ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 39446be0-7632-11dc-bcba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 57, work 5, person 83, org 15
1 masthead
Roěník XXXVI
2 masthead
m ob pěanjv uml drovea eletem ro
3 masthead
odisloomněnna v
4 masthead
vpnázlo v
5 masthead
lvloomutin
6 masthead
V Praze, v neděli 13. prosince 190u.
Praha
7 masthead
a 80 nj lei
NJ
8 masthead
Číslo 343.
9 masthead
lazje
10 article
Haranni avečerní liety předplácí se v Praze v adininistraci: na mösic. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsic. . . . . . 2 KK 50 na čtvrt leta . . . . 7 K 10h ve filiálkách na měsío. . . . . . 9 K 30h Poštou: na měsla. . . . . . na čtvrt ieta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsie
Praha
11 title
E ita i k S
12 article Bnešní číslo pro Prahu I8 o 28 stranácb.
Bnešní číslo pro Prahu I8 o 28 stranácb. onl 1ot vr
Praha
13 article Neuvěřitelno!
Neuvěřitelno! Do řádného rozpočlu cislajtánského na r. 1908, jejž byl ve čtvrtek správce finaně ního ministerstva svob. p. Jorkasch Koch předložil poslanecké sněmovně — opět nen zařaděna ani sebe menší položka na zřízení české university v Brně Nic nám tedy neprospěla diplomaticky umírněná resoluce dra. Žáčka, od níž naši političtí optimisté očekávali na jisto slavnost položení základního kamene pro druhou če- skou universitu »v době nedaleké«. Mezerou ve státním rozpočtu odpovídá nám vláda zřetelně a příkře: »Nevyhovím vašemu přán ani na přes rok.« — Hrstce Vlachů ra kouských slibuje vlašskou právnickou fakultu ve Vídni neb v Terstu zřídit co nejdříve hned po Novém pak roce podá prý přísluš nou předlohu zákona parlamentu — ale český národ odkázán se svou naléhavou kulturní potřebou opět na čekání do ml nedozírné budoucnosti. Než, jakoby na tomto kopanci nebylo svrchovaně dosti, objevuje se v tomže stát- ním rozpočtu položka, která nás překvapuje jako úklad a bodá v českou hruď ostřím dýky: 70.000 K jest v rozpočtu tom pouká- záno na zřízení krajského soud v Trutnově a tolikéž na zřízení kraj ského soudu v místě neoznačeném v obvodu vrchního zemského soudu pražského. — Že tu nejde o nic méně, nežli o splnění dávné choutky německých parcelářu po zřízení pouze německéh krajského soudu a sestrojen pro něj německého kraje na samých hranicích k Prusku a to přes všechny vy- trvalé protestace našeho národa: o tom svědčí radost v německo hakatistickém táboře: »Tím jest konečné splnění německéh požadavku, který od let osmdesátých zvedán, posunuto do blízkosti do- zírnél« plesá dnes německý tisk a pp
Jorkasch Koch Vlach Nový Prusek Vídeň Terst Trutnov poslanecký sněmovna český univerzita v Brno
14 article
Bachmann a Wolf budou se na zejtří děliti o vavříny a díky svých trutnovských voličů. Vláda půně Bienerthova platí tím z svého předchůdce bar. Becka — vý palné. k němuž musil se týž dne 7. července t. r podvolit, zastrašen jsa oposičním rozmachem svých vzorných německých koalič níků, kteří mu nenadále zafarasili v parla- mentě drálu ke státním nezbytnostem řadou svých pilný návrhů, hrozíce vypřáhnutím z vládní většmy a přechodem do bezohledné oposice, nesplníi jim celý růženec jejich for mulovaných požadavků, mezi nimiž bylo té zřízení jim německého krajského soudu v Trutnově. Nevěda kudy kam, Beck podepsal vy hrdlený pakt a tak již dne 9. července mohla »Bohemie« vítězoslavit: »Především dosáhli Čechoněmci toho velkého mravního úspěchu, že donutili vládu i ostatní strany německé, by s nimi účtovalya že se uplatnili za nejdůležitější ho činitele parlamentního, Však i věcné úspěchy jsou nemálo cenné. Zmiňujeme se především toliko o zařadění položky na zřízení krajského soudu v Trutnově, což sice ještě neznamená skutečné splnění 20e- tého přání Němcův, ale vždy jest dů ležitým krokem k uskutečnění poža- davku jejich, proti němuž protivníci nejhůře brojili. Jest to přece praejudic, na nějž se Němci mohou odvolat Tolikéž nelze pod cenit, že vláda u příležitosti uznala nárok Němců na zřízení trutnovského kraj- ského soudu jakožto ryze něme- ckého.« —
Bachmann Wolf Bienerthův Beck Němcův Němec Trutnov trutnovský kraj Bohemia
15 article
Totéž potvrdil 28. července t. r. v Brou mově na veřejné schůzi pověstný K. H Wolf, řka: »Zaručené nám zřízen německého krajského soudu v Trutnově jest tak závažným ústupkem vlády. že o jeho splnění nelze pochy bo- vati.« — »Ovšem,« — dodal Wolf doslovně dále: »Zřízení krajského soudu trutnovského bude po případě možno pouze kompen sací s některým požadavkem českým, ale i pro tento případ je prý poskytnuta zá- ruka, že nesmějí býti dotčeny národní zájmy Němců. Po nějaký čas vyskytoval se český požadavek zřízení české ko- mory pro východní Čechy; nyní bu de nabídnut jako kompensace krajský soud ve Slaném, s čímž mohou Němci býti tím spíše srozuměni, ježto by pak vyjmut byl če- ský okres lounský z obvodu krajského soudu mosteckého; byl by přidělen ke krajskému soudu slanskému a krajs ký soud mostecký stal by se tím způso bem čistě německým.« — Tak již před půl rokem smluvili se ně mečtí parceláři se svým zajatcem, minister ským předsedou bar. Beckem o naši kůži
K H Wolf Wolf Němec Beck Trutnov Čechy
16 article
Ale Beck padl, koalice se rozbila a proza tímní úřadnická vláda p. Bienerthova není naprosto vázána splnit úmluvu takým nátla kem nemravným na její předchůdcích vy- hrdlenou. Nicméně hned v prvním stát ním rozpočtu, jejž nová vláda před kládá, skví se v podobě 70.000 K splnění Beckova paktu Němcům, kdežto na druhou českou universitu není praeliminován ani bídný haléř. A ke všemu nyní poslyšme, j ak dnešní liberecká »Deutsche Volks- zeitung« (orgán to Pradův) tento blahovolný skutek Bienerthův vykládá. Německo-nacio- nální ten list píše: »Dojde li nyní ke zří- zení krajského soudu v Trut- nově, pak jest tato událost výsledkem kompromisu mezi — německými a — českými stranami a náhradu za trutnovský krajský soud představuje onen zmíněný nový český soud krajský, asi ve Slaném « — Bylo by to možné? tážeme se úžasu, aby zástupci českých ná- rodních stran byli kdy přes hlavu ve škeré vlastenecké veřejnosti uzavřeli s ně meckými parcelaři takovýto nešť a s tn kompromis?
Beck Bienerthův Beckův Němec Německo Trut Slaný Deutsche Volk
17 article
Bylo by možné, aby byli zapomněli na památný ten zápas našich Grégrův, Hero- dův, Tilšerův, Trojanův, Kučerův, Englův, Vašatých, Brzorádův atd. proti trutnov- ské předloze punktační, jež chtěla totéž, oč dnes Němcům běží, zřízení ry ze německého krajského souduv Trutnově, k němuž byly by zabrány obvody okresních soudů v Hostinném, Vrch- labí, Maršově, Roketnici, Žacleři a Trutnově (vyloučením jich z obvodu krajského soudu jičínského), jakož i obvody okresních soudů v Broumově a Teplici (vyloučením jich z ob- vodu krajského soudu královéhradeckého). Naše tehdejší stanovislo znělo: Ma-li dostati Trutnov krajský soud, musí dle povahy věci býti v obvod jeho pojaty též nejblíže sou- sedící okresy české, jako zejména okres úpický, polický a jilemnický, i ne- smí již vzhledem k těm čtyř tisícům českého obyvatelstva v samém Trutnově krajský ten soud býti prohlášen za německý. Poněvadž se ale proti tomuto spravedli- vému jako rozumnému stanovisku našemu zježil německý schvál a chtělo se stůj co stůj prověsti příkoří neslýchané, sáhli jsme ke svépomoci a rozbili dne 17. května 1893 sněmovní jednání, a tím i celé punk- tace. Nuže, po 15 letech vynořuje se pří- abne
Grégrův Tilšerův Trojanův Kučerův Englův Vašatá Brzorádův Němec Trutnov Maršov Roketnice Žacler Broumov Ma Heradův
18 article
šera pouze německého krajského soudu trutnovského znovu na obzor a my máme uvěřiti, že by se tak stalo se souhlasem nynějších národních zástu peu lidu českého? Ve chvíli, kdy revolta chebských soudců a hrozné německé přelíčení s če- ským obžalovaným před něme- ckým krajským soudem v Cheb tak drasticky nám uvádějí na mysl, kam by spělo s naším právem v Čechách, kdybyse parcelace království našeho provedla: ve chvili té, že by české strany byly uzavřely kompromis s Němci o zřízení pouze ně meckého krajského soudu v Trutnově Neuvěřitelno. Nemožnol
Němec Čechy Trutnov krajský soud v Cheb
19 article Srbský král Petr l. a „La Revue“
Srbský král Petr l. a „La Revue“ Známý pařížský měsíčník »La Revue« který má styky mezinárodní a často čerpá z ně meckého pramene, uveřejňuje anonymní článek »Král Petr I. a hnutí velkosrbské«. Autor článku tvrdl, že celý poprask, provozovaný proti Ra kousku v Srbsku, nevzbuzuje v cizině nežl úsměv. Propaganda velkosrbská je dědictvím snů a vzpomínek bývalé slávy carství Dušanova. Hnutí toto vnáší též na Bosnu. Akci? prudce rozvinul »Jihoslovanský klub«, který bojuje za spojení všech Jihoslovanů a za korunovace Petra I. uspořádal výstavu a sjezd Jihoslovanů, kde se bratřili Srbové, Chorvaté, Bulhaří i Slo- vinci. Vláda usilovala o spojení s Bulharskem »Revue« zmiňuje se o aféře cetyňských pum, o stycích Srbů s Borisem Sarafovem, s nímž se Srbové usmířili, jejž, dříve nenáviděného, zahrnuli ovacemi. »Revues tvrdí, že Sarafov přijal ty projevy zcela skepticky a opět nastaly brzo staré spory s vůdcem makedonských Bul- harů i s Bulharskem, jehož vládce, rodem Ko- burk, byl označován za rakouského agenta.
Petr l Dušanův Jihoslovan Srba Chorvat St Sarafov Srbsko Bosna Bulharsko Le revue ko
20 article
Srbská vláda, sblédnuvši nemožnost dorozumění s Bulharskem, počala v Makedonii pracovatio své újmě, podporovala ozbrojené tlupy srbskě v Makedonii. Srbskou propagandu v Bosně pod- něcoval zároveň dr. Spalajkovič, jenž způsobii v okupované zemi velkosrbskou sgitaci. »Revue líči obšírně osobnosti a události léto agitace. namiřené proti Rakousku. Propaganda nabyla rázu revolučního v »Jihoslovanském klubu« když tam nabyl převahy vliv z okolí korunního prince. Po Bosně potulovali se srbětí emisati. pracovalo se pro vyvolání vzpoury, zakládal se tajná skladiště zbraní — a ještě. divnějš potrobnosti uvádí autor tánku » Revue«. Ne- jednalo se však o opravdovou revoluci, jež by byla nemožna vzhledem k mocné posáďce ra- kouské, ale bouřemi, atentáty měla býti obrá- cena pozornost Evropy na Bosnu. »Revue« opakuje bajky o atentátu, chy slaném proti černohorské panující rodině a tvrdí, že byl zosnován s vědomím srbského krále. Mělo se tím prý přispěti k uskutečněn idey velkosrhské!. A to je možné jen tehdy když se odstraní buď srbská nebo černohorská dynastie. »Revue« líčí podobně jako maďarské a německé listy, jak proniká propaganda velko- srbská do Chorvatska. Král Petr byl prý vždy spiklencem a revolucionářem. Zúčastnil se všec spiknutí proti Obrenovičům a jeho přívržene v den sňatku krále Alexandra s Dragou přísa- hali, že král Alexandr bude jimi zavražděn. »Rovne« praví dále, že se čekalo od no vého ministra zahraničních věcí Milovano- viče, že zarazí postup revolučních rejdů. Ale nemá již dosti síly, aby užil energiekých pro- středků. »Jihoslovanský klub« pokračuje ve své pokoutní činnosti, tisk srbský popuzuje lida Velkosrbové chtějí ziskati Mladoturky pro svů. udeál. Článek »Revue« je patrně inspirován z Ra kouska.
doktor Spalajkovič Petr Obrenovič Bulharsko Makedonie Boseň Rakousko Evropa Bosna Chorvatsko
21 article „La Revue Frangalse“ o Ceších
„La Revue Frangalse“ o Ceších Pařížský literárně-politický týdenník »I Revus Francaise« uveřejnila v posledním čisle dva velmi sympatické dojmy čechofilské. Mladý ro- manopisec Albert Emile Sorel, syn slavného historika Alberta Sorela, napsal velmi zajímaví článek o svých dojmech, zažitých za krátké ná vštěvy v Praze. Pan Sorel líčí vzletně krásu vznešenost Prahy a tlumočí pocity francouz ského vlastence, jenž na cestě z Německa vyvolávající v jeho duši nejsmutnější vzpomínky vstupuje do Čech, do země, kde ho vitá vrouci. bratrská sympatie. Mladý autor s vděčností ličí jak upřímně byl uvitán v Praze, jak ho přátelsky uvitali na radnici i na jubilejní výstavě. S oprav- dovým enthusiasmem píše o českém umění o Myslbekovi, Švabinském, Suchardoví, Muchovi Šetelikovi a Maroldovi, zaznamenává, jaký krásný požitek umělecký si odnesl z Národního divadla, kde viděl pověstného »Louskáčka« od Čajkov ského. Polom šíří se velmi vroucně o všech, kteří pracují pro vzájemnost francouzsko- českou, připomíná dilo Denisovo a Legerovo, uvádi
Albert Emil Sorel Myslbek Švabinský Suchardový Mucha Šetelik Marold Louskáček Denisův Legerův Praha Německo Čechy Čajkov Polom Novus Francaise národní divadlo Le revue
22 article
Régamyovu knihu »Naší bratří z Čsch«, cituje výmluvný článek pl. Adamové o ženách českých ve »Figaru« a s velkým uznáním zmiňuje se o propagandé, kterou ve prospěch styků česko- francouzských provádějí »Národní Listy«, jejich ředitel Prokop Grégr a jejich redaktor V. Hladík jehož novou knihu »O současné Francii« označuje p. Sorel lichotivými slovy. Dále naznačůje pan Sorel stručný obraz české poesie a zejména vy slovuje svůj obdiv Svatopluku Čechovi, Jaroslavu Vrchlickému, Juliu Zeyerovi, Macharoví a karakte risuje básnické dílo Ant Sovy, Em. z Čenkov a Ant. Klášterského Albert Emile Sorel konč pěknými slovy: »Zajisté hospodářský rozkvět dohody politické mezi národy jsou nutné blaho- bytu a pořádku. Spisovatelé, umělci a myslitelé mají poslání ještě vyšší, dávají proniknouti duš národa za hranice; nediskutují, nepočítají, an nespekulují. Ale tam, kde v národu, hájí- cím žárlivě svou svobodu, najdeme kult umění, inteligence a rodné řeči tam cltime se na neutrální půdě, tam jsme mezi přáteli. Toje dominující dojem, klerý jsem si odnesl z krásného města Prahy.« — V tomtéž čísle v politické kronice píše p. Louis Dausset, bývalý presi- dent municipální rady pařižské, známý jako vůdee první pařížské delegace, zavítavší do Prshy velmi vřele o pražských bouřích a s nejvěrš rozhodností háji české stanovisko.
Régamyův Adamová Prokop Grégr V Hladík Sorel Čecho Vrchlický Zeyer Macharový Sova em Albert Emil Dausset Čsch Čenkov Praha
23 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 12. prosince. (Nevole n a Polonyovým odhalením.) Čteme ve zprávách o včerejší schůzi uherské sněmovny že v kulnárech se vášnávě odsuzovala řeč Polo nyova. Horliví stoupenci vlády Wekerlovy na zývali perfidií, že se bývalý člen této vlády odvážil vynášeti na veřejnost politická ta jemství. My nechápeme dobře, proč se pánov v uherské sněmovně rozhořčují. Vše to, co posl. Polonyi ve sněmovně „odhalil“ o osmi punk tech úmluvy, uzavřené mezi korunou a nynějš uherskou koaličnou vládou, bylo známo už v dubnu r. 1906, když dr. Wekerle se svým kabinetem převzal otěže vlády a bylo nejednou také otištěné ve vládních novinách. Není tajem- stvím ani o smý. Polonyem odhalený bod úmlu- vy, jímž se koaličné vládě ukládá, že provede volební opravu „na nejméně v těch rozměrech. v jakých ji připravila dosavadní (Fejérvárova) vláda“. Když hr. Andrássy předložil sněmovně svou famosní volební opravu, všechen oposičný tisk jej obvinil z věrolomnosti, poukázav na text osmého bodu úmluvy, dle níž oprava nemu býti horší, než projekt Krystofův. Ač tehdu An- drássy i Wekerle svorně zapřeli, že převzal
Polonyův Wekerlův doktor Wekerle Andrássy Krystofův Praha
24 article
V drobném prodeji ranní člslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . za d h Ve filálkách na vonkov ranní clslo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5 k lneeráty platí se hotové napřed. Předplscení a inserty přijima administrace v Marianské ul.,s. Tam nacházejí se táž redakce tiskárna a sxpodice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracajl
25 article
takový závazek, nikdo jim neuvěřil a neuvěří ani nyní Wekerlovi, tvrdícímu, že Polonyi od- stavec o volební opravě sdělil nesprávně. Proč tedy ta bouře nevole v pešťských ku- loárech, když Polonyi nepověděl nic, co by ne- bylo již známo? Prostě proto, že Wekerlovu ka- binetu je nepříjemno, že bývalý, do věcí dopo- drobna zasvěcený soudruh potvrzuje veřejně v parlamentě věci sice známé, ale kabinetu nyni nepříjemné, poněvadž jej usvědčují z věrolom- stva. A je charakteristické pro maďarské oli- garchy, že odhalení provádí právě onen člen „velikého“ ministerstva, který pro své „sou- kromé obchody“ musil býti na rychlo odstraněn z kabinetu, aby ostatní jeho členové mohli býu vyznamenáni bodností tajných radů. V Praze, 11. prosince. (Jihoslo v an proti bar. Bienerthovi.) Rozpočtová řeč bar. Bienertha, jenž se, mluvě o vlašské unt- versitě, nezmínil ani slovem o vysoké škole slovinské, způsobila zlý dojem u Jihosto- vanů. Klerikální „Slovenec“ nazývá ji přímo provokací. Přechází-li bar. Bienerth přes Jiho- slovany, kteří se společně zasazují o zřízení slo- vinské vysoké školy, mlčením k jednacímu po- řadu, dá se to vysvětliti leda tím, že nestojí o pomoc jižních Slovanů. V té věci — píše „Sloven.“ — může se bar. Bienerthovi vyho- věti, neboť jižní Slované nezůstanou mu dlužnl odpověď a budou jednomyslně hlasovati proti pilnosti zatímného rozpočtu V Praze, 11. prosince. (Slezskí vo- lební oprava nebudo schválena.) „Gaz. Narod.“ se dovídá, že volební oprava, na níž se slezský sněm usnesl v podzimoím z- sedání, proti níž však rozhodně protestují s oci- ální demokraté, nebude vládou předlo- žena k sankci, nýbrž bude vrácena sněmu, který bude ještě tento měsíc svolán ke krátkému za- sedání, aby mohl volební opravu znovu opraviti.
Polonyi Wekerlův Bienerth Slovan Slezskí Praha Gaza
26 article
„Gaz. Národ.“ vidí v tomto vládním opatřen odměnu, poskytnutou sociálním demokratům za to, že se v parlamentě chovají slušně. Proti volební opravě slezské neprotestuj však pouze sociální demokraté, nýbrž i občan- ské slovanské strany ve Slezsku. Protestovali proti ní veřejně Poláci a k jich protestu při- pojil se také výkonný výbor starostenských sbo- rů, jenž ve schůzi konané dne 3. t. m. v Mor Ostravě přijal tento projev: „My zástupcové če- ských starostů těžce neseme a co nejrozhodněj protestujeme proti krutému bezpráví, jež se če- skému obyvatelstvu stalo volební reformou, při- jatou na sněmě tohoto vévodství. Šedesáti pro- centům slovanského obyvatelstva nedostane se ani třetiny veškorých zástupců na sněmě. Žá- dáme proto vládu, aby usilovně pracovala k to- mu, by většině slovanského občanstvá ve vé- vodství slezském dostalo se v dopě co nejkratší spravedlivého zastoupení na sněmě vévodství.
Polák Gaza Slezsko Ostrava
27 article
Z Terstu, 10. prosince. (Srbové pr vlašskou universitu v Terstě.) Tyto dni chorvatští a slovinští posluchači štyrsko- hradecké university přijali resoluci, v níž žádaje za zřízení vysokých škol slovinských i vlašských ohražují se však proti tomu, aby se vlašská uni- versita zřídila v Terstě, poněvadž Slovinci ne- mohou uznati Terst za výhradný majetek Vla- chů, činíce si v něm právo na úplnou rovnopráv- nost s Vlachy. Proto zde překvapilo, že srbšt studenti v Štyrském Hradci se v této věci rozešli s osatními Jihoslovany a na zvláštní sehůzi při jali resoluci, ve které souhlasí se zřízením vlaš- ské právnické fakulty v Terstě, odůvodňujíce své odchylné mínění tím, že Vlachové svým ma- lým počtem a Terst svou zeměpisnou polobou nejsou nebezpečni národní existenci ani pokroku rakouských Slovinců. Naopak povinnosti Jiho slovanů jest prý sblížiti se co nejtěsněji s Vla chy, aby se spolu s nimi mohli úspěšněji bránit návalu Německa. „Edinost vytýká srbským studentům, že ne- znají náležitě povahy terstských Vlachů, jiek
Srba Slovinec Vlach Jihoslovan Terst Terstě Německo vlašský univerzita Terstě hradecký univerzita Štyrský Hradec
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. B— (Kronika.) O hraběti Harrachov jste četli! Oslaveny osmdesáté narozeniny sta- rého vlastence a mecenáše českého. A se starým jménem vyplula na povrch zase naše »otázka Ilechtická«. Však ji znáte ! Je dost bolestná jako všecky naše »otázky«. — Kde je naše šlechla? Proč nekoná česká šlechla svoji povinnost? Arci json hlediska a nepřipouští si anita kovou starost. — Jaká pak šlechtická otázka ? Neni žádné! Nemáme šlechtu s nepotřebujeme žádné Starý předsudek, dávno překonaný o nějak šlechtě! Zkrátka, šlechta se přežila ! Zrovna tak slýcbáte: — Někdo se nastudil? Nesmysl! Nen žádného nastuzení! Kdo nechice, nenastudí se Je to staré předsudek !. . . Ale jak se změnila povětrnost, straší hne na všech stranách chřipky a rýmy, katary mož- ných a nemožných orgánů, záněty, rheumata, bolesti a trapné pocity na povrchu či uvnite Nedáte nic na přadsudek, ale množství lidiček chodí přec se zavázanou hlavou, pokašláváa pofňukává. Nastudili sel čodse A předsudek, není-li zrovna živlem, zdáse aspoň nějakým kořením života. Lidé se bez něho neobejdou, nechtějí se obejíti. Snad ne- mohou. Jednoho předsudku se zbavili a už s stvořili nový, jedním oknem ze sféry předsudku utekli a druhým se do něho cpou. Šlechta se přežila! Doba ji překonala, vy- tlačila ji z velejného života, zbavila ji všelikýeh privilejí, strhala zlatý rámeček, kterým obklo- peny byly v obecné představě všecky pojmy erbu a urozenosti. Dávno přestala šlechta hrál svoji poručnickou roli ve společnosti. Nikdoaa
Harrachov Nen
29 article
se neklaní šlechtici jen proto, že je šlechtie. Však přes to množství tím úsilovněji pěstuje svoje choutky šlechtické, vyhledává šlechtické styky, zakládá si na nich, chlubí se jimi, tlačí se, kde může, do šlechtické společnosti, opičí se po mravech »urozených« a snaží se za každou cenu opatřit si nějaké příslušné zdání Nejpokročilejší stát, severoamerická republika, nezná šlechty, netrpl žádné privileje, postavila se docela mimo dosah a vliv starosvělských ná- zorů a předsudků, ale Američan, sotva dostoupil vrchole svých snah a stal se milionářem, sotva nabyl všeho, »co život poskytuje«, upadá v ho- rečku »starosvropství«. Nezná jiné touhy, než stát se šlechticem. Je blažen, najde-li se v Evropě nějaký majítel starého erbu dost zchátralý a pošramocený, který by se uvolil vstoupit s nim v poměr přibuzenský a dovolil, čerstvě raženými americkými miliony ozlatit trochu starý jeho a omšený věkem evropský Předsudek neúmorný ! Světovládný! Jakže ? Námitka nějaká? — Jsem zásadním odpůrcem slechtictví Neuznávám je, nestojím o ně ! . . . Nic nevadí! A také nic neplatí váš vzdor- Nikdo vám šlechtictví — nenabízí. Však z těch kterým bylo nabídnuto, či kterým kyne možnost nějaká: kolik jich dovedlo odolati? A oni rozhodují, ne Vy, protože oni jsou — V Praze, 12 prosince. štlt.
severoamerický republika Američan Evropa Praha
30 article
většina. A konečně, my, kdož se pokládáme za ne- přistupny a vysoko povznešeny nad mocnost kouzla, co nečiníme? Prohlašujeme za šlechtice aspoň — sebe. Vynalézáme nový titul šlechticiví, nový aristokratism, nový erb a novou uroze- nost: šlechtictví ducha, talentu, schopnosti! A podstata všeho aristokratismu Potřeba jedince, neskrotný pud převyšovat někoho, lišit se od zástupu, týčit nad někým hlavu, někomu vládnout, vidět někoho pod se- bou, ať už mocí předsudku nebo — jiného kouzla. Táž podstata dnes jako — před tisle o o lety.
31 article
Hlediska se křižují, idev? hesla Třídné heslo vylučuje z národa jednou šlechtice, jindy měšťáka, jindy proletáře. Co naposled z národa zbyde? Život rodí zájmy, zájem se zvedá prol zájmu, vrstva proti vrstvě, v zápase roste dílo kulturné. A kultura? Obsáhá hlediska, zájmy. snahy — všecky. Žádný zájem sám o sobě nedá kulturu, žádná vrstva sama o sobě, žádná třída ji nerodí. Teprv celek tvoří kulturu A kulturný celek je národ! A celek nemůžese trvale obejít bez svých čáslí a národ nikol bez svých — vrstev. Není proletáře, který by odmítl, stát se měštákem, kde se mu možnost naskytne. A není měšťáka nebo inteligenla, který by pohrdl se vyšinout k nějakému vreholu svého ideálu ať už toho či onoho společenského — kouzla. A je-li členem národa, kterému se ne- dostává vrstvy, po které touží a je-li touha jeho silnější, nežli jeho vědomi idey, obráti se tam, kde touze jeho bude — vyhověno. Američan stane se Evropanem, český urozenec, aby by počítán k vrstvě, na které mu záleží — odrodí se. Aspoň zevnější formou života se odrodi. A přece je existenční zájem národa, aby se jeho sily netratily, jeho krev neodrozovala A jako polřeba kulturného celku káže, pracovat všemi obory, tak existence národa káže, udržo vat všecky vrstvy, obsáhat celou stupnici, po- skytovat půvab ideálu všem snahám a tužbám.
Američan Evropan
32 article
— Šlechta nekoná svoji povinnost ! . .. A jaká že je přední povinnost dnešní české šlechty ? Jednou v Národním divadle, na chodb v mezisktí, potkali jste známého šlechtice. Hodný muž, dobrosrdečný, ode dávna žije v ci- zině. Jen občas se vrací domů na návštěvu. Syn starého rodu cítí se našincem, zajímá se o věci vlastenecké. — Jak se vám líbí v našem divadle Což jiného se můžete tázat v konvenčním rozhovoru, muž k muži, v poměru nijak dů věrném. — Rád sem zacházím! Obzvlášt na operu Orkestr, sbory i výkony jsou výborně, výprava skvělá! Také lídové hry rád vídám! Jenom víte, tyhle ty věci. Něco škubalo mluvčímu kolem koutků. Dávali právě francouzskou salonní hru. — Víte, poslouchá se tak divné! Naje višti samý vévoda, markýz, samá komtesa všecko mluví spolu — česky! Zní to tak ne podobno pravdě, řekl bych tak nepřiro zené Někde v uchu se to staví na příč! Nikdo v životě to neuslyšíš ..
Šlechta národní divadlo Orkestrálie
33 article
— Zeela správný pocit! A vida, pan hrabě, to by tak byl úkol — pro vás! Vy a vaš přátelé — máte jich přece několik, kteří se ci našinci! — měli byste vynaložit všecku svou enen gii k tomu clli! Měli byste působit, aby rodiny domácnosti a všecka společnost české šlechty vráceny byly národu, jazyku národnímu kultuře národní . . — Inu, pravda arci, arci ! Ale, víte, je t náramně těžká věc! .. Tu padlo vlastní situačné slovo ! Těžké je! A co je těžké, je právě — povinnost. A každá vrstva má svoji. A povinnos šlechty je jiná v každém národé, jako je jiná v každé době. Jiná byla ve středověku, jiná v osmnáctém stoleti, jiná je v dnešní Francii jiná v Némecku, v Anglii, v Polsce a v Rusku A v Čechách pro českou slechtu není na ten čas vyšší a naléhavější povinnosti, než vráti národu společenskou vrstvu, která mu byl odcizena a která mu náležíl se n p on nlido bro b loa lno eo tsobi a zolotemb enlh
Francie Anglie Rusko Čechy národní kultura národní . . — Ina
34 article
Težké je, co není lehke! A není lenke plavat proti proudu! A proud v připadé daném jsou —— tradice. Vrstva má svůj zděděný způsoh života, své názory, svůj mrav, svoje formy tradice společenské. Tradice jsou životným zá. konem vrstvy Těmi vrstva žije a dýše. Jedine podléhá tu prostě obecnému zákonu a miz v proudu. Někdy některý vybočí, puzen okol- nostmi postaví se mimo proud, přijme způsoby a názory jiných vrstev, stane se inteligentem. měšťákem, třeba proletářem. Ale na proudu obecném nic se tím nezmění. Proud běží dále korytem vrstvy. Kdo vybočil, pokládán je za po- divína, za vyloučence, za ztracence, za nešťast- níka, který se rozešel s obecným zákonem Však zákon — trvál Ale nevybočit z koryta, setrvat v něm, al postavit se — proti proudu? Zástat členem vrstvy, postavit se napřič tradicím, čelit nejen odporu, vzdorovat překážkám, ale zdolat je překonat, a nejen nevybočit z proudu, ale pří- mo zmistrovat živel a obrátit jiným směrem, zvitězit nad tradicí a způsobit, aby zaměnen byla tradicí — novou? Kdož se toho může odvážit ? Jenom silák. výminečník, jedinec nezvyklých, vynikajících darů A kolik se rodí takových, kteří dovedou zdolávat nejtěžší překážky a obracet proudyda nových — směrů? A za jakou dobu se rodí takoví mohut- níci? Ani velké jméno ani počet předků ani počet slatků pozemských nestačí, kde úkol volá po síle ducha, talentu a povahy, po takové síle která za všech okolnosti, vůči všem překážkám dovede vykonat — své divy. Našli se už synové starých rodů, dědici požehnaných statků, kteří pro svoji osobu při- inuli ke véci národa a postavili se do služeb jeho idey, ale statný rek, povolaný k úkolu vitěze, který by dovedl vysoko vzlýčit prapor idey a strhnout za sebou celý proud, mocný budič a obroditel v retv y — teprv se čeká,