ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 61b5d1f0-661e-11dc-9874-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 62 celkem · entity: person 51, place 66, org 20, work 21
1 masthead
31. řijna 1901.
2 masthead
Přiloha „Národnich Llstu
3 masthead
k číslu 300.
4 masthead
Strana 9.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. října. (Polské hlas o řeči Apolin. Javorského.) První řeč ník v debatě rozpočtové, předseda polského kola ryt. Apol. Javorský, měl za zlé posl. Chocovi. že pilný náveh odůvodňoval řeči, které ve sně movně nerozumí nikdo, načež, když mu pro to i se strany polské činěny výtky, opravil ve stenografickém zápisníku svá slova v ten smysl. že české řeči nerozumějí velmi mnozi poslanci Tím se postavil na stanovisko Všeněmců, kteři by ze sněmovny nejraději vypudili všechny ja zyky rakouské, vyjma něměinu a přizpůsobil se zároveň názoru nynějšího sněmovního předsedy hr. Vettra, jenž ve srozumění s drem. Körbrem nedopoušti ve sněmovně čtení českých dotazů. Poněvadž ryt. Javorský mluvil jmenem polského kola, jest přírozeno, že česká delegace, hájíe rovné právo všech jazyků ve sněmovně, očekává od polského kola, že prohlášení svého předsedy opraví. Totéž očekávají od polského kola tak neodvislé listy polské. Lvovský »Předsvit« prohlašuje přímo z nepochopitelné, jak mohl ryt. Javorský útočiti na českou řeč ve sněmovně. »Musíme — píše Ivovský list — »co nejrozhodněji po- staviti se proti tomu, aby předseda polskéh kola koketoval s levici. Politika »volné rukye nespočívá nikterak v tom, abychom trhali své svazky s katolickými a slovanskými stranamina pravici a přisluhovali levici. Předseda Javorsk má v té věci velice nešťastnou ruku. Proto mu- síme vybočení p. Javorského pokládati za po- litování hodné... a doufáme, že násle dující řečník z polského kola, místopředsed
Javorská Vettra Praha
6 article
Dědušický, učiní v té věci náležitou, autorita- tivní opravu.« Krakovský »Náš Glos« píše podobně: »Če- chové zajisté použijou přiležitosti, aby odpově- děli předsedovi polského kola Javorskému na jeho v nejvyšším stupni nevhodné a nechutné a se stanoviska národ- ního přímo pohoršlivé útoky na neně mecké řeči v parlamentě. Jest vskutku těžko pochopiti eíl tohoto vystoupení. Leda bychomsi je vysvětlili tím, že předseda Javorský, jako vždy svěvolný a nedbalý směru politiky polského kola, řídící se soustavně vlivy dvorskými, chtě hned na počátku způsobiti roztržku mezi pol- ským kolem a klubem českým. Takové intrikán- ské choutky musejí však býti co nejpřisněji po- kárány neodvislými poslanci polskými.« Ze Lvova, 28. října. (Liberát Za- jačkovský ). V noci ze soboly na neděli zemřel ve Lvové mrivicí sympatický publicista polský Liberát Zajačkovský, jenž svou milou povahou a střízlivými názory na slovanskou vzájemnost zanechal po sobě příjemnou vzpo- mínku i v Praze, kde meškal o slavnostech Pa- lackého r. 1898. Narozen r. 1842 v Gorodku u Lvova, věnoval se z počátku studiím uměle- ckým a navštěvoval maliřskou školu na aka demii vídeňské. Ale život přivedl jej na jinou dráhu. Roku 1863 účastnil se činně polského povstání, načež vráliv se do Lvova, stal se publicistou. Výdával nejprvé s Dobřanským, Lamem, Iljasevičem a j. humoristicko satirické letáky, jež se po čase proměnily v satirický týdenník »Ščutka«, který po dvě desetiletí měl veliký vliv na běh politických věcí polských.
Javorská Zajačkovský Lvov Praha Gorodka u Lvov Iljasevič
7 article
Lepšího politieko-satirického listu Poláci dosud neměli. Později Zajačkovský redigoval politické listy »Kroniku Codziennou«, »Dziennik Polský« a konečně »Gaželu Narodovou«. Opustiv re- dakci tohoto listu, nevstoupil již do žádného redakěního svazku, publicisticky činným byl však i dále. Za výslavy Ivovské r. 1894 za- řídil velmi čilou novinářskou kancelář a o r. 1895 stanul v čele spolku polských novinářo a setrval na tom místě až do smrti, snaže se s úspěchem, aby se novinářům dostalo zabez- pečení pro případ nemoci a stáři. L. Zajněkov- ský byl přitelem vzájemnosti slovanské a ne- tajil se ve svých rozhovorech se soudruhy jinoslovanskými, že doufá také v dorozumění rusko-polské v době nepříliš vzdálené. Když ve spolku českých novinářů r. 1898 vznikla my- šlenka, svolati sjezd slovanských novinářů z Ra- kouska, byl Zajsěkovský horlivým podpůrcem této myšlenky a vystupoval činně na sjezdé pražském i krakovském. Promyšlená jeho řeč na banketu za sjezdu pražského, jež končila ubezpečením, že Poláci mohou se politicky rozejíti s politiky českými, ale proti Čechům že nebudou nikdy, jakož i jeho výklad o po- litiekých snahách národa polského ve všech třech říších, pronesený v Krakově, utkvěly všem účastníkům těchto sjezdů v dobré paměti. A dobrou památku vůbec zůslavil po sobě na vždy.
Dziennik Gažela Narodová L Zajněkov Polák Čecho Krakov
8 article
Nový husarský kousek hr. Khnena. R. V Zemuně, 20. října. V Chorvatsku již dávno nebylo takového rozhorčení, jaké nyní způso- bilo náhlé rozpuštění chorvatského sněmu. Vědělo se sice již před rokem, že by mohlo dojiti k sou- časným volbám v Chorvatsku i v Uhrách, ba na podnět několika mladších a čilejších opposičních sil byli již 16. prosince 1900 svoláni do Záhřeba oppo siční důvěrnici k poradě o nastávajících volbach Když však minuly volby uberské, za nichž bylo du přáno dosti času, aby se všechny strany k nim ná ležitě připravily, každý v Chorvalsku počítal s vol- bami na jaro r. 1902 (v květnu) a dle toho domni- vali se i opposiční vůdcové, že jim ještě zbýva dosti času nejen k volebním přípravám, ale i k dalšímu vyjodnávání — které se táhlo po někulik měsíců — s »čistou« frakci dra. Franka. Dr. Frank, jsa patrně lépe zpraven o záměrech hr. Khuena, zamítl na - jednou jako o překot nabídku o společné akci ve- škeré opposice v zasedání, jež započalo 21. t. m.
Franco doktor Frank Zemun Chorvatsko Uhry Záhřeb
9 article
To bylo prvé překvapení, avšak nikdo ani netušil co se za ním skrývá. A proto když hr. Khuen pře- četl královský reskript, jimž se sněmovní obdob nzavírá, nemobla opposice zatajiti své překvapení. V tě chvíli rozhořčení ještě nebylo. Snad by k němu vůbee nebylo ani došlo, snad by i tento skutel hir. Khuena byl považován za slátnický čin jeho di plomalického umění, kdyby na venkově zdravý rozum uvědomělejsího občanstva nebyl věc pochopil s pra- vého stanoviska, jakmile volby byly vyhlášeny na 6. a 7. listopadu, tedy ve 14 dnech. Toť věru nejšpalnější Khuenova karta a nejslabš jeho stálnický čin, tvrdi se všeobecně, a všichni zá- keřnické jednání svorně nazvali: novým husarským kouskem p. hraběle, jenž skutečně i tentokrát jedna pouze jako »důvérný orgán uherské vlády«, klerým jměnem sám se pyšně nazval, a to z křesla mocných a slavných bánův chorvalských . Největší rozhořčení vládne v kruzích úřadnických Tu se nešetří — ovšem v důvěrném kroužku — nej- ostřejšími výrazy. Jest to také zcela přirozené: chor- vatské a srbské úřadnictvo cítí, že by se něco po- dobného nikdy nebylo stalo, kdyby hr. Khuen na celé úřadnictvo bez výjimky bezpodmínečně nepočital kdyby je totiž nepovažoval poubým strojem, jejž možno dle libosti uvádět v pohyb dobře vyzkoušeným šroubkem vládní moci.
Khuen
10 article
Opposice se dosti brzy zotavila z prvého pře- kvapení a začíná horečně pracovati. Nemajíc však téměř žádné organisace, nemůže vésti a říditi voleb- ního zápasu, jak by toho bylo třeba. Ale za to roz- hořčení místní předáci rozvinou mnohem větší činnost, než by byli učinili jináče. Před faktem úklad- ného a neústavního přepadení ustupuje totiž do po- zadí všechna nespokojenost s opposičním vůdcov- stvím, které tolik času promrhalo v neplodném diplo- malisování se srbožroutskou a slovanofobskou klikou dra. Franka, místo aby všech sil a prostředků po- užilo k organisaci chorvatského a srbského lidu. Tu a tam vzpomíná se ovšem, a to s hořkostí, na lehko- myslné a pohodlné diplomalisování posledních mě- sícův, avšak všude s mnohem větší prudkostí odsu- zuje se jednání hr. Khuena i v samých kruzích maďaronských. Zvláště maďaroni, kteří si zakládají aspoň na osobní cti, jednomyslně prohlašují, že tento- kráte hr. Khuen nejednal ani státnicky, ani — kava- lirsky, jakoby byl schopen »kavalírství« člověk, jenž zločinnou rukou podkopává státní chorvatskou auto- nomii takovým způsobem, že by dle positiv- ních zákonů již dávno měl seděli ne na křesl chorvatských bánů, nýbrž na lavici chorvatských velezrádců.
Franco Khuen
11 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Posl. dr. Barth o obchodních smlouvách Vídeňský sociální spolek pozval ku přednášce zná- mého liberálního vůdce německého posl. dra. Bartha. Byla to druhá přednáška v cyklu, o němž němečti národní hospodáři a politikové vykládají své názory na obchodní politiku budouena. Posl. dr. Barth jen rozhodným stoupencem svobedné tržby. Hlaj tolo své dnes za všeobecného ochranářského proudu jistě nepopulární stanovisko otevřeně a mužně. Posl. Barth jest pro prodloužení dnešních obchodních smluv. Již zájmy dělnictva a širokých mas lidových mluví proti každému ochranářství. Odmítnutí jakého- koli výminečného zákonodárství proti sociální demo- kracii, zajištění koaličního práva dělnického, úplná právní rovnost dělnictva s podníkateli ve mzdovém zápasu a návrat k mírné svobodné tržbě let sedm desátých: toť cíle a program pokrokové sociální poli- tiky německé, který zvolna kolem sebe shromažďuje sociální opraváře, sociální demokraty a liberály.
Posl doktor Barth Hlaj
12 article
»Protektionism není ničím jiným, než zákonným chráněním kapitalistických zájmů, aby kapitálu — ae už jest investován v půdě nebo průmyslovém podni- kání — byla zabezpečena větší výnosnost z výsledků národní výroby, než jaké by se mu bez tohoto ochra- nářského zasahování dostalo.« Pokusy, namluviti děl nictvu, že zvýšená celní ochrana povede k zvýšení mzdy, úplně selhaly. Za dnešních poměrů nelze do- porudovati jiných obchodních smluv, než takových, které nepřestoupí branice dnešní ochrany. Řečník lituje reakce, která se projevila v osnové německého cel ního tarifu, pochybuje však v úspěšnost těchto snah. které jsou v přímém odporu se zájmy dělnictva. A právě tyto zájmy padají dnes v Německu silně na váhu. Ale i tenkráte, nestane-li se celní osnova ně- mecká zákonem, způsobila již tím dost zla, že posí lila ochranářské tendence evropské, Proto by měli sociální politikové němečtí i rakouští pracovati alespoň k prodloužení dnešních obchodních a celních smluv.
Německo
13 article
Řečník jest rozhodně proti celní unii německo-rakou- ské, vedla by jen k sesílení ochranářství. »Snížení životní míry dělníkovy, přesunutí podílu dělníkova na výsledcích veškeré národní výroby ve prospěch kapitálu, zmenšení výrobnosti národní, ohrožení ob chodního míru celními válkami — toť vyblídky dneš- ního ochranářství. V boji proti této kapitalistické poli- tice scházejí se pozvolna upřímní sociální reformá toři se starými zastahci svobodné tržby, jichž cesla dána zájmy dělnictva!« Přednáška vyvolala velmi živou debatu. Rakouští mluvčí (většinou zástupci velko průmyslu), vystoupili ostře proti názorům německého liberála, kterého však nad jich úzkoprsé stanovisko povznáší jeho živé sociální přesvědčení, třeba nelze s jeho veškerými názory zúplna souhlasiti (neminíme tím však nikterak jeho stanovisko v otázce děl- nické). Proti termínovému obchodu obilnímu Subkomitěť národo-hospodářského odboru říšské rady pokračoval včera v poradě o návrhu dv. r. Ploje sice zejmena o závěrečných návrzích námi již sděle- ných, které zamýšlejí úplný zákaz neeffektivního ter mínového obchodn. Učiněna byla řada návrhů. Mezi nimi i ten, aby zákaz blankotermínových obchodů proveden byl škrtnutím oněch ustanovení čl. 357 obch. zák., jež se týkají obchodů diferenčních. Tlim byl by prý vzat zaklad neeflektivním terminovým obchodům. Usneseno bylo návrhy dv. r. Ploje v čet- ných směrech upraviti a doplniti. K návrhu posl. dra.
Ploj hospodářský odbor říšský rada obchodní . zákon
14 article
Urbana usneseno, aby byla udána suhkomitétem přesná delinice blankotermínových obchodů a nebylo pojmové stanovení ponecháno názoru soudcovu. Dne bude se v poradách pokračovati. Splynuti papíren provedeno nebude. Loňskéh roku zahájeno mezi úvěrním ústavem a firannami J. Spiro a syn, M. Kirk a spol., M. Piette, Kubik Eichman a spol. jednání o splynutí těchto závodů Jak se nám nyní sděluje, ustoupil úvěrní ústav od lohoto úmyslu. Důvodem jsou nepříznivé poměry odbylové. K otázcs úpravy terminového obchodu Jak se proslýchá, označí prý vláda brzy, jaké sla- novisko zaujímá v otazce termínového obchodu obil- ního. Vláda prý zamýšlí — rozumí se dle německých příkladů a navrhů — obmeziti platnost terminového obchodu obilního především na firmy, jež jsou za- neseny v obchodním rejstříku. Závěry protokolova ných firem mají platiti a býti žalovatelnými. Osoby jež nejsou zapsány v obchodním rejstříku, ale na vštěvují plodinové bursy (pekaři a mlynáři), smí pravoplatně terminové obchody jen tenkráte sjedná- vati, dají-li se zapsati ve zvláštní, za tím účelem vedený rejstřík termínový. Budou tedy terminové obchody tenkrále platny, byly-li sjednány mez osobami zapsanými buď v rejstřík obchodní neb ter- mínový.
J Spira M Kirk M Piette Kubik Eichman Urbano
15 article
Báňská výroba rakouská. »Statistické zprávy ministerstva orby za rok 1900« přinášejí obširna data o báňské výrobě rakouské v r. 1900. Úhrnná její cena činila 233,454.469 K (o 25,162 107 K více než r. 1899). Vytěženo bylo q: zlaté rudy 2269.42 (— 1601.88), stříbrné rudy 216.405 (+ 860), rtute 947.237 (+ 24.048), měděné rudy 58.253 (—- 9050) železné rudy 18,944.582 (+ 1,693 147), olověné rudy 143.138 (+ 7352), cinkové rudy 382.425 (+ 11.422) hnědého uhlí 215,399.174 (— 2,118.767), kamenného uhlí 109,925.449 (— 4,625.938). Cena výroby hutní činila 99,975 799 K (— 4.978.082 K) Doprava uhli na Labi a poměry na trhu hnědouhelném. Dopravní podmínky labské v mě- síci říjnu se zlepšily výdatnými dešti, jež rozvodnily proud labský do té míry, že i největší lodi mohly v polovici měsíce s plným zatížením odplouti. Také sazby dopravní, jež držely se po celé období lelošní na niveau velmi nizkém, zlaciněly tak, že majitele mnohých lodic uheiných tyto raději ladem na přísta- vištích ústeckých ležeti nechávají, nežli pronajalije za tak nízké dopravné. Než zlepšené podmínky do pravy labské nedovedly osvěžiti chabou náladu tržní.
zlatý ruda 2269.42
16 article
podmíněnou nedostatkem poptávky. Nasledkem toho posiláno mnoho lodí s uhlím do Německa bez ob jednávky a teprv v Německu hledání pro jednollive zásilky kupci. Případy tyto jsou pro nynější poměry na trhu hnědouhelném symplomatické. Jak se si tuace utvářeti bude po zaslavení dopravy labské, jež přece už možno za měsíc čekati, nedá se dnes před- pověděti. Rozhodně ale odůvodněnou zdá se nám býti obava, že věci se zhorší ještě a že nynější ob tíže odbytu uhelného se přiostří. Jest to po letech poprvé, kdy jednotlivé doly ke konci měsíce října nuceny jsou produkci omezovati a pro nedostatek zakázek i v jednotlivých dnech všadních těžbu vy- pustiti. Proud labský stál v Ústí počátkem měsíc 42 cm. pod normálem a klesl do 7. t. m. na 12 cm. nače2 9. t. m. už zaznamenáno 45, 12. října pak 192 cm. (jako maximum) nad normálem; odlud klesal proud labský pozvolna, až 21. října dostoupil výše 62 cm. a ke konci minulého týdne 20 cm. nad nor- můlem. Pro příšti dny čekati nutno dle prognosy další opadávání vody labské. Dovozné bylo velm nízké; dle záznamů bursy ústecké placeno do Dráž- ďan 165, později 160 a 155 fen., do Magdeburku 200, 190, 180 a 170 fen, ke konci měsíce 180 fen. z Ústi do Hamburku 240 až 200 fen., do Postupimi 370 až 320 fen. za 1000 kg = 1 tunu. V týdnu posledním bylo velmi málo ujednání na burse ústecké zname- náno a to jen pro Magdeburk a pro Drážďany.
Německo Magdeburk Hamburk Postupim Drážďany centimetr kg tuna
17 article
Společnosť pro průmysl chemický v král. českom konati bude měslční schůzí v sobotu dne 1901 o 1/28. hodině večerní v Praze 2. listona la v Choděrově velkorestauraci, Ferdinandova třída. (Zadní sál.) »O kaolinu na Pizeňsku« pojedná pan Cyril rytíř Purkyně, professor na vzdělávacím ústavě učitelském v Plzni. Akciová společnosť oukrovaru velko- kunčlckého konala včera valnou hromadu, na níž byla schválena bilance, vykazující zisk K 90.970 .59. z čehož se upotřebí na odpisy K 42,750 44, takž zbývalo k volné disposici K 48.220.15. Z výnosu toho bude vyplácena 4 proc. dividenda = 16 K na akcii a zbytek bude přenesen na nový účet. Při do- plňovacích volbách byli opět zvolení vystupující čle- nové správní rady a dosavadní revisoří jednohlasně. Trhy peněžní. Bursa. V Praze, 30. října. (Pův. zpr. »N. L.«) Na dnešní burse při tichém trhu uskutečněny závěrky akeií Živnostenské banky za K 258.50. Dále podáváno za akcie České banky »Union« K 242.50 peněz, za akcie České společnosti pro průmysl cukerní K 203.— peněz, za akci strojírny Daňkovy K 400.— peněz, za akcie Pražské úvěrní banky za K 656.— zboží, akcie Hospodářské úvěrní banky za K 334.— zboží. Jiné papíry jmenovány nebyly. Offieiální záznamy zněji:
Cyril Purkyně Bursa Daňkův Praha 2 Choděrův Ferdinandov třída Praha ústav učitelský v Plzeň živnostenský banka Český banka
18 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 » » Teplice r. 188 „ » Smíchova r. 1889 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. „ „ » » mel. úpisy „» » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha dto. Em. 1871 dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 dlo. » 1871 „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha . dto, lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy Moravu . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní draha DuštěhraJská dráha . (lit. A (lit. B.- Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev. západní draha dto. (lit. B.. Pražsko duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho-sev. německá spoj. dráha. . Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kollně Podolská cementárna . . Česká spol. pro průin, cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká vseob. zajisl, Banka První česka spol. pro raf oukru (Nodřany) Strojnická spol. dě. Daněk a spol Pražská železařská společnost » stroj. spol. (dř. liuston) „ akc. spol. relěz. lavky První českomorav. tov. na atroje
Čecho Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Vltava Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka DuštěhraJský dráha cukerní Český akciový . pivo
19 article
Z Vídně, 30. října. (Závěrečné ú řadní kursy.) 480.— Únorová renta . 98.30 rak. sevérozáp. dr. polabská dráha 468.25 společná » květ. 98.55 pražsko duchcov. » stříb. 98.p0 spol. st. dre rak. uh. 624.50 rakouská » zlatá 118. 55 » kor. 95 50 jižní dráha. 60 75 silniční dr. lit. A uherská » zlatá 118.5 239 — » kor. 93 05 234.— státní losy 1854 dunaj. paroplaveb. 190 50 774.— rakouský Lloyd » » 1800 794.— pražská želez. sp. po 500 zl. .. 420.— česka montan. sp. po 100 zl. . . alpská montan. sp. státní losy 1864 343 50 rým. muráň, spol. losy tisské . .. 426.— » úvěrního úst. rak. zbrojovka 255.— vídeň. I. kumun. vídeň. stavební sp. 138.— peštská vagonka turecké losy severočeska uhlář. b. anglo-rakopská vídeň. b. jednota západočeská uhl. mostečka uhl. sp. r. úst. pro úv. poz. 705.— 619.— Schodnica . rak. úvěrní ústav turecká tabák. rež. uh. úvěrní banka 635.— 974.— devisa německá. b. pro země rak. 391.— 117.2
Lloyd Schodnica Vídeň úvěrní banka
20 article
138.75 170.— 217.— 145.— 400.50 259.— 420.— 842.— 408.—
21 article
» londýnská 239 10 vídeňská uniouka 512 — » pařižská. česká b. Union 95 30 » curyšská . 95 05 Živnosl. banka buštěhradská A . dvacetifrank . . 19.0 982.— marka paplrová . 117.22 rubi . 254.— duchcov. podmok. lvovskočernovická Na místní koupě nkeií dráhy státni a hodnot báňských, Jakož i na lepsí zprávy berlínské bylo smýšiení pevné Eskontní saby 3°/1., 41/4 procenta. x. Z Vídně, 30. října. (Telefonogr. »Nár- Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní burse nastal přiznivý obrat a jakkoli byl obchod omezený, potrvalo dobré smýšlení za značně vyšších kursů. Příznivými podněty bylo pro- hlásení předsedy ministerstya o dodávkách státních a klidný průbéh parlamentního jednání. Zvláště zlepšily se akcie dráhy státní, v nichž téměř stále podnikány obraty. Značné zdražení jejich způsobily též hojné místní prémiové koupě, jakož i koupě beriinské arbítráže. Znač- nější reprisy dosáhly rovněž hodnoty zelezářské a zachovaly zisk zvláště akcie pražské žele- zářské společnosti. Kreditky se také zlepšily. K pevnosti přispělo posléze zotavení 3proe. priorit jižní dráhy, v nichž podnikány místní spekulační koupě. Za to však akcie jižní dráhy byly opět lacinější. Pevné smýšlení potrvalo až do konce. Renty za klidného obchodu mnoho se nezměnily. Ostatní ukládací hodnoty byly pevnější. Devisy a valuty byly lacinějšl. Na eskontním trhu byly peníze nesnadnější. — Soukromý diskont 4. K. Z Vídně, 30. října. (Telf. »Nár. Listů«. (Večerní bursa.) Kreditky 620.— (po —.—). uherské kreditky 636.—, anglobanka 260.— bankovní jednota 420.—, unionka 512.— länderbanka 392.—, státní dráha 625.—, jižn dráha 61.—, polabská dráha 464.25, severo- západní dráha 461.50, turecké tabákové 275.— rýmavsko-muráňské 426.50, alpinky 343 50 (po —.—), květnová renta 98.60, uherská k
Vídeň Union 95 30
22 article
runová 93.05, turecké losy 91.75, marky z hotové 117 22, na ultimo říjen 117.26, na ultimo listopad 117.31. Smýšlení pevné. Devisy. Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . . . .. delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 f „ delší lhůly Německo šek a kr. Ih. za 100 m delší lhůty Londýn šek a kr. lb. za 10 l. st » delší lhůty . . . . Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůty Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů . delší lhůty Paříž šek a kr. ih. za 190 fr. » delší lhůty Curych a Basilej šek a kr. lh. » » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . delší lhůty . . .
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
23 article
Berlínská bursa, 30. října. telefonogram »Nár. Listů«.) Nepřiznivá sdělení, jež o stavu průmyslu ve valných hromadách několika podniků v posledních dnech podána byla, účinkovala na spekulaci tou měrou, že zdržovala se veškoré podnikavosti. Také slabší novoyorské záznamy byly příčinou, že bursa zahájena byla smýšlením nerozhodným a na některých trzích spíše slabším. V průběhu se smýšlení nezlepšilo, až teprve ke konci dosta- vilo se malé zlepšení, což jedině pevnému smýšlení pro rak. kreditky a státní dráhu při- čísti lze. Bankovní trh měl dnes trochu lepš tvářnost a zlepšily se všecky čelnější domáeí hodnoty, ale jen o zlomky procentové, kdežto rak, kreditky stouply o 1. Na dopravním trhu byly v popředí obehodu certifikáty dráhy trans- vaalské a značně se zlepšily; dále pevné byly dráhy americké na dobré výkazy, zejmena Northern, jež stouply skoro o 24. Státní dráha na Vídeň asi o 2% lepší. Také Meridional a anatolské dráhy lepší. Lombardy a severoněm. Lloyd nižší. Báňský trh byl klidný a na konee jak železářské tak uhlářské hodnoly o něco málo lepší. Spekulace vyčkávala, jaké sdělení podáno bude zejtra ve valné hromadé Lauřiny huti. Kasovní trh byl velice tichý a mál změněn. Obchod v ukládacích hodnotách čilejší Turecké losy na konec lepší. Soukromý diskont vyšší: 2.87 proc. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem:
Northern Lombardo Lloyd Lauřin Vídeň
34 article Rakouské kreditky . . ..
Rakouské kreditky . . .. Diskonto . . . . . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Dráždanská banka . . . . Španěiské exterieury . . . Bochumské ocelarny . . . Lauřina huť . . . . . . Dortmund Union lit. C. . . Harpenské ubl. doly . .. Gelsenkirchenské uhl. doly. Hibernia . . . . . . . . Consolidace. . . . . . . Dannenbaum . . . . . . . Severonémecký Lloyd . . . . Hamb amer. dopravní spol. . . Kanada . . . . . . . . . Transvaal . . . . . . . . Turecké losy . . . . . ..
Lauřin Lloyd Dortmund Kanada Transvaal Dráždanský banka Hibernia
38 article
1420 Z kasovních papírů: Concordia 253.8 Eschweiler 176.—, Geisweider 136.80, Hoch dahl 148.50, Katovické 179.75, Wilhelm 154.10 Phönix 119.75, Rh. Stahl 125.—, Schalker ( 254.—, Westfalia 111.—, Orenstein 104.— Rh. Metali 87 75, Hasper 117.50, Donners mark 18350, Huldschinský 85.—, Vulean 189.25, Bismark 170.50, Caro 90 50, Hoesch 13525, Georg-Marie 93 25, Königsborn 139.—. Nordstern 201 75. Dodatečná bursa. Z Berlína, 30. října (C.-B.) Kroditky 195.10, státní dráha 134.—, jižn dráha 1575, Disc. com. 172.50, německá b. 192.50 obchodní b. 130.10, drážďanská b. 118.50, darmštadt- ská banka 117.90, národní banka 98.—, dortmund- ské 150.75, buštěhradské —.—, Henri 86.80, trans vaalské 163.50. Canada 108.80, Northern 102.90 středomořská 94.—, meridional 133.75, gotthardská —.—, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní 101 30, uherská zlatá —.—, uherská korunova — italská 98.75, španělská 69.50, turecké 97.25, severo nem. Ll. 104.25. hamburské p. 108.50. — Kasovní Lauřina huť 178.50, dortmundské 39.90, bochumské 159 10, gelsenkirchenské 156.75. Hibernia 154 10 barpenské 154.—, Consolidace 277.90, Dannbm. —.— rak. bankovky 85.35, Vídeň na dl. 84.80, Vídeň n krátko 85.25. Londýn na delší lh. 20 23. Londýn na krátko 20.371/2, Paříž 81.25, rubl 216..80, Amstero- dam 168 60. —. Smýšlení pevné. Z Berlína, 30. října. (0 1 hod. 15 min odpol.) Kreditky 194.75, statní dráha 133.40, lombardy 15.60. Smýšlení klidné. Z Paříže, 30. října. (Počáteční bursa. 3% renta 100.87, 31/2% půjčka 101.87. Smýslení pevné. Z Paříže, 30 října (Telegr. závěrečné kursy.
Wilhelm 154.10 Stahl Schalker Orenstein Georg 195.10 Henri 86.80 Geisweider katovický Vulean Berlín Kanada Hibernia Consolidace Vídeň Londýn Paříž 30 říjen národní banka 98 Lauřin huť 178.50 Phönix 119.75 Westfalia 111 Hasper 117.50 Huldschinský 85 Cara 90 50 Hoesch 13525 Marie 93 25
39 article
Spct. umořiteiná renta 99.45, Bpct. renta 100.80 3l/zpct. renta 101.90, italska renta 98.90, rakouský pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráhia 675.— jombardy —.—, turecké losy 99.—, směnky n Londýn 25.091/s, rakouská zlatá renta —.—, uher- ská zlatá renta 102.10, otomanská banka 506 — tabáková režie 307.—. Smýšlení mdlé. Z Frankfurtu. 30. října. (Teiegr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 195.—, akcie společn. státní dráhy 133.—, papírova renta 98.60, střibrná ren 98.15, rak. zlatá renta 101.10. 4% korunová renta 95 80, uherská zlatá renia 99.80, uherská korunova renta 93.95. lombardy 1570 Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 30. řijna. Dodatečna bursa. Kreditky 19510, statní draha 134.—, lombardy 15.70. Trhy na zboti Bursa plodlnová.
Dodatečn Bursa Londýn Frankfurt 25.091 / s
40 article
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pse- nice česká jakosti 75—81 kg K 8.50 až K 9.40 uherská 78 až 80 kg K 8.90 až K 9.30, moravská — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 80 a — kg K 9.25 až K 0.—, česká stará jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0—, vadná jakosli — kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito česk jakosti 70 až 76 kg K 7.90 až 8.25, uherské ja- kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja- kosti — až — kg K0.— až 0 —, vadné — až — kg K 0.— až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K —.— až K —.—; ječmen výběr K 8.40 až 0.— první jakosti K 7.90 až K 8.—, střední K 7.60 k 7.75, merkantilní K 7.25 až K 7.45, ječmen k seti K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.— oves bílý 1901 K 7.35 až 7.45, rychlík 1901 K 7.35 až 7.45, merkantilní K 7.20 až 7.25, oves k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.— a2 K —.—, kukuřice uherska K 6.65 až K 6 75. cizozemská K 0.— až0.— cinquantinová 1900 K 7 50 až K 7.60, nová 1901 K 6.— až 6.10, cinquant. 1901 K 7.15 až 7.25; vikev česká K 0.— až —.—, haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—. pohanka K 9.— až 9.50, proso K —.— až Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramo transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.— až K 30 — č. 1 K 28.50 až K 29.—, č. 2 K 26.50 až 27.50 č. 21 —.— až K —.— č. B K 23.50 až 24.—, č. 4 K —.— až 22.50 č. 5 K —.— až K 21.—, č. 6 K 18.50 až 20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—. Žitná mouka č. I. K 24..50 až 25.—, č. ll. K 23.50 až 24.—, č. IIl. K 18..50 až 19.50, č. IV. K 14.50 az 15.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— at K 11.20, brubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K 11.50 až K 12.—, krupice K 29.— až 30.—, zadina K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy, čís. 40 K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3 K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6 K 32.—, čís. 7 K 29.—.
kg uherský 78 K 6
41 article
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizeň zimní K 14.50 až 1475, mák modrý český K 28 — až K 28.50 modrý ruský K 27.50 až 28 — šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.— kmin český K —.— až K —.—, bolandský K 28 — až K 28.50, haličský K —.— až K —.—, jetel bílý K 45 — až 75.—, švédský K —.— až K —.- červený 1900 starý —.— až —.—, červený 1901 K 46.— až K 51.—, konopná semena uhierska K —.— až K —.—, haličská K —.— až K —.—, lněná semena haličská K —.— až K —.—— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k vaření K 9.25 až K 1025, ke krmeni K 0.— at —, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.— až 13.50, k vaření žlutý K 10 25 až K 11.50, k varení zelený K 13.— až K 13.50, ke krmení K —.— az —.—, čočka K 10.— až 16.— Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 1.30 až K 1.60, k jídlu cizí K —.— až K —.— k pálení lihu K —.— až K —.— Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 1775 až K 21.75, rýžový K 30.— až K 32.— bramborový K 8.— až K 10.25. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uherské K 57.50 až K 58 50, sádlo americké K —.— až K —.—, lůj K —.— až K — .— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če- ské K 875 až K 12.—, bosenské 110/120 až 80/85 K 16 50 až K 19 75, srbské K —.— až K — višně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až K —.—, hrusky K 16 — až K 32.—, křížaly K 8.— až K 10 —. Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito seno lisované K 425 až K 4.75, nelisované K 4.25, až 475, cizí K 4.— až 4.25; slama cepy mlacena K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2 85, ke stianí K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 2.75. Čekanka. Sušena čekanka po 50 kilogramech K 740 až K 7..60 Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg: Kvasnice lisované obilní K 70— až K 80.—, kvas- nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky K —.— až K —.—
Zeměata Švestka Čekanka Viktoria kg K 45 K 1025
51 article
M. Z Vídně, 30. října. (Telefgr. » Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Načtriru effek- tivním zlepšila se pšenice, žíto a kukuřice o 5 h, oves o 10 h. Úřadně znamenaly : pše- nice 8.20—9.05, žito 7 25—7. 65, kukuřica uherská 5.60—5.70, oves 7.15—8.—. Na pří- znivé smýšlení trhu effektivního byl také ter- mínový trh pevný. Prodávána: pšenice na pod- zim 8.33, pšenice na jaro 8.61, 8.65, žito na podzím 7.40, žito na jaro 7.52, 7.53, kukuřice na květen-červen 5.52, 5.55, ove na podzim 7.47, oves na jaro 7.73, 7.78. Posléze o 145. hod. odpol. zůstala: pšenice na podzim 8.32, 8.34, pšenice na jaro 8.64, 8.65, žito na podzim 7.40, 7.45, žito na jaro 7.52, 7.53, kukuřice na září-říjen 5.60, 5.65, kuku- řice na květen červen 5.54, 5.55, cves na podzim 7.46, 7.48, oves na jaro 7.78, 7. 79, řepkový olej pohotový 37.— až 38.—, Z Vidně, 30. října. (Telegram.) Pšenic na podzim K 8.30 až 8.33, pšenice na jaro K 8.62 až 8.63, žito na podzim K 7.35 až 7.40, žito na jaro K 7.52 až 7.53, kukuřice na září řijen K 5.60 až 5.65, kukuřice na květen červen K 5.54 až 5.55, oves na podzim K 7.47 až 7.48, oves na jaro K 7.75 až 7.78. Smýšlení velice pevné, Podas zamračené.
Vídeň
52 article
Z Pešti, 30. října. (C.-B.) Nabídky pšenice byly skrovné, koupěchtivost omezená, smýslení pevné. Obraty činily 36.000 q. Ceny o 5 h podražily. Smýšlení pro ostatní druhy obilí bylo příznivější. Oves podražil o 10 h. Trh tormí- nový byl zahájen na zakázky z venkova smý- šlením pevným za kursů vyšších. V dalším průběhu se smýšlení poněkud uklidnilo. Počasí zamračené. Z Pešti, S0, října, (Závěrečně kursy.) Pženice povná, na řijen —.— až —.—, na duben 8.44 až 3.45, žito pevné, na řijen —.— až —.—, na duben 7.21 až 7.22, ove pevný, na říjon —.— až —.—, na duben 7.42 až 7.44, kukuřice pevná, na říjen —.— až —.—, na květen 5.24 až 5.25, řepka klidná, na zrpen 1902 nová kampaň 11.70 až 11.80, Počani: zamračeno. Z Berlína, 30. října. (Telegram.) Pšenice n říjen 158.50, na prosinec 160.—, na květen 165.25, žito na říjen 136.50 nom., na prosinec 137.50, na květen 142.—, oves na fíjen 140 — nom., na květen 145.— nom. Z Hamburku, 80. října. (Telegram.) Pšenice upevn., meklenburská 155.— až 162.—, žito upevn. holštýmské, 134.— až 138.—, rusks klidné, 96.— až 101. —. Z Paříže, 30. října. (Teiegrm.) Žito ustálené, na říjen 15.30, na listopud 15.30, na listopad únor 15.40, na leden-duben 15.50, pšenice pevná, na říjen 2045, na listopad 20.70, na listopad-énor 21.10, na leden-duben 21.65. — Mouka pevná, na říjen 26. 25, na listopad 26.50, na listopad-únor 26.85, na leden- duben 27.40.
Pešť S 0 , říjen Berlín Hamburk Paříž
61 article
—n— V Praze, 30. října. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Z večerních burs došly zprávy poněkud přivětivější, následkem čehož zahájen i trh náš dnešní dopolední smý- šlením ustáleným i znamenáno za pohotový I. výrobek B 88 K 19.80 až 19.85 z Ústi, K 19.20 z Kralup. K 19.30 z Prahy, K 18.80 z Kolina a K 18.55 z Pardubie a záznamy tyto zůstaly platny také na první zprávy z burs po- ledních. Na prosinec bylo K 19.90 až 19.95 z Ústi penéz. Na odpolední burse převládalo smýšlení chabé a cena poklesla na K 19 65 za pohotové zboží a K 19.75 za prosinec franko z Úst. Bilé zboží klidné za cen předešlých. Do čtyř hlavních londýnských přístavů při- vezedo v týdnu do 26. řijna 8899 t., vyvezeno 14.692 tun. Zásoby raffinády činí dne 19. října 79.286 tun proti 85.079 tunám před týdnem a 43.655 t. před rokem. Cukerní zásoby v Hamburku obnášely dne 30. října ve skladištích 21.900 tun (loni 1000 t.), v lodích 37,930 tun (loni 25.100 t.). Celkem obnášely zásoby 59.830 tun proti 49.390t. před týdnem a 26.100 t. před rokem. Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A. Surovina. I. výrobek bas. 8890. rend. ae
Praha Kralupy Hamburk z Pardubie