2
masthead
V Fraze, v pátek dne 29. března 1901.
Fraga
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí so:
v Praze v administraci
a paěsle
ns čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
n rele
na int leta . .. 7 K s0
ve alislkách
. 2 K 80 h
Ba maěife .
Poštou:
n n. .. . . 0
s dvojí zlallken
s niěsí
na čtvrt leta . . . . 1i K s0
Praha
5
article
Postulátní politika Němcův.
Postulátní politika Němcův.
Tak vida, včera dne 27. března 1901
unikla Cislajtanie jen náhodou politické kata
strofě: mohli jsme z čista jasna zažiti —
krach vlády Körbrovy. Aspoň dle líčení ně-
meckých listů visel její život ve středu
o polednách fakticky na vlase: a to pro ne-
jistotu, hrozící volbám delegační m,
jež chtěl míti dr. Körber ku vyšší mu
rozkazu provedeny před prázdninamí
velkonočními stůj co stůj. Ale
jeho mili a vezdy »věrní« Němci, od Wolfo-
vých Všenčmcův až po Kaisrovy německé
nacionály a Funkovy německé pokrokáře,
počali mu najednou — střečkovat a zle jan-
kovatět. Nač a proč prý takový spěch již
nyní v březnu s volbami do delegací, když
tyto, dle všech zpráv, mají se sestoupiti te-
prve až někdy po žních? Zdali prý nevězí
za tím nějaká čertovina? Majíc rekruty, kvo-
tovou deputaci a delegáci pod střechou, je
prý vláda z nejhorší tísně vyprostěna, vše
ostatní, na čem jí ještě záleží, jako rozpočet
státní a vyrovnání s Uhry může si opět po-
mocí § 14. bez parlamentu vyřídit, a tak —
kdož ví, nepošle-li po odbyté volbě delegační
slavný parlament na trochu delší prázdniny,
nežli přes Velkonoce ke všem — Penátům
a Lárům?
Takové mlhy podezření a nedůvěry
střely se za posledních dnů celým táborem
německým a houstly od hodiny k hodině.
Skupina všeněmecká vybuchla první: ohlá-
sila rozhodně, že podá ve sněmovně určitý
návrh na odložení vládou hrdlených volel
delegačních.
Němcův
Körber
Němec
Kaisrův
Funkův
Penát
Wolfo
Uhry
6
article
Ostatní německo-levičácké strany pak —
německo-nacionální jako pokroková — jakoby
do nich střelil, hned také v opposičním pla-
menu, počaly se vzdorně vzpínat a vyhrožovat,
že učiní po příkladě wolfiánů. Zejmena ně-
mecko-nacionální strana, čítající na 42 hlav.
zle se kasala. V úterý odpoledne konal její
klub schůzi, v té prý sršelo ohně a síry proti
úkladnému obmyslu vlády s unáhlením voleb
delegačních jen což. »Se všech stran varo-
váno, aby se tak vzácná zástava,
jakou že jsou volby delegační,
nepouštěla jen tak snadno z ru-
kou. Převážná většina klubu vyslovila se
pro nejrozhodnější opposici proti
požadavku vlády.
Situace byla kritická, ježto by svorny
postup německých nacionálův se Všeněmci
byl jistě přivodil odklad voleb delegačních.«
Avšak že to vskutku s tou tygří opposi
německých nacionálův nebylo tak strašné,
ale že se pánům jednalo jen o — nasazení
revolveru na prsa ministerstva, aby z něho
vystrašili nové koncese pro pre-
tense německo-nacionální, viděti
jasně z toho, že po všem rámusu usneseno
vyslati ihned deputaci ke Körbrovi,
která by s ním vyjednávala o cenu, za
jakou by německo-nacionální strana byla
ochotna svou opposici vládě prodat. Ještě
téhož večera vyslaní náčelníci německo-
nacionálního klubu pp. Kaiser a Derschatta
seděli v pracovně páně Körbrově, berouce
ho na skřipec. Nuž a jak se tu pan Körber
potil, čeho pánům doznal a co všechno jim
na konec ve své krušné hodince slíbil, o tom
všem dnes německé listy až s nešetrnou po-
choutkou vítězoslavně vypravují urbi et orbi.
Kaiser
Derschatt
Körbrův
Körber
7
article
Svěřil prý se jim, že musí na neprodleném
vykonání voleb do delegací před Velkonocemi
setrvati stůj co stůj z důvodův, kter
jim nemůže bliže vyložit. Ale tolik
prý jim musí říci: »Nebudou-li volby dele-
gační provedeny před Velkonocemi, že za-
žádá ihned, »sofort«, za propuštění
z úřadu. Nechí prý pánové jen uváží, jak
strany pravice jej osočujía nenávidí:
žježí-li se nyní i strany německe
proti němu, pak že mu nezbude,
než z politického jeviště ustou-
pitil«
Když byl takýmto lamentem srdce pánů
Kaisra a Derschatty dojal a k útrpnosti po-
hnul, počal jim pan Körber rozptylovat mraky
jich nedůvěřivosti a podzíravé obavy z duší.
Kaiser
Derschatta
Körber
8
article
Může prý je svatosvatě ujistit, že svolá par-
lament 18. dubna t. r. k dalšímu zasedání
a ponechá mu dostatečného času
k vyřízení celého pracovního pořádku jeho
»Nehodláte tedy sáhnout ku vládě § 14., nýbrž
chcete rozpočet státní projednat parlamentně?
tázali se Excellence německo nacionální par-
lamentáři. A Excellence se jim zaprí ahla
a zaručila svým kavalirským slovem, žesi
nepřeje ničeho vroucněji, než aby to šlo bez
paragrafu 14. nejen po Velkonocích, ale pro
všechnu budoucnost. Tím vzájemné napjetí
povolilo a další rozhovor německo-nacionál
ních stygrů« posunul se rázem ku vla st-
nímu účelu a vtipu jich pozdní audiencei
»Mezi předsedou ministerstva a vůdci ně-
mecké »volkspartaje« počalo se vyjednávat
— o několikerých požadavcích
Němcův, při čemž ministersky
předseda dal jim dle »Bohemie-
určité sliby, týkající se rovně
oboru administrativního ja ko
školského.
Pánové Derschatta a Kaiser prohlásili
prý nad to, že strana jejich, jakkoliv prý
nechce prováděti (!) žádné politiky postulátní.
zformuluje a předloží panu Körbrovi hlavní
požadavky Němců, požadujíc na vládě.
aby určitě ke každému jednotlivému z poža-
davků těch řekla, přijímá-li ho za svůjči
nic? Ne dosti na tom: pánové chtěli také
vyzvědět, co všechno bar. Körber jmenem
vlády připověděl rašim poslancům českým
za dočasné odstavení obstrukce. A pan
Němcův
Derschatt
Kaiser
Körbr
Němec
Bohemia
9
article
Körber jim to pověděl způsobem takovým,
že německo nacionální tygři na dobro ocho-
čeni loučili se s ním co nejsrdečněji, slíbivše
mu, že se v klubu svém po tom, co slyšeli,
všemožně vynasnaží, aby stranu svou zko-
nejšili a od opposice na stranu vládní pře-
vedli. A tomu také následujícího dne (27.
března) dostáli. Svolavše klub svůj, vypra-
vovali mu o svém šťastném pořízení u pana
Körbra tak dojemně, že ledy německo- nacio-
nální nespokojenosti vůčihledě rapidně tály
a již o hodině s poledne spřevážná většina
německé volkspartaje« byla náchylna vládě
delegační volbu povoliti.
Jeden toliko ještě mrak zbývalo roz-
ptýlit: Co slíbil Körber vše Čechům? Ale
když tu pánové Derschatta a Kaiser
vysvětlili, že, pokud jde o kulturní požadavky
Čechů (v oboru školství), ministr. jim
slíbil, že, cokoliv dá nám, dá rov-
něž také Němcům, a sice 1. jakož se
dostane Čechům nově české průmyslové školy,
že zřídí stát také Němcům v Chebu na
vzájem německou školu průmyslovou, 2. že
bude sice vystavěna v Brně budova pro
českou techniku, ale zároveň také pro ně-
meckou; 3. že úřadnická místa v se-
verní části Čech a v německých okre-
sech Moravy budou obsazována jen úřad-
níky německými a konečně že učiní
se junctim mezi daní lihovou,
investicemi, průplavy a dráhami
místními: — tu bylo rázem po celém
slavném odporu německo nacionál-
ních »tygrův« a oni do jednoho leželi
u nohou svého Körbra! U večer téhož dne
za jeden muž jako Mameluci hlaso-
vali proti návrhu Bareuthrovu
pro volbu delegační a kabinet Körbrův byl
zachráněn.
Körbr
Körber
Čecho
Derschatt
Kaiser
Němec
Körbrův
Cheb
Brno
Čechy
Morava
10
article
Poněvadž ale v německém »souručenstvíe
panuje taková pěkná svornost, že spolu strany
jeho ani nemluví, nezpravili němečtí nacio-
nálové o tomto svém přemetu v poslední
chvíli ani stranu německo-pokrokovou, ná-
sledkem čehož tato »z neznalosti přihodivších
se věcí« hlasovala opposičně proti volbám
delegačním, což ji nyní náramně mrzía
zlobí. Jak rádi byli by teprv její grálšti
rytíři dobyli si zásluh o »zachránění kabi-
netu« Körbrova, kdyby byli dostali v čas
zprávu, že on činí z neprodleného předse-
vzetí voleb delegačních kabinetní otázku
ale nedorozuměním »zmeškali šišky«, jak
Valaši moravští říkají. —
Potud komická příchuť včera vykona-
ných voleb delegačních, které však pro
vládu Körbrovu dopadly i přes tu
draze vykoupenou pomoc německých nacio-
nálů velice chatrně, neboť opposice 105
hlasův proti 198 při takové důleži-
tosti státní, na níž visí živo
kabinetu, věru padá významně na váhu
a dává důtklivě za pravdu předpovědi naší,
že pro uherské vyrovnání nese-
žene vláda Körbrova v tomto
parlamentě většiny, zůstane-li vůči nám
Slovanům takou, jakou dosud jest. Zapa-
matujeme si dobře ty sliby její, které dala
včera německým nacionálům, zejmena osudně
vážný ten slib, že bude do německých krajin
na úřady státní dosazovati jen německy smý-
šlející úřadnictvo. To byl a zůstal hlavní
požadavek německých irredentistů v
zemích našich a my víme tak dobře jako
oni, proč jej od časův Knotzových a Pik-
kertových tak houževnatě kladou. Neví-li
to rakouský ministr Körber, a slíbil-li to ně-
meckým nacionálům, pak jest nám — Ra-
kouska líto.
Slovan
Knotzový
Körber
Zap
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze třicátá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 28. března.
Novela k rentové dani doplněná podle ná
vrhů a k nátlaku české delegace byla dnes
schválena ve druhém a neprodleně také ve
třetím čtení.
Ve výboru berním, který zasedal, nemaje
jinde místa v saloně praesidiálním, přes odpor
ministra financi prošel návrh polského poslance
Němentovského, by se osvobození o
této daně rozšířilo také na papíry komunální.
železniční a meliorační pokud se vydávají zem
skými úslavy. Když byl ministr opět pohrozi
že nepředloží tako,ou změnu, klerá jest návra-
tem k loňskému usnesení obou sněmoven.
k sankci, došlo k tuhé srážce jmenovaného
polského poslance s drem. Böhm-Bawer kem
Pan Němentovský rozhořčeně pravil
že má-li vláda stanovisko své, mají zástupcové
lidu též své a že není úkolem těchto usnášet
se pouze na tom, co jim vláda vymezí.
Předseda berního výboru dr. Kaizl na-
vrhl v plenu, by vzal se elaborát výboru, při-
jatý tam převalnou většinou, ihned v poradu,
což se také stalo. Ve věcném rokování posl.
inž. Kaftan vytkl, ze původní návrh v této
záležitosti posl. Kaisrem a Steinwendrem
byl zase jen polovičatý, jak již v télo říši jest
zvykem ve všem všudy, jelikož neposkytoval
výhod sproštění daně důchodové pro jeden
z nejdůležitějších a největších zemských ústavů,
pro zemskou banku království českého a pro
emisse komunálních, železničních a melioračních
úpisů, kterýmiž umožňuje se prováděti veřejné
slavby samosprávným sborům a družstvům že-
lezničním, jaké by bez úlevy té ani vůbec za-
ložiti se nemohly-
Zástupce Malé strany předložil seznam ta-
kových veřejných podniků, jež dosáhly od Zem-
ské bankv království čoského podporv téměn
Němentovský
Böhm
doktor
Kaizl
Ing
Kaftan
Kaiser
Steinwendr
Vídeň
poslanecký sněmovna
zemský banka
12
article
200 mill. korun. Vyloučením papírů tohoto
ústavu z platnosti chystaného zákona bylo by
tedy skutečnou deklassifikaci a ponížením Zem-
ské banky pro království české proti zemským
ústavům sesterským, zejmena vůči hypotečním
bankám, jejichž důležitost nebudiž tím nikterak
umenšována.
Poslanec Kaftan skončil výklady své.
provázené všeohecným souhlasem, vřelým appel
lem na sněmovnu, by zákon dle dnešního návrhu
výboru rozšířila.
Dr. Böhm-Bawerk odpoledne změkl.
Netrval již na stanovisku zamítavém, žádaje
pouze, by na místo úplného zrušení renlové
daně z jmenovaných papírů stanovilo se snížení
téže také na papíry Zemské banky království
českého. Neopětoval také své dřívější hrozby
že, budou-li návrhy výboru přijaty, předlohu ku
potvrzení nepředloží.
Ovšem činil podmínky a výhrady, zejmen
tu, přistoupí-li parlament na jeho berní projekty
zvláště na nové zvýšení daně lihové o 10 ha-
léřů pro stát. Nanejvýše sestoupiti chtěl s 1
proc. na 3 proc. Konečně však p. Böh m-
Bawerk, který musil vyslechnouti velmí
pernou kritiku bar. Pražáka, slevil ještě čtvro
procenta a povolil snížení rentové daně pro
papíry vypočtených kategorií na 1g proc., a pro-
hlásil zároveň, že předloze s takovým ustano-
vením nebude činiti žádných překážek a postará
se o to, by schválena byla též panskou sně
movnou.
V ten rozum přijat byl sněmovnou kom
promis mezi ministrem financí a stranami, ke
kterým však Poláci nenáleželi. Ti trvali na
úplném zrušení reptové daně po určité paplry
a určité ústavy.
Snížení rentové daně na 1g proc. platí pro
veškeré komunální, železniční a meliorační pa-
píry všech zemských ústavů rovným právem.
Pro žádný nestanoví se přednost a pro žádný
také křivda.
Kaftan
doktor
Böhm
Bawerk
Polák
ha
Böh mBawerk
13
article
Vymožena tedy slova 1 proc. Zbude jen
rentová daň proc. jako poslední zbyteka
přijde čas, kdy také tato ruina padne.
Dr. Herold ujal se dnes poprvé v nové
sněmovně slova. K odvetě a k obraně proti
teutonskému furoru a proti velkoněmecké zpup-
nosti, které rozpínají se ve sněmovně a troufají
si ponižovat, urážet a snižovati jazyky neně-
mecké, aniž jim v tom předseda brání. Jakmile
totiž u něho reklamuje dr. Brzorád rovné právo
neněmeckých interpellací, vstane pravidelně Vše-
němec neb nacionál a nazývá užívání jazyka
českého v dotazech neplechou, nešvarem a pro-
vokací. Dnes tak učinili poslanci Albrech
a Herzog. Zástupce městské skupiny čá-
slavské protestoval pln nevole a rozhořčení za
souhlasu a pochvaly všech slovanských a také
vlaských poslanců a zeptal se pana hraběte
Vettra, jak dlouho chce ještě trpěti takové vý-
tržnosti vitězstvím spitého prušáctví ve sněmovně
vídeňské — Čechové že nejsou ochotni je ztrpět
a dovedou se již brániti sami.
Hrabě Vetter odvětil, že dosud každý exces
toho druhu pokáral. Není tomu tak. Kdyby by-
zakročil hned, když pan Franko Stein zača
řádit proti českému jazyku, nebyli by Všeněma
šli ve své smělosti dále. Ale hrabě Vetter má
ještě jinou vinu. Svým rozhodnutím o neněme-
ckých dotazech fakticky rozdíl mezi jazykem
německým a mezi jazyky neněmeckými udělal
a Všeněmci, tímto jeho nálezem zbujnělí, pro
vozují toliko následky tohoto.
O této věci nelze panu hraběti Vettro
činiti dosti výtek. Byl také rytmistrem a nezná-l
jednací řád poslanecké sněmovny, zná snad ale-
spoň zvyklosti vojenské.
doktor
Herold
Brzorád
Albry
Herzog
Vettra
Čecho
Vetter
Stein
Vettro
Franca
Všeň
poslanecký sněmovna
14
article
Hr. Vetter ujal se předsednictva v dobo
válečné. Němci chtěli, by se mohly podávati
dotazy jen německé, Čechové trvali na stano
visku uti possidetis, t. j. na zvyklosti, podle ní
byly české dotazy úplně rovnoprávnými s ně-
meckými — také v protokole. Hr. Vetter pa
soval se na samozvaného rozhodčího a rýsoval
demarkační čáru.
Ve vojně demarkační komise respektuje
državu a postavení obou stran. Pan rytmistr
předseda tak nejednal. Dosavadní stav prostě
ignoroval a dekretoval nový, prý provisorní.
On však měl povinnost, zachovati dosavadní
stav, třeba jako provisoriumn, dokud s ně
movna se jinak neusnese. Tento jedině
možný, přípustný a správný postup p. Morie
z Lilie zvrátil, zpáčil a překotil. Je-li nyní spor
o jazykovou stránku interpellaci na denním po-
řadu, má toho vinu jen on. My neustaneme na
ni ukazovat a domáhati se toho, co nám náleží
a co nám bylo jeho násilím a zvůlí vzato
snad ukáže se, že právo je silnějším než osoby
Zejtra po vyřizení známé diseiplinární afféri
posl. Saitze odebéře se poslanecká sněmovna
na velikonoční prázdniny. Poplatková novelln
jest odložena definitivně.
Zejíra má také poslední schůzi před svátk
panská sněmovna.
Vetter
Němec
Čecho
Hradec
Moria
15
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzí o 11. hod
45 min. dopol.
Mezi došlými spisy je návrh posl. Brei
tera a sp. na změnu delegační volby v ten smyse
aby se měl také slušný zřetel na menšiny jednotli
vých korunních zemi.
Posl. dr. Brzorád (k dolazu na předsedu)
Předsedovi v poslední době přišli na pomoc jeho
nejmilejší přátelé v této sněmovně z klubu všeně-
meckého, kteří se pokoušejí paralysovati boj Čechu
za právo a svádějí jej k dalším protizákonným kro-
kům. Jejich názorům schází však vážný podklad,
jest veliký rozdil mezi bojem Čechů za právo a žá-
dostí Němců po úplném potlačení neněmeckých in-
terpellaci v této sněmovně. My stojíme na stano-
visku platných zákonů a platného jednacího řádu,
Všenémcí však nemohou uvěstí ani jediného ustano-
vení jednacího řádu, kterýmž by mohli žádost svou
odůvodniti. To dokazuje jasně, že právo jest n
straně naší.
Tážu se předsedy, zdali platí ještě ve sněmovně
ustanovení jednacího řádu ze dne 12. března 187e
a zdali předseda iest ochoten řiditi se těmito ustáno-
veními jednacího řádu. (Hlučný souhlas na lavicíeh
českých.)
Vetter
Posl
doktor
Brzorád
Čech
Čecho
Němec
16
article
Předseda hr. Vetter odpovídá totéž jako
jindy
Posl. Albrecht (německá lidová slrana) stě
žuje si, že ač při hlasování dle jmen dle jednacího
řádu má každý poslanec hlasovati slovy buď »ano«
neb »ne« v jazyku německém, pouze čeští poslanci při
hlasování užívají jazyka českého. Dle toho musil prý
by každý poslanec, který chce rozuměti, jak kdo hla-
suje, znáti všechny jazyky národů v říšské radě za-
stoupených. Proti tomu, jakož i proti užívání če-
ského jazyka protestuje řečník jmenem německé li-
dové strany. (Oho! Pollesk mezi Němci.) Posl. Ho-
řica volá: Výborně! Výborně! — Smích.)
Posl. Fresl (k dolazu na předsedu.) Tážu se.
zdali hodlá předseda odstraniti neplechu, spočívající
v tom, že jmena poslanců českých, jak se to stalo
při mém jméně, nejsou v seznamu a také v písem-
ném styku předsednictva s poslanci tak uváděna,
jako se poslanci sami zapsali do presenční listiny.
(Pochvala u českých agrárníků a nár. socialistů).
Vetter
Posl
Albrecht
Němec
Fresl
17
article
Posl. Herzog: Jeden z českých řečníků tvrdi
že ohražení Všeněmců proti zatímnému rozhodnuti
předsedy nemá žádného vážného pozadí. Tuto dů-
minku odmítáme. »Neplecha«, která se zahnízdila
rozhodnutím předsedy, měla by za následek, že by
se musila přijímati také podání v jiných slovanských
řečech. Tato podání musila by se překládati a parla-
mentarismus stal by se ilusorním. Táži se předsedy
kdy tuto neplechu odstraní? (Pochvala u Všeněmců.
Předseda trvá při své dřívější odpovědi.
Posl. dr. Herold: Prosím pana předsedu, aby
mne poslouchal, poněvadž jinak mohl by býti zodpo-
věděn dotaz můj zrovna tak, jako dotaz posl. Brzo-
ráda, jenž dostal odpověď na otázku, kterou vůbee
nepodal.
Posl. dr. Brzorád: Tak jest to u něho vždycky
Posl. dr. Herold: Opětuji tudíž dotaz, zdali
v této sněmovně jednací řáď ještě platí, poněvadi
předseda zdráhá se na dotaz posl. Brzoráda odpově-
děti. (Hlučný souhlas.)
Někteří poslanci dovolili si zde již několikráte
nazývati neplechou a provokací svobodné a neome
zené právo každého člena této sněmovny, užívat
mateřského jazyka. (Hlučná pochvala a potlesk.
Posl
Herzog
doktor
Herold
Brzorád
18
article
Hlasy: Skandál.)
Tážu se předsedy, zda se to shoduje s jeho dů-
stojností i s důstojností sněmovny, že takovým způ-
sobem 60 zástupců národa se uráží. (Hiučná po-
chvala u Čecho.)
Takové urážky nesmějí býti trpěny. Proto tážu
se předsedy dále, zdali na základě své diskrecionární
moci hodlá se zasaditi, aby takové urážky se již
dále neděly. Je-li neplechou a provokací mluviti ma-
teřským jazykem, mohli bychom týmž právem tvrditi
že i užívání německého jazyka bylo by totéž. (Hlučná
pochvala u Čechů.)
Takové směšnosti, takové nedůstojné poznámky.
že dle jednacího řádu musí se hlasovati slovem
»ja« nebo »nein«, nejsou jedinými u pánů, kteří de-
klarují zde: »Los von Rom«. Kdyby znali usnesen
tridentského koncilu, věděli by, že předpisy pro uza
vírání sňatků jsou sepsány latinsky, že však proto
snoubencům není zabráněno, aby své prohlášení
učinili před farářem jazykem mateřským.
Čecho
Los on Rom
19
article
Tak směšně nesmí se jednací řád vykládati, že
jelikož jest sepsán jednací řád německy, musí pro-
hlášení v této sněmovné rovněž býti ponávána ně-
mecky. (Hlučný soublas u Čechů.)
Proti užívání ostatních jazyků zemských v této
sněmovně se tvrdí, že výhradně užívání německého
jazyka vyhovuje dlouholetému zvyku. Tážu se před-
sedy, zdali si již dal práci a studoval dřívější parla
mentární jednání v této sněmovně a zdali shledal.
že někdo někdy pokládal užívání mateřského jazyka
při hlasování, při interpellacích a při řečech za ne-
plechu nebo provokaci. (Hlučný souhlas na lavicích
českých.)
Budete-li nás poznámkami takovými dále provo-
kovati, budeme užívati stále svého mateřského ja-
zyka a budete nuceni nás poslouchati. Budete-li si
takto dále počínati, jsou ještě parlamentní korporace
kde my týmž právem zrovna tak můžeme vystoupiti
proti vám, jako vy činíte. (Potlesk a pochvala u
Čechů. Hluk u Všeněmců.)
Posl. Iro: My se již bojíme, my se již třeseme.
Posl. Fresl: Jděte do Berlína, zde nemátec
činiti. Jděte do Pruska.
Posl. Holanský: Však my s vámi již za-
točíme.
Předseda br. Vetter praví, že káral vždy
urážlivé výroky, ať pocházely od kohokoli a směřo
valy proti komukoli. (Odpor mezi českými poslanci.
Posl. Daszyňski (k dotazu k předsedov
protestuje, že předseda nedovolil rozdati poslancům
jakési noviny a táže se ho, jak může odůvodniti sv
jednání.
Předseda slibuje odpověď v některé z příštích
schůzí.
Posl. Schreiner navrhuje, aby zpráva o vý-
pomoci v nouzi byla podána v dnešní schůzi.
Pilnost návrhu a on sám přijat po odůvodnění
posl. Nowaka.
Posl. Steiner podává zprávu
o výpomoci v nouzl.
Čecho
Posl
Vetter
Schreiner
Nowak
Steiner
Berlín
Prusko
Daszyňski
20
article
Posl. dr. Dyk pronáší stížnost venkovskéh
obyvatelstva proti jednání politických úřadů při vy
šetřování nouze. Pokračuje: Žádám ministerského
předsedu co nejdůrazněji, aby po télo stránce zjednán
byla odpomoc. Zvláště jest podivno, jak v Přešticích
v otázce nouze a v záležitostech odpisů pozemkov
daně zachází okresní hejtmanství se sedláky
Starý byrokratický šiml jest příčinou tohoto
hanebného jednání s rolnictvem.
Místodržitelství v Praze vydalo výnos, který dává
okresním hejtmanům přesnou direktivu, jak si mají
při vyšetřování škod počinati. Při záležitostech nouze
jest však byrokratický šiml nejméně vhodným, nebot
poměry jsou v každé obci jiné. Ministerský předseda
nechť dá pražskému místodržitelství direktivu, aby
se podobným způsobem nejednalo, nýbrž aby se
rozumně a v zájmu rolnického lidu škody vyšetřo-
valy. Nzchceme milostí a nechceme, aby se každé
žádosti ihned vyhovělo. Šalření úřadů je nezbytným,
toto však musí se státi dle svobodného uvážení a za
uvážení všech okolností a nikoli die byrokratického
šimlu místodržitelství pražského.
Řečník pak zabývá se jednáním okresního hejt-
manství v Přešticích a Klatovech při odpisu daní
Jakkoli v těchto okresích byla loni nouze, vybíra
se daně hezohledně, a bezohledně se provádějí exe-
kuce. Ministerstvo ať vydá nařízení, že se má s rol-
nictvem jednati s větším ohledem. Rakouský stát by
nezahynul, kdyby několik rolníků nacházejících se
v nouzi, nemohlo ihned platiti. Vyslovují naději, že
finanční ministr uváží moje slova a vydá nařízení
podřízeným úřadům, aby stížnostem rolnictva bylo
odpomoženo.
Posl
doktor
Dyk
Přeštice
Praha
Klatovy
21
article
Posl. König počíná řeč svou česky a pokra
čuje německy praví: Království české náleží k zemím
nejvíce poškozeným. Nemůže si nikdo představiti,
jak špatná byla loni sklizeň. Sklizeň obnášela jenom
jednu čivrlinu nebo nanejvýše jednu třetinu normální
žně. Zemědělci v království českém jsou obětavía
platí rádi daně, avšak nemohou existovati, nedo-
stane-li se jim od státu védatné pomoci. V Německu
pečuje se o zemědělstvo mnohem výdatněji, zde však
vláda stará se jenom o vojsko. Řečník kritisuje jed-
nání úřadů ve věcech berních rolnického obyvatel-
stva. Nemohu souhlasiti s výtkami pronášenými tak
často proti passivním zemím, jest však ale také spra-
vedlivo, aby se vzal také ohled i na země aktivní.
Řečník vyzývá na konec vládu, aby výdatně podpo-
rovala zemědělstvo vzhledem k loňské neúrodě
(Pochvala.)
v drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolednní .
.. . na zh
Ve sllalkách na venkověs
raaní čislo. . . . . . . . 10h
sěpolední . . . . . . . . Sk
Inseráty
platí se hotově napřel.
Přadplaconí a inrerty přijímá » dminl-
strace v Mazlanské ulici č. 3.
Tam nacházejí se téži redlakce,
tlskárna a eapelice „Národních Listů“.
Rakopisy se novracejí.
Posl
König
Německo
Mazlanský ulice
22
article
Po dalších řečích posl. Šusteršiče a Plassa
a referenta posl. Stelnera návrhy výborové byly
přijaty.
Posl. dr. Kaizl uvádi na ospravedlnění ber-
ního výboru, že výbor, kterému bylo 26. t. m. na-
řízeno, aby do 24 hodin podal zprávu o novelle
rentově, nemohl při nejlepší vůli a největší píli ve
včerejší schůzí již podati zprávu. Teprve dnes dopo-
ledne mohl výbor skončiti své porady. Navrhuji, aby
byly ihned pilně projednány 3 referáty berního vý-
boru v záležitosti osvobození od daně činžovní a
zpráva výboru o rentové novelle. (Pochvala.)
První část Kaizlova návrhu byla přijata a pří-
slušná vládní předloha schválena bez debaty v 2. a
3. čtení.
K 2. části Ksizlova návrhu ujal se slova posl.
Kos, dovozuje, že s věcí rentové daně není na
pilno, protože zákon má platiti teprv od 1. ledna 1902.
Jen polský klub má tu na pilno a proto žádá, by se
pilnost návrhu neuznávala.
Posl
doktor
Kaizl
Kaizlův
23
article
Posl. Czajkowski opřel se Kosovým vývo-
dům a vyvracel jeho tvrzení, že Poláci nejsou tak
bankrotní, aby byli nuceni přenášeti své jmění na
jiné a nemusili platiti daně. (Pochvala.)
Posl. Noske přimlouval se stručně za pilnost,
jež byla potom schválena.
Po Steinwendrově zprávě a doporučení
změny § 1., jež byla dnes ve výboru usnesena,
přéšlo se k rokování.
Posl. Kaftan: Vyslovuji posl. dru. Kaizlovi
nejvřelejší díky, že svým pilným návrhem také těm
poslancům, kleří nebyli členy berního výboru, po-
skyti příležitost zvěděti usnesení berního výboru,
kteréž bylo také předneseno posl. Steinwendrem.
Vláda konečně se odhodlala tuto tísnící rentovou
daň z úroků zástavních listů ústavů hypotečních po
případě z dlužních úpisů zrušiti. Výhoda ta nemá
však platiti pro všechny ústavy, naopak právě nej-
důležitější ústavy jsou z ní vyloučeny. K těm náleží
v první řadě Zemská banka království českého, která
byla založena z úmyslu, aby poskytovala peníze na
obecně prospěšné účely.
Posl
Czajkowski
Kosův
Polák
Steinwendrův
Kaftan
Kaizl
berní výbor
24
article
Zemská banka jest tudíž obecně prospěšným
ústavem, který se v krisích velmi dobře osvědčil.
Český ústav pro úvěr pozemkový, jehož úpadkuv
Čechách se velmi litovalo, byl by ještě dnes, kdyby
tehdy byla existovala Zemská banka království če-
ského.
Není rozumného důvodu, aby od rentové daně
byly osvobozeny jen zástavní listy, nikoli však ko-
munální a železniční dlužní úpisy. Na komunálnía
železniční půjčky musí se vzíti právě takový zřetel,
jako na zástavní listy. Komunálních půjček se přece
užívá na obecně prospěšné účely.
Odepření žádaných výhod pro Zemskou banku
království českého znamenalo by znehodnocení
dlužních úpisů této banky, pokoření banky té vůči
podobným ústavům zemským. Také pro ucha-
zeče o půjčky bylo by to značným po-
škozováním, neboť tím by se působilo na
kursy papírů banky těto, které by pak byly
zatlačeny za hodnoty podobných ústavů, jimž se
výhod dostalo. Banka byla by pak nucena, při
půjčkách rovněž snížití přirážkové kur sy.
Tím byla by způsobena veliká škoda
obcím, okresům a železnicím.
Zemská banka snížila také správní příplatek na
2%. Při půjčkách, poskytovaných hypotečními ban-
kami, se nikdo neptá, nač jich dlužník použije. Při
půjčkách kommunálních, při úvěrech stavebnícha
půjčkách železničních, smí býti peněz použito jenom
na účely, na které byla půjčka vzata a zemská
banka má povinnost, přesvědčiti se o tom, aby
půjček bylo použito na účely veřejné. Proto je
mně jednání finančního ministerstva
nepochopitelným; je nepochopitelno,
že se staví tak příkře proti těm to po-
žadavků m.
če ský
Čechy
25
article
Domnělý ubytek, který prý by tím stát utrpěl, byl
by odčiněn hospodářskými prospěchy, jež by vzešly
obcím. Finanční ministr nesmí býti jen fiskalistoua
pokladníkem státu. Úkoly státu musí býti prová-
děny se stanoviska státního a národního hospodář-
ství. Proto jsem bernímu výboru povinen velkým
díkem za to, že rozšířil osvobození od daně také
na zemskou banku, poněvadž ona slouží jen ve-
řejným zájmům a není úslavem výdělkovým, což
i z toho je patrno, že billance loní byla passivní.
Příčinou toho jsou v první řadě veliké da ně,
jež obnášely 146.000 zl. Přes to, že zem-
ská banka ulrpěla ztráty, byla jí opětně
vyměřena daň 100.000 zl. Zásluhy českých podob-
ných ústavů, zejmena zemské hypoteční banky, mu-
sejí býti plně uznávány, ale tím více musí se žá-
dati podpora pro zemskou banku, která s veli-
kými obětmi obstarává lakové úkoly,
které by jinak připadly státu, na př. pod-
porování staveb železničních.
26
article
Ze všech těchto důvodů bude naše strana hla-
sovati pro změněný návrh berního výboru. (Hlučný
potlesk a pochvala na lavicích českých.)
Poslanec Czajkowski shledává oprávněným
rozšíření rentové svobody na ústavy, jež nejsou
podniky výdělkovými a mají poskytovati laciný
úvěr. Brojí proti Kosovým vývodům proti haličskému
ústavu pro úvěr pozemkový, jehož zásluhy jsou vše-
obecně uznávány. Ústav poskytuje levný úvěr Po-
lákům i Rusům. Žasl, že haličský poslanec odporuje,
aby ústav ten byl sproštěn rentové daně. Poslanec
Kos učinil tak z nenávisti proti polské šlechtě, již
vyčítal dokonce i vraždy a krádeže.
Pojednává o dobré vůli mezi Poláky a Rusy
poukazuje na demokratické zásady jednotlivých čienů
polského klubu, z čehož patrna lichost Kosova
tvrzení, a konečně prohlašuje, že bude hlasovati pro
předlohu, neboť jedná se o prospěch Rusův i Poláků.
(Hlučná pochvala.)
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk vyslovuje
se z finančních a národohospodářských příčin proti
širokým návrhům výborovým, zvlášť proti rozálření
rentové svobody také pro kommunální dluhopisy.
Ohražuje se proti výčitee fiskalismu, protože příjem
rentové daně je pro státní pokladnu jen minucí po-
ložkou, kdežto skutečnými interesenty jsou poplatníci.
Czajkowski
Kosův
Rus
Polák
Rusův
doktor
Böhm
Bawerk
27
article
Pojednává o vzestupnosti různých csobních daní se
zřetelem k úhradě slev, obsažených ve finančním
plánu, a soudí, že by zájmy těch, kdo slevy očeká-
vají, byly ohroženy, kdyby výnos rentové daně stal
se pochybným, a musilo by se po případě upustili
od těžce získaných slev při dani pozemkové, budovní
a všeobecné výdělkové. Rentová svoboda kommu-
nálních dluhopisů měla by za účinek, že tohoto způ-
sobu půjček užilo by se k uskutečňování emissí, jež
po zákonu podléhají daní. Odporuje vývodům posl.
Kafiana. Věc — praví — má se prakticky takto:
Některé země mají dobře organisované zemské ústavy,
jež mohou prospěti úvěrním potřebám zemským
i obcím a místním dráhám tamějším vydáním kom-
munálních dluhopisů. Jiné země tak šťastny nejsou
a musí se uvážili, jednáli se o obecní a zemské
půjčky jiných zemi, jež takového privilegovaného
ústavu nemají, že musí obrátiti se na obyčejné
emissní ústavy, jejichž prostřednictví nebývá tak laciné
jako emissní činnost zemských ústavů a že ony
emissní úslavy mohou vydati pro obce jen titry, jež
podléhaji 2% rentové dani. Ptám se, kam se poděla
úplná spravedlnost a důslednost ?
Obávám se, kdyby se takové usnesení splnilo,
že by záhy ozvaly se protesty ze zemí, obcí a j.,
v zemích, jež takých privilegovaných emissních ústavů
nemají a jsou odkázány dostali své titry na trh
jiným způsobem. Má-li některý ústav svůj zákonně
privilegovaný obor, bude v něm požívati své výsady
a nemusí vylučovati z berně vše prospěšné, čemuž
berní výsada vyhražena není. Odvolal by své na-
mítky proti původnímu znění iniciativného návrho
a nepokládal by rozšíření výhody na spořitelnys