1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 22. dubna 1913.
Praha
4
article
Na rannt avečerní listy
předplácí se
V Praze v admínistracii
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 6 K —b
s dvojí donáškon
na měsic. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 7 K ez k
ve fillálkách
ne měslo . . . . . 2 K 80
Poštoui
na měslo. . . . . . p
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsle.
na čtvrtieta : . . K
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
stranách, s přílohou pro venkov
o 18 stranách.
Praha
5
article
Opozděná akce vládní
Opozděná akce vládní
v Čechách.
Čechy
6
article
Tak dlouho otálel ministerský předseda
hr. Stürgkh s povinnou záštitou a pomoc
království Českému proti těžkým škodám
způsobovaným jeho hospodářství zemskému
zlobou německé obstrukce, až tato již domní-
vala se býti téměř u hrozného cíle svého
Herostratského díla: u „vyhladovění“a
zbankrotování Čechl Tu konečně
přece se zhrozil ministerský předseda kon-
cův, k nimž věci v Čechách spějí a vzchopil
se k záchranné akci. Pozvav k sobě minulého
téhodne předáky Němců českých, snažně a
důtklivě prý jim domlouval, aby aspoň pro
okamžik ustali ve své obstrukci a nechali
sněm český rokovat a usnášet se aspoň
prozatímném uspořádání a sanování financí
zemských, poněvadž vláda přece nemůže ne-
chat dojít k tomu, aby zemský výbor králov-
ství Českého zůstal zhola beze všech pro-
středků peněžních k obstarávání správy zem-
ské, k vydržování tolikých ústavů humanit-
ních, uměleckých a obecně prospěšných —
slovem, aby v nejdůležitějším a nejpokročilej-
ším království mocnářství habsburského krát-
ce po úřadní oslavě pragmatické sankce na-
dešla katastrofa zemského bankrotu. Uvedl
delegátům Němců na mysl, jak by tím utrpěla
důstojnost celé říše rakouské, jak by tím v
očích ciziny poklesl její úvěr.
Avšak, dle zpráv německého tisku, bylo
vše lásky snažení páně Stürgkhovo marné
Němečtí mluvčí odtušili mu, že nelze Něm-
cům upustit od obstrukce prot
sněmu českému ani na chvíli, po-
kud my Čechové nesplníme dříve
jejich známé národní a politické
požadavky. — Slovem, pokud nevykou-
píme a nezaplatíme jejich obstrukci cenou ji-
mi diktovanou, koncesemi a obětmi nám ne-
možnými. Po této konferenci německých de-
legátů vzplanul v německo-nacionálním tá-
boře nový bojovný ruch, a Liberec opět
udával ostrou toninu.
Stürgkh
Čechl
Němec
Stürgkhův
Čecho
Čechy
Německo
Liberec
7
article
Právě minulé neděle konala se tam pro-
testní schůze německých nacionálů za pří-
tomností poslanců Hartla, Schükra, Lehnerta
a Kirchhofa, v níž zapřísaháni němečtí po-
slanci, aby byli pamětlivi svého slavného sli-
bu, jejž dali na počátku obstrukce voličům.
že od ní neupustí, leč až budou německé
požadavky zajištěny. A kam tyte
němocké požadavky míří, pověděl ihned purk-
mistr liberecký dr. Bayer, raduje se z toho.
že „liberecká“ myšlenka: rozdělení Čeck
vůčihledě dochází souhlasu a plně se osvěd-
čuje. Přeje německým poslancům pevnou
páteř v obraně tohoto lidového požadavku
— Posl. Hartel na to hrozí: Pakliže vlád
poskytne Čechům jakoukoliv pomoc, aby mo-
hli dále vésti hospodářství zemské, buďsi při-
kazováním údělů ze státních daní, nebo pro-
středkováním půjček — přejdou něme-
čtí poslanci z Čech také v parlamentě
do oposice, ba i do obstrukce. Učitelové
ať prý na nich nežádají pomoc tím způsobem
že by Němci obětovali své požadavky něme-
cké. Buď tedy vyrovnání, kterým požadavky
německé se splní, anebo další německá ob
strukce.
Posl. Schücker připouští, že obstruk-
ce také Němcům ukládá krušné oběti, všal
tyto prý nicméně jsou menším zlem, nežli by
byla jistota, že by se pak Němci již nikdy
nemohli ubránit českému násilnictv
a útisku. Každý Němec musí prý sobě dnes
říci, že další vyjednávání s Čechyo
vyrovnání jest marné. Proto prý
Němci nevedli boj, aby teď Čechům pomohl
Hartl
Schüker
Lehnert
Kirchhof
doktor
Bayer
Posl
Hartel
Čecho
Němec
Čechy
8
article
z katastrofy, nýbrž musí v obstrukci pokra-
čovat, až dosáhnou svého cíle. Pověstný dr
Ringelhaan volal: „Musíme požadovat
aby dluhy, které se nyní udělají, byly také
těmi placeni, kdož půjčky podnikli. Jde-
me těžkému boji vstříc, leč doufáme, že je
vyhrajeme!“
Posl. dr. Turnwald pro nemoc nebyl s to,
aby se súčastnil nedělní schůze německo-na-
cionálního Vereinu libereckého, i zaslal don
referát, v němž vytýká německým poslancům.
že se v říjnu 1911 pustili do vyrovnacího jed-
nání s Čechy bez pevného plánu, ačkol
německý rozdělovací výbor byl už přichystal
osnovu nového zemského zřízení.
Němci sedlali prý takto koně od ocasu.
Ringelhaan
Posl
doktor
Turnwald
Němec
Čechy
I těžký boj
9
article
Reforma zemského zřízení podle toho, co on
na veřejnost vyšlo, jest pro Němce ne-
přijatelna zvláště z toho důvodu, že re-
ferentský komitét nepřijal samostatně finanční
určení národních sekcí zemského výboru podle
národnostních obvodů země. Druhou chybou
německých zástupců jest, že vešli na ná-
vrh předsedy permanentního vý-
boruhr. Clam-Martinice, aby také
jazyková otázka státních úřadů
Čechách pojata byla vobor vyrov-
nacích otázek. Dr. Turnwald, tehdáž ne-
mocen, nemohl prý se súčastniti příslušných
jednání německého Verbandu, avšak postavi
se proti tomu zvláštním přípisem, leč marně
Jakmile tato jednání byla ve Vídni zahájena
za účastenství německých zemských a říšských
poslanců, prohlásili Češi, že nesmí býti pokra-
čováno ve vyrovnacím jednání v Praze, doku
jazyková otázka u státních úřadů nebude vy-
řízena v jich smyslu příznivě. Z optimismu.
dru. Turnwaldovi prý nepochopitelného, ne-
mohli se Němci k tomu odhodlati, aby pro-
hlásili zmar vyrovnacího jednání, ačkoli prý
dr. Turnwald na schůzích Verbandu stále po-
dával návrhy, aby se tak stalo. Zamítnut by
v lednu 1912 jeho návrh, aby němečtí členové
pracovního výboru zastavili své působení, jeho
návrh společně s drem. Baernreitherem v dub-
nu 1912 učiněný, aby přerušeno bylo jednán
v otázce zeměpanských úřadů, byl zamítnut.
Němec
Martinic
doktor
Turnwald
Čech
Baernreither
Čechy
Vídeň
Praha
10
article
návrh na svolání permanentní komise schválen.
neproveden však. Dopis k předsednictvu Ver-
bandu, 2. července 1912, aby návrh zemského
zřízení a znění Rollerových návrhů o jazykové
otázce u státních úřadů byl poslancům sdělen.
neměl výsledku. Návrh Turnwaldův dne 19
října 1912, aby svolána byla permanentní ko-
mise, byl po dlouhé debatě přijat, ale správně
neproveden, neboť na místě písemného zakro-
čení u předsedy permanentního výboru, hr.
Clam-Martinice, sdělil mu dr. Urban příleži-
tostně usnesení Verbandu, úřadní odpověd
však nedošla. To prý byla zase rána do vody.
Dr. Turnwald vytýká také osmíčlennému ko-
mitétu německému, že po stroskotání pokusu
o hospodářské zasedání sněmu ihned vstoupil
ve styk s vládou, jež zakročila o uvolnění sně-
mu, aniž by se byli dohodli s německým zem-
ským Verbandem. Další jednání německých
poslanců s vládou jest prý již z toho důvodu
bezúčelno, poněvadž souhlas s návrhy předse-
dy ministerstva znamenal by úplný rozcho
s dosavadní německou politikou v Čechách
Pověstem o vládním komisaři a zvýšení zem-
ských přírážek dr. Turnwald nevěří, poněvadž
jsou to protiústavní opatření, k nimž by se
vláda sotva prý odhodlala. Jinak by němečti
poslanci byli přinuceni vstoupiti do oposice
také na říšské radě. —
Tak odzváněno v liberecké Turnhalle
poslednímu pokusu vyrovnacímu dne 20. t.m
umíráčkem.
Nicméně s naší strany nevšímáno si li-
berecké té provokace a dbáno toliko prospě-
chu vlasti a dobrého práva i důstojnosti ná-
roda vlastního.
Rollerův
Turnwaldův
Martinic
doktor
Urban
Verbanda
Turnwald
Vera
Čechy
11
article
Vyhovujíce obdrženému pozvání, dostavil
se včera před 4. hodinou odpol. k minister-
skému předsedovi hr. Stürgkhovi, u kte-
rého meškal také ministr vnitra svob. p. Hei-
nold,čeští poslanci: dr. Fořt. dr. Kra-
mář, dr. Pazderka a dr. Viškovský
a pobyli u něho do 1/48. večer. Ministerský
předseda předložil jim vládní plán, kterak
provisorně upravit finanční po-
měry v království českém a kteral
umožniti zasedání sněmu králov-
stvíČeského, v němž by se tato provišor-
ní úprava vyřídila. — O důležité konferenci te
sděluje nám vídeňský náš zpravodaj
„Hr. Stürgkh vylíčil zástupcům českých
stran stanovisko vlády v ten rozum, v jakém
byla sepsána odpověď ministerstva, daná zem-
skému výboru království Českého, a žádal po-
slance české, by podle záměrů vlády umožnil
zemskému výboru království Českého, doku
nebudou poměry urovnány definitivním vyří-
zením otázek vyrovnacích, uspořádat
provisorně hospodářství zemské
a též učinit opatření stran požadav ků
učitelských.
Stürgkh
Fořt
kra
doktor
Pazderka
Viškovský
Hradec
12
article
Čeští zástupci v rozpravě velmi zevrubně
posuzovali podněty vládou podané. Zdůraznil
stanovisko své v ten smysl, že finanční-
pravu nemohou vykupovat žád-
nými koncessemi politickými a
trvají na junktim, které smluven
bylo r. 1911 meži stranami sněmu
království Českého ohledně s oučas-
ného uzákonění reformy zemskk-
ho zřízení se zákonnou úpravou
jazykových poměrů při zeměpan
ských úřadech. Slíbili hr. Stürgkhovi, ž
vládní proposice předloží kompetentním sbo-
rům.)
Klidná a pevná ta odpověď práva
pravdy české vůčí zarputilé křivdě a nevla-
steneckému škůdnictví rušitelů sněmu krá-
lovství Českého v jeho nezbytně nutné péč
a práci o spořádané hospodářství. škůdníc
oni usilují donutit nás ke kapitulaci. My vždy
jsme a zůstaneme hotovi ke spravedlivému
vyrovnání s lidem německým na základ
jednoty vlasti a rovného práva obou národů
ale nikdy neskloníme šíje před terorem a vy-
děračstvím nesvědomitých urputníkův.
Stürgkh
13
title
Vídeňská konference m.-p.
Stürgkha s českými poslanci
Stürgkh
14
article
Z Vídně, 21. dubna.
Z Vídně, 21. dubna.
Podněty, kteréž učinil v dnešní čtyř
hodinové poradě se zástupci českých stran
na sněmu království Českého m.-p. hrabě
Stürgkh na základě usnesení ministerské
rady, vyzněly v návrh, aby se konalo prů-
pravné zasedání českého sněmu s ma-
lým pracovním programem, jehož
účelem bylo by usnésti se na některých opa-
třeních provisorních.
Tento plán byl východiskem, obsahem
a předmětem dlouhé a velmi čilé rozpravy
mezi českými delegáty a oběma členy vlády
hr. Stürgkhem a bar. Heinoldem. Z infor-
mací, kterých e nám dostalo o podrobno-
stech rozmluvy této, nabyli jsme dojmu, že
čeští zástupci postihli plně a cele nejen sví-
zele a potíže opatření provisorních, které
by nebyly menší, nežli při úpravě defini-
tivní, ale také povážlivosti a nebezpečí je-
jich a všechny tyto momenty stinné hr.
Stürgkh
Vídeň
Český m
ministerský rada
15
article
Stürkghovi se vší nepokrytostí vyložili. Po-
chyby, které po té stránce vyslovili, byly
čerpány ze zkušeností, jakých nabylo se
provisoriemi v Čechách za dob nedávno mi-
nulých, ale byly také diktovány zřeteli na
budoucnost. Následkem úvah takových ne-
mohlo votum, jež pronesli zá-
stupci čeští o vládních proposi-
cícb, býti těmto příznivo. Jedno-
myslně tlumočeno jimi přesvědčení českých
stran, že náprava poměrů v království
Českém nedá se zdárně uskutečniti
žádnými prostředky zatímnými, nýbrž
jen a jedině zákonným, trvalýma
definitivním spořádáním a vyřízením
sporů aktuálních a pilných. Čeští zá-
stupcové nezůstavili hr. Stürgkha o svých
ustálených a pevných názorech v pochybách
nižádných.
O konferenci vydána byla tato úřadní
zpráva:
Z Vídně, 21. dubna. (K. k.) Na pozván
ministerského předsedy dostavili se dnes od-
poledne čeští zemští poslanci dr. Fořt, dr
Kramář, dr. Pazderka a dr. Viškovský do
předsednictva ministerské rady, aby rokoval
o umožnění zasedání českého zemského sně-
mu se smluveným a obmezeným programem
Posl. Švehla omluvil svou nepřítomnost. Na
počátku konference, jíž se zúčastnil též mi-
nistr vnitra svob. p. Heinold, vyložil mini-
sterský předseda zevrubně pohnutky finan-
čního a politického rázu, jež příměly vládu.
aby navrhla takové zasedání a aby vešla ve
styky se stranami o tomto plánu. Na to vy-
líčil podrobně případný program takového
zasedání. Na vývody ministerského předsedy
byla navázána zevrubná rozprava, jíž se zu-
častnili všichni přítomní poslanci. Ke konc
porady, jež trvala od 1/44. hod. odpoledne do
7. hod. večer, prohlásili přítomní poslanci, že
budou návrhy vlády bliže zkoumati a že je
předloží svým klubům.
Stürgkh
doktor
Fořt
Pazderka
Viškovský
Posl
Švehla
Heinold
Čechy
Vídeň
doktor Kramář
16
article
Haličská krise.
Haličská krise.
Z Vídně, 21. dubna. Ministr vyučován
ryt. Hussarek měl odpoledne poradu s ar-
ménským arcibiskupem lvovským drem. To-
dorowiczem, organisátorem haličsko-pol
ského episkopátu proti reformě zemského vo
lebního řádu, který dávno přestal být předmě
tem sporu mezi Poláky a Rusíny haličskými
nyní pak stal se předmětem sporu mezi pol
skými stranami samými a záležitostmi nábo-
ženskými a sociálními. Bylo nám sděleno, že
z počátku pouze biskup tarnovský šel s drem
Todorowiczem, jsa hmotně závislý na konser-
vativním velkostatku.
Oznamuje se nám dále, že ryt. Hussarek
již v dřívějším stadiu působil na haličské bi-
skupy, aby ve věci volební reformy nepoško-
zovali církev, maříse volební opravu, která je
potřebou země a lidu — avšak marně.
Hussarek
Polák
Rusín
Todorowicz
Vídeň
17
article
Polští bískupové žádají, by se zrušily pro-
stě druhé mandáty, kterými vypraveno je ve
volební reformě šest haličských měst. Praví
že v některých městech tohoto druhého man
dátu by se dostalo kandidátům židovským. T
je spor, který netýká se ani Rusínů, ani polské
strany lidové, kandidujíc toliko ve venkov
ských okresech, spor však, který dotýká se
velmi citelně strany demokratické, jež sotva
se dá přiměti, aby se vzdala šesti mandátů
Konservativci žádají, aby rozmnožil se počet
zemských přísedících o jednoho, jsouce ochot-
ni za to dáti náhradu Rusínům v některém o-
boru. Konečně budiž konstatováno, že jak pol-
ská strana lidová, tak také Rusíni trvají na
kompromisu stran volební reformy uzavřenén
a že polská strana lidová trvá na všeobecných
volbách nových.
Z Vídně, 21. dubna. Haličský místodržite
dr. Michael Bobrzyňski je pevně od-
hodlán odstoupiti. Netoliko z důvodů politi-
ckých. Jej, který v saloně bytu svého má na
průčelní stěně obraz býv. papeže Lva XII
s jeho vlastnoručním věnováním „nejvěrněj-
šímu synu mému“, obviňují biskupové polští
že chce volební reformou Halič zradikalisovat
že chce města haličská vydati židům a vůbec
provozuje politiku protikatolickou. Dr. Bo-
brzyňskí, který sám je konservativcem, ba
Rusín
doktor
Michael Bobrzyňski
Bo
Vídeň
Halič
18
article
V drobném prodejit
canní čislo a sobě . . za sk
večorni
na dh
Ve filiálkach na venkova
ranní čislo . . . . .
večerní . . . . . . . . 5k
lnseráty
plati se hotově napřod.
Předplacení a inserty přijíma
udminlstrace v Marinniské ul., a.
Tam nacházeji se táž
redaken, tiskárna a ezpedine
„Národnich Lisrů“
Rukopisy se navrasel
Národnich Lisr
Marinniský ulice
19
article
který byl do té míry podezřelým klerikálem.
že r. 1893, když sestavován byl koaliční ka-
binet Plenerův-Windischgrätzův, nemohl se
proto státi ministrem vyučování, jakkoli ne-
božtík ministr ryt. Jaworski kandidaturu jeho
podporoval nejhorlivěji, nýbrž ustoupit musil
dru. Madeyskému, velice těžce nese tyto výtky
a žaloby a chce z rozkolu svého s konserva-
tivci odvoditi důsledky. Jsou však ještě jiné
motivy, pro které hodlá vzdáti se úřadu: po-
vahy osobní a soukromé. Jest ustavičnými ná-
mahamí, ještě více pak ustavičnými třenicemi
a zápasy domácími do té míry úplně vyčerpán.
K tomu přistupují pak ohledy na rodinu. Ze
všech pohnutek těch trvá na přijetí své de-
mise ústně hr. Stürgkhovi podané.
Z Vídně, 21. dubna. „Zeit“ oznamuje: Po-
dle dosavadního jednání vlády s polsko-h a-
ličským episkopátem je důvodná do-
mněnka, že tento je sám překvapen důsledky
svého jednání a záleží mu na tom, zdůraznit,
že se nesrovnává s jeho snahami, domnívá-li
se krakovské sídlo konservativců dosud vo-
lební reformě haličské příznivé, že jednalo se
biskupům o to, dáti katolíkům polsko-haličské
závazné instrukce. Biskupové haličtí, pře-
svědčí-li se, že je třeba revidovat svůj postup.
odhodlají se k zabočení tím rychleji, čím vy-
datnější by se stala úleva politické situace n
celé čáře.
Z Krakova, 21. dubna. Sem došly z Vídně
zprávy, nezmizí-li ještě všechny naděje, že po-
daří se překonat potíže, které nastaly v po-
slední době v příčině reformy zemského voleb-
ního řádu a způsobeny byly hlavně biskupya
konservativci. Dokládá se, že obě tyto sku-
piny před důtklivými domluvami a výstrahami.
kterých dostalo se jim ve Vídni, dají se na
ústup.
Plenerův
Windischgrätzův
Vídeň
Krakov
20
article
Ze Lvova, 21. dubna. Věrohodná pověst
označuje sekčního chéfa v ministerstvu vy-
učování ryt. Madeyského za příštího mí-
stodržitele haličského, poněvadž těší se úplně
důvěře ministerského předsedy jako bývalý
jeho praesidialista. „Poln. Nachrichten“ uvá-
dějí dnes jako druhého kandidáta na místo mi-
stodržitele kn. Pavla Sapíchu.
Z Vídně, 21. dubna. V politických kruzích
ubezpečuje se, že cisař opětně vyslovil přá-
ni, by poměry polsko-rusínské alespoň částeč-
ně se upravily smírem v příčině reformy vo-
lebního řádu. K místodržiteli dru. Bobrzyň-
skému již před svátky velkonočními projevil
tužbu, aby stalo se vše, by volební reforma
byla co nejdříve uzákoněna. Teto stanovisko
flumočil také včera zase vůči hr. Stürgkhovi.
kterému pravil, že je nutno a žádoucno, aby
protivy, které vyskytly se v poslední době me-
zí polskými stranami o volební reformě, byly
dohodou urovnány.
Poln
Pavel
Stürgkh
Lvov
Vídeň
21
article
Z Vídně, 21. dubna. Poln. Korresp. ozna-
muje: Říšští a zemští poslanci dr. Stan. Glom-
biňski a dr. Alexander Skarbek přibyli
dnes ráno do Vídně a konferovali o 11. hod.
s ministrem financí ryt. Zaleským o halič-
ské volební reformě. Ministr podal vysvětlení,
jak vláda posuzuje nynější situaci v haličském
sněmu. Potom prohlásili oba poslanci, že jejich
strana souhlasiti může s vyřízením volební re-
formy v nynějším zasedání sněmovním jen pod
podmínkou, že návrh volební reformy bude
podstatně změněn. Proti tomu prohlásili roz-
puštění zemského sněmu za nevyhnutelné.
jestliže změny nenastanou. Vyjednávání s pol-
skými biskupy, kteí byli ve Vídni, vede ministr
vyučování ryt. Hussarek jménem ministerské-
ho předsedy hr. Stürgkha.
K demisi místodržitele Bobrziňského do-
vídá se „Slovo Polskie“, že aktivní ministr od-
pověděl několika polským poslancům, že mí-
stodržitel se nalézá in statu demíssionis a tu-
díž neúřaduje-
Z Vídně, 21. dubna. (V 11 hod.) (Zvláštní
telef. zpráva „Nár. Listů“.). Pozdě večer se
Poln
doktor
Stan
Alexander Skarbek
Stürgkh
Vídeň
23
article
TITANTC
TITANTC
V Paříži, 19. dubna.
Letí život Paříže. Zdá se, že není možno je
zmnožiti a učiniti složitějším. Chvíle, jež ubíhajt
jakoby neměly již místa pro větší počet událostí
Tisíci směry ten život jde, tisíci prostředky uchva-
cují a snaží se uchvátiti jeho projevy pozornos
a zájem lidí. Zdá se, že každou hodinou a každou
minutou diktuje toto město světu, jehož jest svě-
domím a jehož jest srdcem, kapitolu svých i jeho
dějin. Každá chvíle buduje a dovršuje obrovité dí-
lo, nikdy nedokončitelné, v němž člověk zazname-
nává svůj věčný zápas a věčnou touhu. A nad tím-
to dílem a vedle něho, jako jeho doplněk a jako
jeho osvěžení, slasti a požitky světa, půvabné jak
úsměvy a příjemné jako jarní květy. Zasahují
práce lidí, jsou lahodným doplákem života, jsou je-
ho nezbytnými složkami a jsou marnostmi a rozma-
rem. Vše splývá v jediný proud, jenž se nezastaví
jenž hovoří svou dunivou písní práce a svým ve-
selým popěvkem radosti života.
Zdá se, že Paříž jest příliš sobecká a že ne-
připustí, aby hlas odjinud zalehl sem a zde našel
sluchu. A přece jsou chvíle, kdy vše zmlkne, vše
se utlumí pod tíži jednoho mohutného dojmu. ži-
vot národa přináší své vzrušující chvíle. Zřídkaje
to radost; zpravidla smutek a často boj. A stane
se, že přijde vzrušující událost z dalekého světa
že v ruch Paříže, jenž se nezastaví, se přenese sta-
rostlivý neklid a dumavá melancholie.
Paříž
24
article
Nemožno nevpomenouti v tomto týdnu jedné
největších událostí z loňska, jež zneklidnila města,
ovládla jeho mysli a vyvolala v jeho srdcích tolik
krásného soucitu. Dne 15. dubna bylo tomu rak.
co za dubnového odpoledne, stejně zímavého a za-
smušilého dneska, jako tenkráte, ohlásila zvláštní
vydání novin katastrofu Titanicu. Byly to vlastně
jen trosky nejasných zpráv, jež cosi napovídaly, co
samy nevěděly dobře sděliti. Teprve zgenáhla,
druhého a třetího dne, bylo možno dozvěděti se
bližších podrobností a vytvořiti si jakýsi obraz
jedné z nejhrůznějších katastrof století, kdy slepá
síla přírody mechanicky zničí jako hračku nej-
důmyslnější a nejvyšší mocí odporu vypravenéo-
brovité dílo ligí
Nelze nevrátiti se k oněm dnům dubnovým
loňska, kdy jediná událost nám přikazovala zapo-
menouti na vše a zamýšleti se v dalekou a nevy.
zpytatelnou tragedii, jež se odehrála nad neko-
nečnými hlubinami moře za studené jarní noci.A
nelze nevmýšleti se v ony dny zde, kde přirozeně
vše bylo prožíváno s větší dychtivostí, v zemi, je-
jímž panstvím jest ono moře.
Titanik
25
article
Znova pročítám nedávno uveřejněnou zprávu
americké komise, přinášející po ukončení veškerého
jednání, vedeného s vynikající rozhodností a ne
stranností, ve výtahu hlavní obsah protokolů, za
bírajících tisíce stran. Ovšem i tuto publikac
nutno přijímati s reservou. Jistě neobsahuje omylu
ale co jsou všechny její údaje, všechny detaily pro-
ti tomu, co zůstává nevypovězenol Co jsou veškeré
zjištěné činy, všechny výpovědi proti oněm stům
stům tragedií, jež se odehrály v několika hodinách
a pak, když všechna naděje zmízela a všechen zá-
pas byl marný, v několika minutách a vteřinách
nitru těch, kteří bynuli. To jest právě bod z celé
události, jenž věčně bude bouřiti cit a věčně útočiti
na fantasii a touha, proniknouti tajemství těch lidí
kteří mřeli, jedni vznešeni, druzí malicherní, ta-
jemství, odnesená lhostejnými vlnami a pohroužená
do záhadných hlubin, budou věčně upoutávat
mysl.
Co víme konečně ze všech vypravování, jež by-
la shledána prostá i sensačně přibarvená? Zmatel
26
article
naplnil mysli lidí jakýmisi nezodpovědnými dojmy
Stalo se jistě mnoho krásného v oněch hrůznýci
chvílích, ale staly se i věcí hanebné. Zpráva ame
rické komise mluví svými úřadními slovy o těch
oněch. Titanic, jeho zařízení, organisace a správa
vychází neblaze z tohoto jednání a úloha, kterou
hrála loď Californian a její kapitán, nemůže
vzbuditi nežli odpor, zrovna tak jako čin druho
lodi Carpathie zasluhuje obdivu.
Jest jisto, že nemělo vůbec dojíti ke katastrofě
při nebezpečnosti plavby, a pakli k ní došlo, že
bylo dvakráte možno, aby všechny osoby byly za
chráněny. Titanic byl úplně v pásmu ledových hor
Večer před katastrofou byl se čtyř stran upozor-
něn na nebezpečí, přes to nejen nezdvojnásobí
hlídky, ale také nezmírnil rychlost, ba naopak v
chvílích srážky plul největší rychlostí, jež dosa-
hovala 572 mil proti 464 mílím prvého dne. Došlo
ke srážce a ledová hora prorazila loď ve značné
šířce v hloubi šesti metrů pod linií ponoru. Lehko-
myslná nedbalost a nedbalá obchodní dychtivost
přivodily katastrofu. V té chvíli sedm lodí bylo
vzdáleno od Titanicu na 19 až 500 mil. Nejbližší
lodí, Californian, mohla v půl hodině býti na místě.
Californian
Titanik
27
article
Neblahá organisace bezdrátové telegrafie však za-
vinila, že nedostala zprávu o neštěstí, ježto telegra-
fista již spal ve chvíli neštěstí. Ale přes to Cal-
fornian byl zpraven o neštěstí, neboť dokonce na
Titanic viděl, viděl výstřely raket, hlásícíe
ztroskotání, přes to kapitán lodi neučínil nic, aby
spěchal na záchranu. A zatím co na Californianu
se diskutovalo, která je to loď, co telegrafista spal
odehrávaly se hrůzné scény na Titanicu, opatřeném
sice nedostatečně čluny, ale přece tak vyprave-
ném, že mohlo býti zachráněno 1166 osob, zatím
co neblahým následkem bezhlavé organisace n
lodi i v člunech jich bylo zachráněno pouze 706
A ještě k dovršení hrůzy chvíle, poloprázdné čluny
vzdalující se překotně lodi, neučínily nejmenší, aby
přijaly jednotlivce, volající o pomoc a upírajícíl
nim oči, naplněné zoufalstvím svrchovaného zá-
pasu.
Zatím co poslední čluny za klidné, jasné, ale
nesmírně studené noci opouštěly loď, jež zvoln
klesala a jež posléze postavivši se do polohy kol-
mě, sjela do hlubin, aniž zbouřila hladinu, při-
jižděla na pomoc loď Carpathia, vzdálena ve chvíi
srážky na 58 mil. Čin této lodi jest nejkrásnějšín
momentem celé tragedie a to, jakým způsobem jed-
nal její kapitán, jest skutkem takové rozvážnosí
a šlechetnosti, že přináší v ony příšerné chvíle pa-
prsky klidu a smíření. Kapitán Carpathie, Arthu
Carpathie
Arthu
Titanik
28
article
H. Rostron, odepřel jakákoliv sdělení, omezujes
pouze na svůj úřadní referát komisi. Až teprv
nyní se dovídáme, ve výročí katastrofy, jaké byly
jeho chvíle z oné jarní noci. „Seribner's Magazine
přináší v posledním svém svazku jeho vzpomínky
jež doplňují kusá sdělení odjinud. Ve chvíli, kdy
kapitán uléhal, vrazil do jeho kajuty telegrafista,
zvěstuje pohromu Titanicu, již zvěděl pouze tou
náhodou, že podržel ještě na hlavě naslouchadlo
odstrojuje se ke spaní. Kapitán Rostron rozkázal
změníti směr lodi a sděliti Titanicu, že Carpathia
jede na pomoc. S obdivuhodnou obezřetností
jistotou, v nichž není stínu zakolísání, rozhodl
a připravil celou záchrannou práci. Zjištěna přesná
poloha lodi, veškero mužstvo svoláno, aby bylo
pohotově, topiči zdvojnásobeni, jídelny proměněny
v ložnice a v každé přikázán službou jeden z lé-
kařů, účetní a vrchní sleward pověřeni dohledem
nad umístěním trosečníků a zjištěním jich jmen
poddůstojníkům a kormidelníkům přikázéno do-
blédnouti na cestující lodí, aby nenastal zmatek
poplach. V kuchyních musilo býti připraveno do-
statečné množství čaje a polévky, nebylo zapo-
menuto nejmenší věci a nebylo nejmenšího zmatk
v přípravách zachraňovacích.
H Rostron
Rostron
Carpathia
Seribner ' s
Titanik
29
article
A tak za klidné noci, kdy hladina ležela ne-
hnutě, kdy vysoká obloha byla ozářena jasným
hvězdami, spěla Carpathia co nejrychleji na pomo
svému nešťastnému druhu, vyhýbajíe se opatrně
ledovým horám, jež neustále přicházely. Po plavbě
půl čtvrté hodiny setkala se Carpathia s prvnín
člunem a dověděla se první zprávy o katastrofe
Od svítání do osmi hodin byly všechny čluny na-
loděny a vysílení a zimou a hladem i hrůzou zmí-
rající frosečníci byli přijatí a opatřeni, jak nejlépe
se mohlo státi. Nutno čísti všechna vypravování
onoho ušlechtilého muže, jakým jest kapitán Ro-
stron, aby člověk měl úplný dojem z oněch chvil.
Carpathia
30
article
Nelze se ubrániti pohnutí při čtení oněch míst.
kde ličí, jak veškero mužtsvo lodi zahrnulo ne-
šťastníky pozorností, jak cestující Carpathie zdvoj-
násobovali svou péči o ně a nelze nepodiviti se
onomu, jenž s rozmyslností a vážností dovedlv
oné chvíli ovládnouti celou situaci a jednati s ve-
škerou důstojností a rozvahou velikého muže.
Je tomu rok. co obrovitá oceánská loď za-
padla do hlubin klidného moře za jasné a hvězdné
noci, unášejíc s sebou 1517 živých, více než polo-
vinu všech osob, jimž měla býti dočasným domo-
vem. Více než půl druhého tisíce tajemství života
a smrti zapadlo s ní na dno moře. Je marno snažit
se je proniknout, ale není možno neznepokolovati
se jimi, nevraceti se k nim. nečiniti je záležitostí
vlastního života. Ano, tolik rozumných naučení
přinesla katastrofa. Stane se, co mohlo vyvarovati
před ní onen nádherný kolos, jenž nechtěl znáti
překážek. Zreformuje se služba bezdrátové telegra-
fie, záchranná opatření na lodi budou jinak zaří-
zena. Vše bude lépe až do příšlí nové katastrofy.
A do té doby budou bdíti tam v hlubině oni mrtve
a vlny nikdy neprozradí hrůzu posledních chvi
jejich života ať bolestného ať šťastněho.
Rudoli Kepl.
Kepl