3
masthead
29. března 1901.
5
article
korporace za podstatnou okolnost. Podporoval by
také prostřednický návrh Zedtwitzův, jenž chce berní
úlevy pro větší počet ústavů místo berních svobod.
Žádá sněmovnu, aby pro něco lepšího nezříkala se
dosažitelného dobrého. (Pochvala.)
Posl. Kos vyslovuje se proti předloze a odů
vodňuje zvláště svou navrženou změnu, aby rentová
svohoda neplatila také pro pozemkový ústav haličský
protože to není ústav zemský. Polemisuje s posl
Czajkowským a uvažuje hospodářství pozemkového
ústavu haličského. Doráží pouze na systém a po-
míjí osobnosti. Kritisuje postavení polského klubu
a stěžuje si na nestejná berní břemena, jež tísní
zvláště chudý lid, kdežto rentová daň stihne jen zá-
možné. Proto považuje zákon za zbytečný a bude
hlasovati se svými přáteli proti němu. (Pochvala
mezi řečnikovými přívrženci.)
Posl. Kozlovski polemisuje s Kosem a snaží
se dokázati číselně lichost jeho údajů. Vyčítá mu
neznalost věci. Velkostatkáři nechtějí nadpráví,
nýbrž rovnoprávnost a předloha háji nejen zájmy
pozemkového ústavu haličského, ale také všech ji-
ných podobných ústavů. Konečně odmítá Kosovy
nájezdy na haličský lid a tamější poměry.
Debata uzavírá se a hlavními řečníky zvolen
poslanci Pražák (contra) a hr. Zedtwitz (pro).
Posl. bar. Pražák protestuje proti postupu
předsedovu, kterým byl by přišel o slovo, kdyby
ho jeho kollegové nebyli volili generálním řečníkem.
Dal jsem se zapsati jako druhý řečník proti předloze.
a když místopředseda dr. Žáček četi seznam
řečníků, octl jsem se najednou na místě třetím.
Kollega dr. Kos byl zapsán jako drubý řeční
(Slyšte.), jakkoli dr. Kos mluvil již proti předloze,
když se jednalo o její pilnosti.
Zedtwitzův
Posl
Kos
Kosův
Pražák
Zedtwitz
bar
doktor
Žáček
6
article
Je-li pravda, že dr. Kos požádal předsedu
mnohem dříve za slovo, měl mne předseda o tom
vyrozuměti. Panu předsedovi se však uráčilo jednati
v poslední době velmi přísně a velmi bezohledně
proti určitým poslancům a skupinám, kdežto proti
jiným stranám jest velmi shovívavým. Také tato
příhoda patrně s jeho methodou souvisí.
Jsem sice zapsán protí předloze, ale jsem pro
ni. Zapsati jsem se dal vlastně proti ministru financí.
resp. proti vládě. Pravil-li dr. Böhm- Bawerk, že
může zaujati dnes totéž stanovisko, jako předevčírem,
tož bych já a se mnou zajisté většina této sněmovny
nezazlívali mu nedůslednosti, naopak byli bychom mu
za ni povděční. Výklady ministrovy mne nepřesvěd-
čily a já nemohu opustiti své stanovisko, podle
kterého nejen listy zástavní, nýbrž i komunální
železniční dluhopisy mají býti rentové daně spro-
štěny. Ministr uvedl momenty finanční pro svě
stanovisko. Myslím, že taková nepatrnůstka jako
180.000 K nebo snad ještě mnohem méně nemůže
býti rozhodujícím motivem, aby tato předloha ne-
byla uzákoněna.
V poslední chvíli ještě appelluji na ministra
financí, by se odporu svého proti rozšíření platnost
předlohy vzdal a přizpůsobil se vůli velké většiny
sněmovny. (Pochvala.) Bude-li nutno následkem t
poněkud omeziti slevy při činžovní dani domovní
a pozemkové, bude to zajisté pro obyvatelstvo ne-
příjemné, ale ministr sám sobě nevěří, praví li, že
rzšíření platnosti předlohy bude míti takové ná-
sledky. Je li pravdou, že v příjmech státních dráh
za loňský rok proti původnímu rozpočtu se jev
veliký schodek, bylo povinností příslušného ministra
starati se o to, aby tato ztráta byla odvrácena.
doktor
Böhm
7
article
Ministr sám doznal, že činžovní daň domovn
roste a protože slevy činí jen 12.5 proc., stupňují se
tím zajisté také příjmy státu.
Rečník promlouvá pak o zařížení bypotečních
bank rentovou daní a podává podrobné ciferní do
klady ve příčině bypoteční banky markrabství mo
ravského.
V předloze jest také protismysl v teh rozum, že
meliorační půjčky jsou daně rentové prosty dle zá-
kona z r. 1881, avšak všechny bstatní půjčky me
liorační nikoli. Při zemědělské bance pro markrabstv
moravské byl by počet osvobozených půjček pra-
skrovný a tak jest tomu také v jiných zemích, jichž
banky nevydávají žádných zvláštních dluhopisů me-
lioračních, nýbrž jen dluhopisy komunální, jichž se
užívá k melioračním účelům.
Rečník prohlašuje, že jest mu odpor ministrův
proti většině poslanců nepochopitelným a prosí jej
by podrobil se většině sněmovny a tak dopustil s
nedůslednosti, která zajisté bude celou sněmovnou
schválena. (Hlučná pochvala. Rečníku se hlahopřeje)
Posl. hr. Zedtwitz souhlasí s ministrovým sta-
noviskem, nemůže však zapříti, že některé požadavky
státních občanů, jako snížení rentové daně, jsou
oprávněny. Ohlašuje pro zevrubnou debatu návrh
aby úroky zástavních listův a dluhopisy, vydané na
základě půjček zemskými úslavy a také pozemkovým
ústavem haličským, dále úroky zůstavních listů spoři-
telních ústavů a zařizující se ústřední banky něme-
ckých spořitelen v Praze, jakož i příští ústřední
banky českých spořitelen v Praze, podlehaly 1/2
rentové duní. Téže dani podlehají dále dluhopisy
úvěrního ústavu rakouského pro dopravní podniky
veřejné práce. Žádá, by jeho návrh byl přijat.
Zpravodaj zřekl se doslovu a usnešeno přejít
k podrobnému rokování, načež předseda četí ná-
vrhy na změny.
Posl
Zedtwitz
Praha
8
article
První ujal se slova posl. Conei, jenž odůvo
ňoval různé změny a navrhl pro případ přijetí Zedt
witzova návrhu, aby také rentová daň z úroků spoři
telních vkladů byla snížena na 1/29%.
Posl. Gtötz, ujímaje se spořitelen, navrhl reso
luci, již vláda vyzývá se, aby záhy uvážila snížen
rentové daně z úroků úspor ve spořilelnách a podala
sněmovně příslušnou předlohu.
Po referentovu doslovu přijat Zedlwitzův návrl
a Gölzova resoluce; ostatní navrhované změny pro-
padly
Ostatní články přijaty bez další debaty v 2.
3. čtenl.
Posl. Fresl činí v jazyce českém a německém
na předsedu dotaz, v němž ponkazuje na chování se
soudů v afféře Hilsnerově a naproti tomu na nepro-
dlenou popravu vojína Balzera a táže se, je-li před
seda ochoten otázati se ministra spravedlnosti, proč
v afféře Hilsnerově bylo jednáno jinak, než u neži
dovského odsouzence.
Posl. dr. Plaček a soudr. podali pro odepřen
vydávání českých bonifikačních poukázek pro hospo
dářské lihovary tento dotaz
K protokolární žádosti, aby mu náležící bo-
nifikační poukázky česky byly vyhotovány a vydů-
vány, dostalo se panu MUDru Františku Malfnskému,
majíteli hospodářského lihovaru v Přibyslaví, na zá-
kladě výnosu c. k. finančního okresního ředitelství
v Čáslavi ze dne 25. ledna 1901 č. 1477 vyrozumění
v ten smysl, že této vyhověti nelze, poněvadž prý
vydávání řečených poukázek (v české řečí) c. k. ber-
nímu úřadu výhradně dle jazykových nařízení ze
dne 5. dubna 1897 č. 12. zem. zák., potahmo (do-
slovně!) dle na místě těchlo vydaných dodatečných
nařízení ze dne 24. února 1898 č. 16 zem. zák.
dovoleno bylo, tyto poslednější však dle minister-
ského nařízení ze dne 14. října 1899 č. 59 zemsk.
zák. platnosti pozbyly.
Conei
Posl
Zedlwitzův
Fresl
Hilsnerův
Balzer
doktor
Plaček
Mudra
Malfnský
Gtötz
Přibyslav
Čáslav
9
article
Jeť na první pohled patrno, že odepření českým
stranám úřadních vyřízení v české řeči — zejmena
když vydána byla ex ofo, bez návchu spolu-
zúčastněné jinojazyčné strany — zahrnuje křiklavé
porušení zákonně uznané rovnoprávnosti obou zem-
ských jazyků v Čechách a že je nelze ospravedlniti
nižádným zákonným ustanovením. — Však jest to
dále přímým převracováním dotyčných poměrů,
opírá-li se právo a povinnost c. k. berních úřad
v Čechách s českými stranami česky jednati, vý-
hradně o jazyková nařízení z r. 1897 a 1898
a chtěly-li býti v zrušení jich shledávány příčinya
podnět, neplniti na dále jmenované povinností; neb
tato povinnost zakládá se na platných zákonecha
sluší tedy uznati, že tento závazek trvá dále i po
zrušení jazykových nařízení a sice i tenkráte, kdyby
a byť by povinnost před vydáním jazykových na-
řízeni z r. 1897 v některém ohledu nebyla bývala
zachovávána.
Toť jest v právním státě pcuhým důsledkem
toho, že v Čechách máme platně zákony, kter
rovnoprávnost obou zemských jazyků uznávaji
rozumí se to ale tím spíše a jest proto dovozování
c. k. fin. akresního ředitelství tím pochybenějším,
poněvadž dokonce i 8 2. cit. min. nařízení ze dne
14. lislopadu 1899 se vyslovil v ten smysl, že cos
užívání zemských jazyků týče, zachovávány mají
býti zásady a ustanovení, které platily před tím
než začala působnost jazykových nařízení ze dne
5. dubna 1897, tedy zákony, které rovnoprávnos
uznávaly a vyslovovaly.
Čechy
10
article
Argumentace c. k. fin. okresního ředitelství
je ale přímo zavržitelnou, poněvadž křivé a ne-
správně úřadní praxi ve věcech jazykových,
jaká po 5. dubnu 1897 v Čechách zachována
byla, pouze a jedině o jazykové nařízení se opírá
a tím jazyková nařízení ze dne 5. dubna 1897 za
jediný pramen dotčených práv jazykových na-
značuje, kdežto tato vydána byla dle § 11. st. zákl.
zákona pouze k tomu konci, aby platné zákony byly
prováděny. Proto jda dovozování, o něž se jmeno-
vaný úřad pokouší, nemístným způsobem za ne-
správnou politickou tendencí, jíž slouží a podporuje
ji, což orgánu vládnímu nepřísluší.
Proto dovolujeme sobě a tážeme se co nejzdvo-
řileji
1. Je-li Jeho Exc. panu c. k. ministru finane
známo, že uvedené rozhodoutí c. k. finančníh
okr. ředitelství v Čáslavi žádným zákonným usta-
novením odůvodnili nelze, nýbrž že vyřízení to
zákony příkře porušuje
2. Je-li Jeho Exc, ochoten, působiti k tomu, aby
taková praxe příčící se zákonům a nároku českých
stran na české vyřízení se strany finančních úřadů
odstraněna a správným předsejitím jich nahra-
žena byla ?
Posl. Daszyňski stěžoval si na nezachová-
vání jednacího řadu o včerejší večerní schůzi.
Potom odevzdávány lístky k volbě člen
vinařského výboru.
Posl
Čechy
Čáslav
11
article
Ministr financí dr. Böhnt-Bawerk odpovědě
na Lichtův dotaz po poplatkovém ekvivalentu ob-
chodních a komanditních společností, že nelze tu
mluvit o novém břemenu, leda u některých společ-
ností, jež před lety, neznajíce zákona, nepodaly svou
fassi, avšak ani těm nebude se vyměřovati daň do-
datečně.
— na Lichtův dotaz po poplatkovém ekviva-
lentu živnostenských společenstev, zřízených dle hl
VII. živn. ř., že osvobození jich dle nynějšího z
kona není odůvodněno, avšak zákon umožňuje úlevy.
jež se dle možnosti povolí.
— na Siegmundův dotaz po poplatkovém
ekvivalentu pro šesté desetiletí z movitého jmění
pensijních fondův a ústavů soukromých, dráh, bank,
spořitelen, průmyslových společností a podniků po-
vinných veřejnými účty, že uznává stanovisko dota-
zovatelů za oprávněné a ony ústavy jsou na rovní
se zaopatřovnami a pojišťovnami společenstev a má
se přiznati srážka premiových reserv. Jest ochoten
vydati příslušné nařízení.
doktor
Böhnt
Bawerk
Siegmundův
12
article
Konečně odpověděl také na příbuzný dotaz
Elzův stran osvobození humanních ústavů a spolků
od poplatkového ekvivalentu
Předseda navrhuje příští schůzi na zejtřek
11. hod. dopol.
Posl. Grabmayr(k dennímu pořádku) navrhuje,
aby Seitzova afféra (Ofnerův návrh) položila se na
čtvrté místo a zpráva poplatkového výboru na páté
místo.
Posl. Stein navrhoval, aby pro Seitzovu afféru
ustanovila se zvláštní schůze dnes v 8 hodín večen
a žádá, by se konstaloval poměr hlasů.
Steinův návrh propadl 168 proti 88 hlasům
Pro něj hlasovali: Všeněmci, Vlaši, lidová strana
německá, sociální demokratě, někteří němečtí po
krokáři a několik poslanců mímo strany.
Posl. Wolf volá: Sláva prácil
Grabmayrův návrh byl přijat a schůze skončena
v 6 hod. večer.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 28. března. (C. - B.)
Poplatkový výbor měl dnes dopoledne
schůzi, ve které jednalo se o vládních předlohách
ve přídině poplat kových výhod pro král
české a pro města Moravskou Ostravu, Varnsdorí
Prahu, Kladno, Vítkovice aj.
Zpravodajem o nich byl zvolen poslanec dr
Götz.
Elzův
Posl
Seitzův
Ofnerův
Stein
Steinův
Vlach
Wolf
Sláva
Grabmayrův
Götz
Vídeň
Ostrava
Kladno
Vítkovice
Varnsdorí Praha
Grabmayr
13
article
Sociálně-politický výbor měl dnes do
poledne schůzi, ve které posl. Schotswohl po-
dával jmenem subkomitétu zprávu o zkrácení pra
covní doby v hornictví.
Posl. Koliczer navrhoval jmenem menšiny
odboru, aby vládní předloha byla vzata za záklae
podrobné debaty; posl. Schumeier žádal, by za
základ podrobné debaty byl vzat návrh poslanee
Cingra.
Po formální debatě usnesl se výbor, že příšt
schůzí bude konati, až po velikonocích sejde se říš-
ská rada.
Předseda posl. dr. Gross pravil, že tomuto
usnesení bude vyhověno, nebude-li sněmovna od
ročena.
Berní výbor vyřídil dnes dopoledne opravu
zákona o změně daně rentové a usnesl se
že také úroky dílčích dluhopisů, vydaných jiným
úvěrními ústavy zemskými a úroky zástavních listů
ústavů k vydávání těchto zástavních listů oprávně
ných, spořitelen, ústřední banky německých spoři-
telen v Praže a ústřední banky českých spořitelen
v Praze osvobozují se od daně rentové.
V dopolední schůzi rozpočtového výborn
za Kathreinova předsednictví přidělovány různé re-
feráty.
Pojišťovní výbor ustanovil dopoledne re
ferenty pro návrhy výboru přikázané.
Dohodnuto se, že návrhy posl. Kaisera a Lemi-
sche o změně pojišlování požárního odkážou se od-
boru, návrhy posl. Concího, Tambosího a Szajera o
povinném pojišťování druhému odhoru.
Po vyřízení návrhů v obou odborech bude se
rokovat o návrzích posl. Grossa a Gessmanna na
kodifikaci a reformu pojišťování.
Posl
Cingr
doktor
Gross
Kathreinův
Kaiser
Lem
Praha
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. března. (Po star os ti.)
Zejtra v pátek rozjedou se poslanci na tří-
nedělní prázdniny a dr. Körber může si od-
počinout na vavřinech, jež sklidil za zimního
zasedání. Dnes má po starosti, Damoklův meč,
jenž ve způsobě odepření voleb do delegace
visel mu ještě nad hlavou, opatrně sňat, volby
jsou vykonány, a poněvadž i kvotové deputace
už pracují, jest na tu dobu vyhověno všemu,
od čeho závisí spolek Rakouska s Uhrami a
tedy i velmocenské postavení říše. Delegace se
sejdou, až říšský ministr vojenství bude míti
hotový rozpočet na nová děla, a ovšem roz-
počet ten také schváli. Pokud pak so týče
kvoty, jest už jisto, že zůstane při starém, totiž
při poměru 65.6: 34.4. Rakouská kvotová de-
putace na návrh Beerův vyslovila se již pro
zachování tohoto poměru; také uherská deputace
příjala tento poměr ve své dnešní schůzi na
návrh zpravodaje dra. Falka. Obě deputace do-
hodnou se tedy bezpochyby ještě dnes na za-
chování starého poměru. Přistoupí-li pak i oba
parlamenty na návrh svých deputací, bude kvota
dle starého poměru potvrzena na deset let (do
r. 1909). Nepřistoupi-li na návrh deputací par-
lamenty, bude kvotu dle téhož poměru rok zu
rokem ustanovovati panovník. S té strany ne-
hrozí tedy dru. Körbrovi zatím nijaké nebez-
pečí. Ale také další dělnost parlamentu jest mu
asi dosti lhostejna. Dohodnou-li se politické
strany mezi sebou a budou pracovati i po velko-
nocích, bude pariament. Nedohodnou-li se, dr.
Körber si omyje ruce v nevinnosti, pošle par-
lament domů a uchopl se zase zpásného § 14..
jenž stači nyní už na vyžízení »státních ne-
zbytností« na celý rok.
Z Mor. Ostravy, 27. března. (Němec ká
škola v Pol. O strav é.) »Ostr. Obzor
doktor
Körber
Damoklův
Beerův
Falk
Körbr
Němec
Praha
Rakousko
Uhry
Morava
Ostrava
15
article
přináší zprávu, jež podává smutné svědectví
národní uvědomělosti obecního zastupitelstva
největší české obce na Těšínsku. Polsko-ostrav-
ský poněměující spolek »Doutsche Schule«, jenž
vydržuje soukromou německou školu na poněm-
čování českých dětí, podal obecnímu zastupitel-
stvu žádost, aby mu obec vystavěla budovu pro
desetitřídní školu a tuto převzala do správy
obecní. Přes to, že občanšti členové obocníh
zastupitelstva vystoupili co nejrozhodněji prot
žádosti a hájili zásadu, že české děti patří do
české školy, většina zastupitelstva, tedy i značná
čásť Čechů, uvěřila referentu dru. Svobodovi.
že německá škola jest pro Polskou Ostravu ne-
zbytností, že od ní závisí šlěstí příštích poko-
lení a 17 hlasy proli 8 žádostí německého spolku
vyhověla. Při německé škole zřídí se ovšem
v krátké době i škola měšťanská, kdežto české
měšťanské školy se Pol. Ostrava již od le
marně domáhá. Do českého rázu Pol. Ostravy
učiněn nebezpečný průkop, jímž se nyní volně
budou valiti vlny germanisace. A nejsmutnějš
při tom, že průkop ten pomáhalo kopati české
občanstvo polsko - ostravské samo.
Čecho
Pol
Těšínsko
Ostrava
Doutsche Schule
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. března.
Studentské nepokoje v Rusku.
Protest 45 ruských spisovatelů proti tomu
že policie a kozáctvo zakročily proti shluku
kazaňském chrámě, jejž před několika dny jsme
vylíčili, zaslán byl do socialistického berlínského
»Verwürtsu«. Mezi podpisateli jsou nejznámější
nadaný spisovatel-dělník Maxim Gorký, sociolog
Michajlovský, anatom Neshaft, historik Karějev.
Hrabě Lev N. Tolstoj uveřejnil v témž
berlínském listu poděkování všem, kdož mu
projevili své sympatie za příčinou jeho vylou-
čení z pravoslavné cirkve, o němž ironicky
praví, že je »duchaplné a přišlo v pravý čass.
Mezi těmi, kdož mu sympatie projevili, je mnoho
nejvyšších úřadníků.
Také vrchnímu prokurštoru sv. synodu K.
P. Pobědonoscevu dostává se mnohých projevá
sympatií. Osobně za tou příčinou k němu se
dostavili: hr. E. A. Voroncova Daškova, čle-
nové státní rady: gen. Obručev, gen. Richter.
gen. pěchoty Goremykin, gen. jízdy bar. Taube.
gen. jízdy hr. A. P. Ignatěv, gen. pěehoty N
A. Machotin, tajný rada Kobeko, gen. Gudim-
Levkovič, nejvyšší lovčí hr. Šeremetěv, gen.
kníže Vjazemský, ministr práva Muravjev, min.
komunikací kníže Chilkov, min. zemědělstv
Jermolov, ministr námořnictví Tyrtov atd. Tak
ho navštívil předseda státní rady veliké kníže
Michaj! Nikolajevič. Ze všech konců říše obdr-
žel telegrafické pozdravy.
Gorká
Michajlovský
Neshaft
Karějev
N Tolstoj
Pobědonoscevo
Voroncov
Daškův
Obručev
Richter
Taub
Ignatěv
A Machotin
Muravjev
Tyrtov
Nikolajevič
Praha
Rusko
17
article
»Polit. Corr.« píše v petrohradském dopise
že nynější studentské hnuti je schvalováno obe-
censtvem, čehož při dřívějšíéh stadentských ne-
pokojích nebývalo. Události nynější musejí bý
posuzovány vážně a nemožno se zhostit obav
pro nejbližši budoucnost.
Professor Miljakov, jenž chtěl carovi
podati petici universitních professorů a stu-
dentů, byl zatčen. Další podrobnosti tohot
zatčení chovají se v tajnosti.
Z Berlina došly zprávy o zatčení ješte ne-
kterých jiných spisovatelů a professorů.
Anglické listy uveřejnily adresu o student-
ských nepokojích, kterou carovi podati chtěli
professoři vysokých škol. Vyjímáme z ni jádro
Professoři praví, že by bylo nespravedlivo při-
pisovati celou vinu studentám. Příčiny leží
mnohem hlouběji. Příčinou je především ne-
dostatek organisace universitních středisk. Ton
nedostatek odstraniti bylo úlohou zvláštní ko-
mise, kterou car ustanovil před dvěma lety
Ale práce komise nepřínesly očekávaného ovoce.
Miljakov
Berlín
18
article
Veřejnému mínění nebylo dovoleno zúčastniti
se jí a projevovati své návrhy ani tiskem, ani
jiným způsobem. V ministerstvě osvěly krásné
záměry carovy byly pochovány a vlastního vý-
znamu pozbaveny. Misto těsnějšího poměru
mezi prořessory a studenty vyšších škol mini-
sterstvo pensionovalo ty professory, kteří mohli
míti na studenty blahodějný vliv. Ti studenti.
kteří se zúčastnili demonstrací, byli z universit
vypuzeni, za to však rozmnožen počet inspek-
torů, t. j. universitní policie, aby ostatek tím
lépe mohl býti střežen. Úkaz ze dne 29.
června 1899 jako trest pro ty, kdož by se
příště nepokojů záčastnili, ustanovuje vřadění
do vojska. Prostředek tento nepokoje ještě
více podnítí a nemožno předvídati jeho následků
mravných. On tlačí, alo nepřesvědčuje. Jim
university zbaví se těch ohnivých studentů,
kteří jsou oživeni nejšlechetnějšími snahamia
city, a rodičům odejme se možná na dlouhá
leta naděje a potěcha, kterou mají z dětí. Do-
voliti, celé generaci vyrůsti v těch podmínkách,
to značí udržovati v národě stav útisku, jenž
vede do záhuby a zmrtvení. Tlak těch poměrů
pociťuje nejen mládež, nýbrž i starší. Což
v zemi spravované samodržavně hlas věrných
poddaných nedostane se k panovníkovi? Ještě
v této chvíli většina pokládá podepsání tohoto
aktu za projev nejvyšší občanské statečnosti.
Mnozí nepodepsali z obav hrozících následků.
Za takových poměrů žiti stává se nemožným.
»Velkomyslným činem zakončiž, Pane, ten
útisk, ukaž důvěru ke svým poddaným a dovol
nám slyšeti hlas veřejného mínění, nyní ztlu-
mený. Nepokoje studentské přestanou samy.
mladí lidé spokojeně se vrátí ke své práci
jakmile srozumějl, že budou moci studia svá
dokončiti a zůčastníti se práce pro dobro
vlasti !«
Jim univerzita
19
article
Zákon proti řeholím ve Francii.
Zákon proti řeholím ve Francii.
Při 17. čl. předlohy této odmítla včera
sněmovna francouzská návrh socialistický, aby
bylo zabaveno jmění také autorisovaných řeholi
a aby bylo věnováno ihned a v první řadě
pokladně pro starobní a invalidní pojisťování
dělníkův. Schválen bude proto asi již beze
změny článek ten ve znění, jak smluveno bylo
mezi vládou a výborem. Znění to stanovi: Zá-
konní dědici těch odkazovatelův, kteří učiníl
odkazy ve prospěch řeholi, mají právo, žádati
je zpět, vyjímaje, byly-li určeny odkazy ty pro
nějaký dobročinný účel, byť i prostředkem
řeholi.
Konfiskovaného jmění má se použiti nej-
prve k podporám neb k zaopatření dětí, star-
eův, chorých a nevyléčitelných, pro něž nen
zvláštních nadací, za druhé k podpoře členů
rozpuštěných řeholí, nemají-li tito jmění osob-
ního. Má jim býti pojištěna doživotní renta.
Zbytek konfiskovaného jmění má se uložiti za-
tim a použití jeho má se upraviti zváštním zá-
konem. Soudi se ovšem, že zákonem tím
přiřkne se pak zbytek ten k zmíněnému účelu
dělnickému. Řehole mají do 6 měsícův žádati
za autorisaci. Během debaty prohlásil melinista
Beauregard, že se vládě dostane konfiskací ml-
sto jí očekávaných 1000 millionů, jen asi 600
millionů.
Beauregard
Francie
starův
20
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
»Stojíme či klesáme?« O této otázce
— tak často slýchané v »převráceném světě«
o národopisné výstavě — uvažuje se ve vče-
rejším »Hlase Národa« na místě úvodním. Již
zběžné přečtení řečeného článku svědčí, že ná
leží k tak zvaně hygienické četbě, »zeleň« jeho
působí velmi blahodárně na oči. Autor jest
ovšem přesvědčen, že v tom ohledu dokáza
mnohem víc, že totiž všemu soudoběmu česko-
slovanskěmu vlastenectvu svou úvahou vytřel
zrak co nejdůkladněji. Látku svou — zdali jsme
se totiž za třicet let, od té doby, co království
českému bylo slíbeno, že jeho práva budou
obnovena, tomuto svému právu přiblížili či nikoli
— řeší způsobem lapidárně stručným. Zatím co
žurnalisté v zápase publicistickém za tato práva
sešedivěli vydávají o tčchto třiceti letech díla
jako lexika silná, pisatel včerejšího článku
v »Hlase Národa« jest se svou úlohou hotov
na třech čtvrtích sloupce, ba vlastně již v prvním
odstavci na 10. řádku, kdež prav!: »Co práce
bylo věnováno v parlamentě, ve veřejných schů-
zích — však ta práce byla marná, a my dne
stojíme před smutným, však pravdivým faktem
Právo tohoto království v dozírné době se ne-
uskuteční«. Jaký to obdivuhodný bystrozrak
Leč pisatel úvahy oné praví dále: »Tážeme s
na příčiny!« Toť se rozumí, že příčinami
těmi jest »pád strany staročeské a nastoupení
strany mladočeské«, sice jinak by redakce
»Hlasu Národa« článek takový neuveřejníla.
21
article
Opomíjíme reagovati na úžasné mělkosti a ne-
slýchané naivnosti článku toho i na nezřízené
výrazy, jimiž oplývá tento výbuch proti národní
svobodomyslné straně, neboť nespouštíme stále se
zřetele, že podepsán jest jako autor »student
z venkova«. Snad jest stolovníkem »u Arnošta
z Pardubie«, či snad po případě ještě má da-
leko do maturity, ač-li úvaha »Stojíme či kle-
sáme?« nespatřila světla světa obyčejnou cestou
v Jindřišské ulici, při čemž asi ruka chefovská
v poslední chvíli zachrániti chtěla zbyteček pu-
blicistické vážnosti Riegrova orgánu a označením
»píše student z venkova« vykonala na článečku
bezděčnou, ale trefnou censuru. Přes to však
máme všechno právo tázati se »Hlasu Národa«,
jenž názory ty, pokud se vůbec mohou ná-
zory zváti, za své přijímá, zdali neza-
pomněl, že z tříceti let od královského po-
selství uplynulých náleží straně, odjákživa
»Hlasem Národa« representovaně, dvacet
A je-li tomu tak, a stotožňuje-li se s ven-
kovsko studentskými svými články, je-li těchto
třicet uplynulých let neustálým se vzdalováním
od nskutečnění státního práva našeho, pak za-
jisté musila tomu uskutečnění straha »Hlasu
Národa« státi nekonečně. bliže než my, kteři
jsme nastoupili po dvaceli letech politické čin-
nosti její. Ano ještě víc. Strana staročeská
měla státní právo po dvakráte již v rukou, za
Beleredia i za Hohenwarta, i dala si je ne
snad vyrvati, ale sama je upustila, poněvadž
chabým svalům těch déravých rukou nedo-
stávalo se dosti síly, aby kořisť obemkly. B
to staročeský lev, o jehož tlamě zapsal Beust
svůj pamětihodný výrok. Úkol národní strany
svobodomyslné záležel především v tom, za-
brániti tomu úžasnému spádu a sjezdu po na-
kloněné ploše do punktační propasti, do níž
všechno všudy se staročeskou stranou letělo.
Arnošt
Riegrův
Hohenwart
Beust
Pardubie
Jindřišská
22
article
Ještě dnes cíti mladočeští politikové a zápasní
trnuti všech svých údů namožených nadlidskou
prací zastaviti ten nezkroceně šílený le t
staročeský za — uskutečněním státního práva
kterýž lehce skončiti mohl uskulečněním pro-
roctví slepého mládence. Všechen politický trud
dnešní doby jest zaviněn setrvačnosti, jakou
věci národní dal geniální švih a popud strany
starostátnické, neboť — mluveno o věci vážné
beze všech žertů — nebude přece nikdo popí-
rati, že strana staročeská padla právě proto, že
tak přílišným úprkem od toho státního práva
prchala! Tolik na odvetu nikoli snad »studentu
z venkova«, nýbrž »Hlasu Národa« s výrazem
politování, je-li tenhle včerejší jeho výkon sku-
tečně červánkem slibovaného obrození staročeské
strany a bojovnosti »Hlasu Národa«!
23
article
— Volba do delegací. Jak nespravedlivý
je volební řád do delegacf, možno posouditi
z křiklavého fakta, že 600.000 Vlachů rakou-
ských má v této korporaci zástupce čtyři, tedy
tolik jako národ český v království českém.
kdežto 1,200.000 Slovinců spokojiti se musí se
zástupcem jedním. Že tři milliony Rusínů za-
stoupeny jsou jediným, Polákům příjemným po-
slancem, je rovněž zjev, nad nímž právem po-
zastaviti se sluší. Mezi 40 členy delegace nalezá
se vůbec jenom 15 Slovanů, s připočtením ha-
ličských velkostatkářů 17, kdežto Vlachové,
jak již řečeno, jsou tam 4, Němců ale 22.
jakkoli by jich tam mělo býti dle počtu obyva-
telstva pouze 15! Však se také v čislicích
těchto jeví smířlivost a snaha býti spravedlivýmí
oproti menšinám jen u nás Čechů. My v krá-
lovství, jakkoli je nás dvakrát tolik co Němeů,
spokojíme se s tímže počtem delegátů jak
Němci, rovněž na Moravě, kde tvoříme tři čtvr-
tiny obyvatelstva. Poláci, jakkoli je jich v oby-
vatelstvu Haliče jen polovina, druhé polovině.
rusínské, nepovolují ani jediného zástupce v de-
legacích, Němci ve Štyrsku jedné třetině Slovineů
rovněž ani jediného, Vlachové v jižních ze-
mích, jakkoli jsou tam Slovinei a Chorvaté ve
většině, též ani jediného. Zde se ukazuje.
kde skutečná je vůle na základě spravedlnosti
dospěti ke shodě. Zda-li dobráctví české, po tom
eo se národu našemu bylo přihodilo a při ně-
mecké zpupnosti, je na místě, o tom, z důvodů
na snadě jsoucích, v tomto okamžiku uvažovat
nechceme.
Vlach
Rusín
Polák
Němec
Čecho
jítlegace
Chorvat
Morava
Halič
Štyrsko
Slovan
24
article
— K příštím volbám do sněmu zem-
ského. Orgán národně-sociální psal o vyjedná
vání mezi agrárníky a stranou mladočeskou.
K věci té docházejí nás tyto dva přípisy: »Vele-
ctěná redakce1 »Česká Demokracie« píše,že
jsem já s drem. Dykem vedl s poslanci agrát-
ními nějaké vyjednávání o kompromis ohlednš
voleb do sněmu. Prosím, abyste ke zjišténí
pravdy popřál místa řádkům tvrdícím, že jsem
se žádným z agrárních poslancův o nějakém
kompromisu ohledně voleb do sněmu vůbec ne-
mluvil. S veškerou úctou dr. Bedřich Pacák.«
— »Slavná redakce1 Četl jsem v různýchli-
stech zprávu o zmařeném kompromisu naši
strany se stranou agrární, kteréž vyjednávání
prý mnou a p. drem. Pacákem bylo vedeno.
Vůči této zprávě prohlašuji, že mně o nějakém
takovém jednání nic známo není. Dr. Dy k.«
— Osobní. Pan MUDr. Jos. Zelenka, prak-
tický lékař v Praze, jmenován byl c. k. zdravotním
koncipistou ve Valašském Meziříčí.
— Promoce. Pan MUC. Ladislav Stejska
ze Slaného byl dne 23. března t. r. na c. k. českém
vysnkém učení pražském Karlo-Fezdinandově pro
hlášen doktorem veškerého lékařství.
— Úmrtí. Ve středu dne 27. t. m. zemřela
v Žižkově pí. Kateřina Kitzlerová, choť ředitele
záložny a majitele domu v Žižkově, u věku 55 roků.
Vele
Dyk
doktor
Pacák
MUDr
Jos
Zelenka
Stejska
Kitzlerová
Praha
valašský Meziříčí
Slaný
Žižkov
Karla
Fezdinandov
25
article
Pohřeb koná se v sobotu dne 30. března o 2. hod.
odpoledne z chzámu sv. Petra na hřbitov vyše-
hradský
— Z české techniky. Pánové: Blažek P
z Budějovic, Haněl Otakar z Praby, Marek Fr.
ze Staré Boleslavi a Řezáč Jan z Libnic byli
dne 28. t. m. stavebními inženýry veřejně pro-
hlášení.
— President vrchního soudu zemského ryt.
Petro
Haněl
Otakar
Marek František
Řezáč
Jan
Libnice
Stará Boleslav
Blažek P z Budějovice
Praba
26
article
Wessely v „Právnické jednotě“. Včerejší tý-
denní schůze »Právnické jednoty« byla zvláště vý-
značna. Dostavilť se k ní náčelník justice v králov-
ství českém vrchní president p. rytíř Wessely, vy-
hovuje tak pozvání, které předseda jednoty dv. rada
p. prof. dr. ryt. Randa při své návštěvě jemu
tlumočil. Pan vrchní president byl v nepřítomnosti
předsedově, meškajícího mimo Prahu, uvítán náměst-
kem předsedovým advokátem p. drem. Javůrkem
a oběma jednateli adj. drem. J. Bohuslavema
ausk. drem. Vil. Pospíšilem. Na to představen
p. presidentovi advokát a poslanec dr. Jos. Žalud,
jehož přednáška »O trilogii spisů Kleinových k re-
formě civilního řízení soudního a jeho „Přednáškách«
na programu by a. Zahájiv schůzi, oslovil předseda-
jící p. dr. Javůrek vzácného hosta, vzdávaje mu
za čest, jíž jednotě prokázal, jmenem této díkya
prose o další blahovůli vůči snahám jednoty. Na to
sděleni nově přistouplí členové, totiž pp.: dr. Karel
Kadlec, tajemník Národního divadla, univ. docent
dr. Josef Chlumecký a Richard Machalický,
c. k. soudní sekretáři, dr. Frant. šlechtic Kopřiva,
dr. Zdenko Stiasný, dr. František Plhal. c. k.
soudní adjunkti, dr. Frant. Volka, advokátní kon-
ciplent, dr. Bohumil Baxa, Karel Losos, Pavel
Písecký, dr. Karel Šviha, e. k. auskultanti. —
Pak následovala důkladná a poutavá přednáška pil-
ného pracovníka v oboru nových zakonů procesních
p. dra. Žaluda, jež ke konci odměněna hlučným
potleskem. Pan vrchní president, jenž výklady pana
předná šejícího sledoval se živou účasti, byl mezi
prvními, již řečníku blahopřáli.
Wessel
profesor
doktor
Randa
Javůrek
J Bohuslavem
Pospíšil
Jos
Kleinův
Kadlec
Chlumecký
Machalický
František
Kopřiva
Zdenko Stiasný
Plhal
Baxa
Karel losos
Pavel Písecký
Šviha
Žalud
Praha
národní divadlo
27
article
— Nejvyšší maršálek království českého
v paláci Živnosteneké banky. Správní zada
Živnostenské banky pozvala nejvyššího maršálka
království českého, knížete Jiřího z Lobkovic ku
návštěvě svého paláce Na příkopě, jehož stavbu
teprve nyní, po vykonaném zbytku vnitěních praci
zařisovacích, ve všech částech za ukončenu pova-
žovati možno. Nejvyšší zemský maráálek pozvání
ochotně vyhověl. Místopředseďa správní rady, císak-
ský rada pan J. Otto, člen správní rady pan Benedikt
Baroch a ředitel banky pan Vojtěch Mastný očeká-
vali jej ve vestibulu a provedli representačními kan-
celářemi presidialními, ředitelskými a stní zasedaci,
jakož i všemí místnostmi ostatními, načež nejvyšší
maršálek zemský vstoupil do prostranné dvorany ka-
sovní a odtud do pancéřového tresoru banky, jehož
naprostá bezpečnost učinila na něj dojem co nej-
jší. Rovněž tak druhý pancéřový tresor.
v němž umístěny jsou ocelové schránkvjož hank
stranám pronajímá, velice se Hbil. Nejvyžsí maršálek
zemský opustil banku plně uspokojen vynikajícími
úspěchy nejpřednějšího našeho ústavu peněžního.
— Dotazníková akce studentská. Jak s
dovídáme, byla včera v místnostech »Spolku českých
mediků« vykonána domovní prohlídka, při níž bylo
zabaveno asi 30 vyplněných a přes 100 prázdných
dotazníkův.
— Vojonský věstník. Z Vídně, 28. hřezna.
Jiří
Otta
Baroch
Vojtěch
Lobkovice
Vídeň
Živnosteneký banka
spolek český medik
28
article
(Tlíngrm. »N. L.«) Generalmajor Emil Vojnoviě,
velitel 17. pěší brigády v Praze, bude přidělen k vo-
jenskému archivu místo polního podmaršálka šlecht.
Wetzera, který odchází na odpočinek
— Z obcí předměstských. Méstské zastu-
pitelstvo na Král. Vinohradech má schůzi ve středu
dne 3. dubna t. r. o 3. hod. odpol, v zasedací síni
měslské radnice.
Emil Vojnovi
Wetzer
Král
Praha
29
article
— Upisování podílů na Slovanský hotel
v Karlových Varech pokračuje velice čile, i lze
doufati, že do 10. dubna, kdy lhůta neodvolatelně
končí, sejde se potřebná částka k zabezpečení pod-
niku, jehož veliký význam nelze dnes ještě ani ná-
ležítě oceniti. O vřelých sympatiích k myšlenceto
svědčí četné dopisy, zaslané současně s příhláškami
Úvěrnímu ústavu majitelo domů v král. českém
v Praze, z nichž uvádíme: Starosta města Mladé Bole-
slaví p. Jos. Krelbich praví v dopisu svém: »Mám
vřelé přání, aby šlechetná myšlenka ta setkala ses
zdárným úspěchem.« Čáslavský starosta p. Ig. Fiala:
»Přeji z plna srdce tomuto národnímu podniku kýže-
ného výsledku.« Pan dr. K. Pippich: »Prospěšnou
a záslužnou akci Vaši doprovázím srdečným přáním
plného zdaru.« Zvláště vřelá slova napsala pí. Mari
Růžičková z Hradce Králové: »S radostí a po-
vděkem vítám myšlenku tu, neboť seznala jsem za
pobytu svého v Karlových Varech nepříznivé pro nás
poměry. Roztrpčovala mne velice liknavost našinců
kteří s velikými obětmi činí nás národem známým
v širém světě, kdežto doma, ve vlasti, kam přijde
intelligence z celého světa, mnohý cizinec neví, že
Karlovy Vary jsou v Čechách. Jsem přesvědčena, že
podnik ten ponese krásné ovoce.e
— Volby do lékařské komory pro král.
české. Jelikož tříletí, na něž nynější výbor byl
zvolen, dochůzi, vypisují se nové volby. Lékaři bydlicí
v Praze odevzdejtež své hlasovací listky do 13. dubna
magistrátu král. hlavního města Prahy v místnosti č.3
v prvním poschodí osobně nebo poštou. Každá sekce
volí 25 členů výboru a 25 náhradníků.
Ig
Fiala
doktor
K Pippich
Vaš
Růžičková
Karlová Vary
Praha
Mladá Bol
Jos
Hradec Králové
Karlov Vara
Čechy
majitet dom
lékařský komora pro král
30
article
— Záložnám moravským a slezským. N
svých sjezdech v Brně a Místku zavázaly se záložny
moravské a slezské, že odváděti budou »Radhošti-
každého roku určitý příspěvek. Závazek tento záložny
také plnily. Teprve v posledních letech ochably ve
své přízni k »Radhošti« tak, že roku lonského obdržel
od nich o 1200 K méně; roku letošního některé zá-
ložny na »Radhošť« pak vůbec zapominají. Aby od-
pomoženo bylo finančnímu nedostatku, zavedena letos
sbírka velikonoční ve prospěch »Radhoště«, k než
v prvé řadě přispěti mají záložny, které příspěvku
svého »Radhošti« dosud přímo nezaslaly.
— Odložené manévry. Manévry, které byly
projektovány na dobu od 5. do 12. května, byly od-
řeknuty a posádka zůstane v květnu v Praze. Toto
opatření souvisi se zamýšlenou cestou císařovou do
Prahy.
— Požárni komise divadelní konala včera
schůzi, v níž byl na místo vlád. rady p. Kačerov-
ského členem komise zvolen polic. rada p. Peška.
— Rozmnožení vlaků na trati Praha—Krč.
Dne 8., 14., 21. a 28. dubna t. r. budou mezi Prahou
a Krčí jezditi vlaky s dopravou osob a sice: Vlak
čís. 1754 odjezd z Prahy ve 2 hod. 23 m. odpol.,
z Král. Vinohradů ve 2 hod. 28 m., z Nuslí- Vršovic
ve 2 hod. 34 m., z Michle ve 2 hod. 39 m., pří-
jezd do Krče ve 2 hod. 52 m. odpol. Vlak čís. 1755
odjezd z Krče v 8 hod. več., z Michle v 8 hod. 13 m. ,
z Nustr-Vršovic 8 hod. 25 m., z Král. Vinohradů 8 hed.
28 m. a příjezd do Prahy v 8 hod. 32 mz. večer.
Pešek
Král
Michl
Brno a Místek
Radhošť
Praha
Kačerov
Krč
Nusle
Vršovice
Nustrálie