3
masthead
29. března 190
5
article
Panu O. K. v K. Virilní hlas zůstává i v pří
padě Vámi vytčeném majíteli velkostatku, eventuálně
tomu, kdo jej po zákonu zastupuje.
Panu Jos. F. a Třebízský, Povolení toto jest
třeba dle školních zákonů.
J + K 51. Obecní přirážky se vypočítávaj
dle předepsané daně celé.
Panu Otom. L. I. Schůzi lze svolati sice bez
svolení, nikoli však bez ohlášení politickému úřadu.
II. Záleži na tom, z jakého důvodu byly volby zru-
šeny, nestalo-li se tak z důvodu nesprávných se
znamů voličských, voli se na základě starých se
znamů.
A + B. Daň ona jest daní přímou a má její
předpis v zápětí voličské oprávnění poplatnikovo.
Trojnásobný předpl. Protokolován
firmy má výhody z pravidla úvěrní, že totiž se
předpokládá, že obchod se provozuje ve větším roz-
sahu. Též v případu konkursu plati o úpadku proto-
kolované firmy zvláštní ustanovení.
Divadlo. I. Přílohu jest nutno kolkovati. Ii
Mimo všeobecné hudebné mají hostinšti
zapraviti zvláštní hudebné za každou jednotlivou
taneční zábavu s hudbou, která se koná za plat.
H. Březno. I. O nějakém trestu dle Vašeho
dopisu není v předpisu platebním žádné zmínky. I.
Rozhodna jsou pravídla o vybírání pivního krejcaru.
jichž znalosť se předpokládá. III. Tuto dávku obecní
nutno jest platiti i z piva přivezeného.
Panu K. V. Obraťte se na společnosť rakou
ského »Lloydu« ve Vídni.
Obec. I. Kdo pozbyl aktivního voličského práva
není volitelným. II. Finomocník smí dle zákona za-
stupovati pouze jednoho voliče a povinen jest před-
ložiti plnomocenství, řádně dle zákona vydané.
Panu F. C. v B. Bez podrobného prozkoumán
listin nelze v tomto případě dáti spolehlivé odpovědi
Také bez intervence advokátovy nebude lze se obejíti
O K
Jos
Otom
Lloyd
H . Březno
Vídeň
A + B
6
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na pátek, 29. března. Den od začátku roku 88, do
konce roku 278. — Východ slunce o 5. hodině
46 minut. ráno, západ slunce o 6. hodině 25 minu
večer. — Východ měsíce o 12. hodině 55 minut
odpol., západ měsíce o 2. hodině 59 min. ráno.
Katolíků svátky: Eustacha.
Evangeliků památné dni: Rutherforda.
Pravoslavných« Sabina.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 28. března. (Zvl. telgr. »Nár L.e)
Nejnížší tlak vzduchu 745—740 mm. nad pobřežím
Nizozemska, nejvyšší tlak vzduchu 765—-760 mm
nad jezerem ladožským.
Očekávati lze při nestálých větrech
a podmračné obloze místy srážky
mrazivé poča sí.
Eustach
Rutherford
Sabina
Vídeň
Nizozemsko
národní L . e
mm
7
article
Metsorologická pozorování na rozhledně na Petřině
Metsorologická pozorování na rozhledně na Petřině
325 metrů nad mořem.
Dne 27./28. března 1901
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr.. 7247 7217 722 1
Toploměr C. — 4.4 — 5.8 + 31
Vlhko . .. . 88
Obloha . . jasná P e poo
Síla větru. JZ. . . J. Jv.
čerstvý čerstvý mírný
Teplota nejvyšší ve stínu
na slunci + 27.29
Teplota nejnižší ve stínu — 8.29
při zemi — 10 5°
Slunce svílilo 10 hod.
Prům. rychlost větru za hod. v km. 18.
Srážky v 0.0 mm.
Král.české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo
174. hra v předpí
2. čtvrtka.
Z doby kotillonův.
Veselohra o 3 dějstvích. Napsal Emanuel Bozděch.
Režisér Jakub Seifert.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 1/210. hod
Král
Bozděch
Seifert
Praha
národní divadlo 174
+ 31 vlhko
km
mm
8
article
V pátek 29. března.
9
article
V sobotu 30. března.
10
article
175. hra v předpl
3. čtvrtka.
11
title
MI. D. Rettigová.
D Rettigová
12
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 3/47. hod
V pátek 29. března.
7262
Po páté:
Pašiové představení,
znázorňující ve 12 obrazech s proměnou utrpenía
oslavení Krista Pána. Děj tento zdramatisoval pan
Ant. Hoffman, kooperátor na Král. Vinohradech.
Vstupenky na sedadla vydávají se ráno od 9—12 hod
v divadle.
Švandovo divadio na Smíchově.
V pátek 29. března.
Začátek o 7. hod.
42. hra v předplacení.
Příšery.
Drama o 3 jednáních od Henryka Ibsena. Přeložil
J. Lucek.
Denní prodej listků u knihkupců p. Urbánka a Kapra
a Kotka na Smíchově.
(Pařížská světová výstava ] Lze ješt
dodati, že chéfovi renomované likérní firmy tovární
E. Lichtwitz a spol., cís. a král. dvorní dodavatelé
v Opavě, panu Jakubu Bichtwitzovi za jeho na
výsledky bohatou činnost jakožto přednosty kolek-
tivní výstavy rakouského průmyslu likérního titui
„císařského rady“ byl udělen. Jak známo, obdržel
tato výstava kolektivní nejvyšší cenu „Grand Prix
7259
Král
Krist
Antonín
Hoffman
Švandův
Ibsen
J Lucek
Urbánek
Kapr
Kotek
Bichtwitz
Smíchov
Opava
Pištěkův divadlo
tovární E . Lichtwitz
Grand Prix
13
article
České veřejnosti právnické
České veřejnosti právnické
Ve dnech právě minulých vydal pan c. k.
dvorní rada a universitní professor dr. Emil Ott
v Praze v jazyku českém i německém nákladem
vlastním brožurku nadepsanou »Habilit ační
spis a cena nadační«, kterou rozesla
soukromě všem osobám v právnickém nebo poli-
tickém světě nějaký význam majícím.
Spisek tento označil pan auktor jako sobranu
proti útokům«, které prý kdysi v »Čase«a
v době poslední v »Národních Listech« a drem.
I-kem v »Samostalnosti« proti němu byly pod-
niknuty.
Prohlašuje předem rozhodně, že jsemjá
na uveřejnění článků právě uvedených nižádného
účastenství, ba ani interessu neměl, a že články
ty byly spontanním projevem publicistiky mne
úplně vzdálené, odmítám se vší určitostí každou
domněnku ať již vyslovenou, ať jen stydlivě na-
značenou, jakobych já k uveřejnění článků oněeh
nějaký popud dal nebo si jich jen ve vnitru
svém přál.
Naopak, nechal jsem všecky dosavadní
»kritiky a obrany« pana prof. Otta, ač
vlastně bylý jen výpady na mojí osobu.
úplně bez odpovědi, maje přesvědčení i vě-
domi, že kdo samostatnou soudnost má, nepo-
třebuje nižádného vodítka mnou podávaného.
aby o věci té či oné si úsudek svůj utvořil.
Slejným způsobem byl bych býval i nej
novější »obranu« p. dv. rady, kterou tento vy-
počitavě, aby jí delší existenci a působivost za
jistil, nikoli v časopisu nebo v listech denních
nýbrž jako »vědeckou brožurku« samostalně
vydal, docela ignoroval, kdyby p. dv. rada neby
ve své snaze se »obrániti« faktický po
klad celé »afféry«, kterou on sám vystoupením
svým na afféru prvého řádu povznesl, nepodal
nesprávně a neúplně.
Vídím tudíž nutnost, udaje jeho z části
opraviti, z části doplniti.
doktor
Ott
profesor
Praha
14
article
Není pravda, že stipendiem k studiím na
lipských vysokých školách pro letní běh 1891
obdařen, jsem volil předmět své práce habili-
tační, nýbrž pravdou jest, že již od ledna 1891
nebo prosince 1890 přípravnými studiemi o se-
kvestraci jsem se zabýval, a že teprve později
k radě p. dv. rady Randy žádost za stípendium
jsem podal, která, ač referentem vyřízeha
votem sboru professorského opatřena, po několik
neděl zůstala u tehdejšího děkana fakulty p
prof. Otta ležeti.
Pravdou jest dále, že jsem dne 9. dubna
1891 bez státního stipendia do Lipska odeje
a že jsem příznivé vyřízení svě žádosti obdrže
v Lipsku, když již tamější pobyt můj se bez-
mála ke konci sehylovál.
Pravdou jest, že jsem se zachoval podle
pokynů mně p. dv. radou Ottem daných, ob-
zvláště připomínám,že právě k radě jeho
pojal jsem do svého spisu široké vylíčení b
storického vývoje, které p. prof. Ott nejvíce
napadl, ač jsem si toho vědom byl a to také
s panem professorem Ottem sdělil, že krátkost
doby mně nedovoluje, abych obsáhlý a mně
těžko přistupný, ba nedostupný, materiál vy-
čerpal a zpracoval, jak bych si toho byl
sám přál.
Pravda jest, že jsem dne 5. dubna 1892
od své žádosti za udělení veniae legendi přes
to, že mne mnozí pp. pröfessoři universitní o
tohoto kroku zrazovali, upustil, a to proto, ž
jsem se dozvěděl, že p. prof. dr. Ott, od něhoz
přece můj osud jako docenta by byl závisel,
příznivý úsudek, který dříve o mně a mýeh
pracích měl a mně nejednou projevil, zúplna
změnil a o správnosti tohoto nového svého
úsudku i některé z pánů svých kollegů pře-
svědčiti se namáhal.
Randa
profesor
Ott
doktor
Lipsko
15
article
Pravdou jest, že jsem roku 1893 napsal
předmluvu, kterou jsem do výtisků svého díla
G sekvestraci« vložiti dal, připomínám však,
že až na několik exemplářů tohoto díla s ou-
kromně pp. professorům universitním a ně-
kterým přátelům sdělených veškerý náklád
jeho do r. 1893 v tiskárně ležel a teprve po
rozhodnutí o podané práci konkurenční koncem
dubna 1893 do knihkupeckého prodeje byl dán.
Byl tedy spis onen, který z důvodu habilitace
již r. 1891 byl vytištěn, teprve v dubnu 1893
do veřejnosti dán. Jest tudíž nepravdou,že
by byl již ku konci r. 1891 byl býval
vydán.
Rovněž není pravdou, že práce německá
o témže předmětu jako spis konkurenční mnou
advokátní komoře vídeňské zaslaná jest
zvláštní zpracování díla českého, na-
opak pravdou jest, že práce německá jest
slovným téměř překladem díla českého
s tou toliko odchylkou, že v tomto německém
zpracování vypuštěna jest stať jednající o po-
měru sekvestrace opatrovací ku obstávce
(§ 11.), tedy právě odstavec, který jediný
»kritika« páně Ottova z celého díla schválila.
Že i pojednání o historickém vývoji
sekvestrace bylo v německé zpracování po-
jato, sděleno bylo s právnickou veřejností
officiální zprávou výboru advokátní
komory vídeňské uveřejněnou v »Ger.-Zeitung«
z r. 1893 str. 152, jež zajisté bystré
pozornosti pana prof. Otta neušla a kterou
bylo na to poukázáno, že práce moje proto
první cenu (100 dukátů) obdržela, že co do
dogmatické části oběma rovněž odměněným
pracím (dra. Neumanna z Ettenreichů a dra.
Ottův
profesor
Ott
Neumann
Ettenreich
Gera
Zeitung
advokátní komora
16
article
Schuberta ryt. ze Soldern) se vyrovnala »u nd
sich ausserdem durch eine vor-
treffliche Darstellung der Ge-
schichte des Rechtsinstitutes aus-
zeichnete.«
Nutno tudíž tvrzení p. prof. Otta, že p-
známka obsažená v předmluvě k dílu mému
o sekvestraci: »že práce tato byla cenou
poctěna«, jest nesprávná a že jen k účelům r-
klamy sloužila, jako tendenční nepravdu
označiti.
Pan dv. r. Ott klade neustále zvláštní důraz
na to, že německé spracování snad jen potřebám
praxe vyhovovalo, že však přiřčení ceny nečiní
důkaz o tom, zdali spis i vědeckým požadavkům
za dost činí. Nechci nikterak správnost
tohoto tvrzení bráti v pochybnost, nemohu však
mlčením pominouti dvé momentů: jednak že
po náhledu mém — ovšem nevědeckém — spis
právnický platného práva se týkající jen
tenkráte nějakou cenu vůbec míti může, když
i praktikovi poslouží, jednak že i německé spra-
cování měho díla netoliko od praktiků, nýbrž
od theoretiků (zejmena od prof. civ. řízení na
vídeňské universitě dra. Schrutky) bylo — jak
mi bylo sděleno — zkoumání podrobeno, dříve
než mu cena byla přiznána.
Pravda jest, že pp. dv. radou ryt. Randou
a prof. drem. Čelakovským byl jsem požádán,
abych do památníku České akademie spracoval
stať o rozvoji českého písemnictví co do řízení
soudního, kteroužto práci pan dv. r. dr. Ott byl
odmítl. Po zdráhání podjal jsem se tohoto úkolu
a odevzdal jsem náčrtek této stati p. dv. radovi
ryt. Randovi, jemuž revise přislušela. Ve stat
této maje vypočítati všechny spisy v obor řízení
soudního spadající, uvedl jsem po nemnohých
článcích p. prof. drem. Ottem z materie starého
soudního řádu za dobu jeho více než 20let
činnosti professorské vydaných i dílo své o se-
kvestraci, které jsem prostě názvem jeho
označil a dodal, že překlad jeho byl cenou
Schubert
profesor
Ott
Randa
doktor
Čelakovský
Darstellung der germanium
univerzita doktor
Český akademie
17
article
Že to byl překlad mého českého spisu,
jenž cenu obdržel, ukázal jsem již shora a že
cena mně byla dána, nebude snad ani p. prof.
dr. Ott popírati.
Ke slovu »monografie«. kterým jsem toto
své dílo označil, připojil p. dv. rada ryt. Randa
slova »velmi poučná«, což zavdalo panu
dv. radovi dru. Ottovi, který se byl dříve
p. prof. dra. Čelakovského a jiných členů r-
dakce dotazoval, kdo slova ona připojil, příle-
žitost, podniknouti v sezení akademie dne 27
poctěn.
ledna 1899 způsobem jen jemu vlastním prudké
útoky na osobu i činnost moji, ve kterých i nyni
pokračuje, ač ve schůzi akademie dne 28.
dubna 1899, ve které p. dv. rada ryt. Randa
svůj projev učinil, že slova ona od něho po-
chodí, vyjádření podal, že »po tom to
loyálním objasnění předsedy po-
kládá věc za vyřízenou«.
Poznámka pod čarpu v památníku uvedená
že posudek tento (t. j. slova »velmi poučná«)
pocházi od redakce, připojena byla od p. pro
dra. Herrmanna, který jednak redakční komisi
(složenou z pp. prof. Čelakovského, Bráfa
Durdika) ohledně dodatků krilických, od třetíeh
revisorů připsaných, k připojení poznámky
takové byl zmocněn jednak i od p. dv. rady
ryt. Randy, jenž taktéž k »redakci« náležel, za
to byl požádán.
Při tomto stavu věci, klerý i p. dv. radovi
Ottovi byl a jest zajisté znám, mohu klidně
ponechati soudnému členáři, aby si utvořil sám
úsudek o způsobu, jakým p. dv. rada Ot
o této otázče pojednává, a kterým s pře-
kroucenímpravého skutkovéh
podkladu v čtenáři vzbuditi chee
přesvědčení, že tuto kritickou poznámku
jsem já sám připojil.
profesor
doktor
Ott
Randa
Čelakovský
Herrmann
Bráf Durdik
Otakar
18
article
Přejdu míčením všecky duchaplné reflexe,
jež panem auktorem spisku shora uvedeného
čtenářstvu jsou poskytnuty a dovolím si jen
skromně podotknouti, že i já naprosto jsem
proniknut přesvědčením, že »největším nebezpe-
čím, ohrožujícím rozkvět vědy a stejně rozvoj
písemnictví národa, jest kult přeceňo vá n
a vyvyšování sebe na poli literár-
ním« a to zejmena tehdy, když přeceňování
takové spatřujeme u mužů, kterým na rozkvětu
vědy má záležeti.
Není tu místa pouštěti se do » kritiky«
pana dv. r. Otta brožurkou jeho nepublikované,
doufám však, že mi veřejnost nezazli, když
dotknu se výtky plagiatorství, kterého prý jsem
se tím dopustil, že prý jsem zamlčel pramenů
použitých, zejmena však spisů Muthrova, Wa-
chove a přednášek p. prof. Otta.
Kdo knihu moji četl vůbec, a obzvláště
četl nepředpojatě, dozná zajisté, že ne-
chtěl jsem se chlubiti peřím cizím a že jsem
pramen zamlčeti nechtěl. Spis Muthrův
i Wachův jest mnohokráte na příslušném místě
citován a na str. 20. a násl. jen potud opome-
nutí se sběhlo, že při označení dotčených míst,
z díla Muthrova čerpaných, neúplnost v údajích
příslušné stránky knihy oně se jeví.
Poznay sám — bez poučení p. prof.
Otta — neúplnost tuto, pojal jsem opravu ve
předmluvu, kterou jsem, uváděje dílo své do
veřejnosti, připojil. Tím doufám vyhověl jsem
každému, kdo veden jsa slušností, slušne
požaduje; že jsem tím nevyhověl »přisné
vědeckosti« pana prof. dra. Otta, mne pranie
ani nepřekvapuje, ani nemrzí.
Co se týče opomenutí citace přednášekp.
prof. Otta, nevím opravdu, co o výtce této
mysliti, uvážím-li: 1. že sám p. prof. dr. Ot
v »Právníku« 1893, str. 73, velmi na p. dra.
Ott
profesor
Muthrův
Poznay
doktor
Otakar
Wachův
19
article
Fryce se rozhněval, že nevydaných před-
nášek jeho se dovolal — ačkoli litogram před-
nášek p. drem. Frycem citovaný byl p. pro-
fessorem autorisován a ačkoli p. pröfessor výrok
drem. Frycem v »Právníku« uvedený, od pana
professora však popíraný, při ústním výkladu
svém r. 1886 — jak jsem se ze svých uni-
versitních poznámek přesvědčil — opravdu
učinil; uvážím-li 2. že p. prof. Ott ve věci
hlavní, jak »posudek« jeho dokazuje, se mnou
nesouhlasí, z čehož plyne, že jsem z jeho před-
nášek v bodech těchto nečerpal a uvážím-li ko-
nečně 3. že přednášky jeho byly z velké části
jen parafrasí zákona nebo rozhodnutí nejvyššího
soudu a že následkem toho přece spíše zákon
a dotčené rozhodnutí soudní než je opakující
výklad p. professora citovati bylo na místě.
Nechovám já pro sebe »kult přeceň -
vání a vyvyšování« a proto také nepro-
hlašuji a nikdy jsem neprohlašoval své dílo
o sekvestrací za dokonalé.
Vždyť nemohl jsem v době tak krátké, asi
8—9 měsíců, která mi ku práci této byla dána
a v níž jen 314 měsíce jsam davolené požíval.
zbytek však v úřadě ztrávil, látku tak velikou
důkladně a úplně zpracovati, obzvláště když —
jak zajisté při prvním literárním pokusu jest
pochopitelno — se mi nedostávalo dosti zkuše-
nosti, přehledu a potřebného klidu duševního.
Proto také jsem v předmluvě ke svému
dílu žádal veřejnost za mírné posouzeni práce
mé. Soudě dle četných projevů, mne z různých
stran došlých, splnila právnická veřejnost a ni-
koli »nějaký tajný panu professoru neznámý«
soud tuto moji prosbu a přijala knihu moji
velmi sympaticky, o čemž svědčí i značný počet
exemplářů hned v první době prodaných.
Fryc
profesor
Ott
kočnít 3
20
article
Mohl jsem proto ignorovati »kriti k u«
p. prof. Otla, která není ničím jiným, než po-
lemikou, založenou v uraženém sebevědomí muže,
který v rozhodnutí advokátní komo y vídeňské,
jakkoli tato při rozhodování svém ani o mé
osobě ani o náhledech p. prof. Otta ničeho ne-
věděla, přece útok na svoji objektivnost spatřo-
val a kritikou svojí veřejnosti správnost svého
stanoviska dokázali se vynasnažil.
Že toto pojímání věci jest správné, nebude
mně třeba dokazovati. Doklad toho nový podává
brožurka p. professorova,“ shora uvedená, ze
které obzvláště věty závěrečné k pilné četbě
doporučiti bych si dovolil.
Vím dobře, že p. dv. rada dr. Ott, ač vy
líčení své »jednou pro vždy« (!) podal.
se znovu na mne vrhne, aby slovy ještě lépe
vyhledanými a vělami ještě dovedněji zkonstruo-
vanými urbi et orbi dokázal, že on a jen o
má pravdu.
Milerád nechám mu polěšení posledního
konečného slova, milerád nechám mu oblažujíe
vědomí, že mne již úplně pokořil, jen když ne-
bude zase fakta nesprávně podávati.
Jinak bych musil opět tvrzení jeho opravovati
Nechtěje prozatím déle čtenářstvo unavovat
skončím, bohužel, ne tak, jako pan prof. dr
Ott, větou filosofa, za to však případnějším
vhodnějším úslovím, které se mně a snad
mnohým jiným při čtení jeho brožurky na mysl
vedralo a o jehož pravdě se snad i pan professor
po svých mnohých kritikách, opravách a obra-
nách přesvědči, totiž že: »Qui s'excuse
s'accuse«.
Vo Vídni, 26. března 1901.
Dr. Ferd. Pantůček.
chfívá brz obně“: k dost. v Praze a K. Lnr-
nera, obch s jídelním nášiním a Waldeka
Wagnera, oboh, s potžob pro olatř. nemocnýcl
profesor
Otla
Ott
doktor
Ferd
Pantůček
K Lnr
Wagner
Vídeň
Praha
23
article
Rozmilá matinko!
Často naříkáš si, že každé pun-
čošky brzy roztrhám, trikotový oble-
ček že stále musíš spravovati. Prov
nekoupíš mi to vše v Praze, v Me-
lantrichově ul. v závodě Pošumav-
ských pletáren založ. Národní Jed-
notou Pošumavskou? Mají tam jen
dobré trvanlivé zboží a ještě lev-
nější než všude jinde. Na léto líbile
by se mi nositi námořnické tričko
a kostkované punčochy, které tolil
těm pražským hochům sluší; koupí
se tam za několik krejcarů, proto,
matinko, máš-li mne ráda, jistě
mi o ně dopíšeš. Viď, že ano!
Prosí Tě Tvůj Miláček.
Provo
Praha
Pošumav
27
article
Na „Národní Listy“ ranní a odpoledn
Na „Národní Listy“ ranní a odpoledn
předplácí se
v Praze v administraci:
. zl. 1.— = 2 K
na měsíc .
zl. 3.—= 6
na čtvrt leta .
s dvojí donáškoui
na měsíe
zl. 1.25 = 2 K 50h
na čtvrt leta . . . . zl. 3.75 = 7 K 50h
Ve fllálkách pražských:
na měsíc
zl. 1.15 = 2 K 30h
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za 4 kr. = 8h
„ odpolední „ „ „ 1 kr. = 2
Va filálkách venkovskýck:
s jednou zásilk
s dvojí zásilkou:
na měsíc zl. 1.60 = 3 K 20h zl. 1.90 = 3 K 80l
na čtvrt
leta zl. 4.80= 9 K 60h zl.5.70= 11 K 40h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za 5 kr. =10h
„ odpolední „ „ 11/2 kr. = 3h
Na venek poštou:
v Rakousko-Uhersku:
na měsíc . . . . . zl. 1.60 = 3 K 20h
na čtvrt leta
zl. 4.80 = 9 K 60h
s dvojí zásilkou?
na měsíc . . . . . zl. 1.90 = 3 K 80h
na čtvrt leta
zl. 5.70 = 11 K 40h
Praha
Virginie
RakouskoUhersko
35
article
B. N. Mayerhofer.
B. N. Mayerhofer.
Vysoce zajímavý román tento patř
k nejlepším pracím proslulého au-
tora Zlateho muže, Komediantů života a ji-
ných u českého čtenářstva velice oblíbených
románů, i můžeme jej co nejlepe doporučiti
jako četbu svrohovaně napína-
vou, plnou silně vzručujících
scen s mistrně kreslenými po-
stavami a originální základní
myšlénkou.
Ubozí boháčí vyjdou v 15
týdenních dvouarchových sešitech po
20 h a přijímá se též předplatné
na 10 sešitů 2 K, na 15 sešitů
3 K (i s pošt. zásilkou).
První sešit předloží na
ukázku každé řádné knihkupectví neb
přímo
nakladatelství F. Šimáčka
v Praze, Jeruzalemská ul. č. 11
Právě vyšla nezbytná pomůck
pro všecky, kdo jaký koli
Splekzalozrti
hodlají nebo již trvající
spolek říditi
správně a prospěšné novoty v něm zaváděti chtějí
s názvem
Právnický i prakti
cký rádce ve vě-
B N Mayerhofer
F Šimáček
Praha
43
article
Doc. MUDr. Lad. Haškovec
Ročník Il. přinesl již následující poučná dílka-
Čís. 1. Prof. dr. Chodounský : o
příčinách chorob vnltřních. . Za 30 kr. (60 k.)
Č. 2. Prof. dr. Thomayer : Potrava
Jakožto příčina nemocl. . . Za 30 kr. (60 h)
Ročník I. obsahuje:
Č. 1. Prof. dr. Albert: Zdroje lékařského
vědění a umění.
Č. 2. a 10. Prof. dr. Scherer: Hygiena
dětského věku I. II.
Č. 3. Dr. Batěk: Zdravotnictví veřejné
lékaři obvodní.
C. 4. Prof. dr. Jovanovič-Batut: Žena
těhotná.
Č. 5-7. Dr. Křiž: O nemocech, úrazecha
ochrané horníků.
Č. 8-9. Doc. dr. Haškovec: O příčinách
chorob nervových a duševních.
60 kr.
Č. 11. Doc. dr. Frankenberger: O dýchání
nosním a následcích jeho porušení. . 30 kr
Č. 12. prof. dr. Schrutz: Knížka o za-
chování dobrého zdraví školy salernské 30 kr.
Úplný ročník tvoří 12 čisel a předplácí se
naň zl. 3.40 (K 6.80
Na skladé v každém knihkupectví.
30 kr.
30 kr
30 kr
docent
MUDr
Lada
Haškovec
profesor
doktor
Chodounská
Thomayer
Albert
Scherer
Batěk
Jovanovič
Křiž
Frankenberger
Schrutz
Knížek
Č . 3
chování dobrý zdravý
47
article
Ed. Beautortovl
Ed. Beautortovl
přihlašuji se za pisatele insertu, jenž ho nadchl
k poetickým výlevům v předvčerejším čísle tohoto
listu.
Přijal jsem do »Našich knih«, sbírky prósy pů-
vodní i překladové, jejíž vedení bylo mi nakladatel-
stvím pp. Hejdy a Tučka svěřeno, překlad Sienkiewi-
czových cestopisů v pevném přesvědčení, že je
nejvyšší čas rozšířit a doplnitnašemu
publiku představu o tvorbě slavného
polského romanciera. Nakladatelství pana
Beauforta, které vězí v omylu, že lze umělecké dílo
nějakého cizího autora spachtovat jako tučnou louku,
nehledělo k literární slušnosti a nerespektovalo umě-
leckého významu Henryka Sienkiewicze, vybírajíc
trvale a důsledně z jeho široké produkce jen věci
přítažlivé, sensaění, knihy, z kterých
konkal dobrý kšeft!
Pan Beaufort chce mně, kritikovi, supponovat,
že nemám dostatečného ocenění pro historickou
tvorbu Sienkiewiczovu — jakoby on, reklamářský
nakladatel »Křižáků«, měl někdy skutečného ideál-
ního interessu o jeho díla! Věru, že si Sienkiewicze
— historika více ciím, než Vy, pane Beauforte, ce-
níte téhož autora jako jemného psychologa dnešní
společnosti, obratného novelistu, zajímavého ce-
stopisce — kteréžto kvality umělecké pro Vás ne-
existovaly, poněvadž nejsou tak přítažlivé a nedá
so jmaskolik vyděla kl
Vyrval jste bezcitně z profilu autorovajene rysy
z nichž Vám koukal prolit — a soudě dle vysokeho
falešného tónu Vašeho »mravního rozhořčent«,
slušný profit. Se strany, kde se na díla Sien-
kiewiczova pohlíželo a pohlíží jen jako na materiál,
jímž lze vydělat peníze, je nejméně na místě nějaká
apologie skutečného umění Sienkiewiczova.
Hejda
Tuček
Sienkiew
Beaufort
Sienkiewicz
Sienkiewiczův
Siena
48
article
Nepotřebuji vyvraceti insinuace p. Beaufortovy
reklamy. Recense, jež jsem uveřejnil o »Křižácích«
i o »Potopě« v literárním týdenníku »Zvonu« s dosta-
tek vyvracují a bezpodstatnými činí frase, kterými
p. Beaufort chce vytloukat kapitál z insertu, namí-
řeného jedině proti jeho kšeřtovnímu
7291
pojímání literatury.
Posa Vašeho mravního rozhořčení. pane Beau-
forte, selhala — jeť až příliš průhledná každému
kritickému pozorovateli. Jak krásně se vyjímá Váš
aristidský rozhorlený prsní tón vůči ohlášovanému od
Vás novému, zbytečnému vydání »Listů z cest«,
které vyšly již před 3 nedělemi a na něž jsme Vás
musili teprve upozornit. Člověk se mimovolně
ptá, máte-li kromě svých hmotných
zájmů také nějaký smysl pro celkový
prospěch literatury? Ždá se, že nikoliv.
Kryjete se za přestírání, že ahcete vydati vše-
chny spisy Sienkiewiczovy. Ale kde máte jediné
řádky autorova povolení? Tvrdíte, že za tím účelem
koupil jste od Šimáčků román »Ohněm i mečem«.
Ale proč jste za tímtéž účelem nekoupil od Hynků
»Hanu« — proč ne řady jiných spisů jinde vyšlých?
Vaše předstírání je pouhým piskem do oči
čtenářstvu. Vám nejde o kompletní vydání Sienkie-
wiczových spisů — Vám jde jen a jen o obchod.
Vám jde o profit, jak to dokazuje přímo trapné
stupňování ceny »Quo vadis«. Nuže, pane, byl byste
lépe učinil, kdybyste nebyl mluvil velké frase »na
obranu českého jmena a české vděčnosti«, ale hleděi
se omýt sám a staral se o obranu svou vlastní.
Alois Tuček, redaktor »Našich knih.«
Beaufortův
Beaufort
Posa
Beau
List
Sienkiewiczův
Hynk
Tuček
Quo vadis