ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 63fdc200-8f3b-11dd-9476-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 146, org 21, place 53, work 9
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
22. dubna 1913. číslo 109.
4 article
nám oznamuje, že předseda Kola polského dr Leo byl sem telegraficky povolán. Přijede zejtra ráno. Dopoledne konala se porada pol- ských vůdců v kanceláří ministra Zaleské- ho a odpoledne u hr. Stürgkha. Jak se do- vídáme, žádají biskupové polští ještě, aby zem- ské zákony školské byly měnitelny pouze dvoutřetinovou většinou.
Lea Stürgkh
5 article Ustavující valná schůze
Ustavující valná schůze Technického odboru národní strany svobodomyslné, sekce vysokoškolské. (Dokončení) Pan inž. Bořkovec jménem svazu civilních in- ženýrů a architektů pro království České vítá c nejvřeleji utvoření odboru technického při národní straně svobodomyslně, protože znamená to posi- lení stavu technického a slibuje, že svaz tento bude nově se zakládající odbor co nejúčinněji pod- porovati. (Výborně! Potlesk.) Prorektor české vysoké školy technické pan dvor. rada dr. Stoklasa: Naše vysoká škola tech- nická, naše Alma mater, která vychovala tolik generací nadšených pionérů ve všech vědách obo- ru technického, zdraví s radostí tuto novou insti- tucl, novou organisaci, která bude pracovati plnou energií ve prospěch rozvoje stavu techni- ckého. (Výborněl) Všichni, kteří jste sledovali v poslední době vývoj našeho národa a politický jeho život, musíli jste doznati, že technikové nestáli vždy v popředí činnosti politické. Byla to chyba nezměrná, chyba, která se právě jeví nyní tím, že technikové nejsou zúčastněni na veškerých velkých podnicích ho- spodářského podnikání. Nechci opakovati, co vše- chno v příčině té vyložil p. dvor. rada Hráský, ale všichní jste musili uznati, že mluvil vám ze srdce, když řekl, co nás tísnilo a že náš technieký stav není respektován na místech nejvyšších. (Souhlas a potlesk.) Budou-li se technikové organisovati přijde doba, kdy musí býti stavu technickému vy- kázáno místo, které mu pro jeho pokrok vědecký a sociální postavení právem náloží. (Výborněl Po- tlesk. )
Ing Bořkovec doktor Stoklasa Hráská technický odbor národní strana svaz civilní in vysoký škola technickýnická
6 article
Pan inž. Bečka ujal se slova, aby jménem od- beru průmyslového a obchodního vyslovil potěšení nad založením odboru technického, který s ním úzce souvisí. Technický odbor je jedním z nejdůle- žitějších odborů ve straně svobodomyslné a vítá proto jeho utvoření nejen jako technik, nýbrž jako dávný její příslušník, protože je tím dokumento- váno, že strana svobodomyslná je svým organisač- ním rámcem tou stranou, která může ve svém stře- du pojmouti veškeré obory národa českého. (Vý- borně! Potlesk.) Je jisto, že z důvodu toho můžem vítati utvoření technického odboru strany. Bude- odbor prospívati jako část celku, bude prospivat i celek a s technického stanoviska dlužno si přáti aby odbor byl ve straně osazen jako jeden z pev- ných kamenů, které stranu tvoří, a bude-li pevně osazen, bude i strana pevna a to se stane zajisté ku prospěchu národa celého. (Výborně! Potlesk. Předseda p. inž. Rotnágl vzdal vřelé díky z tyto sympatické projevy. Pan inž. J. Kalousek jako předseda pří- pravného výboru Technického odboru podal zprávu výboru, v níž obšírně poukázal na veškeré momenty práce, kterými vedena snaha přípravného výboru pro utvoření pevné organisace inženýrů při straně svobodomyslně; poukázal na činnost inže- nýrů ostatních států evropských — jako ve Fran- cil, Anglii a Německu — a na jejich uplatnění se ve všech oborech státní správy. Sdělil dále, že pří pravná činnost výboru shrnuta jest ve znění jed nacího řádu odboru, dle které se bude příští ob- sáhlá práce — doufá — zdárně ku prospěchu sta- vu technického i národního celku našeho vyví- Po přečtení jednacího řádu a jeho schválen provedeny na návrh p. prof. Bertla volby do správ- ního výboru odboru aklamací a zvolení pp.
Ing Bečka Rotnágl J Kalousek profesor Bertl Anglie Německo technický odbor
7 article
Předsedou: Inž. Jan Vlad. Hráský, c. k. dv rada. profesor c. k. čes. vys. školy technickév Praze, říš, poslaneci I. místopředsedou: inž. Alois Svoboda, stavební rada městských elektr. pod- niků v Praze: II. místopředsedou: Josef K alou- sek, úř. autor. stavební inženýr v Praze; členy výboru! Bohdan Bečka, dř. autor. stav. inžený na Smíchově; Bohumil Belada, úř. autor. stav. inženýr v Praze; Václav Běšínský, inženýr měst. elektr. podniků v Praze; Bohumil Bořko- vec, úř. autor. stav. inženýr na Král. Vinohra- dechy inž. Otakar Božek, stavební adjunkt c.k stát. drah na Smíchově: inž. dr. Antonín Klfr profesor c. k. vys. školy technické v Praze: Alb. Krištůfek, inženýr c. k. místodržitelství v Pra- zej Inž. C. R. Kříž, posluchač čes, vys, školy tech- nické v Praze; inž. Vladimír List, profesor c.k čes, vys. školy technické v Brně: inž. Antonín Ma- tějovský, městský stavební rada v Praze; inž. dr. techn. Boh. Mařík, vrchní ředitel Českomo- ravské továrny v Prazej prof. české techniky dv.r dr. Jul. Stoklasaj inž. K. Novák, rektor čes. vys. školy technické v Prazej inž. Karel Proko- pec. předseda okr, výboru na Král. Vinohradech Jos. Rotnágl, král. čes. zemský lnž. v Prazei inž. Václav Vajgl, ředitel městské plynárny v Plzni: Josef Venel, inž. cejch. úřadu v žižkově, Rudolí žižka, městský vrchní inženýr v Praze.
Ing Vlad Hráská Svoboda Josef Bečka Belada Běšínský Bořko Král Božek doktor Klfr Krištůfek R Kříž List ma technický Mařík Jula K Novák Proko Rotnágl Vajgl Josef Venlo Praha Smíchov Prazej Ing Prazei Ing Plzeň rada městský elektrum profesor c vy . škola technický v Brno Jos Ing
8 article
Náhradníky: Albert Brousil, úř. aufor, stav inženýr na Král. Vinohradechy Antonín Pechá- nek, c. k. místodrž. inženýr v Praze: František Plichta, vrchní městský inženýr ve Vršovicíchy inž. Jindřich Rybák, stavební komisař v Prazej inž. C. Jaroslav Seifert, posluchač čes. vysoké školy technické v Praze; Adolí Šubrt, c. k. inž. u ředit. pošt a telegrafů v Praze. Revisory účtůi inž. Bedřich Řehuřek, měst. stavební rada v žiž- kově, Karel Ledl, městský inženýr v Praze. Zvolený předseda Technického odboru p. proí dv. r. J. Hráský poděkoval vřele za projev dů- věry a slíbil účinnou podporu při práci odborové zejména ve Vídni. Rovněž první místopředseda p. stav. radaA Svoboda ujistil přítomné i správní výbor svoj příští činností a totéž projevil i druhý místopřed- seda p. inž. J. Kalousek. O slovo přihlásil se ještě řed. plynárny v Plzni pan V. Vajgl; zmínil se o dosud vládnoucí nedosta- tečné politické výchově inženýrů, která zavinila že přicházíme s myšlenkou i skutkem organisace teprve dnes; zdůraznil přání, jež Technický od- bor za součinnosti všech inženýrů ve straně svobo- domyslné sdružených jistě kladně rozřeší. Po projevu díků prof. dv. r. J. Hráského, j- miž zahrnul přípravný výbor za dosavadní jeho práci, zakončena zdařilá schůze Technického od- jeti.
Brousil Král Pechá Plichta Rybák Seifert Šubrt Ing Řehuřek Ledl J Hráská Svoboda J Kalousek V Vajgl profesor J Hráský Praha Vršovicícha Ing Vídeň Plzeň vysoký škola technický v Praga
9 article
boru doslovem p. inž. J. Rotnágla, jenž přáním zdaru nastávající velké významné práci inženýrů schůzi zakončil po 1 hod. odpolední. Z četné návštěvy vynikajících hostí a členů odboru uvádíme pp.: profesoři české vys. školy technické dv. r. dr. J. Stokla sa, Petřík Bertl, Bažant, docent dr. Hýbl, vrch. rada zem. výboru O. Ott. stav. r. M atějovský, stav. r. Řehůřek, obecní starší J. Seifert, obec starší F. Hodek a j.
Ing J Rotnágl doktor J Stokl Petřík Bertl Bažant Hýbl O Ott Řehůřek J Seifert Hodek obecní starý
10 article Z Černé Hory.
Z Černé Hory. Piše JUDr. Ferdinand Hol!er Není mým zvykem o svých cestách a delších výletech psáti cestopisné črty, a také jsem dosud žádné nenapsal. Tentokráte činím výjimku a píši několik řádek o svém nynějším výletu na Černou Horu, plně tak slib, který jsem dal vojvodovi Bo- žovi Petroviči Njegoši, bratranci krále Nikoly. Se- známili jsme se s ním, pak s druhým bratrancem královým, vojvodou Šakem Petrovičem-Njegošem, vejvodou Djurem Cerovičem a vladykou Cyrilem Mitrovičem v černohorské Rěce, ležící na břehu zálivu Skaderského jezera. Seznámení stalo se náhodou a zcela prostě: přijeli jsme z Cetyně vo- zem do Rěky a vystoupili u maličkého hotelu, kde chtěli jsme zůstati přes noc. Před hotelem seděl dva starší vážní Černohorci, odění v nádherný kroj. Pozdravil jsem je česky, oni poděkovali, vstali, podali ruce a představili se. Byl to vojvoda Božo Petrovič a vladyka Mitrovič. Později přišli oba druzí vojvodové. Abych se u nich lépe uvedl, předložil jsem Božovi Potrovičí navštívenku dra. Černého, s ním jsem se setkal na Cetyni; na navštívenku tu nade- psal mi dr. Černý, který jest na Černé Hoře znám každému dítěti, doporučení. Avšak vojvoda vrátil mi navštívenku s úsměvem a řekl: „Nepotřebujete zde žádného doporučení: jste Čech a to stačí, to vás doporučí každému Černohorci.“ Podotýkám hned, že slova tato nejsou frází, nýbrž že obsa- hují pravdu: Čechovi jsou na Černé Hoře otevřeny každé dvéře, i v té nejzapadlejší vesničce.
Piš JUDr Hol Petrovič Njegoš Nikola Šak Petrovič Mitrovič Bož Černý doktor Černá Černohorec Čecho Černá Hora Njegoš Bo Djur Cerovič
11 article
Úsedlí jsme se zmíněnými hodnosty ke společ- né večeři, ke které nás pozvali, a začali jsme při- rozeně mluviti o válce a skaderské otázce. Za rozmluvy zmínil jsem se, že mi dosti těžko po Černé Hoře cestovati jako pouhému diváku, že bych nejradějí vzal pušku a šel také na Ta- raboš, Na to odvětil mi vojvoda Božo Petrovič skoro doslova: „Toho třeba není, my Černohorci, ač mno- ho naší krve již vyteklo, máme jí ještě tolik, že nežádáme, aby ještě jiná slovanská krev za nás teklaj ale, chcete-li pro nás něco učinit, sdělte svým krajanům, že vše, co zlého o nás píší něme- cké, zejména vídeňské noviny, jest lež, a že my. Černohorci, máme více eti a citu, než ti, kdo nás tak tupí, než ti, kdo z naší bidy, z našich útrap a z naší prolité krve šašky si tropí ve svých illu- strovaných časopisech, a také více než ti, kdo takovým vtipům se smějí.“ Ujistil jsem vojvodu, že u nás v Čechách ty nestoudnosti německo-židovského tisku vídeňské- ho a jakéhokoliv jiného skoro žádného ohlasu ne- nalézají.“) že jim nejen nikdo nevěří, ale každý že je odsuzuje, a že všecky ty blbosti a nestoud- nosti časopisů „Muskety. „Karikatur“. „Lust. Blätter“, „Jugend“, „Simplicissímu“ a jak se všechny ty ušlechtilé plody zářivé německé kul- tury nazývají, jsou všeobecně zatracovány, a byl bych milerád dodal, že ničemné tyto plátky, které si i z nás jenom posměch tropí, jsou z každé slušné veřejné místnosti u nás vyhozeny.
Petrovič Čechy
12 article
Toto mé ujištění bylo přijato jmenovanými hodnosty s velkou radostí a uspokojením a vyneslo nám upřímné stisknutí rukou, poděkování a tato krásná slova vojvody Boža Petroviče: „My Černohorci všichni víme, že vy Češi, n které se díváme jako na velký nejpokročilejší ná- rod, v pravdě slovansky cítíci a myslící, z něhož chceme si vždy bráti příklad, nám přejete a s námi cítíte a za to vás milujeme. Udělali jste pro ná toho již tolik, že nikdy se vám za to nebudeme moci odvděčit. Mnoho set raněných Černohoreů děkuje vašim znamenitým lékařém za svůj život a tisíce žen, matek, oteů, bratrů, sester a dět jest jim zavázáno za záchranu svých drahých.A za to za všechno se vám nemůžeme odyděčit ničím jiným, než prostým díkem. Jsme také přesvědčen o tom, že, kdyby na vás záleželo, dospěli bychom my svého cíle snadně. Jste naši rodní bratří, a snac bude nám někdy dopřáno, abychom vám svoj bratrskou lásku také skutkem dokázali. Pak stýskal si vojvoda trpce na jednání vel- mocí a hlavně Rakouska, a pohnut pravil: „Tam u Taraboše a Skadru skoro čtvrtina Černé Hory nalezla svůj hrob, a nyní nám nechtějí ani ty hro- by našich drahých ponechat. Dále vypravoval nám o dobývání Skadru a lr- čil nám scény, které se tam odehrávají. Zmiňuji se o dvou. Příšla tam stařičká matka podívat se na hrob svých 6 synů. Těšili ubohou plačící sta- řenku, ale ona útěchu hrdě odmítla slovy: „Měla jsem šest synů, statných junáků, a ti zde všichá padli: kdybych jich měla ještě šest, pošlu je sem také.
Boža Petrovič Čech Rakousko
13 article
Přišel tam otec navštívit hrob svých tří synů Poklekl na místě, kde pochování byli ještě s ji- nými, políbil zem — a vice nevstal. Turecká kule zbavila ho žalu. Dlouho do večera naslouchali jsme vypravo- vání vojvodů i vladyky a při rozehodu vyžádals ode mne Božo Petrovič slib, že sdělím svým kra- janům jeho slova a jim povím, co jsem na Černé Hoře viděl. Slibil jsem mu to rukou dáním a slib ten, ač to těžká úloha pro mne, plním a jediným mým přáním a účelem při tom jest, abych svým pro- stým líčením přispěl alespoň trochu k utvrzení onoho dobrého a jedině správného mínění, jaké o Černohorcích všeobecně máme, a abych seslabil tvrzení tu i tam i u nás — na štěsti však velice zřídka, se vyskytujících jednotlivců, kteří, aby dodali si vzezření zvláště bystrých, nestranných a realných pozorovatelů, neb z touhy aby se stůj co stůj v úsudku svém lišili od nás ostatních smrtelníků, nebo dokonce z přirozené náklonnosti k pomlouvání a tupení, kolportují o národu tom zprávy, které souhlasí s oněmi nestoudnostmi ně- mecko-židovského tisku a daly by se napsati pod sprosté ty obrázky takových „Musket“ „Lustige Blätter“ a podobných plátků, a kterýmiž v omyl by mohly uváděti a také snad uvádějí lidi jinak soudně myslící, kteří však jsou ochotni bráti jejich formou, ale nikoliv obsahem vážné povídání jako bernou minci. Sděliv to, co řekl mi Bože Petrovič, povím dále, co jsem za těch několik dnů, které jsme ten- tokráte na Černé Hoře ztrávili, viděl a slyšel a co mne nejvíce zajímalo.
Petrovič Bož Petrovič Lustige Blätter
14 article Odrin jako pevnost.
Odrin jako pevnost. V Odrině, 7. dubna 1913. (Pův, dopis „Nár. L.“ Je mélo na světě podobných pevností. Při roda činí Odrin nedobytným Rozložen je ve středu velké skupiny pahorků a návrší, jež prstenovitě obkličují město. Pahorky tyto také tvoří pevnost- opevněnou čáru. Město dále obtěkají řeky Tundža a Marica. Pod městem vlévá se Tundža zároven s Ardou do Marice. Přirozená i strategická po- loha učinila z Odrina centr, vládnoucí celému vilajetu, celé Thrakii a učinila z něho současně i pevnost prvního řádu. Silné turecké pevnůstky v kruhu, svírající město, jsou již ze středověku dobře známy. Odrin býval také obyčejně zván »Panenská pevnost- aneb »Naděje Turecka«. Obzvláště postarali se o Odrin Turci od dnů osvobození Bulharska, jeho hranice se přiblížily této pevnosti na čtyřicet pět kilometrů. Dnešní pevnůstky zbudovány byly v době po- slední rusko-turecké války a měly ráz pouze ja- kýchsi polních táborů opevněných, jež nemohly dlouho Řusům vzdorovati. Generál Gurko se také jen „čas“ činí výjímku. Pozn. red.
Tundža Marika Odrin Turek Gurko Marica Arda Turecko Bulharsko
15 article
Odrina zmocnil 2. února 1870 bez velkého namá- hání, čímž bylo urychleno uzavření příměří. Po- zději roku 1885 byly zlepšeny, sesílen jim byi profil a i pro posádky pevnůstek zbudovány byly jakési hezpečné, podzemní kasárny. Ale největší pozornost věnovali Turci opevnění Odrina v nej- novější době, kdy se v Cařihradě rozhodli zříditi si z Odrina velkou, moderní manevrovou pevnost. a zvláště pak tehdy, když byl přijat plán Gol- tzův přehraditi cestu Bulharům pevnostní čarou Odrin-Lozengrad-M. Trnovo. Na opevnění Odrina věnováno bylo 70 milionů a práci fortifikační ří- dili nejlepší belgičtí a němečtí odborníci. Hlavní váha kladena byla na severozápadní sektor mezi Maricí a Tundžou, obrácený frontou k Bulharsku. Sektor ten sestává z pěti »opevně- ných skupin« a dvou předních posicí — kady- köjské a úč-tepelarské. Přední posice vzdáleny jsou od města deset kilometrů, pevnostní pak linie šest kilometrů. Sektor ten měl zadržeti po- stup Bulharů od Mustafy Paše. Že byl také vý- borně hájen, vidí se z toho, že posice kadyköjské a úč-tepelarské Bulhaři dvakráte musili dobývati. než se stali definitivně jejich pány. Pak ale mu- sili stanouti ještě před »opevněnou skupinou«.
Bulhar Mustafa Turec Cařihrad Golo Trnovo Marica Bulharsko OdrinLozengrad
16 article
Pod termínem tím třeba rozuměti jednu nebo dvě pevnůstky s příslušnými pevnostními bateriemia střeleckými zákopy a náspy pro pěchotu. Nejmodernější pevnůstkou v plném smyslu toho slova je fort Kazan tepe, vystavený z be- tonu a železa. Kazan tepe leží na samé Marici sousedí s druhou opevněnou skupinou Böžka- kuručesme. Výhoda těchto pevnůstek spočívá v tom, že mohou býti ovládnuty bateriemi zadněj- ších dvou skupín pevnostních. Vůbec v budování pevnůstek zachováván byl princip vzájemné dělo- střelecké pomoci. A princip ten se také něko- kráte osvědčil. Tak na př. Srbi zmocnili se dva- kráte velké části »opevněné skupiny« Papas-tepe. ale nemohli odolati křižovému ohni blízkých ča- terií ostatních pevnůstek a musili dobyté posiee dobrovolně opustiti, aby tu nebyli do jednoho pobiti dělostřeleckým ohněm. Princip ten je za- chován i u Čataldže, Poněkud zanedbán byl východní sekter a t krajní levé křídlo jeho po pravém břehu řeky Tundže. Tu se nalezá stará pevnostní linie, k je- jímuž zdokonalení Mladoturci nepodnikli ničeho
Marik Srb Papas Čataldža Tundža Böžek
17 article
Pevné posice zde skytají vršky nad vsí Arnaut- kčj, kde už pevnostní čára zahýbá na jih. K ar- naut-köjské skupině na prvním místě patří starý ale dosti pevný fort Ajvaz-baba a Kavkaz-tabie s předními polními posicemi: Maslak, Kuš-tepe Mal-tepe, Sapundžilar, Eski-kuplik, Pacédzélar Demir Kapu. Mnohé z těchto posie opevnil už sám Šukri paša v nejposlednější době, vypozoro- vav v čas všechny chyby, jež tu vzdálenost vzá- jemná skytala. Hlavně nevýhodnou polohu měl fort Kavkaz-tabie, vzdálený od města jen tří kilo- metry a proto musil Šukri paša obranu jeho po- šinouti dále ku předu a opevniti návrší Mazar- tepe.
Ajvaz Pacédzélar Demir Kap Kavkaz Mazara
18 article
Sektor tento, jehož slabiny vypozoroval i Bulhaři, vybrán byl k hlavnímu útoku pro 24. a 25. březen. Turci zanedbali místo toto snad proto, že spoléhali příliš na Lozengrad, věříce. že pevnost ta stačí k zadržení Bulharů dle vý- roků samého jejího budovatele Goltze paše nej- méně 3—4 měsíce. Za mnoho nestojí ani fort Kaik, bránící cařihradskou silnici a lldiz tabie a Topiolu Kaik ovládající. K jižnímu sektoru mezi Maricí a Ardu náležejí čtyři pevnůstky a to: Bosna-tabie, dominující roz- sáhlé rovině, již protéká Marica; na sever od n leží fort Demerdeš, ještě dále na sever fort Ka- raagač, ležící blízko nádraží odrinského, a v údolí ardském před železničním mostem Maraš. K sek- toru tomu dále patří vážné přední posice Panuck sirtí a Tokar bajir před Demerdešem, Drudžaros před Bosna tabií a čereköjské posice před Mara- šem. Hlavně svedeny byly tuhé boje o Tokar- bajír, na němž se zoufalí obránci bili do posled- ního muže, neustupujíce ni dešti střel, ni osvěd- čeným bodákům a pažbám bulharským. A konečně zbývá už jen čistě západní sektor přetínající poměrně krátkoifirontou (7 km.) rovinu Ardskou. Žde vlastně pevnůsteknení, ale za to jsou to výborně opevněné posice skupiny Papar- tepe u Beghi-tepe, jež odolaly toliko útokům arbské timočské divise.
Bulhar Turek Goltz Kaik Tokar Demerdeš Ardska Marica Arda Bosna fort Ka Papar km
19 article
Vyzbrojen byl Odrin výborně. Celkem bylo tu 72 těžkých houfnicových děl (kalibr 10.5 cm. 12 cm. a 15 em.), pak 192 děl velkého kalibru. 325 nerychlopalných děl a 50 kartáčových, vedle řady mítrailleus. Posádka sestávala z 58 praporů pěchoty. Celkem vžeho vojska bylo asi 50.000 a 60.000, a byl tu zvláště zastoupen IV. armádní sbor. Jak jsem již podotkl, jedině Kazan-tepe je pevnůstka moderně zbudovaná. Z předu v půl- kruhu obkličuje ji hluboký příkop, za nímž se zvedá násyp hladce nahoře zříznutý a opatřený střílnami. Za náspem nalézá se opět hlubokýa dosti šíroký zákop a teprve za ním nalezají se podzemní rozsáhlé kasárný pro posádku. Střecha jejich je vodorovná, betonová a je ve stejné výši s předním násypem. Kasárny jsou dosti prostranné a bezpečné. Potravin měl Odrin ještě na dva měsíce. Je to přirozené, ježto Odrin jako centr vilajetu měl skladiště pro desátky státu, sedláky místo daní v naturaliích odevzdávané. Jinak ale měl býti Odrin zásobován pro každý případ potravinami na celý rok pro posádku až 120.000. Ale to jen na papíře. Pak proč se Šukri paša vzdal? Není to ba- nálníl Je to fakt: bodákům jedné armády s ta- kovou morálkou, sebeobětavosti i nadšením, jaké osvědčilo bulharské vojsko, nemůže se ubránit ni nejlepší pevnost. To dokázali Japonci, to do- kázali teď Bulhaři, to příznal Bulharům sám ob VI. Sls. hájce Odrina Šukri pašal
Odrin Japonec Bulhar Odrina Šukri centimetr
20 title
Politický přehled.
21 article Země české.
Země české. Místodržitel a chomátovská výstava. O účastenství místodržitele kníž, Thuna na zahájení německé »zemské« výstavy přináší místodržitelský večerník ujištění, že vláda samozřejmě věnuje výstavě této nej- úplnější ocenění. Místodržitel prý není v den zahájení výstavy dosud nijak jinde vázán dosud nebylo rozhodnuto o jeho návštěvě na zahajovací slavnosti výstavní. Redakční tajemství. Případ donucování redaktorů olomuckého »Pozora« k svědecké výpovědi o anonymním autoru určitých článků v »Pozoru« uveřej- něných, přiměl »Concordii«, spolek německých žurnalistů ve Vídni, k tomu, aby zakročii u generální prokuratury, aby podala u nej- vyššího kasačního soudu zmateční stížnost na zachování zákona proti rozhodnutí kraj- ského soudu olomuckého, jímž uložano redaktorům »Pozora« vypovídati. Podání »Concordie« vyličuje těžké mravní následky, hrozící redaktorům, vyzrazujícím jména pisa- telů jich zpráv, zabývá se § 153. tr. ř., na nějž se redaktoří až dosud odvolávalia jeho ustanovení, že svědek může odepřít svědeckou výpověď, má-li za to, že by mu výpověď tato byla k hanbě. Dále uvádí se rozhodnutí plena nejv. soudu ze dne 7. pros. 1904, podle kteréhož § 153, tr. ř. jest nepřípustný, jedná-li se o svědectví žurnalisty. »Concordia« uvádí své kroky proti tomuto rozhodnutí, usnesení valné hromady své, jímž ochrana redakčního tajemství postavena byla slavnostně za nutný
Concordia Vídeň Concordie
22 article
požadavek veškerého tisku a donucování ke svědecké výpovědi prohlášeno za znemožňo- vání svědomité povinnosti a ohrožení záruky stavovské cti. Na to uvádí stížnost »Con- cordie« celý olomoucký případ, známý našim čtenářům, zevrubně i vyvrací mylný právní výklad nejvyššího soudu i poznamenává, že ani dle tohoto rozhodnutí není soudní praxe v záležitostech žurnalistických výpovědí ustá- lena. Vídeňské soudy přizná vají redaktorům právní ochranu § 153 Z obav, že by se mohl případ olomoucký opakovati, jak souditi lze z různých zjevů. hromadných konfiskací, omezování imunity zpráv z jednání zákonodárných sborů, žádá »Concordia« za zmateční stížnost na ochranu zákona.
Concordia
23 article
Z Moravy.
Morava
24 article
Dne 18. dubna 1913. (Z německého tábora. — Pokrokov důkladnost.) Volební ruch v německém táboře na Moravě už se také rozpoutal. Ačkoliv německé strany učinily dohodu, o které jsme psali dříve, tedyv okresích je zápas dosti tuhý a to proto, že ve- dení stran ponechalo ustanovení kandidátů okre- sům. Ve Znojmě na př. se nacionálové vyslovili pro zběsilého říšského poslance Teufla, jenž bude bojovat s kandidátem strany hospodářské, něme- ckými židy podporované, Künzlem. Na venkově znojemském odmítli voličové vnucovanou jimz Brna kandidaturu starosty z Nových Černovicu Brna »Saidy fackujícího« a prohlásili se pro do- savadní poslance Wagnera a Zelsla. Také jinde mají potíže. V Jiblavé místo Grossa bude české matky syn apatykář Jaderka. To bude »ozdobae parlamentu zemského. A ta jeho chytrost! V Brně to zůstane při starém. Jen Baeran na venkově má mnoho práce. Většina dosavadních poslanců zemských kandiduje znova a velká část jích bude znovu zvolena. Známa je »důkladnost« poslanecká pana dra. Pischera všeobecně. I my jsme měli příležitost nejednou se jí obírati. Pan posl. Fischer je refe- rentem o dodávkovém klíči a mnohé stížnosti v té příčině jsou v poslední době předmětem úvah kruzích živnostenských. Pan posl. dr. Fischer r- zepsal se o věci té v »Lid. Novinách«, kde ve třech statích, dosud uveřejněných, vyličuje otázku dodávkového klíče.
Teufl Künzl Wagner Zelslo Fischer doktor Morava Znojmo Brno Nová Černovic Brno Said Lido
25 article
Nemáme v úmyslu rozebrati vývody posl. dra. Fischera zrovna nyní, ačkoliv příležitostně se k nim vrátíme. Jen na důkladnost poslance dra. Fischera z nahodilého prohlédnutí oněch článků chceme upozorniti. Na počátku třetí své úvahy napsal dr. Ficher: »Už v zákoně o zřízení zemědělské rady roku 1896 stanoven byl pro roz- dělení veřejných subvencí v zemědělské radě všeobecný klíč 72 proc. pro české a 28 proc. pr německé zemědělce. Tento klíč dle všeho, co shora uvedeno bylo, jest jediný spravedlivý a po- měrům skutečným přiměřený. Jestliže tedy v sou- hlasu se zemědělskou radou živnosten- skou zemský výbor stanovil pro zemské do- dávky práce živnost, obchod a pod. klíč 6814 proc. a 3172 proc., ač původně živnostenská radi klíče 75125 žádala, pak vlastně je v tom ústupek se strany české a němečtí členové jak země- dělské rady živnostenské, tak i zem- ského výboru vyslovili svůj souhlas s klíčem
Fischer doktor Ficher zákon o zřízený zemědělský rada
26 article
68.5:31.5.« Pracuje-li se něco pro vyrovnavací výbor a sněm, myslíme my obyčejní smrtelníci, že poslanci to mají dělati svědomitě a důkladně. Ji- ného názoru je dr. Fischer. Když jsme uvedený odstavec jeho referátu přečetli, připadalo nám, že zemědělská rada netrvá tak dlouho a dali jsme se do zkoumání jeho »důkladnosti« a nalezli 1. že zákon o zemědělské radě nen z roku 1895, nýbrž ze dne 19. května 1897 (z. z. č. 40). Pan dr. Fischer tedy ho patrně ruce neměl. 2. že v zákoně tom není stanoven klíč pro rozdělení veřejných subvencí v zemědělské radě všeobecný. 72 proc. pro české a 28 proc. pro ně- mecké zemědělce. Pan dr. Fischer nedal si práci aby v takové důležité věci si pomůcky pro svá tvrzení prohlédl, neboť v celém zákoně zemědělské radě klíče jím citova- ného vůbec není, Zákon o zemědělské radě z roku 1397 — ni- koliv 1896 — má o klíči § 18. odstavec 3. usta- novení, dle něhož ústřední sbor rozděluje »subvence říšské a zemské mezi oba odbory, při čemž se hleděti má ku poměru obou národností dle obyvatelstva a výše daně pozemkové a do- movní daně třídní, při čemž se daň ze statků v zemských deskách zapsaných nepočítá«. Další ustanovení je o kliších pro specialní subvence.
Fischer doktor Zákon o zemědělský rada
27 article
Kdyby pan poslanec Fischer byl zákon četl, byl by musil pátrati dál, kde je to o tom klíči 72a 28. Ale jemu nezáleží na tom. On má sice k tomu přiležitost, ale jeho důkladnost mu nedovoluje. Ve zprávě ústředního sboru zemědělské rady z roku 1905, kterou může v knihovně své asi jako poslenec nalézti, vypátrali jsme na straně 64., že byl v roce 1898 — nikoliv 1896! — dne 16. září určen klíč všeobecný ve schůzi ústředního sboru 71 pro české a 29 pro německe zemědělce, kterýž byl teprve v roce 1905 změněn v klíč 72 pro české a 28 pro německé zemědělce po vykonané revisi oněch kriterií, jež § 18. zákona ustanovuje. 3. Že pan posl. Fischer našel na Moravě szemědělskou radu živnostensko ue. 4. Že není správno tvrzení, že klíč 72 : 28 je jedině spravedlivý a poměrům odpovídající. Po- znati to z toho, že od roku 1898 do 1905 byl v náš český prospěch měněn a že další revise jeho mohou nám přinésti jeho zlepšení. Uvedli jsme jen jedinou zatím ukázku po- vrchní práce poslanecké dra. Fischera a příleži- tostně posloužíme, bude-li třeba, ukázkami dal- šími. Takovými pracemi ani Brassovi nemůžeme imponovati. jsmei
Fischer Brass Morava
28 article Rakousko-Uhersko. Haličská krise.
Rakousko-Uhersko. Haličská krise. Katolickým biskupům haličským se po- dařilo způsobiti svým protestem proti kom- promisní volební reformě poplach nejenv Haliči, nýbrž i ve Vídni. Za celé krise v krá- lovství Českém páni ministři s hr. Stürgkhem v čele neprojevili ani poloviny horlivosti př odklízení překážek, jakou projevují nyní když dobře připravená dohoda mezi Poláky a Ukrajinci zmařena odporem biskupů. Ně- které listy se dověděly, že panovník řekl hr. Stürgkhovi, když mu referoval o haličské krisi: „Musí to jít, poněvadž jsou věci, které jití musejí!“ Panovník měl na mysli opětnou dohodu mezi haličskými stranami a hrabě Stürgkh skutečně se snaží, aby zpřetrhanou nit mezi Poláky a Ukrajinci opět navázal Vyjednával již s místodržitelem drem. Bobr- zyňským, s vůdci polských stran, příznivých dohodě, s vůdcem Ukrajinců drem. Levi- ckým a promluvil své slovo také už s od- bojnými biskupy. Na poradu k němu jsou po- zváni ještě vůdcové polských oposičních stran, národně demokratické a centra. Vy- jednávání má být urychleno tak, aby ještě tento týden bylo jasno, bude-li možno volební reformu provésti s nynějším sněmem, neb je-li dohoda nemožna, načež dr. Bobrzyňsk odstoupí z úřadu místodržitelského a sněm bude rozpuštěn.
Stürgkh Polák Ukrajinec Levi Bobrzyňsk RakouskoUhersko Halič Vídeň
29 article
Haličská krise ohrožuje ovšem také prá- ce na říšské radě. Dr. Korytowski jako předseda chtěl svolati rozpočtový výbor po- slanecké sněmovny na 24. dubna. Dr. Levi- cký poslal mu však jménem ukrajinského klubu protest proti svolání výboru, poněvadž haličský sněm ještě zasedá a neprovedl nej- důležitější svůj úkol, volební opravu. Orgán ukrajinské strany „Dílo“ ve stati „Nová situace“ prohlašuje, že Ukrajinci do- stáli ve všem slovu, trvají na smlouvě uza- vřené s Poláky stran volební opravy a jestliže se polské strany samy nepostarají o vyřízení této věci, hrozí, že Ukrajinci budou důsledně mařiti celou haličskou samosprávu, ve Vídni pak nepřipustí projednání zatímného rozpočtu a malého finančního plánu na říšské radě.
doktor Korytowski Levi Ukrajinec Polák Vídeň slanecký sněmovna
30 article
Posl. Stapiňski za stranu lidovou svaluje vinu na konservativce, kterým nesta- čilo, že lidovci svolili ke zřízení nové kurie středních statků, k dvoumandátovým okresům a petrifikaci okresních zastupitelstev, nýbrž skrze své biskupy rozbili kompromis. Tím jsou také lidovci prosti všech dosavadních závazků a budou se nyní domáhati zcela jiné, čistě demokratické volební reformy. O poměru konservativců k bi- skupům píše „Czas“ v čele sobotního čísla: Ve věcech církevních a náboženských po- třeb lidu jsou naším rozhodujícím soudcem vrchní pastýři. V tom okamžiku, kdy bísku- pové promluvili své rozhodující slovo, ne- mohla katolická (konservativná) strana míti už nijakých pochybností co do svého stano- víska. Bylo nutno vyvoditi z tohoto stano- víska bez váhání důsledky a to se stalo: prá- ce volebního výboru ustaly a místodržitel odjel do Vídně (podat demisi!). Postup místo- držitele i strany, k níž on náleží, jest nejvý- mluvnější odpovědí, neboť byla dána skut- kem. Bez polemiky podrobujeme se vůli episkopátu. Projev úcty, kte- rou skládáme našim vrchním pastýřům, jest tím větší, že jsme si úplně vědomi vážnosti situace, v níž se naše země nachází v tomto okamžiku. Projev tento nenasvědčuje, že strana kon- servativní si přála bískupského protestu. Spíše se zdá, že i ji překvapil.
Posl Vídeň
31 article
Z rakouského Přímoří. Nařízením ze dne 5. dubna vypisuje místo- držitel kn. Hohenlohe nové sněmovní volby do sněmu gorického, a sice ve všeobecné kurii na den 13. července (užší volby. kde bude třeba, na 20. července), v kurii ven- kovských obcí na 24. července (užší 29. červen- ce). v městské kurii na 1. srpna (užší 6. srpna),v obchodní komoře na 9. srpna a ve velkostatcích na 10. srpna. Voliti se bude 29 poslanců, z nichž je 14 Slovinců a 15 Vlachů. — Biskupem po- rečsko-puljským místo zemřelého dra. Flap- pa jest dle „Edinosti“ už jmenován terstský farář u sv. Antonína a kanovník dr. Trifun Peder- zolli. Jeho jmenování bude prý v nejbližší do- bě vyhlášeno, Pederzolli je rodem Vlach, ale do- sud se choval i ke slovanským svým osadníkům snášelivě a politikou se nezabýval. „Edinost“ má za to, že bude lepším duchovním pastýřem slo- vanského stáda, než byl jeho předchůdce. — Po- litický úřad v Dubrovníce stíhá dále přátele ví- tězných balkánských Srbů a Černohorců. Kromě soudního rady Grizagona, jenž byl z Dubrov- níka přesazen, protože napsal báseň na oslavu ví- tězných zbraní srbských, byl z Dubrovníka a vů- bec z celého Rakouska vypovězen statkář Jovo Porovič, který se v Dubrovníce narodil a 40 let tam přebývá, ale je příslušníkem hercegov- ským. Notář Luka markýz Bona byl suspendo- ván, protože se také zúčastnil oslavy vítězství kře- sťanských států na Balkáně.
Hohenlohe Biskup Antonín doktor Trifun Vlach Srba Černohorec Jova Porovič Luka Flap Rakousko Balkán Grizagona Vlach Peder
32 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Srbský národ ve zbrani. Zahraničná politika rakouská usilovně pracuje, aby oba srbské státy co nejpevněji sjednotila. Ke každé jednotě je třeba společné věci, společného cíle a účelu. Ten je Srbsku a Černé Hoře dán nutností, aby se připravily ke společné obraně. Jest otázka, jsou-lia pokud síly Srbska a Černé Hory vyčerpány sedmiměsíčnou válkou. Odpověď na tu otázku dala tyto dni srbská národní skupština při rokování o nové státní půjčce na válečné po- třeby. Vláda žádala o mimořádný úvěr 90,000.000 dinarů. Ministr financí dr. Paču pravil: „Předpokládali jsme, že válka potrvá tři měsíce, ale jak se ukázalo, náš předpo- klad nebyl správný. I se válka prodloužila,i se ceny zvýšily. V tom poměru, jak se naše země vyčerpávala, musili jsme objednávati z ciziny a platiti dráže. Před válkou jsme po- čítali, že nám bude vydržovati v poli 320.000 mužů a 100.000 kusů dobytka; ale zatím jsme na prostranství od bosenské hranice do Soluna, Odrinu a Thra- kie musili vydržovati 402.000 mužů a 150.000 kusů dobytka, z čehož 80.000 volů. Proto úvěr, povolený skupšti- nou před válkou, byl nedostatečný a vláda svým rozhodnutím učinila půjčku 30,000.000 dinarů, již třeba nyní dodatečně schváliti.
doktor Pač Černá hoře Černá Hora Soluna Odrin Thr
33 article
Kromě toho jest na skupštině, aby povolila druhý, docela nový úvěr 60,000.000 dinarů, s nímž při šetrnosti může vystačiti do konce r. 1913. Povážíte-li, že dvě osudné otázky nejsou rozřešeny: otázka míru a roz- hraničení dobytého území, bude nám jasno, že o demobilisaci nemůže býti ře- či a my budeme musit válečné ná- klady hradit, dokud obě otázky rozřešeny nebudou. Každým způso- bem můžeme počítati, že do demobilisace upotřebujeme ještě 30 milionů dinarů.“ Výklad ministrův byl provázen hlučným potleskem poslanců na znamení souhlasu. Řečníci, kteří se o požadavku vlády vyslo- vili, pronášeli se v ten smysl, že se vítěz- nou válkou dosud Srbsku dostalo morál- ného zadostučinění. Srbové si svým junáctvím dobyli uznání a obdivu Evropy a zahanbeni jsou zlí sousedé, kteří je po mnohé desítky let v očích světa hyzdili a snižovali. Dosaženo i toho, že Srbové znova dobyli Ko- sova a že od nynějška budou hraničiti s Čer- nou Horou. Ale Srbové mají vědomí, že za skvělé výkony jejich vojsk mají právo na vý- chod na moře i na to území, na kterém vy- cedili nejvíce své krve a dobyli nejslavnějších vítězství celé války. Tak jejich bitvu u Bitoli
Srba Srbsko Evropa