1
masthead
22. dubna 1913, Číslo 109.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
i Němci nazývají největším úspěchem spo-
jenců do přímoří. Ale nyní Slovaně cítí, že
stará nepřízeň zase proti nim zdvihá hlavu
Ona je nutí, aby byli bdělí a měli se na po-
zoru, aby většinu toho, co vyhráli ve válce,
neprohráli v míru. Proto srbský národ v Srb-
sku a na Černé Hoře, ač dává přednost míru.
z opatrnosti musí zůstati připraven na všecky
případnosti. Tato nutnost nemění dobrého
rozpoložení mysli, ve kterém nyní veškeren
srbský národ žije. Ani jeho síly fysické a ho-
spodářské nejsou vyčerpány. Co válkou ztra-
ceno, již zase nahrazeno. A bude ještě naděj-
něji, až do státního organismu Srbskaa
Černé Hory počnou téci živné šťávy z doby-
tých území.
Ruská srdce pro Černou Horu.
Heroický boj, jejž malá Černá Hora ne-
podniká již jen proti Turkům, jako dotud
vždycky, nýbrž proti všem evropským velmo-
cem a mezi nimi i proti Rusku, získal jí
Rusku ještě mnohem více sympatií, než se do-
sud těšila. Politické listy uveřejňují sympati-
cké články, ano i básně na její oslavu, a v Pe-
trohradě se právě utvořil „Rusko-černohor-
ský dobročinný spolek“, jenž v sobě soustředi
všecky přátele Černé Hory, co jich v celém
ledlja n
Rusku.
Němec
Srb
Turek
Černá hoře
Rusko
Černá Hora
5
article
Ustavující valná hromada nového spolku
konala se za předsednictví posl. A. S. Giži-
ckého. Shromáždění telegraficky pozdravilo
krále Nikolu, jenž ihned telegraficky poděko-
val. Když telegram černohorského krále pře-
čten, shromáždění vypuklo v bouřlivý jáso
a vojenská hudba zahrála ruskou a černohor-
skou hymnu.
Na tribunu pak vystoupil Černohorec ar-
chimandrit Makarij Uskokovič, jenž měl ho-
roucí řeč o minulosti Černé Hory. Narýsovav
její historii do konce 17. stoleti, přistoupi
k epoše, kdy Černá Hora, osvobodivši se o
domácích poturčenců, stala se spojencem Ru-
ska. To bylo za Petra Velikého. Černá Hora
na jeho vyzvání zahájila válku s Tureckem
ale Petra postihl nezdar na Prutu a on prosii
Černohorce, aby zastavili nepřátelství a za-
chovali své síly na jinou dobu, až jich Ruske
zase bude potřebovat. To bylo v momentě
kdy Černohorci již již zadávali Turecku roz-
hodnou ránu. Černohorci poslechli a plačíce
utírali handžáry. Ale těšili se z toho, že prc-
litá krev bude těsným úvazkem, spojujícím
s Černou Horou Rusko. Od té doby pomáhali
A S Giža
Petro
Černohorec
Černá Hora
Turecko
Rusko
Makarij Uskokovič
6
article
Rusku v každé válce, kterou vedlo s Ture-
ckem. Ale když r. 1809 Černá Hora dobyla
Boky Kotorské a Dubrovníka na Francouzích,
car Alexandr I. se chtěl těmito zeměmi za-
vděčiti většímu spojenci, Rakousku, a vyzval
Černou Horu, aby je Rakousku ustoupila, což
ona učinila. Vídeňský kongres pak tyto kon-
činy potvrdil Rakousku. Černá Hora opět
hořce zaplakala, ale potlačila své city a za-
chovala Rusku věrnost. A hle, nyní ii po-
tkalo nové hoře! Na skaderských výšinách
Evropa zřídila pro Černou Horu druhou Gol-
gotu. Tam nyní ukřižují nejen Černou Horu,
nýbrž i právo a křesťanskou spravedlnost
Na kříži visí Černá Hora a dožív
poslední své minuty. Její utrpen
zvýšeno tím, že nevidí pod svým
křížem svého severního bratra,
jemuž vždycky byla až k smrti od-
dána. Tento bratr ji zapřel ja ko
druhdy Petr Krista...
Otevřená řeč archimandrita Makarija
učinila na přítomné Rusy ohromný dojem.
Čest jim, že snesou a uznávají pravdu. Mno-
hým vstoupily do očí slzy.
Konstatovati možno: srdce všeho ruské-
ho národa nikdy ještě tak vřele pro Černou
Horu nebilo, jako v tomto okamžiku, kdyžj
všichni opustili — i Rusko.
Bok
Francouz
Krist
Makarija
Rus
Rusko
Rakousko
Evropa
7
article
Slovanské hnutí v Rusku.
Slovanské hnutí v Rusku.
Týdenní „slovanský oběd“ v Petrohradě konal
se minulý čtvrtek. Zájem pro slovanskou myšlenku
v Petrohradě stále roste. Předsedal gen. Rudanov-
ský, junák osvoboditelné války r. 1877. Mezi pří-
tomnými byli prof. Georgov ze Sofije, prof. Běli
z Bělehradu, bulharský gen. Grujev a j. Všeobec-
nou pozornost obrátila na sebe řeč prof. Běliče,
jenž pravil, že je třeba, aby srbsko-bulharská
smlouva byla zrevidována za tím účelem, aby se
Srbům dostalo spravedlivosti, neboť oni i více voj-
ska do pole postavili, než se zavázali, i větších
úspěchů dosáhli, než se předpokládalo. Po návrhu
A. N. Brjančaninova zaslány telegramy černohor-
skému králi Nikolovi a černohorskému generálu
Mitru Martinoviči za to, že se rozhodli neodstou-
piti od Skadru; při tom dodáno, že ruské veřejné
mínění rozchází se s míněním ruského konsula ve
Skadru Müllera, že Černá Hora Skadru nepotře-
buje: Rusové vroucně přejí Černé Hoře, aby se
Skader stal jejím. Po návrhu D. N. Verguna poslá-
ny telegramy ministerským předsedům Gešovu, Pa-
šiči a Venizelovi toho obsahu, že Rusové očeká-
vají, že balkánští spojenci po vítězné válce ukáží
se k sobě spravedlivými a rozdělí se tak, aby
všichni byli uspokojeni, což je podmínkou trvání
balkánského spolku, jenž se stal nevyhnutelným
jak samým spojencům, tak všemu Slovanstvu.
Georgov
profesor
Bělič
Srba
A N
Brjančaninův
Martinovič
Müller
Rus
Skader
D N Vergun
Rusko
Petrohrad
Bělehrad
Skadr
Černá hoře
8
article
Ruský generál pokutován pro slovanskou
manifestací.
Ruský generál pokutován pro slovanskou
manifestací.
Mezi těmi, kdož o prvé slovanské manifestac
v Petrohradě byli policií vyzváni, aby „se rozešli“
ale neuposlechli; byl také generál Ivanov. Grado-
načalník gen. Dračevský diktoval mu za to pokutu
100 rublů, jež by změněna byla v měsíčné vězení
kdyby nebyla složena do tří dnů.
Proti polskému jazyku.
Paradoxon jen v ruské státní radě možné: tam
Polák Szebeko a baltický Němec baron Ro-
sen projevili více smyslu pro mezinárodní význam
slovanské solidárnosti než pánové Stišinský, Gurko,
Durnovo a t. d. Szebeko, vůdce polské skupiny
ve státní radě, připomněl — k pohoršení ruské
státní rady— že usnesení o vyloučení polského ja-
zyka z radnic v království Polském úvítají v Ber-
lině a ve Vídni. Baron Rosen, bývalý ruský diplo-
mat v Americe, který měl kdysi odvahu upozornit
na nebezpečí japonské války, ale mluvil tehdy k
hluchým uším, se stejným úspěchem i tentokráte
marně ukazoval na mezinárodní situaci a marně
volal, aby pečovali o to, ať ve chvíli nebezpečí
různoplemenné obyvatelstvo ruské říše povstane
svorně s velkým národem ruským. Státní rada vět-
šinou 74 hlasů proti 53 přijala doplňující návrh
Stišinského, Gurka a Kobylinského, kterým pol-
ský jazyk je vyloučen nejen z korespondence
a vnitřní řeči úřadní, ale i z porad městské rady.
Ivanov
Dračevský
Polák
Szebeko
Němec
ro
Stišinský
Gurko
Durnův
Baron Rosen
Kobylinský
Petrohrad
Vídeň
Amerika
9
article
Nad to změnili ještě i název zákona, aby nic tam
nepřipomínalo slovo „Polák“: v záhlaví slova
„carstvo Polské“ nahrazena vypočítáváním všech
gubernií, v nichž zákon nabude platnosti. Poněvadž
státní rada pozměnila původní návrh, přijatý du-
mou, bude hosudarstvenná duma ještě jednou
předloze rokovat.
Vláda souhlasila patrně s protipolským opatře-
ním, poněvadž prohlásila, že přijímá návrhy zvlášt-
ní komise státní rady, která vládní osnovu podstat-
ně změnila, i proto, že ve státní radě se řídí vět-
šína členů podle přání shora. Zmatek v hlasování
nastává jen tehdy, když členové státní rady nevědí
dobře, čeho si v nejvyšších kruzích přejí.
Třeba si dobře všimnouti této lekce o slovan-
ské vzájemnosti, kterou nám dali členové ruské
státní rady. Třeba pamatovat na to, že zákono
městské samosprávě v království Polském vlékl se
po tři léta zákonodárnými institucemi, poněvad
mezi nim a osnovou zákona o vydělení cholmské
gubernie bylo stanoveno junctim, poněvadž
ruské strany výrazně a opětně se ujišťovalo, že
Cholmština jest náhradou Rusům za samosprávné
zřízení městské a zemské. P. A. Stolypina
jistě nelze podezřívat ze sentimentálnosti vůči Po-
lákům a přece z jeho podnětu vyšla osnova zákona
o městské samosprávě. Chápal tento státník, že
nelze smír Poláků získávat jen údery. Stolypin
aspoň, bral-li jednou rukou, dával druhou. O
Kokovcova čekalo se více, čekalo se, že nebude
zbytečně jitřit osudný spor slovanských sousedů.
Polák
Rus
Stolypin
10
article
Zatím... „Kurjer Warszawski“ sestavil krátkou
rozvahu polské kořisti za vlády Kokovcova: schvá-
lení cholmské předlohy; osud městské samosprávy
prosincové prohlášení Kokovcova o Polácích; ta-
jemný stav návrhu o zemské samosprávě v krá-
lovství Polském; usnesení komise dumské proti
soukromým školám polským. Tak se plní sliby z
r. 1904. 1905 a 1908
„Ruskoje Slovo“ správně připomíná, že poku-
sy poruštit Poláky k cíli nevedou a Poláky jen
dráždí proti Rusům. Jak jinak si vedou Angličané
ve svých osadách. Každý anglický úřadník v Indi
musí znát místní jazyk. Na Ceyloně každý obža-
lovaný je tázán, v jakém jazyku si přeje vypovídat
a před jakou porotou chce stát, zda před angli-
ckou či singalézskou. Svědčí to jen o spravedlno-
sti anglických porotců, že domorodci obyčejně si
žádají anglickou porotu. „Koho my posíláme do
Polska? — plá se „Russkoje Slovo“. — Naši úřad-
nici v Polsku jsou větším dílem karieristé, anebo
odpadky Petrohradu. Lidé, kterých netrpí v cen-
trálních guberniích. Tito lidé, v kulturnějším pro-
středí, tito „páni“ chovají se jak lokaji, začínají
mluvit polsky ne ze zdvořilosti, ale aby se za-
vděčili! A zároveň pronásledují polský jazyk!“
Jest, bohužel, mnoho jizev na těle ruského
státu, ale naprosto nesprávná methoda jest zace-
lovat je stálým jitřením. Tím se pracuje pour l
roi de Prusse.
Kurjer Warszawski
Polák
Rus
Angličan
Ind
Pruss
Polsko
Petrohrad
11
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
Srbská vojska, která od severu zatlačila Dža-
vida pašu k jihu po řeku Semen, na řece Skumbi
byla vítána Albanci jako osvoboditelél
Jižní břeh Krymu, který stává se právem
ruskou Rivierou, bude konečně spojen s ostatním
Ruskem železnicí, která půjde z konečné stanice
Sevastopole poděl břehu přes Jaltu až do Alušty
Plán trati z Bakčisaraje do Jalty padl. Současně
se jedná o návrhu železné dráhy z Chersona při
ústí Dněpru na Džankoj do Evpatorie. Ministerstvo
obchodu povolilo 3 miliony rublů na doplnění evpa-
torijského přístavu.
Krym
Ruska Riviera
Rusko
Sevastopol
Jalta
Alušta
Dněpr
Džankoj
12
article
V polském měsíčníku „Echo literacko-arty-
styczne“ uveřejňuje velmi důkladnou práci o po-
měrech Ukrajinců na Rusi prof. Stanislav Zale-
ski. Podle Zaleského jediným znakem ukrajinského
hnutí jest ukrajinský tisk. R. 1912 vycházelo n
Rusi 8 ukrajinských časopisů, které se objevily
větším dílem teprve po r. 1905. V Kyjevě sedmý
rok vychází pokrokový denník „Rada“, národně-
ukrajinský směr zastupuje charkovský týdenník
Snip (Snop), kromě toho vycházejí populární časo-
pisy: Ridnyj kraj. Moloda Ukrajina. Svitlo. Selo,
Ukrainska chata, a vážný měsíčník „Literaturno-
naukovyi Vistnik“, řízený prof. Hruševským. Prof.
Zaleski soudí, že nynější stav ukrajinského časo-
pisectva jest předzvěstí národního obrození, kdežto
varšavské „Slowo“ poznamenává k jeho vývodům
Osm časopisů na 40- aneb aspoň 20milionový ná-
red je velmi málo. Ale přece číslo jaksi charakte-
risuje sílu ukrajinského hnutí. Dr. Zaleski, ačkoli
jo naplněn vřelou přízní k ukrajinskému hnutí, za-
znamenává, že lidé, dotčení velkým optimismem
nebo trpící daltonismem, mohou vidět v tom hnute
cos více než rostlinu, která teprve klíčí a vyža-
duje mnohé péče a tepla, aby ji mráz nespálil
Urginský chutuchta projevil v posledním liste
čínskému presidentovi souhlas obnovit vyjedná-
vání. Ústupnost chutuchtova vykládá se vnitřním
zápletkami mezi chutuchtou a mongolskými kní-
žaty. Na rozhodnutí chuluchtovo mělo prý vliv
poselství, které se právě vrátilo z Petrohradu—
zklamáno.
Ukrajinec
Rus
profesor
Stanislav Zala
Hruševský
Zaleski
doktor
Rus
Kyjev
Selo
Petrohrad
Ridnyj kraj
13
article
Podle petrohradské zprávy »Ruského Slova«
ruská diplomacie velmi vřele si přeje, aby bul-
harsko-srbský spor byl vyřízen přátelsky. Snaha
Bulharska o nadvládu na Balkáně nebude v Pe-
trohradě podporována, poněvadž Rusko má stejně
zájem o silné Srbsko, jak o silné Bulharsko. S ru-
ského hlediska je žádoucno, aby Bitolje. Veles
Prilep přešly k Srbům. — Čarykov před odjezdem
na Balkán kladl na srdce red. A. A. Stolypinovi,
aby všemožně psal pro smíření obou slovanských
národů na Balkáně.
V záležitosti poslance V. N. Lvova, který
prý denuncoval řečníky ze slovanského banketu
u Kokovcova, čestný soud přiznal, že řeč Saven-
kovh nebyla protidynastického rázu, ale že jiné
výklady o rázu Savenkovy řeči vznikly pod do-
jmem úsudků poslance Lvova. O poméru Lvova
ke Kokovcovu přímo se nejednalo.
Špinavé prádlo v říšském sněmu něme-
ckém.
Bitolj
Veles
Srba
Stolypin
Lvov
Savenkův
Bulharsko
Balkán
Rusko
Srbsko
Lvov
14
article
Odhalení poslance dra. Liebknechta o neka
lých praktikách firem, které jsou ve spojení s vo-
jenskou správou německou, bude míti další dohru
v říšském sněmu. Liberální tisk německý prohla-
šuje, že musí býti zjednáno úplné jasno a nutno
odstraniti všechny zlořády.
Sdělení o rejdech Německé továrny na zbraně
a náboje týká se případu, jenž se udál před třemi
lety a o němž se již v říšském sněmu stala zmínka
ale za vyřízenou nelze tuto záležitost pokládati
Je zjištěno, že byl učiněn pokus, dostati do fran-
cozského tisku článek, aby se v Německu způso-
bila nálada pro zvýšené zbrojení. Ministrem vo-
jenství uvedené vysvětleni generálního ředitelství
že článek měl jen za účel zvěděti něco určitého
o úmyslech francouzské vojenské správy z jejího
popření nestačí na omluvu takových rejdů, ani
kdyby se mu věřilo. Zůstává trapný dojem, že
firma, která je ve spojení s vojenskou správou,
pokusila se o tiskový manévr, o němž lze souditi,
že měl sloužiti jejím obchodním zájmům.
Liebknecht
Německo
15
article
V případě Kruppově, o němž není vyšetřováni
ježtě skončeno, je dle vysvětlení ministra vojenství
zjištěno, že nižší úřadník berlínské agentury firmy
Kruppovy svedl několik šikovatelů, že mu učinili
sdělení, která se nesrovnávala s jejich služební
povinností, a že na tom měl účastenství také jeden
střední úřadník. To padá samo o sobě těžce na
váhu. Tvrzení firmy Kruppovy, že při tom jdeo
pomstu propuštěného úřadníka, nic na věci ne-
mění a naproti ujišťování firmy, že essenský úřad-
ník její, šl. Dewitz, nemá s věcí co činiti, stojí po-
sud nepopřené tvrzení, že v pokladně šl. Dewitze
byly nalezeny a zabaveny tajné zprávy. Ministrova
chvála vlasteneckých zásluh Kruppových nemůže
ovšem zmírniti obvinění z nekalých skutků. Velmi
podivně také vypadá zaručená zpráva „Lok.-
Anz.“, že ministr vojenství se sociálně-demokrati-
ckým poslancem Liebknechtem přímo smluvil, aby
sváj materiál proti Kruppovi prozatím nesděloval
veřejnosti. Ministr ostatně slíbil, že o průběhu
vyšetřování podá říšskému sněmu zprávu a tusi
sociální demokraté nedají ujíti příležitost k nové
debatě.
„Figaro“ ohražuje se proti tvrzení, že by byl
přijal nějaký článek s německé strany o francouz-
ském zbrojení a vyzývá Liebknechta, jenž jméno
tohoto listu v říšském sněmu vyslovil, aby označil
článek, jejž měl na mysli.
Kruppův
Liebknecht
Krupp
Figaro
Kruppův
essenský úřad
Anza
16
article
Konference v Bernu.
V nynější době zvýšeného napětí mezi Franci
a Německem, k němuž dalo podnět ohromné ně-
mecké zbrojení, je zajímavo, že ve francouzské
veřejnosti byl příznivě přijat návrh členů národní
rady švýcarské, aby se v Bernu sešla konference
irancouzských a německých parlamentníků, která
by zkoumala cesty a prostředky, jež mohou věsti
ke sblížení mezi Francií a Německem.
„Temps píše, že text pozvání, zaslaného
parlamentníkům obou zemí, jeví smýšlení a citv
které jsou ke cti ušlechtilé republice helvetské
a přísluší jí dík za její iniciativu. Parlamentní sku-
pina stoupenců rozhodčího soudu rozhodla se již
zúčastniti se konference v Bernu i jeví se vše-
obecná sympatie k tomuto pokusu. Ve Franci
všichni litují obětí, které ukládá ozbrojený mír
ale oprávněná starost o vlastní bezpečnost ukládá
povinnosti, jimž chtíti se vyhnouti bylo by zlo-
činem. V tomto směru netřeba se klamati o prak-
tických výsledcích navrhované konference, neboť.
i kdyby se ji zúčastnili němečtí poslanci v hojném
počtu, což jest pochybno, nutno uvážiti jejich malý
vliv na osudy říše. Ale přes tuto reservu lze
upřímně přáti bernské konferenci zdaru. Účelem
jejím je sblížení mezi dvěha národy, které dělí
historická událost, ale které hojné hospodářské
styky snaží se sblížiti. Sto tisíc německých pří-
slušníků, žijících ve Francii, je důkazem francouz-
ské snášelivosti a pohostinnosti. Trvalým stykem
a volnou výměnou myšlenek stejně jako výrobků
odstraňují se nedorozumění, ba mohou se urovnaii
i rozpory. Kdyby konference v Bernu a následu-
jící neměly jiného účinku, než že by zabránily, aby
se opakovaly politování hodné příhody jako
Nancy, bylo by možno si blahopřáti. Bernská kon-
ference, dodává „Temps“, může býti blahodárnou.
dovede-li obmeziti svou akci na obor, který je
jí přístupný-
Franek
Temps
Bern
Německo
Francie
Nancy
17
article
Obrana Anglie.
Obrana Anglie.
Sněmovna lordů zahájila v pátek debatuo
rozpočtu anglické armády. Lord Lovat opětně
poukázal na žalostný stav territoriální armádya
žádal vládu, aby podala některá vysvětlení o no-
vých formulích, přijatých ministrem vojenství plu-
kovníkem Seelym, pokud jde o možnost nepřátel-
ského vpádu. Připomenul, že plukovník Seely
prohlásil ve sněmovně poslanecké, že dle mínění
admírality je nemožno, aby síla 70.000 mužů byla
najednou vyloděna na pobřeží anglickém. K tét
číslici mohlo by se dospěti, jen kdyby se připu-
stilo, že se několika nájezdům podaří vyloditi voj-
sko na břehy Anglie.
Lord Crewe vysvětlil, že otázka byla asi zby-
tečně komplikována. Nemyslilo se nikdy, že by
vpád 70.000 mužů byl možný. Číslice 70.000 muží
pokládá se anglickým generálním štábem za nej-
menší počet vojska, s nimž by nepřítel mohl po-
mýšleti na vážné operace v Anglii. Admiralita
však soudí, že bude vždyeky s to, aby takovou
sílu zadržela. Jiného smyslu nemůže číslice 70.000
mužů míti.
Lovat
Seet
Crew
Anglie
18
article
Stávka posluchačů mediciny
tří oddělení české lékařské fakulty
v Praze,
Stávka posluchačů mediciny
tří oddělení české lékařské fakulty
v Praze,
Neudržitelné poměry dohnaly české mediky
tomu, že sešli se včera posluchači porodnictví
laryngologie a ušního lékařství. Tato schůze me-
diků zvolila za předsedu MUC. Vl. Pospíšila
zapisovatele MUC. J. Malíka. Předseda zaháji
schůzi a vysvětlil, proč bylo nutno tuto schůzi svo-
lati. Poněvadž žádosti, intervence a pod. kroky
setkávaly se u povolaných činitelů s naprostým ne-
zdarem, vidí se posluchači nuceni provésti usne-
sení minulé fakultní schůze (14. května 1912), do-
moci se svého práva po vyčerpání všech mírnějších
kroků svépomoci. Žádá pak kolegu Blocha, aby
přání kolegů posluchačů tlumočil. Pan MUČ. Pr
Bloch pravil. Nechtěli jsme stávkovat v pověstné
aféře Wahrmundově, jsouce si vědomi, jak nena-
hraditelné jsou pro nás, mediky, klinické před-
nášky. Tehdejší rektordv. r. prof. Goll pochváli
nás za to, řka, že jsme sanior pars collegii, al
právě tato rozvaha nás nutí tím vytrvaleji domá-
hati se snesitelných poměrů, za nichž můžeme z
přednášek míti skutečný prospěch. A právě z těch-
to důvodů byli jsme nuceni v říjnu minulého roku
zahájiti stávku na dětské klinice, abychom se do-
mohli vyhovující posluchárny. Stávkou tou do-
sáhli jsme jakž takž snesitelného provisoria a zá-
vazného slibu, že bude postavena definitivní po-
sluchárna. Avšak poměry na porodnické, ušní
laryngologické klinice jsou stejně nesnesitelné, ja-
ko tomu bylo v paidiatrii. Poněvadž vláda je ke
všem našim peticím hluchá, nezbývá nám nicji-
ného, nežli bohužel zase touže cestou, totiž stáv-
kou zjednati si snesitelných poslucháren. Potom
vyličuje nedostatky jmenovaných tří ústavů a před-
čítá jménem svolavatelů tuto
Pospíšil
J Malík
Bloch
Wahrmundův
profesor
Goll
Praha
český lékařský fakulta
20
article
jež přítomnými posluchači těchto klinik jednomy-
slně schválena:
V místnostech Spolku českých mediků dne 21
dubna 1913 shromáždění posluchači porodnictví
ušního lékařství a laryngologie, porokovavše o ne-
udržitelném, ba nezákonném stavu, v jakém se na
lézají klinika ušní, porodnická a laryngologická
usnesli se na tomto: Již zase uplynul téměř celý
rok od minulé fakultní schůze, konané dne 14.
května 1912, na níž podrobně byly probrány úžas-
né nedostatky všech téměř našich jak theoreti-
ckých, tak klinických ústavů. Za nejnaléhavější
neodložitelné bylo označeno zejména řádné vypra-
vení výše jmenovaných tří ústavů. Vyučovací sprá-
va však opět neučinila zhola ničeho pro zlepšení
těchto křiklavých poměrů, jež před několika lety
prohlásil sám tehdejší ministr vyučování baro
Gautsch za „kulturní skandál“. Proto usnášíme se
vyčerpavše do omrzení všechny možné pokojné
kroky, přerušiti návštěvu prozatím
těchto tří oborů na tak dlouho, doku
táž vyučovací správa, která nás nutí po-
slouchati tyto přednášky, nedá nám obstojne
posluchárny a nevypraví kliniky tak
aby vyhovovaly svému účelu: ukázati
medikům, budoucím to lékařům, dokonalé výkony
lékařské při vzorných poměrech a úpravě ústavů
Spoléháme, že česká veřejnost a její zástupci na
říšské radě budou nás v tomto boji podporovati v
svém vlastním zájmu.
Po jednomyslném schválení resoluce sděluje
předseda, že toto usnesení bude oznámeno před
nostům jednotlivých klinik a děkanství a přítomné
zástupce tisku prosí, aby veřejnost o tomto kroku
informovalí, a pronáší naději, že česká veřejnost
a její zástupcové v parlamentě tyto spravedlivé po-
žadavky přijmouce za své, budou podporovati.
Gautsch
21
article
Ze strany.
Ze strany.
Studentská organisace má členskou schůz
dnes v úterý o 6. hod. večer v sekretarlátu
strany. Na programu: 1. Boj Germánstv
se Slovanstve m, releruje kol. PhC. P
Procházka. 2. Záležitosti organisační. Vzhledem
k aktuálnosti referátu i důležitosti jednání orga-
nisačních účast všech kol. členů nutna.
Z místní organisace nár. strany svobodomyslné
pro hoř. Nové město (u Karlova). Předsednictv
žádá důtklivě všech pp. členů sboru důvěrnického-
by se najisto zúčastnili velmi důležité schůze vše-
důvěrnického sboru pro IV. volební okres, jež se
koná ve čtvrtek 24. t. m. o půl 8. hod. večer au
Němečků“. Pravidelná schůze důvěrnická naší or-
ganisace, stanovená na středu 23. t. m., tentokráte
odpadá,
Z Karlina. Živnostenský odbor místní organi-
sace pořádá v pátek 25. dubna o 8. hod. večer
v restauraci »u Pešků« (Vítkova ul.) schůzi s před-
náškou p. redaktora J. Kamelského, tajemníka
ústředí živnostenských odborů n. s. 3.: »O ne-
dostatku bytů a dílen živnostenských
a prostředeích k nápravě«. Následovat
bude rozhovor.
Slovanstve
Procházka
Němeček
Karlin
Pešek
J Kamelský
Nová město
Vítkov ulice
u Karlov
ústředí živnostenský odbor můj . s . 3
22
article
Místní organisace v Dejvicích konala 12. t. m.
ustavující schůzi sboru důvěrníků za plné účasti
členů. Předsedající p. Franz uvítal vřele nově
zvolené důvěrníky a proslovil při tom případnou
řeč, objasňující místní poměry, kteri setkala se
se všeobecným souhlasam. Za místopředsedu zvo-
len p. Jos. Kopecký, za jednatele p. učitel Karel
Buhaj, za pokladníka p. Václav Kůrka. Záležitost
ustavení se živnostenského odboru svěřena panu
Němečkovi k vyřízení. S vybíráním příspěvků
členských započne se ihned. Usneseno konati
schůze sboru důvěrníků každých 14 dnů, a to
vždy v pátek. Po vyřízení mnohých vnitřních zá-
ležitostí povahy důvěrné byly veškerým sborem
důvěrníků vzdány vřelé díky odstupujícímu jedna-
teli p. inženýru Janouškovi, který v dobách, pro
naši stranu v místě velice obtížných, funkci jed-
natele po několik let obětavě zastával. Přivrženci
strany v Dejvicích se žádají, aby se přihlásili z
členy u jednatele p. Karla Buhaje č. 287 v Dej-
vicích. Rovněž možno učiniti přihlášku ke straně
u kteréhokoliv z pp. důvěrníků. Příští schůze
sboru důvěrníků v pátek 25. dubna.
Franz
Kopecká
Buhaj
Kůrka
Němeček
Janoušek
Dejvice
Dej
23
article
Z Votic. Místní organisace nár. strany svobo-
domyslné konala v březnu tři schůze. První byla
2. března jako výroční valná hromada, na niž od-
stupující jednatel p. dr. Mařík podal výroční
zprávu za uplynulé dvouletí. Dle ní byly 3 schůze
veřejné a 10 výborových, na veřejných předná-
šeli pp.: redaktor Josef Hevera: »O středostavov-
ské politices; poslanec Fr. Kratochvíl: »O úkolu
živnostnictva a starobním pojišťování«; soudce
Josef Cikhart: »Dějiny české politiky do r. 1871«
Výborové schůze věnovány vnitřní práci organi-
sační. Následovala pokladní zpráva. Potom pro-
vedeny volby. Jednomyslně zvoleni pp.: Adolí
Hubner, obchodník, předsedou; Max Kovář, učitel.
jednatelem; MUDr. Frant. Mařik, lékař, místo-
předsedou, Jan Vlček, městský tajemník, voleb-
ním zpravodajem: Fr. Rabíška, účetní hospod. zá-
ložny, pokladníkem. Do sboru důvěrnického pp.
doktor
Mařík
Hevera
Kratochvíl
Cikhart
Hubner
Kovář
MUDr
František
Vlček
Rabíška
Votice
Francie
organizace národní
24
article
Václ. šmejkal, c. k. soudce; Ph. Mg. Jar. Šavrda,
lékárník; Jan Děd, mistr krejčovský: Alois Kau-
ders, obchodník. Po návrhu p. JUDra. Bedřicha
Lormana, okr. starosty, podala organisace pro-
střednictvím Česk. klubu ve Vídni protest proti
zrušení místa třetího soudce u zdejšího c. k. okr.
soudu. — Druhá schůze 12. března věnována the-
matu: »Jak povznésti organisaci ke větší čin-
nosti?« Rozhovor zahájený předsedou ukázal pro-
středky, jichž výbor použije, aby život organisace
byl čilejší. —. Třetí schůze byla 30. března. Na
ní přednesl učitel Max Kovář: »Alexandr Bach
Karel Havlíček« (časová vzpomínka). Vylíčiv život
Bachův a pak Havlíčkův, vzpomněl zásluh jeho
o národ český, učinil paralelu mezi oběma vyni-
kajícími muži, přešel na brixenské vyhnanstvía
skončil tragickou smrtí Havlíčkovou. K oživení
své řeči recitoval jímavé »Tyrolské elegie«. —
O přednášce zaveden pak volný rozhovor, jimž
schůze nabyla živosti a zajímavosti. — Příští
schůze ustanovena ná konec dubna.
Václ
Šavrda
Děd
Kau
Lorman
Kovář
Bach
Havlíček
Bachův
Havlíčkův
Vídeň
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor národní strany s vobodo-
myslné konal schůzi v ponděli důe 21. dubna
za předsednictví A. Vaníčka. Stanoven pořad
sjezdu zemských důvěrníků a širšího vý-
konného výboru, který v neděli dne 27. t. m.
se koná. Přijata na vědomi sdělení poslance
J. G. Maštálky o lokálních drahách a vy-
sloveny jemu díky za velikou práci a účinné
hájení českých interesů při předloze o lokál-
ních drahách. Po referátě předsedy učitel-
ského odboru F. V. Moravce o otázce úpravy
platů učitelských usneseno, že akční výbor
nemůže přistoupití na podněty s některých
stran učiněné na provisorní úpravu platů
učitelských, nýbrž že dlužno trvati na úpravě
řádné a dále usneseno v záležitosti právních
poměrů substitutů okresních školních in-
spektorů zasaditi se o to, aby vyhověno
bylo požadavkům českého učitelstva.
A Vaníček
Maštálek
F V Moravec
akční výbor národní strana
učitelský
26
article
— Protiklerikalismus posl. dra. Strán-
ského a jeho „Lídových Novin“, které po
pražském „Času“ do omrzení papouškuji
„mladočeském aklerikalismu“, trefně karak-
terisuje národněsociální list „Horácko“
tedy list, který „Lid. Novinám“ i jejich maji-
teli v politickém radikalismu stojí hodně bliz-
ko. Tím líp oba může znáti. Prohlašuje, že
protiklerikalismus dra. Stránského a „Lido-
vých Novin“ je úplně bezcenný, ba že je pří-
mo pokrokové věci na Morav
škodlivý, „jak toho máme každodenně
doklady“. A dodává: „Rozumný člověl
tímto švindlem pohrdá. Boj proti kle-
rikalismu není dnes již bojem za očistu v po-
litice, ale spíše je bojem těch, kteří 1. pro
vlastní zisk, 2. ze msty, 3. pro efekt (hlavně
nezkušení mladíci) ho „bojují“. — Úsudek
jest opravdu přiléhavý a platí doslovně io
„protiklerikálním boji“, jak se „bojuje“ na-
mnoze v Čechách. Může býti jen politicky
zdrávo, prohlíží-li se to i na jiných stranách
Do nedávna jsme byli s tímto úsudkem, který
máme již dávno a hojnými zkušenostmi dolo-
žený, takřka osamocení.
Stránský
Horácko
Morava
Čechy
Lido
Lídový novina
východ novina
27
article
— Ze služby poštovní. Na místa poštovnícl
expedientů byli ustanoveni: pošt. adjunkt Kare
Sekanina ve Všechovicích, poštovní expe-
dientka Marie Novotná v Cuclavi, poštovn
oficiantky Pavlína Průchová v Koči, Anna
Rostomilá ve Starých Bukách u Trutnova
Ludmila Hejtmánková v Klášterci n. Orl.
býv. pošt. expedientka Helena Gráfová v Bul
lendorfu, pošt. aspirantka Anna Baxová v Med
lešicích, pošt. expedientka Marie Stránská
v Senomatech, pošt. oficiantka Marie Hüblov
ve Vrskmanech a poštovní pomocnice Karla K ře-
pelková v Karli.
— Anglická návštěva na radnici staro-
městské. V pondělí dne 21. dubna t. r. navštívil
radnici staroměstskou Anglické družstvo Foot-
ballové: London County Westminste
Bank počtem 14 osob s kapitánem C. J. Pricem
v čele. Výklad o pomátnostech radničních poda
hostem dr. A. Sum. V upomínku podělení byli
účastníci informačnímí publikacemi o Praze.
Z radnice odebrali se Angličané, vesměs bankovní
úřadníci londýnští, ku prohlídce Zemské banky
království Českého.
— Odbor svazu českých měst pro obecní ply-
nárny, elektrárny a vodárny konal schůzi na radni-
ci staroměstské v sobotu dne 16. dubna 1913
Jednání vedl p. ředitel inž. Vaigl (Plzeň). Hlav
ním předmělem jednání bylo předběžné projednán
a schválení referátů, určených pro první sjezd če-
ských plynáren, elektráren a vodáren ve dnech 16
až 18. května 1913, a schválení konečných disposi
v příčině výstavky, jež má býti se sjezdem spojena.
V té příčině schváleny nástiny referátů, pokud jd
o zásadní neb sporné otázky. Též podána zpráva,
že tabulky o rentabilitě světla a pohonu plynového
a elektrického byly odborníky obou stran pro-
zkoumány: o prozkoumání tabulek o rentabilitě
motorů plynových a elektrických bude požádán
Kare Sekanina
Novotná
Pavlín Průchová
Koč
Anna Rostomilý
Hejtmánková
Gráfová
Baxová
Med
Stránská
Hüblov
Karel
C J Pric
doktor
A Sum
Angličan
Ing
Vaigl
Všechovice
Cuclav
Trutnov
Klášterec
Orlický
Senomaty
Praha
Plzeň
zemský banka
odbor svaz český město
London Count Westminste Bank
28
article
ještě pan prof. inž. Péro. Za podklad jednánío
elektrisaci království Českého vzata bude resoluce
Spolku architektů a inženýrů, ve které bude zvláště
zdůrazněno stanovisko samosprávné. S potěšením
vzata na vědomí zpráva, že správní rada pražských
obecních plynáren slíbila výstavě všetrannou pod-
poru a příspěvek a jednomyslně usneseno vzdáti ji
za to díky. Aranžování výstavky po stránce uměle-
cké vzneseno na arch. Zákrejsa. Schváleno,
aby hlavní díla literární z oboru elektrotechniky,
plynárenství a vodárenství, jež na výstavce budou
vyložena, uvedena byla též v katalogu výstavním,
jehož redakce po stránce technické svěřena jed-
nateli odboru vrch. inž. Žižkovi. Do výstavky,
na které pořádány budou v určitých hodinách vý-
klady a demonstrace o praktickém používání plynu
a elektřiny, pozvány budou ženské spolky a dívěí
školy. Správní rada městských elektrických podni-
ků bude požádána, aby dovolila plakát o výstavce
vyvěsiti ve vozech elektrických drah. Za člena
odboru kooptován p. městský inž. Karel Ledl.
profesor
Ing
Žižek
Ledl
spolek architekt
29
article
— Český zemský svaz ochranný. V neděli dne
20. dubna 1913 konala se v radnici staroměstské
stálým výborem Svazu českých měst svolaná in-
formační porada o otázce utvoření českého zem-
ského svazu ochranného, jíž se zúčastnili: za Svaz
českých měst předseda dr. Štych, jednatel sekce
technicko-zdravotní městský fysik dr. Procház-
ka a tajemník dr. Joachim, za Pražský dobro-
volný ochranný sbor pp. cís. rada dr. Ježek. ře-
ditel Heřmánek a Mg. Ph. Müldner, za Zem-
skou jednotu hasičskou pp. starosta Mayera
star. nám. Kuklich, za město Prahu nám. star.
dr. Kašpar a za město Kladno pp. Kracík
Holý. Omluvil se p. c. k. dv. rada dr. Pel c. Ve
Vídni koná se totiž ve dnech 9.—13. září 1913
druhý mezinárodní kongres pro ochranu a zabrá-
nění úrazů, na němž má se utvořiti mezinárodní
komité, do kterého budou vysílati zástupce pouze
říšské svazy. Za tou příčinou má se ustaviti letos
během května také v Rakousku říšský svaz ochran-
ný, i třeba řešiti olázku, měl-li by se zorganisovati
a jak by se měl zorganisovati také český zemský
svaz samaritánský, který by pak eventuclně při-
stoupil za člena svazu říšského. Podklad jednání
poradní této schůze tvořily odpovědi větších če-
ských měst (s obyvatelstvem přes 10.000) na do-
tazník Svazem českých měst, rozeslaný o tom, jak
mají organisovánu první pomoc při onemocněních
a úrazech, jaký jest poměr orgánů první pomoc po-
skytujících k obci, jak se obce finančně zúčastní
a jakých zkušeností bylo nabyto. Z odpovědí do-
šlých vyplývá, že vyjma veliká města by se ne-
doporučovalo tvoření zvláštních ochranných spol-
ků, nýbrž spíše jen ochranných oddělení při stá-
vajících sborech hasičských, jimž by se musilo
dostati odborného výcviku, jak v mnohých městech
již nyní se děje. Po debatě, jíž zúčastnili se pp.
doktor
Štych
Procház
Joachim
Ježek
Müldner
Mayer
Kašpar
Kracík
Praha
Kladno
Vídeň
Rakousko
Český zemský svaz
svaz český město
30
article
dr. Štych, cís. rada dr. Ježek, starosta Zemské jed-
noty hasičské Mayer, dr. Procházka, dr. Kašpar a
dr. Joachim, usneseno utvořiti zvláštní komité, jež
by za účastenství pražského dobrovolného sboru
ochranného a ústřední jednoty hasičské, jakož i
za součinnosti měst, jež budou prostřednictvím
Svazu českých měst vyzvána, utvoření zamýšleného
českého svazu ochranného připravilo. Předsedou
komitétu zvolen p. nám. dr. Kašpar, za Svaz če-
ských měst předseda dr. Štych a fysik dr. Pro-
cházka, za Pražský dobrovolný sbor ochranný pp.
cís. rada dr. Ježek, ředitel Heřmánek a lékárník
Müldner, za Zemskou jednotu hasičskou pp. Mayer
a Kuklich a za město Prahu p. obecní starší Lev
Peterka. Komité má právo kooptační.
— Z Českého učení pro vědy politické. Dnes
v úterý přednáší zvěrolékař J. Paleček „O jateční-
ctví“. Umluví se vycházka do jatek pražských. Ve
středu přednáší c. k. bibliothekář Jan Emler „o
lidovýchovných úkolech samosprávy“. Ve čtvrtek
dokončuje thema „O stavebnictví“ prof. arch. Ant.
doktor
Štych
Ježek
Mayer
Procházka
Kašpar
Joachim
Müldner
J Paleček
Emler
profesor
Praha
svaz český město
svaz če
obecní starý Lev Peterek
Český učený pro věda
31
article
Balšánek, kteroužto přednáškou končí III. cyklus
Českého učení. Vycházky oznamovány budou
denních listech.
— Z České zemské komise pro ochranu dětí
péči o mládež v král. Českém. Presidiální rada Če-
ské zemské komise učinila ve své schůzi dne 14.
dubna t. r. mimo jiné následující rozhodnuti: Usne-
seno upozorniti na výnos c. k. zemské školhí rady,
dle kterého školní sbírky ve prospěch České zem-
ské komise jest této výhradně odváděti. Poskytnu-
ta podpora sociálnímu zařízení živnostenskému
L. jednou pro vždy 80 K. — Přijati další chovanci
na náklad České zemské komise do zemského
ústavu v Luži, do kolonie v Ústí n. Orl. a do
„Ozdravovny“ České zemské komise v Toušeni. —
Pan prof. dr. F. Procházka, lék. ředitel chorobince
král. hl. města Prahy ustanoven řídícím lékařem v
ústředním dětském chorobinci České zemské ko-
mise v Praze. — Schválen návrh, aby redakční rada
časopisu České zemské komise „Ochrana Mládeže“
volena byla na tři roky. — Vyřízena řada drob-
ných záležitosti
— Ke stykům česko-anglickým. Anglická revue
„Review ol Reviews“, založená žurnalistou W.
Balšánek
Luža
profesor
doktor
F Procházka
Reviews
Toušeň
Praha
Český učený
Český zemský
32
article
Steadem, jenž zahynul před rokem na „Titanicu“
přináší v dubnovém čísle na str. 359.—371. článel
sira Jamesa Bakera „A national Renaissance and
its Motive Power“ (The Sokol Organisation of the
Slavs). Článek popisuje nadšeně vznik a vzrůst na-
ší organisace sokolské a dává její úspěchy za vzor
britskému národu. Vybízí k následování této my-
šlenky a navrhuje její spojení s dosavadními angli-
ckými organisacemi Boy Seoutů a Lads' Brigades
článek ozdoben jest celostrannou illustrací ze cvi-
čení mužů loňského sletu „A national Display on
the Letna Plain. Prague“. (Připomínáme, že tato
revue měla již loni kratší článek a dva malé obráz-
ky sletové: ze cvičení mužů i žen.) Jako další za-
jímavost uvádíme, že angl. čtrnáctidenník „Harms-
worth Popular Science“ přinesl v 38. čísle (24.
března 1913) mezi životopisy slavných mužů vědy
životopis Jana Amosa Komenského i jeho podo-
biznu na str. 4572.—4573.
— Právnická jednota v Praze koná týdenní
schůzí ve čtvrtek dne 24. dubna o 6. hod. več.v
malé promoční sini c. k. české university Karlo-
Ferdinandovy v Praze. Na pořadu jest dokončení
přednášky p. JUDra. Emila Háchy, tajemníka zem-
ského výboru král. Českého v Praze: „O správním
soudnictví v Anglii“
— Z Českoslovanské jednoty. XVII. výroční
zpráva Českoslovanské jednoty s podobiznou auto-
ra hymny „Hej. Slované!“. Tomášíka, básní Hviez-
doslava, článkem býv. poslance slovenského dra.
Belly o bojích uherských Slováků a s bohatou in-
formativní zprávou jednatelskou právě vyšla. Kaž-
dému na požádání zasílá ji zdarma sekretariát Če-
skoslovanské jednoty v Praze II., Jindřišská ul. 32.
Stead
Baker
Harms
Jan
Ámos
Komenský
Hácha
Slovan
Slovák
Prague
Praha
Anglie
Jindřišská ulice
national Renaissance and his Motive Power
the Sokol Organisation of the Slavs
Bo Seouty
Lad ' Brigade
Popular Science
univerzita KarlaFerdinandov
Titanik
the Letna Plain
Bell o boj
33
article
— První schůze ústředního výboru v novém roce
spolkovém koná se ve středu 23. dubna o půl 7.
hod. več. v místnostech spolkových. Před schůzí
o 6. hod. jest porada výstavního komitétu. — Akad
odb. Českoslovanské jednoty pořádá dnes o 8. hod.
přednáškový večer v modrém sále „u Vejvodů“
v Praze I. Přednášeti bude redaktor Bohd. P avlů
„O ruské literatuře novější doby“. Po přednášce
slovenský tanec a pěsničky. Hosté vítáni.
— Učitelstvo a chystaná oprava školského zá-
kona slezského. (Pův. zpr.) Dle sdělení „Dziennika
Cieszynského“ konala se v těchto dnech v Opavě
za účastí slovanských zemských poslanců porada
zástupců českého a polského učitelstva, jež se za-
bývala projektem opravy školského zákona. Němci
usilují o změnu dosavadních zákonných předpisů
v několikerém směru. Především chtějí, aby při ob-
sazování definitivních učitelských míst nebyl zem-
ský výbor vázán ternem obce, jako jest tomu do-
sud, nýbrž aby měl právo terno obci vrátit a žá-
dati nové. Tofo ustanovení jest namířeno proti
nám potud, že by zemský výbor snadněji mohl do-
cíliti pojetí renegátských učitelů do terna. Dále
nový školský zákon má míti ustanovení, že při ško-
lách menšinových při jmenování definitivních uči-
telských sil zemský výbor vůbec nemá býti ternem
obce vázán. I tímto ustanovením hledí se pomoc
Němcům a sice v českých a polských místech. Do-
savadními předpisy byly slovanské obce chráněny
alespoň před výbojnými Němci. Že by zemský vý-
bor, od něhož jmenování by na příště výhradně
mělo záviseti, k ním přihlížel, jest jisto, jako jest
jisto na druhé straně, že by na české a polské
Vejvoda
Bohd
Dziennik
Němec
Praha
Opava