ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 25 68c5ad20-7632-11dc-8363-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 25
Chunky — 33 celkem · entity: place 113, org 26, person 37, work 5
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělství
3 masthead
obchod
4 masthead
Prmysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 343. ze dne 13. prosince 1908
7 article Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 12. prosince. Hosudarstvenná duma ruská usnesla se p vyslechnutí exposě finančního ministra a po zevrubném prozkoumání otázky samé, zmocniti vládu ruskou k opatření půjčky 450.000 000 rublů, ze kteréžto půjčky má býti 300 mihionů rublů užito k umoření běžného dluhu a 150 milionů rublů k účelům investičním a správním. Půjčka sama umístěna má býti ve Franciia v Anglii resp. Holandsku a dle exposé ruské vlády bude možno operaci tuto hladce a ku prospěchu Ruska prověsti. Ruská vláda dříve než Hosudarstrenné dumě návrh na opatření půjčky učinila, infor- movala se zajisté na směrodatných místech západoevropských států a nabyla přesvědčení, že jest možno i v této chvili k real isaci zá- půjčky této přistoupiti. Nesluší arciť zapome- nouti, že politické poměry světové byly poža davkům Ruska příznivy. Nepřátelství, které ještě před 2 lety pano- valo mezi Petrohradem a Londýnem jest zapo- menuto a nový trojspolek rusko-anglicko-fran couzský jest holovou událostl. Není sice ještě formálně ujednán, avšak tlak poměrů světové politiky, který jest často více rozhodujícím, než napsaná litera, neodvratně k němu žene a pudí Dnes také vztahy mezi Londýnem, Pařížía Petrohradem jsou velmi intimní a ruka tohoto nového trojspolku zasahuje velmi energicky do vývoje dějů politických v Evropě, že faktická aliance jest zřejma ve všem a všudy. Oba státy západoevropské Francie i Anglie mají dnes ve- liký zájem na tom, aby Rusko co možná rychle propracovalo se k nové síle, aby mělo vypra- venou armádu, aby mělo reorganisované lod- stvo a aby ruský člověk pomocí škol stal se nejen silným elementem hospodářským, nýbrž také dobrým a inteligentním vojínem. Anglie
Praha Anglie Holandsko Rusko Petrohrad Londýn Evropa
8 article
Francie mají na Rusku neobyčejný hospodářský zájem, poněvadž miliardy francouzského kapi- tálu svěřeny ruskému státu a ruskému podni- kání obchodnímu a průmyslovému a poněvadž světová politika anglická po hospodářské stránce z valné části jest závislá také na souladu s Ru- skem. Když ledy finanční ministr ruský přije do Paříže a Londýna k sjednání nové zápůjčky nalezl politickou půdu úplně připravenou. Olá- zkou pouze bylo, jak k nově sjednaně zápůjčee postaví se peněžní trh.
Francie Rusko Paříž Londýn
9 article
Nutno si jen připomenouti, co provázelo poslední ruskou půjčku. Poplašné zprávy nej- dobrodružnějšího rázu probíhaly všemi novinami, byly psány celé knihy o nastávajícím bankrotu ruském, rozvrat zřízení státního i vojenského ve slovanském státu líčen barvami nejtemněj- šími a silná spekulace německá snažila se sra ziti kursy ruských rent, pokud možno, nejvice Tím mělo býti Rusku nejen stíženo sjednání zápůjčky, tím měly býti nejen podmínky, pokud možná, učiněny krutými, ale tím měla býti také podkopána důvěra francouzského kapitalisty ve výhodnost a bonitu uložení nastřádaného kapi- tálu do rent ruského státu. Tato výprava ne- lekala se prostředků nejkrajnějších, ztroskotala však o prozíravost a střízlivost úvahy francouz- ského kapitalisty a anglických bank. Ve Francii bylo správně pochopeno, že při ukládání penéz není jen rozhodujícím, v jakém stavu dlužník se nalézá, nýbrž že na váhu padá také celý jeho pravděpodobný budoucí vývoj a že nutno tedy bráti velmi intensivní zření k tomu, jaké jsou základy a prameny budoucího hospodář- ského rozvoje největší slovanské říše. O tom dnes není sporu, že Rusko jest, pokud jde o při- rozené bohatství země, zemí bohatou a zemí budonenosti, že však podvázán jest rozmach v době současné jednak nevyspělostí obyvatelstva a jednak nedostatečnými pohotovými kapitály.
Rusko Francie anglický banka
10 article
Rusko samo nemůže také otevříti se do- kořán cizímu kapitálu, který by exploitoval toto přirozené bohatství, nýbrž musí se snažiti v prvé řadě, aby pozvolna podněcovalo domácí podni- kavost, a aby tedy domácí kapitál počinal téžiti z dobrých a mocných hospodářských základů vlasti. Každá hospodářská politika, která počítá v určité době s kapitálem cizím, musí současně uvážiti, zda bude miti v budoucnosti tolik pro středků, aby časem tento cizí kapitál mohla vy- tlačiti kapitálem domácím a aby propracovalase k vlastnímu účelu svému, t. j. k hospodářské neodvislosti a pokud lze i soběslačnosti Proto sluší jen schvalovati, že na Rusi jsou do jisté míry opatrni při zadávání koncesí na za- kládání průmyslových a jiných podniků pro cizt společnosti, a že celá hospodářská politika ru- ská v prvé řadě k tomu se nese, aby zlepšeny byly základy hospodářské domácího obyvatelstva. Proto také francouzské listy p jednávajíce o po- slední ruské půjčce, věnovaly velmi pilné zření tomuto přirozenému základu budouciho hospo- dářského vývoje Ruska a tyto momenty byly rozhodnými pro účast, poněvadž byla pevná víra, že Rusko svým závazkům může dostáti, byť jeho dluhy státní byly velmi značny.
Rusko Rus
11 article
Není nejmenší pochybnosti o tom, že tytéž úvahy vedou francouzskou vládu k tomu, aby svolila k umístění nové ruské zápůjčky ve Francii. Avšak nejsou to pouze tyto důvody hospodářské, nýbrž i výše uvedené motivy po- litické. Tak jak Rusko dnes jest vnitřně ustro jeno, není připraveno na jakoukoli velikou ake ve světové politice. Jeho vojska nejsou ještě reorganisována, jeho loďstvo jest nevyhovující. byť tato druhá stránka výzbroje nepadala při námořní síle Anglie valně na váhu. O čem svědčí nová ruská půjěka? Pr mír či pro válku? Tato otázka namanuje s v dané situaci sama sebou a není pochybnosti, že usnesení ruského parlamentu bude jí prová- zeno ve všech zemích. V posledních dnech při- ostřil se poměr mezi Rakouskem s jedné strany a Tureckem se strany druhé. Srbsko samo na nějakou válku pomýšleti nemůže, poněvadž vy- dalo by se zkáze, která by následkem inter- vence Evropy ovšem nekončila rozkotáním jeho samostatnosti státní, která by však měla v zá- pěti rozrušení celého finančního stavu nejen státu srbského, ale i jeho obyvatelstva. Proto také možno pozorovati, že Srbsko, jebož oby- vatelstvo jest tak temperamentní, tlumí rozhoř- čení své a zařizuje svůj postup podle všeobecné světové situace. Zatím Turecko mnohem intensivněji nežl dříve postupuje ve svém boji hospodářském proti Rakousku, nelekajíc se žádných not a žád- ného zakročení diplomacie rakouské. Z toho by se zdálo, že Turecko nebojí se důsledků své dnešní politiky a že počítá s tou nutností, žee jeho postavení na Balkáně konec konců přece jen bude rozhodnuto zbraněmi. Také Ilalie tiše, ale vydatně strojí se k budoueímu konfliktu.
Francie Rusko Anglie Rakousko Turecko Srbsko Evropa Balkán
12 article
Nálada obyvatelstva jest připravena a v politiee italského státu zračí se to ve zřejmém odklo- nění se od politiky trojspolkové. Dnes i z Ber- lina se připouští, že pásky, které víží Řím ku Berlinu, jsou uvolněny a že mezi Vídní a Ři mem praskly docela. Italie je formálně v troj- spolku, fakticky však stojí na straně Ruska, Francie a Anglie, poněvadž není ještě splněn sen spojení Italie, dokud jižní Tyrolsko náleží Rakousku a dokud nad Terstem vlaje černo- žlutý prapor. Nikdy ještě nepůsobila myšlenka nacionalistická tak silně v děje politické, jako právě dnes, kdy i z Berlina ozývá se hlas pro- fesora Wagnera, že není ještě dovršeno dllo sjednocení Ně nectva. Všichni ti, kdož tvrdili, že síla myšlenky nacionalistieké ustupuje ideám sociálním, mohou se nejlépa přesvěděnti na dnešní politické situaci, že tomu tak není. Motivy, které jsou rozhodnými pro konfliktys rodíci, anebo již působící, jsou vesměs rázu naciona- listického i polud, pokud nesou hospodářskou pečet Pro každého střízlivě uvažujícího člověka bylo t jasné. Spojení Ilalie i spojení Německa bylo prvým stadiem sílicí potence a rostoucí myšlenky nacionali- stické a nyní, kdy i Rusko počíná naciona listicky cítili, ocitáme se před dobou, kdy bude rozhodováno o osudu Evropy s tohoto hlediska a kdy státotvorným faktorem stanou se tendence národnostní jednoty po- litické i státní. V těchlo znameních pohybuje se sou- časná politika evropská a toto signum vtískuje se hlu boce i do vývoje soudobých poměrů hospodářských.
Wagner Řím Berlín Vídeň Rusko Francie Anglie Tyrolsko Rakousko Terst Německo Evropa
13 article
Rakouské zboží není jen boykotováno v Ture- cku. Právě v posledních dnech proskakují velmi zají- mavé zprávy z Německa. Roste tam toliž zajímavé boykotové hnutí proti českému ječmenu, českému sla- du, českému chmelu, českému pivu a jiným pro- duktům, které dle názorů říšsko-německých souvisej s hospodářským stavem českého nářoda, aneho na- kouských Slovanů. To jest zajímavým dokladem pro dnešní myšlení a to jest zajímavým, charakteristi- ckým rysem dnešní světové politiky vůbec. Idlca ho spodářské soběstačnosti dostává ráz nacionalistický a budoucí celky hospodářské, spjaté státními útvary mají ráz tento nésti. Možno říci při tom, že vlasln vstup Slovanstva do světové politiky teprve nastává A co jest nejzajímavějším: nastává po ruské revo- luci, která byla na západě evropském vykládána ja- kožto prctinacionalistická, na zřejmý doklad toho. jak bidně a jak nesprávně jest západ Evropy infor mován o Rusku. Když Petr Veliký ke konci svého života stál nad velikým dílem, jež na Rusi proved a tvořil si jakousi bilanci svého života, vyslovil prj se! „Nálezl jsem Rusko jako stát malého významu hle — dnes jest zřejmo, že Rusko bude jedním dí- lem světa“. Veliký imperátor Rtuska, který se nelekal krve a přehánění, vyslovil se i zde upřílišněně. Ru- sko není a nebude dílem světa, ale bude velikým státem evropským, spolurozhodujícím o budoucnosti Evropy vůbec. A bude jím speciálně po porážce na dálném Východě a po vnitfním obrození. Petrem Ve- likým uvedeno bylo Rusko mezi státy evropskéa s ním počíná se uplatňovati ve světové politice slo vanský vliv. Vědomě slovanským a hluboce slovanský založeným počíná býti vlastně teprve dnes, poněvad slavjanofilská politika Alexandra II. i III. byla pou- hou průpravou pro zdemokratisované slovanské idee v Rtusku.
Veliká Petro Německo Evropa Rusko Rus Rtusko
14 article
A tak stojíme dnes před velikými ději světovými. stojíme před sítuací, která celým svým tlakem žene k rozřešení, které asi nebude provedeno podle snů Mikuláše II. o věčném míru, nýbrž které vyvře z bo- jišt. Při tom však nutno míti na mysli, že k tomuto velkému rozhodnutí rozhodující státy světové dosu připraveny nejsou. Německo finančně, Anglie vojen- sky, Rusko finančně i vojensky, Balkán vojensky. poněvadž zde finační otázky řeší se z pravidla velmi lohkomyslně. Ale není sporu o tom, že bude všestran- nou snahou, dobu příprav zkrátiti a že chvile roz- hodná se přibliží, Jest možno, že veliká doba vy- tvoří veliké muže, kleří dovedou rozhodnouti o bu- doucnosti států evropských bez zbraní, ale jest mož- no, že tomu tak nebude. Dle našeho názoru dosvěd- čuje ruská půjčka, že konílikt není blízký, ale uka- zuje, že jest neodvratným v pozdější době. Dnešní stav Evropy není trvale udržitelný. Kvasí a vře t na všcch stranách a národové intensivněji a hloubějí než kdy dřive počinaji se hlásiti o právo, rozhodovat nad svým osudem a nad národy plane vítězně idea vědomí vyšší jednoty, nad Spoj. státy a Anglií prapor anglické rasy, nad národy slovanskými vědomí ja- zyka i ducha, nad Němectvem železné úsilí, dovršiti dílo Bismarkovo velikou germanisující politikou stre- doněmockou, která by rozhodovala od Adrie po Balt zatím co Francie divnou hrou osudu vrací se z část k ideám, pomocí nichž vítězil Gambetta.
Mikuláš II Adrie Balt Gambetta Německo Anglie Rusko Balkán Evropa Francie
15 article
V této chvíli jest nutno také přemýšleti o politice našeho národa nejen po stránce hospodářské, ale i po stránkách ostatních. Nejsme povoláni na tomto místě mluviti o politice: ale ve velikých chvílích jest po- třebna i u malého národa politika velká, politika, ne- ohlížející se na Vídeň, neohlížející se na libost či ne- libost, ale politika, jdoucí za cílem, aby na všech stranách bylo zřejmo, že my, Čechové, stojíme v své vlasti jakožto průkopníci idee svobody jednolliveů i národů. Rozhoduje se o více, nežli o tom, jaksi počíná ten či onen německý soudce. Rozhoduje se o více nežli o tom, co smýšlí ten či onen vídeňský byrokrat, jedná se o to, aby Evropa věděla a viděla, že zůstali jsme tím, čím jsme povinni svým dějinám národem pokroku, práce a svobody. Tato politike přirozeně zračiti by se musila nejen v našem vy- stoupení v parlamentu, nejen v našich snahách kul- turních. v naší práci sociální, ale také v naší čin
Čecho Vídeň Evropa
16 article
nosti hospodářské. Národní idea nás probudila, ná- rodní idea nás sílila v zápasech, idea národní pod praporem slovanským provázejž nás i v nejtěžší dobš. kferá se hlásí. Po ochablosti poslední doby nastalo jakési uleh- čení na našem trhu peněžním, souvisící patrně také s přívětivější náladou ve Vídni. Zlepšení jevilo se obzvláště v tom, že kursy našich domácích ukláda- cích papírů, jež trpěly v poslední době opětovné ztrály, se začaly zase zotavovati. Platí to v prvé řadě o komunálních a melioračních úpisech Zemské banky král. českého, jež stouply ze sobotního zá- znamu K 94.60 až 95.60 opět na K 95.—- až 96.— kdežto železniční úpisy téže banky stouply z korun 95.— až 96.— na K 95.50 až 96.50. Z průmyslo vých papírů stouply akcie strojírny Daňkovy ze 403 na 415, akcie Kolínské továrny na kávové náhražky stouply o 12 K a podáváno za ně K 702.—. Jinak panoval na naší burse při pevném smý- šlení klid, jenž se koncem týdne zase stupňoval v naprostý nedostatek obchodu. K uzávěrkám došlo v komunálních dlužních úpisech české zemské banky za K 95.25 (při záznamu (K 95.— až 96.—), z akcií pak v aciích strojírny Daňkovy za K 410 a 416, v nově zavedených akciích Západočeských továren kaolinových a šamotových za K 500 (ofic, podán K 490).
Vídeň zemský banka král
17 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Z Vídně, 12. prosince. Na vídeňské burse potrvala celkem důvěřivější nálada, jež nastala koncem minulého týdne, třeba že ne již v prvotní vysoké míře. Po delší době nervos- ního zmalku zda se, že opět zavládlo klidnější po- suzováni situace a že zmizela úzkost, vzbuzovaná každou poplašnou zprávou. Dobré smýšlení potrvalo počátkem týdne, přes vyvrácení zpráv a zajištěném souhlasu Ruska s an- nexi a přes zprávy o sblížení italsko-ruském. Půso- bily zde ostatně tské lepší naděje na jakés takés urovnání vnitřních politických poměrů. Brzy však nastalo opět ochabnutí následkem novýc h povážlivých zpráv z Balkánu, oznamujících jednak vpády tlup do Bosny, jednak nové sesilení boykotového hnutí; vedle toho nepříznivým dojmem působily také nepříliš přátelské projevy anglického francouzského tisku. Chabou náladu nebyl s to oži- viti ani ohlas řeči německého kancléře, ani příznivé zprávy z cizozemských burs, ani přiznivější posuzo- vání oficiálních rakousko-tureckých styků, objevivší se i v t reckých listech, jež začínaji věřiti v mož- nost dohody. Na trhu prdmyslovém působila také obava před snížením cen železa spolu s berlínskými zprávami. Bilance Pražské železářské společnosti ne- byla s to vzpružiti náladu. Pozoruhodné byto opětné značné ochabnutí rentového trhu.
Vídeň Rusko Balkán Bosna
18 article
Poklesnutí tendence nebylo však trvalé, koncen týdne dostavila se opět pevná nálada následkem no- vých proh'ášení Bülowových i následkem expos ministra financi, jebož účinek byl ovšem do jisté míry paralysová obavou před zvýšením tarifů stát- ních drah a před novými daněmi. Příznivé zprávy z amerického trhu železářského, pevnost cizích burs jmenovitě klid v Berlíně, měly také příznivý vliv Přes to, že zachovávala spekulace i kapitalisté r- servu, končí týden v smýšlení rozhodně pevném, takže namnoze byly nahraženy nevelké ztráty, bě- hem týdne utrpěné. Na trhu bankovních hodnot jeví se většinou jisté ochabnutí během týdne, jež ovšem se koncem týdne značně lepší. Jmenovitě kreditky po- klesly oproti předešlé sobotě do středy s K 620.25 na K 614.25, aby pak opět stooply na K 617.— v pátek a dokonce K 620.50 v sobotu. Rak. pozem- kový úvěrní ústav klesl z pondělka do soboty o 5 K. Union o K 1.50; Pražská úvěrní stoupla o 1 k.
Bülowův Berlín
19 article
Také přední dopravní hodnoty jeví s malými výjimkami oproti pondělním záznamům kolísánía oslabení. Státní dráha a dunajská paroplavební spo- lečnost těšily se značnému zájmu. Na státní dráhu příznivě působily zprávy o horlivém projednávání sestátňovací předlohy ve výboru: po poklesu na K 664.50 během týdne znamená v sobolu opět 670. jako před týdnem; dunajská klesla do pátku o 8 K. zlepšila se však den na to opět na 917.—. Jižní dráha po poklesu na 103.60 zotavila se opět na 104 50. Pozoruhodný jest pohyb Lloydu, jenž po kolísání nahoru a dolů končí v sobotu na 392.— o 4 K více než v pondělI. Severozápadní dráha klesla opět na sobotní záznam 440.—, na kterouž úroveň stoupla také Polabská dráha. Ústecko-teplická zaznamenává do soboty pokles o 40 K, Buštěhradská lit. A o 30 K. Buštěhradská lit. B o 3 K, Ferdinan- dova severní klesla do pátku o 20 K, aby se v so- bolu opět zolavila na předešlou úroveň.
Lloyd B o 3 K Ferdinany
20 article
Na trhu průmyslných hodnot těšily se ne většímu zájmu železářské papíry a pak opět to- várny válečných potřeb. Hlavními událostmi na že- lezářském trhu byla čtvrtletní bilance Pražské žele- zářské a Alpské monlanní společnosti; bilance Pražské nepůsobila zvlášť příznivým dojmem. Pří znivý vliv měly dobré americké zprávy. Největší obraty zaznamenávají Alpinky, jež po poklesu z týdnu stouply opět na sobotní úroveň minulého týdne 631.25. Pražská železářská byla proti tomu zanedbávána a jest o 4 R slabší než před týdnem, Rýmavsko muráňská o 6.25 K. Továrny válečných potřeb zaznamenávají opětně dosti značné obraty a celkem příznivý pohyb cen. Škodovka stoupla proti pondělnímu seslabení o 1.75, Zbrojovka stoupá po celý týden až na 603.— a také Hirtenberská opět získala ztrátu v týdnu utrpěnou, vrátivší se na pon dělní záznam 980.—. Uhlařské společnosti poklesly vyjma Západočeskou, jež stoupla proti předešlé se- botě o 3 K. Továrny fézů, jež stále trpí boykotem, poklesly v týdnu na 517.—, aby se opět zotavily na 534.—.
21 article
Na trhu rent jevila se počátkem týdne dobrá poptávka k účelům ukládacím. Na to nastala všal pozoruhodná ochablost a nedostatek obchodu, za- sáhnuvší rakouské i uherské renty; z pondělka do pátku klesla květnová a červencová renta o 0.35 rak. zlatá o 0.40, korunová o 0.30, investiční o O 40 uherská zlatá o 0.25, uherská o 0.20; v sobotu však nastalo všeobecné zlepšení; jmenovitě uherská zlatá a investiční stojí o 0 10 resp. 0.05 nad pondělním záznamem. Ruská půjčka udržela se dobře a stoupla oproti předešlému týdnu o 0.30. Důježitější kursové variace v minulém týdnu seznati lze z tohoto sestavení 12. prosince 5. prosince 94 65 94.90 114.45 114.75 109.60 109.70 91.45 91.45 173 76 174 25 620 . 50 620.25 4201..25 419.25 721..50 720.— 502.50 500.50 1023.— 1028. 237.— 236. 75 670.— 670.— 104.50 105.— 440.— 439.— 1030.— 1033.— 917.— 918.— 603.— 988.— 631.25. 631.25 523.— 516 75 2401.— 2405.— 685.— 705.— 420.— 433.— 239.80 239.75 Rak. korunová renta . . . Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá ranta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . . . . Banka pro země rakouské . Uberské kraditky . . . . . Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. . Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj. Alpinky Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . . 117 17
živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica O 40 nad pondělní
22 article
Z thů peněžních, 12. prosince. (Pův. zpr. »N L.-) Praha. Dnešní bursa minula opět zcela bez obchodu a podáváno bylo pouze za akcie České průmyslové banky K 415.—, Hospodářské úvěrní banky 389.—, Pražské úvěrní banky K 528. »Merkuru«, směnárenské akc. společnosti K 585.— České banky Union 244.50, Zajíšť. banky K 198.— Živnostenské banky K 237.75, První pražské zasta- várny K 480.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnin v Kolíně K 390.—, Kolínské to várny na kávové náhražky K 702 —, Podolské cement K 201.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 165.—-, pivovaru v Čes. Budějovicích K 880.— strojírny Daňkovy K 415.—, První českomoravsk strojírny K 885.—, Škodových závodů K 278.— První české akc. továrny orient. cukrovinek K 250 — západočeských továren kaolin. a šamot. K 490.— peníze. Vídeň. Příznivé posuzování sítuace spolu s no- vými pověstmi o obnoveném vyjednávání mezi Ra- kouskem a Tureckem působilo příznivě na začátečn bursu a tendence se upevnila. Došlo k větším ná- hradním nákupům, které způsobily zotavení kursů. Také z ciziny došty lepší zprávy. Zejmena zvýšen obchod v kreditkách a alpinkách. Akcie banky pro země rakouské značně stouply. Na polední burse z počátku klidná a lepší nálada potrvala, později se však disposice rozladily jednak následkem týdenního závěru, jednak následkem slabších záznamů z ciziny.
Daňkův Škodův Praha Vltava Kolín Čes . Budějovice Vídeň Turecko Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka úvěrní banka Český banka Union 244.50 živnostenský banka Králohradecký úvěrní první český akciový N L
23 article
Kursy se lehce seslabily, ale proti včerejším po- sledním kursům jsou přece jenom vyšší. Kreditky uherské kreditky, Eskomptní Banky, Un onbanky Anglobanky, státní dráhy, lombardy poněkud stouply Lloydu poněkud klesly, paroplavební měly poplávku. stejně akcie severní dráhy. Alpinky, které na po- čátku stouply až na 634.—, seslabily se později na 630.50, pražské železářské končily pevně 2.406.—. hirtenberské měly poptávku, fesové stouply o 18 K. magnesitové stouply nad kors 100U, zbrojovky měly poptávku, rovněž tak západočeské uhelné. Trh k ukládání při pevné tendenci klidný; na eskompt- ním trhu peníze nezměněny. 311/1290 Samostatná cedulová baska uherská. Z Pešti 12. prosince. V poslanecké sněmovně člen strany neodvislosti Gall žádal od vlády čestné prohlášení, jak se chová k záležitosti s a mo- statné banky uherské. Výklady jeho byly provázeny demonstrativním potleskem. Způsobilo nesmírnou sensaci, když president Justh k posl. Gallovi, jakmile tento dokončil, přistoupil a demonstrativně mu blahopřál. Řeč Gallova byla obecně přetřásána. Ministr vnilra br.
Lloyd Gall Justh Gallův Pešť Eskomptní Bank Anglobanka
24 article
Julius Andrássy prohlásil skupině poslanců, že on nebude žádnou překážkou straně ne- odvislosti, chce-li dosíci samoslatné ban ky cedulové, on že má již bez toho dost toho,c zakusil. Pensijní ústav českoslovanského peněžnictví. Každým dnem, klerým ocitáme se blíže prvnímu lednu, kdy má vstoupiti v platnost zákon o pojišťo- vání soukromých úřadníků, zvýšuje se zmatek a ne- jistota, jež zákon způsobil. Za těchto poměrů jest pro zaměstnavatele i úřadnictvo pravým vysvoboze- ním přistoupiti k náhradnímu ústavu, za jaký byl uznán Ústřední bankou českých spořitelen založený Peosljní ústav českoslovanského pe- něžnictví. Všichni interesenti, jak zaměstnavatelé tak úřadnictvo upozorňují se, aby ve vlastním zájmu ihned si vyžádali obšírné prospekty, které ústav právě rozesílá a z nichž lze seznati neocenitelné vý- hody z pojištění nábradního plynoucí. Přistoupiti může každá f.rma soukromá, obce, spořitelny, zá- ložny atd. a přes výhody, které ústav poskytuje, jsou premie tytéž, jako u pojišťovny státní, takže zaměstnavatelům žádné větší náklady nepovstávají.
Julius Andrássy Peosljní ústav českoslovanský pe
25 article
Každou odbornou poradu, vysvětlení, návrhy i vý- počty zcela bezplatně a nezávazně podá ředitelstv ústavu v Praze I., Ovocná ulice č. 15. Komerční účinky postátnění soukromých drah Velmi zajímavá a pro otázku budoucí reformy, t.j zvýšení tarifů stát. drah též velmi důležitá data ob sahuje důvodová zpráva k osnově zákona o postát nění státní a severozápadní dráhy. Ve zprávě této jest vypočiláván zisk, jakož i ůbytek v doprav- nícb příjmech státních drah, jaký by se asi jevil po splynutí státní a severozápadní dráhy s ostatní sltí stát. drah, předpokládajíc, že by nynější (nezvý- šené) tarify státních drah zůstaly v platnosti i po postátnění těchto drah a byly i na tyto se všemi tarifně technickými důsledky převedeny. Státní dráhy by dle této zprávy oproti statu qao ročně v y zí- skaly celkem 9,000.000 K, kterýžto získ vypočítá vají takto: zvýšenou soutěživostí v dopravé s va- zové by vyzískaly 5,400 000 K, zrušením oněch slev, jež dnes nuceny jsou poskytovati z důvodů t. zv. konkurence traťové (Linienkonkurrenz) 1,200,000 korun, úsporou ve správě a provozu 2,400.000 K.
ovocný ústav v Praga I
26 article
Oproti tomu by činil úbytek v příjmech tím, že by dnešní značně nižší tarify převedeny byly na postátnění dráhy soukromé v celku 17,000.000 korun, kterýž obnos jest takto vypočten: úbyte v příjmech u státní dráhy činil by 1,040. 000 k. u severozápadní dráhy 1,280.000 K, u jiho-severo- něm. spoj. dráhy 480.000 K. Úbytek, jenž by vyply- nul z propočítávání dnešních tarifů v celo oblasti státních drah, rozšířené drahami soukromými činil by dalších 14,200.000 K. O lečte-li se od celko- vého úbytku per 17 mil. K zisk per 9 mil. K, zbýval by úbytek per 8 mil. K ročně, jejž dle mínění vlády nutně dlužno hraditi zvýšením nákladových tarifů Stalistika sklizně a hlavních větví hospodářského průmyslu v král. českém za výroční období 1906 —7.
27 article
Pod timto názvem vyšel právě 1. sešit sv. Xl. Zpráv zemského statistického úřadu král. českého. obsahující rozbor dat sklizňových za r. 1907 a stati- stiku hosp. průmyslu za obdobi 1906—7. S povdě- kem vítáme, že části rozborové věnována opětně za- sloužená pozornost, výklady jsou velmi jasné a pře- hledné a činí sloupce číselné bez odporu stravitel- nějšími. Vlastním datům o sklizni předchází vylíčení poměrů povětrnostních a vegetačních 1906—7 z péra dra. Jos. Bělohlava. Dr. Dobr. Krejčí po- jednává nejprve o rozdílech v plochách osevu a plo- chách sklizně, přihližeje zejmena k novému šetření ploch osevu v Čechách z jara 1907 po obcích pro- vedenému, načež s obvyklou důkladností rozebírá vý- sledky sklizně s polí a luk v r. 1907. Následující kapitoly věnovány jsou chmelařství, vinařství a ovoe- nictví. Velmi zajímavým jest přehled průmy slu pivovarského z péra dra. Auerhana. K ně- kterým číslům této stati bude se nutno vrátili. Po stručných přehledech lihovarství a cukrovarství ná- sladují ještě výsledky včelařství a hlavní data sklizně v r. 1908, jež již v našem listě byla uve- řejněna. Nová společnost s ručením obmeseným. Továrna metaxinu Dr. Lilienfeld Dr. Tedesco přenese svou vídeňskou výrobu tapet, luxusního papíru a metaxinu (imitace hedvábí) do nově postavené továrny v Kaiser- Ebersdorfu a přemění se na společnost s r. o. s kme- novým kapitálem 710.000 K. Nová továrna bude za-
Xl Bělohlav doktor Dobr Auerhan Lilienfeld Tedesco Čechy Kaiser Ebersdorf
28 article 117.13
117.13 řízena na roční výrobu v bodnotě asi 2 mil. K.
29 article
Živnostenská bauka. U pokladen banky a její směnárny v Praze, jakož i její filiálek ve Vídní, Brně, Čes. Budějovicích, Jihlavě, Krakově, Lvově, Mor. Ostravě, Pardubicích, Plzni, Prostějově, Táboře a Terstu vyplácejí se dnem 29. t. m. počínaje, dne 31. prosince t. r. splatné kupony a tažené kusy 41 proc. zástavních listů, jakož i 4proc. zásfavních listů v korunách Zemské banky král. haličskéhoa vladiměřského s velkovévodstvím krakovským, beze všech výloh a provise. Oběh zmíněných 41/2 proc. zástavních listů činí K 25.329.700.—, k výplatě ku- ponů k 31. prosinci t. r. jest zapotrebí K 569.918 25, splaceno bude dne 31. prosince t. r. K 174.590.—. Oběh výše zmíněných 4proc. zástavních listů v koru- nách činí K 117.539.500.—, k výplatě kuponů jest zapotřebí K 2,350.790.—, splaceno bude K 1,081.400.—. Tyto obligace, jakož i všecky ostatní ukládací papíry lze obdržeti za denní kurs u pokladen Živnostenské banky a její smědárny, jakož i u všech zmíněných filiálek.
Mor Praha Vídeň Brno Čes . Budějovice Jihlava Krakov Lvov Ostrava Pardubice Plzeň Prostějov Tábor Terst živnostenský banka
30 article
Proti kartolu továren na umělá hnojiva. (Pův. zpr.) Četná hospodářská družstva nákupní, organi- sace a hospodářské spolky vůbec, konaly předběžnou poradu na schůzi moravských hospodářských druž- stev v Kroměříži, odkudž vyšel popud zahájiti akci proti kartelu továren na umělá hnojiva tím způsobem, že družstva, stojící ve vlastní centrále moravské, jejíž prostřednictvím nechají si dodávati zásilky umělých hnojiv, pomocí její naváží bližší slyky s výrobnou umělých hnojiv v Přero vě. V důsledcích toho konána byla anketa v úřadovně Ústředního svazu hospodářských společenstev na Moravě, jíž zúčastnili se zástupci Ústředního svazu továren na umělá hnojíva v Přerově a delegáti družstev hospodářských v Kroměříži, Vyškově, Pro- stějově ald. Anketa, která měla živou výměnu názorů jednotlivých expertů, po obšírné rozpravě docílila větších dohod mezi družstvy hospodářskýmía Ústředním svazem hospodářských společenstev mo- ravských na jedné straně, Výrobnou pak lučebnina strojených hnojiv v Přerově na straně drubé.
Kroměříž Přerov Vyškov svaz hospodářský společenstvo na Morava svaz hospodářský společenstvo
31 article
Uhelná bursa v Praze. V úterý dne 15. t. m. koná se bursa pro obchod s ublím od 31/2—5. hod. odpolední. Obchodní smlouva se Španělskem. Dle zprávy z Madridu bude asi v brzku počato s přípravnými poradami pro obchodní smlouvu Španělska s naším mocnářstvím. Vývoz náš do Španělska i dovoz špa- nělského zboží jest značný, ovšem dosud většina na- šeho zboží jde přes Hamburk nebo přes Marseille v poslední době rozvíjí paroplavební společnost »Adrie« čilé styky se Španělskem. Ilalská obilní ela. Krajní italské strany agitují pro zrušení italských obilních cen a hodlají v parla- mentě podati příslušný návrh; vláda stojí však od- mítavě proti odstranční i snížení obilních cel. Likvidace záložny v Hrubčicích. (Pův. zpráva.) Záležitost s hrubčickou záložnou, vlekoucí se po delší dobu, neni ještě skoučena a hrozí celé věci smutné faktum, že likvidace nebude klidně skončena, nýbrž že bude odevzdána příslušnému soudu, který provede repartici. Stane se tak proto, ježto zúčast- nění členové staví se proti klidnému vyřízení, ač jim hrozí vážné nebezpečí. Likvidační instance uči- nila výzvu, aby do 1. ledna 1909 oznámili členové kolik dobrovolně hodlají k sanaci schodku složiti, jinak že odevzdána bude celá záležilost soudu. M. Mezinárodní konvence továren drátěného pletiva. Dle zprávy z Kolína n. R. byla utvořena meziná- rodní cenová konvence mezi anglickými, německými, belgickými a francouzskými továrnami drátěného pletiva Místní dráha Smečno-Slaný. Veřejná doprava zboží na místní dráze Smečno-Slaný zahájena bude dnem 16. prosince t. r. Tímto dnem předány budou stanice: Smečno, Studňoves, Slaný m. d. a neobsazené nákladiště Přelice veřejné dopravě.
Adrie Praha Španělsko Madrid Hamburk Marseille Hrubčice Kolín Smečno Slaný Studňoves Slaný m . d
32 article
Dividenda. Akc. společnost na výrobu porcu- lánu v Duchcově vyplácí letos 7 proti 81/290. Adresář českých firem »Naše prameny« vydán byl právě národohospodátskou jednotou. Adresář tento vyžádala si česká veřejnost, aby jí byl vodítkem při nákupech a poněvadž obsahuje četné, dosud neznámé adresy české výroby, jest žádoucno, aby rozlétl se po celých Čechách i do nejmenší vesnice. Žádají se pp. knihkupci, obchodníci, trafikanti i spolky, aby se o adresář hlásili v národohospodářské jednotě v Praze, Spálená ulice č. 34. Výtisk za 20 haléřů. poštou 25 haléřů, knihkupcům do komise. Démantový syndikát. Cnystaná reorg vnisace syndikátu surových diamantů má za účel udržeti dosavadní úroveň cenovou. Inselvence. Vídeňský spolek věřitelů hlásí tyto insolvence: Azderban Markus, kupec v Zuravnu. Antal Alajos, prot. obchodník s oděvy v Jászberenu. Vamoscher Sandor, kupec v Baju. Hirschenfelder Jan, kupec ve sv. Vítu. Obradovič Vladimír, sklad obuvi a klobouků v Panesově. Lukac Vaso, prot. kupec ve Vrgiu Mostu. Abeles Jakub, kupec v Prešpurku. Bouzkova Tereza, obchodnice v Plzni. Konkursy. Zemský soud vídeňský prohlásil kon- kurs nad firmou Pavel Birentz, obchod s prádlema pleteným zbožím. V konkurs upadla firma Boetiger a spol., stavba komínů v Sas. Kamenici s falialkami v Ustí n. L. a v Moskvě. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí v pondělí dne 14. prosince t. r. přihlášeno jest 170 kosů hovězího dobytka původu domácího a 270 kusů kusů původu haličského. Frny peněžní Vídeňská bursa-
Antal Alajos Vamoscher Sandor svatý . Vít Obradovič Lukac Vasa Abeles Jakub Bouzkův Tereza Pavel Birentz Sas Duchcov Čechy Praha Baja Vrgio Most Prešpurk Plzeň Moskva Hirschenfelder Jan Boetiger a společenský Azderban Markus
33 article
Závěrečné kursy Zástavní listy: 12. prosince 11. pros. 4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95.— 95.— 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 95.50 94.50 4proc. Hypot. banky kr. českého 96 — 96.— 3tproc. Hypot. banky kr. českého 89.— 89.45. 41/proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99 75 93 75 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze 93.— 98.— (lstřední banka čes. spořitalen 4% 100.— 100.— Akcie všeobecné depositní banky 452.— —.— x. Z Vídné, 12. prosince. (Telegr. »Národních Listů«.) Po burse. Kreditky 620 —, uherské kre- ditky 721.50, anglobanka 288 75, bankovní jednota 503—, unionka 520—, länderbanka 42075, státní dráha 670.—, jižní dráha 105.—, polabská draha 441.—, severozáp. dráha 441.75, turecké tabákové 353.—, rýmavsko muráňské 517.25, alpinky 631.—, květnová renta 94.50, uherská korunová 91.45, turecké losy 174.25, marky za hotové 117.17, ultimo 117.32. Smýšlení slabší. x. Z Vídně, 12. prosince. (Telígrám. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.65 198.85, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —. Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— . Německo šek na Brussel na delší lh. —. krátké lhůty za 100 mk. 117.15, 117.35, Německo na delší lhůty —.— —. Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.721/2, 239.921/2, Londýn na delší lh. —.—, Nový York za 100 dollarů — —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.171/1, 95.30, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 250. 75, —.—, Paříž šek 251.20, Petrohrad delší lh. — na krátké lh. za 100 fr. 95.35, 95.521/2, Paříž delší —, Curych a Basilej šek a krátké ih. .—, Švýcary, 95.271/2, 95.421/2, na delší thůty- šek a krátké Ih. 95.274/s, 95.42va na delší lh. —.—
Praha Vídný Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej lstřední banka všeobecný depozitní banka Italia šek