2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
22. dubna 1913. číslo 109.
4
article
nám oznamuje, že předseda Kola polského dr
Leo byl sem telegraficky povolán. Přijede
zejtra ráno. Dopoledne konala se porada pol-
ských vůdců v kanceláří ministra Zaleské-
ho a odpoledne u hr. Stürgkha. Jak se do-
vídáme, žádají biskupové polští ještě, aby zem-
ské zákony školské byly měnitelny pouze
dvoutřetinovou většinou.
Lea
Stürgkh
5
article
Ustavující valná schůze
Ustavující valná schůze
Technického odboru národní strany
svobodomyslné, sekce vysokoškolské.
(Dokončení)
Pan inž. Bořkovec jménem svazu civilních in-
ženýrů a architektů pro království České vítá c
nejvřeleji utvoření odboru technického při národní
straně svobodomyslně, protože znamená to posi-
lení stavu technického a slibuje, že svaz tento
bude nově se zakládající odbor co nejúčinněji pod-
porovati. (Výborně! Potlesk.)
Prorektor české vysoké školy technické pan
dvor. rada dr. Stoklasa: Naše vysoká škola tech-
nická, naše Alma mater, která vychovala tolik
generací nadšených pionérů ve všech vědách obo-
ru technického, zdraví s radostí tuto novou insti-
tucl, novou organisaci, která bude pracovati
plnou energií ve prospěch rozvoje stavu techni-
ckého. (Výborněl)
Všichni, kteří jste sledovali v poslední době
vývoj našeho národa a politický jeho život, musíli
jste doznati, že technikové nestáli vždy v popředí
činnosti politické. Byla to chyba nezměrná, chyba,
která se právě jeví nyní tím, že technikové nejsou
zúčastněni na veškerých velkých podnicích ho-
spodářského podnikání. Nechci opakovati, co vše-
chno v příčině té vyložil p. dvor. rada Hráský, ale
všichní jste musili uznati, že mluvil vám ze srdce,
když řekl, co nás tísnilo a že náš technieký stav
není respektován na místech nejvyšších. (Souhlas
a potlesk.) Budou-li se technikové organisovati
přijde doba, kdy musí býti stavu technickému vy-
kázáno místo, které mu pro jeho pokrok vědecký
a sociální postavení právem náloží. (Výborněl Po-
tlesk. )
Ing
Bořkovec
doktor
Stoklasa
Hráská
technický odbor národní strana
svaz civilní in
vysoký škola technickýnická
6
article
Pan inž. Bečka ujal se slova, aby jménem od-
beru průmyslového a obchodního vyslovil potěšení
nad založením odboru technického, který s ním
úzce souvisí. Technický odbor je jedním z nejdůle-
žitějších odborů ve straně svobodomyslné a vítá
proto jeho utvoření nejen jako technik, nýbrž jako
dávný její příslušník, protože je tím dokumento-
váno, že strana svobodomyslná je svým organisač-
ním rámcem tou stranou, která může ve svém stře-
du pojmouti veškeré obory národa českého. (Vý-
borně! Potlesk.) Je jisto, že z důvodu toho můžem
vítati utvoření technického odboru strany. Bude-
odbor prospívati jako část celku, bude prospivat
i celek a s technického stanoviska dlužno si přáti
aby odbor byl ve straně osazen jako jeden z pev-
ných kamenů, které stranu tvoří, a bude-li pevně
osazen, bude i strana pevna a to se stane zajisté
ku prospěchu národa celého. (Výborně! Potlesk.
Předseda p. inž. Rotnágl vzdal vřelé díky z
tyto sympatické projevy.
Pan inž. J. Kalousek jako předseda pří-
pravného výboru Technického odboru podal
zprávu výboru, v níž obšírně poukázal na veškeré
momenty práce, kterými vedena snaha přípravného
výboru pro utvoření pevné organisace inženýrů při
straně svobodomyslně; poukázal na činnost inže-
nýrů ostatních států evropských — jako ve Fran-
cil, Anglii a Německu — a na jejich uplatnění se
ve všech oborech státní správy. Sdělil dále, že pří
pravná činnost výboru shrnuta jest ve znění jed
nacího řádu odboru, dle které se bude příští ob-
sáhlá práce — doufá — zdárně ku prospěchu sta-
vu technického i národního celku našeho vyví-
Po přečtení jednacího řádu a jeho schválen
provedeny na návrh p. prof. Bertla volby do správ-
ního výboru odboru aklamací a zvolení pp.
Ing
Bečka
Rotnágl
J Kalousek
profesor
Bertl
Anglie
Německo
technický odbor
7
article
Předsedou: Inž. Jan Vlad. Hráský, c. k. dv
rada. profesor c. k. čes. vys. školy technickév
Praze, říš, poslaneci I. místopředsedou: inž. Alois
Svoboda, stavební rada městských elektr. pod-
niků v Praze: II. místopředsedou: Josef K alou-
sek, úř. autor. stavební inženýr v Praze; členy
výboru! Bohdan Bečka, dř. autor. stav. inžený
na Smíchově; Bohumil Belada, úř. autor. stav.
inženýr v Praze; Václav Běšínský, inženýr
měst. elektr. podniků v Praze; Bohumil Bořko-
vec, úř. autor. stav. inženýr na Král. Vinohra-
dechy inž. Otakar Božek, stavební adjunkt c.k
stát. drah na Smíchově: inž. dr. Antonín Klfr
profesor c. k. vys. školy technické v Praze: Alb.
Krištůfek, inženýr c. k. místodržitelství v Pra-
zej Inž. C. R. Kříž, posluchač čes, vys, školy tech-
nické v Praze; inž. Vladimír List, profesor c.k
čes, vys. školy technické v Brně: inž. Antonín Ma-
tějovský, městský stavební rada v Praze; inž.
dr. techn. Boh. Mařík, vrchní ředitel Českomo-
ravské továrny v Prazej prof. české techniky dv.r
dr. Jul. Stoklasaj inž. K. Novák, rektor čes.
vys. školy technické v Prazej inž. Karel Proko-
pec. předseda okr, výboru na Král. Vinohradech
Jos. Rotnágl, král. čes. zemský lnž. v Prazei
inž. Václav Vajgl, ředitel městské plynárny v
Plzni: Josef Venel, inž. cejch. úřadu v žižkově,
Rudolí žižka, městský vrchní inženýr v Praze.
Ing
Vlad
Hráská
Svoboda
Josef
Bečka
Belada
Běšínský
Bořko
Král
Božek
doktor
Klfr
Krištůfek
R Kříž
List
ma
technický
Mařík
Jula
K Novák
Proko
Rotnágl
Vajgl
Josef Venlo
Praha
Smíchov
Prazej Ing
Prazei Ing
Plzeň
rada městský elektrum
profesor c
vy . škola technický v Brno
Jos
Ing
8
article
Náhradníky: Albert Brousil, úř. aufor, stav
inženýr na Král. Vinohradechy Antonín Pechá-
nek, c. k. místodrž. inženýr v Praze: František
Plichta, vrchní městský inženýr ve Vršovicíchy
inž. Jindřich Rybák, stavební komisař v Prazej
inž. C. Jaroslav Seifert, posluchač čes. vysoké
školy technické v Praze; Adolí Šubrt, c. k. inž.
u ředit. pošt a telegrafů v Praze. Revisory účtůi
inž. Bedřich Řehuřek, měst. stavební rada v žiž-
kově, Karel Ledl, městský inženýr v Praze.
Zvolený předseda Technického odboru p. proí
dv. r. J. Hráský poděkoval vřele za projev dů-
věry a slíbil účinnou podporu při práci odborové
zejména ve Vídni.
Rovněž první místopředseda p. stav. radaA
Svoboda ujistil přítomné i správní výbor svoj
příští činností a totéž projevil i druhý místopřed-
seda p. inž. J. Kalousek.
O slovo přihlásil se ještě řed. plynárny v Plzni
pan V. Vajgl; zmínil se o dosud vládnoucí nedosta-
tečné politické výchově inženýrů, která zavinila
že přicházíme s myšlenkou i skutkem organisace
teprve dnes; zdůraznil přání, jež Technický od-
bor za součinnosti všech inženýrů ve straně svobo-
domyslné sdružených jistě kladně rozřeší.
Po projevu díků prof. dv. r. J. Hráského, j-
miž zahrnul přípravný výbor za dosavadní jeho
práci, zakončena zdařilá schůze Technického od-
jeti.
Brousil
Král
Pechá
Plichta
Rybák
Seifert
Šubrt
Ing
Řehuřek
Ledl
J Hráská
Svoboda
J Kalousek
V Vajgl
profesor
J Hráský
Praha
Vršovicícha Ing
Vídeň
Plzeň
vysoký škola technický v Praga
9
article
boru doslovem p. inž. J. Rotnágla, jenž přáním
zdaru nastávající velké významné práci inženýrů
schůzi zakončil po 1 hod. odpolední.
Z četné návštěvy vynikajících hostí a členů
odboru uvádíme pp.: profesoři české vys. školy
technické dv. r. dr. J. Stokla sa, Petřík
Bertl, Bažant, docent dr. Hýbl, vrch. rada
zem. výboru O. Ott. stav. r. M atějovský, stav.
r. Řehůřek, obecní starší J. Seifert, obec
starší F. Hodek a j.
Ing
J Rotnágl
doktor
J Stokl
Petřík Bertl
Bažant
Hýbl
O Ott
Řehůřek
J Seifert
Hodek
obecní starý
10
article
Z Černé Hory.
Z Černé Hory.
Piše JUDr. Ferdinand Hol!er
Není mým zvykem o svých cestách a delších
výletech psáti cestopisné črty, a také jsem dosud
žádné nenapsal. Tentokráte činím výjimku a píši
několik řádek o svém nynějším výletu na Černou
Horu, plně tak slib, který jsem dal vojvodovi Bo-
žovi Petroviči Njegoši, bratranci krále Nikoly. Se-
známili jsme se s ním, pak s druhým bratrancem
královým, vojvodou Šakem Petrovičem-Njegošem,
vejvodou Djurem Cerovičem a vladykou Cyrilem
Mitrovičem v černohorské Rěce, ležící na břehu
zálivu Skaderského jezera. Seznámení stalo se
náhodou a zcela prostě: přijeli jsme z Cetyně vo-
zem do Rěky a vystoupili u maličkého hotelu, kde
chtěli jsme zůstati přes noc. Před hotelem seděl
dva starší vážní Černohorci, odění v nádherný
kroj. Pozdravil jsem je česky, oni poděkovali,
vstali, podali ruce a představili se. Byl to vojvoda
Božo Petrovič a vladyka Mitrovič. Později přišli
oba druzí vojvodové.
Abych se u nich lépe uvedl, předložil jsem
Božovi Potrovičí navštívenku dra. Černého, s ním
jsem se setkal na Cetyni; na navštívenku tu nade-
psal mi dr. Černý, který jest na Černé Hoře znám
každému dítěti, doporučení. Avšak vojvoda vrátil
mi navštívenku s úsměvem a řekl: „Nepotřebujete
zde žádného doporučení: jste Čech a to stačí, to
vás doporučí každému Černohorci.“ Podotýkám
hned, že slova tato nejsou frází, nýbrž že obsa-
hují pravdu: Čechovi jsou na Černé Hoře otevřeny
každé dvéře, i v té nejzapadlejší vesničce.
Piš
JUDr
Hol
Petrovič Njegoš
Nikola
Šak
Petrovič
Mitrovič
Bož
Černý
doktor
Černá
Černohorec
Čecho
Černá Hora
Njegoš
Bo
Djur Cerovič
11
article
Úsedlí jsme se zmíněnými hodnosty ke společ-
né večeři, ke které nás pozvali, a začali jsme při-
rozeně mluviti o válce a skaderské otázce.
Za rozmluvy zmínil jsem se, že mi dosti těžko
po Černé Hoře cestovati jako pouhému diváku,
že bych nejradějí vzal pušku a šel také na Ta-
raboš,
Na to odvětil mi vojvoda Božo Petrovič skoro
doslova: „Toho třeba není, my Černohorci, ač mno-
ho naší krve již vyteklo, máme jí ještě tolik, že
nežádáme, aby ještě jiná slovanská krev za nás
teklaj ale, chcete-li pro nás něco učinit, sdělte
svým krajanům, že vše, co zlého o nás píší něme-
cké, zejména vídeňské noviny, jest lež, a že my.
Černohorci, máme více eti a citu, než ti, kdo nás
tak tupí, než ti, kdo z naší bidy, z našich útrap
a z naší prolité krve šašky si tropí ve svých illu-
strovaných časopisech, a také více než ti, kdo
takovým vtipům se smějí.“
Ujistil jsem vojvodu, že u nás v Čechách ty
nestoudnosti německo-židovského tisku vídeňské-
ho a jakéhokoliv jiného skoro žádného ohlasu ne-
nalézají.“) že jim nejen nikdo nevěří, ale každý
že je odsuzuje, a že všecky ty blbosti a nestoud-
nosti časopisů „Muskety. „Karikatur“. „Lust.
Blätter“, „Jugend“, „Simplicissímu“ a jak se
všechny ty ušlechtilé plody zářivé německé kul-
tury nazývají, jsou všeobecně zatracovány, a byl
bych milerád dodal, že ničemné tyto plátky, které
si i z nás jenom posměch tropí, jsou z každé slušné
veřejné místnosti u nás vyhozeny.
Petrovič
Čechy
12
article
Toto mé ujištění bylo přijato jmenovanými
hodnosty s velkou radostí a uspokojením a vyneslo
nám upřímné stisknutí rukou, poděkování a tato
krásná slova vojvody Boža Petroviče:
„My Černohorci všichni víme, že vy Češi, n
které se díváme jako na velký nejpokročilejší ná-
rod, v pravdě slovansky cítíci a myslící, z něhož
chceme si vždy bráti příklad, nám přejete a s námi
cítíte a za to vás milujeme. Udělali jste pro ná
toho již tolik, že nikdy se vám za to nebudeme
moci odvděčit. Mnoho set raněných Černohoreů
děkuje vašim znamenitým lékařém za svůj život
a tisíce žen, matek, oteů, bratrů, sester a dět
jest jim zavázáno za záchranu svých drahých.A
za to za všechno se vám nemůžeme odyděčit ničím
jiným, než prostým díkem. Jsme také přesvědčen
o tom, že, kdyby na vás záleželo, dospěli bychom
my svého cíle snadně. Jste naši rodní bratří, a snac
bude nám někdy dopřáno, abychom vám svoj
bratrskou lásku také skutkem dokázali.
Pak stýskal si vojvoda trpce na jednání vel-
mocí a hlavně Rakouska, a pohnut pravil: „Tam
u Taraboše a Skadru skoro čtvrtina Černé Hory
nalezla svůj hrob, a nyní nám nechtějí ani ty hro-
by našich drahých ponechat.
Dále vypravoval nám o dobývání Skadru a lr-
čil nám scény, které se tam odehrávají. Zmiňuji
se o dvou. Příšla tam stařičká matka podívat se
na hrob svých 6 synů. Těšili ubohou plačící sta-
řenku, ale ona útěchu hrdě odmítla slovy: „Měla
jsem šest synů, statných junáků, a ti zde všichá
padli: kdybych jich měla ještě šest, pošlu je sem
také.
Boža Petrovič
Čech
Rakousko
13
article
Přišel tam otec navštívit hrob svých tří synů
Poklekl na místě, kde pochování byli ještě s ji-
nými, políbil zem — a vice nevstal. Turecká kule
zbavila ho žalu.
Dlouho do večera naslouchali jsme vypravo-
vání vojvodů i vladyky a při rozehodu vyžádals
ode mne Božo Petrovič slib, že sdělím svým kra-
janům jeho slova a jim povím, co jsem na Černé
Hoře viděl.
Slibil jsem mu to rukou dáním a slib ten, ač
to těžká úloha pro mne, plním a jediným mým
přáním a účelem při tom jest, abych svým pro-
stým líčením přispěl alespoň trochu k utvrzení
onoho dobrého a jedině správného mínění, jaké
o Černohorcích všeobecně máme, a abych seslabil
tvrzení tu i tam i u nás — na štěsti však velice
zřídka, se vyskytujících jednotlivců, kteří, aby
dodali si vzezření zvláště bystrých, nestranných
a realných pozorovatelů, neb z touhy aby se stůj
co stůj v úsudku svém lišili od nás ostatních
smrtelníků, nebo dokonce z přirozené náklonnosti
k pomlouvání a tupení, kolportují o národu tom
zprávy, které souhlasí s oněmi nestoudnostmi ně-
mecko-židovského tisku a daly by se napsati pod
sprosté ty obrázky takových „Musket“ „Lustige
Blätter“ a podobných plátků, a kterýmiž v omyl
by mohly uváděti a také snad uvádějí lidi jinak
soudně myslící, kteří však jsou ochotni bráti jejich
formou, ale nikoliv obsahem vážné povídání jako
bernou minci.
Sděliv to, co řekl mi Bože Petrovič, povím
dále, co jsem za těch několik dnů, které jsme ten-
tokráte na Černé Hoře ztrávili, viděl a slyšel a co
mne nejvíce zajímalo.
Petrovič
Bož Petrovič
Lustige Blätter
14
article
Odrin jako pevnost.
Odrin jako pevnost.
V Odrině, 7. dubna 1913.
(Pův, dopis „Nár. L.“
Je mélo na světě podobných pevností. Při
roda činí Odrin nedobytným Rozložen je ve středu
velké skupiny pahorků a návrší, jež prstenovitě
obkličují město. Pahorky tyto také tvoří pevnost-
opevněnou čáru. Město dále obtěkají řeky Tundža
a Marica. Pod městem vlévá se Tundža zároven
s Ardou do Marice. Přirozená i strategická po-
loha učinila z Odrina centr, vládnoucí celému
vilajetu, celé Thrakii a učinila z něho současně
i pevnost prvního řádu.
Silné turecké pevnůstky v kruhu, svírající
město, jsou již ze středověku dobře známy. Odrin
býval také obyčejně zván »Panenská pevnost-
aneb »Naděje Turecka«. Obzvláště postarali se
o Odrin Turci od dnů osvobození Bulharska, jeho
hranice se přiblížily této pevnosti na čtyřicet pět
kilometrů.
Dnešní pevnůstky zbudovány byly v době po-
slední rusko-turecké války a měly ráz pouze ja-
kýchsi polních táborů opevněných, jež nemohly
dlouho Řusům vzdorovati. Generál Gurko se také
jen „čas“ činí výjímku. Pozn. red.
Tundža
Marika
Odrin
Turek
Gurko
Marica
Arda
Turecko
Bulharsko
15
article
Odrina zmocnil 2. února 1870 bez velkého namá-
hání, čímž bylo urychleno uzavření příměří. Po-
zději roku 1885 byly zlepšeny, sesílen jim byi
profil a i pro posádky pevnůstek zbudovány byly
jakési hezpečné, podzemní kasárny. Ale největší
pozornost věnovali Turci opevnění Odrina v nej-
novější době, kdy se v Cařihradě rozhodli zříditi
si z Odrina velkou, moderní manevrovou pevnost.
a zvláště pak tehdy, když byl přijat plán Gol-
tzův přehraditi cestu Bulharům pevnostní čarou
Odrin-Lozengrad-M. Trnovo. Na opevnění Odrina
věnováno bylo 70 milionů a práci fortifikační ří-
dili nejlepší belgičtí a němečtí odborníci.
Hlavní váha kladena byla na severozápadní
sektor mezi Maricí a Tundžou, obrácený frontou
k Bulharsku. Sektor ten sestává z pěti »opevně-
ných skupin« a dvou předních posicí — kady-
köjské a úč-tepelarské. Přední posice vzdáleny
jsou od města deset kilometrů, pevnostní pak
linie šest kilometrů. Sektor ten měl zadržeti po-
stup Bulharů od Mustafy Paše. Že byl také vý-
borně hájen, vidí se z toho, že posice kadyköjské
a úč-tepelarské Bulhaři dvakráte musili dobývati.
než se stali definitivně jejich pány. Pak ale mu-
sili stanouti ještě před »opevněnou skupinou«.
Bulhar
Mustafa
Turec
Cařihrad
Golo
Trnovo
Marica
Bulharsko
OdrinLozengrad
16
article
Pod termínem tím třeba rozuměti jednu nebo dvě
pevnůstky s příslušnými pevnostními bateriemia
střeleckými zákopy a náspy pro pěchotu.
Nejmodernější pevnůstkou v plném smyslu
toho slova je fort Kazan tepe, vystavený z be-
tonu a železa. Kazan tepe leží na samé Marici
sousedí s druhou opevněnou skupinou Böžka-
kuručesme. Výhoda těchto pevnůstek spočívá
v tom, že mohou býti ovládnuty bateriemi zadněj-
ších dvou skupín pevnostních. Vůbec v budování
pevnůstek zachováván byl princip vzájemné dělo-
střelecké pomoci. A princip ten se také něko-
kráte osvědčil. Tak na př. Srbi zmocnili se dva-
kráte velké části »opevněné skupiny« Papas-tepe.
ale nemohli odolati křižovému ohni blízkých ča-
terií ostatních pevnůstek a musili dobyté posiee
dobrovolně opustiti, aby tu nebyli do jednoho
pobiti dělostřeleckým ohněm. Princip ten je za-
chován i u Čataldže,
Poněkud zanedbán byl východní sekter a t
krajní levé křídlo jeho po pravém břehu řeky
Tundže. Tu se nalezá stará pevnostní linie, k je-
jímuž zdokonalení Mladoturci nepodnikli ničeho
Marik
Srb
Papas
Čataldža
Tundža
Böžek
17
article
Pevné posice zde skytají vršky nad vsí Arnaut-
kčj, kde už pevnostní čára zahýbá na jih. K ar-
naut-köjské skupině na prvním místě patří starý
ale dosti pevný fort Ajvaz-baba a Kavkaz-tabie
s předními polními posicemi: Maslak, Kuš-tepe
Mal-tepe, Sapundžilar, Eski-kuplik, Pacédzélar
Demir Kapu. Mnohé z těchto posie opevnil už
sám Šukri paša v nejposlednější době, vypozoro-
vav v čas všechny chyby, jež tu vzdálenost vzá-
jemná skytala. Hlavně nevýhodnou polohu měl
fort Kavkaz-tabie, vzdálený od města jen tří kilo-
metry a proto musil Šukri paša obranu jeho po-
šinouti dále ku předu a opevniti návrší Mazar-
tepe.
Ajvaz
Pacédzélar Demir Kap
Kavkaz
Mazara
18
article
Sektor tento, jehož slabiny vypozoroval
i Bulhaři, vybrán byl k hlavnímu útoku pro 24.
a 25. březen. Turci zanedbali místo toto snad
proto, že spoléhali příliš na Lozengrad, věříce.
že pevnost ta stačí k zadržení Bulharů dle vý-
roků samého jejího budovatele Goltze paše nej-
méně 3—4 měsíce. Za mnoho nestojí ani fort
Kaik, bránící cařihradskou silnici a lldiz tabie
a Topiolu Kaik ovládající.
K jižnímu sektoru mezi Maricí a Ardu náležejí
čtyři pevnůstky a to: Bosna-tabie, dominující roz-
sáhlé rovině, již protéká Marica; na sever od n
leží fort Demerdeš, ještě dále na sever fort Ka-
raagač, ležící blízko nádraží odrinského, a v údolí
ardském před železničním mostem Maraš. K sek-
toru tomu dále patří vážné přední posice Panuck
sirtí a Tokar bajir před Demerdešem, Drudžaros
před Bosna tabií a čereköjské posice před Mara-
šem. Hlavně svedeny byly tuhé boje o Tokar-
bajír, na němž se zoufalí obránci bili do posled-
ního muže, neustupujíce ni dešti střel, ni osvěd-
čeným bodákům a pažbám bulharským.
A konečně zbývá už jen čistě západní sektor
přetínající poměrně krátkoifirontou (7 km.) rovinu
Ardskou. Žde vlastně pevnůsteknení, ale za to
jsou to výborně opevněné posice skupiny Papar-
tepe u Beghi-tepe, jež odolaly toliko útokům
arbské timočské divise.
Bulhar
Turek
Goltz
Kaik
Tokar
Demerdeš
Ardska
Marica
Arda
Bosna
fort Ka
Papar
km
19
article
Vyzbrojen byl Odrin výborně. Celkem bylo
tu 72 těžkých houfnicových děl (kalibr 10.5 cm.
12 cm. a 15 em.), pak 192 děl velkého kalibru.
325 nerychlopalných děl a 50 kartáčových, vedle
řady mítrailleus. Posádka sestávala z 58 praporů
pěchoty. Celkem vžeho vojska bylo asi 50.000 a
60.000, a byl tu zvláště zastoupen IV. armádní
sbor.
Jak jsem již podotkl, jedině Kazan-tepe je
pevnůstka moderně zbudovaná. Z předu v půl-
kruhu obkličuje ji hluboký příkop, za nímž se
zvedá násyp hladce nahoře zříznutý a opatřený
střílnami. Za náspem nalézá se opět hlubokýa
dosti šíroký zákop a teprve za ním nalezají se
podzemní rozsáhlé kasárný pro posádku. Střecha
jejich je vodorovná, betonová a je ve stejné výši
s předním násypem. Kasárny jsou dosti prostranné
a bezpečné.
Potravin měl Odrin ještě na dva měsíce. Je
to přirozené, ježto Odrin jako centr vilajetu měl
skladiště pro desátky státu, sedláky místo daní
v naturaliích odevzdávané. Jinak ale měl býti
Odrin zásobován pro každý případ potravinami
na celý rok pro posádku až 120.000. Ale to jen
na papíře.
Pak proč se Šukri paša vzdal? Není to ba-
nálníl Je to fakt: bodákům jedné armády s ta-
kovou morálkou, sebeobětavosti i nadšením, jaké
osvědčilo bulharské vojsko, nemůže se ubránit
ni nejlepší pevnost. To dokázali Japonci, to do-
kázali teď Bulhaři, to příznal Bulharům sám ob
VI. Sls.
hájce Odrina Šukri pašal
Odrin
Japonec
Bulhar
Odrina Šukri
centimetr
20
title
Politický přehled.
21
article
Země české.
Země české.
Místodržitel a chomátovská výstava.
O účastenství místodržitele kníž, Thuna
na zahájení německé »zemské« výstavy
přináší místodržitelský večerník ujištění, že
vláda samozřejmě věnuje výstavě této nej-
úplnější ocenění. Místodržitel prý není v den
zahájení výstavy dosud nijak jinde vázán
dosud nebylo rozhodnuto o jeho návštěvě
na zahajovací slavnosti výstavní.
Redakční tajemství.
Případ donucování redaktorů olomuckého
»Pozora« k svědecké výpovědi o anonymním
autoru určitých článků v »Pozoru« uveřej-
něných, přiměl »Concordii«, spolek německých
žurnalistů ve Vídni, k tomu, aby zakročii
u generální prokuratury, aby podala u nej-
vyššího kasačního soudu zmateční stížnost
na zachování zákona proti rozhodnutí kraj-
ského soudu olomuckého, jímž uložano
redaktorům »Pozora« vypovídati. Podání
»Concordie« vyličuje těžké mravní následky,
hrozící redaktorům, vyzrazujícím jména pisa-
telů jich zpráv, zabývá se § 153. tr. ř., na
nějž se redaktoří až dosud odvolávalia
jeho ustanovení, že svědek může odepřít
svědeckou výpověď, má-li za to, že by mu
výpověď tato byla k hanbě.
Dále uvádí se rozhodnutí plena nejv.
soudu ze dne 7. pros. 1904, podle kteréhož
§ 153, tr. ř. jest nepřípustný, jedná-li se
o svědectví žurnalisty. »Concordia« uvádí
své kroky proti tomuto rozhodnutí, usnesení
valné hromady své, jímž ochrana redakčního
tajemství postavena byla slavnostně za nutný
Concordia
Vídeň
Concordie
22
article
požadavek veškerého tisku a donucování ke
svědecké výpovědi prohlášeno za znemožňo-
vání svědomité povinnosti a ohrožení záruky
stavovské cti. Na to uvádí stížnost »Con-
cordie« celý olomoucký případ, známý našim
čtenářům, zevrubně i vyvrací mylný právní
výklad nejvyššího soudu i poznamenává, že
ani dle tohoto rozhodnutí není soudní praxe
v záležitostech žurnalistických výpovědí ustá-
lena. Vídeňské soudy přizná vají
redaktorům právní ochranu § 153
Z obav, že by se mohl případ olomoucký
opakovati, jak souditi lze z různých zjevů.
hromadných konfiskací, omezování imunity
zpráv z jednání zákonodárných sborů, žádá
»Concordia« za zmateční stížnost na ochranu
zákona.
Concordia
23
article
Z Moravy.
Morava
24
article
Dne 18. dubna 1913.
(Z německého tábora. — Pokrokov
důkladnost.)
Volební ruch v německém táboře na Moravě
už se také rozpoutal. Ačkoliv německé strany
učinily dohodu, o které jsme psali dříve, tedyv
okresích je zápas dosti tuhý a to proto, že ve-
dení stran ponechalo ustanovení kandidátů okre-
sům. Ve Znojmě na př. se nacionálové vyslovili
pro zběsilého říšského poslance Teufla, jenž bude
bojovat s kandidátem strany hospodářské, něme-
ckými židy podporované, Künzlem. Na venkově
znojemském odmítli voličové vnucovanou jimz
Brna kandidaturu starosty z Nových Černovicu
Brna »Saidy fackujícího« a prohlásili se pro do-
savadní poslance Wagnera a Zelsla. Také jinde
mají potíže. V Jiblavé místo Grossa bude české
matky syn apatykář Jaderka. To bude »ozdobae
parlamentu zemského. A ta jeho chytrost! V Brně
to zůstane při starém. Jen Baeran na venkově
má mnoho práce. Většina dosavadních poslanců
zemských kandiduje znova a velká část jích bude
znovu zvolena.
Známa je »důkladnost« poslanecká pana dra.
Pischera všeobecně. I my jsme měli příležitost
nejednou se jí obírati. Pan posl. Fischer je refe-
rentem o dodávkovém klíči a mnohé stížnosti v té
příčině jsou v poslední době předmětem úvah
kruzích živnostenských. Pan posl. dr. Fischer r-
zepsal se o věci té v »Lid. Novinách«, kde ve
třech statích, dosud uveřejněných, vyličuje otázku
dodávkového klíče.
Teufl
Künzl
Wagner
Zelslo
Fischer
doktor
Morava
Znojmo
Brno
Nová Černovic Brno
Said
Lido
25
article
Nemáme v úmyslu rozebrati vývody posl.
dra. Fischera zrovna nyní, ačkoliv příležitostně
se k nim vrátíme. Jen na důkladnost poslance
dra. Fischera z nahodilého prohlédnutí oněch
článků chceme upozorniti. Na počátku třetí své
úvahy napsal dr. Ficher: »Už v zákoně o zřízení
zemědělské rady roku 1896 stanoven byl pro roz-
dělení veřejných subvencí v zemědělské radě
všeobecný klíč 72 proc. pro české a 28 proc. pr
německé zemědělce. Tento klíč dle všeho, co
shora uvedeno bylo, jest jediný spravedlivý a po-
měrům skutečným přiměřený. Jestliže tedy v sou-
hlasu se zemědělskou radou živnosten-
skou zemský výbor stanovil pro zemské do-
dávky práce živnost, obchod a pod. klíč 6814
proc. a 3172 proc., ač původně živnostenská radi
klíče 75125 žádala, pak vlastně je v tom ústupek
se strany české a němečtí členové jak země-
dělské rady živnostenské, tak i zem-
ského výboru vyslovili svůj souhlas s klíčem
Fischer
doktor
Ficher
zákon o zřízený zemědělský rada
26
article
68.5:31.5.« Pracuje-li se něco pro vyrovnavací
výbor a sněm, myslíme my obyčejní smrtelníci, že
poslanci to mají dělati svědomitě a důkladně. Ji-
ného názoru je dr. Fischer. Když jsme uvedený
odstavec jeho referátu přečetli, připadalo nám,
že zemědělská rada netrvá tak dlouho a dali jsme
se do zkoumání jeho »důkladnosti« a nalezli
1. že zákon o zemědělské radě nen
z roku 1895, nýbrž ze dne 19. května 1897
(z. z. č. 40). Pan dr. Fischer tedy ho patrně
ruce neměl.
2. že v zákoně tom není stanoven klíč pro
rozdělení veřejných subvencí v zemědělské radě
všeobecný. 72 proc. pro české a 28 proc. pro ně-
mecké zemědělce. Pan dr. Fischer nedal si práci
aby v takové důležité věci si pomůcky pro svá
tvrzení prohlédl, neboť v celém zákoně
zemědělské radě klíče jím citova-
ného vůbec není,
Zákon o zemědělské radě z roku 1397 — ni-
koliv 1896 — má o klíči § 18. odstavec 3. usta-
novení, dle něhož ústřední sbor rozděluje
»subvence říšské a zemské mezi oba odbory, při
čemž se hleděti má ku poměru obou národností
dle obyvatelstva a výše daně pozemkové a do-
movní daně třídní, při čemž se daň ze statků
v zemských deskách zapsaných nepočítá«. Další
ustanovení je o kliších pro specialní subvence.
Fischer
doktor
Zákon o zemědělský rada
27
article
Kdyby pan poslanec Fischer byl zákon četl, byl
by musil pátrati dál, kde je to o tom klíči 72a
28. Ale jemu nezáleží na tom. On má sice k tomu
přiležitost, ale jeho důkladnost mu nedovoluje.
Ve zprávě ústředního sboru zemědělské rady
z roku 1905, kterou může v knihovně své asi jako
poslenec nalézti, vypátrali jsme na straně 64., že
byl v roce 1898 — nikoliv 1896! — dne 16. září
určen klíč všeobecný ve schůzi ústředního
sboru 71 pro české a 29 pro německe
zemědělce, kterýž byl teprve v roce 1905 změněn
v klíč 72 pro české a 28 pro německé zemědělce
po vykonané revisi oněch kriterií, jež § 18. zákona
ustanovuje.
3. Že pan posl. Fischer našel na Moravě
szemědělskou radu živnostensko ue.
4. Že není správno tvrzení, že klíč 72 : 28 je
jedině spravedlivý a poměrům odpovídající. Po-
znati to z toho, že od roku 1898 do 1905 byl
v náš český prospěch měněn a že další revise
jeho mohou nám přinésti jeho zlepšení.
Uvedli jsme jen jedinou zatím ukázku po-
vrchní práce poslanecké dra. Fischera a příleži-
tostně posloužíme, bude-li třeba, ukázkami dal-
šími. Takovými pracemi ani Brassovi nemůžeme
imponovati.
jsmei
Fischer
Brass
Morava
28
article
Rakousko-Uhersko.
Haličská krise.
Rakousko-Uhersko.
Haličská krise.
Katolickým biskupům haličským se po-
dařilo způsobiti svým protestem proti kom-
promisní volební reformě poplach nejenv
Haliči, nýbrž i ve Vídni. Za celé krise v krá-
lovství Českém páni ministři s hr. Stürgkhem
v čele neprojevili ani poloviny horlivosti př
odklízení překážek, jakou projevují nyní
když dobře připravená dohoda mezi Poláky
a Ukrajinci zmařena odporem biskupů. Ně-
které listy se dověděly, že panovník řekl hr.
Stürgkhovi, když mu referoval o haličské
krisi: „Musí to jít, poněvadž jsou věci, které
jití musejí!“ Panovník měl na mysli opětnou
dohodu mezi haličskými stranami a hrabě
Stürgkh skutečně se snaží, aby zpřetrhanou
nit mezi Poláky a Ukrajinci opět navázal
Vyjednával již s místodržitelem drem. Bobr-
zyňským, s vůdci polských stran, příznivých
dohodě, s vůdcem Ukrajinců drem. Levi-
ckým a promluvil své slovo také už s od-
bojnými biskupy. Na poradu k němu jsou po-
zváni ještě vůdcové polských oposičních
stran, národně demokratické a centra. Vy-
jednávání má být urychleno tak, aby ještě
tento týden bylo jasno, bude-li možno volební
reformu provésti s nynějším sněmem, neb je-li
dohoda nemožna, načež dr. Bobrzyňsk
odstoupí z úřadu místodržitelského a sněm
bude rozpuštěn.
Stürgkh
Polák
Ukrajinec
Levi
Bobrzyňsk
RakouskoUhersko
Halič
Vídeň
29
article
Haličská krise ohrožuje ovšem také prá-
ce na říšské radě. Dr. Korytowski jako
předseda chtěl svolati rozpočtový výbor po-
slanecké sněmovny na 24. dubna. Dr. Levi-
cký poslal mu však jménem ukrajinského
klubu protest proti svolání výboru, poněvadž
haličský sněm ještě zasedá a neprovedl nej-
důležitější svůj úkol, volební opravu.
Orgán ukrajinské strany „Dílo“ ve stati
„Nová situace“ prohlašuje, že Ukrajinci do-
stáli ve všem slovu, trvají na smlouvě uza-
vřené s Poláky stran volební opravy a jestliže
se polské strany samy nepostarají o vyřízení
této věci, hrozí, že Ukrajinci budou důsledně
mařiti celou haličskou samosprávu, ve Vídni
pak nepřipustí projednání zatímného
rozpočtu a malého finančního
plánu na říšské radě.
doktor
Korytowski
Levi
Ukrajinec
Polák
Vídeň
slanecký sněmovna
30
article
Posl. Stapiňski za stranu lidovou
svaluje vinu na konservativce, kterým nesta-
čilo, že lidovci svolili ke zřízení nové kurie
středních statků, k dvoumandátovým okresům
a petrifikaci okresních zastupitelstev, nýbrž
skrze své biskupy rozbili kompromis. Tím
jsou také lidovci prosti všech dosavadních
závazků a budou se nyní domáhati zcela jiné,
čistě demokratické volební reformy.
O poměru konservativců k bi-
skupům píše „Czas“ v čele sobotního čísla:
Ve věcech církevních a náboženských po-
třeb lidu jsou naším rozhodujícím soudcem
vrchní pastýři. V tom okamžiku, kdy bísku-
pové promluvili své rozhodující slovo, ne-
mohla katolická (konservativná) strana míti
už nijakých pochybností co do svého stano-
víska. Bylo nutno vyvoditi z tohoto stano-
víska bez váhání důsledky a to se stalo: prá-
ce volebního výboru ustaly a místodržitel
odjel do Vídně (podat demisi!). Postup místo-
držitele i strany, k níž on náleží, jest nejvý-
mluvnější odpovědí, neboť byla dána skut-
kem. Bez polemiky podrobujeme
se vůli episkopátu. Projev úcty, kte-
rou skládáme našim vrchním pastýřům, jest
tím větší, že jsme si úplně vědomi vážnosti
situace, v níž se naše země nachází v tomto
okamžiku.
Projev tento nenasvědčuje, že strana kon-
servativní si přála bískupského protestu.
Spíše se zdá, že i ji překvapil.
Posl
Vídeň
31
article
Z rakouského Přímoří.
Nařízením ze dne 5. dubna vypisuje místo-
držitel kn. Hohenlohe nové sněmovní
volby do sněmu gorického, a sice ve
všeobecné kurii na den 13. července (užší volby.
kde bude třeba, na 20. července), v kurii ven-
kovských obcí na 24. července (užší 29. červen-
ce). v městské kurii na 1. srpna (užší 6. srpna),v
obchodní komoře na 9. srpna a ve velkostatcích
na 10. srpna. Voliti se bude 29 poslanců, z nichž
je 14 Slovinců a 15 Vlachů. — Biskupem po-
rečsko-puljským místo zemřelého dra. Flap-
pa jest dle „Edinosti“ už jmenován terstský farář
u sv. Antonína a kanovník dr. Trifun Peder-
zolli. Jeho jmenování bude prý v nejbližší do-
bě vyhlášeno, Pederzolli je rodem Vlach, ale do-
sud se choval i ke slovanským svým osadníkům
snášelivě a politikou se nezabýval. „Edinost“ má
za to, že bude lepším duchovním pastýřem slo-
vanského stáda, než byl jeho předchůdce. — Po-
litický úřad v Dubrovníce stíhá dále přátele ví-
tězných balkánských Srbů a Černohorců. Kromě
soudního rady Grizagona, jenž byl z Dubrov-
níka přesazen, protože napsal báseň na oslavu ví-
tězných zbraní srbských, byl z Dubrovníka a vů-
bec z celého Rakouska vypovězen statkář Jovo
Porovič, který se v Dubrovníce narodil a 40
let tam přebývá, ale je příslušníkem hercegov-
ským. Notář Luka markýz Bona byl suspendo-
ván, protože se také zúčastnil oslavy vítězství kře-
sťanských států na Balkáně.
Hohenlohe
Biskup
Antonín
doktor
Trifun
Vlach
Srba
Černohorec
Jova Porovič
Luka
Flap
Rakousko
Balkán
Grizagona
Vlach
Peder
32
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Srbský národ ve zbrani.
Zahraničná politika rakouská usilovně
pracuje, aby oba srbské státy co nejpevněji
sjednotila. Ke každé jednotě je třeba společné
věci, společného cíle a účelu. Ten je Srbsku
a Černé Hoře dán nutností, aby se připravily
ke společné obraně. Jest otázka, jsou-lia
pokud síly Srbska a Černé Hory vyčerpány
sedmiměsíčnou válkou. Odpověď na tu otázku
dala tyto dni srbská národní skupština při
rokování o nové státní půjčce na válečné po-
třeby. Vláda žádala o mimořádný úvěr
90,000.000 dinarů. Ministr financí dr. Paču
pravil: „Předpokládali jsme, že válka potrvá
tři měsíce, ale jak se ukázalo, náš předpo-
klad nebyl správný. I se válka prodloužila,i
se ceny zvýšily. V tom poměru, jak se naše
země vyčerpávala, musili jsme objednávati
z ciziny a platiti dráže. Před válkou jsme po-
čítali, že nám bude vydržovati v poli 320.000
mužů a 100.000 kusů dobytka; ale zatím
jsme na prostranství od bosenské
hranice do Soluna, Odrinu a Thra-
kie musili vydržovati 402.000 mužů
a 150.000 kusů dobytka, z čehož
80.000 volů. Proto úvěr, povolený skupšti-
nou před válkou, byl nedostatečný a vláda
svým rozhodnutím učinila půjčku 30,000.000
dinarů, již třeba nyní dodatečně schváliti.
doktor
Pač
Černá hoře
Černá Hora
Soluna
Odrin
Thr
33
article
Kromě toho jest na skupštině, aby povolila
druhý, docela nový úvěr 60,000.000 dinarů,
s nímž při šetrnosti může vystačiti do
konce r. 1913. Povážíte-li, že dvě osudné
otázky nejsou rozřešeny: otázka míru a roz-
hraničení dobytého území, bude nám jasno,
že o demobilisaci nemůže býti ře-
či a my budeme musit válečné ná-
klady hradit, dokud obě otázky
rozřešeny nebudou. Každým způso-
bem můžeme počítati, že do demobilisace
upotřebujeme ještě 30 milionů dinarů.“
Výklad ministrův byl provázen hlučným
potleskem poslanců na znamení souhlasu.
Řečníci, kteří se o požadavku vlády vyslo-
vili, pronášeli se v ten smysl, že se vítěz-
nou válkou dosud Srbsku dostalo morál-
ného zadostučinění. Srbové si svým
junáctvím dobyli uznání a obdivu Evropy a
zahanbeni jsou zlí sousedé, kteří je po mnohé
desítky let v očích světa hyzdili a snižovali.
Dosaženo i toho, že Srbové znova dobyli Ko-
sova a že od nynějška budou hraničiti s Čer-
nou Horou. Ale Srbové mají vědomí, že za
skvělé výkony jejich vojsk mají právo na vý-
chod na moře i na to území, na kterém vy-
cedili nejvíce své krve a dobyli nejslavnějších
vítězství celé války. Tak jejich bitvu u Bitoli
Srba
Srbsko
Evropa