ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 394d93a0-7632-11dc-a532-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 35 celkem · entity: person 127, place 83, org 34, work 8
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13. prosince 1908.
4 masthead
Císlo 343.
5 article
„Uáska bdr“, večer opera „Tereza“ a balelní směs „Letní večer“, ve čivrtek Wuldova veselo- hra „Na čem záleží“, v pátek Straussova ope- reta „Notopýr“, v sobotu fraška „Tři neděle v chládku“. Příští neděli odpoledne opukuje se „Naše bahička“, večer pak premiéra výpravné hry „Česká Meluzina“ od Klicpery s hudbou od Karla Weisa. Při pátečním představení „Netopýra“ vystoupí jako host sl. Laušmanova v úloze R- salindy. Nejbližší opera, která bude na scénu uve- dena jest „Nížina“ od d'Alberta, k níž pofizují se nově dekorace a kostymy Opera tato vyznamenává se velikou cenou uměleckou a dramaticky účinným dějem. Dá se předpokládati, že na jevišti Měsstského divadla dosáhne podobné popularity jako Puceimiov „Mahme Butterfly“. Výprava ke Klieperově hře „Če- ská Meluzina“ bude velice nákladná a není pochyby, že tato původní česká práce v novém rouše a s hud- bou oblíbeného skladatele dosáhne všestranného úspěchu. + Lidové divadlo „Urania“ v Prazo VII. Dnes o 1/44. hod. odpoledne se opakuje Rudloffův tříaktový vaudeville „Dolarová nevěsta“ s hudbou H. Starého, jež dosáhla při čtvrteční premiéře pronika- vého úspěchu. Hilavní role jsou v rukou sl. Archlebo- vy, pp. Haasena, Javorčáka a Spurného. Režil má p. B. Kovář. Dirigent R. Starý. Večer o 7. hod. v no- vém obsazení a sudování „Vlast“, truchlohra 5 jedn. od V. Sardoun, přel. E. Vávra. Režisér p. B. Lachman. Zejtra o 248. hod. več. „Dáma s kame- liemi“. Na čtvrtek dne 17. t. m. studuje se k čes- nému večeru sl. Evy Vrchlické Ibsenovo drama „No- ra“ se sl. benelicianíkou v roli titulní. Arána na Smíchově. Dnes odpoledne hraje ze Lehárova „Veselá vdovička“ r pí. Mař. Zie- glerovou v tilulní úloze. Večer jest premiéra Straus- sovy operely „Cikánský baron“; hra opakovati se bude též v úterý.
Tereza Wuldův Straussův Notopýr Klicpera Weiso Laušmanův Albert Klieperův Rudloffův H Starý Haasen Javorčák Spurný R Stará V Sardoun E Vávra Lachman Vrchlický Ibsenův Lehárův Straus Český Meluzin Smíchov Měsstský divadlo Mahme Butterfly lidový divadlo
6 article
+ Intimní divadlo (Švandovo dívadlo na Smí- chově). Dnes jest první a druhá reprisa Drachmnan- novy pohádky „Byl jednou jeden krá!“ s pí B. Švandovou. + Divadlo Marlo Zleplerové Praha VIII, Dne při lidových cenách odpoledních hraje se Crisierov hra „Pomsta milenky“ aneb „Roger la Honte“. Večer jest prerniéra Feydauovy frašky „Hotel u pěti strašide!“ s p. Kubíkem ve hlavní pánské úloze. Cany míst večer rovněž snížené Zejtra hráti se bude Puldova výpravná hra „Hrab Monte-Christo“. V tomto týdnu vypraveny bu- dou premiéry töchto her: Schnitzlerova „Mí i l ko- váni“, Svobodových „Směrů života“, Kraatzo- va „Jeho posledního kilometru“ a Maří- kových „Snů štědrého večera“. Jako vánoční dětské představení studuje se výpravná pohádka „Krakonoš a Zlatovláska“ + Intimní divadlo Svandove na Smíchiově. Pn- jem zasloužilé umělkyně pí. Marie Švestkové koná se zejtra dne 14. prosince. Dává se původní drame od Abigail-Horákové „Očista“ a „Jižní krev . fraška dle francouzského napsal Alex Bergen, přeloži Aug. Spáčil. V obou těchto hrách vystoupí jako hest pí. Emna Švandová. — Lístky jsou v předprodej u p. Fr. Urbánka vedle Nár. divadla a v trafice n Smíchově proti Intimnímu divadlu + Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohradech Dnes jsou dvě představení: o 1/44. hod. odpol. Conr- listova burleska „Bratři opičáci“, večer o 7 hod. „Anna Karenina“, sepsána dle Tolstého ro- mánu Karlem Fořtem. Zejtra při cenách malých „Ho- lel u pěti strašidel“ + Paní Anl. Easková-Frýbová vyhověla pozvání Občanské vzdělavací a podpůrně besedy v Nelaho- zevsi a bude hráti dnes v neděli dne 13. prosince 1908 v sále knížecí restaurace pohostinsku hlavní roli ve fantastické hře Rudy Maříka „Sny štědré- ho večera“. Začálek přesně o půl 8. hodině več Režii má občan Rous. Předprodej lístků u obč F rída.
Švandův Hont Feydauův Kubík Cano Puldův Schnitzlerův Svobodův Máří Krakonoš Marie Horák Bergen Aug Spáčil Emn Švandová Urbánek Karenina Tolstý Fořt Anl Frýbová Ruda Mařík Rous Abigail Smíchov Králové Vinohrady Nelaho intimní divadlo divadlo Marlo Zleplerová Praha Hrab MontChristo Svandove Smíchiov národní . divadlo Pištěkův lidový divadlo
7 article Ze soudní sině.
Ze soudní sině. Erární boty. (Před čtyřčlenným senátem.) Šikovatelé pěšího pluku č. 28 v Praze, pánové Kulič a Seemann přivedli se v měsíci červenei t. r. do velmi nepříjemné sitnace. Prasklo na ně, že vypomábali si ve finanční tísni tím, že prodávali srární boty ze skladiště, kam měli přístup. Vojenský soud poslal oba na nějaký čas do vojenského vězení, ale tím aféra nebyla odbyta, nebo občanský soud, resp. zemský trestní soud povolal i dnes k zodpovidání překupníka kradených komisníc bot — hokynáře Jindřicha K. z Malé strany. Byl žalován pro podílnictví na krádeži Hájil se tím, že prý boty vzal jen do zástavy za půjčku 82 K, kterou Kuličovi poskytl, ale trubač František Fišera vyprávěl následovně: V měsíci červenci t. r. dvakráte byl poslán šiko- vatelem Kuličem k zmíněnému hokynáři, vždy s ve- likým balíkem. Hokynář beze slova balík od něho vzal, nerozbalil a dal mu od cesty 60 hatéřů. Žaloba z toho dodukuje, že Kulič byl s hoky- nářem smluven a že musil věděti, že boty pocházej z krádeže. Senát za předsednictví vrch. r. z. s. dra. Mayra nabyl přesvědčení, že hokynář Jindřich K. věděi o tom, že boty, pocházejí z krádeže a odsoudil jeh na měsíc do těžkébo žaláře. Obhajcem byl dr. ZItek.
Seemann Fišer Mayr doktor ZItek Praha
8 article
Život vojenský — život veselý... Pan dr. Ad. Konečný, advokát v Jaroměři, nám píše: K poznámce resp. dodatku p. dra. Tausika k zprávě o sporu p. nadporučíka Opitze proti panu Mikšovi pro urážku na cti podolýkám jen tolik, ž jsem se sám z informace a ze stylisace žaloby páně Opitzovy domníval a posud měl za to, že p. Opitz se cítil uraženým a že žaloval pro obvinéní v po- dání, které zaslal p. Josef Mikš s borovému velitelství a které ve zprávě »N. L.« bylo do- slovně uveřejněno. Jest pravda sice, že p. Josel Mikš podal kromě toho podobné oznámení předsta venému velitelství pluku; toto oznámení je však smyslem i slovy téměř totožné s oním na velitelsfví, takže mi věru ani nenapadlo a žádnému soudnému člověku napadnonti nemůže, že se pan Opitz cítil uraženým pouze jedním oznámením, kdežto druhým nikoliv! Vždyť přece se jedná o věc a smysl, a ne o slova!
doktor Ada Tausik Opitz Mikš Opitzův Josel Mikš Jaroměř
9 article
Pau Mikž podal ostatně několik oznámení a ně- kolik urgencí na vojenské úřady, aby věc důkladně vyšetřily a vinníky potrestaly a aby též vyšetřily. kam se poděly věci a peníze jeho zesnulého syna — ovšem posud bez výsledku. Pan Mtkš nastoupil též důkaz pravdy resp. pravděpodobnosti o všech svých podáních a tvrzeních, ať byly zaslány tam či onam! Že vojenský soud nenašel viny na Opitzovi. nepřekvapuje, neboť e. k. garnisonní soud v Josefově konal šetření a vedl vyšetřování jen o příčinách sebevraždy syna žalovnného, jak z nad- pisu fasciklu oneho patrno, a nikotiv proti Opi tzovi č cons. pro činy za vinu jim kladené a právě proto, poněvadž se ani já, ani můjí klient nemůžeme spokojiti s nedostatečnými a neúplnými výslechy svědků vojínů slyšených u vojlen- ského soudu, navrhl jsem, aby svědei, kteří jsou nyní již v čivilu, byli znavu vyslechnuti pod pří- sahou u soudu procesního, za přílom- nosti obžalovaného, aby jim mohly býti dány příslušné otázky, neboť u vojenského soudu obžálovaný otec k výslechu svědků těch připuštěn nebyl, ač o to snažně prosil.
Mtkš Josefov
10 article
Poněvadž poznámka p dra. Tausika zní tak jako by snad Opitz byl žaloval p. Mikše jen, neb též pro podozření z kradeže nějakých věcí, podotý. skám, že pro něco podobného vůbec p. Opitz neža oval, a že z ničeho takového můj klient p. Opitze Vůbac nikdy a nikde nevinil. Prozatím tedy beru na vědomí, že se p. Opitz podáním, zaslaným na sborové vehitelství, patrně praženým necitil, poněvadž pro inkriminované vý- roky tam obsažené p. Mikše nežaloval. Jest to pr tento spor velice zajimavo a důležito. Ceská pře v Chebu. Pražský advokát dr. Karel Heller podalu ok resního soudu v Chebu za českou stranu na če ského dlužníka českon žalobu. Okresní zeud žalobu vrátil, poněvadž byla sepsána jazykem u tohoto soudu sneznámým«. — K rekursu dra. Hellera vy- řídil pak okresní soud žalobu (německy) a ustanovil staní na 30. listopadu. K lírení dostavii se koncipient dra. Hellerz. — Dojem, jejž Cheb na něj učinii, jest velmi význačný. V celé soudní budově byla všechn okna vytludena a to proto, že předseda soudu přijímá česká podání, ač nerad — jak se rozumí samo sebou. — Na nárožích nalepené telegramy zvěstovaly oby- vatelstvu ukrutné prohití německé krve v Praze, byly rozšiřovány zprávy, že 28 némeckých stu- dentů zaplatilo svoji hrdtnnost živo- tem. V soudní síni bylo asi 5 advokárů.
Tausik Opitz Mikš doktor Heller Cheb Praha
11 article
Po německém vyvolání věci počal koncipient přednašeti žalobu česky. Soudce úžasem nad limto pož-davkem přímo zkoprněl; mezi tím pokračoval zástupce česky, nabízeje důkazy o tvrzeních ža- loby. Když soudce za chvili se vzpamatoval, po- žádal zástupce, aby mu německy řekl, jakou řečí mluvl, ze všeho toho, co bylo pro- nešeno, nejen ničeho nerozuměl, ale vůbec ani ne- poznal, jakého jazyka zástupce použil. Zástupce oznámil soudci, ovšem opět česky, ž užívá češtsny, načež se soudce rozborieně tázal, zda je mocen jazyka německého.
12 article
Česká odpověď zněla, že zástupce německy mlnv a rozumí, že všnk v tomtu případě jest jedině užl- vání jaayka českého na mistě; provokaci žadnou že prováděti nechce a používáním jazyka českébo v Čechách také neprovádí, Soudce, nevěda si rady, přerušil na chvili ličení, aby přívolal soudního sekretáře Chvá- tala, by zjlistil, »jakou řečí zástupee žalujíeí při líčení mluvíe Tento tlumočník zděšenému soudci a přítomným advokátům a stranám po kráškém rozhovoru oznámil že substitut dra. Hellera použil před soudem jazyka českého. Hrozná tato zpráva způsobila v síni velkou nevoli. Přitomnost českého právního zástupce z Pra- hy u líčení byla prohlášena za trestuhodnou provo- kaci a užívání české řeči za škandál! Rozezlení stou- palo, když na otázku soudcovu prohlašuje zástupce. že německy mluví, že však v temto případě, kde jsou obě strany české, má býti česky ličeno a dostoupila vrcholu, když tlumočník dále přítomným přeložil, že všechna výzva se strany soudu k německému jednání je marna a že zástupce žalující strany od českého líčení neusloupí. Na toto prohlášení přerušil soudce další jednání s tím odůvodněním, že má žalujíce strana poslati k líčení zástunce, který nejen německý jazyk ovládá, ale také ho při ličení před okresním soudcem použíti chce, neboť jedíně a výhradně ob- vyklým jazykem u soudu chebského je němčina.
Heller Čechy
13 article
Proti tomuto usnesení podán bude rekurs. „Fgerer Zeitung“ připojuje ke své zprávě o če- ském ličení malou zprávu o tom, že veřejnost cheb- ská o tomto líčení nevěděla, t. j. že líčení bylo cho- váno v tajnosti, ač v pravdě byl soud překvapen. Je vidět, že ulatné chebské Němce pořádně mrzí, že nechali tuto „provokaci“ bez odplaty a ne- býti překvapení, bylo by se asi zle vedlo, neboť kon- cipient na náduží již nedostal pirvo, prolože za ním přiletěl někdo a vrchnímu číšníkovi něco o něm ozná- mil. (Co, je samozřejmo!) Týž konciplent náhodou na cestě k nádraží polkal známého Čecha, tam used- lého, který jej veřejně německy pozdravil a šeplem aby to nikdo neslyšel, česky ho varoval, aby po druh do Chebu nejezdil, sice že se mu zle povede; o sám, ač česky vůbec nemluví, že dostal při zmíně- ných výtržnostech nafackováno jen prolo, že je Čech S úžasem slyšel, že byl zde u soudu a že měl od- vahu česky mluviti.. Věc sama ovšem bude dále sledována a česk Mčení v Chebu se provede.
Němec Čecho Cheb Čechy Fgerer Zeitung
14 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Ze sokolské župy podbělohorské. Prostná cvičení k závodům České obce sokotské na rok 1909 před- vedena bodou poprvé cvičehním shorem Sokola v Praze VII na bésedě župy p dbělohorské dne 13. t. m. v Sokolovně Praha VII.
Praha Sokol
15 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Ecbválená kniha pro školy sířední. Vynesením minist. vyučování ze dne 20. listopadu č. 42.092 byl zeměpisný atlas dra. J. Vlacha a J. Brunclika, vy- daný firmou V. Neubert na Smíchově, schválen pro školy střední.
J Vlach J Brunclik V Neubert Smíchov
16 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šachy. ** Z Nuslí: V »Šachovém klubu Nusle« uspo- řádá dne 13. prosince o 4. hodině odpolední misli L. Prokcá simultanní produkci. Prosíme, by si každý přinesl — pokud možno — hrací materiál. Hosté ví- tani. Místnost »U českého Ivas u Heroldových lázní v Otokarově ulici.
Nusl L Prokcá Heroldová Nusle český Ivas Otokarův ulice
17 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Plesy. Národní Beseda. Sest desetiletí minulo o večera, kdy ve dvoraně »Barvířského ostrova« konala se na počest hostí k slovanskému ajazdu do Prahy zavítavších památná »Slavjanská beseda«, předchůd- kyně to potemních Národních Besed, jež po velikém úspěchu onaho prvního večera vyvinuly se ve stálou pravidelnou instituci společensko národní. Rozvoj a vzrůst české společnosti přirozeně vyvolal si nové formy represenlace a nové možnosti styků, zmnohoná- sobil počet společenských podniků, ale Národní Besedě lěchto šest desetiletí nejen neubralo na významu, nýbrž spíše ještě vtisklo jí pečeť typického dokladu, jak i nejvyšší forma společenských styků v našem ná- rodě musí sloužiti zájmům a prospěchu celku, nebot v tom jest její poslání, vyšší význam a poslední účel, který bude jí vždy zdrojem životní síly, nepřežije se a nepozbude nikdy sktualnosti. Letošní ples koná se dne 20. ledna na Žofině. Reklamace vyřizuje pan IngC. Karel Buldra, Praba-II., Jungmannova třída č. 28, pozvání venkovská rozesllá pan Jaroslav Geller, Karlin, Královská třída č. 98.
Ingc Buldra Geller Karlin Praha Jungmannův třída PrabII
18 article
Pěvecký věstník. Pěvectvo pražské a okoluí záčastní s dnes počiem co nejčelnějším jubilejního sněmu »Úsřední jednoty zpěváckých spolků českoslovan- ských«, který zahájen bude o 10. hodině dopol ve velké dvorané Měšťanské besedy pražské za účasten- ství delegátů všech složek organisace pěvecké. Přední pracovníci pěvečlí prosloví slavnostní řeči, nače oznámen bude výsledek soutěže o cenu »Dvořákova základu« (300 K) a cenu Lantnerovu (200 K) a ote- vřením obálek zjištěna budou jména autorů vyzna- menaných skladeb. Při odpolední besedě účinkují přední zpěvácké spolky pražské. Začátek basedy k níž jest členům spolků péveckých vstup. volný. jest o půl 3. hodině odpolední. . činkující spolky Hlahol, Slavoj. Škroup a Vítkov dostavte se v čas a v plném počtu. Úbor společenský. Dnes: »Hlaho!« pražský zúčastní se »Pě- vecké besudy«, jež koná se po slavnostním sněmu pěvechém o půl 3. hod. odpol. ve velkém sále Měšt. besedy pražské. Zábavy, Dnes: Divadelní večer Literirního odboru Akademického čtenářskéb spolku jest již dnes večer ve dvoranách Národ- ního dumu na Král. Vinohradech. Hraje se Davisova veselohra »Katakomby«. Po divadle tanec při hudbě. Začátek o půl 8. hod. več. Úbor plesový.
Lantnerův Škroup Král Davisův Vítkov Hlahol Slavoj Hlaho
19 article
Vycházky. Dnes: Klub za Starou Prahu pořádá poslední členskou vycbázku cyklu: »Pražské ko stely L.« do býv. kostela sv. Karla Borom. v tech nice. Výklad o PhC. K. Gutha. Schůzka o půl a. hod. odp. před lechnikou na Karlově nám. (20 hal.). — Vycházku do klenotnice kláštera lo- retánského na Hradčanech pořádá Řem.- živnost. beseda v Praze. Schůzka o půl 3. hod. odp na nám. malostranském. — Vycházku do kva- sirny maltových vín fy. Svátek a spol. po- řádá Klub Moravská beseda. Schůzka na Smíchove u Palackého mostu o půl 10. hod. dop. Schůze. Unes: Svaz českých spolků okrašlo- vacích v Praze koná schůzi ústředního výboru »U Halánků«. Dne 14. prosince; Občanská beseda pro doln! Nové mésto v Praze koná o 8. hod več. »U Bucků« na Poříčí členskou schůzi. Na pro- gramu jest přednáška magistr. sekrstáře p. Fr. Cyr Vlka: »Starobní a mnvalidní pojišťování.« Ochotnická divadla. Dnes: Lidové divadlo v Břevnově. Hraje se o 7. hod. več. »Jedna od Benedek«. Veselá historka z vojanského života se zpěvy a tanei o 4 jednáních. Napsal Xaver Jäger. Dne 20. prosinne: Družstvo pro zřízení lidového divadla města Žižkova oslaví jubileum 20leté ocbotnické činnosti svého režiséra a předního člena pana Frýdy Rückra slavnostním představením, k ně- muž zvolena působivá činohra dra. P. Štarého »M agdalena« za režie p. Fr. Nováka. Jubilant hraje úlohu Maxe.
Borom K Guth Palacký Bucek Cyr Vlk Jäger Frýd P Štarý Novák Max Praha Karlov já Hradčany na já malostranský Smíchov Břevnov svaz český spolek okrajítvak ochotnický divadlo lidový divadlo svatý U Halánek družstvo pro zřízený lidový divadlo město Žižkův
20 article Věstník zivnostenský a dělnick.
Věstník zivnostenský a dělnick. * Sitnace na trhu práce při stavu obchodním průmyslovém dle záznamu Ústředního umisťovacího odboru Č. O. B. a českých obchodních gremi! v Praze. jenž v tom oboru zaujímá vůdčí místo celé říše. Podzimní a živá doba předvánoční vykazuje dost značnou zaměstnanost, tak že stesků na přehytek personálu není mnoho slyšeti a uchazeči byli dosti hladce umístěni. Příznivou situaci dlužno také při čísti částečně na účet vojenské povinnosti, že v le- tošním roce nebylo po třileté službě ještě mnoho jednotlivců z vojny propuštěno. Stagnaci vykazuje toliko obor materiální i drogerní a častečně písá- renský. Zhoršení pracovníbo trhu lze očekávati po vánočních svátcích, proto odbor žádá již dnes ve- škeré P. T. zaměstnavatele, aby jej vydstně podpo rovali hojným oznamováním uprázdněných mist Sprostředsování bezplatné.
Č . O Praha
21 article
Vypsáni csn technických a průmyslových Jednotě průmyslové sdělila »Société mndustriellee v alsaských Mulhouzách opětně vypsání konkursu na rozřešení značné řady úkolův a otázek z che- mické technologie (zvlaště barvířství a zpracování tkaniv), z mechanické technologe, přírodních a ob- chodních věd, statistiky, veřejných zřízení, z kreslíř- ství atd., žádajíc, aby k účastenství při télo konku- renci povzbuzováno bylo. Krom velkých cen Emsla Dolfusa, Daniela Dolfusa, Salathéa, Eagla-Dosfusa Emila Hubnera po 400—500U francích, poskytuje konkurence množství cen menších, skládajících se z čestných zlatých, stříbrných i bronzových medalní a odměn a 125 do 1000 franků Ke konkurenci jest připuštěn každý cizinec stejně jako Alsasan. Lhůta podání vyprší dne 15. února 1909. Úplný seznam koukurenčních úloh jest vyložen v kanceláři Jednoty průmyslové (Praba, Ryt řská ulice č. 31 n., II. patro), kdež v úřadnich hodinách každému reflektanlu ocholně k nahlédnutí a použilí předložen bude. Po případě možno si jej vyžadati na krátkou dobu také na venek; při požádání nebudiž opomenuto podotknouti, je li vítán francouzský originál, či snad německý překlad. * Z Remeslulcko-živnostenské besedy v Prare. Řádná schůze správního výboru koná se v úlerý 15. t. m. o 8. hod. večerní v místnoste h besedy.
Dolfus Salathé Hubner Alsasan Prare Société mndustriellee EaglDosfusa Prab Ryt Remeslulckoživnostenský beseda
22 article
Nedůvěra celé Evropy k Německu. Bülow marně konejšil, neboť ve veškerém téměř tisku evropském ozývá se nedůvěra k jeho ličení situsce zahraničné i vztahů trojspolkových. Chtěl zastíniti neupřímnost ve vztazích těch a nebezpečnost situace, ale nepovedlo se mu to. Z anglického tisku zvláště »Daily Maile shledavá pochopitelným, ale málo šťastným pokus kanelérův, zmenšiti dosah zakousko-italských protiv. A mysll, že i Ně- mecko samo bude budoněně méně líčidlasi přikládati. »Timese praví, že tvrzení Bülowa, že styky rusko- německé jsou stejné, jest krásný jen sen, poněvadž nelze viděti, jak by kaneléř dovedí se zavděčiti stejně ve Vídni v Petrohradě. Ale Petrohrad a Cařihrad nejsou jedinými místy, kde pravé úmysly spojence rakouského, Německa, byly odhaleny, stalo se to i v Římě. Bylo by také prospělo více než všechno ostatní konejšení jeho, kdyby byl Bůlow prohlásil, že Italie nemá býti už podří zle- ným vasalem Rakouska. — »Dajlly Graphic« posmívá se »slunečnému optimismu«, s jakýmž Bülow chee hopkovati přes nejtěžší od let vnější i vnitřní krisi německou a zve jej proto »The sunny Jim«. Je trochu rozumu v řeči kaneléře, ale tolikéž solistiky, tato zvlástě ve výrocích o neshodách rakousko italských o postavení Německa k americko- japonskému spolku. Jediné prý slovo v jeho řeči, kteréž může svět pojímati vážně, jest, že na konferenci bude Rakousku v jeho tísni, do níž ho Aehren- thal vehnal, státi němě a bez otázky po boku »Graphic« ale dodává, že by Bülow po- sloužil lěpe míru evropskému, kdyby nevystavoval kolegovi svému takový blanko-šek.
Bülow Italia Jim Evropa Německo Vídeň Petrohrad Cařihrad Řím Rakousko Daily Maila Dajlla Graphic
23 article
Z francouzského tisku jsou zatím dva hlasy po ruce. »Tempe« dokládá rovněž, že Bülow hleděl zaslíniti to, co »mohlo býti lepším a jinačejším«. »Radical« praví, že Francie musí míti dobře na mysli shodu Německa a Rakouska. »Bülow a Aehrentbal ruku v ruce l Kam nás ale povedou? Jest těžko dnes se toho dohádati !« Dle jiných listů pařížských jest postavení Aehrenthala skutečně vážně otřeseno, poněvadž i císař jest prý rozmrzen tím, že ho ministr ten na sklonku života jeho strhl do tak trapné krise.
Bülow Francie Německo Rakousko
24 article
Italský tisk také nedbá přiliš na konej- šení kaneléře. Polovládní »Tribuna« praví, že zapomněl v poměru italsko rakouském činiti rozdílu mezi tendencí kabinetu a dvorních vlivů. »Giornale dltalia« píše o řeči velm kriticky. Bülow mraků nerozptýlil. Kdyby mu záleželo na trojspolku, nemohl býti nadšen nad jednáním Rakouska, List bojí ze, že odpor Rta- kouska ohrozi sankci nových věcí. »V itae praví též, že kaneléřova řeč nelu klidila žádných starosti nad otázkou balkánskou. Konečně z německého tisku i »V o sa. Ztg.« konstatuje, že z řeči kaneléřovy zřejma jest nejistota poměrů mezinárodních. I »Berl. Tagblatt«, ač věři v zachování míru, byl by si přál, aby německá politika akcentovala více záruky míru. Proti temným zjevům situsce mělo by se na místě je upírati, pracovati ještě důrazněji, sice mraky hro- zivé choustnou a nadejde zkla- mánl. — »Deutsche Tageszeitunge praví, že řeč kaneléfovu dlužno provázeti mno- hými otazníky. Přes milý její dojem pro Němce čato nasmí prý se zamičovati.
Bülow Berl Němec Rakousko Deutsche Tageszeitunge
25 title
Nebezpečí války na Balkáně
Balkán
26 article Naše zprávy z Bělehradu.
Naše zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělehradu, 12. prosince. (Pův. tel. »N. L.«) Král Petr slaví zejtra křestní jméno svého domu a rodiny. Po bohoslužbě bude dle národního obyčeje v paláci svěcení koláče notom král bude přijímati blahopřání. Zejtra lze prý očekávati částečnou amnestii po litických provinilcu. Dodatečně mohu vám sděliti, že se Al Riza bej vyjádřil — jako dřive v Pařiz dopisovateli petrohradského »Slova« — že Bosna s Hercegovinou musí do- stati samosprávu a Srbsko přístue k moři. Z kruhů zdejšího tureckého vyslanectva dovídáme se, že Al Riza bej bude jme- nován ministrem zahraničný ch věcl. Barbarství znásilení 13leté dívky, sestry učitele Vojnovíče, v Srbsku u Vyse gradu důstojníkem hlidky, Maďarem vzbuzuje pochopitelné rozhořčení. Vyšegradský lékať a tamní vojenský kapitán konstatovali zlo čin. Ze Sarajeva nabídnuto nešťastné a učiteli 20.000 K, avšak odmltli. Lid je znepokojen. Boykot neustává. M. Z Kolína n. R, 12. prosince. (Pův. tel. »N. L«) Dle »Köln. Ztgu.« množí se na Východě příznaky, že přikře odmítavé cho- vání se Turecka naproti Rakousku začíná s měniti. Protivný boykot neustává, ale je naděje, že najde se podklad, na němž se ra- kouské a turecké názory sejdou. Na ry ch- lejší vyjednávání není zatím na- děje žádná a bude třeba ještě připraviti s na mnohé změny
Petr Riza Bosna Vys Maďar N L Köln Bělehrad Hercegovina Srbsko Sarajevo Kolín Turecko Rakousko Vojnovíč Lido
27 article
Srbské válečné přípravy. Z Bělehradu, 12. prosince. Srbská vláda objednala v Německu 100 000 stanů, ktere museji býti dodány do Bělehradu v únorua březnu. »Vossisehe Zig « se táže, co bude dělat Srbsko se 100 000 stany? Ovšem jest možnost. že bude počet srbského vojska pod- statně zvýšen ruskými dobrovolníky. jako se stalo už, možná však také, že se opa- třují stany současně pro Černo u Horu. Než také tento počet prooba stály by byl přília veliký a jest si tudiž záhodno položiti otázku Komu maji sloužití? Uspokojivým momentem na každý způsob jest zpráva, že stany mají být dodány až v únoru nebo březnu. Do té doby mohou se poměry podstatně zlepšiti. List při- pominá jiné nákupy v erzině a táže se: »Odkud malé toto království bere tolik peněz ? To nev zajisté nikdo.« Odpověď Rakouska na ruskou notu. Z Kolína, 12. prosince. (K. k.) »Köln. Zlg.e polvrzuje vídeňskou zprávu, že odpové Rakousko-Uherska na ruskou no- tu jest tonu naprosto mírumilovného a smírli- vého a dodává, že nota rakousko uherská může velmi dobře tvořiti podklad vyjednávání, aby před konferencí se dosáhlo dohody o olázkách balkánských. List označuja to za nalehavě žá- doucí. »Kdo si skutečně přeje pokojného od- stranění nynějších obliži, nebude moci ničeho namitati ani proti lakovým připravným, uza- vření dobody usnadňujícím předběžným vyjed- náváním mezí kabinety.« Serdar Janko Vukotič. Z. Ze Skoplje, 12. prosince. (Zvl. tol. »N L«) Serdar Janko Vukotič, mimořádný posel černohorského knížete Nikoly, přijel sem na cesté z Cačihradu na Černou Horu. Zdejší mladotu- recký komitét, srbský a ruský konsul a Srbové i Rusové slavně ho uvítali. Vukolič jede z Skoplje do Prizrenu, odtud do Skadru na Bo- janě, ze Skadru na Cetyň.
Köln Serdar Janko Vukotič Nikola Srba Rus Bělehrad Německo Rakousko Kolín Uhersko Skoplje Černá Hora Prizren Vossisehe Big Serdar Janka N L
28 article
Otomanská politika. Z Cařihradu, 12. prosince. (K. k.) Výbo- rový orgán »Suraj Úmmet« polemisuje s poznamkami »Osmanského Lloydu« o řeč- kn Bülowa a praví, že nyní vedle různé politiky moenosti existuje otomanská po- litika, dle které Otomané měři všechny věci List obražuje se proti podezření, jakoby uve- dený článek o řeči Bülowa nebyl psán od ni koho, kdo nosí fez. Otomané jsou velmi uspo- kojeni mírumilovnými sliby kn. Bülowa, avšak uspokojení tomuto nemohou ob- tovati Bosnu. »Šuraj Úmmet« opakuje, že veřejné otomanské mínění nemůže naprosto příznivě přijati prohlášení kn. Bülowa, že Tu- recko neztratilo totiž ničeho annex! Bosny. Ne chceme — praví — slova, nýbrž chceme skulky. Nenavrhli jsme Němcům, aby zradili Rakousko- Uhersko, nýbrž aby sloužili německému zájmu a prokázali Rakousko-Uhersku službu. Zrovna tak jako Bismark počínal si jako tak zv. poctivý makléř, měl by i Bülow posloužíti Rakousko Uhersku jako opravdový poetivý maklé. Slusí litovati, že německá poli- tika postrádá této jí prospěšne iniciativy.
Suraj Lloyd Bülow Němec Bismark Cařihrad Bosna Rakousko Uhersko Šuraj Úmmet
29 article
Iza Boletinac. Z Bělehradu, 12. prosince. (K k) »Poli tika« sděluje, že dle zpráv ze Skoplje Iz Boletinac svým ranám podlehl. Stanovisko srbského obchodnictva. Jednota srbského obchodnictva v království srbském podala srbské vládě tento přípis: Když Rakousko-Uhorsko 1 ovolně porušilo berlínskou smlouvu záborem Bosny a Hercego- viny, srbští obchodníci podalr protest proti to- muto aktu a prohlásili královské vládě, že jsou hotovi obětovati ve prospěch nrodního blahn vše až do těch hrdel a statků, Jsouce neustále připravení, že je královská vláda vyzve, aby svůj závazek splnili, srbští obchodníci nemohl nikterak myslit ani počílat na trvání dosavad- ních smluvných závazků k sousedu, který an nejméně nešetřil citlivosti srbského národa. Mčli za to, že v době, kdy jsou ohroženy zájmy seb- ského národa následkem záboru Bosny a Herce- goviny, všechna starost a péče kr. vlády i ná- rodní skupštiny i všeho národa musejí byti sou- středěny na obranu srbských práv. Srbští ob- chodníci, pokládajíce zájmy národn za pilnější všech jiných) prohlašují se rozhodně proti tomu, aby kr. vláda po žádosti vlády rakousko-uherské prodloužila obchodní smlouvu se sousedním mocnářstvím, protože otázka o této obchodní smlouvě není už hospo- dářská, nýbrž politická, a podle toho třeba za chovati se kr. vládě a měřiti hospodářský vý- znam národními požadavky a politickými okol nostmi. (Co do věci je tento případ znám už z te- legramů. Avšak proto, že přípis srbského ob- chodnietva dýše tak krásným národním idea lismem, uznáváme za dobré podati jej v plnén
Bělehrad Skoplje Iza Rakousko Bosna Iza Boletinac
30 article
znění jako dokument, mohoucí přispěti Ke správnému porozumění ruchu, který nyní vše- chen srbský národ zachvacuje. Red. „N. L.“) Adresa ruských studentů srbských. Petrohradské vysokoškolské studentstvo podpisuje následující adresu studentstvu srb- skému: Petrohradští studenti srbské mládeži. V těk ké chvíli Slovanstva, jež od Vísly do sněžných vrcholů Balkánu musí junáckým úsilím hájiti to, co je každému národu nejsvětější, víru a ma- teřskou řeč, v době, kdy Slovanstvo musí právo na svobodný život kupovati krvavými obětmi a kdy pod hrozbami německého meče sílí a zraje zblížení slovanských národů, v té době do Hler- cegoviny a Bosny, kolébky srbského národa, v otčinu srbského jazyka padla strušná rána. Hotovíce se k sebeobraně a dávajíce smrlí přednost před porobou, Srbsko a Černá Hlora se zapřísáhly bud zvítězit nebo umřit. I srbská mládež jako jeden muž, nelekajía se nerovného boje, vskočila na obranu svatých práv rodné vlasti. Rozuměje hrobovému mlčení zabraných oblasti, jež je silnější a výmluvnějši každého protestu, všechen kulturný svět odsuzuje skutek, kterým porušena mezinárodní smlouva a tím i mezinárodní právo. I my, petrohradští studenti, nemohouce ostati lhostejnými ke křivdě, která se stala, při- pojujeme svůj rozhořčený hlas protestu ke hlasu veškeré pokrokočilé ruské společnosti. Věřte, bratří Srbové, vzkypí-li krutý boj, že všecky naše myšlenky, všecky naše nejlepší city budou s vámi. Jako v letech sedmdesátých naši předchůdci, i my pochvátáme mezi vás, abychem bojovali po boku vašem. Mějte odvahu a vězte: v síle není bůh, nýbrž v pravděl
Srba Balkán Hler Bosna Srbsko Reda . „ N . L
31 title
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
33 article
Z Vídně, 12. prosince. O 3. hod. odpo- lední sešla se ministerská rada, které zúčastnili se všichni členové kabinetu, vyjma dra. Schrei- nera, v Praze meškajícího, odkud vrátí se večer. Trvala toliko hodinu a zabývala se záležitostmi resortními; pohitickými nikoli. Postanecká sněmovna zasedati bude, nčli nespadne opona dřive, do příšti soboly 19. m. a jenom ukáže-li se krajní potřeba taká ještě některý den v týdnu vánočním. Ve vlád- ních kruzích stále doufají, že podaří se schváliti zatímní rozpočet na příští polovici r. 1908 par- lamentně. Ujišťuje se, že kdyby bar. Bienertk neměl potřebnou prostou většinu pro sehválení provisoria, dají mu hlasy sociální demokraté, buďsi přímo nebo nepřímo, t. j. odehodem ze sněmovny. Tvrdí se dále, že bar. Bienerth za- jistil si 19 hlasů poslanců vlašských. Po vyří- zení zatímního rozpočtu jest na jednacím po- řadu pilný návrh prince Aloisa Lichtensteina, by vykonalo se první čtení předlohy bosensko- hercegovské. Ministerstvo douťa, že také to s podaří a že poštěstí se mu konečně vymoci n parlamsntu nějaké krátké proxisorium ohchoduš- politické. Budiž ještě jednou opakováno, že zrušení náhlého soudu v Praze a vše, co a tím sou- visí v ponděli, anebo ve dnech nejblíže příštích, jest více než pochybno. Ba, bylo dnes tvrzeno na místě spolehliri informovaném, že náhlý soud zůstane v plat- nosti se vším, co zároveň s ním bylo zavedeno, nejen několik neděl, nýbrž ještě několik městeů, nebude-li zjednána bezpečnost, že přestanou zjevy, které předeházely vyhlášen náhlého soudu.
Bienerth Lichtenstein Vídeň Praha Postanecká sněmovna
34 article
Český klub poslanoů. Z Vídně, 12. prosince. Česk, klub poslanců na radě říšské koná v úterý 15. t. m. o 9.30 hod. důležitou poradu, při níž je účast všech členů nejvýš nutnou. Okresní zastupilelstvo v Döblingu si něce přeje . .. Z Vídně, 12. prosince. Okresní zasťupitel- stvo v Döblingu usneslo se dnes vzhledem ni domnělé české výhody v Dolních Rakousíci provozovati energicky odvetu proti Čechům žádati ve sněmu přijetí zákona, kterým se sta- noví německá řeč za výhradnou řeč vyučovaci na všech školách v Dolních Rakousích. Andrássy v kuloáru. Z Pešti, 12. prosince. Řeč posl. Galla pře- třásána velice horlivě také v kuloáru. Minist vnitra hr. Andrássy přidružil se ke skupině po- slanců a pravil, obrácen ku poslancům, Hollóvi: „Chcete-li miti samostatnou banku stůj co stůj. pak si ji udělejte o své újmě, ale beze mne. Po- líbím vám za to ruku. Potom si však také udě- lejte volební reformu beze mne.“ Tyto výroky ministrovy způsobily rozechvění. Spatřován v nich důkaz, že zřízení samostatné banky jest hr. Andrássem ještě pořád potíráno. Mluvilo se dokonce o krisi. Deficit vídeňského jubilejního průvodu. Z Vidně, 12. prošince. „Zeit“ oznamuje: V občanském klubu (křestansko-sociálním) obec- ního zastupitelstva rokovali včera zase o způ- sobu, jakým by se uhradil delicis 900.000 K vídeňského jubilejního průvodu. Po bouřlivé de- balě usmeseno v zájmu těžce poškozených živ- nostníků vídeňských (kterým jest výbor průvodu dosud dlužen) povoliti ještě městskou podporu 100.000 K. Ovšem musí tato subvence býti po- volena většinou obecního zastupitelstva.
Čecho Andrássy Gall Andráss Vídeň Döbling Dolní Rakousík Dolní Rakousy Pešť Český klub poslano Česk
35 article
Po tureckých volbách. Z Cařihradu, 12. prosince. Parlamen je už pohromadě. Má 250 poslanců, mezi ulmi 40 křesťanů; unionistických Mlado- turků jest na 100. Nejsilnější stranou potom jsou osmansko-liberální autonomisté, kterých jesť na 50, pak Rtekové. Z Cařihradu, 12. prosince. (K. k.) K z dej- ším poslaneckým volbám sluší ještě podotknou- ti, že podlehla jak listina kandidátů „Union libe- rale ottomane“, za níž stojí princ Saba Eddin, tak listina řeckých kandidátů, a zvolení byli ne- obvykle velkou většinou všichni mlado- turečtí kandidáti. „Saba“ vyčítá Kjamilovu kabinelu, že ne- provedl svůj vnitřní, ani zahraniční politieký program. Nesnažil se o dohodu s Rakousko- Uherskem, ani s Bulharskem, aby umožnil kon- ferenci. O tom musí dostati se parlamentu vy- světlení
Sabo Kjamilův Cařihrad Rakousko Uhersko Bulharsko Saba Eddin