ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0dfabb00-8f0f-11dd-9f1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 27, person 77, work 6, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 22. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 109.
4 article
Na rannt avečerní listy předplácí se V Praze v admínistracii na měsle. na čtvrt leta . . . . 6 K —b s dvojí donáškon na měsic. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 7 K ez k ve fillálkách ne měslo . . . . . 2 K 80 Poštoui na měslo. . . . . . p na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsle. na čtvrtieta : . . K Dnešní číslo pro Prahu jest o 10 stranách, s přílohou pro venkov o 18 stranách.
Praha
5 article Opozděná akce vládní
Opozděná akce vládní v Čechách.
Čechy
6 article
Tak dlouho otálel ministerský předseda hr. Stürgkh s povinnou záštitou a pomoc království Českému proti těžkým škodám způsobovaným jeho hospodářství zemskému zlobou německé obstrukce, až tato již domní- vala se býti téměř u hrozného cíle svého Herostratského díla: u „vyhladovění“a zbankrotování Čechl Tu konečně přece se zhrozil ministerský předseda kon- cův, k nimž věci v Čechách spějí a vzchopil se k záchranné akci. Pozvav k sobě minulého téhodne předáky Němců českých, snažně a důtklivě prý jim domlouval, aby aspoň pro okamžik ustali ve své obstrukci a nechali sněm český rokovat a usnášet se aspoň prozatímném uspořádání a sanování financí zemských, poněvadž vláda přece nemůže ne- chat dojít k tomu, aby zemský výbor králov- ství Českého zůstal zhola beze všech pro- středků peněžních k obstarávání správy zem- ské, k vydržování tolikých ústavů humanit- ních, uměleckých a obecně prospěšných — slovem, aby v nejdůležitějším a nejpokročilej- ším království mocnářství habsburského krát- ce po úřadní oslavě pragmatické sankce na- dešla katastrofa zemského bankrotu. Uvedl delegátům Němců na mysl, jak by tím utrpěla důstojnost celé říše rakouské, jak by tím v očích ciziny poklesl její úvěr. Avšak, dle zpráv německého tisku, bylo vše lásky snažení páně Stürgkhovo marné Němečtí mluvčí odtušili mu, že nelze Něm- cům upustit od obstrukce prot sněmu českému ani na chvíli, po- kud my Čechové nesplníme dříve jejich známé národní a politické požadavky. — Slovem, pokud nevykou- píme a nezaplatíme jejich obstrukci cenou ji- mi diktovanou, koncesemi a obětmi nám ne- možnými. Po této konferenci německých de- legátů vzplanul v německo-nacionálním tá- boře nový bojovný ruch, a Liberec opět udával ostrou toninu.
Stürgkh Čechl Němec Stürgkhův Čecho Čechy Německo Liberec
7 article
Právě minulé neděle konala se tam pro- testní schůze německých nacionálů za pří- tomností poslanců Hartla, Schükra, Lehnerta a Kirchhofa, v níž zapřísaháni němečtí po- slanci, aby byli pamětlivi svého slavného sli- bu, jejž dali na počátku obstrukce voličům. že od ní neupustí, leč až budou německé požadavky zajištěny. A kam tyte němocké požadavky míří, pověděl ihned purk- mistr liberecký dr. Bayer, raduje se z toho. že „liberecká“ myšlenka: rozdělení Čeck vůčihledě dochází souhlasu a plně se osvěd- čuje. Přeje německým poslancům pevnou páteř v obraně tohoto lidového požadavku — Posl. Hartel na to hrozí: Pakliže vlád poskytne Čechům jakoukoliv pomoc, aby mo- hli dále vésti hospodářství zemské, buďsi při- kazováním údělů ze státních daní, nebo pro- středkováním půjček — přejdou něme- čtí poslanci z Čech také v parlamentě do oposice, ba i do obstrukce. Učitelové ať prý na nich nežádají pomoc tím způsobem že by Němci obětovali své požadavky něme- cké. Buď tedy vyrovnání, kterým požadavky německé se splní, anebo další německá ob strukce. Posl. Schücker připouští, že obstruk- ce také Němcům ukládá krušné oběti, všal tyto prý nicméně jsou menším zlem, nežli by byla jistota, že by se pak Němci již nikdy nemohli ubránit českému násilnictv a útisku. Každý Němec musí prý sobě dnes říci, že další vyjednávání s Čechyo vyrovnání jest marné. Proto prý Němci nevedli boj, aby teď Čechům pomohl
Hartl Schüker Lehnert Kirchhof doktor Bayer Posl Hartel Čecho Němec Čechy
8 article
z katastrofy, nýbrž musí v obstrukci pokra- čovat, až dosáhnou svého cíle. Pověstný dr Ringelhaan volal: „Musíme požadovat aby dluhy, které se nyní udělají, byly také těmi placeni, kdož půjčky podnikli. Jde- me těžkému boji vstříc, leč doufáme, že je vyhrajeme!“ Posl. dr. Turnwald pro nemoc nebyl s to, aby se súčastnil nedělní schůze německo-na- cionálního Vereinu libereckého, i zaslal don referát, v němž vytýká německým poslancům. že se v říjnu 1911 pustili do vyrovnacího jed- nání s Čechy bez pevného plánu, ačkol německý rozdělovací výbor byl už přichystal osnovu nového zemského zřízení. Němci sedlali prý takto koně od ocasu.
Ringelhaan Posl doktor Turnwald Němec Čechy I těžký boj
9 article
Reforma zemského zřízení podle toho, co on na veřejnost vyšlo, jest pro Němce ne- přijatelna zvláště z toho důvodu, že re- ferentský komitét nepřijal samostatně finanční určení národních sekcí zemského výboru podle národnostních obvodů země. Druhou chybou německých zástupců jest, že vešli na ná- vrh předsedy permanentního vý- boruhr. Clam-Martinice, aby také jazyková otázka státních úřadů Čechách pojata byla vobor vyrov- nacích otázek. Dr. Turnwald, tehdáž ne- mocen, nemohl prý se súčastniti příslušných jednání německého Verbandu, avšak postavi se proti tomu zvláštním přípisem, leč marně Jakmile tato jednání byla ve Vídni zahájena za účastenství německých zemských a říšských poslanců, prohlásili Češi, že nesmí býti pokra- čováno ve vyrovnacím jednání v Praze, doku jazyková otázka u státních úřadů nebude vy- řízena v jich smyslu příznivě. Z optimismu. dru. Turnwaldovi prý nepochopitelného, ne- mohli se Němci k tomu odhodlati, aby pro- hlásili zmar vyrovnacího jednání, ačkoli prý dr. Turnwald na schůzích Verbandu stále po- dával návrhy, aby se tak stalo. Zamítnut by v lednu 1912 jeho návrh, aby němečtí členové pracovního výboru zastavili své působení, jeho návrh společně s drem. Baernreitherem v dub- nu 1912 učiněný, aby přerušeno bylo jednán v otázce zeměpanských úřadů, byl zamítnut.
Němec Martinic doktor Turnwald Čech Baernreither Čechy Vídeň Praha
10 article
návrh na svolání permanentní komise schválen. neproveden však. Dopis k předsednictvu Ver- bandu, 2. července 1912, aby návrh zemského zřízení a znění Rollerových návrhů o jazykové otázce u státních úřadů byl poslancům sdělen. neměl výsledku. Návrh Turnwaldův dne 19 října 1912, aby svolána byla permanentní ko- mise, byl po dlouhé debatě přijat, ale správně neproveden, neboť na místě písemného zakro- čení u předsedy permanentního výboru, hr. Clam-Martinice, sdělil mu dr. Urban příleži- tostně usnesení Verbandu, úřadní odpověd však nedošla. To prý byla zase rána do vody. Dr. Turnwald vytýká také osmíčlennému ko- mitétu německému, že po stroskotání pokusu o hospodářské zasedání sněmu ihned vstoupil ve styk s vládou, jež zakročila o uvolnění sně- mu, aniž by se byli dohodli s německým zem- ským Verbandem. Další jednání německých poslanců s vládou jest prý již z toho důvodu bezúčelno, poněvadž souhlas s návrhy předse- dy ministerstva znamenal by úplný rozcho s dosavadní německou politikou v Čechách Pověstem o vládním komisaři a zvýšení zem- ských přírážek dr. Turnwald nevěří, poněvadž jsou to protiústavní opatření, k nimž by se vláda sotva prý odhodlala. Jinak by němečti poslanci byli přinuceni vstoupiti do oposice také na říšské radě. — Tak odzváněno v liberecké Turnhalle poslednímu pokusu vyrovnacímu dne 20. t.m umíráčkem. Nicméně s naší strany nevšímáno si li- berecké té provokace a dbáno toliko prospě- chu vlasti a dobrého práva i důstojnosti ná- roda vlastního.
Rollerův Turnwaldův Martinic doktor Urban Verbanda Turnwald Vera Čechy
11 article
Vyhovujíce obdrženému pozvání, dostavil se včera před 4. hodinou odpol. k minister- skému předsedovi hr. Stürgkhovi, u kte- rého meškal také ministr vnitra svob. p. Hei- nold,čeští poslanci: dr. Fořt. dr. Kra- mář, dr. Pazderka a dr. Viškovský a pobyli u něho do 1/48. večer. Ministerský předseda předložil jim vládní plán, kterak provisorně upravit finanční po- měry v království českém a kteral umožniti zasedání sněmu králov- stvíČeského, v němž by se tato provišor- ní úprava vyřídila. — O důležité konferenci te sděluje nám vídeňský náš zpravodaj „Hr. Stürgkh vylíčil zástupcům českých stran stanovisko vlády v ten rozum, v jakém byla sepsána odpověď ministerstva, daná zem- skému výboru království Českého, a žádal po- slance české, by podle záměrů vlády umožnil zemskému výboru království Českého, doku nebudou poměry urovnány definitivním vyří- zením otázek vyrovnacích, uspořádat provisorně hospodářství zemské a též učinit opatření stran požadav ků učitelských.
Stürgkh Fořt kra doktor Pazderka Viškovský Hradec
12 article
Čeští zástupci v rozpravě velmi zevrubně posuzovali podněty vládou podané. Zdůraznil stanovisko své v ten smysl, že finanční- pravu nemohou vykupovat žád- nými koncessemi politickými a trvají na junktim, které smluven bylo r. 1911 meži stranami sněmu království Českého ohledně s oučas- ného uzákonění reformy zemskk- ho zřízení se zákonnou úpravou jazykových poměrů při zeměpan ských úřadech. Slíbili hr. Stürgkhovi, ž vládní proposice předloží kompetentním sbo- rům.) Klidná a pevná ta odpověď práva pravdy české vůčí zarputilé křivdě a nevla- steneckému škůdnictví rušitelů sněmu krá- lovství Českého v jeho nezbytně nutné péč a práci o spořádané hospodářství. škůdníc oni usilují donutit nás ke kapitulaci. My vždy jsme a zůstaneme hotovi ke spravedlivému vyrovnání s lidem německým na základ jednoty vlasti a rovného práva obou národů ale nikdy neskloníme šíje před terorem a vy- děračstvím nesvědomitých urputníkův.
Stürgkh
13 title
Vídeňská konference m.-p. Stürgkha s českými poslanci
Stürgkh
14 article Z Vídně, 21. dubna.
Z Vídně, 21. dubna. Podněty, kteréž učinil v dnešní čtyř hodinové poradě se zástupci českých stran na sněmu království Českého m.-p. hrabě Stürgkh na základě usnesení ministerské rady, vyzněly v návrh, aby se konalo prů- pravné zasedání českého sněmu s ma- lým pracovním programem, jehož účelem bylo by usnésti se na některých opa- třeních provisorních. Tento plán byl východiskem, obsahem a předmětem dlouhé a velmi čilé rozpravy mezi českými delegáty a oběma členy vlády hr. Stürgkhem a bar. Heinoldem. Z infor- mací, kterých e nám dostalo o podrobno- stech rozmluvy této, nabyli jsme dojmu, že čeští zástupci postihli plně a cele nejen sví- zele a potíže opatření provisorních, které by nebyly menší, nežli při úpravě defini- tivní, ale také povážlivosti a nebezpečí je- jich a všechny tyto momenty stinné hr.
Stürgkh Vídeň Český m ministerský rada
15 article
Stürkghovi se vší nepokrytostí vyložili. Po- chyby, které po té stránce vyslovili, byly čerpány ze zkušeností, jakých nabylo se provisoriemi v Čechách za dob nedávno mi- nulých, ale byly také diktovány zřeteli na budoucnost. Následkem úvah takových ne- mohlo votum, jež pronesli zá- stupci čeští o vládních proposi- cícb, býti těmto příznivo. Jedno- myslně tlumočeno jimi přesvědčení českých stran, že náprava poměrů v království Českém nedá se zdárně uskutečniti žádnými prostředky zatímnými, nýbrž jen a jedině zákonným, trvalýma definitivním spořádáním a vyřízením sporů aktuálních a pilných. Čeští zá- stupcové nezůstavili hr. Stürgkha o svých ustálených a pevných názorech v pochybách nižádných. O konferenci vydána byla tato úřadní zpráva: Z Vídně, 21. dubna. (K. k.) Na pozván ministerského předsedy dostavili se dnes od- poledne čeští zemští poslanci dr. Fořt, dr Kramář, dr. Pazderka a dr. Viškovský do předsednictva ministerské rady, aby rokoval o umožnění zasedání českého zemského sně- mu se smluveným a obmezeným programem Posl. Švehla omluvil svou nepřítomnost. Na počátku konference, jíž se zúčastnil též mi- nistr vnitra svob. p. Heinold, vyložil mini- sterský předseda zevrubně pohnutky finan- čního a politického rázu, jež příměly vládu. aby navrhla takové zasedání a aby vešla ve styky se stranami o tomto plánu. Na to vy- líčil podrobně případný program takového zasedání. Na vývody ministerského předsedy byla navázána zevrubná rozprava, jíž se zu- častnili všichni přítomní poslanci. Ke konc porady, jež trvala od 1/44. hod. odpoledne do 7. hod. večer, prohlásili přítomní poslanci, že budou návrhy vlády bliže zkoumati a že je předloží svým klubům.
Stürgkh doktor Fořt Pazderka Viškovský Posl Švehla Heinold Čechy Vídeň doktor Kramář
16 article Haličská krise.
Haličská krise. Z Vídně, 21. dubna. Ministr vyučován ryt. Hussarek měl odpoledne poradu s ar- ménským arcibiskupem lvovským drem. To- dorowiczem, organisátorem haličsko-pol ského episkopátu proti reformě zemského vo lebního řádu, který dávno přestal být předmě tem sporu mezi Poláky a Rusíny haličskými nyní pak stal se předmětem sporu mezi pol skými stranami samými a záležitostmi nábo- ženskými a sociálními. Bylo nám sděleno, že z počátku pouze biskup tarnovský šel s drem Todorowiczem, jsa hmotně závislý na konser- vativním velkostatku. Oznamuje se nám dále, že ryt. Hussarek již v dřívějším stadiu působil na haličské bi- skupy, aby ve věci volební reformy nepoško- zovali církev, maříse volební opravu, která je potřebou země a lidu — avšak marně.
Hussarek Polák Rusín Todorowicz Vídeň
17 article
Polští bískupové žádají, by se zrušily pro- stě druhé mandáty, kterými vypraveno je ve volební reformě šest haličských měst. Praví že v některých městech tohoto druhého man dátu by se dostalo kandidátům židovským. T je spor, který netýká se ani Rusínů, ani polské strany lidové, kandidujíc toliko ve venkov ských okresech, spor však, který dotýká se velmi citelně strany demokratické, jež sotva se dá přiměti, aby se vzdala šesti mandátů Konservativci žádají, aby rozmnožil se počet zemských přísedících o jednoho, jsouce ochot- ni za to dáti náhradu Rusínům v některém o- boru. Konečně budiž konstatováno, že jak pol- ská strana lidová, tak také Rusíni trvají na kompromisu stran volební reformy uzavřenén a že polská strana lidová trvá na všeobecných volbách nových. Z Vídně, 21. dubna. Haličský místodržite dr. Michael Bobrzyňski je pevně od- hodlán odstoupiti. Netoliko z důvodů politi- ckých. Jej, který v saloně bytu svého má na průčelní stěně obraz býv. papeže Lva XII s jeho vlastnoručním věnováním „nejvěrněj- šímu synu mému“, obviňují biskupové polští že chce volební reformou Halič zradikalisovat že chce města haličská vydati židům a vůbec provozuje politiku protikatolickou. Dr. Bo- brzyňskí, který sám je konservativcem, ba
Rusín doktor Michael Bobrzyňski Bo Vídeň Halič
18 article
V drobném prodejit canní čislo a sobě . . za sk večorni na dh Ve filiálkach na venkova ranní čislo . . . . . večerní . . . . . . . . 5k lnseráty plati se hotově napřod. Předplacení a inserty přijíma udminlstrace v Marinniské ul., a. Tam nacházeji se táž redaken, tiskárna a ezpedine „Národnich Lisrů“ Rukopisy se navrasel
Národnich Lisr Marinniský ulice
19 article
který byl do té míry podezřelým klerikálem. že r. 1893, když sestavován byl koaliční ka- binet Plenerův-Windischgrätzův, nemohl se proto státi ministrem vyučování, jakkoli ne- božtík ministr ryt. Jaworski kandidaturu jeho podporoval nejhorlivěji, nýbrž ustoupit musil dru. Madeyskému, velice těžce nese tyto výtky a žaloby a chce z rozkolu svého s konserva- tivci odvoditi důsledky. Jsou však ještě jiné motivy, pro které hodlá vzdáti se úřadu: po- vahy osobní a soukromé. Jest ustavičnými ná- mahamí, ještě více pak ustavičnými třenicemi a zápasy domácími do té míry úplně vyčerpán. K tomu přistupují pak ohledy na rodinu. Ze všech pohnutek těch trvá na přijetí své de- mise ústně hr. Stürgkhovi podané. Z Vídně, 21. dubna. „Zeit“ oznamuje: Po- dle dosavadního jednání vlády s polsko-h a- ličským episkopátem je důvodná do- mněnka, že tento je sám překvapen důsledky svého jednání a záleží mu na tom, zdůraznit, že se nesrovnává s jeho snahami, domnívá-li se krakovské sídlo konservativců dosud vo- lební reformě haličské příznivé, že jednalo se biskupům o to, dáti katolíkům polsko-haličské závazné instrukce. Biskupové haličtí, pře- svědčí-li se, že je třeba revidovat svůj postup. odhodlají se k zabočení tím rychleji, čím vy- datnější by se stala úleva politické situace n celé čáře. Z Krakova, 21. dubna. Sem došly z Vídně zprávy, nezmizí-li ještě všechny naděje, že po- daří se překonat potíže, které nastaly v po- slední době v příčině reformy zemského voleb- ního řádu a způsobeny byly hlavně biskupya konservativci. Dokládá se, že obě tyto sku- piny před důtklivými domluvami a výstrahami. kterých dostalo se jim ve Vídni, dají se na ústup.
Plenerův Windischgrätzův Vídeň Krakov
20 article
Ze Lvova, 21. dubna. Věrohodná pověst označuje sekčního chéfa v ministerstvu vy- učování ryt. Madeyského za příštího mí- stodržitele haličského, poněvadž těší se úplně důvěře ministerského předsedy jako bývalý jeho praesidialista. „Poln. Nachrichten“ uvá- dějí dnes jako druhého kandidáta na místo mi- stodržitele kn. Pavla Sapíchu. Z Vídně, 21. dubna. V politických kruzích ubezpečuje se, že cisař opětně vyslovil přá- ni, by poměry polsko-rusínské alespoň částeč- ně se upravily smírem v příčině reformy vo- lebního řádu. K místodržiteli dru. Bobrzyň- skému již před svátky velkonočními projevil tužbu, aby stalo se vše, by volební reforma byla co nejdříve uzákoněna. Teto stanovisko flumočil také včera zase vůči hr. Stürgkhovi. kterému pravil, že je nutno a žádoucno, aby protivy, které vyskytly se v poslední době me- zí polskými stranami o volební reformě, byly dohodou urovnány.
Poln Pavel Stürgkh Lvov Vídeň
21 article
Z Vídně, 21. dubna. Poln. Korresp. ozna- muje: Říšští a zemští poslanci dr. Stan. Glom- biňski a dr. Alexander Skarbek přibyli dnes ráno do Vídně a konferovali o 11. hod. s ministrem financí ryt. Zaleským o halič- ské volební reformě. Ministr podal vysvětlení, jak vláda posuzuje nynější situaci v haličském sněmu. Potom prohlásili oba poslanci, že jejich strana souhlasiti může s vyřízením volební re- formy v nynějším zasedání sněmovním jen pod podmínkou, že návrh volební reformy bude podstatně změněn. Proti tomu prohlásili roz- puštění zemského sněmu za nevyhnutelné. jestliže změny nenastanou. Vyjednávání s pol- skými biskupy, kteí byli ve Vídni, vede ministr vyučování ryt. Hussarek jménem ministerské- ho předsedy hr. Stürgkha. K demisi místodržitele Bobrziňského do- vídá se „Slovo Polskie“, že aktivní ministr od- pověděl několika polským poslancům, že mí- stodržitel se nalézá in statu demíssionis a tu- díž neúřaduje- Z Vídně, 21. dubna. (V 11 hod.) (Zvláštní telef. zpráva „Nár. Listů“.). Pozdě večer se
Poln doktor Stan Alexander Skarbek Stürgkh Vídeň
22 title
FEUILLETON
23 article TITANTC
TITANTC V Paříži, 19. dubna. Letí život Paříže. Zdá se, že není možno je zmnožiti a učiniti složitějším. Chvíle, jež ubíhajt jakoby neměly již místa pro větší počet událostí Tisíci směry ten život jde, tisíci prostředky uchva- cují a snaží se uchvátiti jeho projevy pozornos a zájem lidí. Zdá se, že každou hodinou a každou minutou diktuje toto město světu, jehož jest svě- domím a jehož jest srdcem, kapitolu svých i jeho dějin. Každá chvíle buduje a dovršuje obrovité dí- lo, nikdy nedokončitelné, v němž člověk zazname- nává svůj věčný zápas a věčnou touhu. A nad tím- to dílem a vedle něho, jako jeho doplněk a jako jeho osvěžení, slasti a požitky světa, půvabné jak úsměvy a příjemné jako jarní květy. Zasahují práce lidí, jsou lahodným doplákem života, jsou je- ho nezbytnými složkami a jsou marnostmi a rozma- rem. Vše splývá v jediný proud, jenž se nezastaví jenž hovoří svou dunivou písní práce a svým ve- selým popěvkem radosti života. Zdá se, že Paříž jest příliš sobecká a že ne- připustí, aby hlas odjinud zalehl sem a zde našel sluchu. A přece jsou chvíle, kdy vše zmlkne, vše se utlumí pod tíži jednoho mohutného dojmu. ži- vot národa přináší své vzrušující chvíle. Zřídkaje to radost; zpravidla smutek a často boj. A stane se, že přijde vzrušující událost z dalekého světa že v ruch Paříže, jenž se nezastaví, se přenese sta- rostlivý neklid a dumavá melancholie.
Paříž
24 article
Nemožno nevpomenouti v tomto týdnu jedné největších událostí z loňska, jež zneklidnila města, ovládla jeho mysli a vyvolala v jeho srdcích tolik krásného soucitu. Dne 15. dubna bylo tomu rak. co za dubnového odpoledne, stejně zímavého a za- smušilého dneska, jako tenkráte, ohlásila zvláštní vydání novin katastrofu Titanicu. Byly to vlastně jen trosky nejasných zpráv, jež cosi napovídaly, co samy nevěděly dobře sděliti. Teprve zgenáhla, druhého a třetího dne, bylo možno dozvěděti se bližších podrobností a vytvořiti si jakýsi obraz jedné z nejhrůznějších katastrof století, kdy slepá síla přírody mechanicky zničí jako hračku nej- důmyslnější a nejvyšší mocí odporu vypravenéo- brovité dílo ligí Nelze nevrátiti se k oněm dnům dubnovým loňska, kdy jediná událost nám přikazovala zapo- menouti na vše a zamýšleti se v dalekou a nevy. zpytatelnou tragedii, jež se odehrála nad neko- nečnými hlubinami moře za studené jarní noci.A nelze nevmýšleti se v ony dny zde, kde přirozeně vše bylo prožíváno s větší dychtivostí, v zemi, je- jímž panstvím jest ono moře.
Titanik
25 article
Znova pročítám nedávno uveřejněnou zprávu americké komise, přinášející po ukončení veškerého jednání, vedeného s vynikající rozhodností a ne stranností, ve výtahu hlavní obsah protokolů, za bírajících tisíce stran. Ovšem i tuto publikac nutno přijímati s reservou. Jistě neobsahuje omylu ale co jsou všechny její údaje, všechny detaily pro- ti tomu, co zůstává nevypovězenol Co jsou veškeré zjištěné činy, všechny výpovědi proti oněm stům stům tragedií, jež se odehrály v několika hodinách a pak, když všechna naděje zmízela a všechen zá- pas byl marný, v několika minutách a vteřinách nitru těch, kteří bynuli. To jest právě bod z celé události, jenž věčně bude bouřiti cit a věčně útočiti na fantasii a touha, proniknouti tajemství těch lidí kteří mřeli, jedni vznešeni, druzí malicherní, ta- jemství, odnesená lhostejnými vlnami a pohroužená do záhadných hlubin, budou věčně upoutávat mysl. Co víme konečně ze všech vypravování, jež by- la shledána prostá i sensačně přibarvená? Zmatel
26 article
naplnil mysli lidí jakýmisi nezodpovědnými dojmy Stalo se jistě mnoho krásného v oněch hrůznýci chvílích, ale staly se i věcí hanebné. Zpráva ame rické komise mluví svými úřadními slovy o těch oněch. Titanic, jeho zařízení, organisace a správa vychází neblaze z tohoto jednání a úloha, kterou hrála loď Californian a její kapitán, nemůže vzbuditi nežli odpor, zrovna tak jako čin druho lodi Carpathie zasluhuje obdivu. Jest jisto, že nemělo vůbec dojíti ke katastrofě při nebezpečnosti plavby, a pakli k ní došlo, že bylo dvakráte možno, aby všechny osoby byly za chráněny. Titanic byl úplně v pásmu ledových hor Večer před katastrofou byl se čtyř stran upozor- něn na nebezpečí, přes to nejen nezdvojnásobí hlídky, ale také nezmírnil rychlost, ba naopak v chvílích srážky plul největší rychlostí, jež dosa- hovala 572 mil proti 464 mílím prvého dne. Došlo ke srážce a ledová hora prorazila loď ve značné šířce v hloubi šesti metrů pod linií ponoru. Lehko- myslná nedbalost a nedbalá obchodní dychtivost přivodily katastrofu. V té chvíli sedm lodí bylo vzdáleno od Titanicu na 19 až 500 mil. Nejbližší lodí, Californian, mohla v půl hodině býti na místě.
Californian Titanik
27 article
Neblahá organisace bezdrátové telegrafie však za- vinila, že nedostala zprávu o neštěstí, ježto telegra- fista již spal ve chvíli neštěstí. Ale přes to Cal- fornian byl zpraven o neštěstí, neboť dokonce na Titanic viděl, viděl výstřely raket, hlásícíe ztroskotání, přes to kapitán lodi neučínil nic, aby spěchal na záchranu. A zatím co na Californianu se diskutovalo, která je to loď, co telegrafista spal odehrávaly se hrůzné scény na Titanicu, opatřeném sice nedostatečně čluny, ale přece tak vyprave- ném, že mohlo býti zachráněno 1166 osob, zatím co neblahým následkem bezhlavé organisace n lodi i v člunech jich bylo zachráněno pouze 706 A ještě k dovršení hrůzy chvíle, poloprázdné čluny vzdalující se překotně lodi, neučínily nejmenší, aby přijaly jednotlivce, volající o pomoc a upírajícíl nim oči, naplněné zoufalstvím svrchovaného zá- pasu. Zatím co poslední čluny za klidné, jasné, ale nesmírně studené noci opouštěly loď, jež zvoln klesala a jež posléze postavivši se do polohy kol- mě, sjela do hlubin, aniž zbouřila hladinu, při- jižděla na pomoc loď Carpathia, vzdálena ve chvíi srážky na 58 mil. Čin této lodi jest nejkrásnějšín momentem celé tragedie a to, jakým způsobem jed- nal její kapitán, jest skutkem takové rozvážnosí a šlechetnosti, že přináší v ony příšerné chvíle pa- prsky klidu a smíření. Kapitán Carpathie, Arthu
Carpathie Arthu Titanik
28 article
H. Rostron, odepřel jakákoliv sdělení, omezujes pouze na svůj úřadní referát komisi. Až teprv nyní se dovídáme, ve výročí katastrofy, jaké byly jeho chvíle z oné jarní noci. „Seribner's Magazine přináší v posledním svém svazku jeho vzpomínky jež doplňují kusá sdělení odjinud. Ve chvíli, kdy kapitán uléhal, vrazil do jeho kajuty telegrafista, zvěstuje pohromu Titanicu, již zvěděl pouze tou náhodou, že podržel ještě na hlavě naslouchadlo odstrojuje se ke spaní. Kapitán Rostron rozkázal změníti směr lodi a sděliti Titanicu, že Carpathia jede na pomoc. S obdivuhodnou obezřetností jistotou, v nichž není stínu zakolísání, rozhodl a připravil celou záchrannou práci. Zjištěna přesná poloha lodi, veškero mužstvo svoláno, aby bylo pohotově, topiči zdvojnásobeni, jídelny proměněny v ložnice a v každé přikázán službou jeden z lé- kařů, účetní a vrchní sleward pověřeni dohledem nad umístěním trosečníků a zjištěním jich jmen poddůstojníkům a kormidelníkům přikázéno do- blédnouti na cestující lodí, aby nenastal zmatek poplach. V kuchyních musilo býti připraveno do- statečné množství čaje a polévky, nebylo zapo- menuto nejmenší věci a nebylo nejmenšího zmatk v přípravách zachraňovacích.
H Rostron Rostron Carpathia Seribner ' s Titanik
29 article
A tak za klidné noci, kdy hladina ležela ne- hnutě, kdy vysoká obloha byla ozářena jasným hvězdami, spěla Carpathia co nejrychleji na pomo svému nešťastnému druhu, vyhýbajíe se opatrně ledovým horám, jež neustále přicházely. Po plavbě půl čtvrté hodiny setkala se Carpathia s prvnín člunem a dověděla se první zprávy o katastrofe Od svítání do osmi hodin byly všechny čluny na- loděny a vysílení a zimou a hladem i hrůzou zmí- rající frosečníci byli přijatí a opatřeni, jak nejlépe se mohlo státi. Nutno čísti všechna vypravování onoho ušlechtilého muže, jakým jest kapitán Ro- stron, aby člověk měl úplný dojem z oněch chvil.
Carpathia
30 article
Nelze se ubrániti pohnutí při čtení oněch míst. kde ličí, jak veškero mužtsvo lodi zahrnulo ne- šťastníky pozorností, jak cestující Carpathie zdvoj- násobovali svou péči o ně a nelze nepodiviti se onomu, jenž s rozmyslností a vážností dovedlv oné chvíli ovládnouti celou situaci a jednati s ve- škerou důstojností a rozvahou velikého muže. Je tomu rok. co obrovitá oceánská loď za- padla do hlubin klidného moře za jasné a hvězdné noci, unášejíc s sebou 1517 živých, více než polo- vinu všech osob, jimž měla býti dočasným domo- vem. Více než půl druhého tisíce tajemství života a smrti zapadlo s ní na dno moře. Je marno snažit se je proniknout, ale není možno neznepokolovati se jimi, nevraceti se k nim. nečiniti je záležitostí vlastního života. Ano, tolik rozumných naučení přinesla katastrofa. Stane se, co mohlo vyvarovati před ní onen nádherný kolos, jenž nechtěl znáti překážek. Zreformuje se služba bezdrátové telegra- fie, záchranná opatření na lodi budou jinak zaří- zena. Vše bude lépe až do příšlí nové katastrofy. A do té doby budou bdíti tam v hlubině oni mrtve a vlny nikdy neprozradí hrůzu posledních chvi jejich života ať bolestného ať šťastněho. Rudoli Kepl.
Kepl