1
masthead
31. řijna 1901.
2
masthead
Přiloha „Národnich Llstu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. října. (Polské hlas
o řeči Apolin. Javorského.) První řeč
ník v debatě rozpočtové, předseda polského kola
ryt. Apol. Javorský, měl za zlé posl. Chocovi.
že pilný náveh odůvodňoval řeči, které ve sně
movně nerozumí nikdo, načež, když mu pro
to i se strany polské činěny výtky, opravil ve
stenografickém zápisníku svá slova v ten smysl.
že české řeči nerozumějí velmi mnozi poslanci
Tím se postavil na stanovisko Všeněmců, kteři
by ze sněmovny nejraději vypudili všechny ja
zyky rakouské, vyjma něměinu a přizpůsobil se
zároveň názoru nynějšího sněmovního předsedy
hr. Vettra, jenž ve srozumění s drem. Körbrem
nedopoušti ve sněmovně čtení českých dotazů.
Poněvadž ryt. Javorský mluvil jmenem polského
kola, jest přírozeno, že česká delegace, hájíe
rovné právo všech jazyků ve sněmovně, očekává
od polského kola, že prohlášení svého předsedy
opraví. Totéž očekávají od polského kola tak
neodvislé listy polské.
Lvovský »Předsvit« prohlašuje přímo z
nepochopitelné, jak mohl ryt. Javorský
útočiti na českou řeč ve sněmovně. »Musíme
— píše Ivovský list — »co nejrozhodněji po-
staviti se proti tomu, aby předseda polskéh
kola koketoval s levici. Politika »volné rukye
nespočívá nikterak v tom, abychom trhali své
svazky s katolickými a slovanskými stranamina
pravici a přisluhovali levici. Předseda Javorsk
má v té věci velice nešťastnou ruku. Proto mu-
síme vybočení p. Javorského pokládati za po-
litování hodné... a doufáme, že násle
dující řečník z polského kola, místopředsed
Javorská
Vettra
Praha
6
article
Dědušický, učiní v té věci náležitou, autorita-
tivní opravu.«
Krakovský »Náš Glos« píše podobně: »Če-
chové zajisté použijou přiležitosti, aby odpově-
děli předsedovi polského kola Javorskému na
jeho v nejvyšším stupni nevhodné
a nechutné a se stanoviska národ-
ního přímo pohoršlivé útoky na neně
mecké řeči v parlamentě. Jest vskutku těžko
pochopiti eíl tohoto vystoupení. Leda bychomsi
je vysvětlili tím, že předseda Javorský, jako
vždy svěvolný a nedbalý směru politiky polského
kola, řídící se soustavně vlivy dvorskými, chtě
hned na počátku způsobiti roztržku mezi pol-
ským kolem a klubem českým. Takové intrikán-
ské choutky musejí však býti co nejpřisněji po-
kárány neodvislými poslanci polskými.«
Ze Lvova, 28. října. (Liberát Za-
jačkovský ). V noci ze soboly na neděli
zemřel ve Lvové mrivicí sympatický publicista
polský Liberát Zajačkovský, jenž svou milou
povahou a střízlivými názory na slovanskou
vzájemnost zanechal po sobě příjemnou vzpo-
mínku i v Praze, kde meškal o slavnostech Pa-
lackého r. 1898. Narozen r. 1842 v Gorodku
u Lvova, věnoval se z počátku studiím uměle-
ckým a navštěvoval maliřskou školu na aka
demii vídeňské. Ale život přivedl jej na jinou
dráhu. Roku 1863 účastnil se činně polského
povstání, načež vráliv se do Lvova, stal se
publicistou. Výdával nejprvé s Dobřanským,
Lamem, Iljasevičem a j. humoristicko satirické
letáky, jež se po čase proměnily v satirický
týdenník »Ščutka«, který po dvě desetiletí měl
veliký vliv na běh politických věcí polských.
Javorská
Zajačkovský
Lvov
Praha
Gorodka u Lvov
Iljasevič
7
article
Lepšího politieko-satirického listu Poláci dosud
neměli. Později Zajačkovský redigoval politické
listy »Kroniku Codziennou«, »Dziennik Polský«
a konečně »Gaželu Narodovou«. Opustiv re-
dakci tohoto listu, nevstoupil již do žádného
redakěního svazku, publicisticky činným byl
však i dále. Za výslavy Ivovské r. 1894 za-
řídil velmi čilou novinářskou kancelář a o
r. 1895 stanul v čele spolku polských novinářo
a setrval na tom místě až do smrti, snaže se
s úspěchem, aby se novinářům dostalo zabez-
pečení pro případ nemoci a stáři. L. Zajněkov-
ský byl přitelem vzájemnosti slovanské a ne-
tajil se ve svých rozhovorech se soudruhy
jinoslovanskými, že doufá také v dorozumění
rusko-polské v době nepříliš vzdálené. Když ve
spolku českých novinářů r. 1898 vznikla my-
šlenka, svolati sjezd slovanských novinářů z Ra-
kouska, byl Zajsěkovský horlivým podpůrcem
této myšlenky a vystupoval činně na sjezdé
pražském i krakovském. Promyšlená jeho řeč
na banketu za sjezdu pražského, jež končila
ubezpečením, že Poláci mohou se politicky
rozejíti s politiky českými, ale proti Čechům
že nebudou nikdy, jakož i jeho výklad o po-
litiekých snahách národa polského ve všech
třech říších, pronesený v Krakově, utkvěly
všem účastníkům těchto sjezdů v dobré paměti.
A dobrou památku vůbec zůslavil po sobě
na vždy.
Dziennik
Gažela Narodová
L Zajněkov
Polák
Čecho
Krakov
8
article
Nový husarský kousek hr. Khnena.
R. V Zemuně, 20. října. V Chorvatsku již
dávno nebylo takového rozhorčení, jaké nyní způso-
bilo náhlé rozpuštění chorvatského sněmu. Vědělo
se sice již před rokem, že by mohlo dojiti k sou-
časným volbám v Chorvatsku i v Uhrách, ba na
podnět několika mladších a čilejších opposičních sil
byli již 16. prosince 1900 svoláni do Záhřeba oppo
siční důvěrnici k poradě o nastávajících volbach
Když však minuly volby uberské, za nichž bylo du
přáno dosti času, aby se všechny strany k nim ná
ležitě připravily, každý v Chorvalsku počítal s vol-
bami na jaro r. 1902 (v květnu) a dle toho domni-
vali se i opposiční vůdcové, že jim ještě zbýva dosti
času nejen k volebním přípravám, ale i k dalšímu
vyjodnávání — které se táhlo po někulik měsíců —
s »čistou« frakci dra. Franka. Dr. Frank, jsa patrně
lépe zpraven o záměrech hr. Khuena, zamítl na -
jednou jako o překot nabídku o společné akci ve-
škeré opposice v zasedání, jež započalo 21. t. m.
Franco
doktor
Frank
Zemun
Chorvatsko
Uhry
Záhřeb
9
article
To bylo prvé překvapení, avšak nikdo ani netušil
co se za ním skrývá. A proto když hr. Khuen pře-
četl královský reskript, jimž se sněmovní obdob
nzavírá, nemobla opposice zatajiti své překvapení.
V tě chvíli rozhořčení ještě nebylo. Snad by k němu
vůbee nebylo ani došlo, snad by i tento skutel
hir. Khuena byl považován za slátnický čin jeho di
plomalického umění, kdyby na venkově zdravý rozum
uvědomělejsího občanstva nebyl věc pochopil s pra-
vého stanoviska, jakmile volby byly vyhlášeny na
6. a 7. listopadu, tedy ve 14 dnech.
Toť věru nejšpalnější Khuenova karta a nejslabš
jeho stálnický čin, tvrdi se všeobecně, a všichni zá-
keřnické jednání svorně nazvali: novým husarským
kouskem p. hraběle, jenž skutečně i tentokrát jedna
pouze jako »důvérný orgán uherské vlády«, klerým
jměnem sám se pyšně nazval, a to z křesla mocných
a slavných bánův chorvalských .
Největší rozhořčení vládne v kruzích úřadnických
Tu se nešetří — ovšem v důvěrném kroužku — nej-
ostřejšími výrazy. Jest to také zcela přirozené: chor-
vatské a srbské úřadnictvo cítí, že by se něco po-
dobného nikdy nebylo stalo, kdyby hr. Khuen na celé
úřadnictvo bez výjimky bezpodmínečně nepočital
kdyby je totiž nepovažoval poubým strojem, jejž
možno dle libosti uvádět v pohyb dobře vyzkoušeným
šroubkem vládní moci.
Khuen
10
article
Opposice se dosti brzy zotavila z prvého pře-
kvapení a začíná horečně pracovati. Nemajíc však
téměř žádné organisace, nemůže vésti a říditi voleb-
ního zápasu, jak by toho bylo třeba. Ale za to roz-
hořčení místní předáci rozvinou mnohem větší
činnost, než by byli učinili jináče. Před faktem úklad-
ného a neústavního přepadení ustupuje totiž do po-
zadí všechna nespokojenost s opposičním vůdcov-
stvím, které tolik času promrhalo v neplodném diplo-
malisování se srbožroutskou a slovanofobskou klikou
dra. Franka, místo aby všech sil a prostředků po-
užilo k organisaci chorvatského a srbského lidu. Tu
a tam vzpomíná se ovšem, a to s hořkostí, na lehko-
myslné a pohodlné diplomalisování posledních mě-
sícův, avšak všude s mnohem větší prudkostí odsu-
zuje se jednání hr. Khuena i v samých kruzích
maďaronských. Zvláště maďaroni, kteří si zakládají
aspoň na osobní cti, jednomyslně prohlašují, že tento-
kráte hr. Khuen nejednal ani státnicky, ani — kava-
lirsky, jakoby byl schopen »kavalírství« člověk, jenž
zločinnou rukou podkopává státní chorvatskou auto-
nomii takovým způsobem, že by dle positiv-
ních zákonů již dávno měl seděli ne na křesl
chorvatských bánů, nýbrž na lavici chorvatských
velezrádců.
Franco
Khuen
11
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Posl. dr. Barth o obchodních smlouvách
Vídeňský sociální spolek pozval ku přednášce zná-
mého liberálního vůdce německého posl. dra. Bartha.
Byla to druhá přednáška v cyklu, o němž němečti
národní hospodáři a politikové vykládají své názory
na obchodní politiku budouena. Posl. dr. Barth jen
rozhodným stoupencem svobedné tržby. Hlaj
tolo své dnes za všeobecného ochranářského proudu
jistě nepopulární stanovisko otevřeně a mužně. Posl.
Barth jest pro prodloužení dnešních obchodních
smluv. Již zájmy dělnictva a širokých mas lidových
mluví proti každému ochranářství. Odmítnutí jakého-
koli výminečného zákonodárství proti sociální demo-
kracii, zajištění koaličního práva dělnického, úplná
právní rovnost dělnictva s podníkateli ve mzdovém
zápasu a návrat k mírné svobodné tržbě let sedm
desátých: toť cíle a program pokrokové sociální poli-
tiky německé, který zvolna kolem sebe shromažďuje
sociální opraváře, sociální demokraty a liberály.
Posl
doktor
Barth
Hlaj
12
article
»Protektionism není ničím jiným, než zákonným
chráněním kapitalistických zájmů, aby kapitálu — ae
už jest investován v půdě nebo průmyslovém podni-
kání — byla zabezpečena větší výnosnost z výsledků
národní výroby, než jaké by se mu bez tohoto ochra-
nářského zasahování dostalo.« Pokusy, namluviti děl
nictvu, že zvýšená celní ochrana povede k zvýšení
mzdy, úplně selhaly. Za dnešních poměrů nelze do-
porudovati jiných obchodních smluv, než takových, které
nepřestoupí branice dnešní ochrany. Řečník lituje
reakce, která se projevila v osnové německého cel
ního tarifu, pochybuje však v úspěšnost těchto snah.
které jsou v přímém odporu se zájmy dělnictva.
A právě tyto zájmy padají dnes v Německu silně na
váhu. Ale i tenkráte, nestane-li se celní osnova ně-
mecká zákonem, způsobila již tím dost zla, že posí
lila ochranářské tendence evropské, Proto by měli
sociální politikové němečtí i rakouští pracovati alespoň
k prodloužení dnešních obchodních a celních smluv.
Německo
13
article
Řečník jest rozhodně proti celní unii německo-rakou-
ské, vedla by jen k sesílení ochranářství. »Snížení
životní míry dělníkovy, přesunutí podílu dělníkova
na výsledcích veškeré národní výroby ve prospěch
kapitálu, zmenšení výrobnosti národní, ohrožení ob
chodního míru celními válkami — toť vyblídky dneš-
ního ochranářství. V boji proti této kapitalistické poli-
tice scházejí se pozvolna upřímní sociální reformá
toři se starými zastahci svobodné tržby, jichž cesla
dána zájmy dělnictva!« Přednáška vyvolala velmi
živou debatu. Rakouští mluvčí (většinou zástupci velko
průmyslu), vystoupili ostře proti názorům německého
liberála, kterého však nad jich úzkoprsé stanovisko
povznáší jeho živé sociální přesvědčení, třeba nelze
s jeho veškerými názory zúplna souhlasiti (neminíme
tím však nikterak jeho stanovisko v otázce děl-
nické).
Proti termínovému obchodu obilnímu
Subkomitěť národo-hospodářského odboru říšské rady
pokračoval včera v poradě o návrhu dv. r. Ploje
sice zejmena o závěrečných návrzích námi již sděle-
ných, které zamýšlejí úplný zákaz neeffektivního ter
mínového obchodn. Učiněna byla řada návrhů. Mezi
nimi i ten, aby zákaz blankotermínových obchodů
proveden byl škrtnutím oněch ustanovení čl. 357
obch. zák., jež se týkají obchodů diferenčních. Tlim
byl by prý vzat zaklad neeflektivním terminovým
obchodům. Usneseno bylo návrhy dv. r. Ploje v čet-
ných směrech upraviti a doplniti. K návrhu posl. dra.
Ploj
hospodářský odbor říšský rada
obchodní . zákon
14
article
Urbana usneseno, aby byla udána suhkomitétem
přesná delinice blankotermínových obchodů a nebylo
pojmové stanovení ponecháno názoru soudcovu. Dne
bude se v poradách pokračovati.
Splynuti papíren provedeno nebude. Loňskéh
roku zahájeno mezi úvěrním ústavem a firannami
J. Spiro a syn, M. Kirk a spol., M. Piette, Kubik
Eichman a spol. jednání o splynutí těchto závodů
Jak se nám nyní sděluje, ustoupil úvěrní ústav
od lohoto úmyslu. Důvodem jsou nepříznivé poměry
odbylové.
K otázcs úpravy terminového obchodu
Jak se proslýchá, označí prý vláda brzy, jaké sla-
novisko zaujímá v otazce termínového obchodu obil-
ního. Vláda prý zamýšlí — rozumí se dle německých
příkladů a navrhů — obmeziti platnost terminového
obchodu obilního především na firmy, jež jsou za-
neseny v obchodním rejstříku. Závěry protokolova
ných firem mají platiti a býti žalovatelnými. Osoby
jež nejsou zapsány v obchodním rejstříku, ale na
vštěvují plodinové bursy (pekaři a mlynáři), smí
pravoplatně terminové obchody jen tenkráte sjedná-
vati, dají-li se zapsati ve zvláštní, za tím účelem
vedený rejstřík termínový. Budou tedy terminové
obchody tenkrále platny, byly-li sjednány mez
osobami zapsanými buď v rejstřík obchodní neb ter-
mínový.
J Spira
M Kirk
M Piette
Kubik Eichman
Urbano
15
article
Báňská výroba rakouská. »Statistické zprávy
ministerstva orby za rok 1900« přinášejí obširna
data o báňské výrobě rakouské v r. 1900. Úhrnná
její cena činila 233,454.469 K (o 25,162 107 K více
než r. 1899). Vytěženo bylo q: zlaté rudy 2269.42
(— 1601.88), stříbrné rudy 216.405 (+ 860), rtute
947.237 (+ 24.048), měděné rudy 58.253 (—- 9050)
železné rudy 18,944.582 (+ 1,693 147), olověné rudy
143.138 (+ 7352), cinkové rudy 382.425 (+ 11.422)
hnědého uhlí 215,399.174 (— 2,118.767), kamenného
uhlí 109,925.449 (— 4,625.938). Cena výroby hutní
činila 99,975 799 K (— 4.978.082 K)
Doprava uhli na Labi a poměry na trhu
hnědouhelném. Dopravní podmínky labské v mě-
síci říjnu se zlepšily výdatnými dešti, jež rozvodnily
proud labský do té míry, že i největší lodi mohly
v polovici měsíce s plným zatížením odplouti. Také
sazby dopravní, jež držely se po celé období lelošní
na niveau velmi nizkém, zlaciněly tak, že majitele
mnohých lodic uheiných tyto raději ladem na přísta-
vištích ústeckých ležeti nechávají, nežli pronajalije
za tak nízké dopravné. Než zlepšené podmínky do
pravy labské nedovedly osvěžiti chabou náladu tržní.
zlatý ruda 2269.42
16
article
podmíněnou nedostatkem poptávky. Nasledkem toho
posiláno mnoho lodí s uhlím do Německa bez ob
jednávky a teprv v Německu hledání pro jednollive
zásilky kupci. Případy tyto jsou pro nynější poměry
na trhu hnědouhelném symplomatické. Jak se si
tuace utvářeti bude po zaslavení dopravy labské, jež
přece už možno za měsíc čekati, nedá se dnes před-
pověděti. Rozhodně ale odůvodněnou zdá se nám
býti obava, že věci se zhorší ještě a že nynější ob
tíže odbytu uhelného se přiostří. Jest to po letech
poprvé, kdy jednotlivé doly ke konci měsíce října
nuceny jsou produkci omezovati a pro nedostatek
zakázek i v jednotlivých dnech všadních těžbu vy-
pustiti. Proud labský stál v Ústí počátkem měsíc
42 cm. pod normálem a klesl do 7. t. m. na 12 cm.
nače2 9. t. m. už zaznamenáno 45, 12. října pak
192 cm. (jako maximum) nad normálem; odlud klesal
proud labský pozvolna, až 21. října dostoupil výše
62 cm. a ke konci minulého týdne 20 cm. nad nor-
můlem. Pro příšti dny čekati nutno dle prognosy
další opadávání vody labské. Dovozné bylo velm
nízké; dle záznamů bursy ústecké placeno do Dráž-
ďan 165, později 160 a 155 fen., do Magdeburku 200,
190, 180 a 170 fen, ke konci měsíce 180 fen. z Ústi
do Hamburku 240 až 200 fen., do Postupimi 370 až
320 fen. za 1000 kg = 1 tunu. V týdnu posledním
bylo velmi málo ujednání na burse ústecké zname-
náno a to jen pro Magdeburk a pro Drážďany.
Německo
Magdeburk
Hamburk
Postupim
Drážďany
centimetr
kg
tuna
17
article
Společnosť pro průmysl chemický v král.
českom konati bude měslční schůzí v sobotu dne
1901 o 1/28. hodině večerní v Praze
2. listona la
v Choděrově velkorestauraci, Ferdinandova třída.
(Zadní sál.) »O kaolinu na Pizeňsku« pojedná pan
Cyril rytíř Purkyně, professor na vzdělávacím ústavě
učitelském v Plzni.
Akciová společnosť oukrovaru velko-
kunčlckého konala včera valnou hromadu, na níž
byla schválena bilance, vykazující zisk K 90.970 .59.
z čehož se upotřebí na odpisy K 42,750 44, takž
zbývalo k volné disposici K 48.220.15. Z výnosu
toho bude vyplácena 4 proc. dividenda = 16 K na
akcii a zbytek bude přenesen na nový účet. Při do-
plňovacích volbách byli opět zvolení vystupující čle-
nové správní rady a dosavadní revisoří jednohlasně.
Trhy peněžní.
Bursa.
V Praze, 30. října. (Pův. zpr. »N. L.«)
Na dnešní burse při tichém trhu uskutečněny
závěrky akeií Živnostenské banky za K 258.50.
Dále podáváno za akcie České banky »Union«
K 242.50 peněz, za akcie České společnosti
pro průmysl cukerní K 203.— peněz, za akci
strojírny Daňkovy K 400.— peněz, za akcie
Pražské úvěrní banky za K 656.— zboží, akcie
Hospodářské úvěrní banky za K 334.— zboží.
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Offieiální záznamy zněji:
Cyril
Purkyně
Bursa
Daňkův
Praha 2
Choděrův
Ferdinandov třída
Praha
ústav učitelský v Plzeň
živnostenský banka
Český banka
18
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886
» » Teplice r. 188
„ » Smíchova r. 1889
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
„ „ » » mel. úpisy
„» » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha
dto.
Em. 1871
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dlo.
» 1871
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha .
dto,
lit. B.
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha
DuštěhraJská dráha . (lit. A
(lit. B.-
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev. západní draha
dto.
(lit. B..
Pražsko duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha. .
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kollně
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro průin, cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká vseob. zajisl, Banka
První česka spol. pro raf oukru
(Nodřany)
Strojnická spol. dě. Daněk a spol
Pražská železařská společnost
» stroj. spol. (dř. liuston)
„ akc. spol. relěz. lavky
První českomorav. tov. na atroje
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava
Vltava
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
DuštěhraJský dráha
cukerní Český akciový . pivo
19
article
Z Vídně, 30. října. (Závěrečné ú řadní
kursy.)
480.—
Únorová renta . 98.30
rak. sevérozáp. dr.
polabská dráha
468.25
společná » květ. 98.55
pražsko duchcov.
» stříb.
98.p0
spol. st. dre rak. uh.
624.50
rakouská » zlatá 118. 55
» kor.
95 50
jižní dráha.
60 75
silniční dr. lit. A
uherská » zlatá
118.5
239 —
» kor.
93 05
234.—
státní losy 1854
dunaj. paroplaveb.
190 50
774.—
rakouský Lloyd
» » 1800
794.—
pražská želez. sp.
po 500 zl. ..
420.—
česka montan. sp.
po 100 zl. . .
alpská montan. sp.
státní losy 1864
343 50
rým. muráň, spol.
losy tisské . ..
426.—
» úvěrního úst.
rak. zbrojovka
255.—
vídeň. I. kumun.
vídeň. stavební sp.
138.—
peštská vagonka
turecké losy
severočeska uhlář.
b. anglo-rakopská
vídeň. b. jednota
západočeská uhl.
mostečka uhl. sp.
r. úst. pro úv. poz.
705.—
619.—
Schodnica .
rak. úvěrní ústav
turecká tabák. rež.
uh. úvěrní banka
635.—
974.—
devisa německá.
b. pro země rak.
391.—
117.2
Lloyd
Schodnica
Vídeň
úvěrní banka
20
article
138.75
170.—
217.—
145.—
400.50
259.—
420.—
842.—
408.—
21
article
» londýnská 239 10
vídeňská uniouka
512 —
» pařižská.
česká b. Union
95 30
» curyšská . 95 05
Živnosl. banka
buštěhradská A .
dvacetifrank . . 19.0
982.—
marka paplrová . 117.22
rubi
. 254.—
duchcov. podmok.
lvovskočernovická
Na místní koupě nkeií dráhy státni
a hodnot báňských, Jakož i na lepsí
zprávy berlínské bylo smýšiení pevné
Eskontní saby 3°/1., 41/4 procenta.
x. Z Vídně, 30. října. (Telefonogr. »Nár-
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní burse
nastal přiznivý obrat a jakkoli byl obchod
omezený, potrvalo dobré smýšlení za značně
vyšších kursů. Příznivými podněty bylo pro-
hlásení předsedy ministerstya o dodávkách
státních a klidný průbéh parlamentního jednání.
Zvláště zlepšily se akcie dráhy státní, v nichž
téměř stále podnikány obraty. Značné zdražení
jejich způsobily též hojné místní prémiové
koupě, jakož i koupě beriinské arbítráže. Znač-
nější reprisy dosáhly rovněž hodnoty zelezářské
a zachovaly zisk zvláště akcie pražské žele-
zářské společnosti. Kreditky se také zlepšily.
K pevnosti přispělo posléze zotavení 3proe.
priorit jižní dráhy, v nichž podnikány místní
spekulační koupě. Za to však akcie jižní dráhy
byly opět lacinější. Pevné smýšlení potrvalo až
do konce. Renty za klidného obchodu mnoho
se nezměnily. Ostatní ukládací hodnoty byly
pevnější. Devisy a valuty byly lacinějšl. Na
eskontním trhu byly peníze nesnadnější. —
Soukromý diskont 4.
K. Z Vídně, 30. října. (Telf. »Nár. Listů«.
(Večerní bursa.) Kreditky 620.— (po —.—).
uherské kreditky 636.—, anglobanka 260.—
bankovní jednota 420.—, unionka 512.—
länderbanka 392.—, státní dráha 625.—, jižn
dráha 61.—, polabská dráha 464.25, severo-
západní dráha 461.50, turecké tabákové 275.—
rýmavsko-muráňské 426.50, alpinky 343 50
(po —.—), květnová renta 98.60, uherská k
Vídeň
Union 95 30
22
article
runová 93.05, turecké losy 91.75, marky z
hotové 117 22, na ultimo říjen 117.26, na
ultimo listopad 117.31. Smýšlení pevné.
Devisy.
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . ..
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 f
„ delší lhůly
Německo šek a kr. Ih. za 100 m
delší lhůty
Londýn šek a kr. lb. za 10 l. st
» delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů .
delší lhůty
Paříž šek a kr. ih. za 190 fr.
» delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . .
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
23
article
Berlínská bursa,
30. října.
telefonogram »Nár. Listů«.) Nepřiznivá sdělení,
jež o stavu průmyslu ve valných hromadách
několika podniků v posledních dnech podána
byla, účinkovala na spekulaci tou měrou, že
zdržovala se veškoré podnikavosti. Také slabší
novoyorské záznamy byly příčinou, že bursa
zahájena byla smýšlením nerozhodným a na
některých trzích spíše slabším. V průběhu se
smýšlení nezlepšilo, až teprve ke konci dosta-
vilo se malé zlepšení, což jedině pevnému
smýšlení pro rak. kreditky a státní dráhu při-
čísti lze. Bankovní trh měl dnes trochu lepš
tvářnost a zlepšily se všecky čelnější domáeí
hodnoty, ale jen o zlomky procentové, kdežto
rak, kreditky stouply o 1. Na dopravním trhu
byly v popředí obehodu certifikáty dráhy trans-
vaalské a značně se zlepšily; dále pevné byly
dráhy americké na dobré výkazy, zejmena
Northern, jež stouply skoro o 24. Státní dráha
na Vídeň asi o 2% lepší. Také Meridional a
anatolské dráhy lepší. Lombardy a severoněm.
Lloyd nižší. Báňský trh byl klidný a na konee
jak železářské tak uhlářské hodnoly o něco
málo lepší. Spekulace vyčkávala, jaké sdělení
podáno bude zejtra ve valné hromadé Lauřiny
huti. Kasovní trh byl velice tichý a mál
změněn. Obchod v ukládacích hodnotách čilejší
Turecké losy na konec lepší. Soukromý diskont
vyšší: 2.87 proc.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Northern
Lombardo
Lloyd
Lauřin
Vídeň
34
article
Rakouské kreditky . . ..
Rakouské kreditky . . ..
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Dráždanská banka . . . .
Španěiské exterieury . . .
Bochumské ocelarny . . .
Lauřina huť . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské ubl. doly . ..
Gelsenkirchenské uhl. doly.
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace. . . . . . .
Dannenbaum . . . . . . .
Severonémecký Lloyd . . . .
Hamb amer. dopravní spol. . .
Kanada . . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . . .
Turecké losy . . . . . ..
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Kanada
Transvaal
Dráždanský banka
Hibernia
38
article
1420
Z kasovních papírů: Concordia 253.8
Eschweiler 176.—, Geisweider 136.80, Hoch
dahl 148.50, Katovické 179.75, Wilhelm 154.10
Phönix 119.75, Rh. Stahl 125.—, Schalker (
254.—, Westfalia 111.—, Orenstein 104.—
Rh. Metali 87 75, Hasper 117.50, Donners
mark 18350, Huldschinský 85.—, Vulean
189.25, Bismark 170.50, Caro 90 50, Hoesch
13525, Georg-Marie 93 25, Königsborn 139.—.
Nordstern 201 75.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 30. října
(C.-B.) Kroditky 195.10, státní dráha 134.—, jižn
dráha 1575, Disc. com. 172.50, německá b. 192.50
obchodní b. 130.10, drážďanská b. 118.50, darmštadt-
ská banka 117.90, národní banka 98.—, dortmund-
ské 150.75, buštěhradské —.—, Henri 86.80, trans
vaalské 163.50. Canada 108.80, Northern 102.90
středomořská 94.—, meridional 133.75, gotthardská
—.—, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
101 30, uherská zlatá —.—, uherská korunova —
italská 98.75, španělská 69.50, turecké 97.25, severo
nem. Ll. 104.25. hamburské p. 108.50. — Kasovní
Lauřina huť 178.50, dortmundské 39.90, bochumské
159 10, gelsenkirchenské 156.75. Hibernia 154 10
barpenské 154.—, Consolidace 277.90, Dannbm. —.—
rak. bankovky 85.35, Vídeň na dl. 84.80, Vídeň n
krátko 85.25. Londýn na delší lh. 20 23. Londýn na
krátko 20.371/2, Paříž 81.25, rubl 216..80, Amstero-
dam 168 60. —. Smýšlení pevné.
Z Berlína, 30. října. (0 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 194.75, statní dráha 133.40, lombardy
15.60. Smýšlení klidné.
Z Paříže, 30. října. (Počáteční bursa.
3% renta 100.87, 31/2% půjčka 101.87. Smýslení
pevné.
Z Paříže, 30 října (Telegr. závěrečné kursy.
Wilhelm 154.10
Stahl
Schalker
Orenstein
Georg
195.10
Henri 86.80
Geisweider
katovický
Vulean
Berlín
Kanada
Hibernia
Consolidace
Vídeň
Londýn
Paříž
30 říjen
národní banka 98
Lauřin huť 178.50
Phönix 119.75
Westfalia 111
Hasper 117.50
Huldschinský 85
Cara 90 50
Hoesch 13525
Marie 93 25
39
article
Spct. umořiteiná renta 99.45, Bpct. renta 100.80
3l/zpct. renta 101.90, italska renta 98.90, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráhia 675.—
jombardy —.—, turecké losy 99.—, směnky n
Londýn 25.091/s, rakouská zlatá renta —.—, uher-
ská zlatá renta 102.10, otomanská banka 506 —
tabáková režie 307.—. Smýšlení mdlé.
Z Frankfurtu. 30. října. (Teiegr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 195.—, akcie společn. státní
dráhy 133.—, papírova renta 98.60, střibrná ren
98.15, rak. zlatá renta 101.10. 4% korunová renta
95 80, uherská zlatá renia 99.80, uherská korunova
renta 93.95. lombardy 1570 Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 30. řijna. Dodatečna bursa.
Kreditky 19510, statní draha 134.—, lombardy
15.70.
Trhy na zboti
Bursa plodlnová.
Dodatečn
Bursa
Londýn
Frankfurt
25.091 / s
40
article
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pse-
nice česká jakosti 75—81 kg K 8.50 až K 9.40
uherská 78 až 80 kg K 8.90 až K 9.30, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 80 a
— kg K 9.25 až K 0.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0—, vadná jakosli
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito česk
jakosti 70 až 76 kg K 7.90 až 8.25, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K0.— až 0 —, vadné — až — kg
K 0.— až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K —.—
až K —.—; ječmen výběr K 8.40 až 0.—
první jakosti K 7.90 až K 8.—, střední K 7.60
k 7.75, merkantilní K 7.25 až K 7.45, ječmen k seti
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—
oves bílý 1901 K 7.35 až 7.45, rychlík 1901
K 7.35 až 7.45, merkantilní K 7.20 až 7.25, oves
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
a2 K —.—, kukuřice uherska K 6.65 až K 6 75.
cizozemská K 0.— až0.— cinquantinová 1900 K 7 50
až K 7.60, nová 1901 K 6.— až 6.10, cinquant.
1901 K 7.15 až 7.25; vikev česká K 0.— až —.—,
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—.
pohanka K 9.— až 9.50, proso K —.— až
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramo
transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.— až K 30 —
č. 1 K 28.50 až K 29.—, č. 2 K 26.50 až 27.50 č. 21
—.— až K —.— č. B K 23.50 až 24.—, č. 4 K —.—
až 22.50 č. 5 K —.— až K 21.—, č. 6 K 18.50 až
20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—.
Žitná mouka č. I. K 24..50 až 25.—, č. ll. K 23.50
až 24.—, č. IIl. K 18..50 až 19.50, č. IV. K 14.50 az
15.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— at
K 11.20, brubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.50 až K 12.—, krupice K 29.— až 30.—, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy, čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
kg
uherský 78
K 6
41
article
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizeň
zimní K 14.50 až 1475, mák modrý český
K 28 — až K 28.50 modrý ruský K 27.50 až 28 —
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin český K —.— až K —.—, bolandský K 28 —
až K 28.50, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 45 — až 75.—, švédský K —.— až K —.-
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 1901
K 46.— až K 51.—, konopná semena uhierska K
—.— až K —.—, haličská K —.— až K —.—,
lněná semena haličská K —.— až K —.——
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.25 až K 1025, ke krmeni K 0.— at
—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.—
až 13.50, k vaření žlutý K 10 25 až K 11.50, k varení
zelený K 13.— až K 13.50, ke krmení K —.— az
—.—, čočka K 10.— až 16.—
Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 1.30 až K 1.60, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K —.— až K —.—
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 1775 až K 21.75, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.— až K 10.25.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 57.50 až K 58 50, sádlo americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K — .—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 875 až K 12.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 16 50 až K 19 75, srbské K —.— až K —
višně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až K
—.—, hrusky K 16 — až K 32.—, křížaly K 8.—
až K 10 —.
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito
seno lisované K 425 až K 4.75, nelisované K 4.25,
až 475, cizí K 4.— až 4.25; slama cepy mlacena
K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2 85,
ke stianí K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 2.75.
Čekanka. Sušena čekanka po 50 kilogramech
K 740 až K 7..60
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg:
Kvasnice lisované obilní K 70— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— až K —.—
Zeměata
Švestka
Čekanka
Viktoria
kg
K 45
K 1025
51
article
M. Z Vídně, 30. října. (Telefgr. » Nár.
Listů«.) Plodinová bursa. Načtriru effek-
tivním zlepšila se pšenice, žíto a kukuřice
o 5 h, oves o 10 h. Úřadně znamenaly : pše-
nice 8.20—9.05, žito 7 25—7. 65, kukuřica
uherská 5.60—5.70, oves 7.15—8.—. Na pří-
znivé smýšlení trhu effektivního byl také ter-
mínový trh pevný. Prodávána: pšenice na pod-
zim 8.33, pšenice na jaro 8.61, 8.65, žito
na podzím 7.40, žito na jaro 7.52, 7.53,
kukuřice na květen-červen 5.52, 5.55, ove
na podzim 7.47, oves na jaro 7.73, 7.78.
Posléze o 145. hod. odpol. zůstala: pšenice na
podzim 8.32, 8.34, pšenice na jaro 8.64, 8.65,
žito na podzim 7.40, 7.45, žito na jaro 7.52,
7.53, kukuřice na září-říjen 5.60, 5.65, kuku-
řice na květen červen 5.54, 5.55, cves na
podzim 7.46, 7.48, oves na jaro 7.78, 7. 79,
řepkový olej pohotový 37.— až 38.—,
Z Vidně, 30. října. (Telegram.) Pšenic
na podzim K 8.30 až 8.33, pšenice na jaro
K 8.62 až 8.63, žito na podzim K 7.35 až 7.40,
žito na jaro K 7.52 až 7.53, kukuřice na září řijen
K 5.60 až 5.65, kukuřice na květen červen K 5.54
až 5.55, oves na podzim K 7.47 až 7.48, oves na
jaro K 7.75 až 7.78. Smýšlení velice pevné, Podas
zamračené.
Vídeň
52
article
Z Pešti, 30. října. (C.-B.) Nabídky pšenice
byly skrovné, koupěchtivost omezená, smýslení
pevné. Obraty činily 36.000 q. Ceny o 5 h
podražily. Smýšlení pro ostatní druhy obilí bylo
příznivější. Oves podražil o 10 h. Trh tormí-
nový byl zahájen na zakázky z venkova smý-
šlením pevným za kursů vyšších. V dalším
průběhu se smýšlení poněkud uklidnilo. Počasí
zamračené.
Z Pešti, S0, října, (Závěrečně kursy.)
Pženice povná, na řijen —.— až —.—, na
duben 8.44 až 3.45, žito pevné, na řijen
—.— až —.—, na duben 7.21 až 7.22, ove
pevný, na říjon —.— až —.—, na duben
7.42 až 7.44, kukuřice pevná, na říjen —.—
až —.—, na květen 5.24 až 5.25, řepka
klidná, na zrpen 1902 nová kampaň 11.70
až 11.80, Počani: zamračeno.
Z Berlína, 30. října. (Telegram.) Pšenice n
říjen 158.50, na prosinec 160.—, na květen 165.25,
žito na říjen 136.50 nom., na prosinec 137.50, na květen
142.—, oves na fíjen 140 — nom., na květen 145.—
nom.
Z Hamburku, 80. října. (Telegram.) Pšenice
upevn., meklenburská 155.— až 162.—, žito upevn.
holštýmské, 134.— až 138.—, rusks klidné, 96.—
až 101. —.
Z Paříže, 30. října. (Teiegrm.) Žito ustálené,
na říjen 15.30, na listopud 15.30, na listopad únor
15.40, na leden-duben 15.50, pšenice pevná, na říjen
2045, na listopad 20.70, na listopad-énor 21.10, na
leden-duben 21.65. — Mouka pevná, na říjen 26. 25,
na listopad 26.50, na listopad-únor 26.85, na leden-
duben 27.40.
Pešť
S 0 , říjen
Berlín
Hamburk
Paříž
61
article
—n— V Praze, 30. října. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Z večerních burs
došly zprávy poněkud přivětivější, následkem
čehož zahájen i trh náš dnešní dopolední smý-
šlením ustáleným i znamenáno za pohotový
I. výrobek B 88 K 19.80 až 19.85 z Ústi,
K 19.20 z Kralup. K 19.30 z Prahy, K 18.80
z Kolina a K 18.55 z Pardubie a záznamy tyto
zůstaly platny také na první zprávy z burs po-
ledních. Na prosinec bylo K 19.90 až 19.95
z Ústi penéz.
Na odpolední burse převládalo smýšlení
chabé a cena poklesla na K 19 65 za pohotové
zboží a K 19.75 za prosinec franko z Úst.
Bilé zboží klidné za cen předešlých.
Do čtyř hlavních londýnských přístavů při-
vezedo v týdnu do 26. řijna 8899 t., vyvezeno
14.692 tun. Zásoby raffinády činí dne 19. října
79.286 tun proti 85.079 tunám před týdnem
a 43.655 t. před rokem.
Cukerní zásoby v Hamburku obnášely dne
30. října ve skladištích 21.900 tun (loni 1000 t.),
v lodích 37,930 tun (loni 25.100 t.). Celkem
obnášely zásoby 59.830 tun proti 49.390t.
před týdnem a 26.100 t. před rokem.
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní.
A. Surovina. I. výrobek bas. 8890. rend. ae
Praha
Kralupy
Hamburk
z Pardubie