1
masthead
13. října 1901. Císlo 282
4
article
volte svorně muže, jehož vám navrhují zästupei
strany svobodomyslné i agrární v našich okre-
sích, zástupci to všech stavů.
Poprvé volíte přímo svého poslance a žá-
dáme vás proto, byste všíckni k osudí volebnímu
se dostavili.
Společným kandidátem voliců jest pan
JUDr. František Fiedler,
professor české techniky a člen rady zemědělské
v P'raze.
Volte svorně pro zdar našeh
milěho národa českého.
Alois Váňa, starosta okresu poděbradského; Václav
Chrástecký, starosta okresu králové-městeckého; MUDr.
Rejthárek, předseda polit. klubu v Král. Městci; Jan
Urbánek, rolník ve Vrbové Lhotě; Ant. Brož, starosta
v Pečkách: Josef Petr, starosta okr. hosp. záložny
poděbradské v Choťánkách; Václav Vozáb, starosta
v Milčicích; Josef Martinek, starosta v Klukách ; Frant
Plachý, starosta ve Zvěřínku; Josef Němec, hotelien
v Král. Městci; Frant. Aron, starosta v Ralenicích
A Vencl, starosta v Král. Městci: Václav Kreml, rolník
v Pečkách; Jiří Soběslav, starosta v Libici; Jan
Kubka, rolník v Libici; Václav Miškovský, starosta
v Pístech, Frant. Stránský, slarosta v Choťánkách.
Pánům voličům okresu
smíchovského, kladenského, zbraslav-
ského, unhošťského a berounského!
JUDr
Fiedler
Váňa
Chrástecký
MUDr
Rejthárek
Král
Urbánek
Antonín
Brož
Josef Petr
Vozáb
Martinek
Plachá
Josef Němec
František
Aron
Václav Kreml
Jiří Soběslav
Kubek
Miškovský
Stránský
Městec
Vrba Lhota
Pečky
Choťánky
Milčice
Zvěřínek
Libice
Písty
rada zemědělský v P ' razit
5
article
Zejtra, v pondělí dne 14. října
přikročite k nově volbě poslance za vaše okresy
Volba ta musí se státi projevem státopráv
ního přesvědčení veškerého voličstva — volb
ta musí býti smělým manifestem pro rozšířen
svobod občanských — a volba ta budiž i pro-
testem proti tříštění národních sil v jednotlivé
třídy a kasty.
Voličové! Pondělní volbou dokažte, že zá-
stupcem vaším na sněmu království českého
nesmí býti ten, kdo předstíraje politiku jednoho
stavu, ignoruje napořád všechny ostatní vrstvy
občanské, kdo si nevšímá živnostníka, řemesl-
níka, malého rolníka i dělníka, kdo otevřene
bojuje proti učitelstvu a veškeré intelligenci.
Chceto-li ale míti v pravdě lidového po-
slance a neohroženého obránce práv národa,
tedy volte kandidáta národní strany svobodo-
myslné a strany státoprávní, kterým jest
JUDr. Antonín Sobotka,
advokát a m. radní ve Zbraslavi.
Všichni k volbě! Na každém
hlasu záležíl
Voličům venkovské skupiny Smíchov
Zbraslav-Beroun- Únhošť-Kladno připomí-
náme, že druhá volba poslance na sněm krá-
lovství českého koná se v pondělí dne
14. října t. r. již o 8. hod. ranní. Na
Smíchovsku vráceny byly voličům již při první
volbě odevzdané legitimace, na nichž den ani
hodina volby opraveny nejsou, což zmatek
může způsobiti. Voličům, kteři se prvé volby
nezúčastnili, nové legitimace a
hlasovací lístky vůbec dodány ne-
byly, nechť se proto o ně každý ihned hlásí.
K volbě nechť dostaví se všickni do jed-
noho, ježto může každý hlas býti
rozhodujíeím. Společným kandidátem stran
státoprávních jest JUDr. Antonín Sobotka,
advokát na Zbraslavli, na němž sou-
středěno bylo při volbě první 1835 hlasů. —
Volébní výbor.
JUDr
Sobotka
výbor
Zbraslav
Beroun
Únhošť
Kladno
národní strana svoboda
Smíchov Zbraslav
6
article
Nekandidoval. Ve zprávách o výsledeíeh
voleb v městech uvedeno, že ve skupině Rychnov-
Dobruška-Kostelec n. O. a Žamberk obdržel pan
dr. Miroslav Krajník, advokát v Praze, jako
»samostatný kandidát« 52 hlasy. K tomu sluš
připomenouti, že pan dr. Krajník vůbec nekan-
didoval, naopak nabídnutou mu kandidaturu z té
příčiny odmítl, poněvadž prohlášen byl již ofí-
ciálně z naší strany kandidát jiný. Města Čáslav.
Golčův Jenikov a Chotěboř, jež byl pan dr-
Krajník v minulém období na sněmu království
českého zastupoval, projevila mu za horlivou
úspěšnou činnost zvláštním osvědčením, jež
podepsaly městské rady všech jmenovaných
měst, své díky a uznání.
K výsledku voleb do sněmu zemského
na Hradčanech sluší připomenouti, že z 245
oprávněných voličů dostavilo se k volbě 159
Z těch volilo inž. Kaftana 157, inž. Neuberta
152. Tři hlasy dostal p. Varvažovský a 2 hlasy
p. Klečák. Dědic a Němec nedostali na Hrad-
čanech ani jediného hlasu.
doktor
Krajník
Kaftan
Ing
Neubert
Varvažovský
Klečák
Němec
Rychnov
Dobruška
Kostelec můj
Žamberk
Praha
Čáslav
Chotěboř
Hradčany
Golčův Jenikov
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. října. (Před říšskou
radou.) Že vyhlídky dra. Körbra do příšti
parlamentní kampaně nejsou právě růžové, po-
tvrzuje vládě blízký dopisovatel Ivovského
»Dzien. Polsk.« Vláda prý jest přesvědčena (9),
že se velké parlamentní strany nebudou vzpírati
rychlému t. j. zkrácenému projednání rozpočtů
na r. 1901 a 1902, ale neví, jak se zachová
p. Schönerer. Neboť kdož prý může sněmovnu
pojistiti proti šíleným nápadům všeněmecké sku-
piny? Zlibí-li se na př. Schönererovi a Eisen-
kolbovi provésti novou frašku s protikafolíckými
dotazy, nie proti tomu nevydá dobrá vůle všech
ostatních stran dohromady. Pisatel potvrzuje
výslovně, že dru. Körbrovi záleží na zkráceném
projednání rozpočtů, omlouvá jej však, že ry-
chlého vyřízení rozpočtů jest třeba, aby se v čas
mohly projednati vyrovnání s Uhrami a obchodní
smlouvy. »Celá mizerie nynějších státních po-
měrů — konči pisatel — jeví se v tom, že ja-
kékoli usnesení stává se pochybným, uzná-li
jeho prospěšnost vláda i všechny strany. Parla-
ment umí se již usnášeti pouze na vzdor ně-
komu, stává se však malomocným vůči jedno-
myslnosti.«
Z Krakova, 12. října. (Haličsko
ruští realisté.) Umírnění Rusové, kteři do
nedávna táhli za jeden provaz s polským kolem,
následkem svého odchodu ze sněmu dáni však
vládnoucí polskou stranou do achtu, seskupili
se v politický klub »Ruská hromada« a nazvali
se stranou realistickou. Za předsednictví
posl. Barvinského měla »Ruská hromada« ve
Schönerer
Rus
Praha
Uhry
Krakov
Dzien
Schönerer a Eisen
8
article
Lvově schůzi, v níž jednáno o poměru Rusů
k ostatním stranám na řišské radě. Schváleno,
že skupina umírněných Rusů vstoupí opět do
klubu jihoslovanského. Tam však si ponechá
volnost jednání, aby mohla působiti ve prospěch
sesílení a významu slovanských živlů vůbec a
Rusů na říšské radě zvlášť. Za účelem organi-
nace strany má býti svolána ještě jedna schůze,
předem však už usneseno, že se klub má sna-
titi o sloučení všech ruských sil v jedno těleso,
Rus
9
article
vyjma přívržence strany staro-
ruské, nebo li — jak se páni vyjallřují —
moskalofilské.
Z Inšpruku, 12. října. (Volební pr
volání tyrolských ústavověrných
velkostatkárů.) Tyrolské sněmovní volby
konají se počátkem prosince. Úslavověrní velko-
statkáři vydali právě k těmto volbám své pro-
volání, v němž poukazují na kompromiss, uza-
vřený se stranou konservátivní, projevuj
politování nad vlaskou obstrukci v posledním
sněmovním zasedání, slibují, že setrvají i na
dále při zásadách svobodomyslných a jako
uvědomělí Němci budou vždy s důrazem hájit
práv německého lidu a vzepřou se všem úto-
kům na národní integritu německého území. Na
konci provolání se praví, že prospěch zem
může býti zabezpečen jen zachováním jed-
notného státního svazku.
Ze Zádru, 10. října. (Vlaské výtrž
nosti.) Záder jest poslední dalmatská obec,
v níž Vlachové udrželi ještě obecní správu ve
svých rukou. Této své moci uživají při každé
příležitosti, aby učinili Chorvatům pobyt ve
hlavním městě čistě chorvatské a srbské země
co nejnepříjemnějším. Nemine měsíce, aby vla
ská chátra, podněcovaná irredentistskou intelli-
gencí, nespáchala nějakého násili na místních
Chorvatech. Minulou sobotu jelo parníkem ze
Splitu několik chorvatských akademiků, kteř
se chtěli zastaviti v Zádru. Vlachové o tom
zvěděli a poslali na přistaviště své najaté lidí.
aby akademikům zabránili vystoupiti na břeh.
Němec
Vlach
Chorvat
Inšpruk
Zádr
Split
10
article
Přišli na přístaviště ovšem i Chorvatě, což bylo
Vlachům dostatečnou záminkou, aby způsobil
výtržnosti. Bez jakékoli příčiny vyzvali pří
tomného Chorvata Brkana, jehož se nejvíce
obávají, aby odešel s přístaviště. Když tento
odmítl vyhověti jich vyzvání, vrhli se na něho
a nastala rvačka. Četnici sice strany roztrhli
ale Vlachové se obrátili k parníku a hvízdotem
a pokřikem insultovali chorvatské akademiky
kteří ovšem s parníku sestoupiti nemohlí a tim
účel irredentistů dostižen. Při výtržnostech
zatčeni čtyři Chorvaté a pro jmeno také tři
Vlaši, kterým však vlaská obecní správa ne-
ublíží. Výtržnosti nepřestaly však ani po odchodu
parníku, nýbrž obnovily se druhého dne, kdy
bez příčiny insultována opět celá řada klidných
Chorvatů. Policie zůstává při tom nečinná
svolané do města četnictvo nemůže zamezil
výtržnosti, jež se opakují na různých místech
takže Chorvaté neosmělují se již ani z domu
vykročiti. Vzhledem k neudržitelným poměrům
v Zádře svolán do Splitu na den 16. t. m
sjezd starostů z dalmatských měst, jenž má
učiniti vážný projev vzhledem k chování Vlachů
a při té příležitosti také promluviti o řimském
ústavu sv. Jeronyma.
Z Pešti, 11. října. (O vý zna m
uherských voleb) vyslovil se v dopise
k redakci »Mag. Hirlapu« také bývalý předseda
poslanecké sněmovny říšské rady dr. Fuchs.
Vlach
Chorvat
Brkan
svatý . Jeronym
Mag
Hirlap
doktor
Fuchs
Split
Pešť
poslanecký sněmovna
11
article
Projevil polěšení nad tím, že uherská vládasi
při letošních volbách nepočínala tak násilně.
jako minulé vlády. Nejvíce pozoruhodným zje-
vem zdá se mu ta okolnost, že se letosv
uherském parlamentě objeví zas poprvé zá-
stupci národností slovanských. Malý počet slo-
vanských poslanců, kteří byli dosud zvoleni,
nebude míti sice na sněmu velikého významu,
ale již ta okolnost, že jsou v Ulirách velební
okresy, které stojí na stanovisku národním, jes
charakteristickou známkou, že se dosavadn
politika jednotného maďarského
národního státu na dlouho udržet
nedá. I Madaři budou se tedy musit v brzku
zabývati otázkou národnostni. V další části
svého listu dr. Fuchs projevil politování nad
separatistickými snahami některých uherských
politiků se strany liberálni, kteří nepřipouštějí
možnosti vyrovnání pro Rakousko příznivější
než je nynější. »Bylo by to neštěstí«, připoji
dr. Fuchs, »poněvadž není ani pomýšlení, že
by rakouská říšská rada přijala nějaké vyrov-
nání, jež by nebylo lepší, než dosavadní. Pak
by došlo nezbytně na zřízení samostatných cel-
ných území, což by bylo v neprospěch obou
součástí říše, ježto by proti požadavkům cizích
států nemohly vystoupiti s náležitou váhou.«
Také člen polského kola, posl. Popov
ský, plše ve svém listě, že uherští Slované
dostihli již tak vysokého stupně rozvoje, že ne-
strpi na dále hrubého potlačování svých národ-
ních snah. Uhry stojí tedy také již na prahu
povážlivých národnostních zmatků.
doktor
Fuchs
Popov
Slovan
Uher
Rakousko
12
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. října.
Pod Kallayem půda se boří.
Peštský »N. B. Ab.« dovídá se z Vídně
že položení Kallayovo jest otřeseno. Ve vyššíeli
důstojnických kruzích vědí už od mnoha le
o »potemkinských vesnicích« Kallayových, od
suzují bezohledné jednání bosenské vlády a úřad-
nictva naproti právům obyvatelstva, a dokázal
už, že to vše je známo i na nejvyšším místě.
Mnozí arcivévodové jsou téhož minění, jako vo-
jenské kruhy. Pravý stav věcí bosenskýchje
znám i vídeňské vládě, čehož zásluhu maji dal-
matští poslanci. Hledají Kallayovi nástupce, ale
nikdo si netroufá úřad bosenskéhe
správce po něm převzíti, neboť po-
měry v okupovaných zemích jsou přiliš zmatené
a zoufalé. Přes to odstoupení Kallay-
ovo je blízke.
Peštský
Aba
Kallayův
Kallay
Praha
Vídeň
14
article
Před nějakým časem počal v Bukureštu
vycházeti rusko -francouzský lýdenník »Pravo-
slavný Východ« (»lpao BocTOKB«) za
redakce srbského básníka Dragutina Ilijičea
hlavního spolupracovnictví ruského publicisťy Dur-
nova. List zasazuje se za solidárnost pravo-
slavných národů východních bez rozdílu národ-
nosti, což je zajisté velmi krásné od něho.
Neboť platí-li na Západě za zásluhu, sbližuje l
kdo různé národy osvětnými ideami, musít
platiti za zásluhu také na Východě a všude.
Avšak takové sbližování a solidárnost jsou zlo-
činem v očích Němců a Maďarů, kteříž od
prvého okamžiku naléhali na zahraničného mi
nistra, aby si u rumunské vlády vyžádal laska-
vost, zastavení nepohodlného listu. Čtenářové
politiekých telegramů se pamatují, že officiosn
zpravodsjové »Pravoslavný Východs už několi-
ráte pochovali. Nepochybovali aní dost málo
že rumunská viáda hr. Goluchovskému takovou
muličkost neodepře a co bylo teprve zbožným
přáním, rozhlašovali do světa jako hofový fakt
Jednou již oznámili dokonce, že nemilý redakton
nemilého listu byl náhle vypraven za Dunaj.
Všecky ty zprávy jsou lživé. »IIpano-
Boco« vycházi nerušeně. Právě
vyšlo číslo 3. se zajímavým obsnhem, z něhož
největší pozornosti zasluhuje delší odborná roz
prava Kosty S. Taušanoviče »Hospodářská
politíka Ruska na Balkáně«. Adresa listu jest
»L'Orient Orthodoxe«, Boucazost, Strada Do-
amnei 16. Předplatné obnáší 12 franků polo
letně, 20 franků ročně.
Dragutin Ilijiče
Němec
Maďar
Orthodox
Boucazost
Strada
Dunaj
Rusko
Balkán
Kosta S . Taušanovič
IIpanoBoco
15
article
„Pyccroe Coópanie.
Velký národní rusko-slovanský spolek
Pelrohradě zahájil tyto dni druhý rok své čin
nosti valným shromážděním, před nímž Grigori
Petrov měl řeč, ve které ruskou kulturu srovna
s kulturou západo evropskou. Řeč byla hlubo
kých vědomostí historických a filosofických
Řečník odhalil tajná zřídla ruského ducha, od
kud vzcházeli ruskému národu mužové jako
Vladimír Monomach, naproti němuž Západ po
stavil Macchiavellia s jeho zehytralým učením
»O knížeti«. Řečník bystrým pohledem přehléd
několik století ruského života a ukázal na to
že v ruském národě rozplýleny tkví vysoké prin-
cipy, jež vyjasňovati obralo si »Pycckoe Co
úpanie« za vznešený úkol.
Sbor Archangelského zapěl Vojtěcha Hlaváče
kantátu »Svatý Vladimír«. Předseda kníže D.
Golicyn vzdal V. V. Komarovu veřejné díky za
služby, které dotud spolku prokázal. Shromá-
ždění dalo na jevo souhlas hlučným potleskem
V. V. Komarov promluvil o budoucích úkolec
spolku a žádal členy, aby se horlivě chiopil
velké národní práce. Generál Gejsman vzdal- hol
památce nezapomenutelného gen. M. G. Čer n-
jeva, vůdci srbských vojsk a ruských dobrovol-
níků. To zavdalo V. V. Komarovu podnět ke
krásné řeči o velkomyslné a velkodušné politice
Ruska, jež v letech 1876—1879 zasela tak
bohaté osení v Slovanstvě. Řečníku po té uči
něny hlučné ovace. K posledu přečetli procítěné
básně: generál Navrocký o Suvorovu a generál-
kontrolor Afanasij V. Vasiljev o Slovanech.
Grigori Petrov
Monomach
Hlaváč
Svatá
D Golicyn
V V Komarov
Gejsman
M G Čer
Navrocký
Suvorov
V Vasiljev
Slovan
Rusko
Pyccroe Coópanie
Pelrohrad
16
article
Robota v okupovaných zemích.
Jedním z velikých břemen, naložených n
okupovaného sedláka, je robola při stavbách
silnic a cest. Stavby tyto zadávají se offertovým
řízením podnikatelům a tím samým zadává s
jim i robotná práce sedláků, aniž se jich kdo
plá. Podnikatelé mají lacině pracovné síly. Ale
zlo pro sedláky jest ještě větší: podnikatelé je
nutí, aby jim pracovali také při jiných těžkých
pracích, na př. při rubání lesův a politické
úřady jsou jim na ruku nejen při tom, nýbrž
činí na sedláky nátlak, aby několik dní roboty
»zadarmo přidali«. To se stalo tohoto měsíce
v Bosenském Petrovci ve prospěch podnikatelské
firmy Steinbeissovy. Když sedláci k takovému
»daru« se neměli, okresní svolal obecní před-
stavené a přinutil je, aby se »jmenem národa
zavázali, že každý robotník 3—5 dní práce »ze
svého přidá«. Představení viděli nezbytí a sed
láci jim učinili po vůli. Ale když povolili, byl
na roboté drženi 10—20 dní beze vší mzdy
náhrady!
Ruský list proti projektovaným
némeckým clům.
»HonoT« žádají rozhodně, aby německá
vláda radikálně změnila svou projektovanou cel
nou sazbu, zvláště pokud je namířena pro
cizímu obilí. »Na základě vládního německého
projektu nejen by nemohla být uza
vřena žádná obchodní smlouva,
nýbrž sousední Německu státy mu
sely by se vzdáti vůbec obchod
ního spojení s Německem.«
Německo
Steinbeissův
17
article
Skličenost v Anglii
Hlasy anglických listů o stavu věcí váleč
ných znějí stále skličeněji. »Daily Telegraphe
jenž náležel k nejhorlivějším obráncům války
a vládu vždy podporuje, napsal, že dvoulely
boj dokázal, že přilišná sebedůvěra Angličanův
byla klamná a že sebovědomí Krügrovo měl
vážný podklad.
»Daily Chronícle« sestavuje tent
kalendář:
11. října 1899: Válka prohlášena.
1. října 1900: Pan Chamberlain pravi
v Coventry: »Nyní, kdy válka jestu
konce, lid sotva jest si toho vědom, jak sví
zelnou byla válka ta.«
8. října 1901: Eord Roberts praví
Liverpoolu: »Přeju si co nejtoužebněji, a by
bylo již po válce .. . Ale musím prositi náro
náš, by měl trpělivost.«
»Times« přičitají vládě hlavní vinu na dlou-
hém trvání války a odvolávají se zvláště na
stížnost Kitchenerovu, že vláda posílá mu
samé rekruty ke službě nezpůs
bilé.
»Daily News« nadepsal článek svůj
slovy: »Ještě není komce« a žalují, že
ani státníci, ani generálové an-
gličtí nečerpali žádného naučen
z války. Dnes si lekce válečné připomenou
zejtra již je zase zapomínají. Vůdčí poli-
tikové a Chamberlain přede vším
oklamali nejpry samy sebe a pa
i lid.
V Maraisburgu v Kapsku odsouzeno bylo
10 Holanďanek, které vojáky burské, nedávno
do města vtrhnuvší, z nadšení objimaly, každá
na 4 týdny do vězení. Bude nyní srdce jejich
bušiti pro — Angličany?
Angličanův
Chamberlain
Eord Roberts
Kitchenerův
Angličan
Anglie
Coventry
Liverpool
Kapsko
Times
Daily News
Holanďanka
18
article
Anglieká malomoc a sklíčenost ulevuje si
nyní způsobem nejodpornějším: častými popra-
vamí Holanďavův kapských, kteří se zbraní
ruce svým bratrům burským přispěli. Včer
oznámena poprava velitele Lottera, dnes po-
pravy dvou mladých farmářů holandských. At
soudí se o právní stránce tohoto terroru a těto
krutovlády jakkoli, v očích všech lidí pokroči-
lých a humanních budou tyto popravy vždy
politickými vraždami. Anglie zjednala tak
svému jménu skvrnu nevyhladitelnou, aniž si
tím zjednává úspěchu nejmenštho. Terror ma-
lomocných nezastrašuje. Již dává Kapsko od-
pověď tím, že jak hořejší zpřávy stlělují, jest
proti Albionu v plném odboji a že po sta
vilo 20.000 statečných svých sv-
nův do šiků burských! Chce Aoglie
— vojákův dobrých nemajic — takto všech se
zbýti — šibenicí?
Ke konfliktům Berlína s císařským
rodem.
Včerejší důvěrná schůze obecního zastupi
telstva berlinského rozhodla, aby jménem obee
ního zastupitelstva — mugistrát tak učiní —
nebylo k nastávajícím narozeninám jejím cisa
řovně blahopřáno. Na lonskou blahopřejnou adresn
odpověděla totiž prostřednietvím dv. maršálk
hr. Mirbacha císařovna takým tonem, vylýkajíe
městu zvláště jeho prý proticírkevní směr v ústa-
vech jeho, že vzbudilo to v zastupitelstvu velmi
pohnuté debaty. Nynější usnesení jest důsledkem
oné odpovědi.
Povstání na Filipluských ostrovech
Poslové vůdce povstalců Delaso na Min
danu vyjednávají s býv. generálem povstaleo
Capristanem, který jest nyni starostou v Cara-
ganu. Očekává se, že tento vůdce povstalců
na uvedeném ostrově se co nejdřive vzdá.
Vrah pol. kapitána Larasa, Herrero, by
odsouzen na deset roků do těžkého zaláře.
Původně byl odsouzen k smrti provazem, avšuk
tento rozsudek nebyl potvrzen.
Lotter
Mirbach
Capristan
Larasa
Herrera
Anglie
Kapsko
Berlín
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné konal včera za předsed
nictví poslance dra. Václava Škardy schůzi.
ve které vzhledem na nastávající zasedán
řišské rady bylo jednáno o politické situnci
Po debatě, v níž jevilo se souhlasné nazí
rání na politickou situaci, učiněna byla řada
usnesení taklického rázu.
— Včerejší schůze výkonného výboru
národní strany svobodomyslné byla četn
navštivena pražskými i mimopražskými jeho
členy. Vedle předsedy posl. dra. Škardy zúčast
nili se porady nově zvolení poslanci red. Anýž.
dr. Pacák, prof. dr. Čelakovský, dr. Kramář
dr. Brzorád, dr. Podlipný, dr. Fořt, řed. Schwarz
dr. ryt. Plaček, prof. dr. Blažek, Březnovský
Němec, Špindler atd., za poslance moravské dr
Stránský. Nejprve pojednáno v souvislosti s de
batou parlamentní komise klubu říšského o po
litické situaci. V průběhu debaty bylo také po
ukázáno na stagnaci v průmyslu, jmenovitě že
lozářském, na souvisící s ni vypovidání dělníků
z práce a bylo uvažováno, jak v této záleži
tosti lze zakročiti parlamentně. Když debata o
otázkách politických byla vyčerpána, byl ko
optací do výkonného výboru zvolen zemskýa
řišský poslanec JUDr. Ferd. Pantůček, načez
projednána volba libeňská a také záležitost voleb
obecních, jmenovitě na Novém městě pražském
kde, jak známo, trvá spor a rozpor mezi oběmu
politickými kluby strany. Někteři členové pürla-
mentní komise odjeli z porady výkonného vý-
boru přímo do Vídně.
— Parlamentní komise klubu če
ských poslanců na radě říšské bude mit
poradu ve středu dne 16. října o 10. hodině
dopoledne v místnostech klubovních ve Vídni
— Klub lidových poslanců českých
na radě řísské koná schůzi ve středu dne
16. října o 5 hodině odpoledne v místnoslech
kluhovních ve Vídni.
Škarda
Anýž
doktor
Pacák
profesor
Čelakovský
Kramář
Brzorád
Podlipná
Fořt
Schwarz
rýt
Plaček
Blažek
Březnovská
Špindler
Stránský
JUDr
Ferd
Pantůček
Vídeň
národní strana
20
article
— Před říšskou radou. Již ve čtvrtel
sejde se opět vídeňský parlament, aby »ve sv
práci pokračoval«, jak zni laciná officiální fráse
Ve středu před tím koná se shromáždění českýe
poslanců ve Vidni a již tam bude zapotřebí za
ujati určité postaveni a načrinouti aspoň zá
klady pro příští směr české politiky. Především
bude třeba revidovati činnost vlády v parlament
ních prázdninách a přesvědčiti se, zda-li dr
Körber skutečně splnil, co byl na jaře poslancůn
českým přislibil, pro ten případ, že ustoupí o
obstrukce. Z rozpočtu, jenž bude předložen, zvěd
zástupei národa českého autenticky, jak se vyzná
pan dr. Körber v dodržování slova. Potom bude
zapotřebí vůbec určiti poměr české delegace k
vládě. Z toho, co byl dr. Körber provedl a ze
zjevů, které provázely činnost vlády za každým
jejím krokem, je patrno, že nestojí ani o součin
nost, tím méně pak o pomoc národa českého
Z pojitiky jeho patrno, že všechnu svou budou
enost, lvšechno své štěstí sází na jedinou kartu
přátelství všeněmeckého a že strana Schönerera
i Wolfa je jeho favoritkou. Není to snad poubá
domněnka neb pomluva, nasvědčujeť tomu celá
řada velmi charakteristických okolnostl. Nejná-
padnější ovšem byla abstinence oněch členů obe-
ního zastupitelstva jistého německého měsla.
kteřl vedle jasného znění zákona, byli odsouzen
pro neodůvodněný vzdor proti nově zvolenému
zastupitelstvu a kteréžto pokuty jimo dr. Körben
odpustil. Zdá se to býti ovšem maličkosti, al
i nejmenší nepatrnost má v určitých okamžicfeh
a u jistých osob svůj mnohdy hluboký význam.
Körber
doktor
Wolf
Körben
Videň
21
article
Však také všechno ostatní jeho působení na-
svědčuje tomu, že vláda páně Körbrova chce ve
přátelství žiti s lidmi, kteří jsou tohoto státu nej
většími a nejnebezpečnějšími nepřáteli. Je známo
s jakými úmysly vstupuji Němci na říšskou radu
Nechtějí nic jiného, než zahájiti znova jazykový
boj proti nám a uskutečniti starý svůj ideál
uzákoniti totiž německou staatssprache. Hned př
počátku nastávajícího zasedání má zazníti, zna
mení na poplach, aby kde jaký Němec sbě hls
a podporoval tento požadavek. Nesmíme se kla-
mati. Němci tentokráte skutečně postupovati
budou s velikou vehemencí a nenechají se jen
tak odbýti, jako stalo se za doby hraběte Wurm-
branda. Třeba tedy se připraviti na tento útok.
jenž stů, co stůj musí býti odražen. Vláda
ale dříve ještě, než voje se srazí, musí doznati
barvu. Další postup české delegace bude zá-
vislým vůbec na chování se vlády. Domněnka,
že dáme se nadále konejšiti a jak si věc před-
stavoval pan Lueger, opět »hospodářsky« po-
vznášeti jako na jaře, je klamná. Ku výdatné
práci hospodářské je zapotřebí především klidu
a urovnaných poměrů politicko-národnich. A ve
směru tom musí býti podniknuta z naší strany
výpráva. Potom teprve, až zvíme, na čem jsme
pokud jde o otázky jež týkají se národní naš.
existence, bude nám možno přistoupiti k řešen
otázky, jak se zachováme oproti různým těm roz
počtům, jež třeba vyříditi, oproti obchodním smlou-
vám a nevyřízenému ještě vyrovnání ulierskému.
Pan Körber prý hned v prvním čtení rozpočtu
na rok 1902 učiní prohlášení ohledně otázky
jazykové, uvidíme jaké bude.
pán
Němec
Wurm
Lueger
Körber
22
article
— Boj o chlebíček. Ne z jedné strany
bylo již na to upozornéno — a Němcí se
ocholně sami k tomu znají — že jim pohnutkou
k jazykovému boji v télo zemi je výhradné kon-
kurence chlebařská. Ne o právo a o zadost-
učinění za skutečnou nebo domnělou křivdu
jim jde, nýbrž o to, aby příslušníci jejích ná-
rodnosti krmili se z peněz veřejných více, než děje
se dosud. Prato také pan Prade, dobře věda,
co na jeho soukmenovce nejvíce působí, ve
svých agitačních řečech nepřestal uváděti, jaký
prý je nepoměr mezi počtem úřadníků národnosti
německé a počtem úřadníků českých ve veřejné
slůžbě. Pan Jindřich Prade vybral si ze všech
úřadů především zemské finanční ředitelstvo
tvrdi, že při něm je 17 vrehních radů Čechů,9
Němců, 28 finančních radů Čechů, 12 Němců,
37 vrchnich bernich inspektorů Čechů, 15 Němců,
11 sekretářův Čechů, 6 Němců, 57 bernich
inspektorů Čechů, 7 Němeň, 51 konceptníeh
praktikantů Čechů a jen 4 Němci. — Jaká prý
to nesrovnalost, jaká prý to křivda! — Pre-
devším bychom rádi zvěděli, kdo instruoval
pana Prada o národním smýslení dotčených
úřadníků? Počet náš vypadá docela jinak ze-
jmana v kategoriích nejvysších a potom nej-
nižších. Pan Prade patrně za Čecha pokláná
každého, kdo není smýslení takového, jakého
on sám, my ale bychom se co nejslušněji proti
tomu ohradili, aby nám vnucoval pány, kteři
sami by žasli, kdybychom je pro sebe a svou
národnost reklamovali. Ostatně bychom si do-
volili k seznamu páně Pradovu připojiti jiný.
Prade
Jindřich Prade
Čecho
Němec
Pre
Prado
Pradův
Němec
23
article
Jsou ve finanční službě ještě jiná a vyšší místa
než v šesté dietní třídě a mnoho-li v těch je
Čechů? Ve třídě pátě — Čech jediný, ve třidě
čtvrtě ani jediný. V celém minister-
stvu vůbec lze Čechy na prstech
jedné ruky spočítat. A tak se to má
ve všech ministerstvech, kde Čechů není zapo-
třebí z důvodů jazykových. Tak se to má
u všech úřadů samostatných, jednotlivým res-
sortům ministeriálním přídělených. A není snad
to křivda spáchaná na národnosti naší? A kde
má Čech právo jen na služné nejvýš 3000 zl.
Čecho
Čo
Čechy
24
article
obnášejíci a ne na vyšší? Ve státě jazykové
smíšeném, kde v jeden status shrnufo na staa
tisíce úřadníků, nemůže býti poměr národnostni
vypočten vždy na vlas tak, aby té či oně národ-
nosti nebylo ubliženo, nejméné ale může státní
správa opatřiti úřadníky té či oné národnosti,
když jich není. Sťát vůbec se při obsazování
mist úřadniekých po národnosti neptá a ptáti
nesmi, pokud aspoň tak jsou věci zařízeny jako
dosud. Ani punktace se na to ncodvážily. Stát
žádati smí jen určitou jazykovou kvalifikaci,a
ta, jak známo, s příslušnosti národní v nijaké
není souvislosti. Nehlásí-li se Němci ke státní
službě, a není-li jich v některých ressortech,
kdo jiný za to může, než oni sami ? Však víine,
nač pan Prade naráži a čeho by si přál. Aby
z nynějšího statu úřadnického na místa uprá-
zdněná v německém a smíšeném kraji byli do-
sazováni jen úřadníci němečti, bez ohledu na dobu
služebnou, způsobilost a zásluhy, tak aby Němee
státi se mohl v pětatřicátém roce radou, Čech
ale po více než 25leté službě trčel ve schema-
tismu pořád ještě jako sekretář! V některých
ressortech, zejmena ale ve službě justiční, žel,
že se tak skutečně děje, a že nynější minist
spravedlnosti Spens-Booden Němce všude strká
do popředi, v jiných oborech ale, při nejlepši
vůli nejvyššího pana chefa, přece jenomt
nejde.
Němec
Prade
Čechy
25
article
— Čisté volby v Č. Budějovicích. Dilo
zrady a zpronevéry jest předvčerejší volbaa
včerejší jeji skrutinium v Čes. Budějovicích.
Volbou touto stigmatisovalo se budějovické ně-
mectví, po celý život svůj sebeposkvrňováním
pověstné, na krátký zbylek své marastické exi-
stence. Vítězoslavné ječení německých trub,
kteréž dnes zaznivá z Budějovic a tisku něme-
cko-liberálního, jest jen podporou rozestupují-
cích se puklin německé bašty v Č. Budějovi-
cích. Pukliny ty nelze zaceliti sebe bídnějšími
machinacemi německými. I kdybychom včerejší
výsledek pokládali za snášející se se skutečností,
lze jej pokládati za svědectví kvapem postupují-
cího rozkladu budějovického lžiněmectví. V roce
1895 »zvolen« byl německý kandidát Wunder-
lich ještě 1606 hl. proti 1322 hl. dra. Aug.
Zátky, tedy rozdílem 284 hlasů, dnes vítězi
Vollgruber pouhými 28 hlasy, německá převaha
zdecimována. Tak by se souditi mohlo, kdyby
se byly volby provedly legálně. Ale není dnes
v celých Čechách živějšího vědomí a přesvěd-
čení, než že předminulé noci v Č. Budějovi-
cích spravedlnost uskrutinována. Před volbou
při volbě byla však Němci uštvána. Způsob,
jakým bráněno českým státním občanům v Bu-
dějovicích, aby vykonali své ústavní právo zem-
ské, jednou za šest let, jest povahy zločinné
tato povaha zločinu vydírání nic neztrácí na své
Wunder
Aug
Němec
Č . Budějovice
Čes . Budějovice
Budějovice
Č . Buděj
Čechy
26
article
trestnosti vzdor tomu, že povždy zůstala v Bu-
dějovicích bez treslu a že násilí všeho druhu
na budějovických Češích pácliané patří k hři-
chům nejsnáze promijeným. Jak oznámeno, ko-
nají dnes budějovičti Češi velkou protestní
schůzi, na níž sjednocen bude materiál k od-
poru proti této čisté volbě. Protest tento musí
býti také veden s veškerým důrazem a do všech
konsekvencí. Nastáváť teď nové zvolené zemské
delegaci čestná povinnost věci se ujati co nej-
úsilovněji. Ostatné přibude budějovická volba
k zásobě stížností a krutých žalob, jež povedou
čeští poslanci na radě říšské. Málo jest vůbec
záležitosti, kteréž by byly ulehly všemu českému
lidu na mysl tak tvrdě, jako volba budějovická.
Již zvěst, že skrutinium odročeno až na druhý
den, vzbouřila všechen národ, neboť nelze si
představiti jiných, leč nekalých příčin takového
odkladu. Právní vědomi v českém lidu, otřesené
těmito piklemi, bylo samým výsledkem voleb-
ním co nejmocněji vyburcováno. Napjetí, s ja-
kým v Praze i v kraji očekáván výsledek bu-
dějovický, jest nevyličitelné. Obě naše redakční
telefonické stanice byly v nepřetržité práci,
z Prahy i venkova docházela sta a sta dotazů
a mnohá jadrná kletba ozvala se na sdělení
trudné zprávy. Něco podobného se v Č. Budě-
jovicích vícekráte opakovati nesmí a také ne-
bude. Většina Taškovci dobytá jest směšná —
2 hlasy nad většinu poloviční a »mene tekel«
na stěnu večeřadla německých výtečníků budé-
jovických napsáno jíž nesmazatelně. Pád ně-
mectvi v Budějovicích je přece jistý, dnesní
Čech
Praha
Č . Buda
Budějovice