ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 0e01e6f0-8f0f-11dd-9c45-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 170, place 74, org 28, work 7
1 masthead
22. dubna 1913, Číslo 109.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3
4 article
i Němci nazývají největším úspěchem spo- jenců do přímoří. Ale nyní Slovaně cítí, že stará nepřízeň zase proti nim zdvihá hlavu Ona je nutí, aby byli bdělí a měli se na po- zoru, aby většinu toho, co vyhráli ve válce, neprohráli v míru. Proto srbský národ v Srb- sku a na Černé Hoře, ač dává přednost míru. z opatrnosti musí zůstati připraven na všecky případnosti. Tato nutnost nemění dobrého rozpoložení mysli, ve kterém nyní veškeren srbský národ žije. Ani jeho síly fysické a ho- spodářské nejsou vyčerpány. Co válkou ztra- ceno, již zase nahrazeno. A bude ještě naděj- něji, až do státního organismu Srbskaa Černé Hory počnou téci živné šťávy z doby- tých území. Ruská srdce pro Černou Horu. Heroický boj, jejž malá Černá Hora ne- podniká již jen proti Turkům, jako dotud vždycky, nýbrž proti všem evropským velmo- cem a mezi nimi i proti Rusku, získal jí Rusku ještě mnohem více sympatií, než se do- sud těšila. Politické listy uveřejňují sympati- cké články, ano i básně na její oslavu, a v Pe- trohradě se právě utvořil „Rusko-černohor- ský dobročinný spolek“, jenž v sobě soustředi všecky přátele Černé Hory, co jich v celém ledlja n Rusku.
Němec Srb Turek Černá hoře Rusko Černá Hora
5 article
Ustavující valná hromada nového spolku konala se za předsednictví posl. A. S. Giži- ckého. Shromáždění telegraficky pozdravilo krále Nikolu, jenž ihned telegraficky poděko- val. Když telegram černohorského krále pře- čten, shromáždění vypuklo v bouřlivý jáso a vojenská hudba zahrála ruskou a černohor- skou hymnu. Na tribunu pak vystoupil Černohorec ar- chimandrit Makarij Uskokovič, jenž měl ho- roucí řeč o minulosti Černé Hory. Narýsovav její historii do konce 17. stoleti, přistoupi k epoše, kdy Černá Hora, osvobodivši se o domácích poturčenců, stala se spojencem Ru- ska. To bylo za Petra Velikého. Černá Hora na jeho vyzvání zahájila válku s Tureckem ale Petra postihl nezdar na Prutu a on prosii Černohorce, aby zastavili nepřátelství a za- chovali své síly na jinou dobu, až jich Ruske zase bude potřebovat. To bylo v momentě kdy Černohorci již již zadávali Turecku roz- hodnou ránu. Černohorci poslechli a plačíce utírali handžáry. Ale těšili se z toho, že prc- litá krev bude těsným úvazkem, spojujícím s Černou Horou Rusko. Od té doby pomáhali
A S Giža Petro Černohorec Černá Hora Turecko Rusko Makarij Uskokovič
6 article
Rusku v každé válce, kterou vedlo s Ture- ckem. Ale když r. 1809 Černá Hora dobyla Boky Kotorské a Dubrovníka na Francouzích, car Alexandr I. se chtěl těmito zeměmi za- vděčiti většímu spojenci, Rakousku, a vyzval Černou Horu, aby je Rakousku ustoupila, což ona učinila. Vídeňský kongres pak tyto kon- činy potvrdil Rakousku. Černá Hora opět hořce zaplakala, ale potlačila své city a za- chovala Rusku věrnost. A hle, nyní ii po- tkalo nové hoře! Na skaderských výšinách Evropa zřídila pro Černou Horu druhou Gol- gotu. Tam nyní ukřižují nejen Černou Horu, nýbrž i právo a křesťanskou spravedlnost Na kříži visí Černá Hora a dožív poslední své minuty. Její utrpen zvýšeno tím, že nevidí pod svým křížem svého severního bratra, jemuž vždycky byla až k smrti od- dána. Tento bratr ji zapřel ja ko druhdy Petr Krista... Otevřená řeč archimandrita Makarija učinila na přítomné Rusy ohromný dojem. Čest jim, že snesou a uznávají pravdu. Mno- hým vstoupily do očí slzy. Konstatovati možno: srdce všeho ruské- ho národa nikdy ještě tak vřele pro Černou Horu nebilo, jako v tomto okamžiku, kdyžj všichni opustili — i Rusko.
Bok Francouz Krist Makarija Rus Rusko Rakousko Evropa
7 article Slovanské hnutí v Rusku.
Slovanské hnutí v Rusku. Týdenní „slovanský oběd“ v Petrohradě konal se minulý čtvrtek. Zájem pro slovanskou myšlenku v Petrohradě stále roste. Předsedal gen. Rudanov- ský, junák osvoboditelné války r. 1877. Mezi pří- tomnými byli prof. Georgov ze Sofije, prof. Běli z Bělehradu, bulharský gen. Grujev a j. Všeobec- nou pozornost obrátila na sebe řeč prof. Běliče, jenž pravil, že je třeba, aby srbsko-bulharská smlouva byla zrevidována za tím účelem, aby se Srbům dostalo spravedlivosti, neboť oni i více voj- ska do pole postavili, než se zavázali, i větších úspěchů dosáhli, než se předpokládalo. Po návrhu A. N. Brjančaninova zaslány telegramy černohor- skému králi Nikolovi a černohorskému generálu Mitru Martinoviči za to, že se rozhodli neodstou- piti od Skadru; při tom dodáno, že ruské veřejné mínění rozchází se s míněním ruského konsula ve Skadru Müllera, že Černá Hora Skadru nepotře- buje: Rusové vroucně přejí Černé Hoře, aby se Skader stal jejím. Po návrhu D. N. Verguna poslá- ny telegramy ministerským předsedům Gešovu, Pa- šiči a Venizelovi toho obsahu, že Rusové očeká- vají, že balkánští spojenci po vítězné válce ukáží se k sobě spravedlivými a rozdělí se tak, aby všichni byli uspokojeni, což je podmínkou trvání balkánského spolku, jenž se stal nevyhnutelným jak samým spojencům, tak všemu Slovanstvu.
Georgov profesor Bělič Srba A N Brjančaninův Martinovič Müller Rus Skader D N Vergun Rusko Petrohrad Bělehrad Skadr Černá hoře
8 article Ruský generál pokutován pro slovanskou manifestací.
Ruský generál pokutován pro slovanskou manifestací. Mezi těmi, kdož o prvé slovanské manifestac v Petrohradě byli policií vyzváni, aby „se rozešli“ ale neuposlechli; byl také generál Ivanov. Grado- načalník gen. Dračevský diktoval mu za to pokutu 100 rublů, jež by změněna byla v měsíčné vězení kdyby nebyla složena do tří dnů. Proti polskému jazyku. Paradoxon jen v ruské státní radě možné: tam Polák Szebeko a baltický Němec baron Ro- sen projevili více smyslu pro mezinárodní význam slovanské solidárnosti než pánové Stišinský, Gurko, Durnovo a t. d. Szebeko, vůdce polské skupiny ve státní radě, připomněl — k pohoršení ruské státní rady— že usnesení o vyloučení polského ja- zyka z radnic v království Polském úvítají v Ber- lině a ve Vídni. Baron Rosen, bývalý ruský diplo- mat v Americe, který měl kdysi odvahu upozornit na nebezpečí japonské války, ale mluvil tehdy k hluchým uším, se stejným úspěchem i tentokráte marně ukazoval na mezinárodní situaci a marně volal, aby pečovali o to, ať ve chvíli nebezpečí různoplemenné obyvatelstvo ruské říše povstane svorně s velkým národem ruským. Státní rada vět- šinou 74 hlasů proti 53 přijala doplňující návrh Stišinského, Gurka a Kobylinského, kterým pol- ský jazyk je vyloučen nejen z korespondence a vnitřní řeči úřadní, ale i z porad městské rady.
Ivanov Dračevský Polák Szebeko Němec ro Stišinský Gurko Durnův Baron Rosen Kobylinský Petrohrad Vídeň Amerika
9 article
Nad to změnili ještě i název zákona, aby nic tam nepřipomínalo slovo „Polák“: v záhlaví slova „carstvo Polské“ nahrazena vypočítáváním všech gubernií, v nichž zákon nabude platnosti. Poněvadž státní rada pozměnila původní návrh, přijatý du- mou, bude hosudarstvenná duma ještě jednou předloze rokovat. Vláda souhlasila patrně s protipolským opatře- ním, poněvadž prohlásila, že přijímá návrhy zvlášt- ní komise státní rady, která vládní osnovu podstat- ně změnila, i proto, že ve státní radě se řídí vět- šína členů podle přání shora. Zmatek v hlasování nastává jen tehdy, když členové státní rady nevědí dobře, čeho si v nejvyšších kruzích přejí. Třeba si dobře všimnouti této lekce o slovan- ské vzájemnosti, kterou nám dali členové ruské státní rady. Třeba pamatovat na to, že zákono městské samosprávě v království Polském vlékl se po tři léta zákonodárnými institucemi, poněvad mezi nim a osnovou zákona o vydělení cholmské gubernie bylo stanoveno junctim, poněvadž ruské strany výrazně a opětně se ujišťovalo, že Cholmština jest náhradou Rusům za samosprávné zřízení městské a zemské. P. A. Stolypina jistě nelze podezřívat ze sentimentálnosti vůči Po- lákům a přece z jeho podnětu vyšla osnova zákona o městské samosprávě. Chápal tento státník, že nelze smír Poláků získávat jen údery. Stolypin aspoň, bral-li jednou rukou, dával druhou. O Kokovcova čekalo se více, čekalo se, že nebude zbytečně jitřit osudný spor slovanských sousedů.
Polák Rus Stolypin
10 article
Zatím... „Kurjer Warszawski“ sestavil krátkou rozvahu polské kořisti za vlády Kokovcova: schvá- lení cholmské předlohy; osud městské samosprávy prosincové prohlášení Kokovcova o Polácích; ta- jemný stav návrhu o zemské samosprávě v krá- lovství Polském; usnesení komise dumské proti soukromým školám polským. Tak se plní sliby z r. 1904. 1905 a 1908 „Ruskoje Slovo“ správně připomíná, že poku- sy poruštit Poláky k cíli nevedou a Poláky jen dráždí proti Rusům. Jak jinak si vedou Angličané ve svých osadách. Každý anglický úřadník v Indi musí znát místní jazyk. Na Ceyloně každý obža- lovaný je tázán, v jakém jazyku si přeje vypovídat a před jakou porotou chce stát, zda před angli- ckou či singalézskou. Svědčí to jen o spravedlno- sti anglických porotců, že domorodci obyčejně si žádají anglickou porotu. „Koho my posíláme do Polska? — plá se „Russkoje Slovo“. — Naši úřad- nici v Polsku jsou větším dílem karieristé, anebo odpadky Petrohradu. Lidé, kterých netrpí v cen- trálních guberniích. Tito lidé, v kulturnějším pro- středí, tito „páni“ chovají se jak lokaji, začínají mluvit polsky ne ze zdvořilosti, ale aby se za- vděčili! A zároveň pronásledují polský jazyk!“ Jest, bohužel, mnoho jizev na těle ruského státu, ale naprosto nesprávná methoda jest zace- lovat je stálým jitřením. Tím se pracuje pour l roi de Prusse.
Kurjer Warszawski Polák Rus Angličan Ind Pruss Polsko Petrohrad
11 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. Srbská vojska, která od severu zatlačila Dža- vida pašu k jihu po řeku Semen, na řece Skumbi byla vítána Albanci jako osvoboditelél Jižní břeh Krymu, který stává se právem ruskou Rivierou, bude konečně spojen s ostatním Ruskem železnicí, která půjde z konečné stanice Sevastopole poděl břehu přes Jaltu až do Alušty Plán trati z Bakčisaraje do Jalty padl. Současně se jedná o návrhu železné dráhy z Chersona při ústí Dněpru na Džankoj do Evpatorie. Ministerstvo obchodu povolilo 3 miliony rublů na doplnění evpa- torijského přístavu.
Krym Ruska Riviera Rusko Sevastopol Jalta Alušta Dněpr Džankoj
12 article
V polském měsíčníku „Echo literacko-arty- styczne“ uveřejňuje velmi důkladnou práci o po- měrech Ukrajinců na Rusi prof. Stanislav Zale- ski. Podle Zaleského jediným znakem ukrajinského hnutí jest ukrajinský tisk. R. 1912 vycházelo n Rusi 8 ukrajinských časopisů, které se objevily větším dílem teprve po r. 1905. V Kyjevě sedmý rok vychází pokrokový denník „Rada“, národně- ukrajinský směr zastupuje charkovský týdenník Snip (Snop), kromě toho vycházejí populární časo- pisy: Ridnyj kraj. Moloda Ukrajina. Svitlo. Selo, Ukrainska chata, a vážný měsíčník „Literaturno- naukovyi Vistnik“, řízený prof. Hruševským. Prof. Zaleski soudí, že nynější stav ukrajinského časo- pisectva jest předzvěstí národního obrození, kdežto varšavské „Slowo“ poznamenává k jeho vývodům Osm časopisů na 40- aneb aspoň 20milionový ná- red je velmi málo. Ale přece číslo jaksi charakte- risuje sílu ukrajinského hnutí. Dr. Zaleski, ačkoli jo naplněn vřelou přízní k ukrajinskému hnutí, za- znamenává, že lidé, dotčení velkým optimismem nebo trpící daltonismem, mohou vidět v tom hnute cos více než rostlinu, která teprve klíčí a vyža- duje mnohé péče a tepla, aby ji mráz nespálil Urginský chutuchta projevil v posledním liste čínskému presidentovi souhlas obnovit vyjedná- vání. Ústupnost chutuchtova vykládá se vnitřním zápletkami mezi chutuchtou a mongolskými kní- žaty. Na rozhodnutí chuluchtovo mělo prý vliv poselství, které se právě vrátilo z Petrohradu— zklamáno.
Ukrajinec Rus profesor Stanislav Zala Hruševský Zaleski doktor Rus Kyjev Selo Petrohrad Ridnyj kraj
13 article
Podle petrohradské zprávy »Ruského Slova« ruská diplomacie velmi vřele si přeje, aby bul- harsko-srbský spor byl vyřízen přátelsky. Snaha Bulharska o nadvládu na Balkáně nebude v Pe- trohradě podporována, poněvadž Rusko má stejně zájem o silné Srbsko, jak o silné Bulharsko. S ru- ského hlediska je žádoucno, aby Bitolje. Veles Prilep přešly k Srbům. — Čarykov před odjezdem na Balkán kladl na srdce red. A. A. Stolypinovi, aby všemožně psal pro smíření obou slovanských národů na Balkáně. V záležitosti poslance V. N. Lvova, který prý denuncoval řečníky ze slovanského banketu u Kokovcova, čestný soud přiznal, že řeč Saven- kovh nebyla protidynastického rázu, ale že jiné výklady o rázu Savenkovy řeči vznikly pod do- jmem úsudků poslance Lvova. O poméru Lvova ke Kokovcovu přímo se nejednalo. Špinavé prádlo v říšském sněmu něme- ckém.
Bitolj Veles Srba Stolypin Lvov Savenkův Bulharsko Balkán Rusko Srbsko Lvov
14 article
Odhalení poslance dra. Liebknechta o neka lých praktikách firem, které jsou ve spojení s vo- jenskou správou německou, bude míti další dohru v říšském sněmu. Liberální tisk německý prohla- šuje, že musí býti zjednáno úplné jasno a nutno odstraniti všechny zlořády. Sdělení o rejdech Německé továrny na zbraně a náboje týká se případu, jenž se udál před třemi lety a o němž se již v říšském sněmu stala zmínka ale za vyřízenou nelze tuto záležitost pokládati Je zjištěno, že byl učiněn pokus, dostati do fran- cozského tisku článek, aby se v Německu způso- bila nálada pro zvýšené zbrojení. Ministrem vo- jenství uvedené vysvětleni generálního ředitelství že článek měl jen za účel zvěděti něco určitého o úmyslech francouzské vojenské správy z jejího popření nestačí na omluvu takových rejdů, ani kdyby se mu věřilo. Zůstává trapný dojem, že firma, která je ve spojení s vojenskou správou, pokusila se o tiskový manévr, o němž lze souditi, že měl sloužiti jejím obchodním zájmům.
Liebknecht Německo
15 article
V případě Kruppově, o němž není vyšetřováni ježtě skončeno, je dle vysvětlení ministra vojenství zjištěno, že nižší úřadník berlínské agentury firmy Kruppovy svedl několik šikovatelů, že mu učinili sdělení, která se nesrovnávala s jejich služební povinností, a že na tom měl účastenství také jeden střední úřadník. To padá samo o sobě těžce na váhu. Tvrzení firmy Kruppovy, že při tom jdeo pomstu propuštěného úřadníka, nic na věci ne- mění a naproti ujišťování firmy, že essenský úřad- ník její, šl. Dewitz, nemá s věcí co činiti, stojí po- sud nepopřené tvrzení, že v pokladně šl. Dewitze byly nalezeny a zabaveny tajné zprávy. Ministrova chvála vlasteneckých zásluh Kruppových nemůže ovšem zmírniti obvinění z nekalých skutků. Velmi podivně také vypadá zaručená zpráva „Lok.- Anz.“, že ministr vojenství se sociálně-demokrati- ckým poslancem Liebknechtem přímo smluvil, aby sváj materiál proti Kruppovi prozatím nesděloval veřejnosti. Ministr ostatně slíbil, že o průběhu vyšetřování podá říšskému sněmu zprávu a tusi sociální demokraté nedají ujíti příležitost k nové debatě. „Figaro“ ohražuje se proti tvrzení, že by byl přijal nějaký článek s německé strany o francouz- ském zbrojení a vyzývá Liebknechta, jenž jméno tohoto listu v říšském sněmu vyslovil, aby označil článek, jejž měl na mysli.
Kruppův Liebknecht Krupp Figaro Kruppův essenský úřad Anza
16 article
Konference v Bernu. V nynější době zvýšeného napětí mezi Franci a Německem, k němuž dalo podnět ohromné ně- mecké zbrojení, je zajímavo, že ve francouzské veřejnosti byl příznivě přijat návrh členů národní rady švýcarské, aby se v Bernu sešla konference irancouzských a německých parlamentníků, která by zkoumala cesty a prostředky, jež mohou věsti ke sblížení mezi Francií a Německem. „Temps píše, že text pozvání, zaslaného parlamentníkům obou zemí, jeví smýšlení a citv které jsou ke cti ušlechtilé republice helvetské a přísluší jí dík za její iniciativu. Parlamentní sku- pina stoupenců rozhodčího soudu rozhodla se již zúčastniti se konference v Bernu i jeví se vše- obecná sympatie k tomuto pokusu. Ve Franci všichni litují obětí, které ukládá ozbrojený mír ale oprávněná starost o vlastní bezpečnost ukládá povinnosti, jimž chtíti se vyhnouti bylo by zlo- činem. V tomto směru netřeba se klamati o prak- tických výsledcích navrhované konference, neboť. i kdyby se ji zúčastnili němečtí poslanci v hojném počtu, což jest pochybno, nutno uvážiti jejich malý vliv na osudy říše. Ale přes tuto reservu lze upřímně přáti bernské konferenci zdaru. Účelem jejím je sblížení mezi dvěha národy, které dělí historická událost, ale které hojné hospodářské styky snaží se sblížiti. Sto tisíc německých pří- slušníků, žijících ve Francii, je důkazem francouz- ské snášelivosti a pohostinnosti. Trvalým stykem a volnou výměnou myšlenek stejně jako výrobků odstraňují se nedorozumění, ba mohou se urovnaii i rozpory. Kdyby konference v Bernu a následu- jící neměly jiného účinku, než že by zabránily, aby se opakovaly politování hodné příhody jako Nancy, bylo by možno si blahopřáti. Bernská kon- ference, dodává „Temps“, může býti blahodárnou. dovede-li obmeziti svou akci na obor, který je jí přístupný-
Franek Temps Bern Německo Francie Nancy
17 article Obrana Anglie.
Obrana Anglie. Sněmovna lordů zahájila v pátek debatuo rozpočtu anglické armády. Lord Lovat opětně poukázal na žalostný stav territoriální armádya žádal vládu, aby podala některá vysvětlení o no- vých formulích, přijatých ministrem vojenství plu- kovníkem Seelym, pokud jde o možnost nepřátel- ského vpádu. Připomenul, že plukovník Seely prohlásil ve sněmovně poslanecké, že dle mínění admírality je nemožno, aby síla 70.000 mužů byla najednou vyloděna na pobřeží anglickém. K tét číslici mohlo by se dospěti, jen kdyby se připu- stilo, že se několika nájezdům podaří vyloditi voj- sko na břehy Anglie. Lord Crewe vysvětlil, že otázka byla asi zby- tečně komplikována. Nemyslilo se nikdy, že by vpád 70.000 mužů byl možný. Číslice 70.000 muží pokládá se anglickým generálním štábem za nej- menší počet vojska, s nimž by nepřítel mohl po- mýšleti na vážné operace v Anglii. Admiralita však soudí, že bude vždyeky s to, aby takovou sílu zadržela. Jiného smyslu nemůže číslice 70.000 mužů míti.
Lovat Seet Crew Anglie
18 article Stávka posluchačů mediciny tří oddělení české lékařské fakulty v Praze,
Stávka posluchačů mediciny tří oddělení české lékařské fakulty v Praze, Neudržitelné poměry dohnaly české mediky tomu, že sešli se včera posluchači porodnictví laryngologie a ušního lékařství. Tato schůze me- diků zvolila za předsedu MUC. Vl. Pospíšila zapisovatele MUC. J. Malíka. Předseda zaháji schůzi a vysvětlil, proč bylo nutno tuto schůzi svo- lati. Poněvadž žádosti, intervence a pod. kroky setkávaly se u povolaných činitelů s naprostým ne- zdarem, vidí se posluchači nuceni provésti usne- sení minulé fakultní schůze (14. května 1912), do- moci se svého práva po vyčerpání všech mírnějších kroků svépomoci. Žádá pak kolegu Blocha, aby přání kolegů posluchačů tlumočil. Pan MUČ. Pr Bloch pravil. Nechtěli jsme stávkovat v pověstné aféře Wahrmundově, jsouce si vědomi, jak nena- hraditelné jsou pro nás, mediky, klinické před- nášky. Tehdejší rektordv. r. prof. Goll pochváli nás za to, řka, že jsme sanior pars collegii, al právě tato rozvaha nás nutí tím vytrvaleji domá- hati se snesitelných poměrů, za nichž můžeme z přednášek míti skutečný prospěch. A právě z těch- to důvodů byli jsme nuceni v říjnu minulého roku zahájiti stávku na dětské klinice, abychom se do- mohli vyhovující posluchárny. Stávkou tou do- sáhli jsme jakž takž snesitelného provisoria a zá- vazného slibu, že bude postavena definitivní po- sluchárna. Avšak poměry na porodnické, ušní laryngologické klinice jsou stejně nesnesitelné, ja- ko tomu bylo v paidiatrii. Poněvadž vláda je ke všem našim peticím hluchá, nezbývá nám nicji- ného, nežli bohužel zase touže cestou, totiž stáv- kou zjednati si snesitelných poslucháren. Potom vyličuje nedostatky jmenovaných tří ústavů a před- čítá jménem svolavatelů tuto
Pospíšil J Malík Bloch Wahrmundův profesor Goll Praha český lékařský fakulta
20 article
jež přítomnými posluchači těchto klinik jednomy- slně schválena: V místnostech Spolku českých mediků dne 21 dubna 1913 shromáždění posluchači porodnictví ušního lékařství a laryngologie, porokovavše o ne- udržitelném, ba nezákonném stavu, v jakém se na lézají klinika ušní, porodnická a laryngologická usnesli se na tomto: Již zase uplynul téměř celý rok od minulé fakultní schůze, konané dne 14. května 1912, na níž podrobně byly probrány úžas- né nedostatky všech téměř našich jak theoreti- ckých, tak klinických ústavů. Za nejnaléhavější neodložitelné bylo označeno zejména řádné vypra- vení výše jmenovaných tří ústavů. Vyučovací sprá- va však opět neučinila zhola ničeho pro zlepšení těchto křiklavých poměrů, jež před několika lety prohlásil sám tehdejší ministr vyučování baro Gautsch za „kulturní skandál“. Proto usnášíme se vyčerpavše do omrzení všechny možné pokojné kroky, přerušiti návštěvu prozatím těchto tří oborů na tak dlouho, doku táž vyučovací správa, která nás nutí po- slouchati tyto přednášky, nedá nám obstojne posluchárny a nevypraví kliniky tak aby vyhovovaly svému účelu: ukázati medikům, budoucím to lékařům, dokonalé výkony lékařské při vzorných poměrech a úpravě ústavů Spoléháme, že česká veřejnost a její zástupci na říšské radě budou nás v tomto boji podporovati v svém vlastním zájmu. Po jednomyslném schválení resoluce sděluje předseda, že toto usnesení bude oznámeno před nostům jednotlivých klinik a děkanství a přítomné zástupce tisku prosí, aby veřejnost o tomto kroku informovalí, a pronáší naději, že česká veřejnost a její zástupcové v parlamentě tyto spravedlivé po- žadavky přijmouce za své, budou podporovati.
Gautsch
21 article Ze strany.
Ze strany. Studentská organisace má členskou schůz dnes v úterý o 6. hod. večer v sekretarlátu strany. Na programu: 1. Boj Germánstv se Slovanstve m, releruje kol. PhC. P Procházka. 2. Záležitosti organisační. Vzhledem k aktuálnosti referátu i důležitosti jednání orga- nisačních účast všech kol. členů nutna. Z místní organisace nár. strany svobodomyslné pro hoř. Nové město (u Karlova). Předsednictv žádá důtklivě všech pp. členů sboru důvěrnického- by se najisto zúčastnili velmi důležité schůze vše- důvěrnického sboru pro IV. volební okres, jež se koná ve čtvrtek 24. t. m. o půl 8. hod. večer au Němečků“. Pravidelná schůze důvěrnická naší or- ganisace, stanovená na středu 23. t. m., tentokráte odpadá, Z Karlina. Živnostenský odbor místní organi- sace pořádá v pátek 25. dubna o 8. hod. večer v restauraci »u Pešků« (Vítkova ul.) schůzi s před- náškou p. redaktora J. Kamelského, tajemníka ústředí živnostenských odborů n. s. 3.: »O ne- dostatku bytů a dílen živnostenských a prostředeích k nápravě«. Následovat bude rozhovor.
Slovanstve Procházka Němeček Karlin Pešek J Kamelský Nová město Vítkov ulice u Karlov ústředí živnostenský odbor můj . s . 3
22 article
Místní organisace v Dejvicích konala 12. t. m. ustavující schůzi sboru důvěrníků za plné účasti členů. Předsedající p. Franz uvítal vřele nově zvolené důvěrníky a proslovil při tom případnou řeč, objasňující místní poměry, kteri setkala se se všeobecným souhlasam. Za místopředsedu zvo- len p. Jos. Kopecký, za jednatele p. učitel Karel Buhaj, za pokladníka p. Václav Kůrka. Záležitost ustavení se živnostenského odboru svěřena panu Němečkovi k vyřízení. S vybíráním příspěvků členských započne se ihned. Usneseno konati schůze sboru důvěrníků každých 14 dnů, a to vždy v pátek. Po vyřízení mnohých vnitřních zá- ležitostí povahy důvěrné byly veškerým sborem důvěrníků vzdány vřelé díky odstupujícímu jedna- teli p. inženýru Janouškovi, který v dobách, pro naši stranu v místě velice obtížných, funkci jed- natele po několik let obětavě zastával. Přivrženci strany v Dejvicích se žádají, aby se přihlásili z členy u jednatele p. Karla Buhaje č. 287 v Dej- vicích. Rovněž možno učiniti přihlášku ke straně u kteréhokoliv z pp. důvěrníků. Příští schůze sboru důvěrníků v pátek 25. dubna.
Franz Kopecká Buhaj Kůrka Němeček Janoušek Dejvice Dej
23 article
Z Votic. Místní organisace nár. strany svobo- domyslné konala v březnu tři schůze. První byla 2. března jako výroční valná hromada, na niž od- stupující jednatel p. dr. Mařík podal výroční zprávu za uplynulé dvouletí. Dle ní byly 3 schůze veřejné a 10 výborových, na veřejných předná- šeli pp.: redaktor Josef Hevera: »O středostavov- ské politices; poslanec Fr. Kratochvíl: »O úkolu živnostnictva a starobním pojišťování«; soudce Josef Cikhart: »Dějiny české politiky do r. 1871« Výborové schůze věnovány vnitřní práci organi- sační. Následovala pokladní zpráva. Potom pro- vedeny volby. Jednomyslně zvoleni pp.: Adolí Hubner, obchodník, předsedou; Max Kovář, učitel. jednatelem; MUDr. Frant. Mařik, lékař, místo- předsedou, Jan Vlček, městský tajemník, voleb- ním zpravodajem: Fr. Rabíška, účetní hospod. zá- ložny, pokladníkem. Do sboru důvěrnického pp.
doktor Mařík Hevera Kratochvíl Cikhart Hubner Kovář MUDr František Vlček Rabíška Votice Francie organizace národní
24 article
Václ. šmejkal, c. k. soudce; Ph. Mg. Jar. Šavrda, lékárník; Jan Děd, mistr krejčovský: Alois Kau- ders, obchodník. Po návrhu p. JUDra. Bedřicha Lormana, okr. starosty, podala organisace pro- střednictvím Česk. klubu ve Vídni protest proti zrušení místa třetího soudce u zdejšího c. k. okr. soudu. — Druhá schůze 12. března věnována the- matu: »Jak povznésti organisaci ke větší čin- nosti?« Rozhovor zahájený předsedou ukázal pro- středky, jichž výbor použije, aby život organisace byl čilejší. —. Třetí schůze byla 30. března. Na ní přednesl učitel Max Kovář: »Alexandr Bach Karel Havlíček« (časová vzpomínka). Vylíčiv život Bachův a pak Havlíčkův, vzpomněl zásluh jeho o národ český, učinil paralelu mezi oběma vyni- kajícími muži, přešel na brixenské vyhnanstvía skončil tragickou smrtí Havlíčkovou. K oživení své řeči recitoval jímavé »Tyrolské elegie«. — O přednášce zaveden pak volný rozhovor, jimž schůze nabyla živosti a zajímavosti. — Příští schůze ustanovena ná konec dubna.
Václ Šavrda Děd Kau Lorman Kovář Bach Havlíček Bachův Havlíčkův Vídeň
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Akční výbor národní strany s vobodo- myslné konal schůzi v ponděli důe 21. dubna za předsednictví A. Vaníčka. Stanoven pořad sjezdu zemských důvěrníků a širšího vý- konného výboru, který v neděli dne 27. t. m. se koná. Přijata na vědomi sdělení poslance J. G. Maštálky o lokálních drahách a vy- sloveny jemu díky za velikou práci a účinné hájení českých interesů při předloze o lokál- ních drahách. Po referátě předsedy učitel- ského odboru F. V. Moravce o otázce úpravy platů učitelských usneseno, že akční výbor nemůže přistoupití na podněty s některých stran učiněné na provisorní úpravu platů učitelských, nýbrž že dlužno trvati na úpravě řádné a dále usneseno v záležitosti právních poměrů substitutů okresních školních in- spektorů zasaditi se o to, aby vyhověno bylo požadavkům českého učitelstva.
A Vaníček Maštálek F V Moravec akční výbor národní strana učitelský
26 article
— Protiklerikalismus posl. dra. Strán- ského a jeho „Lídových Novin“, které po pražském „Času“ do omrzení papouškuji „mladočeském aklerikalismu“, trefně karak- terisuje národněsociální list „Horácko“ tedy list, který „Lid. Novinám“ i jejich maji- teli v politickém radikalismu stojí hodně bliz- ko. Tím líp oba může znáti. Prohlašuje, že protiklerikalismus dra. Stránského a „Lido- vých Novin“ je úplně bezcenný, ba že je pří- mo pokrokové věci na Morav škodlivý, „jak toho máme každodenně doklady“. A dodává: „Rozumný člověl tímto švindlem pohrdá. Boj proti kle- rikalismu není dnes již bojem za očistu v po- litice, ale spíše je bojem těch, kteří 1. pro vlastní zisk, 2. ze msty, 3. pro efekt (hlavně nezkušení mladíci) ho „bojují“. — Úsudek jest opravdu přiléhavý a platí doslovně io „protiklerikálním boji“, jak se „bojuje“ na- mnoze v Čechách. Může býti jen politicky zdrávo, prohlíží-li se to i na jiných stranách Do nedávna jsme byli s tímto úsudkem, který máme již dávno a hojnými zkušenostmi dolo- žený, takřka osamocení.
Stránský Horácko Morava Čechy Lido Lídový novina východ novina
27 article
— Ze služby poštovní. Na místa poštovnícl expedientů byli ustanoveni: pošt. adjunkt Kare Sekanina ve Všechovicích, poštovní expe- dientka Marie Novotná v Cuclavi, poštovn oficiantky Pavlína Průchová v Koči, Anna Rostomilá ve Starých Bukách u Trutnova Ludmila Hejtmánková v Klášterci n. Orl. býv. pošt. expedientka Helena Gráfová v Bul lendorfu, pošt. aspirantka Anna Baxová v Med lešicích, pošt. expedientka Marie Stránská v Senomatech, pošt. oficiantka Marie Hüblov ve Vrskmanech a poštovní pomocnice Karla K ře- pelková v Karli. — Anglická návštěva na radnici staro- městské. V pondělí dne 21. dubna t. r. navštívil radnici staroměstskou Anglické družstvo Foot- ballové: London County Westminste Bank počtem 14 osob s kapitánem C. J. Pricem v čele. Výklad o pomátnostech radničních poda hostem dr. A. Sum. V upomínku podělení byli účastníci informačnímí publikacemi o Praze. Z radnice odebrali se Angličané, vesměs bankovní úřadníci londýnští, ku prohlídce Zemské banky království Českého. — Odbor svazu českých měst pro obecní ply- nárny, elektrárny a vodárny konal schůzi na radni- ci staroměstské v sobotu dne 16. dubna 1913 Jednání vedl p. ředitel inž. Vaigl (Plzeň). Hlav ním předmělem jednání bylo předběžné projednán a schválení referátů, určených pro první sjezd če- ských plynáren, elektráren a vodáren ve dnech 16 až 18. května 1913, a schválení konečných disposi v příčině výstavky, jež má býti se sjezdem spojena. V té příčině schváleny nástiny referátů, pokud jd o zásadní neb sporné otázky. Též podána zpráva, že tabulky o rentabilitě světla a pohonu plynového a elektrického byly odborníky obou stran pro- zkoumány: o prozkoumání tabulek o rentabilitě motorů plynových a elektrických bude požádán
Kare Sekanina Novotná Pavlín Průchová Koč Anna Rostomilý Hejtmánková Gráfová Baxová Med Stránská Hüblov Karel C J Pric doktor A Sum Angličan Ing Vaigl Všechovice Cuclav Trutnov Klášterec Orlický Senomaty Praha Plzeň zemský banka odbor svaz český město London Count Westminste Bank
28 article
ještě pan prof. inž. Péro. Za podklad jednánío elektrisaci království Českého vzata bude resoluce Spolku architektů a inženýrů, ve které bude zvláště zdůrazněno stanovisko samosprávné. S potěšením vzata na vědomí zpráva, že správní rada pražských obecních plynáren slíbila výstavě všetrannou pod- poru a příspěvek a jednomyslně usneseno vzdáti ji za to díky. Aranžování výstavky po stránce uměle- cké vzneseno na arch. Zákrejsa. Schváleno, aby hlavní díla literární z oboru elektrotechniky, plynárenství a vodárenství, jež na výstavce budou vyložena, uvedena byla též v katalogu výstavním, jehož redakce po stránce technické svěřena jed- nateli odboru vrch. inž. Žižkovi. Do výstavky, na které pořádány budou v určitých hodinách vý- klady a demonstrace o praktickém používání plynu a elektřiny, pozvány budou ženské spolky a dívěí školy. Správní rada městských elektrických podni- ků bude požádána, aby dovolila plakát o výstavce vyvěsiti ve vozech elektrických drah. Za člena odboru kooptován p. městský inž. Karel Ledl.
profesor Ing Žižek Ledl spolek architekt
29 article
— Český zemský svaz ochranný. V neděli dne 20. dubna 1913 konala se v radnici staroměstské stálým výborem Svazu českých měst svolaná in- formační porada o otázce utvoření českého zem- ského svazu ochranného, jíž se zúčastnili: za Svaz českých měst předseda dr. Štych, jednatel sekce technicko-zdravotní městský fysik dr. Procház- ka a tajemník dr. Joachim, za Pražský dobro- volný ochranný sbor pp. cís. rada dr. Ježek. ře- ditel Heřmánek a Mg. Ph. Müldner, za Zem- skou jednotu hasičskou pp. starosta Mayera star. nám. Kuklich, za město Prahu nám. star. dr. Kašpar a za město Kladno pp. Kracík Holý. Omluvil se p. c. k. dv. rada dr. Pel c. Ve Vídni koná se totiž ve dnech 9.—13. září 1913 druhý mezinárodní kongres pro ochranu a zabrá- nění úrazů, na němž má se utvořiti mezinárodní komité, do kterého budou vysílati zástupce pouze říšské svazy. Za tou příčinou má se ustaviti letos během května také v Rakousku říšský svaz ochran- ný, i třeba řešiti olázku, měl-li by se zorganisovati a jak by se měl zorganisovati také český zemský svaz samaritánský, který by pak eventuclně při- stoupil za člena svazu říšského. Podklad jednání poradní této schůze tvořily odpovědi větších če- ských měst (s obyvatelstvem přes 10.000) na do- tazník Svazem českých měst, rozeslaný o tom, jak mají organisovánu první pomoc při onemocněních a úrazech, jaký jest poměr orgánů první pomoc po- skytujících k obci, jak se obce finančně zúčastní a jakých zkušeností bylo nabyto. Z odpovědí do- šlých vyplývá, že vyjma veliká města by se ne- doporučovalo tvoření zvláštních ochranných spol- ků, nýbrž spíše jen ochranných oddělení při stá- vajících sborech hasičských, jimž by se musilo dostati odborného výcviku, jak v mnohých městech již nyní se děje. Po debatě, jíž zúčastnili se pp.
doktor Štych Procház Joachim Ježek Müldner Mayer Kašpar Kracík Praha Kladno Vídeň Rakousko Český zemský svaz svaz český město
30 article
dr. Štych, cís. rada dr. Ježek, starosta Zemské jed- noty hasičské Mayer, dr. Procházka, dr. Kašpar a dr. Joachim, usneseno utvořiti zvláštní komité, jež by za účastenství pražského dobrovolného sboru ochranného a ústřední jednoty hasičské, jakož i za součinnosti měst, jež budou prostřednictvím Svazu českých měst vyzvána, utvoření zamýšleného českého svazu ochranného připravilo. Předsedou komitétu zvolen p. nám. dr. Kašpar, za Svaz če- ských měst předseda dr. Štych a fysik dr. Pro- cházka, za Pražský dobrovolný sbor ochranný pp. cís. rada dr. Ježek, ředitel Heřmánek a lékárník Müldner, za Zemskou jednotu hasičskou pp. Mayer a Kuklich a za město Prahu p. obecní starší Lev Peterka. Komité má právo kooptační. — Z Českého učení pro vědy politické. Dnes v úterý přednáší zvěrolékař J. Paleček „O jateční- ctví“. Umluví se vycházka do jatek pražských. Ve středu přednáší c. k. bibliothekář Jan Emler „o lidovýchovných úkolech samosprávy“. Ve čtvrtek dokončuje thema „O stavebnictví“ prof. arch. Ant.
doktor Štych Ježek Mayer Procházka Kašpar Joachim Müldner J Paleček Emler profesor Praha svaz český město svaz če obecní starý Lev Peterek Český učený pro věda
31 article
Balšánek, kteroužto přednáškou končí III. cyklus Českého učení. Vycházky oznamovány budou denních listech. — Z České zemské komise pro ochranu dětí péči o mládež v král. Českém. Presidiální rada Če- ské zemské komise učinila ve své schůzi dne 14. dubna t. r. mimo jiné následující rozhodnuti: Usne- seno upozorniti na výnos c. k. zemské školhí rady, dle kterého školní sbírky ve prospěch České zem- ské komise jest této výhradně odváděti. Poskytnu- ta podpora sociálnímu zařízení živnostenskému L. jednou pro vždy 80 K. — Přijati další chovanci na náklad České zemské komise do zemského ústavu v Luži, do kolonie v Ústí n. Orl. a do „Ozdravovny“ České zemské komise v Toušeni. — Pan prof. dr. F. Procházka, lék. ředitel chorobince král. hl. města Prahy ustanoven řídícím lékařem v ústředním dětském chorobinci České zemské ko- mise v Praze. — Schválen návrh, aby redakční rada časopisu České zemské komise „Ochrana Mládeže“ volena byla na tři roky. — Vyřízena řada drob- ných záležitosti — Ke stykům česko-anglickým. Anglická revue „Review ol Reviews“, založená žurnalistou W.
Balšánek Luža profesor doktor F Procházka Reviews Toušeň Praha Český učený Český zemský
32 article
Steadem, jenž zahynul před rokem na „Titanicu“ přináší v dubnovém čísle na str. 359.—371. článel sira Jamesa Bakera „A national Renaissance and its Motive Power“ (The Sokol Organisation of the Slavs). Článek popisuje nadšeně vznik a vzrůst na- ší organisace sokolské a dává její úspěchy za vzor britskému národu. Vybízí k následování této my- šlenky a navrhuje její spojení s dosavadními angli- ckými organisacemi Boy Seoutů a Lads' Brigades článek ozdoben jest celostrannou illustrací ze cvi- čení mužů loňského sletu „A national Display on the Letna Plain. Prague“. (Připomínáme, že tato revue měla již loni kratší článek a dva malé obráz- ky sletové: ze cvičení mužů i žen.) Jako další za- jímavost uvádíme, že angl. čtrnáctidenník „Harms- worth Popular Science“ přinesl v 38. čísle (24. března 1913) mezi životopisy slavných mužů vědy životopis Jana Amosa Komenského i jeho podo- biznu na str. 4572.—4573. — Právnická jednota v Praze koná týdenní schůzí ve čtvrtek dne 24. dubna o 6. hod. več.v malé promoční sini c. k. české university Karlo- Ferdinandovy v Praze. Na pořadu jest dokončení přednášky p. JUDra. Emila Háchy, tajemníka zem- ského výboru král. Českého v Praze: „O správním soudnictví v Anglii“ — Z Českoslovanské jednoty. XVII. výroční zpráva Českoslovanské jednoty s podobiznou auto- ra hymny „Hej. Slované!“. Tomášíka, básní Hviez- doslava, článkem býv. poslance slovenského dra. Belly o bojích uherských Slováků a s bohatou in- formativní zprávou jednatelskou právě vyšla. Kaž- dému na požádání zasílá ji zdarma sekretariát Če- skoslovanské jednoty v Praze II., Jindřišská ul. 32.
Stead Baker Harms Jan Ámos Komenský Hácha Slovan Slovák Prague Praha Anglie Jindřišská ulice national Renaissance and his Motive Power the Sokol Organisation of the Slavs Bo Seouty Lad ' Brigade Popular Science univerzita KarlaFerdinandov Titanik the Letna Plain Bell o boj
33 article
— První schůze ústředního výboru v novém roce spolkovém koná se ve středu 23. dubna o půl 7. hod. več. v místnostech spolkových. Před schůzí o 6. hod. jest porada výstavního komitétu. — Akad odb. Českoslovanské jednoty pořádá dnes o 8. hod. přednáškový večer v modrém sále „u Vejvodů“ v Praze I. Přednášeti bude redaktor Bohd. P avlů „O ruské literatuře novější doby“. Po přednášce slovenský tanec a pěsničky. Hosté vítáni. — Učitelstvo a chystaná oprava školského zá- kona slezského. (Pův. zpr.) Dle sdělení „Dziennika Cieszynského“ konala se v těchto dnech v Opavě za účastí slovanských zemských poslanců porada zástupců českého a polského učitelstva, jež se za- bývala projektem opravy školského zákona. Němci usilují o změnu dosavadních zákonných předpisů v několikerém směru. Především chtějí, aby při ob- sazování definitivních učitelských míst nebyl zem- ský výbor vázán ternem obce, jako jest tomu do- sud, nýbrž aby měl právo terno obci vrátit a žá- dati nové. Tofo ustanovení jest namířeno proti nám potud, že by zemský výbor snadněji mohl do- cíliti pojetí renegátských učitelů do terna. Dále nový školský zákon má míti ustanovení, že při ško- lách menšinových při jmenování definitivních uči- telských sil zemský výbor vůbec nemá býti ternem obce vázán. I tímto ustanovením hledí se pomoc Němcům a sice v českých a polských místech. Do- savadními předpisy byly slovanské obce chráněny alespoň před výbojnými Němci. Že by zemský vý- bor, od něhož jmenování by na příště výhradně mělo záviseti, k ním přihlížel, jest jisto, jako jest jisto na druhé straně, že by na české a polské
Vejvoda Bohd Dziennik Němec Praha Opava