2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
. července 1904. Číslo 210
4
article
ustavy, na kterých vyučuje se jiným jazykem,
než jeho mateřským.
Požadavek ten je spravedlivý a ze slovan
ských národů nikdo se mu nevzpírá a kdyby
Němci v úctě měli tu svou ústavu, již národům
ostatním vnutili, v první řadě sami by o to pe
čovali, aby v tomto směru vyhověno bylo všem
národům, jež žijí v soustátí rakouském a jež
právem činiti mohou nároky na všechny školy
a vůbec na všechny pomůcky osvětové, ktere
zvykli jsou Němci v Rakousku konfiskovati sami
pro sebe.
Však v tomto státě vyvinuly se poměry zpu-
sobem tak nepřirozeným a zvráceným, že zde
i zřízení prosté opatrovny je aktem politickým aže
kulturní potřeby odměřují se ve Vídni ne se sta-
noviska osvětového, nýbrž se stanoviska politi-
ckého a národního.
Proto vláda odpírá Italům to, čeho marne
dovolávají se dosud dvakrát tak čelní Slovinci,
haličti Rusové a co odepírá se bezmála dvěma
millionům Čechů na Moravě a ve Slezsku.
Poněvadž ale Ital je ve Vídni přece jen
ve větší lásce než Slovan, neboť jen naproti
tomu syči z Vídně germánská zášť, dali se
rozhodující činitelové ve Vídni pohnouti k
koncessi, aby pro Vlachy zřízena byla prozatím
prý právnická akademie místo v Roveredu —
v Trentinu. Slovinci a Rusové, jichž je dohro-
mady aspoň šestkrát tolik co zdejších Vlachů,
rádi by přijali podobnou splátku na veliký dluh,
jímž povinna jest jim tato otčimská říše, však
Vlachové ji odmítají, trvajíce na tom, že pro
ně zřízena býti musí vlašská universita v »kul-
turním a politickém jejich středisku« v Torstu.
Němec
Italos
Rus
Čecho
Ital
Vlach
Slovinec
Rakousko
Vídeň
Morava
Slezsko
Trentino
5
article
Poněvadž ale vláda, jakkoli by strašně ráda
zabezpečila si hlasy italských poslanců, kteří
ve mnohých věcech ve vídeňském parlamentě
rozhodují, k tomu se nemá, bouří se Vlachové.
bouří se zejmena jejich mládež a na jihu této
zajímavé říše odehrávají se té doby opět epi-
sody, jež dochovaly se na naše dny z dob,
kdy vlašští vlastenci vrhali se v boj za osvobo-
zení a sjednocení uhnětené a státně rozervané
své vlasti.
Jest to zejmena italská irredenta, jež opěo
se bouří a dává rakouské policii a rakouským
soudům příležitost, osvědčiti naproti terstským
nespokojencům svou břitkost. Domovní prohlídky
u jednotlivců a ve spolcích střídají se se zatý
káním podezřelých »revolucionářů« a veřejné
listy jsou plny zpráv o opatřeních orgánů bez-
pečnosti, kteři namáhají se plnou parou, aby
v zárodku udusily nebezpečné hnutí a na zod-
povědnost pohnali provinilce proti pokoji
autoritě státní.
Vlach
6
article
To děje se na jihu. Tak brání se stát
proti irredentě italské.
A co děje se na severu?
Panovačnost, nadutost, naprostý nedostatek
citu právního, pouze germanské povaze vlastní,
bouří se ve staré zemi slovanské, kde od sta-
letí germanisace provozuje orgie, aniž by se jí
bylo podařilo zlomit slovanský ráz země té
k vůli tomu, že vláda odhodlala se zříditi tam
při polském a českém učitelském ústavě slovan-
ské paralelky. Ne snad samostatné školy, nýbrž
vedle německých ústavů a pod německou sprá-
vou chudičké, z milosti trpěné pobočky slo-
vanské
Ne z lásky ku Polákům a Čechům, tl
méně pak ze spravedlnosti odhodlala se vláda
k tomuto kroku. Doznalť sám dr. Körber, že
vládu donutila k tomu naprostá nezbytnost.
neboť pro české a polské školy obecné ve Slez-
sku, většinou slovanském, nebylo již učitelů
Kde také by se jich nabralo, když v tom o
krásné vlasti slezské utrženém cáru nebylo do-
sud ústavu, v němž by učitelové slovanšti byli
odchováváni.
Polák
Čecho
doktor
Körber
7
article
Vláda byla by musila české a polské školy
ve Slezsku znenáhla zavřít, mládež slovanská
byla by v zemi té zůstala na konec bez škol-
ního vzdělání, a proto byla nucena učiniti opa-
tření nějaké, aby zamezeno bylo skandálu,
který by byl jasněji než co jiného ozářiltu
»vášně prostou vytrvalost« chefa nynějšího ka-
binetu a rakouskou vládní methodu vůbec.
Kdyby byla špetka spravedlnosti v této vládě,
byla by dávno již zřídila pro Slezsko samo-
statné ústavy učitelské, však regim, jenž sám
navlékl na sebe jařmo německé národní tyranie
a prohlásil otrocky, že ve všech disposicích
říditi se chce komandem německým, nechtěla
nesměl tak učinit. Nevěda kudy kam, vyvlekl ee
z nezbytnosti tím, že »slibil« paralelky při ně-
meckých pedagogiích, z nichž na jedněch učiti
se bude sice česky, na druhých polsky, však
učitelové budou na ústavech těch — dle přípo-
vědí ministra Hartla německým vůdcům — ne-
přátelé národa našeho a kde vyučovati se bude
na základě osnovy, jejíž přední úkol bude,
ubíjet slovanské, zejmena české vědomí.
Slezsko
Hartl
Slezsko
8
article
Však i tento skromňoučký ústupok, k němuž
vláda se odhodlala, protože nemohla jinak, roz-
vzleklil Němce do té míry, že počínají si jako
kořalkou zpití divoši, docela v duchu svých pěk-
ných, na špici civilisace kráčejících předáků.
již až na hřbilovech kácejí kříže a náhrobní ka-
meny s českými nápisy a kteří jako hyeny —
v Chabařovicích — chystali se vyrvat z lůna
země české mrtvoly a naházeti je za zeď hřbi-
tovní! Ale ne pouze proti nenáviděným Čechům
obrací se jejich vztek, ne pouze proti vládě,
které by měli ruce a nohy zlibati za laskavosti,
jež jim na úkor práva a zákonů prokazuje,
nýbrž i proti samé koruně, ke které ne snad
z loyality, ale z chytrácké vypočítavosti dosud
se lísali. Orgány jejich zcela veřejně vybíze
ke vzpouře a zastupitelské sbory činí usneseni.
jímž vypovídají představiteli nejvyšší moci ve
státě oddanost a úclu.
A jak chová se vláda oproti těmto výbu-
chům německého vzteku? Snad také tak jako
dole naproti italským demonstracím pro terst-
skou universitu, nebo tak, jako chovala se svého
času oproti tak zvané »Omladině?
Němec
Čecho
Chabařovice
9
article
To to! Vláda nedělá nic. Naopak vlád
vše ignoruje, proti čemuž jinde by vyslala aspoň
divisi vojáků s ostrými patronami. Se založe-
nýma rukama dívá se na řádění Němců slez-
ských, mezi nimiž zeměpanští úřadníci mají
hlavní slovo. Třeba jen si připomenouti, co bylo
uchystáno na nás, kdyby náš dobrácký, trpělivý
holubičí národ byl po 17. říjnu 1899 zachoval
se tak, jak ve Vídni očekávali? A co znamená
zřízení slovanských parallelek při dvou něme-
ckých ústavech u porovnání se zrušením jazy
kových nařizoní? Jako nepatrné škrábnutí na-
proti ráně palicí!
Nechť se nám dobře rozumí. Nevolámena
opavské Němce ozbrojenou moc, aniž je učit
chceme pomocí žalářů a dragounů lovalitě. T
byl by prostředek poslední. Ale musí nám být
dovoleno poukázati k rozdílu, jak státní mo
chová se naproti Němcům, když se bouří a jak
oproti národům jiným.
Čím dá se vysvětliti tato nápadná různost
v jednání?
Dostavují se s neuprosnou logikou důsledky
pokořující reverence, kterouž učinila autorit
státní před pěti lety v měsíci říjnu německé
zpupnosti. Jsou to osudné následky oné mara-
stické politiky, jež na místě, aby hledala a na-
lezla oporu existenční ve vlastních národech
je sílila v odporu proti odvěkému nepříteli, ze
strachu před ním sklání šíji a před jeho hně-
vem dusí v sobě i pud nejpřirozenější — pud
sebezachování.
Jest to zjevný následek zasahování cizí
moci do osudu této říše, jest to praktické pro-
vádění oné národně německé politiky, kterou před
třemi léty proklamoval Schönerer v říšské radě,
zvolav tam: »Ať zijí Hohenzollerově !e
Němec
Vídeň
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. července. (Kompensa ce
za slezské pobočky?). Čieme ve vídeň-
ském dopise »Pester Lloydu«: V kruzích z pra-
vidla dobře zpravených se vypravuje, že při
poradách, které měl zemský president hr. Thun
s několika německými důvěrníky o slovan-
ských pobočkách, žádáno bylo provedení kana-
lisace řeky Opavy na státní náklad a zřízení
poštovního ředitelstva pro Slezsko jako ná-
hrada za souhlas a opatřením, k ně-
muž dal podnět hr. Thun. Kdo podnikl veli-
kou průplavovou akci a staví dunajsko-labskýa
dunajsko-odersko-viselský průplav, nesmí se le-
kati kanalisace malé Opavy; také náklad na-
slezské poštovní ředitelství by rakouský rozpočet
ještě snesl . . . Zásadné pochybnosti, jako že
se nesluší, aby se svolení stran k opatřením,
jež vláda uznala za nutná, činilo závislým od
ústupků místního rázu, nemohou míti v Rakou-
sku platnosti. Neboť od té doby, co hr. Taaffe
zřídil pověstný luogo di traffico, nikdy se v Ra-
kousku nevládlo jinak, než »zásadami, zmírně-
nými opportunitou.«
Za určitou náhradu ve prospěch opavských
Němců slovanské pobočky ve Slezsku by tedy
nebyly na škodu německé državy, ani by ne-
snížily osvětovou úroveň slezského obyvatelstvaj
ale tytéž pobočky bez kompensace jsou nebez-
pečny nejen Němcům, nejen celému Slezsku,
nýbrž i přátelským stykům Rakouska se sousední
říši německou. Tedy opět nový doklad o po-
cuvé logice našich Némeů.
Thun
Taaff
Němec
Praha
Opava
Slezsko
Ra
Rakousko
Pester Lloyd
11
article
V Praze, 30. července. (Vyzvání sl-
vanských poslanců) k českému a pol-
skému obyvatelstvu slezskému, o němž jsme s
zmínili ve včerejším odpoledníku, zní: » Jest
sice přirozeno, že protičeské a protirakouské
demonstrace opavské vzbudily v lidu našem
největší roztrpčení a nevoli, avšak přes to po-
kládáme za nevhodné, aby těmto — arci zeela
odůvodněným — pocitům dán byl výraz stejným
způsobem, aby zejmena, jak se na venkově ob-
mýšlí, lid venkovský přišel do Opavy a v její
ulicích provedl hlučné prolidemonstrace. Zrazu-
jeme z toho co nejrozhodněji, prosíce lid náš.
aby se obmezil na klidné, důstojné manifestace
ve svých obeích, zejmena doporučují se projevy
obecních zustupitelstev, jakých již značné množ-
ství bylo učiněno. Povzneste hlasu svého vážně.
ale důstojně, zachovejte řád a klid. Bude li po-
třeba, svolají vás poslanci sami k důstojné ma-
nifeslaci. V Opavě, 27. července 1904. Slo-
vanští poslanci sněmu slezského.
Praha
Opava
12
article
Ze Lvova, 29. července. (Trouf alos
katolického kněze.) Nový řecko-sjedno
cený biskup stanislavovský, dr. Chomyšin, meška
tyto dni na zapřenou v basilianském klášteře
v Bučači. Katolický farář Kalixt Turkul ze sou
sedního Jazlovce přišel biskupa pozvat, aby
přijel na katolickou pouť do jeho kostela a tim
projevil svou »jednotu ve víře« s katolíky. Bi-
skup, který měl v klášteře bezpochyby jiné věei
na práci, faráře Turkula nepřijal a ten se mu
za to pomstil tím, že v »Dzien. Polsk.« otiskl
sáhodlouhý otevřený list k biskupovi, v němž
mu činí výtky, že nedbá »jednoty ve víře«, že
dokonce již dříve, než se stal biskupem, vy-
slovil se nedosti uctivě o »škapulíři« a růžen-
cích a přímo ho vyzývá k pokání, nechce-li
ujíti zasloužené káry v Římě, až se pojede
představit papeži. Ruské listy lvovské očekávají,
že biskup Chomyšin najde patřičnou odpověd
na troufalost tohoto katolického kněze.
Z Terstu, 29. července. (Svolání istrij.
ského sněmu.) Zemský výbor istrijský vy-
ložil vládě, že svolání sněmu již v polovici srpna
bylo by pro většinu poslanců velmi nepoho-
dlné. Vláda přistoupila na mínění zemského vý-
boru a istrijský sněm bude tedy svolán až v září
spolu s ostatními zemskými sněmy.
Ze Zádru, 29. července. (Poslanec dr.
Juraj Ferri), který jako soudní adjunkt pro
chorvatské úřadování byl diseiplinárně stihána
proto ze státní služby vystoupil, složil včer
u zdejšího vrchního zemského soudu advokát
skou zkoušku a v brzku prý otevře advokátskou
kancelář v Imotském.
doktor
Chomyšin
Kalixt Turkul
Jazlovec
Turkula
Ferri
Lvov
Bučač
Řím
Terst
Zádr
13
article
Ze Záhřeba, 28. července. (Posl. Ko
vačevič nechce platit.) Chorvat
ský delegát na uherském sněmě, Štěp. Kova-
čevič, jenž se stal pověstným svou proti
chorvatskou řečí v uherské sněmovně, má
nemilé opletačky s krěmářem Nikolou Grdiničem
z Draganiče, jemuž je dlužen 276 korun za
»uctívání« voličů při posledních sněmovních
volbách. Na jednu ze svých upomínek Grdinič
obdržel od Kovačeviče dopis, v němž jej tento
žádá, aby ho neupomínal novinami, protože mu
v nejbližších dnech zaplatí. Spolehaje na slib,
Grdinič vypůjčil si ze spořitelny na směnku
200 K; Kovačevič mu však nezaplatil a když
směnka propadla, ukázalo se, že je nesprávně
vystavena, tak že Grdinič se dostal před soud.
Při přeličení bude se projednávati ovšem i
otázka, jak vznikl Kovačevičův dluh.
Z Pešti, 29. července. (Vrácený Srb-
sku ostrov.) Hr. Tisza předložil sněmu
zprávu o tom, že z uherského katastru a z po-
zemkových knih vyškrtnut ostrov »Mlinski otok«
na Sávě, o který byl dlouhá léta spor se Srh-
skem. Uherská vláda prohlásila jej r. 1873 za
svůj na základě staré smlouvy s Tureckem
z r. 1741. Avšak Srbové popirali vtastnictví
Uher a ostrov pokládali za svůj, užívajíce ta-
mějších pastvin a lesů. Když také uherští pod-
daní chtěli ostrova užívati, vznikly z toho tře-
nice. Srbská vláda navrhla, aby se spor přiká-
zal mezinárodnímu rozhodčímu soudu a uherská
vláda svolila. Než však došlo na jmenování
soudců, uherská vláda se přesvědčila, ž
»Mlinski otok« nenáleží mezi ostrovy, o nichž
je řeč v cařihradské smlouvě z r. 1741, že
ostrov ten byl patrně v pozdějších dobách Sávou
odtržen od srbského břehu a proto uznala nyní,
že ostrov náleží Srbsku. Ostrov má 63 jitra
1423 čtvereční sáhy-
Posl
Chorvat
Štěp
Grdinič
Kovačevič
Kovačevičův
Srb
Tisza
Srba
Záhřeb
Draganič
Pešť
Hradec
Sáva
Turecko
Uhry
Srbsko
Kovo
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. července.
Makedonie a Staré Srbsko.
(Pův. dopis »N. L.«)
V Cařihradě, 23. července.
Nejnovější dynamitové attentáty, spáchan
na železniční trati Soluň-Cařihrad u stanice
Dedeagače-Badomy, a na trati Soluň Skopljeu
stanice Amatova, nepřestávají zajímati diploma-
tické kruhy a cizí časopisy. Zdejší tisk nosmí
se ovšem o takových událostech ani zmíniti.
Zdejší diplomatické a úřadní turecké kruhy jsou
přesvědčeny, že jest to jen počátek celě řady
podobných útoků a že letošní léto bude se
v tom vzhledě podobati loňskému. Nevěří se,
že by povstání nabylo širších rozměrů, ale co
se týče attentátů, soudí se, že jich bude
mnoho.
Zvláště se mluví, že bude více attentátů
na různé veřejné budovy v Soluni. Proč
právě v Soluni, o tom se pronášejí různé kom-
binace. Hlavně se šíři následující: Jsou lidé,
kteří, jakkoli se to zdá podivným, věří, že
vzpomenuté poslední attentáty nespáchali lidé
najatí od povstalců, nýbrž lidé, placení od jedné
velmoci, jejíž kapitalisté pokládají ony želez-
niční trati za své. Ona velmoc, která je zvyklá
loviti v kalné vodě a protu nejdříve vodu kalí
aby pak mohla loviti, nepřeje si, aby letos byi
v Makedonii již pokoj, přes to, že každé jej
třetí slovo jest mír. Míru pak si nepřeje proto.
že jedině cestou nepokojů může se konečně do-
stati do Soluně, kteráž jest nyní hlavním cílem
její lačnosti.
Amatův
Praha
Makedonie
Stará Srbsko
Cařihrad
Soluň
Dedeagač
Badom
15
article
Proto, aby se nepřelrhla kontinuita atten-
tátů a aby byla po ruce neustále záminka k in-
terveneím, ona velmoc, která jest na Balkáně
předvojem germanisace, stará se prostřednictvím
svých placených zřízenců, jimž, aby se stopa
zastřela, říká se »komitáši« (Boris Sarafov jest
prvý z takových placených zřízenců), aby v So-
luni attentáty neustávaly. Soudí se, že se atten-
táty přihodí právě v tu dobu, když se loďstvo
oné velmoci bude »náhodous nacházeti u solun-
ského zálivu. Poněvadž účelem loďstva jest
hájiti zájmů svých i cizích poddaných v Soluni,
může se státi, že pak vysadí na břeh vojsko,
aby sehytalo »útočniky« a postaralo se o obno-
vení pořádku. Ježto však pořádek se nedá ob-
noviti v krátkém čase, pozdrží se vojsko v So-
luni déle, až snad nadejde doba nějakého no-
vého evropského kongresu, který oné velmoei
dá mandát k »trvalému obnovování pořádku«
v Soluni.
Sarafov
Balkán
Soluň
16
article
Tak se zde smýšlí o minulých i budoucích
attentátech. Sluší dodati, že takové smýšlení
vyskytuje se více v kruzích tureckých než
v kruzích diplomatických, kteréžto poslední na-
opak se snaží vyvrátiti oprávněnost tureckého
podezírání.
V poslední době vyskytlo se opět několik
bulharských povstaleckých čet, o nichž se má
za to, že přešly do Makedonie z Bulharska.
V Cařihradě se horší na bulharskou vládu, že
buď nechce nebo nemůže zabrániti, aby se čety
na bulharském území netvořily a nepřecházely
do Makedonie, čímž se prohřešuje proti úmlu-
vám, jež byly letos učiněny mezi Tureckem
Bulharskem. Poměr mezi oběma státy násled-
kem toho, zejmena od posledních attentátů opět
značně ochladl. Bulharský agent p. Načevi
snaží se, aby udržel přátelské styky s Ture-
ckem, ale úkol jeho jest velmi obtížný, poně-
vadž opposičný bulharský tisk ho neustále na-
padá a následkem toho Načevič netěší se užu
Porty bývalé autoritě.
Načev
Makedonie
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
17
article
Turecko nachází se opět ve značné finančn
tísni. Rusko nalehá na Portu, aby mu zaplatila
válečnou náhradu za r. 1877—78 a ve státní
pokladně turecké není ani para. Též všichni
zahraniční věřitelé Porty stali se velice netrpě-
livými. Důstojníci, úřadníci a vojáci turečtí nedo-
stali už celé měsíce platu a v poslední době
vojenští dodavatelé odřekli dodávati vojsku po-
traviny. Nepokoje mezi vojáky jsou proto zje-
vem každodenním v Bitolu, Soluni, Prizrenu,
Skadru, v asijských garnisonách atd. S tako-
vým nespokojeným, hladovým a odraným voj-
skem jest ovšem těžko starati se o pořádek,
potírati povstalecké čety a ostatní nespo kojence
v zemi.
Z posledních srážek s povstaleckými četami
zmiňujeme se o následujících: V okolí Gu-
mendže objevila se četa asi 30 mužů.
Turecko
Rusko
Porto
Bitola
Soluň
Prizren
Skadr
18
article
Vojsko ji rozprášilo, ale zbytky povstalců uchý-
lily se do vsi, uzavřely se v domech, z nichž
do vojska vrhaly pumy. Vzníkl požár, od něhož
lehlo popelem 17 domů. Turci sváděli požár
na povstalce, ale vyšetřováním zjištěno, že Turci
sami ony domy zapálili, aby shořeli uschovaní
v nich povstalci. Srážka byla u Gjumul-
dzivy, jiná u vsi Kastra v strumickém
kraji. Zahynulo tu více komitárů a též jich
vůdce Christo Gjorgjevič. Ostatní se roz-
prehli.
V solunském vilajetu byli zajati povstalei
Jordan, Stojan, Jane z čety Vasíla Čakalareva.
A kosturském kraji byla srážka s čelami Kola
a Trajka. Turci utrpěli zde značných ztrát.
Jedna četa přešla bulharské hranice u Krivé
Palanky a chtěla tam rozníliti povstání ; Turei
však si na ni počíhali a zmařili její úmysl.
Ze Starého Srbska docházejí opět zprávy
o nábězích Arnautů na srbské osady. Jsou
zjištěná fakta, že Arnauté odehnali Srbům ovce
a koně a v Leunově zavraždili váženého Srba
Nikolu Petroviče. Celkem přese všechny reformy
jak v Starém Srbsku tak zejmena v Makedoni
nejsou poměry letos o mnoho lepší než byly
minulého roku.
Dojčin.
Turek
Gjorgjevič
Jordan
Stojan
Jan
Turei
Arnautý
Srba
Petrovič
Turec
Krivoj Palanka
Srbsko
Vasíla Čakalarevo
19
article
Francie a Vatikán.
Není již více pochyby a všechen francouz-
ský tisk to také potvrzuje, že včerejší minister-
ská rada francouzská se usnesla, aby se s Va-
tikánem přerušily veškery styky a že toto
usnesení bylo jednomyslné. O této schůzi
jejím usnesení nebylo v odporu s dosavadním
zvykem vydáno zádné úřadní communiqué, což
ministerský předseda Combes vysvětloval
tím, že mu předpisy diplomatických styků za-
braňují, podati o rozhodnutí ministerské rady
sdělení veřejnosti dříve, než obdrží o něm
papež úřadní zprávu. I toto chování Combesovo
zřejmě dotvrzuje, že po zamítnutí francouzského
ultimata papežskou kuril francouzská vláda ve-
škery styky s ní včerejším dnem přerušila a že
jí to také neprodleně oznámí.
Skutečně také odebral se tajemník fran-
couzského vyslanectví u papežské stolice baron
Courcel dnes dopoledne do Vati-
kánu a dodatek, který telegram z Říma ku
této zprávě přičiňuje, že totiž b ar. Cource
ještě dnes z Říma odjede, jest ne-
zvratným důkazem, že dopoledne doručil ve
Vatikáně prohlášení, že s ním francouzská vláda
všechny styky přerušuje. S baronem
Courcelem opustí Řím také všechen personál
vyslanectví.
Jelikož dle časopisu »Gaulois« nebyly, jak
se předpovídalo, papežskému nunciovi v Pařízi
Lorenzellovi jeho pověřovací listiny včera doru-
čeny, ani nepodána mu o usnesení ministerské
rady úřadní, ani poloúřadní zpráva, stalo se to
zajisté dnešního dne, avšak také teprve tehdy,
až o něm byl zpraven Vatikán.
Francouzské časopisy zabývají se dnes
otázkou významu a důsledků přerušení diplo-
matických styků s Vatikánem a činí tak způso-
bem ovšem různým.
Combes
Courcel
Francie
Vatikán
Virginie
Vat
Řím
20
article
»Figaro« praví, že v něm spatřuje jen
provisorní rozřešení, které nutně bude míti z
následek rozluku církve od státu, nebo dříve
neb později provedené opětné zahájení styků.
— »Soleil« béře v ochranu papeže, řka, že
papež jako ochrance doktriny a kázně ustoupiti
nemůže. — Stejně činí »Libre Parole« a praví,
že neústupné chování papeže rozptýlí pozvolna
legendu o provokaci papežově, kterou minister-
stvo svůj postup omlouvá.
»Figaro« dále píše, že ministerský předseda
obsadí uprázdněná biskupská místa bez dotazu
u Vatikánu, avšak že se témto novým biskupům
nebude zazlívati, vyžádají-li si souhlasu papež-
ské kurie.
S velikou napjatostí se očekává, jak roz-
řešena bude nyní Vatikánem otázka francouz-
ského proteklorátu nad katolíky na Východě,
zdali bude ho Francie zbavena, nebo bude-li
jí i na dále ponechán. »Figaro« míní, že Va-
tikán bude si jí nyní všímati ve zvýšené míře,
protože nebude se mu moci Francie zdáti vhod-
ným protektorem.
O těchto věcech jsou však dnes ješte
všechny předpovědi nejisty. Není také vyloučeno,
že Vatikán neprovede z vypovězení diplomati-
ckých styků vůči Francii prozatím žádných
vážnějších důsledků a že vyčká, až jak se za-
chová v podzimním svém zasedání francouzský
parlament, který ke konfliktu s papežskou kuri
bude nucen zaujati přesné stanovisko a zdali,
jak se pevně očekává, Vatikánu konkordát
vypoví.
»Radical« se dovídá, že francouzská vláda
všechny doklady nynějšího sporu s Vatikánem
uveřejní zejtra v neděli v úřadním listě. Z pev-
ného postupu Combesova jest zřejmo, že se
žádného činu papežské kurie, dojde-li k němu,
nezalekne a že se ničím nedá zviklati ve
snaze, aby francouzskou republiku zbavil vlivu
klerikálního.
Figaro
Vatikán
Francie
Virginie
21
article
Marokto.
Marokto.
O stavu francouzsko marokánské otázky
uveřejnil časopis »Temps«, jak jsme se již
stručně zmínili, stať, ve které pojednává o fran-
couzské finanční kontrole, organisaci bezpeč-
nostní služby v Tangeru a o francouzsko- špa-
nělském vyjednávání. V příčině francouzské
finanční kontroly sděluje, že její organisací po-
věřený francouzský generální konsul Regnault
dosadil již ve všech přístavech Marokka své
spolupracovníky, které vybral si z úřadnictva
marokkánského ministerstva zahraničních záleži-
tostí a částečně také z úřadnictva tunisské ceelní
správy. Tito úřadníci neprodleně vešli ve styky
s marokkánskými úřadníky ela vybírajícímia
každého dne z celních příjmů srážejí a odní-
mají kvotu, určenou za záruku francouzské
půjčky.
Bezpečnostní služba v Tangeru opatřen
tím způsobem, že poručík francouzské posádky
v Alžíru Benzidira jmenován byl vrchním veli-
telem marokkánského dělostřelectva v Tangeru.
Zároveň učiněny kroky, by zjednalo se mužstvo
pro policii, jež chrániti má vyslanectva i pro
policii ve městě a v nejbližším jeho okolí. Do
Tangeru přibyly, jak již v posledním čísle sdě-
leno, dvě francouzské válečné lodi z Toulonu,
jejichž úkolem jest ochrana Evropanů, obá-
vajících se nových nepokojů a násilností.
O francouzsko-španělském vyjednávání
»Temps« konstatuje, že jenom nepatrně, ba
snad vůbec nic nepokročilo, Španělsko žádá
okamžité faktické a viditelné důsledky, kdežto
starost Francie o práva sultánova zabihá tak
daleko, že nechce přistoupiti na žádné ujednání,
které by u sultána mohlo vzbuditi domněnku,
že se bez jeho svolení rozhoduje o některé
části jeho řiše nebo vladařské jeho moci.
Temps
Regnault
Evropan
Tanger
Maroko
Alžír
Toulon
Španělsko
Francie
22
article
Nová výzbroj řeckého vojska.
Z Athén se sděluje, že řecká pěchota
dělostřelectvo obdrží novou výzbroj. Pěchota,
která má dosud 11milimetrové Grassovy ručnice,
obdrží manlicherovky modelu z r. 1903 s 6.5
milimetrovým kalibrem, kdežto dělostřelectvo vy-
zbrojí se rychlopalnými děly Škodovými nebo
Kruppovými. Ručnic potřebuje Řecko asi 150.000,
děl asi 200 polních a 40 pro horské dělostře-
lectvo. Náklad na novou výzbroj vojska bud
obnášeti asi 50 millionů korun, jež zaopatřís
půjčkou.
Povstání Hererů.
Dle soukromých zpráv z německé jihozá-
padní Afriky odhodlal se generál Trotha napad
nouti a potříti Herery dříve, nežli mu všichni
z německé osady utekou do území portugal.
ského, Trothovi jedná se hlavně o to, aby
zbytku Hererů, uchýlivších se do hor Water.
bergských, zamezil další ústup na sever a se
verovýchod a spojení jejich s tamějšími silnými
oddíly herorskými překazil. Za tímto účelem
odeslána byla oddělení německého vojska, abr
Herery také se severu obklíčila. Nežli se však
za obtížných pochodů stane, uplyne ještě ne.
kolik dní a následkem toho také hromadnt
útok Trothův na Herery v horách Waterber
ských se zpozdí.
Deputace jihozápadních afrických farmán,
dlíei již od jara v Německu, bude konečně c
sařem Vilémem po návratu z cesty na seve
přijata. Stane se tak ve Wilhelmshöhe. Výmlun
vládních kruhů, že přijetí její císařem nebyl
dosud nalehavým, protože všichni členové de
putace zdrží se v Německu do podzimku, jes
lichou; dva její členové již od jara dychtv
čekali na audienci, protože neprodleně chtěli s
vrátiti do Afriky,
kde jejich přítomnosti je-
nezbytně zapotřebl.
Grassův
Kruppův
Herero
Troth
Vilém
Atény
Řecko
Afrika
Německo
Škodův
23
article
Sjezd Svazu českých spolků
zahraničných v Praze.
O zahájení tohoto sjezdu včera dopoledne
v sále »u Štajgrů« ve Vodičkově ulici uveře-
nili jsme zprávu již ve včerejším odpoledníku
a doplňujeme ji o dalším jednání těmito po
drobnostmi.
Přadseda pan Krebs z Berlína konst-
toval, že přítomno je 29 delegátů zahraničnýeh
spolků a několik plnomocníků. Mimo to byl
přítomno více členů zahraničných spolků če-
ských. Před sjezdem se vyprávělo, že dojde
místy k pohnuté debatě, již bude provozovati
sedm delegátů smýšlení sociálně demokratického.
Už před zahájením rokování o jednacím pořada
se opposice objevila. Pan Folber z Mnichova
uvedl, že plnomocníky některých spolků jsou
pánové z Prahy, kteří poměry v sídlech dotvě-
ných spolků neznají a proto se nedoporučuje,
aby měli hlasovací právo na sjezdu. — Před-
seda sdělil, že se o této olázce rozhodne, ai
bude ustaveno předsednictvo.
Na to byl 19 proti 7 hlasům zvolen před
sedou sjezdu pan Krebs z Berlína, místopřed-
sedou pan Flos z Lipska, zapisovateli pánové
Kuchta z Berlina a Nordling z Drážďan.
— Po dlouhé rozpravě usneseno většinou hlas
delegátů, že i plnomocníci mají na sjezdu právo
hlasovací.
Zástupce besedy »Havlíček« z Berlína pan
Votav a žádal, aby spor této besedy v záleži-
tosti podpůrné pokladny byl vyřízen na tomt
sjezdu. Jednatel Svazu p. Kuchta zmínil se
o tom, že beseda »Havlíček« ze Svazu vystou-
pila, načež byla požádána, aby resignaci od-
volala, ona to ale rozhodně odmítla. Návrh na
vyřízení sporu podporoval p. Folber z Mni-
chova a zástupce »Lípy« z Mohuče. Po delší
debatě bylo usneseno 16 hlasy, aby záležitost
besedy »Havliček« byla odevzdána k prozkou-
mání zvláštní komisi, která podá zprávu ješte
ve sjezdu.
Krebs
Folber
Flos
Kuchta
Nordling
Havlíček
Votav
Vodičkův ulice
Berlín
Mnichov
Praha
Lipsko
Drážďany
Mohuč
svaz český spolek zahraničný v Praga
24
article
Když pak předseda sdělil, že pozdravné
telegramy a přípisy zaslalí: Hájek z Freiburku,
»Řip« z Erfurtu, »Volnost« z Mannheimu,
»Vlasť« ze Štrasburků, J. Z. Raušar z Vrdne,
Emil Svagrovský z Bělohradu a K. Brynych
z Míšně — podal jednatel Svazu p. Kuchta
z Berlína zprávu o vzniku českých spolků za-
hraničních. Z jeho referátu uvádíme tyto po-
drobnosti: První český spolek zahraniční byl
založen v Berlíně r. 1861 a sice »Českoslo-
vanský spolek«, který dosud trvá a neochablou
činností se vykazuje. Potom následovala » Česko-
moravská beseda v Paříži« (přeměněná nyní na
jednotu »Sokol«), pak přišla na řadu »Libuše«
ve Vratislavi (která však se po několika letech
rozešla). Je s podivením, že četní tamní krajané
dosud nový spolek nezaložili. Po Vratislavi
přišel na řadu spolek »Vlastimil« v Drážďanech,
pak následoval spolek ve Štutgartě, v r. 1868.
v Lipsku vznikl spolek »Václav«, jeden z nej-
pracovitějších spolků. V roce 1869, kdy slavena
památka Mistra Jana Husa, založen spolek » Hu-
sité« v Brémách, který zanikl, ale znovu byl
zřízen.
Hájek
Řip
Raušar
Svagrovský
K Brynych
Kuchta
Libuše
Vlastimil
Václav
Hus
Erfurt
Mannheim
Štrasburk
Vrdnout
Bělohrad
Berlín
Paříž
Vratislav
Drážďany
Lipsko
Brémy
Českomoravský beseda
Sokol
spolek » Hu
25
article
Hrstka těchto spolků v letech šedesátých
udržovala vzájemné styky a již v roce 1869
konán byl prvý sjezd v Lipsku. Poučnou je teh-
dejší vzájemnost krajanů, neboť konali sjezdy
každý rok a sice v Drážďanech, v Berlíně,v
Drážďanech a Lipsku. V roce 1873 sjezdy pře-
staly následkem malého účastenství.
Na podnět z Berlina a Brém v roce 1876
zahájena vydatnější činnost a zároveň vydáván
byl »Věstník«. Z počátku byl vydáván v Bré-
mách, pak ve Štutgartě, na to opět v Brémách,
v Londýně a od roku 1889 je vydáván v Ber-
lině. V roce 1881 v Berlíně dán podnět k usta-
vení Ústředního výboru, který se staral o vyři-
zování návrhů od bratrských spolků. Výbor byl
průkopníkem k utvoření nynějšího Svazu. Te
doby měl Ústřední výbor 17 spolků. Řečník vy-
ličuje dopodrobna další činnost zahraničných če-
ských spolků. Svaz soustřeďuje nyní 32 spolky
s 980 členy. Všech spolků zahraničných je 65.
Hrstka
Lipsko
Drážďany
Berlín
Brémy
Brý
Štutgarta
Londýn
26
article
Na různé podniky národní a lidumilné, jakoži
na podpory sebraly 35.000 marek
V knihovnách mají spolky 5733 svazků
Řečník s povděkem vzpomíná účinné podpory
kruhu přátel »Frič« v Praze ve prospěch spolká
zahraničných Čechů a končí: Přátelé ! Zajisté
každý z vás s radostným pocitem spěchal
v milou naši rodnou vlast, ke vzájemné práci
našeho sdružení. Budiž nám krátká tato chvíle
milou pobídkou, abychom v každém smněna
učinili vše, co nás má k sobě úžeji poutati k
cti českého jména v cizině, jemuž vše nejlep“
z hloubi duše přeji! (Hlučný souhlas.)
Jednatel »Úmrtní pokladny« pan Hrů ša
podal zprávu o této podpůrné instituci, kteri
chrání vdovy a sirotky zemřelých členů nejen
před nouzí, ale i před vypovídáním. Založena
byla v roce 1899 na základě úplně dobrovol-
ného sdružení. Tehdy čítala 210 členů a 88
členek z 18 spolků. Nyní čítá pokladna 723
členy. Velký rozruch v minulém roce vzbudl
návrh Českoslovanského spolku v Berlině, aby
členové spolků ve Svazu nesdružených nebyl
za členy úmriní pokladny přijímáni. Spolky ne-
sdružené vzdalují se povinnosti vůči Srazu,
požívají však stejných práv jako spolky sdru-
žené, které musí na Svaz přispívati. V tom vidl
se veliké poškozování Svazu a celéhio sdružen
Frič
Čecho
Hr
Praha
Berlín