ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d4f0980-6604-11dc-8cdd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 138, place 52, org 9, work 5
1 masthead
Shrana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29. března 1901.
4 masthead
Císlo 87.
5 article
korporace za podstatnou okolnost. Podporoval by také prostřednický návrh Zedtwitzův, jenž chce berní úlevy pro větší počet ústavů místo berních svobod. Žádá sněmovnu, aby pro něco lepšího nezříkala se dosažitelného dobrého. (Pochvala.) Posl. Kos vyslovuje se proti předloze a odů vodňuje zvláště svou navrženou změnu, aby rentová svohoda neplatila také pro pozemkový ústav haličský protože to není ústav zemský. Polemisuje s posl Czajkowským a uvažuje hospodářství pozemkového ústavu haličského. Doráží pouze na systém a po- míjí osobnosti. Kritisuje postavení polského klubu a stěžuje si na nestejná berní břemena, jež tísní zvláště chudý lid, kdežto rentová daň stihne jen zá- možné. Proto považuje zákon za zbytečný a bude hlasovati se svými přáteli proti němu. (Pochvala mezi řečnikovými přívrženci.) Posl. Kozlovski polemisuje s Kosem a snaží se dokázati číselně lichost jeho údajů. Vyčítá mu neznalost věci. Velkostatkáři nechtějí nadpráví, nýbrž rovnoprávnost a předloha háji nejen zájmy pozemkového ústavu haličského, ale také všech ji- ných podobných ústavů. Konečně odmítá Kosovy nájezdy na haličský lid a tamější poměry. Debata uzavírá se a hlavními řečníky zvolen poslanci Pražák (contra) a hr. Zedtwitz (pro). Posl. bar. Pražák protestuje proti postupu předsedovu, kterým byl by přišel o slovo, kdyby ho jeho kollegové nebyli volili generálním řečníkem. Dal jsem se zapsati jako druhý řečník proti předloze. a když místopředseda dr. Žáček četi seznam řečníků, octl jsem se najednou na místě třetím. Kollega dr. Kos byl zapsán jako drubý řeční (Slyšte.), jakkoli dr. Kos mluvil již proti předloze, když se jednalo o její pilnosti.
Zedtwitzův Posl Kos Kosův Pražák Zedtwitz bar doktor Žáček
6 article
Je-li pravda, že dr. Kos požádal předsedu mnohem dříve za slovo, měl mne předseda o tom vyrozuměti. Panu předsedovi se však uráčilo jednati v poslední době velmi přísně a velmi bezohledně proti určitým poslancům a skupinám, kdežto proti jiným stranám jest velmi shovívavým. Také tato příhoda patrně s jeho methodou souvisí. Jsem sice zapsán protí předloze, ale jsem pro ni. Zapsati jsem se dal vlastně proti ministru financí. resp. proti vládě. Pravil-li dr. Böhm- Bawerk, že může zaujati dnes totéž stanovisko, jako předevčírem, tož bych já a se mnou zajisté většina této sněmovny nezazlívali mu nedůslednosti, naopak byli bychom mu za ni povděční. Výklady ministrovy mne nepřesvěd- čily a já nemohu opustiti své stanovisko, podle kterého nejen listy zástavní, nýbrž i komunální železniční dluhopisy mají býti rentové daně spro- štěny. Ministr uvedl momenty finanční pro svě stanovisko. Myslím, že taková nepatrnůstka jako 180.000 K nebo snad ještě mnohem méně nemůže býti rozhodujícím motivem, aby tato předloha ne- byla uzákoněna. V poslední chvíli ještě appelluji na ministra financí, by se odporu svého proti rozšíření platnost předlohy vzdal a přizpůsobil se vůli velké většiny sněmovny. (Pochvala.) Bude-li nutno následkem t poněkud omeziti slevy při činžovní dani domovní a pozemkové, bude to zajisté pro obyvatelstvo ne- příjemné, ale ministr sám sobě nevěří, praví li, že rzšíření platnosti předlohy bude míti takové ná- sledky. Je li pravdou, že v příjmech státních dráh za loňský rok proti původnímu rozpočtu se jev veliký schodek, bylo povinností příslušného ministra starati se o to, aby tato ztráta byla odvrácena.
doktor Böhm
7 article
Ministr sám doznal, že činžovní daň domovn roste a protože slevy činí jen 12.5 proc., stupňují se tím zajisté také příjmy státu. Rečník promlouvá pak o zařížení bypotečních bank rentovou daní a podává podrobné ciferní do klady ve příčině bypoteční banky markrabství mo ravského. V předloze jest také protismysl v teh rozum, že meliorační půjčky jsou daně rentové prosty dle zá- kona z r. 1881, avšak všechny bstatní půjčky me liorační nikoli. Při zemědělské bance pro markrabstv moravské byl by počet osvobozených půjček pra- skrovný a tak jest tomu také v jiných zemích, jichž banky nevydávají žádných zvláštních dluhopisů me- lioračních, nýbrž jen dluhopisy komunální, jichž se užívá k melioračním účelům. Rečník prohlašuje, že jest mu odpor ministrův proti většině poslanců nepochopitelným a prosí jej by podrobil se většině sněmovny a tak dopustil s nedůslednosti, která zajisté bude celou sněmovnou schválena. (Hlučná pochvala. Rečníku se hlahopřeje) Posl. hr. Zedtwitz souhlasí s ministrovým sta- noviskem, nemůže však zapříti, že některé požadavky státních občanů, jako snížení rentové daně, jsou oprávněny. Ohlašuje pro zevrubnou debatu návrh aby úroky zástavních listův a dluhopisy, vydané na základě půjček zemskými úslavy a také pozemkovým ústavem haličským, dále úroky zůstavních listů spoři- telních ústavů a zařizující se ústřední banky něme- ckých spořitelen v Praze, jakož i příští ústřední banky českých spořitelen v Praze, podlehaly 1/2 rentové duní. Téže dani podlehají dále dluhopisy úvěrního ústavu rakouského pro dopravní podniky veřejné práce. Žádá, by jeho návrh byl přijat. Zpravodaj zřekl se doslovu a usnešeno přejít k podrobnému rokování, načež předseda četí ná- vrhy na změny.
Posl Zedtwitz Praha
8 article
První ujal se slova posl. Conei, jenž odůvo ňoval různé změny a navrhl pro případ přijetí Zedt witzova návrhu, aby také rentová daň z úroků spoři telních vkladů byla snížena na 1/29%. Posl. Gtötz, ujímaje se spořitelen, navrhl reso luci, již vláda vyzývá se, aby záhy uvážila snížen rentové daně z úroků úspor ve spořilelnách a podala sněmovně příslušnou předlohu. Po referentovu doslovu přijat Zedlwitzův návrl a Gölzova resoluce; ostatní navrhované změny pro- padly Ostatní články přijaty bez další debaty v 2. 3. čtenl. Posl. Fresl činí v jazyce českém a německém na předsedu dotaz, v němž ponkazuje na chování se soudů v afféře Hilsnerově a naproti tomu na nepro- dlenou popravu vojína Balzera a táže se, je-li před seda ochoten otázati se ministra spravedlnosti, proč v afféře Hilsnerově bylo jednáno jinak, než u neži dovského odsouzence. Posl. dr. Plaček a soudr. podali pro odepřen vydávání českých bonifikačních poukázek pro hospo dářské lihovary tento dotaz K protokolární žádosti, aby mu náležící bo- nifikační poukázky česky byly vyhotovány a vydů- vány, dostalo se panu MUDru Františku Malfnskému, majíteli hospodářského lihovaru v Přibyslaví, na zá- kladě výnosu c. k. finančního okresního ředitelství v Čáslavi ze dne 25. ledna 1901 č. 1477 vyrozumění v ten smysl, že této vyhověti nelze, poněvadž prý vydávání řečených poukázek (v české řečí) c. k. ber- nímu úřadu výhradně dle jazykových nařízení ze dne 5. dubna 1897 č. 12. zem. zák., potahmo (do- slovně!) dle na místě těchlo vydaných dodatečných nařízení ze dne 24. února 1898 č. 16 zem. zák. dovoleno bylo, tyto poslednější však dle minister- ského nařízení ze dne 14. října 1899 č. 59 zemsk. zák. platnosti pozbyly.
Conei Posl Zedlwitzův Fresl Hilsnerův Balzer doktor Plaček Mudra Malfnský Gtötz Přibyslav Čáslav
9 article
Jeť na první pohled patrno, že odepření českým stranám úřadních vyřízení v české řeči — zejmena když vydána byla ex ofo, bez návchu spolu- zúčastněné jinojazyčné strany — zahrnuje křiklavé porušení zákonně uznané rovnoprávnosti obou zem- ských jazyků v Čechách a že je nelze ospravedlniti nižádným zákonným ustanovením. — Však jest to dále přímým převracováním dotyčných poměrů, opírá-li se právo a povinnost c. k. berních úřad v Čechách s českými stranami česky jednati, vý- hradně o jazyková nařízení z r. 1897 a 1898 a chtěly-li býti v zrušení jich shledávány příčinya podnět, neplniti na dále jmenované povinností; neb tato povinnost zakládá se na platných zákonecha sluší tedy uznati, že tento závazek trvá dále i po zrušení jazykových nařízení a sice i tenkráte, kdyby a byť by povinnost před vydáním jazykových na- řízeni z r. 1897 v některém ohledu nebyla bývala zachovávána. Toť jest v právním státě pcuhým důsledkem toho, že v Čechách máme platně zákony, kter rovnoprávnost obou zemských jazyků uznávaji rozumí se to ale tím spíše a jest proto dovozování c. k. fin. akresního ředitelství tím pochybenějším, poněvadž dokonce i 8 2. cit. min. nařízení ze dne 14. lislopadu 1899 se vyslovil v ten smysl, že cos užívání zemských jazyků týče, zachovávány mají býti zásady a ustanovení, které platily před tím než začala působnost jazykových nařízení ze dne 5. dubna 1897, tedy zákony, které rovnoprávnos uznávaly a vyslovovaly.
Čechy
10 article
Argumentace c. k. fin. okresního ředitelství je ale přímo zavržitelnou, poněvadž křivé a ne- správně úřadní praxi ve věcech jazykových, jaká po 5. dubnu 1897 v Čechách zachována byla, pouze a jedině o jazykové nařízení se opírá a tím jazyková nařízení ze dne 5. dubna 1897 za jediný pramen dotčených práv jazykových na- značuje, kdežto tato vydána byla dle § 11. st. zákl. zákona pouze k tomu konci, aby platné zákony byly prováděny. Proto jda dovozování, o něž se jmeno- vaný úřad pokouší, nemístným způsobem za ne- správnou politickou tendencí, jíž slouží a podporuje ji, což orgánu vládnímu nepřísluší. Proto dovolujeme sobě a tážeme se co nejzdvo- řileji 1. Je-li Jeho Exc. panu c. k. ministru finane známo, že uvedené rozhodoutí c. k. finančníh okr. ředitelství v Čáslavi žádným zákonným usta- novením odůvodnili nelze, nýbrž že vyřízení to zákony příkře porušuje 2. Je-li Jeho Exc, ochoten, působiti k tomu, aby taková praxe příčící se zákonům a nároku českých stran na české vyřízení se strany finančních úřadů odstraněna a správným předsejitím jich nahra- žena byla ? Posl. Daszyňski stěžoval si na nezachová- vání jednacího řadu o včerejší večerní schůzi. Potom odevzdávány lístky k volbě člen vinařského výboru.
Posl Čechy Čáslav
11 article
Ministr financí dr. Böhnt-Bawerk odpovědě na Lichtův dotaz po poplatkovém ekvivalentu ob- chodních a komanditních společností, že nelze tu mluvit o novém břemenu, leda u některých společ- ností, jež před lety, neznajíce zákona, nepodaly svou fassi, avšak ani těm nebude se vyměřovati daň do- datečně. — na Lichtův dotaz po poplatkovém ekviva- lentu živnostenských společenstev, zřízených dle hl VII. živn. ř., že osvobození jich dle nynějšího z kona není odůvodněno, avšak zákon umožňuje úlevy. jež se dle možnosti povolí. — na Siegmundův dotaz po poplatkovém ekvivalentu pro šesté desetiletí z movitého jmění pensijních fondův a ústavů soukromých, dráh, bank, spořitelen, průmyslových společností a podniků po- vinných veřejnými účty, že uznává stanovisko dota- zovatelů za oprávněné a ony ústavy jsou na rovní se zaopatřovnami a pojišťovnami společenstev a má se přiznati srážka premiových reserv. Jest ochoten vydati příslušné nařízení.
doktor Böhnt Bawerk Siegmundův
12 article
Konečně odpověděl také na příbuzný dotaz Elzův stran osvobození humanních ústavů a spolků od poplatkového ekvivalentu Předseda navrhuje příští schůzi na zejtřek 11. hod. dopol. Posl. Grabmayr(k dennímu pořádku) navrhuje, aby Seitzova afféra (Ofnerův návrh) položila se na čtvrté místo a zpráva poplatkového výboru na páté místo. Posl. Stein navrhoval, aby pro Seitzovu afféru ustanovila se zvláštní schůze dnes v 8 hodín večen a žádá, by se konstaloval poměr hlasů. Steinův návrh propadl 168 proti 88 hlasům Pro něj hlasovali: Všeněmci, Vlaši, lidová strana německá, sociální demokratě, někteří němečtí po krokáři a několik poslanců mímo strany. Posl. Wolf volá: Sláva prácil Grabmayrův návrh byl přijat a schůze skončena v 6 hod. večer. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 28. března. (C. - B.) Poplatkový výbor měl dnes dopoledne schůzi, ve které jednalo se o vládních předlohách ve přídině poplat kových výhod pro král české a pro města Moravskou Ostravu, Varnsdorí Prahu, Kladno, Vítkovice aj. Zpravodajem o nich byl zvolen poslanec dr Götz.
Elzův Posl Seitzův Ofnerův Stein Steinův Vlach Wolf Sláva Grabmayrův Götz Vídeň Ostrava Kladno Vítkovice Varnsdorí Praha Grabmayr
13 article
Sociálně-politický výbor měl dnes do poledne schůzi, ve které posl. Schotswohl po- dával jmenem subkomitétu zprávu o zkrácení pra covní doby v hornictví. Posl. Koliczer navrhoval jmenem menšiny odboru, aby vládní předloha byla vzata za záklae podrobné debaty; posl. Schumeier žádal, by za základ podrobné debaty byl vzat návrh poslanee Cingra. Po formální debatě usnesl se výbor, že příšt schůzí bude konati, až po velikonocích sejde se říš- ská rada. Předseda posl. dr. Gross pravil, že tomuto usnesení bude vyhověno, nebude-li sněmovna od ročena. Berní výbor vyřídil dnes dopoledne opravu zákona o změně daně rentové a usnesl se že také úroky dílčích dluhopisů, vydaných jiným úvěrními ústavy zemskými a úroky zástavních listů ústavů k vydávání těchto zástavních listů oprávně ných, spořitelen, ústřední banky německých spoři- telen v Praže a ústřední banky českých spořitelen v Praze osvobozují se od daně rentové. V dopolední schůzi rozpočtového výborn za Kathreinova předsednictví přidělovány různé re- feráty. Pojišťovní výbor ustanovil dopoledne re ferenty pro návrhy výboru přikázané. Dohodnuto se, že návrhy posl. Kaisera a Lemi- sche o změně pojišlování požárního odkážou se od- boru, návrhy posl. Concího, Tambosího a Szajera o povinném pojišťování druhému odhoru. Po vyřízení návrhů v obou odborech bude se rokovat o návrzích posl. Grossa a Gessmanna na kodifikaci a reformu pojišťování.
Posl Cingr doktor Gross Kathreinův Kaiser Lem Praha
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. března. (Po star os ti.) Zejtra v pátek rozjedou se poslanci na tří- nedělní prázdniny a dr. Körber může si od- počinout na vavřinech, jež sklidil za zimního zasedání. Dnes má po starosti, Damoklův meč, jenž ve způsobě odepření voleb do delegace visel mu ještě nad hlavou, opatrně sňat, volby jsou vykonány, a poněvadž i kvotové deputace už pracují, jest na tu dobu vyhověno všemu, od čeho závisí spolek Rakouska s Uhrami a tedy i velmocenské postavení říše. Delegace se sejdou, až říšský ministr vojenství bude míti hotový rozpočet na nová děla, a ovšem roz- počet ten také schváli. Pokud pak so týče kvoty, jest už jisto, že zůstane při starém, totiž při poměru 65.6: 34.4. Rakouská kvotová de- putace na návrh Beerův vyslovila se již pro zachování tohoto poměru; také uherská deputace příjala tento poměr ve své dnešní schůzi na návrh zpravodaje dra. Falka. Obě deputace do- hodnou se tedy bezpochyby ještě dnes na za- chování starého poměru. Přistoupí-li pak i oba parlamenty na návrh svých deputací, bude kvota dle starého poměru potvrzena na deset let (do r. 1909). Nepřistoupi-li na návrh deputací par- lamenty, bude kvotu dle téhož poměru rok zu rokem ustanovovati panovník. S té strany ne- hrozí tedy dru. Körbrovi zatím nijaké nebez- pečí. Ale také další dělnost parlamentu jest mu asi dosti lhostejna. Dohodnou-li se politické strany mezi sebou a budou pracovati i po velko- nocích, bude pariament. Nedohodnou-li se, dr. Körber si omyje ruce v nevinnosti, pošle par- lament domů a uchopl se zase zpásného § 14.. jenž stači nyní už na vyžízení »státních ne- zbytností« na celý rok. Z Mor. Ostravy, 27. března. (Němec ká škola v Pol. O strav é.) »Ostr. Obzor
doktor Körber Damoklův Beerův Falk Körbr Němec Praha Rakousko Uhry Morava Ostrava
15 article
přináší zprávu, jež podává smutné svědectví národní uvědomělosti obecního zastupitelstva největší české obce na Těšínsku. Polsko-ostrav- ský poněměující spolek »Doutsche Schule«, jenž vydržuje soukromou německou školu na poněm- čování českých dětí, podal obecnímu zastupitel- stvu žádost, aby mu obec vystavěla budovu pro desetitřídní školu a tuto převzala do správy obecní. Přes to, že občanšti členové obocníh zastupitelstva vystoupili co nejrozhodněji prot žádosti a hájili zásadu, že české děti patří do české školy, většina zastupitelstva, tedy i značná čásť Čechů, uvěřila referentu dru. Svobodovi. že německá škola jest pro Polskou Ostravu ne- zbytností, že od ní závisí šlěstí příštích poko- lení a 17 hlasy proli 8 žádostí německého spolku vyhověla. Při německé škole zřídí se ovšem v krátké době i škola měšťanská, kdežto české měšťanské školy se Pol. Ostrava již od le marně domáhá. Do českého rázu Pol. Ostravy učiněn nebezpečný průkop, jímž se nyní volně budou valiti vlny germanisace. A nejsmutnějš při tom, že průkop ten pomáhalo kopati české občanstvo polsko - ostravské samo.
Čecho Pol Těšínsko Ostrava Doutsche Schule
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. března. Studentské nepokoje v Rusku. Protest 45 ruských spisovatelů proti tomu že policie a kozáctvo zakročily proti shluku kazaňském chrámě, jejž před několika dny jsme vylíčili, zaslán byl do socialistického berlínského »Verwürtsu«. Mezi podpisateli jsou nejznámější nadaný spisovatel-dělník Maxim Gorký, sociolog Michajlovský, anatom Neshaft, historik Karějev. Hrabě Lev N. Tolstoj uveřejnil v témž berlínském listu poděkování všem, kdož mu projevili své sympatie za příčinou jeho vylou- čení z pravoslavné cirkve, o němž ironicky praví, že je »duchaplné a přišlo v pravý čass. Mezi těmi, kdož mu sympatie projevili, je mnoho nejvyšších úřadníků. Také vrchnímu prokurštoru sv. synodu K. P. Pobědonoscevu dostává se mnohých projevá sympatií. Osobně za tou příčinou k němu se dostavili: hr. E. A. Voroncova Daškova, čle- nové státní rady: gen. Obručev, gen. Richter. gen. pěchoty Goremykin, gen. jízdy bar. Taube. gen. jízdy hr. A. P. Ignatěv, gen. pěehoty N A. Machotin, tajný rada Kobeko, gen. Gudim- Levkovič, nejvyšší lovčí hr. Šeremetěv, gen. kníže Vjazemský, ministr práva Muravjev, min. komunikací kníže Chilkov, min. zemědělstv Jermolov, ministr námořnictví Tyrtov atd. Tak ho navštívil předseda státní rady veliké kníže Michaj! Nikolajevič. Ze všech konců říše obdr- žel telegrafické pozdravy.
Gorká Michajlovský Neshaft Karějev N Tolstoj Pobědonoscevo Voroncov Daškův Obručev Richter Taub Ignatěv A Machotin Muravjev Tyrtov Nikolajevič Praha Rusko
17 article
»Polit. Corr.« píše v petrohradském dopise že nynější studentské hnuti je schvalováno obe- censtvem, čehož při dřívějšíéh stadentských ne- pokojích nebývalo. Události nynější musejí bý posuzovány vážně a nemožno se zhostit obav pro nejbližši budoucnost. Professor Miljakov, jenž chtěl carovi podati petici universitních professorů a stu- dentů, byl zatčen. Další podrobnosti tohot zatčení chovají se v tajnosti. Z Berlina došly zprávy o zatčení ješte ne- kterých jiných spisovatelů a professorů. Anglické listy uveřejnily adresu o student- ských nepokojích, kterou carovi podati chtěli professoři vysokých škol. Vyjímáme z ni jádro Professoři praví, že by bylo nespravedlivo při- pisovati celou vinu studentám. Příčiny leží mnohem hlouběji. Příčinou je především ne- dostatek organisace universitních středisk. Ton nedostatek odstraniti bylo úlohou zvláštní ko- mise, kterou car ustanovil před dvěma lety Ale práce komise nepřínesly očekávaného ovoce.
Miljakov Berlín
18 article
Veřejnému mínění nebylo dovoleno zúčastniti se jí a projevovati své návrhy ani tiskem, ani jiným způsobem. V ministerstvě osvěly krásné záměry carovy byly pochovány a vlastního vý- znamu pozbaveny. Misto těsnějšího poměru mezi prořessory a studenty vyšších škol mini- sterstvo pensionovalo ty professory, kteří mohli míti na studenty blahodějný vliv. Ti studenti. kteří se zúčastnili demonstrací, byli z universit vypuzeni, za to však rozmnožen počet inspek- torů, t. j. universitní policie, aby ostatek tím lépe mohl býti střežen. Úkaz ze dne 29. června 1899 jako trest pro ty, kdož by se příště nepokojů záčastnili, ustanovuje vřadění do vojska. Prostředek tento nepokoje ještě více podnítí a nemožno předvídati jeho následků mravných. On tlačí, alo nepřesvědčuje. Jim university zbaví se těch ohnivých studentů, kteří jsou oživeni nejšlechetnějšími snahamia city, a rodičům odejme se možná na dlouhá leta naděje a potěcha, kterou mají z dětí. Do- voliti, celé generaci vyrůsti v těch podmínkách, to značí udržovati v národě stav útisku, jenž vede do záhuby a zmrtvení. Tlak těch poměrů pociťuje nejen mládež, nýbrž i starší. Což v zemi spravované samodržavně hlas věrných poddaných nedostane se k panovníkovi? Ještě v této chvíli většina pokládá podepsání tohoto aktu za projev nejvyšší občanské statečnosti. Mnozí nepodepsali z obav hrozících následků. Za takových poměrů žiti stává se nemožným. »Velkomyslným činem zakončiž, Pane, ten útisk, ukaž důvěru ke svým poddaným a dovol nám slyšeti hlas veřejného mínění, nyní ztlu- mený. Nepokoje studentské přestanou samy. mladí lidé spokojeně se vrátí ke své práci jakmile srozumějl, že budou moci studia svá dokončiti a zůčastníti se práce pro dobro vlasti !«
Jim univerzita
19 article Zákon proti řeholím ve Francii.
Zákon proti řeholím ve Francii. Při 17. čl. předlohy této odmítla včera sněmovna francouzská návrh socialistický, aby bylo zabaveno jmění také autorisovaných řeholi a aby bylo věnováno ihned a v první řadě pokladně pro starobní a invalidní pojisťování dělníkův. Schválen bude proto asi již beze změny článek ten ve znění, jak smluveno bylo mezi vládou a výborem. Znění to stanovi: Zá- konní dědici těch odkazovatelův, kteří učiníl odkazy ve prospěch řeholi, mají právo, žádati je zpět, vyjímaje, byly-li určeny odkazy ty pro nějaký dobročinný účel, byť i prostředkem řeholi. Konfiskovaného jmění má se použiti nej- prve k podporám neb k zaopatření dětí, star- eův, chorých a nevyléčitelných, pro něž nen zvláštních nadací, za druhé k podpoře členů rozpuštěných řeholí, nemají-li tito jmění osob- ního. Má jim býti pojištěna doživotní renta. Zbytek konfiskovaného jmění má se uložiti za- tim a použití jeho má se upraviti zváštním zá- konem. Soudi se ovšem, že zákonem tím přiřkne se pak zbytek ten k zmíněnému účelu dělnickému. Řehole mají do 6 měsícův žádati za autorisaci. Během debaty prohlásil melinista Beauregard, že se vládě dostane konfiskací ml- sto jí očekávaných 1000 millionů, jen asi 600 millionů.
Beauregard Francie starův
20 article Denni zprávy.
Denni zprávy. »Stojíme či klesáme?« O této otázce — tak často slýchané v »převráceném světě« o národopisné výstavě — uvažuje se ve vče- rejším »Hlase Národa« na místě úvodním. Již zběžné přečtení řečeného článku svědčí, že ná leží k tak zvaně hygienické četbě, »zeleň« jeho působí velmi blahodárně na oči. Autor jest ovšem přesvědčen, že v tom ohledu dokáza mnohem víc, že totiž všemu soudoběmu česko- slovanskěmu vlastenectvu svou úvahou vytřel zrak co nejdůkladněji. Látku svou — zdali jsme se totiž za třicet let, od té doby, co království českému bylo slíbeno, že jeho práva budou obnovena, tomuto svému právu přiblížili či nikoli — řeší způsobem lapidárně stručným. Zatím co žurnalisté v zápase publicistickém za tato práva sešedivěli vydávají o tčchto třiceti letech díla jako lexika silná, pisatel včerejšího článku v »Hlase Národa« jest se svou úlohou hotov na třech čtvrtích sloupce, ba vlastně již v prvním odstavci na 10. řádku, kdež prav!: »Co práce bylo věnováno v parlamentě, ve veřejných schů- zích — však ta práce byla marná, a my dne stojíme před smutným, však pravdivým faktem Právo tohoto království v dozírné době se ne- uskuteční«. Jaký to obdivuhodný bystrozrak Leč pisatel úvahy oné praví dále: »Tážeme s na příčiny!« Toť se rozumí, že příčinami těmi jest »pád strany staročeské a nastoupení strany mladočeské«, sice jinak by redakce »Hlasu Národa« článek takový neuveřejníla.
21 article
Opomíjíme reagovati na úžasné mělkosti a ne- slýchané naivnosti článku toho i na nezřízené výrazy, jimiž oplývá tento výbuch proti národní svobodomyslné straně, neboť nespouštíme stále se zřetele, že podepsán jest jako autor »student z venkova«. Snad jest stolovníkem »u Arnošta z Pardubie«, či snad po případě ještě má da- leko do maturity, ač-li úvaha »Stojíme či kle- sáme?« nespatřila světla světa obyčejnou cestou v Jindřišské ulici, při čemž asi ruka chefovská v poslední chvíli zachrániti chtěla zbyteček pu- blicistické vážnosti Riegrova orgánu a označením »píše student z venkova« vykonala na článečku bezděčnou, ale trefnou censuru. Přes to však máme všechno právo tázati se »Hlasu Národa«, jenž názory ty, pokud se vůbec mohou ná- zory zváti, za své přijímá, zdali neza- pomněl, že z tříceti let od královského po- selství uplynulých náleží straně, odjákživa »Hlasem Národa« representovaně, dvacet A je-li tomu tak, a stotožňuje-li se s ven- kovsko studentskými svými články, je-li těchto třicet uplynulých let neustálým se vzdalováním od nskutečnění státního práva našeho, pak za- jisté musila tomu uskutečnění straha »Hlasu Národa« státi nekonečně. bliže než my, kteři jsme nastoupili po dvaceli letech politické čin- nosti její. Ano ještě víc. Strana staročeská měla státní právo po dvakráte již v rukou, za Beleredia i za Hohenwarta, i dala si je ne snad vyrvati, ale sama je upustila, poněvadž chabým svalům těch déravých rukou nedo- stávalo se dosti síly, aby kořisť obemkly. B to staročeský lev, o jehož tlamě zapsal Beust svůj pamětihodný výrok. Úkol národní strany svobodomyslné záležel především v tom, za- brániti tomu úžasnému spádu a sjezdu po na- kloněné ploše do punktační propasti, do níž všechno všudy se staročeskou stranou letělo.
Arnošt Riegrův Hohenwart Beust Pardubie Jindřišská
22 article
Ještě dnes cíti mladočeští politikové a zápasní trnuti všech svých údů namožených nadlidskou prací zastaviti ten nezkroceně šílený le t staročeský za — uskutečněním státního práva kterýž lehce skončiti mohl uskulečněním pro- roctví slepého mládence. Všechen politický trud dnešní doby jest zaviněn setrvačnosti, jakou věci národní dal geniální švih a popud strany starostátnické, neboť — mluveno o věci vážné beze všech žertů — nebude přece nikdo popí- rati, že strana staročeská padla právě proto, že tak přílišným úprkem od toho státního práva prchala! Tolik na odvetu nikoli snad »studentu z venkova«, nýbrž »Hlasu Národa« s výrazem politování, je-li tenhle včerejší jeho výkon sku- tečně červánkem slibovaného obrození staročeské strany a bojovnosti »Hlasu Národa«!
23 article
— Volba do delegací. Jak nespravedlivý je volební řád do delegacf, možno posouditi z křiklavého fakta, že 600.000 Vlachů rakou- ských má v této korporaci zástupce čtyři, tedy tolik jako národ český v království českém. kdežto 1,200.000 Slovinců spokojiti se musí se zástupcem jedním. Že tři milliony Rusínů za- stoupeny jsou jediným, Polákům příjemným po- slancem, je rovněž zjev, nad nímž právem po- zastaviti se sluší. Mezi 40 členy delegace nalezá se vůbec jenom 15 Slovanů, s připočtením ha- ličských velkostatkářů 17, kdežto Vlachové, jak již řečeno, jsou tam 4, Němců ale 22. jakkoli by jich tam mělo býti dle počtu obyva- telstva pouze 15! Však se také v čislicích těchto jeví smířlivost a snaha býti spravedlivýmí oproti menšinám jen u nás Čechů. My v krá- lovství, jakkoli je nás dvakrát tolik co Němeů, spokojíme se s tímže počtem delegátů jak Němci, rovněž na Moravě, kde tvoříme tři čtvr- tiny obyvatelstva. Poláci, jakkoli je jich v oby- vatelstvu Haliče jen polovina, druhé polovině. rusínské, nepovolují ani jediného zástupce v de- legacích, Němci ve Štyrsku jedné třetině Slovineů rovněž ani jediného, Vlachové v jižních ze- mích, jakkoli jsou tam Slovinei a Chorvaté ve většině, též ani jediného. Zde se ukazuje. kde skutečná je vůle na základě spravedlnosti dospěti ke shodě. Zda-li dobráctví české, po tom eo se národu našemu bylo přihodilo a při ně- mecké zpupnosti, je na místě, o tom, z důvodů na snadě jsoucích, v tomto okamžiku uvažovat nechceme.
Vlach Rusín Polák Němec Čecho jítlegace Chorvat Morava Halič Štyrsko Slovan
24 article
— K příštím volbám do sněmu zem- ského. Orgán národně-sociální psal o vyjedná vání mezi agrárníky a stranou mladočeskou. K věci té docházejí nás tyto dva přípisy: »Vele- ctěná redakce1 »Česká Demokracie« píše,že jsem já s drem. Dykem vedl s poslanci agrát- ními nějaké vyjednávání o kompromis ohlednš voleb do sněmu. Prosím, abyste ke zjišténí pravdy popřál místa řádkům tvrdícím, že jsem se žádným z agrárních poslancův o nějakém kompromisu ohledně voleb do sněmu vůbec ne- mluvil. S veškerou úctou dr. Bedřich Pacák.« — »Slavná redakce1 Četl jsem v různýchli- stech zprávu o zmařeném kompromisu naši strany se stranou agrární, kteréž vyjednávání prý mnou a p. drem. Pacákem bylo vedeno. Vůči této zprávě prohlašuji, že mně o nějakém takovém jednání nic známo není. Dr. Dy k.« — Osobní. Pan MUDr. Jos. Zelenka, prak- tický lékař v Praze, jmenován byl c. k. zdravotním koncipistou ve Valašském Meziříčí. — Promoce. Pan MUC. Ladislav Stejska ze Slaného byl dne 23. března t. r. na c. k. českém vysnkém učení pražském Karlo-Fezdinandově pro hlášen doktorem veškerého lékařství. — Úmrtí. Ve středu dne 27. t. m. zemřela v Žižkově pí. Kateřina Kitzlerová, choť ředitele záložny a majitele domu v Žižkově, u věku 55 roků.
Vele Dyk doktor Pacák MUDr Jos Zelenka Stejska Kitzlerová Praha valašský Meziříčí Slaný Žižkov Karla Fezdinandov
25 article
Pohřeb koná se v sobotu dne 30. března o 2. hod. odpoledne z chzámu sv. Petra na hřbitov vyše- hradský — Z české techniky. Pánové: Blažek P z Budějovic, Haněl Otakar z Praby, Marek Fr. ze Staré Boleslavi a Řezáč Jan z Libnic byli dne 28. t. m. stavebními inženýry veřejně pro- hlášení. — President vrchního soudu zemského ryt.
Petro Haněl Otakar Marek František Řezáč Jan Libnice Stará Boleslav Blažek P z Budějovice Praba
26 article
Wessely v „Právnické jednotě“. Včerejší tý- denní schůze »Právnické jednoty« byla zvláště vý- značna. Dostavilť se k ní náčelník justice v králov- ství českém vrchní president p. rytíř Wessely, vy- hovuje tak pozvání, které předseda jednoty dv. rada p. prof. dr. ryt. Randa při své návštěvě jemu tlumočil. Pan vrchní president byl v nepřítomnosti předsedově, meškajícího mimo Prahu, uvítán náměst- kem předsedovým advokátem p. drem. Javůrkem a oběma jednateli adj. drem. J. Bohuslavema ausk. drem. Vil. Pospíšilem. Na to představen p. presidentovi advokát a poslanec dr. Jos. Žalud, jehož přednáška »O trilogii spisů Kleinových k re- formě civilního řízení soudního a jeho „Přednáškách« na programu by a. Zahájiv schůzi, oslovil předseda- jící p. dr. Javůrek vzácného hosta, vzdávaje mu za čest, jíž jednotě prokázal, jmenem této díkya prose o další blahovůli vůči snahám jednoty. Na to sděleni nově přistouplí členové, totiž pp.: dr. Karel Kadlec, tajemník Národního divadla, univ. docent dr. Josef Chlumecký a Richard Machalický, c. k. soudní sekretáři, dr. Frant. šlechtic Kopřiva, dr. Zdenko Stiasný, dr. František Plhal. c. k. soudní adjunkti, dr. Frant. Volka, advokátní kon- ciplent, dr. Bohumil Baxa, Karel Losos, Pavel Písecký, dr. Karel Šviha, e. k. auskultanti. — Pak následovala důkladná a poutavá přednáška pil- ného pracovníka v oboru nových zakonů procesních p. dra. Žaluda, jež ke konci odměněna hlučným potleskem. Pan vrchní president, jenž výklady pana předná šejícího sledoval se živou účasti, byl mezi prvními, již řečníku blahopřáli.
Wessel profesor doktor Randa Javůrek J Bohuslavem Pospíšil Jos Kleinův Kadlec Chlumecký Machalický František Kopřiva Zdenko Stiasný Plhal Baxa Karel losos Pavel Písecký Šviha Žalud Praha národní divadlo
27 article
— Nejvyšší maršálek království českého v paláci Živnosteneké banky. Správní zada Živnostenské banky pozvala nejvyššího maršálka království českého, knížete Jiřího z Lobkovic ku návštěvě svého paláce Na příkopě, jehož stavbu teprve nyní, po vykonaném zbytku vnitěních praci zařisovacích, ve všech částech za ukončenu pova- žovati možno. Nejvyšší zemský maráálek pozvání ochotně vyhověl. Místopředseďa správní rady, císak- ský rada pan J. Otto, člen správní rady pan Benedikt Baroch a ředitel banky pan Vojtěch Mastný očeká- vali jej ve vestibulu a provedli representačními kan- celářemi presidialními, ředitelskými a stní zasedaci, jakož i všemí místnostmi ostatními, načež nejvyšší maršálek zemský vstoupil do prostranné dvorany ka- sovní a odtud do pancéřového tresoru banky, jehož naprostá bezpečnost učinila na něj dojem co nej- jší. Rovněž tak druhý pancéřový tresor. v němž umístěny jsou ocelové schránkvjož hank stranám pronajímá, velice se Hbil. Nejvyžsí maršálek zemský opustil banku plně uspokojen vynikajícími úspěchy nejpřednějšího našeho ústavu peněžního. — Dotazníková akce studentská. Jak s dovídáme, byla včera v místnostech »Spolku českých mediků« vykonána domovní prohlídka, při níž bylo zabaveno asi 30 vyplněných a přes 100 prázdných dotazníkův. — Vojonský věstník. Z Vídně, 28. hřezna.
Jiří Otta Baroch Vojtěch Lobkovice Vídeň Živnosteneký banka spolek český medik
28 article
(Tlíngrm. »N. L.«) Generalmajor Emil Vojnoviě, velitel 17. pěší brigády v Praze, bude přidělen k vo- jenskému archivu místo polního podmaršálka šlecht. Wetzera, který odchází na odpočinek — Z obcí předměstských. Méstské zastu- pitelstvo na Král. Vinohradech má schůzi ve středu dne 3. dubna t. r. o 3. hod. odpol, v zasedací síni měslské radnice.
Emil Vojnovi Wetzer Král Praha
29 article
— Upisování podílů na Slovanský hotel v Karlových Varech pokračuje velice čile, i lze doufati, že do 10. dubna, kdy lhůta neodvolatelně končí, sejde se potřebná částka k zabezpečení pod- niku, jehož veliký význam nelze dnes ještě ani ná- ležítě oceniti. O vřelých sympatiích k myšlenceto svědčí četné dopisy, zaslané současně s příhláškami Úvěrnímu ústavu majitelo domů v král. českém v Praze, z nichž uvádíme: Starosta města Mladé Bole- slaví p. Jos. Krelbich praví v dopisu svém: »Mám vřelé přání, aby šlechetná myšlenka ta setkala ses zdárným úspěchem.« Čáslavský starosta p. Ig. Fiala: »Přeji z plna srdce tomuto národnímu podniku kýže- ného výsledku.« Pan dr. K. Pippich: »Prospěšnou a záslužnou akci Vaši doprovázím srdečným přáním plného zdaru.« Zvláště vřelá slova napsala pí. Mari Růžičková z Hradce Králové: »S radostí a po- vděkem vítám myšlenku tu, neboť seznala jsem za pobytu svého v Karlových Varech nepříznivé pro nás poměry. Roztrpčovala mne velice liknavost našinců kteří s velikými obětmi činí nás národem známým v širém světě, kdežto doma, ve vlasti, kam přijde intelligence z celého světa, mnohý cizinec neví, že Karlovy Vary jsou v Čechách. Jsem přesvědčena, že podnik ten ponese krásné ovoce.e — Volby do lékařské komory pro král. české. Jelikož tříletí, na něž nynější výbor byl zvolen, dochůzi, vypisují se nové volby. Lékaři bydlicí v Praze odevzdejtež své hlasovací listky do 13. dubna magistrátu král. hlavního města Prahy v místnosti č.3 v prvním poschodí osobně nebo poštou. Každá sekce volí 25 členů výboru a 25 náhradníků.
Ig Fiala doktor K Pippich Vaš Růžičková Karlová Vary Praha Mladá Bol Jos Hradec Králové Karlov Vara Čechy majitet dom lékařský komora pro král
30 article
— Záložnám moravským a slezským. N svých sjezdech v Brně a Místku zavázaly se záložny moravské a slezské, že odváděti budou »Radhošti- každého roku určitý příspěvek. Závazek tento záložny také plnily. Teprve v posledních letech ochably ve své přízni k »Radhošti« tak, že roku lonského obdržel od nich o 1200 K méně; roku letošního některé zá- ložny na »Radhošť« pak vůbec zapominají. Aby od- pomoženo bylo finančnímu nedostatku, zavedena letos sbírka velikonoční ve prospěch »Radhoště«, k než v prvé řadě přispěti mají záložny, které příspěvku svého »Radhošti« dosud přímo nezaslaly. — Odložené manévry. Manévry, které byly projektovány na dobu od 5. do 12. května, byly od- řeknuty a posádka zůstane v květnu v Praze. Toto opatření souvisi se zamýšlenou cestou císařovou do Prahy. — Požárni komise divadelní konala včera schůzi, v níž byl na místo vlád. rady p. Kačerov- ského členem komise zvolen polic. rada p. Peška. — Rozmnožení vlaků na trati Praha—Krč. Dne 8., 14., 21. a 28. dubna t. r. budou mezi Prahou a Krčí jezditi vlaky s dopravou osob a sice: Vlak čís. 1754 odjezd z Prahy ve 2 hod. 23 m. odpol., z Král. Vinohradů ve 2 hod. 28 m., z Nuslí- Vršovic ve 2 hod. 34 m., z Michle ve 2 hod. 39 m., pří- jezd do Krče ve 2 hod. 52 m. odpol. Vlak čís. 1755 odjezd z Krče v 8 hod. več., z Michle v 8 hod. 13 m. , z Nustr-Vršovic 8 hod. 25 m., z Král. Vinohradů 8 hed. 28 m. a příjezd do Prahy v 8 hod. 32 mz. večer.
Pešek Král Michl Brno a Místek Radhošť Praha Kačerov Krč Nusle Vršovice Nustrálie