1
masthead
31. října 1901.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
v této říši. (Hlučná pochvala a potlesk
v pravo.) Co Poláci a Vlachové maji, chceme
miti také my a budeme to také míti. (Hlučná
pochvala a potlesk v pravo.) Chceme býti
rovnými mezi rovnými. To jest, co po-
kládáme za podmínku a poža-
davek své národní cti. Pro nasi
národní česť není nám žádná oběť těžkou.
Víme, že nám bude jíti cestou trnitou, ale víme
též, že je povinnosti národů v této říši, nejen
vůči sobě, nýbrž také vůči říši, zachrániti stát
z bahna nespravedlnosti a z nemožných poměrů,
ve kterých se ocil. (Hlučný potlesk a pochvala
v pravo.) Nebojujeme jen za česť svoji, nýbrž
také za česť télo staré říše. Nechť nás
pronásledují, nechť nás poku-
tují a trestají, nechť nás stí-
hají, my všecko sneseme v n-
ději, že přijde den a přijde chvíle, kdy také
ti, kteří by nás dnes mrskali a kteří jsou dnes
nad námi rozezleni, budou rádi, že v době tak
velké a těžké my nestali jsme se malýmia
že jsme za žádnou cenu a v nižádné chvíli
nedali klesnouti praporu silně, vůči všem svým
národům stejně spravedlivé říše. (Hlučný, dlouho-
trvající, třikrát se opětující potlesk a bouřlivá
pochvala na celé pravici. Řečníku s četných
stran gratulují. Velké pohnutí.)
Posl. Menger polemisoval s drem. Kramářem
divě se, že řídí se pouze národní ctí. Snaží se
omluviti případ dra. Stránského. Prohlašuje, že
Němci vytrpěli dost od nepřátelských cizích publi-
cistů, ale taková nenávist, jako dra. Kramářova proii
Němcům a trojspolku je neslýchána. Jazyková na-
řízení byla nezákonna a znásilovala prý Němce.
Polák
Vlach
Posl
Menger
Kramář
Stránský
Němec
6
article
Nesouhlasí s odsuzováním rozpočtu, jak učinili
posl. Steinwender a Kramář. T'ůsobila prý také na
něj všeobecná tíseň a okolnost, že se již tak dlouho
neprojednával. Rozpočtový výbor postará se o různé
»nápravy«. Rozpočet není prý tak zoufalý, jak tvrdí
se. Dané tíží a proto třeba rokovat o rozpočtu. Až
bude vyřízen, může se rokovat o nových daních,
tak dani z jízdních lístků.
Pokud jedná se o vyrovnání s Uhrami, třeb
stálého rozvrhu kvotového (dle spotřeby soli a tabáku)
a rozhodčího soudu v případě nesnází s provedením
smlouvy. Třeti úlohou jsou obchodní smlouvy, jež
musí dbáli prospěchu říše a obyvatelstva. Proto do-
poručuje nejprv vyřízení rozpočtu a přeje, by parla-
ment zase neuvázl, neb potom by bylo po všem
vela. (Pochvala a pollesk mezi Němci.)
Posl. Choc není právě ve sněmovně a prot
příchází o slovo.
Steinwender
Němec
Posl
Choc
Uhry
7
article
Posl. Dědušický je povděčen, že parlamení
dostal se zas jednou k rozpočtu a považuje za po-
vinnost každého poslance vynasnažiti se, aby parla-
ment zůstal dělným a důstojným. Poláci budou při-
čiňovati se o úpravu státních poměrů v zájmu svého
národa a země i ve prospěchu říše, jsouce přesvěd-
čeni že neupraví se poměr k Uhrám, dokud vnitřní
poměry říše nebudou spořádány. Poláci budou pod-
porovati vládu v úpravě poměru k IUbrám, nadějíce
se že odvráti se nebezpečí hrozící od jistých čelných
projektův a že rakouská říše tam, kde jedná seo
její přislušníky, vystoupí s větším důrazem a větším
zdarem naproti svým spojencům. Za parlamentních
zmatků platilo v Německu víc slovo Ruska než Ra-
kouska. Doufá, že vláda, mohouc opírati se o pevnýa
silný parlament, bude se moci opříti poškozování
našeho zemědělstva, urážkám a j. újmám. Doufá, že
nestane se více, aby rakouští příslušníci byli vypo-
vídáni z Německa pro svou národnost a že vláda
té věci vystoupí rázněji. Rovněž v otázce do-
pisů a zásilek z Německa na polské adresáty.
Posl
Polák
Uhry
Německo
Rusko
8
article
Uvažuje rakousko uherskou otázku. Domnívá
se, že přílišnost vzbudí reakci a národní strany po-
znají, jak nesmyslný, nelidský a nekulturní je boj
jednoho národa proti druhému. Národové mají si
na vzájem pomáhati, však k tomu je třeba úplné
zdravoly státu. Proto třeba prý opatrného zachá-
zení s politickými a národními otázkami. Snaží se
omluvit onehdejší výpad Javorského proti neněme
ckým řečem. Polský klub bude podporovati blaho
svých krajanů — také prý haličských Rusů — za-
stane se zemědělských zájmův a vývoje průmyslu
v Haliči. Myslí, že vodní stavby haličské budou po-
kračovati stejněse stavbami a investicemi v jiných
zemích a nabádá mimoklubovní haličské poslance.
by působili s klubem pro hospodářské povznesení
Haliče. (Pochvala mezi Poláky.)
Rus
Polák
Halič
9
article
Posl. Malfatti připomíná přání a stížnosti
vlaské, přednesené za debaty o braneckém kontin-
gentu. Vláda nesplnila ničeho. Stýská si na policejní
přehmaly a pronásledování vlaských novin a žádá
náležitou slušnost k vlaským občanům. Nezdar tri-
dentské sumosprávy připisuje vídeňské vládě. Vlaši
byli tím sklamání ve spravedlivých svých nadějích
a prolo nemohou poslechnouti pobídky ministerského
předsedy, aby odstavili politické a hleděli si otázek
hospodářských. Včerejší divoké výstupy na inšprucké
universitě jsou pádným důkazem, že třeba zřídíe
vlaskou universitu v Terstu. Vlaši jsou pro úplné
odloučení obou národnosti v Tyrolsku. Němečtí stu
denti v Iušpruku zachovali se neslušně, ale hlavní
vina padá na vládu, k níž vlaští poslanci nemaj
důvěry. (Pochvala mezi Vlachy.)
Posl. Schiicker domnívá se, že jeho strana
jedná ve prospěchu všech národů v říši, dbácli o spo
řádané slátní hospodářství. Kritisuje rozpočet, lichoti
ministrovi financí, horií proti nezákonnosti nařízení
vydaných na základě § 14. Libuje si, že rozpoče
je beze schodku, avšak politická rozvaha vykazuje
samý schodek. V takovém státě jako Rakousko ne-
pochodí se s negativným programem.
Posl
Vlach
Terst
Tyrolsko
Rakousko
10
article
Polemisuje s drem. Kramářem a prohlašuje stesky
Čechů za bezpodstatné, neboť vláda jim prý v roz-
počtu nadržuje. Němci nebyli prý nikdy protivníky
kulturaího vývoje českého národa, avšak Úraha, je
má čistého jmění 40 mill., neměla práva na dar, jeně
se jí dává. Němci v Čechách musí vynasnažiti se.
aby tam potrval nynější poměr sil. Němci jsou v čí-
selné menšíně, ale berněmi, kulturním a hospodář-
ským vývojem Čechům rovnocenni a mají právo za-
chovati a chrániti svou državu v Čechách. Stýská s
na nedbalost vlády ke kulturním přáním Němců a na
ubývání němectví v Praze. Levice vynasnaží se
o ustanovení státní němčiny.
Pojednává o poměrech vnitřní správy a navrhuje
různé opravy. Politické úřady musí se zbaviti poli
cejních věcí, české místodržitelství musí se decentra
lisovati, musí se zřící prostřední instance mezí místo-
držitelstvím a polilickými úřady.
Přimlouvá se za zlepšení auskullantských platů.
za zřízení různých soudů (v Trutnově, Horním Litví-
nově a Výprtech) a za rozmnožení čelniciva, dopo-
ručuje zřetel na advokátská přání a doufž, že podaio
se upravili diurnistské platy. Žádá, by byl předložen
ke schválení českým sněmem přijatý zákon o učitel-
ských plalech.
Kramář
Čecho
Němec
Čechy
Praha
Trutnov
Horní Litví
11
article
Konečně vzpomněl si také na bukovinská přán
německých zástupců a rád by, aby výbor a vláda jim
vybověly. (Hlučná pochvala v levo.)
Poslanec Bareuther omlouvá délku debaty
o 1. čtení rozpočtu. Konstatuje, že císařská nařízen
dostala se na jednací pořad přičiněním jeho strany.
jíž jednalo se o to, aby dokázala, že spacháno bez-
práví na lidovém zastupitelstvu německém. Souhla
se zkráceným řízením, ale rád by, aby ústavní výbor
podal záhy zprávu o zrušení nařízení dle § 14. Není
dosti na tom, řekl-li předseda ministerstva, že ho
vláda neužívá. Kdyby toho S nebylo, parlamentní krise
nebývala by trvala tak dlouho.
Dovozuje, že je hojnost pokladních přebytků
proto brojí, že ministr nezrušil mýta. Vyčitá, ž
Praha dostala od vlády dar a německá města ničeho.
(Pochvala mezi Všeněmci.) Polemisuje s drem. Kra-
mářem a dovozuje, že vedení v Řakousku patří
Němcům a vláda musí postarati se o zavedení státní
němčiny. Proto má pro něho větší cenu celní a ob-
chodní smlouva s vysoce vyvinutým Německem než
vyrovnání s Uhrami.
Zastává se své strany, již spílá se buď vele-
zrádné nebo šílené. Ba — praví — vyčítalo seji
také, že drží s vládou, proti čemuž musí ohraditi s
jedna i druhá strana. Úvažuje o politickém posta-
vení své strany dle jejího prohlášení a prohlašuje
Bareuther
Němec
Německo
Uhry
ž Praha
12
article
hnutí »Pryč od Říma« za úplně ideální. Státní zá-
kladní zákony dovolují přestupovati z jedné církve
do druhé, ale proto přece dělají se tu všeliké pře-
kážky a nesnáze. Nechceme pryč od neodvislého
Rakouska, ale od Rakouska závislého na Římu ; ne
chceme žádné římské, žádné slovanské Rakousko
chceme Rakousko spravované německy, nebo žádné
(Pochvala a potlesk; řečníku gratalují jeho soudru-
hové.)
Předseda přerušil potom (o 4. hod. 15 m. odp.
schůzi až do 7. hod. večer.
Posl. Heller podal dnes dva dotazy na mini-
sterstvo financí: jeden v příčlně odha dován
škoda nerovného postupu při odepi-
sování daní v obci Mirošovicích, druhý
proti bezohlednému, ba krutěmu vyma-
hání dani vokresu říčanské m.
Posl
Heller
Řím
Rakousko
Mirošovice
13
article
Večerní schůze.
Z Vídně, 30. října. (Tlfgr. »N. L. «)
Po řeči bar. Morseye, která postrádal
všech momentů politických a věnována byla jen
věcem hospodářským, promluvil ministerský před-
seda dr. Körber. Všichni členové kabinetu,
vyjma nemocného Welsersheima a dra
Rezka, který také dnes do sněmovny se ne
dostavil, mu assistovali.
Napřed odpověděl bar. Malfattovi. K vel
kému překvapení poslanců českých prohlásil, že
vláda vezme v úvahu aktivován
vlaské university. Tu byl p. dr. Körber
hned ochoten. Proti utraquistické universitě na
Moravě ví námitek a důvodů nekonečnou
legii. Tu dává se zastrašovati hrozbami Le-
chera, d'Elverta, Grossa a Mengra. Tu nemá
spěchu, jakkoli zajisté požadavek moravské uni-
versity je mnohem důvodnější a mno-
hem starší, než stejný požadavek Vlachů
Potom dal se hned do polemiky s drem
Kramářem. Popíral za ironických výkřiků po
slanců českých veškerou pospolitost se Všeněme
a projevy českého odporu se stupňovaly, když
opět ujišťoval, že vláda nynější je objektivní.
nestrannou a spravedlivou.
O jazykové a národní otá ze
učinil si předseda ministerstva odpověď nadmíru
pohodlnou. Buď užil jalových slov beze všeho
jádra konkretního, buď vytáček a výmluv, nebo
appellu na nepravou adresu: na Čechy, nebo
konečně laciného důvodu: odkazuje na hospo-
dářskou tíseň a na zámořskou konkurrenci.
Morsey
doktor
Körber
Elvert
Vlach
Vídeň
Morava
Čechy
14
article
Tážeme se: datuje americká soutěž, datuje
hospodářská depresse teprv ode dne 19. ledna
1900, ode dne nastolení režimu páně Körbrova?
Proč pak všechny adhostace a deklamace
železných příkazech materiálních potřeb, o kterých
mluvil tak pohnutlivě předseda ministerstva,
nebylo slyšeti, když německá levice
provozovala svoji revoluci?
Pan dr. Körber uvedl pro sebe polehčujíeí
okolnost, že prý v otázce jazykové nepochodil
také nikdo před ním a že dosud nepokročila,
že každý zůstavuje národní boj stranám a stará
se jen o důležitosti okamžité. Pročež prý necho
strany skloní se před státem, nechť, řešíce
otázku jazykovou, vzdají se nároku býti druh
nad druhem vítězen a všechny nechť se —
mírní . ..
Nemohl dále mluvit min. předseda. Byl
přerušen českými poslanci, na
které výroky ty působily jako žíravina nalitá
do rány otevřené. Nevole jejich hlučela parla-
mentem. Levice, také Všeněmci, vzdávali mu
demonstrativní pochvalu. Na pravici nikdo ne-
hlesl, nehnula se ruka jediná. V okamžiku
tom stal se dr. Körber deklarovaným
ministerským předsedou něme-
ckým. Německá levíce dala mu reliefa
vtiskla mu pečeť daleko viditelnou.
Körbrův
doktor
Körber
Nevole
15
article
Nikoli, tak se nemluví ve vážné chvíli, ve
které se nalézá tento stát a rakouský parla-
ment, tak nemluví se o nejdůležitějším problému
Rakouska, jak učinil dr. Körber. Žádná vláda,
nechť se jmenuje jakkoli, neméně vláda ne-
utrální, nemůže se postaviti mimo boj a zápasy
národní a říci, že jí po nich ničeho není
Takové stanovisko nesrovnává se s úkoly zod-
povědné exekutivy.
To není aktivní, to je passi vní vláda.
která při nejpilnějších věcech sama se vyzouvt
ze všech povinností, také nejprvnějších a která
tam, kde by měla ujati se iniciativy, ponechává
vše na starost jiným. A domnívá-li se dr. Körber.
že v otázce jazykové může složiti ruce v kli
a čekati, až jazykové spory urovnány budou
samými účastníky, tak jako čekal ve známé po-
hádce pocestný, nechtěje řeku přeplavati, až
voda odteče, pak může stejnou taktiku konat
vůči každé sporné záležitosti.
Mnoho soustruhovaných, dlouhých i krát-
kých proslovů měl dr. Körber za dvou-
leté své vlády. Ale žádný nebyl tak nemístný.
tak nevýhodný, jako dnešní. Situace v par-
lamentě se jím podstatně z horšila a poměn
vlády k české delegaci nabyl ještě věts
příkrosti.
Körber
doktor
Rakousko
16
article
Fulminantní filipikou, plnou ohně a spra
vedlivé nevole, reagoval na nešťastné debuí mi-
nisterského předsedy druhý místopředseda po-
slanecké sněmovny dr. Jan Žáček. Želíme.
že v pozdní hodině můžeme podati jen její
tresť. Byl to v pravdě záslužný čin, jenž vy-
stihl znamenitě příčiny celé rakouské ústavn
krise. Jak historická, tak aktuální část ostře
byly pointovány a budily hlasitou odezvu v fa-
dách poslanců slovanských. Skoro každá věta
provázena byla salvou potlesku.
Nikdy jsme neslyšelí mluviti poslance
tohoto akcenty tak ostrými, toninou tak obrně-
nou a s neohrožeností tak břitkou, jako dnes
před půl nocí. Byl to mluvený obranný spis,
ale nebyla to defensiva, která se choulí a krčl,
nýbrž defensiva sebovědomá a mužná, nebojíeí
se útoku.
Vedle dopolední řeči dra. Kramáře byla
odpolední Žáčkova nejpozoruhodnější událostí
dneška. Měla svůj samostatný ráz a svoji barvu.
To ji činilo zajímavou. Měla však také náležitý
tón a tím stala se pronikavou a účinnou.
Moravský poslanec pronesl zdreující ortel
nad celou minulostí německé samovlády a také
nad násilností a barbarismem v přítomnosti.
Ministrpresidentovi dal citelnou důtku za
nelečnost, ve které chce setrvati vůči snahám,
ohrožujícím existenci státu a pravil imu, že ne-
utralita je v takovém případě spoluvinou.
Markantními konturami líčil jazykové po-
měry na Moravě a zvláště ve Slezsku a proli-
venství Němcův proti úsilí po moravské univer-
sitě nazval protikulturním, nízkým,
hanbou.
K pilným návrhům přibyl ještě jeden.
Schalkův, vyzývající sněmovnu k projevu
ve prospěch Burů.
Sněmovna odročila se pak do pon
dělka. Toho dne má býti první čtení rozpočtu
dokončeno.
Je ještě pět řečníků: Axmann, Bi an-
kini, Kos, Wolí a dr. Herold.
doktor
Žáček
Kramář
Žáčkův
Němcův
Schalkův
Axmann
Herold
Morava
Slezsko
slanecký sněmovna
Bi an
17
article
Předseda hr. Vetter obnovil schůzi v 7.10 hod.
Předseda hr. Vetter obnovil schůzi v 7.10 hod.
a slovo měl
posl. Morsey, jenž dovozoval, že berní slla
obyvatelstva jest již přepjata, že třeba přikázatí po-
zemkovou daň zemím, poukazuje při tom na zoufalé
poměry zemských financí v Čechách a na nezbytnou
reformu třídní a činžovní daně na venkově. V Ra-
kousku nerozhoduje průmysl, nýbrž zemědělství. Arei
velký slát bez velkého kvetoucího průmyslu nesnes
by ohromná břemena, avšak proto přece musí vyslo-
viti se proti nadsazování národohospodářské situace.
O krisi není řeči, je to účast na všeobecné evropské
tísni. Stěžuje si na vysoké ceny železa a strojů.
pročež toto zboží bude hráti velkou roli při vyjedná-
vání obchodních smluv. Vytýká Německu, že provádi
neloyálně veterinářskou smlouvu. Konečně dovozuje,
že Rakousko mohlo by si ještě průmyslově podma-
niti balkánský poloostrov.
M.-p. dr. Körber praví, že vláda vytkla ji
zevrubné svůj program, pročež může omeziti se po-
známkami a stížnostmi, přednesenými v dnešní de-
batě. Brání se proti výčitce, že podněcoval Rakousko
do boje proti Uhrám.
Nabádal prý pouze k sebrání všech sil, aby
uplatnily se rakouské zájmy. Žádáme ve všem svůj
poctivě zasloužený podil, nic více, nic méně. Na-
proti vnějšímu světu stojíme jako jedna říše s jed-
notnými zájmy. Neděláme rozdílu mezi tam a tam
a právě proto sluší se, aby obě části říše chovaly se
k sobě spravedlivě, slušně, přátelsky a loyálně.
Vetter
Morse
doktor
Körber
Čechy
Německo
Rakousko
Uhry
18
article
Mohl bych uvésti vážný maďarský hlas, jenž
vyslovuje se podobně, myslím všák, že stačí poukaz
na to, že v cizíně posuzuje se Rakousko- Uhersko.
jak k sobě stojí.
Lituji výrokův o vojsku a úřadnictvu. Není
pravda, že vláda nevěnuje zemědělským věcem žá-
doucího interessu. Platí tolik jako jiné. Poukazuji na
příslušné zvýšené položky rozpočtové, zvláště melio-
račního fondu a ubezpečuji, že splní se milerádo
každé splnitelné přání.
S tiskovým zákonem nebude se dlouho otáleti.
Zásady starobního a invaliditního pojišťování budou
uveřejněny, aby se včas zvědělo všeobecné o něm
mínění.
Odmítá výčitky, jež posl. Malfatti učinil tyrol-
skému místodržiteli a vládě. Chování se vlaských
poslanců k tyrolskému sněmu nemělo vlivu na vládní
rozhodnutí. V zemských zastupitelstvech jedná se
vlastně jen o zemských věcech. Kdo tam práci ruší.
škodí prospěchu voličstva, a reakce musí dostaviti
se. Zvláště v Tyrolsku má záležeti vlaským poslan-
cům na plodné práci. Proto odvracel snahy o nějakou
samosprávu a proto také vláda, jež je proti politi-
ckému rozdělení země, zastává se vhodných zařízení.
Jak se strany dohodnou o podkladu dorozumění, má
následovati hned také skutek.
Na dotaz po inšpruckých výtržnostech odpoví a
dostane odtamtud vyžádanou zprávu. Ony události
jsou novou pobídkou k uvažování o vysokých ško-
lách vlaských v Rakousku.
Pokud týká se hnutí »Pryč od Říma !« vláda
zamezí všeliké výstupky a nepřipustí svobodu terro-
rismu proti jinověrcům nebo nezákonnou propa-
gandu.
RakouskoUhersko
Tyrolsko
Rakousko
Řím
19
article
Lhostejno je mu tvrzení, že vláda podporuje vše-
německé hnutí, neboť může se mu opříti co nejroz-
hodněji. Nemůže a nechce hájiti program této strany
odmítá vůbec všeliké spolky se stranami a programy.
protože vláda chce býti nepředpojata a objektivna.
Posměch mezi Čechy.) My, ani jiná vláda, nedopu-
stíme, aby se sahalo po neodvislosti tohoto státu
v tom nás budou podporovati všichni rakouští ná-
rodové.
Vláda nepropadla dosud samoklamu, o němž se
posl. dr. Kramář zmiňoval a nezapomněla na ná-
rodní otázku. Jak by se to mohlo stati v Rakousku?
Doba s železnou nezbytností žádá, by se postavily
do předu hospodářské a sociálně-politické věci. Ne-
smíme ožebračiti své obyvateistvo, třeba národní
otázka byla sebu palčivější.
Z Evropy stalo se bojiště hospodářských zájmův
bez pobídky zámořské. Za tak bouřné doby mási
snad vláda sednouti do staré lenošky jazykové
olázky a počkali tam zbožně až najde se řešení, jež
bude stranám vhod? Spor ten vyplňuje celou ústavní
éru. Kolik dobře rozvážných návrhův udělalo se za
ten čas; kolik šlechetných a moudrých vlastencův
o něm přemýšlelo? A žadný nepochodil. (Hluk mezi
Čechy.)
Pánové! Není zde vílězův ani přemožených.
není to možno. To je pravda, již přiznati musí
všecky strany. Vláda bezpečí se na to a až budou
vyřízeny nalehavé hospodářské otázky, předstoupí
pak jako poctivý vyjednávať před oba národní kmeny
a předloží jim možná potřebné prostředkovací návrhy.
doktor
Kramář
Čechy
Rakousko
Evropa
20
article
Jakmile však jen jedna strana považuje národní
otázku za otázku moci, každa vláda musí především
dbáti, aby moc státu zůstala bez újmy a zůstavujie
národní spor stranám starati se o vývoj národních
kmenů a zachování pořádku. (Hluk mezi Čechy
předseda napomíná, by byl klid.,
Děkuje všem, kdo se postarali o obnovení parla-
mentní činnost, zvláště ryt. Javorskému a praví, že
před státem musí zastaviti se nejmocnější národní
a strannický zájem. Dosti rozkolu.
Hledáme cestu přes propasti a shledavše, že
říšská silnice rakouská vede nejprvé přes kulturní
hospodářské otázky, pustili jsme se po ní, avšak vi-
díme také drsnou cestu, na jejíž konci kyne řešení
národnostní olázky. Je to odřeknutí se nemožného
vítězství jedné strany, mírnost všech stran. (Odpor
mezi Čechy.) Potom odpadnou také rady táborského
p. poslance a dosáhne se výsledku, o nějž vynasna-
žuje se on i my všichni v zájmu pokoje v říši. (Po-
chvala a pollesk; odpor a hluk.)
Dr. Záček: Domnívati se dnes, že pouhým
appellem na vlastenectví poslanců jest možno pro-
jednati nejen rozpočty, ale také všeliké a veliké
úkoly hospodářské, bylo by klamem. (Hlučný sou-
hlas na pravici.) Poměry v pariamentě se v nynějšt
chvíli velice zhoršily, tak že pořádati jednání jest na
dlouho nemožno. Také do budoucnosti musí býti
konstatovány zodpovědnosti za ohromnou krisi, v
které se nalezá parlament a stát. Tato krise
není pouze dílem posledních let, on
jest přirozeným důsledkem veške-
rých poměrů od vybudování ústav-
ního života v tomto státě. (Hlučná po-
chvala na pravici.) Tehdy parlatent postaven na
falešný základ, jen aby byla skutečná majo-
rita národů rakousných potlačena, jen aby zájmy
jedné strany a jednoho národa byly fedrovány.
Čecho
doktor
Záček
Čechy
21
article
(Hlučný souhlas a pochvala na pravici.)
Nyní klidí stát za to, co velicí státníci spáchali
před 40 lety. Menšina, navyknuvši sobě ovládati
většinu, vyhlásila zákon: Nerozhoduje
většina, nýbrž rozhodujeme my, men-
šina — my budeme diktovatí. (Hlučný
potlesk a pochvala na pravici.) Jakmile se tady za-
hostila talo zásada, že většina neznamená nic a že
menšina jest vším, bylo veta po parlamentě, po
plodné práci. A co pak učinili zodpovědní rádcov
koruny, když v této dvoraně zavládla
úplná revolta? Málomocně kapitulovali před
touto tevoltou a před ulicí, která jí přišla na pomoc.
Zlověstným činem ze dne 17. října 1899 spáchán
byl zločin nikoliv tak na národě českém, jako n
státě a jeho autoritě. (Hlučný souhlas na
pravici.)
Český národ vzpamatuje se z této rány zajisté mno-
hem dříve, nežli autorita státní (Hlučný potlesk na pra-
vici.), neboť může býti ještě nějaká strana ve státě.
která by si neosvojila nauky poslední minulosti a si
neřekla: Vlastenectvím, dobrými slo vy.
podstalnými důvody, nejvroucnějším
appellem na právo a mravnost nedo-
stane se nikdo kcíli, ale silným hrdlem
a pěstmi dostane se člověk k cíli.
Poslanec dr. Pergelt: Jako na pražském
sněmě!
Poslanec dr. Žáček: Pane dre. Pergelte, po-
čkejte jen se svými výkřiky, až vám vyčtu hříchy
vaše. Nyní mluvím jen o hříších vlád. Bylo-i
doktor
Pergelt
Žáček
22
article
možno pomoci k vítězství křivdě skrze revoluci, jal
by národové neosvojili si naději, že dosáhnou svého
dobrého práva stejným způsobem?
Posl. dr. Menger zde dnes tvrdil, že jazykové
výnosy byly křivdou. Táží se, jest křivdou, když
v zemi, jaké jsou Čechy a Morava, tedy obrov
skou většinou české, žádá se od několika státních
úřadníků znalost jazyka českého, ale ve Slezsku,
v zemi se slovanskou majoritou, jest možno, aby
obyvatelstvo přes svoje oběti na statcích a krvi trpěti
musilo, že se s ním neúřaduje jeho jazykem — to
není křivdou? (Hlučný soublas a potlesk
v pravo.)
Byly to důležité věci, pro které pání z levice
otřásali hlavními sloupy státu. (Hlučný souhlas
potlesk na lavicích českých.) Nová frakce prohlásila
že Němci nyní z povolení utrakvistické university
v Brně učiní casus belli. (Hlučné »Slyšte !« na la
vicích českých.) Tato zpráva obsahuje tak zničujíe
kritiku smýšlení a myšlení našich německých kra-
janů na Moravě, že jejich největší nepřítel by ne
mohl napsati kritiku více zdrcující. (Souhlas na l-
vicích českých.) To jest taková potupa a hanba při-
slušné strany
Posl. Brzorád: A pro vládu, která ji ná-
sleduje!
Posl
doktor
Menger
Němec
Čechy
Morava
Slezsko
utrakvistický univerzita v Brno
23
article
Posl. dr. Žáček pokračuje .... že i ti, kteř
jsou za to zodpovědni, budou se musiti skutečně sty-
děti, že byla v Rakousku tak temná doba, že byl
příslušníci jednoho kmene, který si právem váží
kultury svého lidu, kultury, před kterou bude mít
člověk nepředpojatý největší respekt, kteří mohl
míti tak barbarské smýšlení. (Hlučný potlesk a po-
chvala na lavicích českých.) A tato vláda, klerá
smýšlení tak barbarskému vyhovuje potud, že před
ním jako kdysi před ulicí kapituluje, prohlašuje se
za neutrální a diví se, když poslanci národa če-
ského nemají k ní důvěry. Jest klidné a nepřed-
pojaté, myslite-li, nechtějíce klamati samy sebe,že
za takových okolností očekávati lze, aby vláda
strany parlamentní plnily své úkoly? Při vší úctě
pro osobní vlastnosti a přednosti jednotlivých členů
jest vláda tato vládou německé byrokracie. (Souhla
na lavicích českých.)
Posl
doktor
Žáček
Rakousko
24
article
Jest podivno, že se vyslovuje přání po ně-
meckém ministru krajanovi. Toto ministerstvo se-
stává ze samých ministrů byrokratů, kterým, aby s
nelilo vody do mlýna, byli připojeni dva slovanší
professoři, kteří snad německé ministry neposlovaní
(Veselosť na lavicích českých.)
Parlamení sám jest parlamentem bez majority, parla
mentem ve kterém strana straně nedůvěřuje a všechny
dohromady nedůvěřují vládě. Tento parlament ve
spojení s vládou má rozřešiti problem tak těžký
Ti, jmž záleží na zachování parlamentu, budou mu
siti pečovati o to, aby nalezli prostředky a cesty
které by parlament učinily schopným života, aby
své úkoly mohl splniti. Pariament musí míti předno
majoritu a to majoritu, která ví, oč usiluje a za
druhé musí tato sněmovna dostati jednací řád.
neboť dnes při nejlepší vůli velkých stran může 10
až 15 poslanců ochromiti činnost celé sně-
movny.
Jako třetí činitel náleží k tomu vláda, která též
se musí opírati o většinu obyvatelstva, která má
dobrou vůli chrániti zákon. (Hlučný souhlas u
Čechů.)
Řeklo-li se zde, že Rakousko buď musí býti ně-
mecké, aneb že naprosto nebude, není přípustno
aby vláda se postavila na neutrální půdu a do boje
nezasáhla. Povinností vlády bylo by zakročiti proti
straně, která z otázky ethické činí otázku hmotya
zameziti, aby slabší nepodlehl násili silnějšího.
(Hlučný potlesk a pochvala na lavicích českých.)
Jest svatou povinností vlády pečovati o to, aby tato
výhrůžka se nesplnila, aby trvání státu bylo chrá-
něno. (Hlučný souhlas a potlesk u českých poslanců.
Parlamení
Čecho
Rakousko
25
article
Nezazlivám žádnému Němci, je-li hrdý na veli-
kost svého národa a jeho kulturu, to však není dů-
kazem, že si někdo osvojil velkou kulturn svého ná-
roda, jestliže se domnívá, že ji musí osvědčovati tím
způsobem, řekne-li: nesmí se věcmi nestejné hod-
noty nakládati stejně. Tato domýšlivost a tato před
pojatost musí býti napřed odložena a pak, doufám
dojde k míru. (Souhlas na lavicích českých.)
Avšak také vládě musí jíti především o to pře
svědčení, že Rakousko mělo zůstati státem
silným a kvetoucím, že má býti jen státen
s obyvatelstvem, které jest spokojeno, které se na
vzájem miluje a snáší, které požívá stejných práv
má stejné povinnosti a proto má stejný zájem, by
tento stát byl zachován silným a mocným. (Bouřlivý
potlesk a pochvala na lavicích českých.) Třebas t
bude těžko, nevzdáváme se přece naděje, že chcel
se toho dosáhnouti, jednoho krásného dne budeme mí
Rakousko šťastné, kvetoucí, všemi námi občany milo
vané, ve kterém národové budou společně žíti jako
bratři a přátelé. (Hlučná pochvala u českých po-
slanců. Řečníku se blahopřeje.)
Posl. Klofáě (česky) vyslovuje potěšení z roz
hodného tónu posl. dra. Žáčka a přeje si jen, aby
čeští poslanci vždycky tak energicky postupoval
proti vládě. Rozhodnosť musí býti vnesena také mezi
lid. Ministr president dr. Körber jednáním svým do
kazuje, že je zarytým nepřítelem národa českého
Kdyby dnes přišel do Prahy, dostalo by se mu tam
uvílání velice nepříjemného a nemilého.
Němec
Posl
Žáček
doktor
Körber
Rakousko
Praha
26
article
Na to pokračuje německy: Všichni političtí lo-
kajové a ti, kteří nemohou si představili politiku
parlamentární činnost bez zpropitného, jásají, že
parlamentní činnost dostala se opět do normálních
kolejí a že se nám konečně dostalo cti ukládati opčt
obyvatelstvu velká břemena, daně a výlohy. Zástup-
cové dělného obyvatelstva českého nemohou tuto
radosť sdíleti. Kdyby zde bylo bývalo v březnu jen
20 národně-sociálních poslanců českých, byla by
tomuto parlamentu, který nemůže ani žíti ani ze-
mříti, bývala zasazena poslední rána. Nikdy ještě
nekvetla v Rakousku korrupce tak, jako za dra.
Rakousko
27
article
Körbra, který učinil z parlamentu špinavý tandlmarkt.
V čachru vůbec jest pan dr. Körber mistrem.
Parlament rakouský jest vlastně jen španělskou
stěnou, za kterou se skrývá ahsolutismus, neboť
Rakousku vládne dvůr a nejvyšší vojenská rada. Ná
čelník generálního štábu baron Beck jest větším pá-
nem než parlament.
Řečník prohlašuje, že žádná česká strana tute
vládu podporovati nemůže. Která by tak učinila, do
pustila by se velezrády na svém lidu. Nesmíme vě
řiti v Rakousku žádným slovům. Slovo prostého děl
níka má větší cenu, než čestné slovo nejvyšších či
nitelů. Česká politíka musí se státi opět národní
státoprávní.
Řečník ke konci vyslovuje naději, že pomoe
solidarity Slované posléze přece dosáhnou vítězství
a praví: Zachování tohotu státu jest nám lhostejné
a proto budeme hlasovati proti rozpočtu. (Po
tlesk a pochvala.)
Po stručném prohlášení posl. Rizzi a debata
se přerušuje.
Posl. Schalk a soudr, podávají pilný návrl
v příčině protestu poslanecké sněmovny protí způ
sobu, jakým vedou Angličané válku proti Burům.
Konce schůze o 11. hodině. Příští v pondělí
Na denním pořádku: Pokračování v prvním čten
rozpočtu.
Posl. Jaroš, Formánek a soudr. podal
pilný návrh, aby byla okamžitě poskytnuta pomo
státní zemědělskému obyvatelstvu pohorských okrest
v severovýchodních Čechách.
Körbr
doktor
Körber
Beck
Slovan
Rizzi
Posl
Angličan
Bur
Jaroš
Formánek
Rakousko
Čechy
28
title
Politické zprávy zahraničné.
29
article
V Praze, 30. října.
Praha
30
article
Němci pracují k rozdvojení
Francie a Ruska.
Nenárodní povaha kapitálu ukazuje se opět
v mezinárodní politice. Nebylo k tomu mnoho
zapotřebí, aby německá žurnalistika vzbudila ve
francouzském kapitálu nedůvěru v Rusko,
neboť kapitál francouzský jako každý jiný je
bez idey a světoběžný. Utíká tam, kde mu sli-
bují větší procenta. Francouzský kapitál ne-
odolal svodům německým a francouzský frank
spojil se v Malé Asii s německou markou nej-
prvé ke stavbě německé bagdadské dráhy a na
to k exploataci této země. Ruské veřejné ml-
nění důrazně ohradilo se proti tomu, aby Fran
couzové, chtějíce býti spojenci Ruska, zrazoval
Německu ruské zájmy ve východní otázce. Vláda
ruská ve svém věstníku poctivě francouzským
kapitalistům vyložila, že ji nejde o vykořistění
jejich peněz a že nepotřebuje nových půjček,
ale ovšem jí záleží na tom, aby francouzský ka-
pitál nepracoval proti francouzské politicea
tudíž proti francouzskému národu. Nic platno
Francouzský kapitál nedá se zastaviti a v ny-
nější hospodářské krisi Německa poskytuje ne-
příteli podporu, jejíž následky budou pro fran-
couzský národ osudné. Nejen ke stavbě bag-
dadské dráhy francouzský kapitál propůjčuje s
Němcům, nýbrž i v Evropě nabízí se Němcům,
poptávaje se po akciích rozličných německých
podniků.
Němec
Fran
Francie
Rusko
Německo
Evropa
31
article
»Je to hotová deserce,« píše berlinský do-
pisovatel »HoB. Bpew.«, »co právě provádí fran-
couzský kapitál. On zapominá na národní nepřá-
telství Němců, na pokoření Francie r. 1870, na
odvetu za Elsasy a Lotrinky! Pro Němce ovšem
lakové spletení hospodářských zájmů je velmí
důležito, vždyť každý takový Francouz, který
je majilelem německých akcií, je voličem do
parlamentu a všichni dohromady mají vliv na
bursu, na tisk a kdo ví, čím všecko to může
se odraziti na jednání Francie, kdyby Německo
mělo vojnu dejme tomu s Ruskem ?«
Nové pro nás jest, že Wolfovo heslo »Los
von Rom« nalezlo ozvěnu i ve Francii a slibuje
otevříti německému duchu dvéře Francie do-
kořán. Pro heslo »Pryč od Říma !« ve Francii
agituje odpadlý od katolictví pastor Bourier, jenž
ve svém orgánu oznámil, že zlskal už šest kato-
lických biskupů pro církevní reformu v duchu
německém.
A v době tak kritické katolická církev
krvavě uráží českou duši, propůjčujíe se za po-
mocnici pangermánů při trhání naší vlasti, v době
takové opouští nešťastné Poláky poznaňské,
v době takové ozbrojuje svou propagandu všemi
nedovolenými prostředky, aby podrývala pravo-
slaví Slovanů balkánských a věrné jeho vyzna-
vače nepřátelstvím nutila k nepřátelství!
Doplňovací volby do sboru obecních
starších král. hlav. města Prahy.
Volební boj je dokončen — až na tři
místa. Po celé týdny byl veden a za heslem
proti kompromissu! a s kompromissem! byl
voličové na Starém a Novém městě pražském
povzbuzováni k hojnému účastenství při volbách.
Němec
Francouz
Wolfův
Bourier
Polák
Francie
Německo
Rusko
Los on Rom
Řím
Praha
32
article
Ze statistického přehledu je však patrno, že
účastenství při včerejších volbách bylo jen ne-
patrně větší než při volbách loňských. Při vče-
rejších doplňovacích volbách mělo býti zvoleno
celkem 37 členů sboru obecních starších.
Z uprázdněných mandátů náleželo 19 Staro-
čechům, 17 svobodomyslné straně (10 sdružení
p. dra. Podlipného a 7 sdružení p. dra. Friče),
jeden člen nenáležel k žádnému sdružení. Dle
dosud ukončených výsledků voleb bylo zvoleno
18 členů národní strany svobodomyslné (kom-
promissní v to počítaje), 15 Staročechů a jeden
člen, nenáležející k žádnému sdružení. Dále
nutno vykonati tři užší volby a sice na
Malé straně ve druhém sboru mezi kandidátem
svobodomyslným a Staročechem, tamtéž ve třetím
sboru mezi kandidátem svobodomyslným a Staro-
čechem a ve třetím sboru holešovickém mezi
officiálním a samostatným kandidátem svobodo-
myslným.
Účastenství při volbách nebylo příliš nadšené.
Jest to patrno z následujících číslic : Na Starém
městě zúčastnilo se včera volby v I. sboru 138
voličů (loni 249), ve II. sboru 240 (loni 35 2),
v Holešovicích ve II. sboru 177 (loni 288).
Poněkud větší účastenství bylo na Novém městě:
ve II. sboru 1159 (loni 1036), ve III. shoru
811 (loni 755). — Z 10.988 oprávněných
voličů dostavilo se k volbě v 7 částech Prahy
4449 voličů čili 48.8% (loni z 10.696 volilo
4461). V nové čtvrti, Libni, ze 674 oprávně-
ných voličů dostavili se 493. Ve všech částech
města, kde se volba konala, z 11.662 oprávně-
ných voličů zúčastnili se voleb 4942 volči.
Podrobný výsledek včerejších voleb jest
tento:
Podlipný
Frič
Holešovice
Praha
Libeň
33
article
I. Staré město.
Na Starém městě mělo být voleno pět
obecních starších a sice jeden v prvém sboru,
dva ve druhém a dva ve třetím.
V prvém sboru ze 485 oprávněných vo-
ličů dostavilo se k volbě 138. Zvolen byl
kandidát Staroměstského občanského klubu pan
Ladislav Čupr, továrník, 124 hlasy. Mimo to
obdrželi pp.: Jan Trnka, mlynář, 5 hl., Jan
Kaftan, inž., Karel Vendulák, sládek, Ed.
Appelt, maj. domu, Václ. Fliegel, rukav., po1
hlasu, 5 listků bylo prázdných.
(Při loňské doplňovací volbě ze 463 dosta-
vilo se k volbě 249 voličů.)
Ve druhém sboru ze 751 oprávněných
voličů dostavilo se k volebnímu osudí 240.
Zvoleni byli kompromissní kandidáti pp.
Trnka Jan, mlynář v č. p. 200—I., 206 hl.
a Thdr. Vondruška Karel, farář u sv. Havla,
148 hlasy. Samostatný kandidát p. P. Duda,
katecheta, obdržel 83 hlasy, ostatní hlasy roz-
trístěny.
(Při minulé doplňovací volbě v roce 1900
ze 743 dostavili se k volbě 352 voliči.)
Ve třetím sboru byli zvoleni kan-
didáti svobodomyslní, navržení staro-
městským občanským klubem a Jednotou občanů
pražských. Z 922 oprávněných voličů dostavilo
se k volbě 320. Zvoleni byli pp. Aloi
Náhlovský, místr krejčovský, 206 hlasy a
Karel Šindelúř, hostinský, 218 hlasy. Kan-
didáti strany státoprávní obdrželi: p. Jan Šafr,
obchodník, 97 hlasů a p. Václav Miškovský,
uzenář, 92 hlasy; mimo to obdržel p. Josel
Fišer 5 hlasů, ostatní byly roztříštěny.
(Při minulé volbě v roce 1900 z 89 1 vo-
ličů dostavilo se k volbě 366.)
Čupr
Trnka
Kaftan
Ing
Vendulák
Ed
Appelt
Václ
Fliegel
Jan
Vondruška
Karel
Havel
P Duda
Náhlovský
Šindelúř
Šafr
Miškovský
Josel Fišer
Stará město
Zvolen
městský občanský klub
Jednota
34
article
II. Nové město.
Na Novém městě bylo ustanoveno vykonati
doplňovaci volby ve všech třech sborech. V této
části města volební zápas byl nejčilejší, nebot
utkaly se tu proti sobě dvě strany, které jme-
novaly své kandidáty s heslem kompromissu a
protikompromissu. Až na dva případy byli
vesměs zvoleni kandidáti kom-
promissní.
V prvém sboru bylo zvoleno sedm
Staročechů, kandidovaných Jednotoua
Klubem voličů novoměstských. Ze 1418 opráv-
něných voličů dostavilo se k volbě 427, nad-
poloviční většina obnáší 214 hlasů, kterou oh-
Nový město