplyne ještě ne. kolik dní a následkem toho také hromadnt útok Trothův na Herery v horách Waterber ských se zpozdí. Deputace jihozápadních afrických farmán, dlíei již od jara v Německu, bude konečně c sařem Vilémem po návratu z cesty na seve přijata. Stane se tak ve Wilhelmshöhe. Výmlun vládních kruhů, že přijetí její císařem nebyl dosud nalehavým, protože všichni členové de putace zdrží se v Německu do podzimku, jes lichou; dva její členové již od jara dychtv čekali na audienci, protože neprodleně chtěli s vrátiti do Afriky, kde jejich přítomnosti je- nezbytně zapotřebl.
Grassův Kruppův Herero Troth Vilém Atény Řecko Afrika Německo Škodův
23 article
Sjezd Svazu českých spolků zahraničných v Praze. O zahájení tohoto sjezdu včera dopoledne v sále »u Štajgrů« ve Vodičkově ulici uveře- nili jsme zprávu již ve včerejším odpoledníku a doplňujeme ji o dalším jednání těmito po drobnostmi. Přadseda pan Krebs z Berlína konst- toval, že přítomno je 29 delegátů zahraničnýeh spolků a několik plnomocníků. Mimo to byl přítomno více členů zahraničných spolků če- ských. Před sjezdem se vyprávělo, že dojde místy k pohnuté debatě, již bude provozovati sedm delegátů smýšlení sociálně demokratického. Už před zahájením rokování o jednacím pořada se opposice objevila. Pan Folber z Mnichova uvedl, že plnomocníky některých spolků jsou pánové z Prahy, kteří poměry v sídlech dotvě- ných spolků neznají a proto se nedoporučuje, aby měli hlasovací právo na sjezdu. — Před- seda sdělil, že se o této olázce rozhodne, ai bude ustaveno předsednictvo. Na to byl 19 proti 7 hlasům zvolen před sedou sjezdu pan Krebs z Berlína, místopřed- sedou pan Flos z Lipska, zapisovateli pánové Kuchta z Berlina a Nordling z Drážďan. — Po dlouhé rozpravě usneseno většinou hlas delegátů, že i plnomocníci mají na sjezdu právo hlasovací. Zástupce besedy »Havlíček« z Berlína pan Votav a žádal, aby spor této besedy v záleži- tosti podpůrné pokladny byl vyřízen na tomt sjezdu. Jednatel Svazu p. Kuchta zmínil se o tom, že beseda »Havlíček« ze Svazu vystou- pila, načež byla požádána, aby resignaci od- volala, ona to ale rozhodně odmítla. Návrh na vyřízení sporu podporoval p. Folber z Mni- chova a zástupce »Lípy« z Mohuče. Po delší debatě bylo usneseno 16 hlasy, aby záležitost besedy »Havliček« byla odevzdána k prozkou- mání zvláštní komisi, která podá zprávu ješte ve sjezdu.
Krebs Folber Flos Kuchta Nordling Havlíček Votav Vodičkův ulice Berlín Mnichov Praha Lipsko Drážďany Mohuč svaz český spolek zahraničný v Praga
24 article
Když pak předseda sdělil, že pozdravné telegramy a přípisy zaslalí: Hájek z Freiburku, »Řip« z Erfurtu, »Volnost« z Mannheimu, »Vlasť« ze Štrasburků, J. Z. Raušar z Vrdne, Emil Svagrovský z Bělohradu a K. Brynych z Míšně — podal jednatel Svazu p. Kuchta z Berlína zprávu o vzniku českých spolků za- hraničních. Z jeho referátu uvádíme tyto po- drobnosti: První český spolek zahraniční byl založen v Berlíně r. 1861 a sice »Českoslo- vanský spolek«, který dosud trvá a neochablou činností se vykazuje. Potom následovala » Česko- moravská beseda v Paříži« (přeměněná nyní na jednotu »Sokol«), pak přišla na řadu »Libuše« ve Vratislavi (která však se po několika letech rozešla). Je s podivením, že četní tamní krajané dosud nový spolek nezaložili. Po Vratislavi přišel na řadu spolek »Vlastimil« v Drážďanech, pak následoval spolek ve Štutgartě, v r. 1868. v Lipsku vznikl spolek »Václav«, jeden z nej- pracovitějších spolků. V roce 1869, kdy slavena památka Mistra Jana Husa, založen spolek » Hu- sité« v Brémách, který zanikl, ale znovu byl zřízen.
Hájek Řip Raušar Svagrovský K Brynych Kuchta Libuše Vlastimil Václav Hus Erfurt Mannheim Štrasburk Vrdnout Bělohrad Berlín Paříž Vratislav Drážďany Lipsko Brémy Českomoravský beseda Sokol spolek » Hu
25 article
Hrstka těchto spolků v letech šedesátých udržovala vzájemné styky a již v roce 1869 konán byl prvý sjezd v Lipsku. Poučnou je teh- dejší vzájemnost krajanů, neboť konali sjezdy každý rok a sice v Drážďanech, v Berlíně,v Drážďanech a Lipsku. V roce 1873 sjezdy pře- staly následkem malého účastenství. Na podnět z Berlina a Brém v roce 1876 zahájena vydatnější činnost a zároveň vydáván byl »Věstník«. Z počátku byl vydáván v Bré- mách, pak ve Štutgartě, na to opět v Brémách, v Londýně a od roku 1889 je vydáván v Ber- lině. V roce 1881 v Berlíně dán podnět k usta- vení Ústředního výboru, který se staral o vyři- zování návrhů od bratrských spolků. Výbor byl průkopníkem k utvoření nynějšího Svazu. Te doby měl Ústřední výbor 17 spolků. Řečník vy- ličuje dopodrobna další činnost zahraničných če- ských spolků. Svaz soustřeďuje nyní 32 spolky s 980 členy. Všech spolků zahraničných je 65.
Hrstka Lipsko Drážďany Berlín Brémy Brý Štutgarta Londýn
26 article
Na různé podniky národní a lidumilné, jakoži na podpory sebraly 35.000 marek V knihovnách mají spolky 5733 svazků Řečník s povděkem vzpomíná účinné podpory kruhu přátel »Frič« v Praze ve prospěch spolká zahraničných Čechů a končí: Přátelé ! Zajisté každý z vás s radostným pocitem spěchal v milou naši rodnou vlast, ke vzájemné práci našeho sdružení. Budiž nám krátká tato chvíle milou pobídkou, abychom v každém smněna učinili vše, co nás má k sobě úžeji poutati k cti českého jména v cizině, jemuž vše nejlep“ z hloubi duše přeji! (Hlučný souhlas.) Jednatel »Úmrtní pokladny« pan Hrů ša podal zprávu o této podpůrné instituci, kteri chrání vdovy a sirotky zemřelých členů nejen před nouzí, ale i před vypovídáním. Založena byla v roce 1899 na základě úplně dobrovol- ného sdružení. Tehdy čítala 210 členů a 88 členek z 18 spolků. Nyní čítá pokladna 723 členy. Velký rozruch v minulém roce vzbudl návrh Českoslovanského spolku v Berlině, aby členové spolků ve Svazu nesdružených nebyl za členy úmriní pokladny přijímáni. Spolky ne- sdružené vzdalují se povinnosti vůči Srazu, požívají však stejných práv jako spolky sdru- žené, které musí na Svaz přispívati. V tom vidl se veliké poškozování Svazu a celéhio sdružen
Frič Čecho Hr Praha Berlín