1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 343. ze dne 13. prosince 1908
7
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 12. prosince.
Hosudarstvenná duma ruská usnesla se p
vyslechnutí exposě finančního ministra a po
zevrubném prozkoumání otázky samé, zmocniti
vládu ruskou k opatření půjčky 450.000 000
rublů, ze kteréžto půjčky má býti 300 mihionů
rublů užito k umoření běžného dluhu a 150
milionů rublů k účelům investičním a správním.
Půjčka sama umístěna má býti ve Franciia
v Anglii resp. Holandsku a dle exposé ruské
vlády bude možno operaci tuto hladce a ku
prospěchu Ruska prověsti.
Ruská vláda dříve než Hosudarstrenné
dumě návrh na opatření půjčky učinila, infor-
movala se zajisté na směrodatných místech
západoevropských států a nabyla přesvědčení,
že jest možno i v této chvili k real isaci zá-
půjčky této přistoupiti. Nesluší arciť zapome-
nouti, že politické poměry světové byly poža
davkům Ruska příznivy.
Nepřátelství, které ještě před 2 lety pano-
valo mezi Petrohradem a Londýnem jest zapo-
menuto a nový trojspolek rusko-anglicko-fran
couzský jest holovou událostl. Není sice ještě
formálně ujednán, avšak tlak poměrů světové
politiky, který jest často více rozhodujícím, než
napsaná litera, neodvratně k němu žene a pudí
Dnes také vztahy mezi Londýnem, Pařížía
Petrohradem jsou velmi intimní a ruka tohoto
nového trojspolku zasahuje velmi energicky do
vývoje dějů politických v Evropě, že faktická
aliance jest zřejma ve všem a všudy. Oba státy
západoevropské Francie i Anglie mají dnes ve-
liký zájem na tom, aby Rusko co možná rychle
propracovalo se k nové síle, aby mělo vypra-
venou armádu, aby mělo reorganisované lod-
stvo a aby ruský člověk pomocí škol stal se
nejen silným elementem hospodářským, nýbrž
také dobrým a inteligentním vojínem. Anglie
Praha
Anglie
Holandsko
Rusko
Petrohrad
Londýn
Evropa
8
article
Francie mají na Rusku neobyčejný hospodářský
zájem, poněvadž miliardy francouzského kapi-
tálu svěřeny ruskému státu a ruskému podni-
kání obchodnímu a průmyslovému a poněvadž
světová politika anglická po hospodářské stránce
z valné části jest závislá také na souladu s Ru-
skem. Když ledy finanční ministr ruský přije
do Paříže a Londýna k sjednání nové zápůjčky
nalezl politickou půdu úplně připravenou. Olá-
zkou pouze bylo, jak k nově sjednaně zápůjčee
postaví se peněžní trh.
Francie
Rusko
Paříž
Londýn
9
article
Nutno si jen připomenouti, co provázelo
poslední ruskou půjčku. Poplašné zprávy nej-
dobrodružnějšího rázu probíhaly všemi novinami,
byly psány celé knihy o nastávajícím bankrotu
ruském, rozvrat zřízení státního i vojenského
ve slovanském státu líčen barvami nejtemněj-
šími a silná spekulace německá snažila se sra
ziti kursy ruských rent, pokud možno, nejvice
Tím mělo býti Rusku nejen stíženo sjednání
zápůjčky, tím měly býti nejen podmínky, pokud
možná, učiněny krutými, ale tím měla býti také
podkopána důvěra francouzského kapitalisty ve
výhodnost a bonitu uložení nastřádaného kapi-
tálu do rent ruského státu. Tato výprava ne-
lekala se prostředků nejkrajnějších, ztroskotala
však o prozíravost a střízlivost úvahy francouz-
ského kapitalisty a anglických bank. Ve Francii
bylo správně pochopeno, že při ukládání penéz
není jen rozhodujícím, v jakém stavu dlužník
se nalézá, nýbrž že na váhu padá také celý
jeho pravděpodobný budoucí vývoj a že nutno
tedy bráti velmi intensivní zření k tomu, jaké
jsou základy a prameny budoucího hospodář-
ského rozvoje největší slovanské říše. O tom
dnes není sporu, že Rusko jest, pokud jde o při-
rozené bohatství země, zemí bohatou a zemí
budonenosti, že však podvázán jest rozmach
v době současné jednak nevyspělostí obyvatelstva
a jednak nedostatečnými pohotovými kapitály.
Rusko
Francie
anglický banka
10
article
Rusko samo nemůže také otevříti se do-
kořán cizímu kapitálu, který by exploitoval toto
přirozené bohatství, nýbrž musí se snažiti v prvé
řadě, aby pozvolna podněcovalo domácí podni-
kavost, a aby tedy domácí kapitál počinal téžiti
z dobrých a mocných hospodářských základů
vlasti. Každá hospodářská politika, která počítá
v určité době s kapitálem cizím, musí současně
uvážiti, zda bude miti v budoucnosti tolik pro
středků, aby časem tento cizí kapitál mohla vy-
tlačiti kapitálem domácím a aby propracovalase
k vlastnímu účelu svému, t. j. k hospodářské
neodvislosti a pokud lze i soběslačnosti
Proto sluší jen schvalovati, že na Rusi jsou do
jisté míry opatrni při zadávání koncesí na za-
kládání průmyslových a jiných podniků pro cizt
společnosti, a že celá hospodářská politika ru-
ská v prvé řadě k tomu se nese, aby zlepšeny
byly základy hospodářské domácího obyvatelstva.
Proto také francouzské listy p jednávajíce o po-
slední ruské půjčce, věnovaly velmi pilné zření
tomuto přirozenému základu budouciho hospo-
dářského vývoje Ruska a tyto momenty byly
rozhodnými pro účast, poněvadž byla pevná
víra, že Rusko svým závazkům může dostáti,
byť jeho dluhy státní byly velmi značny.
Rusko
Rus
11
article
Není nejmenší pochybnosti o tom, že tytéž
úvahy vedou francouzskou vládu k tomu, aby
svolila k umístění nové ruské zápůjčky ve
Francii. Avšak nejsou to pouze tyto důvody
hospodářské, nýbrž i výše uvedené motivy po-
litické. Tak jak Rusko dnes jest vnitřně ustro
jeno, není připraveno na jakoukoli velikou ake
ve světové politice. Jeho vojska nejsou ještě
reorganisována, jeho loďstvo jest nevyhovující.
byť tato druhá stránka výzbroje nepadala při
námořní síle Anglie valně na váhu.
O čem svědčí nová ruská půjěka? Pr
mír či pro válku? Tato otázka namanuje s
v dané situaci sama sebou a není pochybnosti,
že usnesení ruského parlamentu bude jí prová-
zeno ve všech zemích. V posledních dnech při-
ostřil se poměr mezi Rakouskem s jedné strany
a Tureckem se strany druhé. Srbsko samo na
nějakou válku pomýšleti nemůže, poněvadž vy-
dalo by se zkáze, která by následkem inter-
vence Evropy ovšem nekončila rozkotáním jeho
samostatnosti státní, která by však měla v zá-
pěti rozrušení celého finančního stavu nejen
státu srbského, ale i jeho obyvatelstva. Proto
také možno pozorovati, že Srbsko, jebož oby-
vatelstvo jest tak temperamentní, tlumí rozhoř-
čení své a zařizuje svůj postup podle všeobecné
světové situace.
Zatím Turecko mnohem intensivněji nežl
dříve postupuje ve svém boji hospodářském
proti Rakousku, nelekajíc se žádných not a žád-
ného zakročení diplomacie rakouské. Z toho by
se zdálo, že Turecko nebojí se důsledků své
dnešní politiky a že počítá s tou nutností, žee
jeho postavení na Balkáně konec konců přece
jen bude rozhodnuto zbraněmi. Také Ilalie tiše,
ale vydatně strojí se k budoueímu konfliktu.
Francie
Rusko
Anglie
Rakousko
Turecko
Srbsko
Evropa
Balkán
12
article
Nálada obyvatelstva jest připravena a v politiee
italského státu zračí se to ve zřejmém odklo-
nění se od politiky trojspolkové. Dnes i z Ber-
lina se připouští, že pásky, které víží Řím ku
Berlinu, jsou uvolněny a že mezi Vídní a Ři
mem praskly docela. Italie je formálně v troj-
spolku, fakticky však stojí na straně Ruska,
Francie a Anglie, poněvadž není ještě splněn
sen spojení Italie, dokud jižní Tyrolsko náleží
Rakousku a dokud nad Terstem vlaje černo-
žlutý prapor. Nikdy ještě nepůsobila myšlenka
nacionalistická tak silně v děje politické, jako
právě dnes, kdy i z Berlina ozývá se hlas pro-
fesora Wagnera, že není ještě dovršeno dllo
sjednocení Ně nectva. Všichni ti, kdož tvrdili,
že síla myšlenky nacionalistieké ustupuje ideám
sociálním, mohou se nejlépa přesvěděnti na dnešní
politické situaci, že tomu tak není.
Motivy, které jsou rozhodnými pro konfliktys
rodíci, anebo již působící, jsou vesměs rázu naciona-
listického i polud, pokud nesou hospodářskou pečet
Pro každého střízlivě uvažujícího člověka bylo t
jasné. Spojení Ilalie i spojení Německa bylo prvým
stadiem sílicí potence a rostoucí myšlenky nacionali-
stické a nyní, kdy i Rusko počíná naciona listicky
cítili, ocitáme se před dobou, kdy bude rozhodováno
o osudu Evropy s tohoto hlediska a kdy státotvorným
faktorem stanou se tendence národnostní jednoty po-
litické i státní. V těchlo znameních pohybuje se sou-
časná politika evropská a toto signum vtískuje se hlu
boce i do vývoje soudobých poměrů hospodářských.
Wagner
Řím
Berlín
Vídeň
Rusko
Francie
Anglie
Tyrolsko
Rakousko
Terst
Německo
Evropa
13
article
Rakouské zboží není jen boykotováno v Ture-
cku. Právě v posledních dnech proskakují velmi zají-
mavé zprávy z Německa. Roste tam toliž zajímavé
boykotové hnutí proti českému ječmenu, českému sla-
du, českému chmelu, českému pivu a jiným pro-
duktům, které dle názorů říšsko-německých souvisej
s hospodářským stavem českého nářoda, aneho na-
kouských Slovanů. To jest zajímavým dokladem pro
dnešní myšlení a to jest zajímavým, charakteristi-
ckým rysem dnešní světové politiky vůbec. Idlca ho
spodářské soběstačnosti dostává ráz nacionalistický
a budoucí celky hospodářské, spjaté státními útvary
mají ráz tento nésti. Možno říci při tom, že vlasln
vstup Slovanstva do světové politiky teprve nastává
A co jest nejzajímavějším: nastává po ruské revo-
luci, která byla na západě evropském vykládána ja-
kožto prctinacionalistická, na zřejmý doklad toho.
jak bidně a jak nesprávně jest západ Evropy infor
mován o Rusku. Když Petr Veliký ke konci svého
života stál nad velikým dílem, jež na Rusi proved
a tvořil si jakousi bilanci svého života, vyslovil prj
se! „Nálezl jsem Rusko jako stát malého významu
hle — dnes jest zřejmo, že Rusko bude jedním dí-
lem světa“. Veliký imperátor Rtuska, který se nelekal
krve a přehánění, vyslovil se i zde upřílišněně. Ru-
sko není a nebude dílem světa, ale bude velikým
státem evropským, spolurozhodujícím o budoucnosti
Evropy vůbec. A bude jím speciálně po porážce na
dálném Východě a po vnitfním obrození. Petrem Ve-
likým uvedeno bylo Rusko mezi státy evropskéa
s ním počíná se uplatňovati ve světové politice slo
vanský vliv. Vědomě slovanským a hluboce slovanský
založeným počíná býti vlastně teprve dnes, poněvad
slavjanofilská politika Alexandra II. i III. byla pou-
hou průpravou pro zdemokratisované slovanské idee
v Rtusku.
Veliká
Petro
Německo
Evropa
Rusko
Rus
Rtusko
14
article
A tak stojíme dnes před velikými ději světovými.
stojíme před sítuací, která celým svým tlakem žene
k rozřešení, které asi nebude provedeno podle snů
Mikuláše II. o věčném míru, nýbrž které vyvře z bo-
jišt. Při tom však nutno míti na mysli, že k tomuto
velkému rozhodnutí rozhodující státy světové dosu
připraveny nejsou. Německo finančně, Anglie vojen-
sky, Rusko finančně i vojensky, Balkán vojensky.
poněvadž zde finační otázky řeší se z pravidla velmi
lohkomyslně. Ale není sporu o tom, že bude všestran-
nou snahou, dobu příprav zkrátiti a že chvile roz-
hodná se přibliží, Jest možno, že veliká doba vy-
tvoří veliké muže, kleří dovedou rozhodnouti o bu-
doucnosti států evropských bez zbraní, ale jest mož-
no, že tomu tak nebude. Dle našeho názoru dosvěd-
čuje ruská půjčka, že konílikt není blízký, ale uka-
zuje, že jest neodvratným v pozdější době. Dnešní
stav Evropy není trvale udržitelný. Kvasí a vře t
na všcch stranách a národové intensivněji a hloubějí
než kdy dřive počinaji se hlásiti o právo, rozhodovat
nad svým osudem a nad národy plane vítězně idea
vědomí vyšší jednoty, nad Spoj. státy a Anglií prapor
anglické rasy, nad národy slovanskými vědomí ja-
zyka i ducha, nad Němectvem železné úsilí, dovršiti
dílo Bismarkovo velikou germanisující politikou stre-
doněmockou, která by rozhodovala od Adrie po Balt
zatím co Francie divnou hrou osudu vrací se z část
k ideám, pomocí nichž vítězil Gambetta.
Mikuláš II
Adrie
Balt
Gambetta
Německo
Anglie
Rusko
Balkán
Evropa
Francie
15
article
V této chvíli jest nutno také přemýšleti o politice
našeho národa nejen po stránce hospodářské, ale i po
stránkách ostatních. Nejsme povoláni na tomto místě
mluviti o politice: ale ve velikých chvílích jest po-
třebna i u malého národa politika velká, politika, ne-
ohlížející se na Vídeň, neohlížející se na libost či ne-
libost, ale politika, jdoucí za cílem, aby na všech
stranách bylo zřejmo, že my, Čechové, stojíme v
své vlasti jakožto průkopníci idee svobody jednolliveů
i národů. Rozhoduje se o více, nežli o tom, jaksi
počíná ten či onen německý soudce. Rozhoduje se
o více nežli o tom, co smýšlí ten či onen vídeňský
byrokrat, jedná se o to, aby Evropa věděla a viděla,
že zůstali jsme tím, čím jsme povinni svým dějinám
národem pokroku, práce a svobody. Tato politike
přirozeně zračiti by se musila nejen v našem vy-
stoupení v parlamentu, nejen v našich snahách kul-
turních. v naší práci sociální, ale také v naší čin
Čecho
Vídeň
Evropa
16
article
nosti hospodářské. Národní idea nás probudila, ná-
rodní idea nás sílila v zápasech, idea národní pod
praporem slovanským provázejž nás i v nejtěžší dobš.
kferá se hlásí.
Po ochablosti poslední doby nastalo jakési uleh-
čení na našem trhu peněžním, souvisící patrně také
s přívětivější náladou ve Vídni. Zlepšení jevilo se
obzvláště v tom, že kursy našich domácích ukláda-
cích papírů, jež trpěly v poslední době opětovné
ztrály, se začaly zase zotavovati. Platí to v prvé
řadě o komunálních a melioračních úpisech Zemské
banky král. českého, jež stouply ze sobotního zá-
znamu K 94.60 až 95.60 opět na K 95.—- až 96.—
kdežto železniční úpisy téže banky stouply z korun
95.— až 96.— na K 95.50 až 96.50. Z průmyslo
vých papírů stouply akcie strojírny Daňkovy ze 403
na 415, akcie Kolínské továrny na kávové náhražky
stouply o 12 K a podáváno za ně K 702.—.
Jinak panoval na naší burse při pevném smý-
šlení klid, jenž se koncem týdne zase stupňoval
v naprostý nedostatek obchodu. K uzávěrkám došlo
v komunálních dlužních úpisech české zemské banky
za K 95.25 (při záznamu (K 95.— až 96.—), z akcií
pak v aciích strojírny Daňkovy za K 410 a 416,
v nově zavedených akciích Západočeských továren
kaolinových a šamotových za K 500 (ofic, podán
K 490).
Vídeň
zemský banka král
17
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Z Vídně, 12. prosince.
Na vídeňské burse potrvala celkem důvěřivější
nálada, jež nastala koncem minulého týdne, třeba že
ne již v prvotní vysoké míře. Po delší době nervos-
ního zmalku zda se, že opět zavládlo klidnější po-
suzováni situace a že zmizela úzkost, vzbuzovaná
každou poplašnou zprávou.
Dobré smýšlení potrvalo počátkem týdne, přes
vyvrácení zpráv a zajištěném souhlasu Ruska s an-
nexi a přes zprávy o sblížení italsko-ruském. Půso-
bily zde ostatně tské lepší naděje na jakés takés
urovnání vnitřních politických poměrů.
Brzy však nastalo opět ochabnutí následkem
novýc h povážlivých zpráv z Balkánu, oznamujících
jednak vpády tlup do Bosny, jednak nové sesilení
boykotového hnutí; vedle toho nepříznivým dojmem
působily také nepříliš přátelské projevy anglického
francouzského tisku. Chabou náladu nebyl s to oži-
viti ani ohlas řeči německého kancléře, ani příznivé
zprávy z cizozemských burs, ani přiznivější posuzo-
vání oficiálních rakousko-tureckých styků, objevivší
se i v t reckých listech, jež začínaji věřiti v mož-
nost dohody. Na trhu prdmyslovém působila také
obava před snížením cen železa spolu s berlínskými
zprávami. Bilance Pražské železářské společnosti ne-
byla s to vzpružiti náladu. Pozoruhodné byto opětné
značné ochabnutí rentového trhu.
Vídeň
Rusko
Balkán
Bosna
18
article
Poklesnutí tendence nebylo však trvalé, koncen
týdne dostavila se opět pevná nálada následkem no-
vých proh'ášení Bülowových i následkem expos
ministra financi, jebož účinek byl ovšem do jisté
míry paralysová obavou před zvýšením tarifů stát-
ních drah a před novými daněmi. Příznivé zprávy
z amerického trhu železářského, pevnost cizích burs
jmenovitě klid v Berlíně, měly také příznivý vliv
Přes to, že zachovávala spekulace i kapitalisté r-
servu, končí týden v smýšlení rozhodně pevném,
takže namnoze byly nahraženy nevelké ztráty, bě-
hem týdne utrpěné.
Na trhu bankovních hodnot jeví se
většinou jisté ochabnutí během týdne, jež ovšem se
koncem týdne značně lepší. Jmenovitě kreditky po-
klesly oproti předešlé sobotě do středy s K 620.25
na K 614.25, aby pak opět stooply na K 617.—
v pátek a dokonce K 620.50 v sobotu. Rak. pozem-
kový úvěrní ústav klesl z pondělka do soboty o 5 K.
Union o K 1.50; Pražská úvěrní stoupla o 1 k.
Bülowův
Berlín
19
article
Také přední dopravní hodnoty jeví s malými
výjimkami oproti pondělním záznamům kolísánía
oslabení. Státní dráha a dunajská paroplavební spo-
lečnost těšily se značnému zájmu. Na státní dráhu
příznivě působily zprávy o horlivém projednávání
sestátňovací předlohy ve výboru: po poklesu na
K 664.50 během týdne znamená v sobolu opět 670.
jako před týdnem; dunajská klesla do pátku o 8 K.
zlepšila se však den na to opět na 917.—. Jižní
dráha po poklesu na 103.60 zotavila se opět na
104 50. Pozoruhodný jest pohyb Lloydu, jenž po
kolísání nahoru a dolů končí v sobotu na 392.—
o 4 K více než v pondělI. Severozápadní dráha
klesla opět na sobotní záznam 440.—, na kterouž
úroveň stoupla také Polabská dráha. Ústecko-teplická
zaznamenává do soboty pokles o 40 K, Buštěhradská
lit. A o 30 K. Buštěhradská lit. B o 3 K, Ferdinan-
dova severní klesla do pátku o 20 K, aby se v so-
bolu opět zolavila na předešlou úroveň.
Lloyd
B o 3 K
Ferdinany
20
article
Na trhu průmyslných hodnot těšily se
ne většímu zájmu železářské papíry a pak opět to-
várny válečných potřeb. Hlavními událostmi na že-
lezářském trhu byla čtvrtletní bilance Pražské žele-
zářské a Alpské monlanní společnosti; bilance
Pražské nepůsobila zvlášť příznivým dojmem. Pří
znivý vliv měly dobré americké zprávy. Největší
obraty zaznamenávají Alpinky, jež po poklesu
z týdnu stouply opět na sobotní úroveň minulého
týdne 631.25. Pražská železářská byla proti tomu
zanedbávána a jest o 4 R slabší než před týdnem,
Rýmavsko muráňská o 6.25 K. Továrny válečných
potřeb zaznamenávají opětně dosti značné obraty a
celkem příznivý pohyb cen. Škodovka stoupla proti
pondělnímu seslabení o 1.75, Zbrojovka stoupá po
celý týden až na 603.— a také Hirtenberská opět
získala ztrátu v týdnu utrpěnou, vrátivší se na pon
dělní záznam 980.—. Uhlařské společnosti poklesly
vyjma Západočeskou, jež stoupla proti předešlé se-
botě o 3 K. Továrny fézů, jež stále trpí boykotem,
poklesly v týdnu na 517.—, aby se opět zotavily
na 534.—.
21
article
Na trhu rent jevila se počátkem týdne dobrá
poptávka k účelům ukládacím. Na to nastala všal
pozoruhodná ochablost a nedostatek obchodu, za-
sáhnuvší rakouské i uherské renty; z pondělka do
pátku klesla květnová a červencová renta o 0.35
rak. zlatá o 0.40, korunová o 0.30, investiční o O 40
uherská zlatá o 0.25, uherská o 0.20; v sobotu však
nastalo všeobecné zlepšení; jmenovitě uherská zlatá
a investiční stojí o 0 10 resp. 0.05 nad pondělním
záznamem. Ruská půjčka udržela se dobře a stoupla
oproti předešlému týdnu o 0.30.
Důježitější kursové variace v minulém týdnu
seznati lze z tohoto sestavení
12. prosince 5. prosince
94 65
94.90
114.45
114.75
109.60
109.70
91.45
91.45
173 76
174 25
620 . 50
620.25
4201..25
419.25
721..50
720.—
502.50
500.50
1023.—
1028.
237.—
236. 75
670.—
670.—
104.50
105.—
440.—
439.—
1030.—
1033.—
917.—
918.—
603.—
988.—
631.25.
631.25
523.—
516 75
2401.—
2405.—
685.—
705.—
420.—
433.—
239.80
239.75
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá ranta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky . . . . . .
Banka pro země rakouské .
Uberské kraditky . . . . .
Bankovní jednota . . . .
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . . .
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B. .
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . . .
117 17
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
O 40
nad pondělní
22
article
Z thů peněžních, 12. prosince. (Pův. zpr. »N L.-)
Praha. Dnešní bursa minula opět zcela bez
obchodu a podáváno bylo pouze za akcie
České průmyslové banky K 415.—, Hospodářské
úvěrní banky 389.—, Pražské úvěrní banky K 528.
»Merkuru«, směnárenské akc. společnosti K 585.—
České banky Union 244.50, Zajíšť. banky K 198.—
Živnostenské banky K 237.75, První pražské zasta-
várny K 480.—, Králohradeckého úvěrního ústavu
K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě
a Labi K 600.—, Akc. továrny na vyrábění uměl.
hnojiv a lučebnin v Kolíně K 390.—, Kolínské to
várny na kávové náhražky K 702 —, Podolské cement
K 201.—, České společnosti pro průmysl cukerní
K 165.—-, pivovaru v Čes. Budějovicích K 880.—
strojírny Daňkovy K 415.—, První českomoravsk
strojírny K 885.—, Škodových závodů K 278.—
První české akc. továrny orient. cukrovinek K 250 —
západočeských továren kaolin. a šamot. K 490.—
peníze.
Vídeň. Příznivé posuzování sítuace spolu s no-
vými pověstmi o obnoveném vyjednávání mezi Ra-
kouskem a Tureckem působilo příznivě na začátečn
bursu a tendence se upevnila. Došlo k větším ná-
hradním nákupům, které způsobily zotavení kursů.
Také z ciziny došty lepší zprávy. Zejmena zvýšen
obchod v kreditkách a alpinkách. Akcie banky pro
země rakouské značně stouply. Na polední burse
z počátku klidná a lepší nálada potrvala, později se
však disposice rozladily jednak následkem týdenního
závěru, jednak následkem slabších záznamů z ciziny.
Daňkův
Škodův
Praha
Vltava
Kolín
Čes . Budějovice
Vídeň
Turecko
Český průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
úvěrní banka
Český banka Union 244.50
živnostenský banka
Králohradecký úvěrní
první český akciový
N L
23
article
Kursy se lehce seslabily, ale proti včerejším po-
sledním kursům jsou přece jenom vyšší. Kreditky
uherské kreditky, Eskomptní Banky, Un onbanky
Anglobanky, státní dráhy, lombardy poněkud stouply
Lloydu poněkud klesly, paroplavební měly poplávku.
stejně akcie severní dráhy. Alpinky, které na po-
čátku stouply až na 634.—, seslabily se později na
630.50, pražské železářské končily pevně 2.406.—.
hirtenberské měly poptávku, fesové stouply o 18 K.
magnesitové stouply nad kors 100U, zbrojovky měly
poptávku, rovněž tak západočeské uhelné. Trh
k ukládání při pevné tendenci klidný; na eskompt-
ním trhu peníze nezměněny. 311/1290
Samostatná cedulová baska uherská. Z Pešti
12. prosince. V poslanecké sněmovně člen strany
neodvislosti Gall žádal od vlády čestné
prohlášení, jak se chová k záležitosti s a mo-
statné banky uherské. Výklady jeho byly
provázeny demonstrativním potleskem.
Způsobilo nesmírnou sensaci, když president Justh
k posl. Gallovi, jakmile tento dokončil, přistoupil
a demonstrativně mu blahopřál. Řeč
Gallova byla obecně přetřásána. Ministr vnilra br.
Lloyd
Gall
Justh
Gallův
Pešť
Eskomptní Bank
Anglobanka
24
article
Julius Andrássy prohlásil skupině poslanců, že
on nebude žádnou překážkou straně ne-
odvislosti, chce-li dosíci samoslatné ban ky
cedulové, on že má již bez toho dost toho,c
zakusil.
Pensijní ústav českoslovanského peněžnictví.
Každým dnem, klerým ocitáme se blíže prvnímu
lednu, kdy má vstoupiti v platnost zákon o pojišťo-
vání soukromých úřadníků, zvýšuje se zmatek a ne-
jistota, jež zákon způsobil. Za těchto poměrů jest
pro zaměstnavatele i úřadnictvo pravým vysvoboze-
ním přistoupiti k náhradnímu ústavu, za jaký byl
uznán Ústřední bankou českých spořitelen založený
Peosljní ústav českoslovanského pe-
něžnictví. Všichni interesenti, jak zaměstnavatelé
tak úřadnictvo upozorňují se, aby ve vlastním zájmu
ihned si vyžádali obšírné prospekty, které ústav
právě rozesílá a z nichž lze seznati neocenitelné vý-
hody z pojištění nábradního plynoucí. Přistoupiti
může každá f.rma soukromá, obce, spořitelny, zá-
ložny atd. a přes výhody, které ústav poskytuje,
jsou premie tytéž, jako u pojišťovny státní, takže
zaměstnavatelům žádné větší náklady nepovstávají.
Julius Andrássy
Peosljní ústav českoslovanský pe
25
article
Každou odbornou poradu, vysvětlení, návrhy i vý-
počty zcela bezplatně a nezávazně podá ředitelstv
ústavu v Praze I., Ovocná ulice č. 15.
Komerční účinky postátnění soukromých drah
Velmi zajímavá a pro otázku budoucí reformy, t.j
zvýšení tarifů stát. drah též velmi důležitá data ob
sahuje důvodová zpráva k osnově zákona o postát
nění státní a severozápadní dráhy. Ve zprávě této
jest vypočiláván zisk, jakož i ůbytek v doprav-
nícb příjmech státních drah, jaký by se asi jevil po
splynutí státní a severozápadní dráhy s ostatní sltí
stát. drah, předpokládajíc, že by nynější (nezvý-
šené) tarify státních drah zůstaly v platnosti i po
postátnění těchto drah a byly i na tyto se všemi
tarifně technickými důsledky převedeny. Státní dráhy
by dle této zprávy oproti statu qao ročně v y zí-
skaly celkem 9,000.000 K, kterýžto získ vypočítá
vají takto: zvýšenou soutěživostí v dopravé s va-
zové by vyzískaly 5,400 000 K, zrušením oněch
slev, jež dnes nuceny jsou poskytovati z důvodů
t. zv. konkurence traťové (Linienkonkurrenz) 1,200,000
korun, úsporou ve správě a provozu 2,400.000 K.
ovocný
ústav v Praga I
26
article
Oproti tomu by činil úbytek v příjmech tím,
že by dnešní značně nižší tarify převedeny
byly na postátnění dráhy soukromé v celku 17,000.000
korun, kterýž obnos jest takto vypočten: úbyte
v příjmech u státní dráhy činil by 1,040. 000 k.
u severozápadní dráhy 1,280.000 K, u jiho-severo-
něm. spoj. dráhy 480.000 K. Úbytek, jenž by vyply-
nul z propočítávání dnešních tarifů v celo
oblasti státních drah, rozšířené drahami soukromými
činil by dalších 14,200.000 K. O lečte-li se od celko-
vého úbytku per 17 mil. K zisk per 9 mil. K, zbýval
by úbytek per 8 mil. K ročně, jejž dle mínění vlády
nutně dlužno hraditi zvýšením nákladových tarifů
Stalistika sklizně a hlavních větví hospodářského
průmyslu v král. českém za výroční období 1906 —7.
27
article
Pod timto názvem vyšel právě 1. sešit sv. Xl.
Zpráv zemského statistického úřadu král. českého.
obsahující rozbor dat sklizňových za r. 1907 a stati-
stiku hosp. průmyslu za obdobi 1906—7. S povdě-
kem vítáme, že části rozborové věnována opětně za-
sloužená pozornost, výklady jsou velmi jasné a pře-
hledné a činí sloupce číselné bez odporu stravitel-
nějšími. Vlastním datům o sklizni předchází vylíčení
poměrů povětrnostních a vegetačních 1906—7 z péra
dra. Jos. Bělohlava. Dr. Dobr. Krejčí po-
jednává nejprve o rozdílech v plochách osevu a plo-
chách sklizně, přihližeje zejmena k novému šetření
ploch osevu v Čechách z jara 1907 po obcích pro-
vedenému, načež s obvyklou důkladností rozebírá vý-
sledky sklizně s polí a luk v r. 1907. Následující
kapitoly věnovány jsou chmelařství, vinařství a ovoe-
nictví. Velmi zajímavým jest přehled průmy slu
pivovarského z péra dra. Auerhana. K ně-
kterým číslům této stati bude se nutno vrátili. Po
stručných přehledech lihovarství a cukrovarství ná-
sladují ještě výsledky včelařství a hlavní data
sklizně v r. 1908, jež již v našem listě byla uve-
řejněna.
Nová společnost s ručením obmeseným. Továrna
metaxinu Dr. Lilienfeld Dr. Tedesco přenese svou
vídeňskou výrobu tapet, luxusního papíru a metaxinu
(imitace hedvábí) do nově postavené továrny v Kaiser-
Ebersdorfu a přemění se na společnost s r. o. s kme-
novým kapitálem 710.000 K. Nová továrna bude za-
Xl
Bělohlav
doktor
Dobr
Auerhan
Lilienfeld
Tedesco
Čechy
Kaiser
Ebersdorf
28
article
117.13
117.13
řízena na roční výrobu v bodnotě asi 2 mil. K.
29
article
Živnostenská bauka. U pokladen banky a její
směnárny v Praze, jakož i její filiálek ve Vídní,
Brně, Čes. Budějovicích, Jihlavě, Krakově, Lvově,
Mor. Ostravě, Pardubicích, Plzni, Prostějově, Táboře
a Terstu vyplácejí se dnem 29. t. m. počínaje, dne
31. prosince t. r. splatné kupony a tažené kusy 41
proc. zástavních listů, jakož i 4proc. zásfavních
listů v korunách Zemské banky král. haličskéhoa
vladiměřského s velkovévodstvím krakovským, beze
všech výloh a provise. Oběh zmíněných 41/2 proc.
zástavních listů činí K 25.329.700.—, k výplatě ku-
ponů k 31. prosinci t. r. jest zapotrebí K 569.918 25,
splaceno bude dne 31. prosince t. r. K 174.590.—.
Oběh výše zmíněných 4proc. zástavních listů v koru-
nách činí K 117.539.500.—, k výplatě kuponů jest
zapotřebí K 2,350.790.—, splaceno bude K 1,081.400.—.
Tyto obligace, jakož i všecky ostatní ukládací papíry
lze obdržeti za denní kurs u pokladen Živnostenské
banky a její smědárny, jakož i u všech zmíněných
filiálek.
Mor
Praha
Vídeň
Brno
Čes . Budějovice
Jihlava
Krakov
Lvov
Ostrava
Pardubice
Plzeň
Prostějov
Tábor
Terst
živnostenský banka
30
article
Proti kartolu továren na umělá hnojiva. (Pův.
zpr.) Četná hospodářská družstva nákupní, organi-
sace a hospodářské spolky vůbec, konaly předběžnou
poradu na schůzi moravských hospodářských druž-
stev v Kroměříži, odkudž vyšel popud zahájiti
akci proti kartelu továren na umělá hnojiva tím
způsobem, že družstva, stojící ve vlastní centrále
moravské, jejíž prostřednictvím nechají si dodávati
zásilky umělých hnojiv, pomocí její naváží bližší
slyky s výrobnou umělých hnojiv v Přero vě.
V důsledcích toho konána byla anketa v úřadovně
Ústředního svazu hospodářských společenstev na
Moravě, jíž zúčastnili se zástupci Ústředního svazu
továren na umělá hnojíva v Přerově a delegáti
družstev hospodářských v Kroměříži, Vyškově, Pro-
stějově ald. Anketa, která měla živou výměnu názorů
jednotlivých expertů, po obšírné rozpravě docílila
větších dohod mezi družstvy hospodářskýmía
Ústředním svazem hospodářských společenstev mo-
ravských na jedné straně, Výrobnou pak lučebnina
strojených hnojiv v Přerově na straně drubé.
Kroměříž
Přerov
Vyškov
svaz hospodářský společenstvo na Morava
svaz hospodářský společenstvo
31
article
Uhelná bursa v Praze. V úterý dne 15. t. m.
koná se bursa pro obchod s ublím od
31/2—5. hod. odpolední.
Obchodní smlouva se Španělskem. Dle zprávy
z Madridu bude asi v brzku počato s přípravnými
poradami pro obchodní smlouvu Španělska s naším
mocnářstvím. Vývoz náš do Španělska i dovoz špa-
nělského zboží jest značný, ovšem dosud většina na-
šeho zboží jde přes Hamburk nebo přes Marseille
v poslední době rozvíjí paroplavební společnost
»Adrie« čilé styky se Španělskem.
Ilalská obilní ela. Krajní italské strany agitují
pro zrušení italských obilních cen a hodlají v parla-
mentě podati příslušný návrh; vláda stojí však od-
mítavě proti odstranční i snížení obilních cel.
Likvidace záložny v Hrubčicích. (Pův. zpráva.)
Záležitost s hrubčickou záložnou, vlekoucí se po
delší dobu, neni ještě skoučena a hrozí celé věci
smutné faktum, že likvidace nebude klidně skončena,
nýbrž že bude odevzdána příslušnému soudu, který
provede repartici. Stane se tak proto, ježto zúčast-
nění členové staví se proti klidnému vyřízení, ač
jim hrozí vážné nebezpečí. Likvidační instance uči-
nila výzvu, aby do 1. ledna 1909 oznámili členové
kolik dobrovolně hodlají k sanaci schodku složiti,
jinak že odevzdána bude celá záležilost soudu. M.
Mezinárodní konvence továren drátěného pletiva.
Dle zprávy z Kolína n. R. byla utvořena meziná-
rodní cenová konvence mezi anglickými, německými,
belgickými a francouzskými továrnami drátěného
pletiva
Místní dráha Smečno-Slaný. Veřejná doprava
zboží na místní dráze Smečno-Slaný zahájena bude
dnem 16. prosince t. r. Tímto dnem předány
budou stanice: Smečno, Studňoves, Slaný m. d. a
neobsazené nákladiště Přelice veřejné dopravě.
Adrie
Praha
Španělsko
Madrid
Hamburk
Marseille
Hrubčice
Kolín
Smečno
Slaný
Studňoves
Slaný m . d
32
article
Dividenda. Akc. společnost na výrobu porcu-
lánu v Duchcově vyplácí letos 7 proti 81/290.
Adresář českých firem »Naše prameny« vydán
byl právě národohospodátskou jednotou. Adresář tento
vyžádala si česká veřejnost, aby jí byl vodítkem při
nákupech a poněvadž obsahuje četné, dosud neznámé
adresy české výroby, jest žádoucno, aby rozlétl se po
celých Čechách i do nejmenší vesnice. Žádají se pp.
knihkupci, obchodníci, trafikanti i spolky, aby se
o adresář hlásili v národohospodářské
jednotě v Praze, Spálená ulice č. 34. Výtisk za
20 haléřů. poštou 25 haléřů, knihkupcům do komise.
Démantový syndikát. Cnystaná reorg vnisace
syndikátu surových diamantů má za účel udržeti
dosavadní úroveň cenovou.
Inselvence. Vídeňský spolek věřitelů hlásí tyto
insolvence: Azderban Markus, kupec v Zuravnu.
Antal Alajos, prot. obchodník s oděvy v Jászberenu.
Vamoscher Sandor, kupec v Baju. Hirschenfelder Jan,
kupec ve sv. Vítu. Obradovič Vladimír, sklad obuvi a
klobouků v Panesově. Lukac Vaso, prot. kupec ve
Vrgiu Mostu. Abeles Jakub, kupec v Prešpurku.
Bouzkova Tereza, obchodnice v Plzni.
Konkursy. Zemský soud vídeňský prohlásil kon-
kurs nad firmou Pavel Birentz, obchod s prádlema
pleteným zbožím. V konkurs upadla firma Boetiger
a spol., stavba komínů v Sas. Kamenici s falialkami
v Ustí n. L. a v Moskvě.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí
v pondělí dne 14. prosince t. r. přihlášeno jest 170
kosů hovězího dobytka původu domácího a 270 kusů
kusů původu haličského.
Frny peněžní
Vídeňská bursa-
Antal Alajos
Vamoscher Sandor
svatý . Vít
Obradovič
Lukac Vasa
Abeles
Jakub
Bouzkův
Tereza
Pavel Birentz
Sas
Duchcov
Čechy
Praha
Baja
Vrgio Most
Prešpurk
Plzeň
Moskva
Hirschenfelder Jan
Boetiger a společenský
Azderban Markus
33
article
Závěrečné kursy
Zástavní listy:
12. prosince 11. pros.
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95.— 95.—
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 95.50 94.50
4proc. Hypot. banky kr. českého 96 — 96.—
3tproc. Hypot. banky kr. českého 89.— 89.45.
41/proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99 75 93 75
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze 93.— 98.—
(lstřední banka čes. spořitalen 4% 100.— 100.—
Akcie všeobecné depositní banky 452.— —.—
x. Z Vídné, 12. prosince. (Telegr. »Národních
Listů«.) Po burse. Kreditky 620 —, uherské kre-
ditky 721.50, anglobanka 288 75, bankovní jednota
503—, unionka 520—, länderbanka 42075, státní
dráha 670.—, jižní dráha 105.—, polabská draha
441.—, severozáp. dráha 441.75, turecké tabákové
353.—, rýmavsko muráňské 517.25, alpinky 631.—,
květnová renta 94.50, uherská korunová 91.45,
turecké losy 174.25, marky za hotové 117.17, ultimo
117.32. Smýšlení slabší.
x. Z Vídně, 12. prosince. (Telígrám. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.65
198.85, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—
. Německo šek na
Brussel na delší lh. —.
krátké lhůty za 100 mk. 117.15, 117.35, Německo
na delší lhůty —.—
—. Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.721/2, 239.921/2, Londýn na delší lh.
—.—, Nový York za 100 dollarů —
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.171/1,
95.30, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 250. 75,
—.—, Paříž šek
251.20, Petrohrad delší lh. —
na krátké lh. za 100 fr. 95.35, 95.521/2, Paříž delší
—, Curych a Basilej šek a krátké ih.
.—, Švýcary,
95.271/2, 95.421/2, na delší thůty-
šek a krátké Ih. 95.274/s, 95.42va na delší lh. —.—
Praha
Vídný
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
lstřední banka
všeobecný depozitní banka
Italia šek