2
masthead
m ob pěanjv uml
drovea eletem
ro
3
masthead
odisloomněnna v
6
masthead
V Praze, v neděli 13. prosince 190u.
Praha
7
masthead
a 80 nj lei
NJ
10
article
Haranni avečerní liety
předplácí se
v Praze v adininistraci:
na mösic. . . . . . 2 K —h
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsic. . . . . . 2 KK 50
na čtvrt leta . . . . 7 K 10h
ve filiálkách
na měsío. . . . . . 9 K 30h
Poštou:
na měsla. . . . . .
na čtvrt ieta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsie
Praha
12
article
Bnešní číslo pro Prahu I8 o 28 stranácb.
Bnešní číslo pro Prahu I8 o 28 stranácb.
onl 1ot
vr
Praha
13
article
Neuvěřitelno!
Neuvěřitelno!
Do řádného rozpočlu cislajtánského na
r. 1908, jejž byl ve čtvrtek správce finaně
ního ministerstva svob. p. Jorkasch Koch
předložil poslanecké sněmovně — opět nen
zařaděna ani sebe menší položka na
zřízení české university v Brně
Nic nám tedy neprospěla diplomaticky
umírněná resoluce dra. Žáčka, od níž naši
političtí optimisté očekávali na jisto slavnost
položení základního kamene pro druhou če-
skou universitu »v době nedaleké«. Mezerou
ve státním rozpočtu odpovídá nám vláda
zřetelně a příkře: »Nevyhovím vašemu přán
ani na přes rok.« — Hrstce Vlachů ra
kouských slibuje vlašskou právnickou fakultu
ve Vídni neb v Terstu zřídit co nejdříve
hned po Novém pak roce podá prý přísluš
nou předlohu zákona parlamentu — ale
český národ odkázán se svou naléhavou
kulturní potřebou opět na čekání do ml
nedozírné budoucnosti.
Než, jakoby na tomto kopanci nebylo
svrchovaně dosti, objevuje se v tomže stát-
ním rozpočtu položka, která nás překvapuje
jako úklad a bodá v českou hruď ostřím
dýky: 70.000 K jest v rozpočtu tom pouká-
záno na zřízení krajského soud
v Trutnově a tolikéž na zřízení kraj
ského soudu v místě neoznačeném v obvodu
vrchního zemského soudu pražského. —
Že tu nejde o nic méně, nežli o splnění
dávné choutky německých parcelářu
po zřízení pouze německéh
krajského soudu a sestrojen
pro něj německého kraje na samých
hranicích k Prusku a to přes všechny vy-
trvalé protestace našeho národa: o tom svědčí
radost v německo hakatistickém táboře: »Tím
jest konečné splnění německéh
požadavku, který od let osmdesátých
zvedán, posunuto do blízkosti do-
zírnél« plesá dnes německý tisk a pp
Jorkasch Koch
Vlach
Nový
Prusek
Vídeň
Terst
Trutnov
poslanecký sněmovna
český univerzita v Brno
14
article
Bachmann a Wolf budou se na zejtří
děliti o vavříny a díky svých trutnovských
voličů. Vláda půně Bienerthova platí tím z
svého předchůdce bar. Becka — vý palné.
k němuž musil se týž dne 7. července t. r
podvolit, zastrašen jsa oposičním rozmachem
svých vzorných německých koalič
níků, kteří mu nenadále zafarasili v parla-
mentě drálu ke státním nezbytnostem řadou
svých pilný návrhů, hrozíce vypřáhnutím
z vládní většmy a přechodem do bezohledné
oposice, nesplníi jim celý růženec jejich for
mulovaných požadavků, mezi nimiž bylo té
zřízení jim německého krajského soudu
v Trutnově.
Nevěda kudy kam, Beck podepsal vy
hrdlený pakt a tak již dne 9. července
mohla »Bohemie« vítězoslavit: »Především
dosáhli Čechoněmci toho velkého mravního
úspěchu, že donutili vládu i ostatní
strany německé, by s nimi účtovalya
že se uplatnili za nejdůležitější ho
činitele parlamentního, Však i věcné úspěchy
jsou nemálo cenné. Zmiňujeme se především
toliko o zařadění položky na zřízení
krajského soudu v Trutnově, což
sice ještě neznamená skutečné splnění 20e-
tého přání Němcův, ale vždy jest dů
ležitým krokem k uskutečnění poža-
davku jejich, proti němuž protivníci nejhůře
brojili. Jest to přece praejudic, na nějž
se Němci mohou odvolat Tolikéž nelze pod
cenit, že vláda u příležitosti uznala
nárok Němců na zřízení trutnovského kraj-
ského soudu jakožto ryze něme-
ckého.« —
Bachmann
Wolf
Bienerthův
Beck
Němcův
Němec
Trutnov
trutnovský kraj
Bohemia
15
article
Totéž potvrdil 28. července t. r. v Brou
mově na veřejné schůzi pověstný K. H
Wolf, řka: »Zaručené nám zřízen
německého krajského soudu v Trutnově
jest tak závažným ústupkem vlády.
že o jeho splnění nelze pochy bo-
vati.« — »Ovšem,« — dodal Wolf doslovně
dále: »Zřízení krajského soudu trutnovského
bude po případě možno pouze kompen
sací s některým požadavkem českým, ale
i pro tento případ je prý poskytnuta zá-
ruka, že nesmějí býti dotčeny národní
zájmy Němců. Po nějaký čas vyskytoval se
český požadavek zřízení české ko-
mory pro východní Čechy; nyní bu de
nabídnut jako kompensace krajský soud ve
Slaném, s čímž mohou Němci býti tím spíše
srozuměni, ježto by pak vyjmut byl če-
ský okres lounský z obvodu krajského
soudu mosteckého; byl by přidělen ke
krajskému soudu slanskému a krajs ký
soud mostecký stal by se tím způso
bem čistě německým.« —
Tak již před půl rokem smluvili se ně
mečtí parceláři se svým zajatcem, minister
ským předsedou bar. Beckem o naši kůži
K H Wolf
Wolf
Němec
Beck
Trutnov
Čechy
16
article
Ale Beck padl, koalice se rozbila a proza
tímní úřadnická vláda p. Bienerthova není
naprosto vázána splnit úmluvu takým nátla
kem nemravným na její předchůdcích vy-
hrdlenou. Nicméně hned v prvním stát
ním rozpočtu, jejž nová vláda před
kládá, skví se v podobě 70.000 K splnění
Beckova paktu Němcům, kdežto na druhou
českou universitu není praeliminován ani
bídný haléř. A ke všemu nyní poslyšme, j ak
dnešní liberecká »Deutsche Volks-
zeitung« (orgán to Pradův) tento blahovolný
skutek Bienerthův vykládá. Německo-nacio-
nální ten list píše: »Dojde li nyní ke zří-
zení krajského soudu v Trut-
nově, pak jest tato událost výsledkem
kompromisu mezi — německými
a — českými stranami a náhradu
za trutnovský krajský soud představuje onen
zmíněný nový český soud krajský, asi ve
Slaném « —
Bylo by to možné? tážeme se
úžasu, aby zástupci českých ná-
rodních stran byli kdy přes hlavu ve
škeré vlastenecké veřejnosti uzavřeli s ně
meckými parcelaři takovýto nešť a s tn
kompromis?
Beck
Bienerthův
Beckův
Němec
Německo
Trut
Slaný
Deutsche Volk
17
article
Bylo by možné, aby byli zapomněli na
památný ten zápas našich Grégrův, Hero-
dův, Tilšerův, Trojanův, Kučerův, Englův,
Vašatých, Brzorádův atd. proti trutnov-
ské předloze punktační, jež chtěla
totéž, oč dnes Němcům běží, zřízení ry ze
německého krajského souduv
Trutnově, k němuž byly by zabrány
obvody okresních soudů v Hostinném, Vrch-
labí, Maršově, Roketnici, Žacleři a Trutnově
(vyloučením jich z obvodu krajského soudu
jičínského), jakož i obvody okresních soudů
v Broumově a Teplici (vyloučením jich z ob-
vodu krajského soudu královéhradeckého).
Naše tehdejší stanovislo znělo: Ma-li dostati
Trutnov krajský soud, musí dle povahy věci
býti v obvod jeho pojaty též nejblíže sou-
sedící okresy české, jako zejména okres
úpický, polický a jilemnický, i ne-
smí již vzhledem k těm čtyř tisícům českého
obyvatelstva v samém Trutnově krajský
ten soud býti prohlášen za německý.
Poněvadž se ale proti tomuto spravedli-
vému jako rozumnému stanovisku našemu
zježil německý schvál a chtělo se stůj co
stůj prověsti příkoří neslýchané, sáhli jsme
ke svépomoci a rozbili dne 17. května 1893
sněmovní jednání, a tím i celé punk-
tace. Nuže, po 15 letech vynořuje se pří-
abne
Grégrův
Tilšerův
Trojanův
Kučerův
Englův
Vašatá
Brzorádův
Němec
Trutnov
Maršov
Roketnice
Žacler
Broumov
Ma
Heradův
18
article
šera pouze německého krajského soudu
trutnovského znovu na obzor a my máme
uvěřiti, že by se tak stalo se souhlasem
nynějších národních zástu peu
lidu českého?
Ve chvíli, kdy revolta chebských soudců
a hrozné německé přelíčení s če-
ským obžalovaným před něme-
ckým krajským soudem v Cheb
tak drasticky nám uvádějí na mysl, kam by
spělo s naším právem v Čechách, kdybyse
parcelace království našeho provedla: ve
chvili té, že by české strany byly uzavřely
kompromis s Němci o zřízení pouze ně
meckého krajského soudu v Trutnově
Neuvěřitelno. Nemožnol
Němec
Čechy
Trutnov
krajský soud v Cheb
19
article
Srbský král Petr l. a „La Revue“
Srbský král Petr l. a „La Revue“
Známý pařížský měsíčník »La Revue«
který má styky mezinárodní a často čerpá z ně
meckého pramene, uveřejňuje anonymní článek
»Král Petr I. a hnutí velkosrbské«. Autor článku
tvrdl, že celý poprask, provozovaný proti Ra
kousku v Srbsku, nevzbuzuje v cizině nežl
úsměv. Propaganda velkosrbská je dědictvím
snů a vzpomínek bývalé slávy carství Dušanova.
Hnutí toto vnáší též na Bosnu. Akci? prudce
rozvinul »Jihoslovanský klub«, který bojuje za
spojení všech Jihoslovanů a za korunovace
Petra I. uspořádal výstavu a sjezd Jihoslovanů,
kde se bratřili Srbové, Chorvaté, Bulhaří i Slo-
vinci. Vláda usilovala o spojení s Bulharskem
»Revue« zmiňuje se o aféře cetyňských pum,
o stycích Srbů s Borisem Sarafovem, s nímž
se Srbové usmířili, jejž, dříve nenáviděného,
zahrnuli ovacemi. »Revues tvrdí, že Sarafov
přijal ty projevy zcela skepticky a opět nastaly
brzo staré spory s vůdcem makedonských Bul-
harů i s Bulharskem, jehož vládce, rodem Ko-
burk, byl označován za rakouského agenta.
Petr l
Dušanův
Jihoslovan
Srba
Chorvat
St
Sarafov
Srbsko
Bosna
Bulharsko
Le revue
ko
20
article
Srbská vláda, sblédnuvši nemožnost dorozumění
s Bulharskem, počala v Makedonii pracovatio
své újmě, podporovala ozbrojené tlupy srbskě
v Makedonii. Srbskou propagandu v Bosně pod-
něcoval zároveň dr. Spalajkovič, jenž způsobii
v okupované zemi velkosrbskou sgitaci. »Revue
líči obšírně osobnosti a události léto agitace.
namiřené proti Rakousku. Propaganda nabyla
rázu revolučního v »Jihoslovanském klubu«
když tam nabyl převahy vliv z okolí korunního
prince. Po Bosně potulovali se srbětí emisati.
pracovalo se pro vyvolání vzpoury, zakládal
se tajná skladiště zbraní — a ještě. divnějš
potrobnosti uvádí autor tánku » Revue«. Ne-
jednalo se však o opravdovou revoluci, jež by
byla nemožna vzhledem k mocné posáďce ra-
kouské, ale bouřemi, atentáty měla býti obrá-
cena pozornost Evropy na Bosnu.
»Revue« opakuje bajky o atentátu, chy
slaném proti černohorské panující rodině a
tvrdí, že byl zosnován s vědomím srbského
krále. Mělo se tím prý přispěti k uskutečněn
idey velkosrhské!. A to je možné jen tehdy
když se odstraní buď srbská nebo černohorská
dynastie. »Revue« líčí podobně jako maďarské
a německé listy, jak proniká propaganda velko-
srbská do Chorvatska. Král Petr byl prý vždy
spiklencem a revolucionářem. Zúčastnil se všec
spiknutí proti Obrenovičům a jeho přívržene
v den sňatku krále Alexandra s Dragou přísa-
hali, že král Alexandr bude jimi zavražděn.
»Rovne« praví dále, že se čekalo od no
vého ministra zahraničních věcí Milovano-
viče, že zarazí postup revolučních rejdů. Ale
nemá již dosti síly, aby užil energiekých pro-
středků. »Jihoslovanský klub« pokračuje ve své
pokoutní činnosti, tisk srbský popuzuje lida
Velkosrbové chtějí ziskati Mladoturky pro svů.
udeál.
Článek »Revue« je patrně inspirován z Ra
kouska.
doktor
Spalajkovič
Petr
Obrenovič
Bulharsko
Makedonie
Boseň
Rakousko
Evropa
Bosna
Chorvatsko
21
article
„La Revue Frangalse“ o Ceších
„La Revue Frangalse“ o Ceších
Pařížský literárně-politický týdenník »I
Revus Francaise« uveřejnila v posledním čisle
dva velmi sympatické dojmy čechofilské. Mladý ro-
manopisec Albert Emile Sorel, syn slavného
historika Alberta Sorela, napsal velmi zajímaví
článek o svých dojmech, zažitých za krátké ná
vštěvy v Praze. Pan Sorel líčí vzletně krásu
vznešenost Prahy a tlumočí pocity francouz
ského vlastence, jenž na cestě z Německa
vyvolávající v jeho duši nejsmutnější vzpomínky
vstupuje do Čech, do země, kde ho vitá vrouci.
bratrská sympatie. Mladý autor s vděčností ličí
jak upřímně byl uvitán v Praze, jak ho přátelsky
uvitali na radnici i na jubilejní výstavě. S oprav-
dovým enthusiasmem píše o českém umění
o Myslbekovi, Švabinském, Suchardoví, Muchovi
Šetelikovi a Maroldovi, zaznamenává, jaký krásný
požitek umělecký si odnesl z Národního divadla,
kde viděl pověstného »Louskáčka« od Čajkov
ského. Polom šíří se velmi vroucně o všech,
kteří pracují pro vzájemnost francouzsko- českou,
připomíná dilo Denisovo a Legerovo, uvádi
Albert
Emil
Sorel
Myslbek
Švabinský
Suchardový
Mucha
Šetelik
Marold
Louskáček
Denisův
Legerův
Praha
Německo
Čechy
Čajkov
Polom
Novus Francaise
národní divadlo
Le revue
22
article
Régamyovu knihu »Naší bratří z Čsch«, cituje
výmluvný článek pl. Adamové o ženách českých
ve »Figaru« a s velkým uznáním zmiňuje se
o propagandé, kterou ve prospěch styků česko-
francouzských provádějí »Národní Listy«, jejich
ředitel Prokop Grégr a jejich redaktor V. Hladík
jehož novou knihu »O současné Francii« označuje
p. Sorel lichotivými slovy. Dále naznačůje pan
Sorel stručný obraz české poesie a zejména vy
slovuje svůj obdiv Svatopluku Čechovi, Jaroslavu
Vrchlickému, Juliu Zeyerovi, Macharoví a karakte
risuje básnické dílo Ant Sovy, Em. z Čenkov
a Ant. Klášterského Albert Emile Sorel konč
pěknými slovy: »Zajisté hospodářský rozkvět
dohody politické mezi národy jsou nutné blaho-
bytu a pořádku. Spisovatelé, umělci a myslitelé
mají poslání ještě vyšší, dávají proniknouti duš
národa za hranice; nediskutují, nepočítají, an
nespekulují. Ale tam, kde v národu, hájí-
cím žárlivě svou svobodu, najdeme kult umění,
inteligence a rodné řeči tam cltime se na
neutrální půdě, tam jsme mezi přáteli. Toje
dominující dojem, klerý jsem si odnesl z krásného
města Prahy.« — V tomtéž čísle v politické
kronice píše p. Louis Dausset, bývalý presi-
dent municipální rady pařižské, známý jako vůdee
první pařížské delegace, zavítavší do Prshy
velmi vřele o pražských bouřích a s nejvěrš
rozhodností háji české stanovisko.
Régamyův
Adamová
Prokop Grégr
V Hladík
Sorel
Čecho
Vrchlický
Zeyer
Macharový
Sova
em
Albert
Emil
Dausset
Čsch
Čenkov
Praha
23
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 12. prosince. (Nevole n a
Polonyovým odhalením.) Čteme ve
zprávách o včerejší schůzi uherské sněmovny
že v kulnárech se vášnávě odsuzovala řeč Polo
nyova. Horliví stoupenci vlády Wekerlovy na
zývali perfidií, že se bývalý člen této vlády
odvážil vynášeti na veřejnost politická ta
jemství.
My nechápeme dobře, proč se pánov
v uherské sněmovně rozhořčují. Vše to, co posl.
Polonyi ve sněmovně „odhalil“ o osmi punk
tech úmluvy, uzavřené mezi korunou a nynějš
uherskou koaličnou vládou, bylo známo už
v dubnu r. 1906, když dr. Wekerle se svým
kabinetem převzal otěže vlády a bylo nejednou
také otištěné ve vládních novinách. Není tajem-
stvím ani o smý. Polonyem odhalený bod úmlu-
vy, jímž se koaličné vládě ukládá, že provede
volební opravu „na nejméně v těch rozměrech.
v jakých ji připravila dosavadní (Fejérvárova)
vláda“. Když hr. Andrássy předložil sněmovně
svou famosní volební opravu, všechen oposičný
tisk jej obvinil z věrolomnosti, poukázav na
text osmého bodu úmluvy, dle níž oprava nemu
býti horší, než projekt Krystofův. Ač tehdu An-
drássy i Wekerle svorně zapřeli, že převzal
Polonyův
Wekerlův
doktor
Wekerle
Andrássy
Krystofův
Praha
24
article
V drobném prodeji
ranní člslo o sobě . . za 8h
večerni
. . . . . . za d h
Ve filálkách na vonkov
ranní clslo . . . . . . . 10h
vočerní . . . . . . . . 5 k
lneeráty
platí se hotové napřed.
Předplscení a inserty přijima
administrace v Marianské ul.,s.
Tam nacházejí se táž
redakce tiskárna a sxpodice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracajl
25
article
takový závazek, nikdo jim neuvěřil a neuvěří
ani nyní Wekerlovi, tvrdícímu, že Polonyi od-
stavec o volební opravě sdělil nesprávně.
Proč tedy ta bouře nevole v pešťských ku-
loárech, když Polonyi nepověděl nic, co by ne-
bylo již známo? Prostě proto, že Wekerlovu ka-
binetu je nepříjemno, že bývalý, do věcí dopo-
drobna zasvěcený soudruh potvrzuje veřejně
v parlamentě věci sice známé, ale kabinetu nyni
nepříjemné, poněvadž jej usvědčují z věrolom-
stva. A je charakteristické pro maďarské oli-
garchy, že odhalení provádí právě onen člen
„velikého“ ministerstva, který pro své „sou-
kromé obchody“ musil býti na rychlo odstraněn
z kabinetu, aby ostatní jeho členové mohli býu
vyznamenáni bodností tajných radů.
V Praze, 11. prosince. (Jihoslo v an
proti bar. Bienerthovi.) Rozpočtová
řeč bar. Bienertha, jenž se, mluvě o vlašské unt-
versitě, nezmínil ani slovem o vysoké škole
slovinské, způsobila zlý dojem u Jihosto-
vanů. Klerikální „Slovenec“ nazývá ji přímo
provokací. Přechází-li bar. Bienerth přes Jiho-
slovany, kteří se společně zasazují o zřízení slo-
vinské vysoké školy, mlčením k jednacímu po-
řadu, dá se to vysvětliti leda tím, že nestojí
o pomoc jižních Slovanů. V té věci — píše
„Sloven.“ — může se bar. Bienerthovi vyho-
věti, neboť jižní Slované nezůstanou mu dlužnl
odpověď a budou jednomyslně hlasovati proti
pilnosti zatímného rozpočtu
V Praze, 11. prosince. (Slezskí vo-
lební oprava nebudo schválena.)
„Gaz. Narod.“ se dovídá, že volební oprava,
na níž se slezský sněm usnesl v podzimoím z-
sedání, proti níž však rozhodně protestují s oci-
ální demokraté, nebude vládou předlo-
žena k sankci, nýbrž bude vrácena sněmu, který
bude ještě tento měsíc svolán ke krátkému za-
sedání, aby mohl volební opravu znovu opraviti.
Polonyi
Wekerlův
Bienerth
Slovan
Slezskí
Praha
Gaza
26
article
„Gaz. Národ.“ vidí v tomto vládním opatřen
odměnu, poskytnutou sociálním demokratům za
to, že se v parlamentě chovají slušně.
Proti volební opravě slezské neprotestuj
však pouze sociální demokraté, nýbrž i občan-
ské slovanské strany ve Slezsku. Protestovali
proti ní veřejně Poláci a k jich protestu při-
pojil se také výkonný výbor starostenských sbo-
rů, jenž ve schůzi konané dne 3. t. m. v Mor
Ostravě přijal tento projev: „My zástupcové če-
ských starostů těžce neseme a co nejrozhodněj
protestujeme proti krutému bezpráví, jež se če-
skému obyvatelstvu stalo volební reformou, při-
jatou na sněmě tohoto vévodství. Šedesáti pro-
centům slovanského obyvatelstva nedostane se
ani třetiny veškorých zástupců na sněmě. Žá-
dáme proto vládu, aby usilovně pracovala k to-
mu, by většině slovanského občanstvá ve vé-
vodství slezském dostalo se v dopě co nejkratší
spravedlivého zastoupení na sněmě vévodství.
Polák
Gaza
Slezsko
Ostrava
27
article
Z Terstu, 10. prosince. (Srbové pr
vlašskou universitu v Terstě.) Tyto
dni chorvatští a slovinští posluchači štyrsko-
hradecké university přijali resoluci, v níž žádaje
za zřízení vysokých škol slovinských i vlašských
ohražují se však proti tomu, aby se vlašská uni-
versita zřídila v Terstě, poněvadž Slovinci ne-
mohou uznati Terst za výhradný majetek Vla-
chů, činíce si v něm právo na úplnou rovnopráv-
nost s Vlachy. Proto zde překvapilo, že srbšt
studenti v Štyrském Hradci se v této věci rozešli
s osatními Jihoslovany a na zvláštní sehůzi při
jali resoluci, ve které souhlasí se zřízením vlaš-
ské právnické fakulty v Terstě, odůvodňujíce
své odchylné mínění tím, že Vlachové svým ma-
lým počtem a Terst svou zeměpisnou polobou
nejsou nebezpečni národní existenci ani pokroku
rakouských Slovinců. Naopak povinnosti Jiho
slovanů jest prý sblížiti se co nejtěsněji s Vla
chy, aby se spolu s nimi mohli úspěšněji bránit
návalu Německa.
„Edinost vytýká srbským studentům, že ne-
znají náležitě povahy terstských Vlachů, jiek
Srba
Slovinec
Vlach
Jihoslovan
Terst
Terstě
Německo
vlašský univerzita
Terstě
hradecký univerzita
Štyrský Hradec
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
B— (Kronika.) O hraběti Harrachov
jste četli! Oslaveny osmdesáté narozeniny sta-
rého vlastence a mecenáše českého. A se starým
jménem vyplula na povrch zase naše »otázka
Ilechtická«. Však ji znáte ! Je dost bolestná
jako všecky naše »otázky«.
— Kde je naše šlechla? Proč nekoná
česká šlechla svoji povinnost?
Arci json hlediska a nepřipouští si anita
kovou starost.
— Jaká pak šlechtická otázka ? Neni
žádné! Nemáme šlechtu s nepotřebujeme žádné
Starý předsudek, dávno překonaný o nějak
šlechtě! Zkrátka, šlechta se přežila !
Zrovna tak slýcbáte:
— Někdo se nastudil? Nesmysl! Nen
žádného nastuzení! Kdo nechice, nenastudí se
Je to staré předsudek !. . .
Ale jak se změnila povětrnost, straší hne
na všech stranách chřipky a rýmy, katary mož-
ných a nemožných orgánů, záněty, rheumata,
bolesti a trapné pocity na povrchu či uvnite
Nedáte nic na přadsudek, ale množství lidiček
chodí přec se zavázanou hlavou, pokašláváa
pofňukává. Nastudili sel
čodse
A předsudek, není-li zrovna živlem, zdáse
aspoň nějakým kořením života. Lidé se bez
něho neobejdou, nechtějí se obejíti. Snad ne-
mohou. Jednoho předsudku se zbavili a už s
stvořili nový, jedním oknem ze sféry předsudku
utekli a druhým se do něho cpou.
Šlechta se přežila! Doba ji překonala, vy-
tlačila ji z velejného života, zbavila ji všelikýeh
privilejí, strhala zlatý rámeček, kterým obklo-
peny byly v obecné představě všecky pojmy
erbu a urozenosti. Dávno přestala šlechta hrál
svoji poručnickou roli ve společnosti. Nikdoaa
Harrachov
Nen
29
article
se neklaní šlechtici jen proto, že je šlechtie.
Však přes to množství tím úsilovněji pěstuje
svoje choutky šlechtické, vyhledává šlechtické
styky, zakládá si na nich, chlubí se jimi, tlačí
se, kde může, do šlechtické společnosti, opičí
se po mravech »urozených« a snaží se za
každou cenu opatřit si nějaké příslušné zdání
Nejpokročilejší stát, severoamerická republika,
nezná šlechty, netrpl žádné privileje, postavila
se docela mimo dosah a vliv starosvělských ná-
zorů a předsudků, ale Američan, sotva dostoupil
vrchole svých snah a stal se milionářem, sotva
nabyl všeho, »co život poskytuje«, upadá v ho-
rečku »starosvropství«. Nezná jiné touhy, než
stát se šlechticem. Je blažen, najde-li se
v Evropě nějaký majítel starého erbu dost
zchátralý a pošramocený, který by se uvolil
vstoupit s nim v poměr přibuzenský a dovolil,
čerstvě raženými americkými miliony ozlatit
trochu starý jeho a omšený věkem evropský
Předsudek neúmorný ! Světovládný!
Jakže ? Námitka nějaká?
— Jsem zásadním odpůrcem slechtictví
Neuznávám je, nestojím o ně ! . . .
Nic nevadí! A také nic neplatí váš vzdor-
Nikdo vám šlechtictví — nenabízí. Však z těch
kterým bylo nabídnuto, či kterým kyne
možnost nějaká: kolik jich dovedlo odolati?
A oni rozhodují, ne Vy, protože oni jsou —
V Praze, 12 prosince.
štlt.
severoamerický republika
Američan
Evropa
Praha
30
article
většina.
A konečně, my, kdož se pokládáme za ne-
přistupny a vysoko povznešeny nad mocnost
kouzla, co nečiníme? Prohlašujeme za šlechtice
aspoň — sebe. Vynalézáme nový titul šlechticiví,
nový aristokratism, nový erb a novou uroze-
nost: šlechtictví ducha, talentu, schopnosti!
A podstata všeho aristokratismu
Potřeba jedince, neskrotný pud převyšovat
někoho, lišit se od zástupu, týčit nad někým
hlavu, někomu vládnout, vidět někoho pod se-
bou, ať už mocí předsudku nebo — jiného
kouzla.
Táž podstata dnes jako — před tisle
o o
lety.
31
article
Hlediska se křižují, idev? hesla Třídné
heslo vylučuje z národa jednou šlechtice, jindy
měšťáka, jindy proletáře. Co naposled z národa
zbyde? Život rodí zájmy, zájem se zvedá prol
zájmu, vrstva proti vrstvě, v zápase roste dílo
kulturné. A kultura? Obsáhá hlediska, zájmy.
snahy — všecky. Žádný zájem sám o sobě
nedá kulturu, žádná vrstva sama o sobě, žádná
třída ji nerodí. Teprv celek tvoří kulturu
A kulturný celek je národ! A celek nemůžese
trvale obejít bez svých čáslí a národ nikol
bez svých — vrstev. Není proletáře, který by
odmítl, stát se měštákem, kde se mu možnost
naskytne. A není měšťáka nebo inteligenla, který
by pohrdl se vyšinout k nějakému vreholu svého
ideálu ať už toho či onoho společenského —
kouzla. A je-li členem národa, kterému se ne-
dostává vrstvy, po které touží a je-li touha jeho
silnější, nežli jeho vědomi idey, obráti se tam,
kde touze jeho bude — vyhověno. Američan
stane se Evropanem, český urozenec, aby by
počítán k vrstvě, na které mu záleží — odrodí
se. Aspoň zevnější formou života se odrodi.
A přece je existenční zájem národa, aby
se jeho sily netratily, jeho krev neodrozovala
A jako polřeba kulturného celku káže, pracovat
všemi obory, tak existence národa káže, udržo
vat všecky vrstvy, obsáhat celou stupnici, po-
skytovat půvab ideálu všem snahám a tužbám.
Američan
Evropan
32
article
— Šlechta nekoná svoji povinnost ! . ..
A jaká že je přední povinnost dnešní české
šlechty ?
Jednou v Národním divadle, na chodb
v mezisktí, potkali jste známého šlechtice.
Hodný muž, dobrosrdečný, ode dávna žije v ci-
zině. Jen občas se vrací domů na návštěvu.
Syn starého rodu cítí se našincem, zajímá se
o věci vlastenecké.
— Jak se vám líbí v našem divadle
Což jiného se můžete tázat v konvenčním
rozhovoru, muž k muži, v poměru nijak dů
věrném.
— Rád sem zacházím! Obzvlášt na operu
Orkestr, sbory i výkony jsou výborně, výprava
skvělá! Také lídové hry rád vídám! Jenom
víte, tyhle ty věci.
Něco škubalo mluvčímu kolem koutků.
Dávali právě francouzskou salonní hru.
— Víte, poslouchá se tak divné! Naje
višti samý vévoda, markýz, samá komtesa
všecko mluví spolu — česky! Zní to tak ne
podobno pravdě, řekl bych tak nepřiro zené
Někde v uchu se to staví na příč! Nikdo
v životě to neuslyšíš ..
Šlechta
národní divadlo
Orkestrálie
33
article
— Zeela správný pocit! A vida, pan
hrabě, to by tak byl úkol — pro vás! Vy a vaš
přátelé — máte jich přece několik, kteří se ci
našinci! — měli byste vynaložit všecku svou enen
gii k tomu clli! Měli byste působit, aby rodiny
domácnosti a všecka společnost české šlechty
vráceny byly národu, jazyku národnímu
kultuře národní . .
— Inu, pravda arci, arci ! Ale, víte, je t
náramně těžká věc! ..
Tu padlo vlastní situačné slovo ! Těžké
je! A co je těžké, je právě — povinnost.
A každá vrstva má svoji. A povinnos
šlechty je jiná v každém národé, jako je jiná
v každé době. Jiná byla ve středověku, jiná
v osmnáctém stoleti, jiná je v dnešní Francii
jiná v Némecku, v Anglii, v Polsce a v Rusku
A v Čechách pro českou slechtu není na ten
čas vyšší a naléhavější povinnosti, než vráti
národu společenskou vrstvu, která mu byl
odcizena a která mu náležíl
se n
p on
nlido bro
b loa lno eo
tsobi a zolotemb enlh
Francie
Anglie
Rusko
Čechy
národní kultura národní . . — Ina
34
article
Težké je, co není lehke! A není lenke
plavat proti proudu! A proud v připadé daném
jsou —— tradice. Vrstva má svůj zděděný způsoh
života, své názory, svůj mrav, svoje formy
tradice společenské. Tradice jsou životným zá.
konem vrstvy Těmi vrstva žije a dýše. Jedine
podléhá tu prostě obecnému zákonu a miz
v proudu. Někdy některý vybočí, puzen okol-
nostmi postaví se mimo proud, přijme způsoby
a názory jiných vrstev, stane se inteligentem.
měšťákem, třeba proletářem. Ale na proudu
obecném nic se tím nezmění. Proud běží dále
korytem vrstvy. Kdo vybočil, pokládán je za po-
divína, za vyloučence, za ztracence, za nešťast-
níka, který se rozešel s obecným zákonem
Však zákon — trvál
Ale nevybočit z koryta, setrvat v něm, al
postavit se — proti proudu? Zástat členem
vrstvy, postavit se napřič tradicím, čelit nejen
odporu, vzdorovat překážkám, ale zdolat je
překonat, a nejen nevybočit z proudu, ale pří-
mo zmistrovat živel a obrátit jiným směrem,
zvitězit nad tradicí a způsobit, aby zaměnen
byla tradicí — novou?
Kdož se toho může odvážit ? Jenom silák.
výminečník, jedinec nezvyklých, vynikajících darů
A kolik se rodí takových, kteří dovedou
zdolávat nejtěžší překážky a obracet proudyda
nových — směrů?
A za jakou dobu se rodí takoví mohut-
níci? Ani velké jméno ani počet předků ani
počet slatků pozemských nestačí, kde úkol volá
po síle ducha, talentu a povahy, po takové síle
která za všech okolnosti, vůči všem překážkám
dovede vykonat — své divy.
Našli se už synové starých rodů, dědici
požehnaných statků, kteří pro svoji osobu při-
inuli ke véci národa a postavili se do služeb
jeho idey, ale statný rek, povolaný k úkolu
vitěze, který by dovedl vysoko vzlýčit prapor
idey a strhnout za sebou celý proud, mocný
budič a obroditel v retv y — teprv se čeká,