ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 4d5fd260-6604-11dc-974a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 54 celkem · entity: person 107, place 42, org 13, work 9
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NÁROVNÍ LITY
3 masthead
29. března 190
4 masthead
Číslo 87
5 article
Panu O. K. v K. Virilní hlas zůstává i v pří padě Vámi vytčeném majíteli velkostatku, eventuálně tomu, kdo jej po zákonu zastupuje. Panu Jos. F. a Třebízský, Povolení toto jest třeba dle školních zákonů. J + K 51. Obecní přirážky se vypočítávaj dle předepsané daně celé. Panu Otom. L. I. Schůzi lze svolati sice bez svolení, nikoli však bez ohlášení politickému úřadu. II. Záleži na tom, z jakého důvodu byly volby zru- šeny, nestalo-li se tak z důvodu nesprávných se znamů voličských, voli se na základě starých se znamů. A + B. Daň ona jest daní přímou a má její předpis v zápětí voličské oprávnění poplatnikovo. Trojnásobný předpl. Protokolován firmy má výhody z pravidla úvěrní, že totiž se předpokládá, že obchod se provozuje ve větším roz- sahu. Též v případu konkursu plati o úpadku proto- kolované firmy zvláštní ustanovení. Divadlo. I. Přílohu jest nutno kolkovati. Ii Mimo všeobecné hudebné mají hostinšti zapraviti zvláštní hudebné za každou jednotlivou taneční zábavu s hudbou, která se koná za plat. H. Březno. I. O nějakém trestu dle Vašeho dopisu není v předpisu platebním žádné zmínky. I. Rozhodna jsou pravídla o vybírání pivního krejcaru. jichž znalosť se předpokládá. III. Tuto dávku obecní nutno jest platiti i z piva přivezeného. Panu K. V. Obraťte se na společnosť rakou ského »Lloydu« ve Vídni. Obec. I. Kdo pozbyl aktivního voličského práva není volitelným. II. Finomocník smí dle zákona za- stupovati pouze jednoho voliče a povinen jest před- ložiti plnomocenství, řádně dle zákona vydané. Panu F. C. v B. Bez podrobného prozkoumán listin nelze v tomto případě dáti spolehlivé odpovědi Také bez intervence advokátovy nebude lze se obejíti
O K Jos Otom Lloyd H . Březno Vídeň A + B
6 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na pátek, 29. března. Den od začátku roku 88, do konce roku 278. — Východ slunce o 5. hodině 46 minut. ráno, západ slunce o 6. hodině 25 minu večer. — Východ měsíce o 12. hodině 55 minut odpol., západ měsíce o 2. hodině 59 min. ráno. Katolíků svátky: Eustacha. Evangeliků památné dni: Rutherforda. Pravoslavných« Sabina. Povětrnost. m. Z Vídně, 28. března. (Zvl. telgr. »Nár L.e) Nejnížší tlak vzduchu 745—740 mm. nad pobřežím Nizozemska, nejvyšší tlak vzduchu 765—-760 mm nad jezerem ladožským. Očekávati lze při nestálých větrech a podmračné obloze místy srážky mrazivé poča sí.
Eustach Rutherford Sabina Vídeň Nizozemsko národní L . e mm
7 article Metsorologická pozorování na rozhledně na Petřině
Metsorologická pozorování na rozhledně na Petřině 325 metrů nad mořem. Dne 27./28. března 1901 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp Tlakoměr.. 7247 7217 722 1 Toploměr C. — 4.4 — 5.8 + 31 Vlhko . .. . 88 Obloha . . jasná P e poo Síla větru. JZ. . . J. Jv. čerstvý čerstvý mírný Teplota nejvyšší ve stínu na slunci + 27.29 Teplota nejnižší ve stínu — 8.29 při zemi — 10 5° Slunce svílilo 10 hod. Prům. rychlost větru za hod. v km. 18. Srážky v 0.0 mm. Král.české zem. divadlo v Praze Národní divadlo 174. hra v předpí 2. čtvrtka. Z doby kotillonův. Veselohra o 3 dějstvích. Napsal Emanuel Bozděch. Režisér Jakub Seifert. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec před 1/210. hod
Král Bozděch Seifert Praha národní divadlo 174 + 31 vlhko km mm
8 article
V pátek 29. března.
9 article
V sobotu 30. března.
10 article
175. hra v předpl 3. čtvrtka.
11 title
MI. D. Rettigová.
D Rettigová
12 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. Začátek o 3/47. hod V pátek 29. března. 7262 Po páté: Pašiové představení, znázorňující ve 12 obrazech s proměnou utrpenía oslavení Krista Pána. Děj tento zdramatisoval pan Ant. Hoffman, kooperátor na Král. Vinohradech. Vstupenky na sedadla vydávají se ráno od 9—12 hod v divadle. Švandovo divadio na Smíchově. V pátek 29. března. Začátek o 7. hod. 42. hra v předplacení. Příšery. Drama o 3 jednáních od Henryka Ibsena. Přeložil J. Lucek. Denní prodej listků u knihkupců p. Urbánka a Kapra a Kotka na Smíchově. (Pařížská světová výstava ] Lze ješt dodati, že chéfovi renomované likérní firmy tovární E. Lichtwitz a spol., cís. a král. dvorní dodavatelé v Opavě, panu Jakubu Bichtwitzovi za jeho na výsledky bohatou činnost jakožto přednosty kolek- tivní výstavy rakouského průmyslu likérního titui „císařského rady“ byl udělen. Jak známo, obdržel tato výstava kolektivní nejvyšší cenu „Grand Prix 7259
Král Krist Antonín Hoffman Švandův Ibsen J Lucek Urbánek Kapr Kotek Bichtwitz Smíchov Opava Pištěkův divadlo tovární E . Lichtwitz Grand Prix
13 article České veřejnosti právnické
České veřejnosti právnické Ve dnech právě minulých vydal pan c. k. dvorní rada a universitní professor dr. Emil Ott v Praze v jazyku českém i německém nákladem vlastním brožurku nadepsanou »Habilit ační spis a cena nadační«, kterou rozesla soukromě všem osobám v právnickém nebo poli- tickém světě nějaký význam majícím. Spisek tento označil pan auktor jako sobranu proti útokům«, které prý kdysi v »Čase«a v době poslední v »Národních Listech« a drem. I-kem v »Samostalnosti« proti němu byly pod- niknuty. Prohlašuje předem rozhodně, že jsemjá na uveřejnění článků právě uvedených nižádného účastenství, ba ani interessu neměl, a že články ty byly spontanním projevem publicistiky mne úplně vzdálené, odmítám se vší určitostí každou domněnku ať již vyslovenou, ať jen stydlivě na- značenou, jakobych já k uveřejnění článků oněeh nějaký popud dal nebo si jich jen ve vnitru svém přál. Naopak, nechal jsem všecky dosavadní »kritiky a obrany« pana prof. Otta, ač vlastně bylý jen výpady na mojí osobu. úplně bez odpovědi, maje přesvědčení i vě- domi, že kdo samostatnou soudnost má, nepo- třebuje nižádného vodítka mnou podávaného. aby o věci té či oné si úsudek svůj utvořil. Slejným způsobem byl bych býval i nej novější »obranu« p. dv. rady, kterou tento vy- počitavě, aby jí delší existenci a působivost za jistil, nikoli v časopisu nebo v listech denních nýbrž jako »vědeckou brožurku« samostalně vydal, docela ignoroval, kdyby p. dv. rada neby ve své snaze se »obrániti« faktický po klad celé »afféry«, kterou on sám vystoupením svým na afféru prvého řádu povznesl, nepodal nesprávně a neúplně. Vídím tudíž nutnost, udaje jeho z části opraviti, z části doplniti.
doktor Ott profesor Praha
14 article
Není pravda, že stipendiem k studiím na lipských vysokých školách pro letní běh 1891 obdařen, jsem volil předmět své práce habili- tační, nýbrž pravdou jest, že již od ledna 1891 nebo prosince 1890 přípravnými studiemi o se- kvestraci jsem se zabýval, a že teprve později k radě p. dv. rady Randy žádost za stípendium jsem podal, která, ač referentem vyřízeha votem sboru professorského opatřena, po několik neděl zůstala u tehdejšího děkana fakulty p prof. Otta ležeti. Pravdou jest dále, že jsem dne 9. dubna 1891 bez státního stipendia do Lipska odeje a že jsem příznivé vyřízení svě žádosti obdrže v Lipsku, když již tamější pobyt můj se bez- mála ke konci sehylovál. Pravdou jest, že jsem se zachoval podle pokynů mně p. dv. radou Ottem daných, ob- zvláště připomínám,že právě k radě jeho pojal jsem do svého spisu široké vylíčení b storického vývoje, které p. prof. Ott nejvíce napadl, ač jsem si toho vědom byl a to také s panem professorem Ottem sdělil, že krátkost doby mně nedovoluje, abych obsáhlý a mně těžko přistupný, ba nedostupný, materiál vy- čerpal a zpracoval, jak bych si toho byl sám přál. Pravda jest, že jsem dne 5. dubna 1892 od své žádosti za udělení veniae legendi přes to, že mne mnozí pp. pröfessoři universitní o tohoto kroku zrazovali, upustil, a to proto, ž jsem se dozvěděl, že p. prof. dr. Ott, od něhoz přece můj osud jako docenta by byl závisel, příznivý úsudek, který dříve o mně a mýeh pracích měl a mně nejednou projevil, zúplna změnil a o správnosti tohoto nového svého úsudku i některé z pánů svých kollegů pře- svědčiti se namáhal.
Randa profesor Ott doktor Lipsko
15 article
Pravdou jest, že jsem roku 1893 napsal předmluvu, kterou jsem do výtisků svého díla G sekvestraci« vložiti dal, připomínám však, že až na několik exemplářů tohoto díla s ou- kromně pp. professorům universitním a ně- kterým přátelům sdělených veškerý náklád jeho do r. 1893 v tiskárně ležel a teprve po rozhodnutí o podané práci konkurenční koncem dubna 1893 do knihkupeckého prodeje byl dán. Byl tedy spis onen, který z důvodu habilitace již r. 1891 byl vytištěn, teprve v dubnu 1893 do veřejnosti dán. Jest tudíž nepravdou,že by byl již ku konci r. 1891 byl býval vydán. Rovněž není pravdou, že práce německá o témže předmětu jako spis konkurenční mnou advokátní komoře vídeňské zaslaná jest zvláštní zpracování díla českého, na- opak pravdou jest, že práce německá jest slovným téměř překladem díla českého s tou toliko odchylkou, že v tomto německém zpracování vypuštěna jest stať jednající o po- měru sekvestrace opatrovací ku obstávce (§ 11.), tedy právě odstavec, který jediný »kritika« páně Ottova z celého díla schválila. Že i pojednání o historickém vývoji sekvestrace bylo v německé zpracování po- jato, sděleno bylo s právnickou veřejností officiální zprávou výboru advokátní komory vídeňské uveřejněnou v »Ger.-Zeitung« z r. 1893 str. 152, jež zajisté bystré pozornosti pana prof. Otta neušla a kterou bylo na to poukázáno, že práce moje proto první cenu (100 dukátů) obdržela, že co do dogmatické části oběma rovněž odměněným pracím (dra. Neumanna z Ettenreichů a dra.
Ottův profesor Ott Neumann Ettenreich Gera Zeitung advokátní komora
16 article
Schuberta ryt. ze Soldern) se vyrovnala »u nd sich ausserdem durch eine vor- treffliche Darstellung der Ge- schichte des Rechtsinstitutes aus- zeichnete.« Nutno tudíž tvrzení p. prof. Otta, že p- známka obsažená v předmluvě k dílu mému o sekvestraci: »že práce tato byla cenou poctěna«, jest nesprávná a že jen k účelům r- klamy sloužila, jako tendenční nepravdu označiti. Pan dv. r. Ott klade neustále zvláštní důraz na to, že německé spracování snad jen potřebám praxe vyhovovalo, že však přiřčení ceny nečiní důkaz o tom, zdali spis i vědeckým požadavkům za dost činí. Nechci nikterak správnost tohoto tvrzení bráti v pochybnost, nemohu však mlčením pominouti dvé momentů: jednak že po náhledu mém — ovšem nevědeckém — spis právnický platného práva se týkající jen tenkráte nějakou cenu vůbec míti může, když i praktikovi poslouží, jednak že i německé spra- cování měho díla netoliko od praktiků, nýbrž od theoretiků (zejmena od prof. civ. řízení na vídeňské universitě dra. Schrutky) bylo — jak mi bylo sděleno — zkoumání podrobeno, dříve než mu cena byla přiznána. Pravda jest, že pp. dv. radou ryt. Randou a prof. drem. Čelakovským byl jsem požádán, abych do památníku České akademie spracoval stať o rozvoji českého písemnictví co do řízení soudního, kteroužto práci pan dv. r. dr. Ott byl odmítl. Po zdráhání podjal jsem se tohoto úkolu a odevzdal jsem náčrtek této stati p. dv. radovi ryt. Randovi, jemuž revise přislušela. Ve stat této maje vypočítati všechny spisy v obor řízení soudního spadající, uvedl jsem po nemnohých článcích p. prof. drem. Ottem z materie starého soudního řádu za dobu jeho více než 20let činnosti professorské vydaných i dílo své o se- kvestraci, které jsem prostě názvem jeho označil a dodal, že překlad jeho byl cenou
Schubert profesor Ott Randa doktor Čelakovský Darstellung der germanium univerzita doktor Český akademie
17 article
Že to byl překlad mého českého spisu, jenž cenu obdržel, ukázal jsem již shora a že cena mně byla dána, nebude snad ani p. prof. dr. Ott popírati. Ke slovu »monografie«. kterým jsem toto své dílo označil, připojil p. dv. rada ryt. Randa slova »velmi poučná«, což zavdalo panu dv. radovi dru. Ottovi, který se byl dříve p. prof. dra. Čelakovského a jiných členů r- dakce dotazoval, kdo slova ona připojil, příle- žitost, podniknouti v sezení akademie dne 27 poctěn. ledna 1899 způsobem jen jemu vlastním prudké útoky na osobu i činnost moji, ve kterých i nyni pokračuje, ač ve schůzi akademie dne 28. dubna 1899, ve které p. dv. rada ryt. Randa svůj projev učinil, že slova ona od něho po- chodí, vyjádření podal, že »po tom to loyálním objasnění předsedy po- kládá věc za vyřízenou«. Poznámka pod čarpu v památníku uvedená že posudek tento (t. j. slova »velmi poučná«) pocházi od redakce, připojena byla od p. pro dra. Herrmanna, který jednak redakční komisi (složenou z pp. prof. Čelakovského, Bráfa Durdika) ohledně dodatků krilických, od třetíeh revisorů připsaných, k připojení poznámky takové byl zmocněn jednak i od p. dv. rady ryt. Randy, jenž taktéž k »redakci« náležel, za to byl požádán. Při tomto stavu věci, klerý i p. dv. radovi Ottovi byl a jest zajisté znám, mohu klidně ponechati soudnému členáři, aby si utvořil sám úsudek o způsobu, jakým p. dv. rada Ot o této otázče pojednává, a kterým s pře- kroucenímpravého skutkovéh podkladu v čtenáři vzbuditi chee přesvědčení, že tuto kritickou poznámku jsem já sám připojil.
profesor doktor Ott Randa Čelakovský Herrmann Bráf Durdik Otakar
18 article
Přejdu míčením všecky duchaplné reflexe, jež panem auktorem spisku shora uvedeného čtenářstvu jsou poskytnuty a dovolím si jen skromně podotknouti, že i já naprosto jsem proniknut přesvědčením, že »největším nebezpe- čím, ohrožujícím rozkvět vědy a stejně rozvoj písemnictví národa, jest kult přeceňo vá n a vyvyšování sebe na poli literár- ním« a to zejmena tehdy, když přeceňování takové spatřujeme u mužů, kterým na rozkvětu vědy má záležeti. Není tu místa pouštěti se do » kritiky« pana dv. r. Otta brožurkou jeho nepublikované, doufám však, že mi veřejnost nezazli, když dotknu se výtky plagiatorství, kterého prý jsem se tím dopustil, že prý jsem zamlčel pramenů použitých, zejmena však spisů Muthrova, Wa- chove a přednášek p. prof. Otta. Kdo knihu moji četl vůbec, a obzvláště četl nepředpojatě, dozná zajisté, že ne- chtěl jsem se chlubiti peřím cizím a že jsem pramen zamlčeti nechtěl. Spis Muthrův i Wachův jest mnohokráte na příslušném místě citován a na str. 20. a násl. jen potud opome- nutí se sběhlo, že při označení dotčených míst, z díla Muthrova čerpaných, neúplnost v údajích příslušné stránky knihy oně se jeví. Poznay sám — bez poučení p. prof. Otta — neúplnost tuto, pojal jsem opravu ve předmluvu, kterou jsem, uváděje dílo své do veřejnosti, připojil. Tím doufám vyhověl jsem každému, kdo veden jsa slušností, slušne požaduje; že jsem tím nevyhověl »přisné vědeckosti« pana prof. dra. Otta, mne pranie ani nepřekvapuje, ani nemrzí. Co se týče opomenutí citace přednášekp. prof. Otta, nevím opravdu, co o výtce této mysliti, uvážím-li: 1. že sám p. prof. dr. Ot v »Právníku« 1893, str. 73, velmi na p. dra.
Ott profesor Muthrův Poznay doktor Otakar Wachův
19 article
Fryce se rozhněval, že nevydaných před- nášek jeho se dovolal — ačkoli litogram před- nášek p. drem. Frycem citovaný byl p. pro- fessorem autorisován a ačkoli p. pröfessor výrok drem. Frycem v »Právníku« uvedený, od pana professora však popíraný, při ústním výkladu svém r. 1886 — jak jsem se ze svých uni- versitních poznámek přesvědčil — opravdu učinil; uvážím-li 2. že p. prof. Ott ve věci hlavní, jak »posudek« jeho dokazuje, se mnou nesouhlasí, z čehož plyne, že jsem z jeho před- nášek v bodech těchto nečerpal a uvážím-li ko- nečně 3. že přednášky jeho byly z velké části jen parafrasí zákona nebo rozhodnutí nejvyššího soudu a že následkem toho přece spíše zákon a dotčené rozhodnutí soudní než je opakující výklad p. professora citovati bylo na místě. Nechovám já pro sebe »kult přeceň - vání a vyvyšování« a proto také nepro- hlašuji a nikdy jsem neprohlašoval své dílo o sekvestrací za dokonalé. Vždyť nemohl jsem v době tak krátké, asi 8—9 měsíců, která mi ku práci této byla dána a v níž jen 314 měsíce jsam davolené požíval. zbytek však v úřadě ztrávil, látku tak velikou důkladně a úplně zpracovati, obzvláště když — jak zajisté při prvním literárním pokusu jest pochopitelno — se mi nedostávalo dosti zkuše- nosti, přehledu a potřebného klidu duševního. Proto také jsem v předmluvě ke svému dílu žádal veřejnost za mírné posouzeni práce mé. Soudě dle četných projevů, mne z různých stran došlých, splnila právnická veřejnost a ni- koli »nějaký tajný panu professoru neznámý« soud tuto moji prosbu a přijala knihu moji velmi sympaticky, o čemž svědčí i značný počet exemplářů hned v první době prodaných.
Fryc profesor Ott kočnít 3
20 article
Mohl jsem proto ignorovati »kriti k u« p. prof. Otla, která není ničím jiným, než po- lemikou, založenou v uraženém sebevědomí muže, který v rozhodnutí advokátní komo y vídeňské, jakkoli tato při rozhodování svém ani o mé osobě ani o náhledech p. prof. Otta ničeho ne- věděla, přece útok na svoji objektivnost spatřo- val a kritikou svojí veřejnosti správnost svého stanoviska dokázali se vynasnažil. Že toto pojímání věci jest správné, nebude mně třeba dokazovati. Doklad toho nový podává brožurka p. professorova,“ shora uvedená, ze které obzvláště věty závěrečné k pilné četbě doporučiti bych si dovolil. Vím dobře, že p. dv. rada dr. Ott, ač vy líčení své »jednou pro vždy« (!) podal. se znovu na mne vrhne, aby slovy ještě lépe vyhledanými a vělami ještě dovedněji zkonstruo- vanými urbi et orbi dokázal, že on a jen o má pravdu. Milerád nechám mu polěšení posledního konečného slova, milerád nechám mu oblažujíe vědomí, že mne již úplně pokořil, jen když ne- bude zase fakta nesprávně podávati. Jinak bych musil opět tvrzení jeho opravovati Nechtěje prozatím déle čtenářstvo unavovat skončím, bohužel, ne tak, jako pan prof. dr Ott, větou filosofa, za to však případnějším vhodnějším úslovím, které se mně a snad mnohým jiným při čtení jeho brožurky na mysl vedralo a o jehož pravdě se snad i pan professor po svých mnohých kritikách, opravách a obra- nách přesvědči, totiž že: »Qui s'excuse s'accuse«. Vo Vídni, 26. března 1901. Dr. Ferd. Pantůček. chfívá brz obně“: k dost. v Praze a K. Lnr- nera, obch s jídelním nášiním a Waldeka Wagnera, oboh, s potžob pro olatř. nemocnýcl
profesor Otla Ott doktor Ferd Pantůček K Lnr Wagner Vídeň Praha
23 article
Rozmilá matinko! Často naříkáš si, že každé pun- čošky brzy roztrhám, trikotový oble- ček že stále musíš spravovati. Prov nekoupíš mi to vše v Praze, v Me- lantrichově ul. v závodě Pošumav- ských pletáren založ. Národní Jed- notou Pošumavskou? Mají tam jen dobré trvanlivé zboží a ještě lev- nější než všude jinde. Na léto líbile by se mi nositi námořnické tričko a kostkované punčochy, které tolil těm pražským hochům sluší; koupí se tam za několik krejcarů, proto, matinko, máš-li mne ráda, jistě mi o ně dopíšeš. Viď, že ano! Prosí Tě Tvůj Miláček.
Provo Praha Pošumav
27 article Na „Národní Listy“ ranní a odpoledn
Na „Národní Listy“ ranní a odpoledn předplácí se v Praze v administraci: . zl. 1.— = 2 K na měsíc . zl. 3.—= 6 na čtvrt leta . s dvojí donáškoui na měsíe zl. 1.25 = 2 K 50h na čtvrt leta . . . . zl. 3.75 = 7 K 50h Ve fllálkách pražských: na měsíc zl. 1.15 = 2 K 30h Jednotlivá čísla ranní prodávají se za 4 kr. = 8h „ odpolední „ „ „ 1 kr. = 2 Va filálkách venkovskýck: s jednou zásilk s dvojí zásilkou: na měsíc zl. 1.60 = 3 K 20h zl. 1.90 = 3 K 80l na čtvrt leta zl. 4.80= 9 K 60h zl.5.70= 11 K 40h jednotlivá čísla ranní prodávají se za 5 kr. =10h „ odpolední „ „ 11/2 kr. = 3h Na venek poštou: v Rakousko-Uhersku: na měsíc . . . . . zl. 1.60 = 3 K 20h na čtvrt leta zl. 4.80 = 9 K 60h s dvojí zásilkou? na měsíc . . . . . zl. 1.90 = 3 K 80h na čtvrt leta zl. 5.70 = 11 K 40h
Praha Virginie RakouskoUhersko
35 article B. N. Mayerhofer.
B. N. Mayerhofer. Vysoce zajímavý román tento patř k nejlepším pracím proslulého au- tora Zlateho muže, Komediantů života a ji- ných u českého čtenářstva velice oblíbených románů, i můžeme jej co nejlepe doporučiti jako četbu svrohovaně napína- vou, plnou silně vzručujících scen s mistrně kreslenými po- stavami a originální základní myšlénkou. Ubozí boháčí vyjdou v 15 týdenních dvouarchových sešitech po 20 h a přijímá se též předplatné na 10 sešitů 2 K, na 15 sešitů 3 K (i s pošt. zásilkou). První sešit předloží na ukázku každé řádné knihkupectví neb přímo nakladatelství F. Šimáčka v Praze, Jeruzalemská ul. č. 11 Právě vyšla nezbytná pomůck pro všecky, kdo jaký koli Splekzalozrti hodlají nebo již trvající spolek říditi správně a prospěšné novoty v něm zaváděti chtějí s názvem Právnický i prakti cký rádce ve vě-
B N Mayerhofer F Šimáček Praha
43 article
Doc. MUDr. Lad. Haškovec Ročník Il. přinesl již následující poučná dílka- Čís. 1. Prof. dr. Chodounský : o příčinách chorob vnltřních. . Za 30 kr. (60 k.) Č. 2. Prof. dr. Thomayer : Potrava Jakožto příčina nemocl. . . Za 30 kr. (60 h) Ročník I. obsahuje: Č. 1. Prof. dr. Albert: Zdroje lékařského vědění a umění. Č. 2. a 10. Prof. dr. Scherer: Hygiena dětského věku I. II. Č. 3. Dr. Batěk: Zdravotnictví veřejné lékaři obvodní. C. 4. Prof. dr. Jovanovič-Batut: Žena těhotná. Č. 5-7. Dr. Křiž: O nemocech, úrazecha ochrané horníků. Č. 8-9. Doc. dr. Haškovec: O příčinách chorob nervových a duševních. 60 kr. Č. 11. Doc. dr. Frankenberger: O dýchání nosním a následcích jeho porušení. . 30 kr Č. 12. prof. dr. Schrutz: Knížka o za- chování dobrého zdraví školy salernské 30 kr. Úplný ročník tvoří 12 čisel a předplácí se naň zl. 3.40 (K 6.80 Na skladé v každém knihkupectví. 30 kr. 30 kr 30 kr
docent MUDr Lada Haškovec profesor doktor Chodounská Thomayer Albert Scherer Batěk Jovanovič Křiž Frankenberger Schrutz Knížek Č . 3 chování dobrý zdravý
47 article Ed. Beautortovl
Ed. Beautortovl přihlašuji se za pisatele insertu, jenž ho nadchl k poetickým výlevům v předvčerejším čísle tohoto listu. Přijal jsem do »Našich knih«, sbírky prósy pů- vodní i překladové, jejíž vedení bylo mi nakladatel- stvím pp. Hejdy a Tučka svěřeno, překlad Sienkiewi- czových cestopisů v pevném přesvědčení, že je nejvyšší čas rozšířit a doplnitnašemu publiku představu o tvorbě slavného polského romanciera. Nakladatelství pana Beauforta, které vězí v omylu, že lze umělecké dílo nějakého cizího autora spachtovat jako tučnou louku, nehledělo k literární slušnosti a nerespektovalo umě- leckého významu Henryka Sienkiewicze, vybírajíc trvale a důsledně z jeho široké produkce jen věci přítažlivé, sensaění, knihy, z kterých konkal dobrý kšeft! Pan Beaufort chce mně, kritikovi, supponovat, že nemám dostatečného ocenění pro historickou tvorbu Sienkiewiczovu — jakoby on, reklamářský nakladatel »Křižáků«, měl někdy skutečného ideál- ního interessu o jeho díla! Věru, že si Sienkiewicze — historika více ciím, než Vy, pane Beauforte, ce- níte téhož autora jako jemného psychologa dnešní společnosti, obratného novelistu, zajímavého ce- stopisce — kteréžto kvality umělecké pro Vás ne- existovaly, poněvadž nejsou tak přítažlivé a nedá so jmaskolik vyděla kl Vyrval jste bezcitně z profilu autorovajene rysy z nichž Vám koukal prolit — a soudě dle vysokeho falešného tónu Vašeho »mravního rozhořčent«, slušný profit. Se strany, kde se na díla Sien- kiewiczova pohlíželo a pohlíží jen jako na materiál, jímž lze vydělat peníze, je nejméně na místě nějaká apologie skutečného umění Sienkiewiczova.
Hejda Tuček Sienkiew Beaufort Sienkiewicz Sienkiewiczův Siena
48 article
Nepotřebuji vyvraceti insinuace p. Beaufortovy reklamy. Recense, jež jsem uveřejnil o »Křižácích« i o »Potopě« v literárním týdenníku »Zvonu« s dosta- tek vyvracují a bezpodstatnými činí frase, kterými p. Beaufort chce vytloukat kapitál z insertu, namí- řeného jedině proti jeho kšeřtovnímu 7291 pojímání literatury. Posa Vašeho mravního rozhořčení. pane Beau- forte, selhala — jeť až příliš průhledná každému kritickému pozorovateli. Jak krásně se vyjímá Váš aristidský rozhorlený prsní tón vůči ohlášovanému od Vás novému, zbytečnému vydání »Listů z cest«, které vyšly již před 3 nedělemi a na něž jsme Vás musili teprve upozornit. Člověk se mimovolně ptá, máte-li kromě svých hmotných zájmů také nějaký smysl pro celkový prospěch literatury? Ždá se, že nikoliv. Kryjete se za přestírání, že ahcete vydati vše- chny spisy Sienkiewiczovy. Ale kde máte jediné řádky autorova povolení? Tvrdíte, že za tím účelem koupil jste od Šimáčků román »Ohněm i mečem«. Ale proč jste za tímtéž účelem nekoupil od Hynků »Hanu« — proč ne řady jiných spisů jinde vyšlých? Vaše předstírání je pouhým piskem do oči čtenářstvu. Vám nejde o kompletní vydání Sienkie- wiczových spisů — Vám jde jen a jen o obchod. Vám jde o profit, jak to dokazuje přímo trapné stupňování ceny »Quo vadis«. Nuže, pane, byl byste lépe učinil, kdybyste nebyl mluvil velké frase »na obranu českého jmena a české vděčnosti«, ale hleděi se omýt sám a staral se o obranu svou vlastní. Alois Tuček, redaktor »Našich knih.«
Beaufortův Beaufort Posa Beau List Sienkiewiczův Hynk Tuček Quo vadis