ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 65137150-661d-11dc-9a49-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 33, org 7, person 38, work 2
1 masthead
Ročník XXXI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 13. října 190.
Praha
3 masthead
Číslo 282.
4 article
Na ranut a odpol, listy O přílohami („Náuěný Obror v středu a Literárni Hlidka“ v pátek) předpláčí set Praze v sdministrae sa měsie . . . . . . 2 K —h na čtvrt lota . . . . . 6 K —l s drolí denájkou K 50 za měsíc . . . .. K 50 na čtvt lete ve tiisikschr 2K90 sa něsle Pošton: na měaše . . . . . - ka na čtvrt lel- dvají ztšilíou na měsk sv srrrr lei
Praha Náuěný Obror Literárni Hlidek
5 title
Dnešní čislo pra Prahu le n 20 stranách.
Praha
6 article Kandidátní listina
Kandidátní listina pro druhou volhu vkurii obcí venkovských Kandidatury národní strany svo- bodomyslné. Okresy soudnít 1. Vrchlabský, roketnický, jilemnický a vy socký: Jan Barták, rolník v Kališti 2. Žamberecký a ústecký: František Ho vorka, rolník v Německé Rybné. 3. Plzeňský a kralovický: Frautišek Kö nig, rolník v Krašovicích 4. Přeštický a nepomucký: Rudolf Trey bal, ředitel hospodářské školy v Plzni 5. Kolinský, kouřimský a uhlířsko-janovický v této skupině vystupují dva kandidát strany: Alois P. Kryf, rolník v Plaňa- nech a Jan Bříza, rolník v Pučerách poněvadž mezi nimi shody nedosaženo nečiní výkonný výbor usnešení, ponechá vaje voličstvu rozhodnutí mezi volbou Aloisa P. Kryfa nebo volbou Jan Břízy. Litomyšlský a poličský: František Dostál, rolník v Morašicích. Votický a sedlčanský: Vilém Holon bek, starosta města v Sedlčanech. Kandidatury společné. Okresy soudní: Smíchovský, zbraslavský, berounský, kla- denský a unhoštský: JUDr. Antonín Sobotka, advokát a městský radní ve Zbraslavi Domažlický a novokdýnský: MUDr. An tonín Steidl, statkář v Baldově u Do mazlic. Kandidatura samostatná. Okresy sondní: 10. Poděbradský a královéměstecký: JUDr. František Fiedler, professor české techniky a člen výboru českého odboru zemědělské rady. Volba na Vrchlabsku (viz 1.) a n Přešticku (viz 4.) koná se dnes v neděli 13. října a v ostatních okresích v pom děli dne 14. října. Žádáme přátelsky, ale i důtklivě všecky stoupence národní strany svobodomyslné, ja- kož i všecky přiznivce nutně národní dohody, by se k volebnímu osudí dostavili počtem úplným a aby svorně volili navržené kandidáty Za výkonný výbor národní strany svo- bodomyslné JUDr. Lad. Dvořák, JUDr. Václav Škarda jednatel. předseda.
Barták František Trey Kolinský Alois Kryf Bříza Dostál Vilém Holon JUDr Sobotka Fiedler Lada Dvořák Škarda Krašovice 4 Plaňa Morašice Sedlčany Zbraslav Baldov hospodářský škola v Plzeň český odbor zemědělský rada Frautišek Kö Big můj Přešticko
7 article Vytrvejme a dobojujme statečně!
Vytrvejme a dobojujme statečně! Silný a imponující je dojem, jaký učinily naše šťastné volby městské na překvapený tábor našich úhlavních nepřátel. Doufali těšili se s p. Körbrem v čele, že letošn sněmovní volby budou pro mladočeskou stranu Sedanem. Ničeho jiného sobě zajisté ti dobrodinečkové naši nepřáli vroucněji, ni- čeho nepotřebovali pro své kalé plány nut- něji než důkladné naší porážky zrovna v ny- nější krilické době Rakouska. Proč? Poněvadž fakciósní ro- zervanost a stavovský rozbro v národě českém znamená dne na úsvitu rozhodných dějův po- klesnutí síly a významu velké věci české na váhách ne pouze cislajtánských, alébrž evro ských.
Sedan Rakousko
8 article
Byrokratickému kabinetu Körbrovu byla by bývala porážka strany naší velevítanou již z malicherného pohodlí německých mi- nistrů, neprozírajících k další budoucnosti této říše, nýbrž starajících se toliko o zejtřek Bože, jak byl by mohl pak p. Körbe upjat až po bradu, shlížeti velkopansky na mravně oslabenou, vlastním lidem zapřenou a pokořenou delegaci českou ve Vídni, jak byl by pohodlně a pohrdavě mohl krčiti ra- meny vůči protestům a polemikám našieh zástupcův národních. »Vždyť nezastupujete již vělšinu českého národa, vždyť širé vrstvy a značné stavy jeho jsou proti vám« — byl by za potlesku a škodolibého jásotu všech Němců na zejtří v parlamentě vídeňském odbýval naši opposici českou. A což teprve hegemonové němečtí ! Jak by těm byl teprv narostl hřebínek, kdyby tu dnes nebylo již té falangy české, kdyby tu dnes nebylo již jednotného, nerozborného českého národa, alébrž jen chaotické. v desatero potírajících se stran rozpadlé massy, kteréž by mohli právem pak upírat všeclinu politickou váhu, všechnu státo- tvornou schopnost, na kterouž by pak shlíželi vítězoslavně jako na pouhý materiál a poddajný jíl pro své velkoněmecké hrady a zámky budoucnosti. V den po naší porážce rázem byly by vystoupily akcie pangermánské v Rakousku o sto procent.
Körbe Němec Vídeň Rakousko Körbrovo
9 article
»Konečně!« byli by zajásali všichnit škůdci a vrahové jména českého, »konečně rozpadá se ta tvrda českoslovanská bašta. trčící od tisíce let jako klín v naše těleso německé, konečně je po té nezdolnosti tvrdých českých lebek, neboí rozbíjejí se o sebe samy !« Ano, dnes, po tak šťastném a vítězném odrazu nebezpečí můžeme si to říci: tol ik byla by znamenala porážka české národní strany svobodomyslné na soudě našich nepřátel, na soudě širé cizinyl Vrazi naši byli by se dnes plesně rado- vali; přátelé a pokrevní bratři naši však byli by dnes pohřízeni ve smutek a hoře nad neštěstím, v něž upadl svou nesvornosti národ náš před samým jíenem žraloka pan- germánského. —
10 article
Ale dobrý genius opět zachránil trpící národ náš v hodině zkoušky osudné a místo vítězných fanfár nad rozmetenými šikya řadami našimi musí nepřátelská zášť dnes kysele doznat, že všechna ta bouřná vichřice nezřízené agitace agrárnické, sociali- stické a pokrokářské nedovedla zté naší zdravé české lípy servat než něco větví a listí, však kmene jejího že na prosto nevyvrátila, ba ani ne nalomila. — Ti, kdož před týdnem chy stali se již křepčit nad našimi mrtvolami, dnes zahanbeni, mlčky klidí se odtud. nemohouce zapřít našeho vítězství a utěšujíce se za své zklamání kruté tou jedinou kořista našich Budějo vic, kterou nám podvodně a jistě naposledy na chvíli vyrvati do- vedli. — Nuže, kéž v zájmu pospolité, svaté věc naší zdaří se i ty druhé volby po našem venkově tak šťastně, aby ani paběrkova nemohla chtivost a škodoli bos nepřátel po našich polích rod- ných, nýbrž ať i po nich musí ta »Deutsche Zeitung« opětovati, zuby skřípajíc, svoje včerejší: »Čechové uhájili si svou državu krásně, ba namnoze skvěle!« — V poslední chvíli ještě jednou zapřísa- háme všecky upřímné Čechy, jímž na zejtří bude poznovu voliti poslance pro sněm krá- lovství našeho: vzpomeňte na krušne postavení národa, na nebez peči,
Čecho Deutsche Zeitung
11 article
svůj- jakým ohrožena jest dnes naše jediná drahá vlast! Rozdělit, roztrhat nám ji chtějí a v rozdě- lené udolat, zničit národ i jazyk náš! Máme se tu mezi sebou příti a bíti o podružné domácí společenské otázkya zájmy stavovské? Kdo by si chtěl vziti na svědomí, aby šeredným, disharmoniekým skřekem malicherného strannictví rozšruil mohutný ten hymnus vlasteneckého nadšení a svorné síly zápasícího národa, aby ten imposantní dojem našich slav- ných voleb pátečních zlehčil a zkazil prosaickým doslovem osobních ješitností a místních nebo třídních interessův strannických? Nechť se nenamítá, že na těch několika druhých volbách již tak mnoho nezáleží, poněvadž se výsledkem jejich, buďsi jakýkoliv, již ničeho nemůže změniti na podstatném poměru stran a na tvářnosti budoucího sněmu. Pravda, na číselném poměru stran se jimi hrubě již nic změniti nemůže. Naše národní strana svo- bodomyslná již jest a zůstane nejsilnější lidovou stranou po- litickou na sněmu vlasti naši!
12 article
Avšak tu jde o mravní a čestný mo ment: tu jedná se o to, abychom vůči nepříteli obstáli jako národ z kvádrů«, abychom do poslední chvíle vydrželi a vytrvali nepo rušitelni a neoblomni, abycho mu odňali veškeru naději na naše rozptýlení, poražení a udo- lání! Viděli byste, jak by se pásl, kochala hojil pohledem na nesvorné, roztřištěné, roz- brojné naše volby zejtřejší! Chcete mu, vo- ličové čeští, připraviti té radovánky? Jakým zármutkem zahalili byste veškeru vlasť ! Jak bolestně zranili byste veškeren ostatní národ svůj, jak pomohli byste tím nepřátelůma vrahům našim opět do sedla, z něhož byli pátečními volbami našimi tak znamenitě vy- hozeni! Nikoliv, to se bohda nestane! Ta- kového vděku si přece p. Körber cod nás nezasloužil, abychom jemu k vůli se vzá- jemně mezi sebou potírali a oslabovali, aby mohl ještě více a ještě bezohled- něji práva a požadavky národa našeho ignorovati, by mohl ještě ochotněji a úslužněji němec kým choutkám vyhovovati, než činí! —
Körber
13 article Rudolf Virchow.
Rudolf Virchow. V hlavním městě všeho Germanstva v Berlíně koná se v těchto dnech velká slavnost. Nemá rázu vojenského jako po většině všechny oslavy v německém millionovém velkoměstě pořádan Učenec, velký a světový učenec Rudolf Virchow dosáhl osmdesát let věku svého. Den 13. říjnu 1901 stává se památným pro všecky národy. které počítají se k národům kulturním. Význam Virchowův přešel dávno hranice Německa, jméno Virchowovo ctí se v celém vědeckém světě. V malé pomořanské obci Schivelbeinu na- rodil se Virchow dne 13. října 1821. V letech 1839—1843 studoval v Berlině universitu, kdy působil tam jeden z nejvélších anatomů a fy- siologů Johannes Müller. Dne 21. října 1843 stal se Virchow doktorem mudiciny a za rok assistenlem professora Froriepa a prossktorem berlínské nemocnice Charité. Roku 1847 habí- litoval se na berlínské vysoké škole a od té doby nemizí jeho jméno z nejdůležitějších vě- deckých časopisů lékařských celého světa. Jeden vědecký objev stíhá druhý a brzo vyrůstá pře zraky celého světa vědeckého postava Vircho- wova v postavu vědeckého heroa, jenž razí nov cesty a ukazuje celé lékařské vědě nové cíle. Padají staré filosofické názory v lékařství a na mistě jieh zakotvuje se skutečné pozorování pokus a logická střízlivost. Lékařství stáváse
Virchow Virchowův Müller Froriepa Charitý Berlín Německo Schivelbein
14 article
přírodovědou a svléká togu starých filosofů staré spekulace. Morgagni ve své knize »O sídle a příčinách nemoci«, v roce 1761 vydané, hledal místo kde nemoc se zahnizďuje a toprve v létech čtyřicátých devatenáctého věku německý Virchov nalezl toto sídlo nemoci a nalezl i mnohé pří- činy nemoci. Schwann, Schleiden a Rob. Brow poukázali na velký význam buňky v rostlinném a zvířecím organismu. Virchow přenáší názory tyto i na lidský organismus a hlásá, že i tělo člověka skládá se z buněk a že život jehoje životem buněk, z nichž je sestrojeno a složeno. Veliký badatel dokazoval, že i šlachy, chru- stavky a kosti lidské dají se rozložiti v buňky a že tudiž život buňky je pro život, celého lidského ústrojí nejdůležitějším. Je-li buňka zdráva, je zdráv i ústroj, jemuž náleží. Do- staví-li se nemoc do buňky a buněk toho kte- rého ústrojí lidského, onemocní ústroj sám. Sídlo života i sídlo nemoci nalezá se v buňce těla lidského. Tím vynikla směrodatná cellulární pathologie Virchowova.
Schwann Schleiden Rob Brow
15 article
Buňka vznikla zase z buňky: omnis cellula a cellula zní to s kathedry berlínského profes- sora po celém světě. Výzkumy jeho jsou kontro- lovány nejlepšími lidmi ve vědě lékařské. Pravda jejich je potvrzena, řady žáků a vědeckých při vrženců rostou a stavba přírodovědeckého lékař ství rychle roste, až v krátké době vybudován palác vědy v tom způsobu a slohu, ve kterém dnes se nalezá. 10. července 1847 vytiskl Virchow prvn čislo svého časopisu »Medízinische Reform« a v něm vystupuje proti papírovému byrokrati- ckému regimentu a chce, aby poskytnuta byla každému volnost bádání. V památném tom čísle žádá jeho vydavate repraanisaci lékařského vyučování i lékařství ve- řejňěno. Chce zvláštní neodvislou radu medici- nální jako nejvyšší státní tribunál a vedle toho lékařskou akademii, která by se sama doplňo- vala svobodnou volbou členů a věnovala se do- cela a úplně jen vědě i rozhodovala na základě svého bádání v lékařských věcech. Většina po- stulátů Virchowem již v r. 1848 vytýčených dospěla k uskutečnění teprve po dlouhých deseti- letích. Ducha mladého vědce charakterisuje věta, nalezající se v uvedeném čísle: »Rok 1848 při- nese nám boj kritiky proti autoritě, boj přírod- ních věd proti dogmatu a boj věčného nezada telného práva proti lidské zlovůli.« Není divu že se před novým člověkem třásly řady strnu- lých, upjatých pruských byrokratů. Virchow stává se v pamálném roce svobody synem svého lidu, opouští často učební slňa vstupuje do zástupu probouzejícího se národa.
Virchow Medízinische Reform
16 article
Trest z vládních mračných kruhův dostavuje se v zápětí. R. 1849 zbavuje Virchowa ministr Laudenberg jeho úřadu a teprve na prosby ce- lého snad Berlína dosazuje jej v úřad ten znovu, ale — bez platu a na odvolání. Dá s vysvětliti, že za těchto poměrů rád přijímá mladý nadšenec vyzvání würzburské universitý a stává se na této řádným professorem chorobo- pisné pytvy. V r. 1856 napravuje skutek Laudenbergův ministr Raumer a povolává Virchowa za řádného professora pathologické anafomie, všeobecné pathologie a therapie zpět do Beriína. V berlín- ské Charité působí od těch dob až do dnešního dne Virchow a nezměnil i nemění nikdy po celý svůj dlouhý život svobodomyslného svého smýšlení. je zakladatelem i vůdcem strany pokroku na pruském zemském sněmu, kdež zasedá nepřetr žitě od r. 1862. V říšském sněmu působil o r. 1880—1803 i nenalezal se nikdy v obzvláštní přízni dvorních a vládních kruhů. Měsťu, v němž nalezl druhý svůj domov, věnoval se v každé době, kdykoliv byl vyzván, a zasedá v berlín- ském městském zastupitelstvu od r. 1861. Podati vědecký význam Virchowův v krát- kých vyměřených větách, nedá se tak z lehka V drobném prodejít raaní číslo o sobě . . . sa Sb . . . . na zb odpoledni Vo mlislkách na vezkovš ranní číslo. . . . . . . . 19h sdpolední . . . . . . . . Sb Inserát plati se hetnvě napřed. Fředplsceni a Insarty přijímá adninl- stracs v Hartanské ulici č. s. Tam nacházejí sa též rodakee tlskárna n szpedice „ Národnich Listá“. Eukopiny se navraceji
Laudenbergův Raumer Národnich Berlín Hartanský ulice
17 article
a obzvláště tomu, jehož schopnosti nejsou ve- liké. Posuzovati velikána dovede dobře opět je- nom velikán. Vedle své cellulární pathologie okrášlil Virchow vědu lékařskou nemalými a mnohými směrodatnými výzkumy. Práce jeho je vidna všude v lékařství a není přehnáno, řekneme-li, že je jedním ze stěžejních sloupů celé moderní mediciny. Virchow pracoval také velice mnoho n poli veřejného zdravotnictví. Jako mladého, vy- níkajícího badatele posílá jej vláda v r. 1848 do Horního Slezska, kde vypukl tyfus z hladu. Virchow prochází nešťastný ten kraj a vidí jen bídu a zase bídu. Hlavní výživou obyvatelstva je brambor a ten se -již několik let neurodil. Zevšad přímo čiší bída tělesná i duševní. V srdci svém rozrušen vraci se učenec do své učebny a brzo po svém návratu předkládá vládě zprávu o svých výzkumech v zamořených končinách a udává příčinu zhoubného moru. Rozkládá byrokratické vládé, že obyvatelstvo Horního Slezska stojí na nejnižším stupni morálníhoi tělesného zdraví. Žádá odpomoc hladu těles- nému i duševnímu. Ministerská rada prohlá- sila zprávu Virchowovu za — republikánské blouznění. Virchow nemění proto své mínění.
Virchow Horní Slezsko Slezsko
18 article
Tytéž poměry pozoruje Virchow v r. 1867a 1868 při velké epidemii tyfu ve Vých. Prusku. Moderní bádání bygienická dala za pravdu Virchowovi. Jen tam, kde nalezá se vzdělání lidu na vyšším stupni a kde je postaráno o řádné podmínky živolní pro každého, bohatce i chu- dého, jen tam nemůže rozplemeniti se zhoubný Virchow zasáhl svým působením i do zdravotnictví vojenského. Žádá, aby vojín míru byl poučen řádně o tom, jak má chrániti své zdraví v dobách zlých, ve válečném utrpení. Ve válce německo francouzské řídil Vírchow jako předseda pomocného berlinského spolku první pomocný vlak do Francie a přívezl za 72 hodin do Berlína zpět plný vlak těžce raně- ných, kteří byli ošetřováni v berlinských ne- mocnicích.
Prusko Francie Berlín
19 article
Virchow byl jedním ze zakladatelů organi- sované ošetřovatelské služby v Německu. Berlínu zaopatřil svým působením, četnýmí zkouškami a pokusy nejlepší projekt kanalisační, na němž pracoval od r. 1869—1872. Před 30 léty již chtěl, aby se věnovala řádná péče školnímu zdravotnictví a aby byli organisováni školní lékaři. V r. 1859 všímal si již statistiky úmrtnosti a poukázal ve Wärz- burku na velikou úmrtnost dětí do jednoho roku. Sestavil berlinské schema příčin smrti. Hned na počátku své vědecké činnosti v letech čtyřicátých prohlásil za jeden z před- ních úkolů lidstva — potírati tuberkulosu. Této nemoci je dlůžno věnovati nejvíce péče a sna- žiti se co nejvíce o její odstranění. Všímaje si lidu, pochopil nejdříve, že mo- derní lékařství má své služby nabízeti především otázce zamezování nemoci a činiti člověka za všech možných okolností, v nichž se ne svou vinou ocitá, zdravým a práce sehopným. To jest pravou zdravovědou, která jest vědou so- ciální par excellence. Při posuzování vědecké činnosti Vircho- wovy nesmí se zapomenouti na to, že je Virchiow jedním z největších antropologů všech dob. Pracovati v télo vědě započal ve Würz- burku, kde v letech padesátých napsal mnoho pojednání o kretinismu franském. V r. 1857 vydal knihu »Pozorování o vývinu spodiny le- beční ve zdravém a nemocném stavu a o vlivu tohoto na formu lebky, výtvoření se obličeje skladby mozkové«. Spis tento platí dnes za klassický a exem plář jeho stojí dnes více, nežli obnášel honorát spisovatelský za celé vydání. Vírchow poukázal v práci své na to, jak velký význam má zá- kladní kosť čili os tribasilare na vývin celé lebky. Je-li ve vývinu omezena spodina lebeční, mor.
Virchow Vircho Německo Berlín
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 12. října. 6— (Kronika.) Bylo vskutku zajímav podívati se, jak ondyno u Vyšehradu přesuno- vali konstrukci nového železného mostu! Pěkná lekce z nauky o překonávání odporu hmoty roz počtem a důmyslem! Hora železa ! Tisíce tisíců kilogramů! Ale jedva dvě ruce někde někudy zasáhnou a — hora se pohybuje. Pěknédi vadlo ! Nedivili jste se, že přilákalo hojně vzác- ného divácíva. A s chutí jste si přečetli zprávu v novinách o té udalosti. Ale, mezi námi! Byla při tom ještě jiná podívaná! A té, zdá se, nikdo si blíže nepo- všiml. Také jsle o ní v novinách ani zminky nečetli. A byla vlastně ještě zajímavější, po- uěná, překvapující, ku podivu názorná! Také ja- kási lekce z mechaniky, jenom že sféry poněkud odtažilější, řekněme duchovnější. Tedy ke scenerii l Víte, jak velice si zakládáme na své kul- turní pokročilosti. Jsme vzdělaná, vyspělá spo- leěnost. Máme toho doklady ve všech oborech své kulturní práce. Jsme v každém ohledu živel, který si vymáhá respekt a zasluhuje svoji úctu ve světě. A teď si představte, že zde k ohláše- němu výjevu se sešel výkvět našeho světa. Přední hodnostáři, zástupci všelikých odborů vědy práce, úřadů a povinností, thvorie i praxe. Byli pozváni, aby byli přitomni slavnostnímu aktu, jakémusi korunování velkého díla. Jde o české dílo. Praeovali na něm český důmysl, česká ruka, česká podnikavost. Místo slavnostního aktu jest české, obecenstvo, které se shromáždilo, všecko kolem, vzduch, voda, břehy, i ten šum vzdále- ného města jsou české, ale — a teď přijde ten podivuhodný kousek vyššl, nepochopitelné me- cbaniky! — všechen akt se odehraje — po německu.
Ted Praha Vyšehrad
21 article
Jak že to možno? Dnes, na začátk dvacátého stoleti! Víře-li podobno? A jestl snad přílomná společnost nebyli sami nevlaste- nečtí zbabělci a zrádci? . .. Nikoliv! Nejen víře podobno, ale sku- tečno! A dnes, na začátku století ! A při- tomná společnost nejsou ani zbabělci ani zrádci. Naopak, známi uvědomělí, ba vynikající a za- sloužilí vlastenci. A vše co se děje, děje se s takovou jakousi tvářnosti, jakoby se ani ji- nak diti nemohlo, Nikomu jakoby ani zdání nepřicházelo, že něco není v pořádku! Všecko zavinila okolnost zvláštního rázu, velmi složité povahy. Lze ji naznačiti dvěma slovy: slavnostnímu aktu byl přitomen — pan ministr z Vídně! Jeho Excellence, pan ministn železnic, nemohl býti při pozvání opomenut. to je jasno. Dostavil se jako nejvyšší zástupee vlády. Ministr je konečně osobnost, která už stojí za trochu pozornosti. A tak se tedy roze- hrála ta mechanika. Jako když šňůrkou za- táhne. Vskutku názorná lekce. Procházíte se čekajícími skupinami. Samá česká společnost. Jsou pravda tu onde také Němci, v občanském kabátě i v uniformě. Ale to jsou hosté. Všeobecné napjetí, kdy to začne.
Němec Vídeň
22 article
Je tu už? Není ještě? Najednou se objevil Vše, co znamená distinkci, úřad, hodnost. sbrnulo se kolem něho. Skupina fraků, ci- lindrů, černých obřadových šosů, uniforem a důležitých tváří srazila se kolem pána zcela důstojného zevnějšku. Starší muž, elegantní. Representuje jistě dobře. Všecky zraky jsou ke skupiné obráceny. Zaznívá odtamtud velmi zvučná němčina . . . A tu chvíli pozorujete kolem sebe tajemný proces. Něco, jako tichou výměnu látek v pokryté skřínce na stolku prestidižitatéra. Celá scenerie se vyměnila. Český zvuk, české slovo na všech stranách ustoupilo, utichlo náhle. Odevšad slyšíte k sobě hlaholiti němčinu. Jakoby jiní lidé, jiné osoby nastoupily. Už to nen české dílo, co se slaví a vykládá, nejsme n české půdě, není kolem české obecenstvo. Vše- cko se poněmčilo. Povel zazněl po německu. včené výklady, poznámky, humorné nápady, vtipy vše hlučně, okázale německé. A všecko češství jako překážející povlak na pokyn re žiséra rázem se propadalo někam hluboko . . hluboko . . . do své bezvýznamnosti. Velmi pozoruhodné divadlol
23 article
Hned je tu s námitkou známý vám indife- rentism. — Nevídáno! K vůli nějaké formalitě Slavnostní akt! Je-li německý nebo český ! Ale nová konstrukce mostu aby byla pevná ! Na tom sejde! A aby se po mostě dobře jezdilo To je vážná otázka . .. Ale zatím, nejsou-li také jiné vážné věč na světě? Buď je národní bytost mravní bytost aneb není. A je-li? Může-liž se obejíti bez vědomi sebe? A není-li pak životní otázkou, aby še- třeno bylo všeho, co vědomí bytosti podněcuje, utvrzuje, povznáší? Nevysvitá vám význam for- malit, symbolických obřadností, které tak mohutně dojímají širokou duši lidu ? Všichní rození vůdcové a vládci národů rozuměli této psychologické stránce politiky, od velikých Césarů a Napoleonů až po ty drobné maďarské politiky dnešní doby. Víte, jak žárliví a ostražit na každou písmenku zevnější etikety národní dovedli tam dole na Dunaji a Tise vždy býti Druhá námitka, věcnější: — Co si počít? Ministr je tu. Zastupuje nejvyšší úřad, státní autoritu. Té funkci nálež přec všecka přednost a pozornost ! . . — Vskutku, náleží! Ministru všecka čest. Je konečně znamenitý muž, snad vynikající odbor- ník, zasloužilý a ctihodný, jinak by nebyl povolán k tak vysokému úřadu. Jemu osobně všecka úcta. Ale kdyby byl celý ze zlata ! Smí snad
Dunaj Tisa
24 article
k vůli osobě sebe vzácnější trpěti — vyšš zájem? Nesmí. Vyšší zájem nade vše! A vyšš zájem žádá, aby při veřejném obřadném aktu nebyla mravní bytost národa skličována, nýbrž aby byla povznášena. To je kategorický požadavek. Co tedy zbývá? Nezbývá, než po- žadavku učiniti zadost. Ale to nemá žádný jedinec v moci. Je to otázka vhodného zřízení. opatření, předpisu. — Všecky obřadné akty, děje represen tační, eliketní, inspekce, visity musí se diti — jazykem národním Neníli dosud takového předpisu, třeba vy naložiti všecko úsilí, aby byl. — Nebude nic plalno. — Proč by nebylo — Protože nikdy nebudou všickni minist znáti po česku . .. Na osobách nesejde, ale na zásadě. Ne- vyzná-li se ministr, vyzná se některý adlatus. V každém ministerstvě musí zasedati hodnostáři té které národnosti. A těm připadne úkol repre- sentanta v dotyčném případě. V žádném kraji, za žádné přiležitosti nemá stát práva mluviti jiným jazykem, než národním, protože nemá práva bytost národní — demoralisovati. Funk- cionář, který se nevyzná v národním jazyku nemá v dotyčném kraji úřadně co pohledávati — Na takové ustanovení možno pomý šlet až budeme míti svůj stát! .. Nikoliv! Třeba na ně pomýšleti co možnt brzy, nejraději hned! Ještě mnoho vody uteče. nežli nám poměry dovoli upravovati záležitosti vlastního státu. Ale na to, aby mravní bytost národa nebyla nevhodným zařízením stále a soustavně podlamována a skličována — na to třeba pomýšleti už teď. Nestačí jen formálně odmitati státní řeč, třeba také kladným opatře ním čeliti hrozicímu nebezpečí. V té věci všecky ostatní národnosti mají s námí stejný zájem.
Funk
25 article
Proti návrhu státní řeči návrh zákona — o representaci státu národními jazy ky měl by býti vypracován a zdůvodněn. Nejen opatřením denních fysických potřeb živ jest národ! V otázce etikety a vnější representace náleží prozíravé politice jeviti svrchovanou citli- vost! Je známo, kterou formulí padaly dosud zpravidla naše požadavky. — Zájem národa? říkalo se. Ah, zajisté Ale jen pokud připustí — zájem státu ! ... Třeba konečně zostra posvítiti na lichý pojem. Je snad nějaká samostatná bytost, která by slula stát a stála — mimo národ? Nebo dokonce — proti němu? To jen si naše státo- věda stále na slepo dlužila takové definice od- jinud, z Německa, z Francie, z Anglie, kde ty pojmy se náhodou kryjí. Tam se řeklo jednou stát, podruhé národ a bylo vždy jedno. Řikalo se: státje mravní osobnost. Ale u nás hned stálo proti sobě dvé mravných osobností: stát a národ. A přece to je nedopatření, přehmat Možno-li, aby v dobře opatřeném státě anebo v dobře zařízeném národě stát a národ měli zájmy sobě — odporující? Nemožno ! Národ jest přirozená, živoucí bytost, jest věkovitá osobnost, která z pokolení do pokolení žije. A stát je — zřízení ku blahu a rozkvětu této bytosti. Zřízení samo není o sobě ješté žádná bytost. Zřízení je vhodnější neb méně vhodné. šťastnější či měně šťastné. Podle okolností. Ale zřízení zůstává zřízením, jež možno dle potřeby a nabytých zkušeností přizpůsobovat a měnit. Musí nám záležeti na konečné rektifika pojmů. Nesmíme připouštět, aby se zřízení stale prohlašovalo za mravní bytost — proti mravné bytosti národů. Pak nebude ani možno, aby ná- sledkem zřízení byla přímo poškozován bytost národa ve své podstáté mravní.
Německo Francie Anglie