3
masthead
13. prosince 1908. Číslo 343.
4
article
fak do hlavy, až mu klobouk sletěl a krev vy
ryskla.
Při pohledu na krov rozdivočili se chlopi
»le ještě více baby. S křikem: „My tě odnn
tíma!“ pěstmi, vytrženými z plotu tyčkami
obušky bili Murzaňského. I děti ho bily. Když
klesl k zemi tu ho kopali i řvali nad ním: My
tě odnaučímel
Jediné jen slove „kumendyjo! Kumen-
dyjo!“ z počátku křičel Murzaňski, jemuž spou
tané ruce překážely v obraně.
Když byl již podoben zkrvácenému bal-
vanu, tu rozvážnější chlopi s voláním: „Ne
chtějte ho zabíti! sami ustali v biti a počali
rozháněti bijicí, zvláště divoké a zpilé divo-
kosti ženy. Potom wójt rozkázal čtyřem chlo-
pům, kteří Murzaňského přivedli, aby ho zanesl
do domu. Že však odnésti bylo obtížno, neboo
hrozně krvácel, položili záclony na dvě žerdi.
zapřáhli koně a dva chlopi dovezli Murzaňského
do chalupy. Hodili jim k posteli a odešli.
V télo chvíli slaly se oči Murzaňského js
né, rozumné.
„Kdo dnes mým srnám potravu donese
zašeptal.
A potom s pramenem krve vyrazil mu z roz-
třískaných žeber smích: „Hyhyhy! Kumen-
dyje!“
js
5
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Léčebný význam pouště egyptské.
Když destaví se pozdní podzim, vyznačujícíse
v našem podnebí chladem, dešti a mlhami, větrya
zachmuřenou oblohou, pocitují nedostatek světlaa
tepla slunečního nejvíce -oni nemocní, kteří zsouce
stiženi jislými vleklými nemocemi, nejsou nuceni
lcteti, nýbrž mohou prodlévati pod širým nebem ve
volné přírodě, kde v létě teplé paprsky slunsční tak
blahodárně na ně účinkovaly, že choroba jim poměrně
nejméně obtíží působila.
Aby i v chladných dobách ročních miohli užívat
dobrodiní tepla slunečního, obracejí se takoví ne
mocní na zimu do krajin s teplejším podnebim,
nás přirozeně do nejbližších takových krajin, totiž
do jižních Tyrcl, na Rivieru, do lialie a vůbec na
evropské pobřeží Středozemního moře.
Podnebí jihoevrepského pobřeží Středozemního
moře na rozdíl od nítrozemí střední Evropy vyzna-
čuje se ovšem větší teplotou vzduchu v zimě, poně-
vadž v zimě se vzduch otepluje parami ze sousedn
nesmírné spousty vodní, která se v zimě tak rychle
neochlazuje jako půda zemská, ale vzduch přímořský
jest značně vlhčí, nežli v nitrozemí.
Vlhký vzduch pak působí na člověka nepříjem
něji nežli vzduch suchý za stejných okolností a sice
jednak proto, že vóda svou přítomnosti vytlačuje ky
slík ze vzduchu, lakže člověk vdechuje máně kyslik
a je mu tudíž „ausno“; jedňak proto, že vlhký vzddoch
jest lepším vodičem tepla nežli vzduch suchý; t
pak má v zápětí, že pokud jest vlhiký vzduch chlad
nějším, odnímá tělu více tepla a člověk cítí nepřl
jemný chlad, kdežto je-li vlhký vzduch zase horký
tu přivádí tělu našenu více tepla, mimo to pak, jst
nasycen perami vodními, nepřijímá již do sebe skor.
žádné vody (potu) z povrchu těla a tudiž zabraču
ochlazování těla, jaké působí odpařování polu; tr
tedy člověk ve vlhkém horkém vzduchu účinken
tepla dvojr ásob.
Riviera
středozemní moře
Evropa
6
article
Poměrně lépe snáší se vzduch teplý nebo herký
je-li zároveň suchým, neboť jednak obsnhuje po
měrně více kyslíku nežli vzduch vlhký, jednak v něn
nastává mocně pocení a odpařování potu a tím ochla
zování těla, které činí vysokou tepletu vzduchu mě
ně nepříjemnou.
Z té příčiny doporučují největší cestovateišp
světě, totiž Angličané a po nich Němci nemocným
k zimnímu pobytu Pgypt, jehož podnebí vyznačuje
se malou poměrnou vlhkostí, čili jinak řečeno: vel-
kou poměrnou suchostí.
Podnebí egyptské jest teplé a velmi stálé, čebož
příčinou vedle zeměpisné šířky a od ní odvislého
dopadáníaprsků slunečních jsou dva činitelé a sice
za prvé blížkost Středozemního moře, která činí pod-
nebí egyptské stejnoměrnějším, a za druhé blízkosi
pouští (písečných puctin), které jsouce bez hor
rostlinstva, při intensivním ozáření udržují vzduch
suchým, nebe jasným a které nekladou žádného cd-
poru větrům, vyrovnávajícím teplotu vzduchu; tento
druhý činitel jest velmi důležitý, vážíme-li, že savn
poušť saharská má dvanáctkrát větší plochu, neži
říše německá
Mluví-li se o podnebí Egypla, nutno činiti rozdí
mezi vzdělanou (ornou) půdou podél Nilu a mezi
poušlí, obklopující tento úrodný pruh země. Přes to.
že vzdělané území podél Nilu má povšechně vešker
vlastnosti podnebí pouště, přece v příčině léčebua
zasluhuje přednost poušť sama, která má před úze-
mím poděi Nilu tu výhodu, že vzduch se v noci měně
ochlazuje, má menší poměrnou vlhkost (čili vělí
poměrnou suchost), obsahuje méně prachu a měně
bakleril, zejména choroboplodných a vice kysliku
(ozonu)
K zimnímu pobylu nemocných nehodí se nej-
bližší Kairo pro svůj velkoměsíský ruch a pro svou
teplolu, neboť i když jest střední teplola zimní v
Angličan
Němec
středozemní moře
Nil
7
article
Kairu (totiž v prosinci 14.4, v lednu 12.3, v únoru
13.7° C) značně větší nežli ve střední Evropě (prů-
měrně 3° C), přece klusává často na 0° C, takže lze
v Kairu v zimě právě tak jako v Iialii řádně vy-
mrzpouti, Spiše se dovsručuje Kaira používati jen z
přechodní stanici, aby nemocný zvykl silnému světlu
slunečnímu a suchému vzduchu egypiskému a pol
tevrve se odobrati do Heluanu, Luxoru nep Assumanu
také možno voliti pobyl v Mcna u pyramid nebo
klidných a chráněných hotelech Semiramis na Nil
a Palaco-Ilotel na nilském ostrově Gezireh.
Nejpohodlnějí zařízen jestnHeluan, klerý má nej-
bolatší sirnaté prameny 30° E teplé, vodovod, elek-
trické osvětlení i nal ulicích a vedle všelikého pohodl
roederntho klid od světa uzavřený, neboť několik
kroků od silnice — jako by ufat — začíná poušt
Assuan a Luxor jsou teprve začínající místa lázeň-
ská. V Assuanu jest podnebí pouště nejvíce vyzna-
čeno, střední teplota v zimních měsících prosinci
lednu jest tam větší, nežli bývá u nás vl květnu.
Povšechně se radí, již záhy, v listopadu, odebrli
se do Kaira nebo do Heluanu (půl dne vlakem)
o vánocích do Luxoru a Assvanu. Nemocný má zaří-
diti si své chování přesně dle předpisů lékařských.
Také při zpáteční jizdě jest třeba opatrnosti. Z Assu-
anu má se odejíti teprve v březnu, nikoli však
hned s prvními větry stepními, má se v přestávkách
prodlíti v Luxoru, Heluanu, Ramlehu, na Sicilií,
Nespoli a tak dále. Namáhavější prohlídky starožit-
ností luxorských a thebských maji so nochati az n
zpáteční cestu.
Semiramis
Kairo
Evropa
Spiš
Heluan
Luxor
Nil
Asso
Sicílie
Nespoli
Heluan
Ramleh
8
article
Podnebí egyptské, jehož nejdůležitějším činile
lem jest velká poměrná vuchost vzduchu, působí lé-
čivě tím, že usnadňuje práci srdci a ledvinám
V Ezyptě pracuje intensivně orgán, který v našem
podnebí podceňujene, totiž kůže tam dýchá, spa-
luje a vyměšuje, poskytuje kondensační vodu, kdežto
pumpa srdeční a filtr ledvinný odpočívají nebo
pracují jen v poloviční silou. Pocení nepociťuje s
v podnebí egyptském nepříjemně, neboť děje se ne-
pozorovaně, pot se ihned odpařuje, takže o nějakém
hromadění vody na povrchu těla není řeči. Zdravý
člověk jede koňmo po celé hodiny pouští a nepolí s
nápadně, steupá na pylony chrámové u Karnaku
Edfu nebo po kamenité půdě ke hrobu Scheich - Osma-
na u Assuanu a dýchá bez námahy, jedo po šikmých
a hladkých plochách písčitých dolů k Nilu a necit
žádné únavy, žádné ochablosti. Děje-li se tak zdra-
vému, tím více nemocný pociťuje dobrodiní slunce
a podnebí egyptského.
Nemoci, které se hodí k léčení podnebím egypt-
ským, jsou v prvé řadě nemoci ledvin, dále kloubn
rheumatismus s upravenými vadami srdečnými, počí
nající tuberkulosa plicní a jiné choroby plicní, ze
jména vleklé vlliké katarhy průduškové s následující
záduchou a rozedmou plic, dna, neurasthenie, mimo
to v Helnanu léčí se příjice lázněmi sirnatými.
Má-li se dosáhnouti ve jmenovaných nemocech
zhojení neb aspoň značného zlepšení, nestačí k tomu
pobyt pouze asi šestinedělní, nýbrž jest třeha pobytu
několikuměsíčního, což ovšem může si popřáti pouze
člověk majetný, nebbť výlohy pobylu v Egyplě, čítaje
v to i cestu, činí při prostřodních nárocích 1000 až
1500 korun měsičně.
Dr. A. Wiesner.
doktor
A Wiesner
Karnak
Nil
Egypl
9
article
Literatura redakci rubriky zaslaná.
* Nachlazení a otužení. Napsal MUDr. Jose
Zamazal, městský, soudní a poklad. lékař ve Vse-
tíně. Cena 40 hal. Olomouc, 1909. Nákladem H.
Prombergra.
Pojednání toto je sepsáno na základě směrodat-
ného odborného badání prof. Chodounského, jenžv
této otázce zaujímá první místo v důkazech, že na-
chlazení samo o sobě není příčínou onemocnění ni-
žádného. Spisek tento hájí stanovisko prof. Chodoun-
ského, i vítěme jej tudiž po této stránce vřele. Pa-
trně spis Zamazalův věnován jest širším vrstvám li-
dovým pro poučení a tu rozhodně je závadou spisku
zbytečné užívání cizích slov, jimiž spisek oplývá
tak haemoptoě, fontanella, theorie refrigemuční, anae-
mie, chronický, expektorace a celá řada jiných. Jinak
je pojednání velmi cenné a doufáme, že přinese užit-
ku, vžije-li se zásada, v pojednání vyslovená na str.
27., „že nachlazení nemá na zdravý organismus
zhoubného účinku, není tedy příčinou nemocí.“ Snad
pomine již zbytečný strach před čerstvým vzduchem
a studenou vodou. Pojednání je rozděleno v tyto ka-
pitoly: Úvod, Nachlazení, Vliv nachlazení na orga-
nismus zdravý, Vliv na organismus nemocný, Katar-
rhy cest dýchacích, Katarrh žaludku a střev, Spála,
Tuberkulosa plic, Olužení.
* Dr. Franl. Hamza v Luži: Boj naší doby
proti tuberkulose. Thomayerovy, sbírky přednášek
rozprav z oboru lékařského č. 110. Bursík a Kohout
Praze 1908. Cena 80 hal.
Jose Zamazal
H Prombergr
profesor
Zamazalův
doktor
Franl
Hamza
Luža
Thomayerův
Bursík
Olomouc
Chodouny
Praha
10
article
* Josef Zeman: Péče o děti abnormnální.
Statistický přehledústavů a škol pro děti abnor-
malní se 16 obrazy. B. Chrastina v Náchodě. 1908.
Cena. 2 K 40 h.
Dva spisky, jichž vylištění velmi vhodně spadí
v rok oslavy 60letého jubilea vlády stařičkého moc-
náře, uvedené pod heslem, daným šlechetným panov-
níkem: „Pro dítě.“
MUDr. Hamza, známý odborný lékař a majile
sanatoria pro skrofulosní v Luži, sepsal spisek svůj
pod dojmem cest, jež po všech těměř státech evro-
ských vykonal za účelem studia ochranných prostřed-
ků proti tuberkulose vůbec, zvláště však proti tu-
berkulose věku dětského (skrofulose); v celé osnovi
spisku vyníká červená nit zásady dra: Gastona: Proti
tuberkulose bojuje včasně ten, kdo chrání dítě pře
skrofulosou a léčí skrofulosu dítěte (str. 215). Spisek
prozrazuje obratného spisovafele-belletristu, je psán
poutavě a každému srozumitelně, takže hodí se pr
nejširší obecenstvo; nepovažujeme za šťastné, že uve-
řejněn byl ve sbírce Thomayerově, určené pro lé-
kaře, poněvadž jednak zásady boje, v něm uvedené
jsou lékařům všeobecně známy a všeobecně akcepto-
vány, jednak může právě v inteligentním obecenstvu
nelékařském něsti dobré ovoce — spisovatel ostatně
sám na četných místech projevuje, že spisek určen
je nejširším vrstvám.
Zeman
B Chrastina
Hamza
Luža
Gaston
Thomayerův
Náchod
11
article
„Nepokročíme dále, pokud nepoučíme lid. Tuber-
kulosa je chorobou lidovou a může pouze pomoí
všeho lidu býti přemáhána (str. 221)... lid sám ujímá
se už své mládeže (ve Francii!). Pokusy, které uči-
nily ve prospěch mladého dělnictva syndikáty dělni-
cké ve Francii, nemohou zůstati dlouho ojedinělými;
jsou důležitými sociálními požadavky (str. 212). Je
třeba vychovávati děti ve školách, v rodinách, otce
v dílnách, v úřadech — slovem, tiskem, výslavkami
lidovými, poučným příkladem vzorného živola hygie-
nického. — Stát, země, obce povinny jsou účastniti
se boje společného, dohlédati přísně a pravidelně
Boj proti tuberkulose není věcí soukromou toho ktě-
rého jednollivce, té které rodiny! Člověk tuberkulosní
je ve vlastním smyslu slova toho nemocným své
obce, své země, svého státu. A jenom člověk blá-
hový pomoci se rozpakuje. Choroba i zdraví jedněch
je chorobou i zdravím druhých. Kdo z přebytku sv-
ho přispěje v tomto boji, stará se tím i o sebe (str
198—199. Dispensáře ve Francii, Belgii i v Německu
jsou vzorně zařízeny a pomáhají statisícům. Města
a místa průmyslová nesmějí již dlouho jich postrá-
dati; obecní úřady pečujte, aby všude byly zřízehy
a každý přispěj jak můžeš! Na venkově buďtež za-
řízeny dispensáře v politických obcích každého ob-
vodu zdravotního jako dispensáře obvodové. Doplnění
zákona zdravolního je naprosto nutné.
Francie
Belgie
Německo
12
article
Potiebu velké a všeobecné práce v boji proti
tuberkulose u nás projadřuje spisovatel slovy: „Ani
pochopiti neumím, jaké je u nás smutné, liné ticho —
jak ušlechtilé ojedinělé snahy (založení pražského
dispensáře prof. Maixnerem) jsou opravdu ojedině-
lými! Tak tak, že začínáme se diviti, jak nás tuber
kulosa obklíčila a prostoupilati
Byla by škoda, kdyby veřejnost naše (učitelstvo.
obce, správy úřadů a pod.) nevěnovaly spisku Ham
zovu pezornosti!
profesor
Maixner
Ham
13
article
Pan Josel Zeman, autor spisku „O školních
lékařích“, jenž vyšel ve 2. vydání a byl velmi sym-
paticky přijat i v odbořné lékařské literatuře, »děluje
výsledky studijní cesty po ústavech k výchově dětl
abmormních; po předmluvě, prozrazující krásné sna-
hy ušlechtilé duše autorovy, promlouvá o způsobu
výchovy dětí tělesně slabých, epileptiků, dětí méně
nadaných, slabomyslných, krctinů, dětí spustlýcha
zanedbaných slepců, hluchoněmých a věnuje delší
stat popisu způsobu výchovy mrzáků v cizině v lidi,
kteří živi se poclivou prací řemeslnou. Poslední sku-
pině dětí abnormálních věnuje autor větší pozornost,
poněvadž je o ně v našich zemích nejhůře poslaráno
„Dle výpočtů Dvořákových postrádá 1200 děti
tělesně zmrzačených naprosto výchový a vyučování
v národních školách; výroční zpráva zemská za rok
1902-3 uvádí 3890 (1) děll školou povinných, jimž se
nedostávalo pro tělesnou nebo duševní vadu žádného
vyučování. Uvedená čísla volají hlasitě, aby tělesně
zmrzačeným poskytlo se více než haléře almužny.
nebo zaopatření v chudobincích, chorobincích nebo
snad povolení chodili s flašinetem. I mrzák má právo
na duševní vzdělání, jakého je schopen, na přípravu
ku praktickému povolání a možnost nikoli žebrotou,
nýbrž nějakým zaměstnáním poctivým se živiti! Ani
mrzákům neschází humor. ostroviip a zejména n
vůle a touha pracovati. Záleží jen na prostředí, v
kterém žijí, aby ono přivedlo ku platnosti duševní
síly, nedalo duši zhofknout, naplnit nespokojeností
závistí a nenechalo ji zahálet a zahálkou klesnou
nadobro. O tom nehí sporu a v tom také tkví sociáln
význam výchovy zmrzačených.
Josel Zeman
Dvořákův
14
article
Spisek obsahuje pěkné obrázky: pěkný „ruko-
pis“ mrzáka, psaný pěrem v ústech, je přesvědči-
vým dokladem. kam může se účelnou výchovou mr
záků dospěti. Mimo to přiloženy jsou reprodukce folo-
grafii, vztahující se k zařízení jednotlivých ústavů
sem náležejících: Chovanky z růžencové výrobny
v Praze, ústavy v Kreuznachu, v Alten-Eichenu, tělo-
cvična mrzáků v Mnichově, písaři leváčci (Mnichov)
ruční práce jednorukých dívek (Mnichov), Eugenia-
Hemmet ve Štokholmě (zvl. pěkný obrázek krejčov-
ské dllny mrzáčků), truhlářská a obuvnická dílna
zmrzačených (Kodaň), orthopaedické lěčení na ústa-
vě v Kodani. Vzhledem k velkému počtu pěkných
obrázků není cena knihy velká, než přes to myslíme.
že bude překáželi žádoucimu rozšíření knihy v kru-
zích učitelských a lékařských, jimž je nezbytnou,
poněvadž umožňuje jim raditi rodičům ubožáků. Ne-
méně důležitou pomůckou je našim poslancům, sbo-
rům zákonodárným a autonomním institucím, aby je
inforomavala, jak mnoho lze dělati na poli humanily
a jak málo je posud u nás v té věci vykonáno. —
Přejeme knize této co největšího rozšíření.
Příroda, illustrovaný měsíčník přírodovědecký
s přilohou „Příroda a škola“, orgán přírodovědeckých
klubů v Brně, Plzni, Prostějově a přírodovědecké
společnosti v Mor. Ostravě. Vydává a rediguje Jan
Kranich. Roč. VII., čís. 3., předplatné na celý rok
K 8.—.
V čísle 3. jsou cenné původní články (prof. dr
Nováka, prol dra. Počty a jiných) s četnými refsráty
zprávami a literalurou. Přílohy k číslu 3.: Přírodní
dokumenty. Stereoskopické obrázky astronomickéč
1. a 2. Kuna skalní
Číslo 266.
Kranich
profesor
Novák
Praha
Kreuznach
Altena
Eichen
Mnichov
Kodaň
Brno
Plzeň
Prostějov
Morava
Ostrava
EugenioHemmet
Štokholma
22
article
1 42. De5—g3-
32.Vc2xe7-e) Kc8—b8r
De3—d4.
43. Dg3—de-
33. Vc7—b7-! Kb8—b7e)
Dd4—gl-
44. Dd6x a3
34. Db2xg7+ Kb7—cs
Dg1—b2
45. Kb1xa2
35. Dg7—g8+ Kc8—cr
Dh2x«c7
46. Ka2—bí
36. Vg1—g7+ Kc7—c6
De7— c2-
47. f5— fe
37. Dg8—c8+-20) Kc6—da
De2— ca -
48. Kbí—al
38. Dc8—e6— Kd5—da
De3—a5-
49. Da3 —bz
39. De6—e4+ Kd4 —c3
Da5—e1-
50. Ka1—bl
40. De4—e5++ Db4—dá
De1 —fe
[51. Db2—ci
41. Vg7—e7+ Kesxds
Dána za remis.
a) Účel této oběti pěšce je nejasný. Se6xí5 bylo b
pro bílého nepohodlnější, neboť po tahu učiněném
může bílý hráti 0—0—0, což by po Se6xfö pro
Dd6—a3- s násl. Vh8—h6 mělo své stinne
stránky.
Oběť kvality je ovšem vynucena, získá však čer
nému slibný útok.
c) Krásná oběť věže, která jest tím překvapující, že
stala se před odročením partie — musil tedy bílý
všechny konsekvence propočítati.
Správné bylo 32 . Ke8—d8, načež musil bílý tahy
33. Vc7—d7- Kd8—c8, 34. Vd7—e7+ remisovatl
Nyní musí černý oběť přijati, neboť na Kb8—a
rozhoduje 34. Vb7—b8-+ a 35. Db2—e5 —
Chyba; 37. Dg8—e8+ vyhrávalo na př. 37. Kc6—
d5, 38. Vg7—d7+ Kd5—c5, 39. De8—e5+, nebo
37. Kc6—c5, 38. De8—e5+ Kc5—c6, 39. De5—c7--
nebo 37. Kc6—b6, 38. De8—d8-+- atd.
(Dle D. Wochenschaeh.)
Partie čís. 375.
Hrána v turnaji tří v Lodi 1908.
Černý: F. J. Marshall
Bílý: A. Rubinstein.
Ví8—bs
20. Dd1—e2
e7—e5
1. e2—r e4
65xfi
21. f3—f4
jít 5
jít33
Vc
Dd
Kc
Kbit
Kd
Vg
Dán
Vd
Vb
Černá
F J Marshall
A Rubinstein
e 1
Kce 5
g 8 + Kce 8
g 7
e 4 + Kd
e 5 + + db
Kb 7
Kb 1 xa
c 7
c 2
e 7 + Kesxd
d 7 + Kd 5
c 5
c 6
e 7
e 5 1
e 2 — r e 4 65 xfi
23
article
Jb8—c6
2. Jg1—fs.
c5—c4
Jg8—fe
22. Sd2xf4
3. Jb1—c3
Vb6—b1-
Sf8—b4
23. b3XxKc cs
4. Sf1 —b5.
Vbsxcbl-
24. Valxcbí
5. 0—0
25. Ví2—fi
Vb1—b2?
d7— de
6. d2—d3
Jf6— es
26. e14—e5
7. Jc3—e2
Sc8—gl
Jf6—h5
27. Sf4— g3
Pd7—nt
8. Se1—es
b7 x «c ce
28. f6— 16
Se7—fs
9. Sb5 xk«c ce
d6—d5.
29. De2—g4l
g7—g6
10. Jí3—el
Sg4 —e6
30. e5— e6
Vb2xkce2
11. f2—f3
Ve2)ka2
Jh5— fe
31. Jg2— ei
12. g2—gi
d5—d4.
32. e6xf7-
Kgsxíf7
13. Je2—ga
Sb4— e7
33. Je1—f
Je6xkc f6
14. Se3 — d2
Va8 —ls
34. Jf3— g5-
Kf7—gr
15. Jet — ge
c6 -4 c5
35. Vfix«c f6l
Kg7xc fe
16. b2 — h3
Se6xkc f5
36. Dg4—f4-
Kf6—e7
17. Jg3—fs
Vb8—be
37. Dř4—f7+ Ke7— ds
18. g4xk« f5
Dds dv
38. Jgö—e6 44- a č. se vzda
19. Vři — ie
Zprávy šachové.
Berlir. Malý match Marshall— Mieses vybrál
první v poměru 5: 4 =1.
Kgsxíf
Kf
Mieses
Kf 7
ge c
c 6 2
c 4 Jg 8
Sf 1
Vbsxcblishing24
Vb 1
h 5 27
Sb 5 xk
Vb 2
Sb 4 — e 7 33
kg
28
article
dernmr léčivy, xtoré lékař
nervy sílíci
přední místo. Nervové nemoci jsou nyní stře-
dem lékařského bádáni: svláště předčavnn sln-
bost narvů neb nenrasthenle u pánů, která
znamená nikoliv podcenitelně nebezpečl. Předšasn
neslaheni norvů vyskytuje se následkem přemáhání, pře-
pracovánl, výstřsdnesti atd. a trpí jl i celé tálo: protoi
jsou i mensí zla. jako neehnt k jidla, zapo-
mnětlivost, třenení, úzkost, rosrnšenust vel-
mi často stálými průvodel předěasné nervevé slabosti
Nechť tudiž nikdo neomešká dáti sa v takovych
případech zavčas ošstřovati lékařem, kterémn, jak
již sděleno, jest Mulrnelthina velmi vynikajícin,
podpěrným prostředkom, Přečtěte lékařská dobrazdlánj.
ktorá ve interesentům jako brožura zasilaji zdnr-
ma a franko.
25004
34
article
La Flor de la Isabela
La Flor de la Isabela
přímo importované
velmi aromatické, lehči
doutník
Imperiales . . . v bed. po 25 kus. A K 16.50
Escepcionales „ „ 25 „ „ 15.50
Perfectos . . ..
25 „ „ 15.50
Regalia filipina . „ 25 . . 11.—
Exquisitos . „ „ 25 „ „ 8.25
jakož ivbaličkách po 4 kusech-
ve všech . k speclaltních trafkách moenářstnt
Exquisitos
Flore jít le Isabela
Escepcionale
Perfectos
Regalia filipina
37
article
společuosti na cigarety , Salonica v Kabýře
velni zromtická, lehké egyptskí
olgaret
Melek, se zlatými obústky,v
K 11.—
Daire, bez obústků, v krabicích
po 100 a 25 kusech
. K 2.25
Katmer, s obústky, v krabicích
po 100 a 25 kusech . . . . K 2.— J
krabicích po 100 kusech
ve všech o. k spoclalitních tralkách moenářetví
Melek
Dair
Katmer
44
article
Illustr. A. Scheinerem
Illustr. A. Scheinerem
brož. za K 6.80, skv. váz. za K 9.—
Jest jako poutavý, ryze pražský společenský
román
nejlepší zimní četha a vánoční dar.
Román tento již za doby vycházení budil
v „Národních Listech“ velkou pozornost.
Od téhož autora vyšlo:
Valentinovy ženy.
Román. Ilustroyal K. Simůne
Brož. za K 3.20, skvost. váz. 5.20.
A Scheiner
Valentinův
K Simůne Brož
52
article
Pro housle a klavír (v I. poloze).
Foerster J. B., Princezna Pampeli-
ška. Suita. 4 K 50 hal
Chvála Em., Malá suita. 4
Malát Jan, Den štěntí. Seš. L./II. po 3 K.
Malina J., Čtverlístek drobných
akladbiček. 3 K.
Nelbal O., Z pohádky do pohádky
(upravil J. Bastl). 4 K.
Nešvera Jos., 4 miniatury. 2 K 40 h.
Kuslavnému dni. 4 K.
Picka Fr., Malá suita. 3 K 60 h.
Procházka Jos., Jarní motivy. 3 K
Smetana B., Směn z „Hubičky“ (upra-
vil prof. J. Marák). 3: K.
Weis K., Nový Čechův sen. Fantasie
na písně čes.-slov. 4 K.
Foerster
J B
Jan
K Malin
K Nelbal O
J Bastl
K Nešvera
K Picek
Hubička
profesor
J Marák
K Weis
Čechův
Jos
princezna Pampel
70
article
Eavirní výtahy z tertem (zpiv a Elavír)
(skvostně váz. o K 1.80 více).
Prodaná nevěsta, Dalibor, Tajemství. Libuše po
8 K, Hubička 12 K, Dvé vdovy 18 K. Lonisa
K 19.20, Werther K 14.40, V studni 5 K, Ca.n-
men K 7.20, Fanst K 14.40, Sddláák kavalír 12 k.
Madame Butterfly K 14.40 (váz.), Tosca (váz.)
18 K, Psohlavci 12 K, Braniboři v Čechách
12 K, Čertova stěna 12 K.
Vzháru k tanci. 15 oblíbených tanců 3 K
KLIM PERK ASTEN. 66 moderních
tanců K 2. 40.
Kometalbum, sv. I. Operety. K 3.60.
sv. II. Opery (Sedlák kavalir,
Prodaná, Lohengrin, Faust atd.) K 4.80.
Grieg, Veškery hrické skladby v jednom
svazku K 12.—, váz. K 14.40.
Veškery kýmkoliv vydané neb Insero-
vané skladby na skladě.
Nové seznamy klavírních výtahů s textem i bez
textu, čtyřručních, seznamy skladeb salonních,
nejnovějších tanců a pochodů, směsí a ouvertur
z oper a operet zdarma a franko.
Elavír
Dalibor
Libuše
Hubička
K Loniso
Werther
Tosca
Klim Perk
svatý . II
Sedlák
Lohengrin
Faust
Grieg
Čechy
čertův stěna
Butterfly K