1
masthead
13. října 1901.
2
masthead
M. Přiloha „Národnich Listu
M Přiloha
Národnich
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.j
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.j
V Praze, 12. října.
Logika bursy. — Které papíry jsou
dobré a které špatné. — Železná poučka
bürsovního zákona. — Epocha uložen
kapitálu. — Rozum a tužka v životě
finančním. — Obchod na domácím trhu.
Slavnému Jonathanu Swiflovi radili, aby
za účelem dosažení doktorátu studoval díla
logiky. On ale odvětil: Jsem spokojen s kusem
rozumu, jejž mám, a nechci o něj levným oným
způsobem přijit . . . V tom smyslu se nám —
stojícím na hlidce finanční — zdá, že chans
nynější bursy, spekulace i kapitalistů dílům
filosofie a logiky věnoval svá jitra a večery,
neboť rozhlížíme se kolkolem a kusa zdravého
rozumu nepotkáváme. Summa ratio jest stále
logika bursy a protože zvrácenost její jest do-
kumentována konečným výsledkem, zůstává zá-
konem. Credo, quia absurdum názoru Tertul-
lianova. Celý vlnicí se proud interessentů bur-
sovních se hrne jedním směrem — a jak jsou
výsledky rovnice jejich úspěchů, všichni ztrá
cejí. V 780 millionech, které jsou válečnou
ztrátou, při papírech Willgensteinových jsme
zúčastněni také daní obrovskou. Kdo jde se
všeobecným proudem, přispivá svojí hřivnou
k válečné váze Brennově. Zdravý rozum uka-
zuje cestu jinou.
Rozum
Swifl
Willgensteinový
Praha
Credo
Tertul
7
article
Již často jsme s politováním k tomu po
ukazovali, že naše obecenstvo není zvyklo po-
čítati s tužkou v ruce a že u nás malí i vele
kapitalisté nedosti rozvážně jdou za hnutím oka-
mžiku. Kdo u nás si utvoří velkou tendene
a la longue, kdo ji sestrojiti dovede a který
kapitalista má odvahu při nepatrných episodáeh
reakce nebo repris při ní vytrvat Bezprogramo-
vost točení se za větrem jest oblibeným heslem
Ale koncem té opportunní bilance jest vždycky
zůstatek ztrát. Papíry, které jdou dolů, jsou
vždvcky pokládány za špatné, — výborné jsou
ty, které stoji vysoko, třeba nadeenění to bylo
náhodné.
V dobách konjunktury není větších opti-
mistů nežli jsou majitelé cenných papírův, at
je mají na trvalo nebo pouze na čas, tenkráte
není známa věta: to jsou kursy vysoké nebo
nejvyšší; jako moderní Giganti se hladovci po
zlatě stále dále odvažují k nebi. Za těch dob
není obecenstvo nikterak nakloněno k prodejům
a zdravý rozum, jevíci se v počtu výnosnosti,
jest úplně vyloučen.
8
article
Avšak i bursovního zákona železná poučka
se stýká v protivách. Za přílišným nadceněním
cenných papírů jde přilišné procenění. Mezi
oběma extrémy odpočívá klid. A také vlnění
dnešních kursů jest slabší.
V těchto časech, stvořených k rozvaze
záhodno vzíti jen tužku do ruky a beze všeho
— sine ira et studio — srovnati dvě epochy
kursův aspoň u našich papírů českých, které
šly onou křižovou cestou derut vídeňských. Ob-
jevíme, jak zajímavé rozdlly mezi nejvyšším
kursem roku 1895 a kürsem nynějším. K orien-
taci na předním místě uvádíme standard našeho
trhu: kreditky.
1895 1901 rozdíi
. . . . .. 1174 982 19
akcie dráhy polabské . . 634 462 . 172
„ severozápadní . 620 454 166
pražské žel. společnosti 2876 1441 1456
. . 996 695 301
mostecké
české báňské spol. . 1716 953 763
duchcov.-podmokelské 652 505 147
severočeské uhelné . 1880 1500 380
» západočeské » . 326 236 90
» huti Poldiny . . . 676 306 370
české cukerní . . . 270 204 66
Uvážíme-li pak, že mnohě z těchto ztrát,
které se hluboko vrývají do národního jmění,
nebyly odůvodněny snad úpadkem hodnoty vnitřní
dotyčného papíru, nýbrž že při četných akcilch
onen ústup kursový byl passivní, vznikaje pouze
z toho ohledu, že titry ony jsouce zárukou za
jiné závazky prodány býti musily — skoro by
chom měli za to, že nadešla hodina, kdy t
kdo dovedou počílat a kdo nespoléhají na po-
sudek bursy, nýbrž mají měřiiko svoje, by mohl
pomýšleti na to, aby použili přiležitosti.
Daleko jsme ovšem toho, aby
chom vyslovovali důvěřivý názor o příšt
periodě bursovní. Nám nejde o efemerní ulo-
žení kapitálu v pohyblivé hodnotě na čas, nýbrž
o trvalejší jeho investici v cenných papírech,
která by přečkala dny a měsíce, majíe cílem
menšího kursu využiti ke zvýšení úrokové sazby
a případně také čekati na opravu kursovou.
Poldin
Ob
9
article
Ostatně nevíme, zdaž se to již neděje. Z jezera
rakouských vkladů, které chová přes osm tisí
millionů korun, každým výkazem odplývá čist
V našich poměrech minulý měsíc vykazal úby
tek kolem dvou millionů. Otázka, kam poděla
se tato suma, jest tím zajímavější, že nepozo-
rujeme zvláštního rozruchu v našem průmyslu.
ani živosti v našem obchodu ..
Dosud jsou to především papíry důchodné
tedy pure et simple k uložení kapitálu, k nimž
se ponenáhlu obrací pozornost obecenstva, ale
lze předvídati, že z této hlavní cesty, kapilál.
nebude-li zaskočen nějakou události nepředvída-
nou, se dá také cestami vedlejšími. Ovšem, až
přijdou všichni, bude to zase více riskantní
Prostý rozum, nedbající posudku bursy, vezme
tužku, počitá výnosnost a zjednává si názoro
bonitě papíru, Koupi, uzná-li za vhodno a vy-
hovuje-li mu úroková sazba, ktorá nyní skýtá
snížený kurs. Jdedi záznam ještě níže, toť věe
vedlejší. Stín lapá, kdo se honí za kursem nej
výšším a nejnižším ! . ..
Obchod na domácím trhu v odlesku vídeň
ském jevil náladu přiznivějšt. S důvěrnesti pře-
staly realisace, které naše papíry přiváděly na
zelený licitační stůl. Záznamy nabyly větší slly
k odporu a lepší situace se jevila také v tom
že přestalo drobení záznamů. K obratům došlo
v unionkách, živnostenské, daňkovkách, a po-
ptávka po těchto zůstávala dále na programu
Oproti tomu hospodářské a pražské úvěrní na
blzeny. Události pražské bursy se však ode
hrávají za jejími kulisami.
11
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 12. října.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Tento týden byla spekulace dostatečně
zaměstnána na všech trzich.
Největší pozornost věnována byla zprávám
o kartelu železářském, jichž bylo jako hub po
dešti. V plenárním posledním sezení rakouského
kartelu, jež bude se 14. t. m. konati, před-
nesena bude officiálně zpráva o výpovědi alpske
báňské společnosti, ale spekulace na základě
četných zpráv německých listů očekává, že
v tomto sezení dojde opět ke shodě a že budem
míti kartel nový. Nechtějíce předbíhati událostem
příštím, řekneme jen, že nečekáme definitivního
rozřešení situace na této schůzi.
Velice čilý obchod vyvinul se po dlouhé
době v akciích státní dráhy, k němuž daly
podnět koupě rakouského úvěrního ústavu pro
úvěr pozemkový. Papir ten stoupl jeden don
trochu rychleji a hned celá spekulace ohlížel
se po tom, co se děje a jako mnohdy, tak
i tentokráte, dala se strhnouti ke koupim.
Některé listy a zejmena jeden pražský ně-
mecký denník přinesl dokonce i rozmluvu svého
spolupracovníka s poslancem Kaftanem, jež
týkala se otázky o sestátnění télo dráhy. Jest
všeobecně známo, že česká delegace jest pro
sestátnění jak státní, tak severozápadní dráhy
že k tomu jednou dojde, ale finanční ministr
chová se k tomu z různých důvodů pro-
zatím zamítavě. Vedle státní dráhy byl
dosti čilý obchod i v akciích stavební a dopravní
společnosti, jež následkem zpráv o vyjednávání
stran převzetí obeí vídeňskou pevně se držely.
Kaftan
Vídeň
12
article
Jeden list však přinesl noticku, že dokud ne-
budou tyto pouliční dráhy přeměněny na pohon
elektrický, že k převzetí nedojde. Zárovan
s těmito hodnotami stoupaly i akcie nové ví-
deňské tramwaye a banky pro země rakouské.
Na trhu bankovním sluší zminiti se o uherské
průmyslové bance, jež utrpěla v Rumunsku na
petrolejových obchodech tak značné ztráty, že
klesla až na 63 K. A tu teprve správní rada
uznala za dobré podati uklidňující » prohlášeníe.
Jest absolutně vyloučeno, aby slušný papír mohl
tak hluboko klesnouti. Zde způsobeno bylo kles-
nutí jenom prodejemi osob, které byly do stavu
této banky úplně zasvěceny. Vzorná správní rada
tohoto ústavu chce nyní veřejnosti namlaviti, že
ztracen byl jen reservní fond a že akciový
kapitál zůstal netknutl
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
5. října 12. října
95.50
95.50
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . . . 118 60
118.70
118.50
118.75
Uherská zlatá renta . . . .
Rumunsko
13
article
92. 70
92.75
Uherská korunová renta . .
93.25
93.75
Turecké losy . . . . . .
615.—
620.50
Rak. kreditky . . . . . .
396.—
399.—
Banka pro země rakouské .
624.—-
628.—
Uherské kreditky . . . . .
428.—
424.25
Bankovní jednota 1. . . .
838.—
846.—
Pozemkový úvěrní ústav . .
259. 25
Živnostenská banka . . . .
259 25
620.30
627.50
Společnost státní dráhy. . .
78.50
Jižní dráha .. . . . . a
461.—
464. 50
Polabská dráha . . . . .
980.—
923.—
Buštěhradská dráha lit. B. .
246.50
251.—
Stavební a dopravní A. . .
247.—
242.50
784 —
Dunajská paroplavební spol. .
753.—
276 —
274.—
Tur. tabáková režie . .
263.—
248.—
Rakouská továrna na zbroj .
343—
380.50
Alpinky . . .
420.—
428. 50
Rým.-muráňská společnosť .
živnostenský banka
státní dráha
jižní dráha
14
article
1435.—
1443.—
Pražská železářska společnost
950.—
960.—
Česká báňská společnost .
690.—
692.—
Mostecká uhlářská společnost
589.—
Wienerberger . . . . . . 577.—
Schodnica . . . . . . . 1105.—
1150.—
239.05
Londýnská devisa . . . . 239 05
117. 30
117. 25
Řišské marky . . . . . .
Schodnica
Český báňský společnost
Wienerberger
15
article
Berlínská bursa.
Z Berlína, 12. října.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehlod.
Na trhu zdejším nemůže se udržeti žádná
stálá tendence, ježto podnikavost následkem
stálých špatných zpráv jest tlumena a proto
všecky pohyby mají krátký dech. Jedinou vý-
minkou byly tentokráte rskouské hodnoty, jež
aspoň na několik dní byly pevné a dodaly zdej-
šímu trhu jakousi posilu.
Obehod byl po celý týden zrovna tak jako
v týdnech minulých dosti skrovný a vztahoval
se většinou na hodnoty háňské. Zprávy z trhu
železářského neopravňují na brzké zlepšení
bylo to také ve výroční zprávě bochumských
oceláren výslovně podotknuto. Také zpráva že-
lezáren a oceláren »Hoesch« vyzněla asi v témž
smyslu a proto byla spekulace spíše náchylna
k prodejům hodnot železářských. Velice chabé
byly akcie dortmundských železáren a končl
tento týden nejnižším záznamem, jaký kdy byl.
Zprávy, že ke stávce uhlářských dělníků
belgiekých připojí se i obrovský počet dělníku
francouzských, nebyly na burse brány vážně a
způsobily jen přechodné menší zlepšeni, jež
velice brzo zmizelo, poněvadž z Horního Slez-
ska docházely zprávy, že v čelných případeeh
bude nutno zavésti šichty prázdně. Velice mnoho
přetřásaly se zprávy, že rýnsko-vestfálský syn-
dikát následkem špatných poměrů všech žele-
zárských podniků nemá odbyt na koks a ž
bude musit dále omezit výrobu a vedle toho
ceny koksu aspoň o 3 marky snížit. Zprávy
ty, ač nebyly dosud ještě potvrzeny, účinkovaly
velice tísnivě a bylo prý rozhodnutí zmíněného
syndikátu ponecháno k prvednání ve schůzi,
jež se bude konali 14. t. m.
Berlín
16
article
Dle posledního výkazu relativně uspokojivý
stav ríšské banky zavdal podnět k lepšímu smý
šlení pro domácí hodnoty bankovní a byly
variace v těchto poměrně malé. Akcie berlínské
obchodní spol. tisněny byly zprávou, že kon
kurs nauheimské chemieké továrny jest neod-
vratný; naproli tomu dosti pevně se držela ně-
mecká banka, nejspíše na zprávy o vyjedná-
vání ohledně převzetí vídeňských pouličních
dráh ve správu města Vídně. Rozhodně dobré
smýšlení bylo pro rakouské kreditky, jež n
popud vídeňský denně stoupaly a oslabily se
zároveň s ostatními mezinárodními papíry až
tehdy, kdy došly zprávy o smrti emira afgan-
ského. Časopisy, obzvášlě londýnské, nepřinesly
k poměrům afganistanským mnoho uspokojivé
posudky a zdá se, že olázka afganistanská bude
míti na burse ještě svůj účinek.
Na trhu dopravním byly ke konci týdne
americké dráhy předmětem čilé poptávky ato
nejen se strany spekulace domácí, nýbrž i lon-
dýnské. Státní dráha držela stejný krok se zá-
znamy vídeňskými. Jinak byl tento trh v klidu.
Obchod na trhu kasovním vázl; ukládací hod-
noty klidné, pouze 3procentní řišská půjěk
byla slabší následkem pověsti, že má dojít
k nové emissi.
Důležilšiší variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
12. října
195.25
169 62
191 25
129 12
117 87
69.87
157.75
175.50
39.75
151.75
155 50
151 . 62
272 50
106.—
106.—
109 37
163. 25
Vídeň
mecký banka
18
article
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka .
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hu! ..
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské doly . . . . .
Gelsenkirchenské doly. . .
Hibernia . . . . . ..
Consolidace
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravni spol..
Kanada
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy
Z kasovních papírů:
Concordia . . . . . . .
Eschweiler . . . . . ..
Geisweider . . . . ..
Hochdalil
Katovické doly a želůzárny
Wilhelm . . . . . . .
Phönix . . . . . . . .
Schalker Gruben . . ..
Westfalia
Orenstein Koppel . . . .
Hasper . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . .
Huldschinský . . . . . .
Stettiner Vulcan . . . . .
Bismark . . . . . . . .
Hoesch . . . . . . . .
Königsborn . . . . .
Nordstern . . . . . ..
Lloyd
Transvaal
Concordia
Wilhelm
Westfalius Orenstein Koppel
Dortmund
Hamb
Kanada
drážďanský banka
Hibernia
Phönix
Schalker Gruben
Stettiner Vulcan
Lauřin hu
19
article
193.25
169.25
190.25
120 75
118.37
69.50
158.25
175.25
41.75
151.25
155.75
151.—
273.50
106.25
106 . 12
107 62
161.—
20
article
247.75
248.-
172.—
175.50
133.10
136.50
150—
145.—
178.—
176 10
150.—
152. 25
117.—
115 60
250.—
250.50
113.—
108.—
110.50 109. 75
114 75
117.—
178.50 180.—
85 50
190.—
191 95
168.—
166.75
137.50
135 25
135.50
134 50
21
article
194—
195. 75
194—
195. 75
První čtení celního tarifu skončeno
Včera dokončeno bylo na společných poradách ra-
kouských a uherských delegátů prvé čtení celního
tarifu, při němž zástupci obou vlád uvedli svá stano-
viska. Materiál na poradách těchto zlskaný bude
nyní zpracován a předložen poradám ministerským.
Usnesení ministerská budou základem jednání dru-
hého čtení. Porady vedeny v naprosté tajnosti a do
veřejnosti neproniklo z nich nic. Štěstí pro pana
Koerbra: toto tajení uspořilo mu jistě mnohou
blamáž.
Horní Rakousy a německý celní tari
Hornorakouský zemský výbor vyžádalsi
dobré zdání hornorakouské obchodní komorya
zemědělské rady o návrhu německého celního tarifn.
Koerbr
Horní Rakousy
22
article
Obchodní komora dovozuje ve svém pamětním
spisu z popudu zemského výboru podaného, že celní
zvýšení německého tarifu dolehne velmi ci-
telně na bornorakouský průmysl srpů, Iněné
přize, papírového zboží a řezanéh
dříví. Úsilí rakouské vlády musí se znyní něsti
k tomu, aby zmařila toto proje ktované
německé zvyšování; snaha tato není bez-
výslednou. Zvýšením cla na dobytek a hospo-
dářské výrobky jest v prvé řadě postiženo
rolnictvo. Při tom však nutno poukázati na ne-
bezpečí, jež by nám hrozilo, kdyby
chom napodobovali tento příklad
Pruska a zvyšovali svá zeměděl ská
cla. Prospěli bychom jen Uhrám a vyvolali
celní válku s Ruskem, jež má pro nás tolik
významu. — Zemědělská rada praví mezi
jiným, že německý celní tarif vyvolal v rolnictvu
veliké vzrušení a obavy, ježto ohrožuje řadu
zemědělských odvětví výrobních, nehledělo se však
na to, že přání německélio rolnietva
jsou v podstatě stejná s přáními horno-
rakouského zemědelstva, totiž ochrana d-
mácí výroby před cizi soutěží. Rakousko budertěmito
agrárními proudy vážně ve svém vývozu obroženo.
Vláda nechť se snaži, aby alespoň co se týč
Rakouska neplatila zvýšená cla n
ječmen, slad, dobytek, dříví a p.
Prusek
Uhry
Rusko
Rakousko
23
article
Obnovení železářského kartalu. Navazují
na pondělní (14. t. m.) schůzi rakouského železař
ského kartelu, píše »N. Fr. Pr.«: »Veliké závody ne-
mají v úmyslu žádati zvýšení svých výrobních kvot.
jsou však odhodlány, že také žádnému jinému zá-
vodu zvýšení kvoty nepovolí. Dle všeho nebude tato
těžká otázka vůbec řešena. Dosud alespoň ona žele-
zárna, o níž se mělo za to (Kráňská železářská spo-
lečnost, p. r.), že bude žádati zvýšení kvoty, poža-
davku toho neohlásila a nemíní tedy dle všeho
změny žádati. Tento podnik dá dle všeho přednost
dohodě s ostatními závody a chce si jen zachovati
volnost pro případ, že by s jiné strany bylo žádáno
zvýšení kvoty. Nezmění-li se tato situace ani během
porad, bude dnešní rozvrh výrobní podržen.« D
této prognosy bylo by tedy obnovení rakouského
kartelu zajištěno. Zatím nutno ovšem vyčkati.
Francie
24
article
Celní výbory spolkové rady německé
projednávaly dosud ve třech sezeních návrh něme-
ckého celního tarifu. Dle průběhu jich lze za to
míti, že vládní návrh bude celkem ne-
změněn. Ze smýšlení v kruzích spolkové rady lze
usuzovati a to s jistou určitostí, že také plenum
spolkové rady, jež se bude celním larifem zaměst-
návati v prvních dnech listopadu, žád-
ných zásadních změn na osnově neučinía
že zvláště schválí i navrhovaný dvojitý
taril obilní. To jsou ovšem fakta, která bylo
lze očekávati. Říšský kancléř Bůlow byl si při
redakci svého návrhu vědom proudů spolkové rady.
o věci s celon řadou členů rady této konferovala
své jednáni dle pronešených zde přání a podnětů
řídil. Rozhodné slovo připadne teprve říšskému
sněmu německému a jeho volum také roz-
hodne. A tak mají plány a usnášení spolkové rady
více měně jen cenu dokumentární pro posouzení
politické a hospodářské lásky — k věrněmu »spojenci
rakouskému.« Ve Vídni však naučení ze života ne
čerpají. . ..
Bůlow
Vídeň
25
article
Bavorská celní debata sněmovní.
V Mnichově, 9. října. Zvl. zpr. »N. L.«) V bavor-
ském sněmu skončena právě debata, která trvala
5 dni: jednání o interpellaci o celním tarifu.
Výsledkem jejím jest, že zástupcové lidu vědí právě
tolik, co dříve. Přísně vzato, nelze vůbec o nějakém
praktickém výsledku interpeliace mluviti, neboť naši
vůbec již upjatí ministři chovali se v této debalě
co nejzdrželivěji a vystříhali se všeho, co by mohlu
vzbuditi i pouhou domněnku, že straní tomu neb
onomu směru. Jedním slovem: po pětidenním
řečoickém zápasu nevíme zrovna jako dřive,
jaké stanovisko zaujme bavorská
vláda k návrhu celního tarifu ve spolkové radě,
ježto se ani nevyslovila o požadavku většiny na
6markové obilní clo, nýbrž skrývala se vždy, když
se o této choulostivé otázce mluvilo, za stereotypní
větu: Ochrana zemědělství mírným zvýšením cla při
úplném respektování jiných stavů. Pravdou
jest, že bavorská vláda v celní otázce
nemá dosud určitého stanoviska. Čeká
se právě i u nás, jako vždy a za všech okolností,
jaké bude konečné stanovisko Pruska,
a dle toho bude pak rozhodnuto.
Vídeňské cihelny vyčerpaly měrou neobyčej-
nou své zásoby a potrvá-li dnešní stavebnímu ruchu
příznivé počasl, vstoupí do nové jarní saisony téměř
bez zásob. Jest to důsledkem obmezení výroby (až
na 40%). Do kámpaně r. 1901 vstoupily vídeňské
cihelny se zásobami 150 mill. cihel, dnešní zasoby
činí 50 mil. kusů, z nichž při dobré pohodě se zpo-
třebuje do jara 30—35 mill. Dnešní cena cihel činí
89—46 K za 1000 kusů.
Z amerického trhu železářského. Jak
»Ironmonger« sděluje, jest stav amerického trhu
železářského stále poněkud stísněny.
ceny jsou však při okamžitých dodávkách ne
změněny. Výkaz zásob surového železa jest ne-
ůplný, má se však pravděpodobně za to, že se
zásoby o 20.000 L zmensily.
Mnichov
Prusko
L zmensit
26
article
Pro fnanění kruhy. Právě vyšel pátý ročník
(1902) známé příruční knihy »Finanzielle
Jahrbuch«, vydávaně G. J. Wischniowským
Nový ročník obsahuje vedle přehledu cenný ch
papírů, bank, průmvslových závodů
dopravnictví rakouskouberského řadu
nových důležilých hospodářských pokynů a ustanovení.
Německý cukerní kartel a továrny na
čokoládu. Mezi německým cukerním kartelem a to-
várnami na čokoládu panuje delší dobu napjell, Lter
vedlo až k tomu, že se továrny na čokoládu
odhodlaly vystavěti svůj vlastní cu-
krovar. Cukeruí kartel nězůstal však odpo
věď dlužen. Jeho orgán »Dia Zuckerindustrie« ozna-
muje nyní, že cukerní kartel vyslaví veli-
kou továrnu na čokoládu a cukrovink
Spolek lihovarniků českých? Dle došlých
nás zpráv uvažuje se v lihovarnických kruzích o z-
ložení spolku lihovarníků českých, jehož úkolem by
bylo hájiti zájmy lihovarnictví v dnešním jeho stísně
ném postavení utvořeném hlavně novým zákonodár
stvím o zdanění lihu.
Krise německého lihovarnictví. Ústředn
německý shor pro stanovení cen lihu snížil pro-
dejní cenu 1 hektolitru lihu s 39 na 35 mk. T
znamená asi o 22 feniků menší zhodnocení jednoh
centu (?) bramborů a pro lihovarnický karte
německý — snad počátek konce. Kartel by
založen za účelem zvyšování cen, stavem výroby jes
nucen je snižovati. Nedojde-li na výdatné s ní-
žení výroby, klesne cena ještě níže. Na trhu pro
dával se lih v květnu za 44 mk., 31. srpna za 42.80 mk.
a 24. září za 41.90 mk. Vdera znamenán lih v Berliné
38.70 mk.
G J Wischniowský
Lter
Zeus Zuckerindustrie
Finanzielle Jahrbuch
Nová ročník
27
article
Sazba z nouze pro píci a stelivo. (Vy
hláška českého odboru rady zemědělské) C. k. mini
sterstvo železnic prodloužilo dle vyhlášky úřadníh
listu pro železnice a plavbu platnost sazby z nouze
pro dopravu pice a steliva a to až do konce pro
since 1901.
Měďárna »Rakousko« počala nyní laké s vý
robou válcovaného drátu, drátu na chmel a tažených
železných drátů.
Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a
Slezsko v Praze. Obchodník s obuví a pleteným
zbožím v Schöflandu, jenž provozuje obcho
ten již na 50 let. zajímá se o zdejší obnv. Obchod
ten jest rozsáhlý, dva cestující jsou stále na cestách
po Švýcarsku a firma vládne též značným jměním,
takže se jí může povoliti i úvěr do několika tisíc
franků. — Agent v Jassích, jenž má rozsáhl
místní známosti a je snaživý a šetrný, hledá zastou-
pení zdejších výrobců rukavic a kožených sáčků n
peníze. — Mladý, počestný a velmi řádný obchodník
v Christianii, jenž se nedávno etabloval jako
agent, nabizí své služby zdejším firmám. Pocházi ze
zámožné rodiny a jest theoreticky a prakticky vzdě-
laný. — Agent a komisionář se stroji a ná-
stroji pro řemeslníky v Pešti, jenž v tom oboru pra-
cuje řadu let, nabízí své služby zdejším průmysl-
níkům.
Rakousko
Morava
Slezsko
Praha
Švýcarsko
Jasse
Christiania
Pešť
český odbor rada zemědělský
spolek pro Čechy
28
article
Česká továrna na prádlo. Skupina obchod
níků s prádlem a modním zbožím usnesla se zříditi
společnou továrnu k výrobě prádla všeho druhu a
opatřila již schválení stanov a zápis firmy do rej
stříku. Podnik tento slibuje značný úspěch nejen
tím, že již v účastnících samých jsou získáni stálí
odběratelě, nýbrž také že převzata býti má trvající
továrna na prádlo, jejíž výrobky těší se velké oblibě.
Zásadou podniku má býti zvláště rýchlé a pravidelné
vyřizování objednávek a vůbec všestranné uspokojení
zákaznictva. Velká část kapitálu potřebného jest již
upsána a koná se ustavující valná hromada dne
16. října 1901 o 5. hod. odpol. v novoměstských
sálech Vodičkova ul. »u Štajgrů«. Přihlášky k po-
dilům po 400 K přijímají se ve Vývozním spolku
v Praze.
První česká akciová továrna na zužitko-
váni plodin v Třebenicích předčila letošní svou
výrohou všcchna léta minula. Spracovala vešker
druhy jemného ovoce, které se v tak zv. ovocné
komoře krátovství českého letos urodilo a musil
ještě různé druhy jemných druhů ovoce, zvláště
merunky, fiky, mandle, melouny atd. z dálných
jižních krajin ve značné míře zakoupiti. Letošní
úroda švastek byla velmi slibnou, leč ukázalose
nyní, že urodily se švestky nejmenšího druhu, větší
druhy jsou pravou zvláštností. Bobužel i toto drobné
zboží podlehlo posledními větry zkáze, téměř všechno
spadlo a časté deště zhoubu tuto dokonaly. Vypadla
proto kampaň švestková velmi chudě, poněvadž ne-
bylo možno v jednom týdnu tak obrovské spousřy
švestek zpracovati, vzdor tomů že třebenická továrna
spotřebovala denně jen k výrobě povidel 50 až 60
vozů švestek, nečítajíc v to značné kvantum, které
zase sušárna spotřebovala. Hrušek urodilo se letos
Vodičkův ulice
Praha
Třebenice
29
article
velmi málo, a spotřebovaly se na marmelády a kom-
poty. Na sušení tohoto drahu ovoce vůbec pomýšleti
nelze. Jablek, zvláště ušlechtilých drubů, rovněž se
mnoho neurodilo, a zužitkovaly se z části na kom-
poty a marmelány, z části na ovocné víno. Za to
rybiz, angrešt a borůvky poskytly při své dobré ja-
kosti a značném množství dobrý materiál hlavněk
výrobě ovocných vín, a malin poskytla lelošní
úroda dostatečné množství, které jednak na murme
lády a jednak k výrobě šťáv použito bylo. Jahod
poskytla letošní úroda nepatrné množství, které
zpracovalo se na kompoty, kterých téměř všechny do
lázeňských míst záslány byly a část zpracována na
marmeládu. Višní a třešní bylo letos na Třebenicku
značné množství, vzdor tomu musilo se však několik
vagonů višní až z Uher zakoupiti, aby potřebné
množství šťávy k výrobě známé střebenické višňovky«
opatřeno bylo.
První česká akciová parní mlékárna a
drůbežárna v Praze. Dne 9. t. m. konala s
první schůze zvolené správní rady, na níž zvolen
jednohlasně předsedou pan Heřman Janda, zemský
poslanec a předseda českého odboru zemědělské rady
pro král. české a jeho náměstkem rovněž všemi
hlasy pan MUDr. František Kašpar.
Nedostatek vagonů. Jest to starý stesk
s každým podzimem se pravidelně vraci. Sotvau
nás započne cukrovarnická kampaň, vy-
skytne se okamžitě značný a citelný nedo-
statek vagonů. Doprava vázne a továrny za
časté musí se pro své zásilky spokojiti až sedminou
žádaných dopravních vozů. Cožpak ředitelství dráh
nevědí, že nastává kampaň a nemohou dle toho se
zaříditi?
Heřman Janda
MUDr
Kašpar
Uhry
Praha
český odbor zemědělský rada pro král
30
article
Zástupce v Rusku. Českým firmám kterého-
koli oboru (vyjma technického) nabízí se zástupee
ve Varšavě usedlý, rodem Čech. Dle došlých zpráv
cestuje týž na svůj účet po celém Rusku, je dobře
zaveden a lze jej jako řádného a přičinlivého agenta
doporučiti. Adresu a informace sdělí na požádání
vývozní kancelář pražské obchodní a živnostenské
komory.
Táborský dobytčí trh t. zv. svatohavelský
konati se bude ve středu dne 16. října 1901 již n
novém dobytčím tržišti na Novém městě u Jordána.
Příští výroční trh v Sedlčanech, tak zv.
havelský, který pro deštivé počasí konán nebyl, ko-
nati se bude znovu dne 17. října 1901 a možno kou-
pený dobytek v nádražní stanici »Sedlčany nakládati,
za kterým účelem jezdí zvláštní odpolední vlaky.
Trhy poněžní
x. Z Vídně, 12. října. (Telefonogr. »Nár.
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní burse
za váznoucího obchodu bylo smýšlení chabější,
Jen z počátku kursy stoupaly, později však re-
prisa byla vysířídána chabosti, protože bylo
poledne burse oznámeno z Berlina značn
klesání hodnot železářských a stoupnutí soukro-
mého diskonta na 24. Na to klesaly kursy hlav-
ních spekulačních papírů, čímž celkové smýšlení
poškozeno. Posléze zůstaly v platnosti nižší zá-
znamy. Příznivé výminečné postavení zaujímaly
opět vídeňské tramwayky, kteréž zlepšilyse
koupěmi, které podnikány byly na zdejší zahra-
niční účty. Stejná stagnace jako v kulise byla
také ve šraňcích a jen po některých stavebních
hodnotách byla čilejší poptávka, odůvodňována
úbytkem zásob a cihel. Také nové vídeňské
tramwayky stoupaly. Ostatní hodnoty šraňkovní
téměr úplně bez obchodu. Turecké losy vel spo-
jení se zahraničními zprávami dosáhly značné
reprisy. Renty byly velmi klidny za pevných
kursů. Obě zlaté poněkud dražší. Ostatní hod-
noty ukládací, jakož i losy, byly pevnější.
Rusko
Varšava
Čechy
Nový město u Jordán
Sedlčany
Vídeň
Berlín
živnostenský komora
31
article
Devisy a valuty jenom nepatrně se změnily. Na
eskomptním trhu peníze snadnější.
Soukromý diskont 311/1s proe.
x. Z Vídně, 12. října. (Telf. »Nár. Listů «)
(Večerní bursa.) Kreditky 620.50 (po —.—)
uborské kreditky 629.—, anglobanka 263.50
bankovní jednota 428.—, unionka 519.—
länderbanka 399.50, státní dráha 627.50, jižní
dráha 77.50, polabská dráha 465.—, severo-
západní dráha 459.—, turecké tabákové 278.—
rýmavsko-muráňské 430.—, alpinky 342 50,
(po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko-
runová 92.75, turecké losy 94.—, marky za
hotové 11733 na ultimo říjen. — Smýšlení
chabé.
Z Vídně, 12. října (Závěrečné ú řadne
kursy.)
Únorová renta . 98.50
rak. severozáp. dr. 457.—
společná » květ. 98.55
polabská dráha . 464. 50
» » stříb. 98.45
pražsko-duchcov.
rakouská » zlatá 118 70
spol. st. dr. rak.suh. 627.50
» kor. 95.50
jižní dráha ..
silniční dr. lit. A. 251.—
uherská » zlatá 118.75
„ kor.
92.75
247.—
státní losy 1854 190.50
dunaj. paroplaveb.
784.—
,» 1860
rakouský Llovd
po 500 zl. . .
138.75
pražská želez. sp.
doktor
Vídeň
jižní dráha
32
article
1443.—
po 100 zl..
170.—
960.—
česká montan. sp.
státní losy 1864
213.—
343.—
alpská montan. sp.
losy tisské“ . .
144.50
rým.-muráň. spol.
428.50
úvěrního úst.
399.—
rak. zbrojovka .
248.—
vídeň. I. komun.
399. 25
vídeň. stavební sp.
136.—
turecké losy ..
93. 75
peštská vagonka
b. anglo-rakouská
263.—
severočeská uhlář.
243.—
vídeň. b. jednota
428.—
západočeská uhl.
r. úst. pro úv. poz.
846.—
692.—
mostecká uhl. sp.
rak. úvěrní ústnv
620 50
1150.—
Schodnica . .
uh. úvěrní banka
628.—
turecká tabák. rež. 276.—
b. pro země rak.
399.—
devisa německá . 117.30
518.—
vídeňská unionka
» londýnská 239 05
česká b. Union.
» pařížská . 95.0
» curyšská , 95.—
Živnost, banka
buštěhradská A . 2700.—
dvacetifrank . . 19. 01
B . 993.—
marka papírová . 117.30
duchcov. podmok. —.—
rub
Ivovskočernovická 522.—
V souhlase s Berlínem bylo smý
šlení mdlé, pouze akcie státní dráhya
hodnoty stavební pevné
Eskontní sazby 3/s, 41/4 procenta.
Berlín
úvěrní banka
banka buštěhradský A . 2700
Ivovskočernovická 522
34
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol, zl.
delší ihůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 kr
„ delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st
delší lhůty
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
, delší lbůty.
Petrohrad a ruská města šek
kr. ih. za 100 rubla
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 tr.
» delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . .
Bursa.
V Praze, 12. října. (Pův. zpr. »N. L e)
Na dnešní burse nejevil se žádný zájem a po-
dáváno pouze za akcie Živnostenské banky
K 259.— peněz, za akcie České banky »Union«
K 234.—, za akcie České společnosti pro prů-
mysl cukerní K 203.— peněz, za akcie stro-
jírny Daňkovy K 399.—, za akcie Pražské úvěrnl
banky K 656.— zboží, za akcie Hospodářské
úvěrní banky K 334.— zboží.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty-
Offieiální záznamy znějí:
Bursa
N L
Daňkův
Amsterodam
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Praha
živnostenský banka
Český banka
35
article
Půjčka m.
Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
Plzně r. 1886
Teplice r. 1887
„ » Smichova r. 1838
Zástavní listy české hyp. bank
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ , » » kom. dl. úp.
„ . , . mel. úpisy
, » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha
dto.
Em. 1871
dto.
1872
Místní dráha N. Brod- Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
1871
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo západní dráha.
lit. B.
dto.
dto.
Em. 1874
Česká eskomplní banka . .
» banka »Union«
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu
Ústecko-teplická dráha.
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev. západní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vítavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha.
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovících
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro ral cukru
(Modřany) . . . . . . .
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
„ stroj. spol. (dř. Ruston)
„—akc. spol. řetěz, lávky
První českomorav. tov. na stroje
Berlínská bursa,
telefonogr. »Nár. Listů«.) Dnešní bursa zahá
jena byla smýšlením slabým, ježto zpráva, ž
na jmění známého velkospekulanta Hanaua m
býli uvalen konkurs a že eventuálně dojdel
Smichův
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Morava Ústecko
Kolín
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpolee Duche
Český eskomplní banka
Český průmyslový banka
hospodářský . úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
pražský železářský společnost
Hanau
37
article
Zboz
197.80
198.—
117.27
38
article
117. 45
117.35
39
article
117.50
239.22
239.35
40
article
238.97
239. 10
92.65
42
article
95.15
95.10
95 10
46
article
102.75
96.80
89.50
94.75
94.75
94.75
47
article
103.75.
97.80
90.50
95.75
95.75
95.75
99.50
48
article
100.—
102 . 50
102 50
102. 50
93.25
105. 15
105 .15
49
article
103-50
103.50-
103.50
94 25
50
article
91.80
107 65
106 40
127.—
244 —
334 —
51
article
106 65
105.50
125. —
52
article
243.—
656.—
259 —
2970
393.—
2700
993.—
53
article
261.—
2990
397.—
2717
995.—
54
article
457.—
464.50
176.—
55
article
461.—
465.50
178.—
59
article
12. řijna. (Zvláštn