2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 31. října 190.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
s přilohami Naněný Obzor“ ve
střodu a „Literární Hlidka
v pátek) předplací sa:
Praze v administrae
a něsi
6 K —
na čtvat leta . . . . .
s dvejí donéškou
něsle
sk čtvt lete
ve nilslkáchn
sa miěsto . ,
P'oštou:
mě
se čtert leis
dvojí zášllio
na niěat
ns strrti iaž
Praha
P ' ošta
6
title
Dnešní čislo pro Praha je o 10 stranách,
Praha
7
article
Anglie odvracuje se od Německa
k Rusku.
Anglie odvracuje se od Německa
k Rusku.
Příslovná vrtkavost štěstí, moci a slávy
rychle naplňuje se za paměti naší na
Anglii. Na hrdopyšné Anglií! Od 16. října
1814, kdy lodi anglické zavezly Napoleona I
na ostrov sv. Heleny jakožto vězně, hvězda
říše britské stoupala výš a výše, a rozzařo-
vala se tou měrou, že za krátko zastínila
lesk všech státův evropských, ale znamenala
nadvládu anglickou ještě ve třech dílech
světa, totiž v Asii, v Africe a v Australii.
Panství na všech mořích světových hlásala
vlajka anglická. Vzkvétající průmysl a obchod
anglický v rukou důvtipně, ničeho se neštitie
diplomacie anglické stal se pevným podstav-
cem převahy anglické ve všech mezinárod-
ních poměrech na pevnině evropské a vítěz-
ným podnikatelem v dobývání nových a no-
vých území v krajinách zámořských. Bohatství
v pevném sdružení s mocí politickou hrnulo
se ke břehům anglickým ze všech končin světa.
Všechny zámysly a podniky anglické dařily
se a vytrvalost lěchto úspěchů byla příčinou,
že pýcha, necitelnost a nejhrubší sobectví
státu i národa anglického nabývaly rozměrů
vždy větších a větších, až všechen ostatní
svět se cítil jimi urážena, nepřeje si ničeho
jiného, než aby už co nejdříve nějaká značná
pohroma nesnesitelného hrdopýška a vydíra-
vého sobce zkrotila.
svatý . Helena
Anglie
Německo
Rusko
Asie
Afrika
Austrálie
8
article
Však marná touha ! Napoleon III. zajiste
nenáviděl Anglii až na krev a vyhledával
stále nové a nové způsoby, aby jí připravil
nějaké nepříjemnosti, nějaké pokoření, ně-
jakou škodu. Nepodařilo se mu, aby na ni
vyzrál. Naopak, aby ubránil se škody se
strany její, musil spojiti se s ní proti
Rusku ve válce krimské. Po pádu Sebasto-
polu Anglie stanula na vrcholu svého štěstí,
své moci a slávy. Však za nedlouho počaly
klíčiti v dějinách evropských zárodky soupeře,
jenž v rozhodných dvou velikých bitvách u
Hradce Králové a u Sedanu nejdříve na
pevnině evropské moc rozhodčí strhl na sebe
a odtud nepřestal přemýšleti a jednati, jak
by posavadní vliv hrdopyšné Anglie obmezil
i na moři. Žádný stát, ani románský, ani
slovanský nedovedl vzbuditi v Anglii obavy,
že posavadní štěstí, moc a sláva její by
mohly také někdy nakloniti se k západu;
nepříjemné pocity pomíjejícnosti těchto krás
ných věcí pozemských vštípil jí pokrevenský
stát germánský.
Napoleon
Anglie
Rusko
Hradec Králové
Sedan
západ
9
article
Sjednocené Německo pod vedením pru
ským objevilo se v politice mezinárodní
velmi záby jako vítězný konkurent posavad-
ního nepřekonatelného vlivu anglického. První
zkoušku svou v tomto oboru úspěšně obstálo
ve válce rusko-turecké. Tenkráte v provedení
míru svatoštěpánského úskočnými a podvod-
nými úmluvami berlínskými osvědčilo nebez-
pečnou zručnost svou, zbaviti Anglii posa-
vadního vlivu jejího v uspořádání poměrův
na poloostrově balkánském, a od té doby.
ač řečenými úmluvami berlinskými samo
nejvíce mu ublížilo, nemělo starosti pilnější, než
vrážeti nové a nové klíny nepřátelské mez
Anglii a Rusko. Zároveň neopomíjelo, šlapati
Anglii na paty všude jinde ve světě zámoř-
ském a přesvědčovati ji o nezbytnosti, aby
s ním žila v přátelstvi.
Co za tímto přátelstvím německo-pruským
skutečně vězelo, Anglie nyní už s trpkostí
seznala. Hlavně způsob, jakým Německo,
zastoupeně Pruskem, se zachovalo ve válce
burské, povzbudil Anglii, že v této válce
pokračovala s barbarstvím vždy hnusnějším,
ale také s nezdarem vždy zjevnějším.
Není pochybnosti, kdyby císař Vilém II.
jen byl přijal presidenta Krügera ve slyšení
Vilém II
Krüger
Německo
Anglie
Rusko
Prusko
10
article
že Anglie ve válečném zápalu svém proti
Burům by byla aspoň se zarazila a poněkud
ochladla. Demonstrativní zamítnutí návštěvy
Krügerovy se strany císařovy bylo Anglii po-
bídnutím, aby se zabořovala do válečných
neúspěchů svých v jižní Africe hloub a hloub,
až se octla v onom zoufalém polo-
žení, kde ministerstvo jeho už nemluví
boji proti Burům, ale o prostém vražděn
všeho lidstva burského? Jen kdyby
to bylo možno!
A ono to možno není! Hlavně spolehajíc
na Německo, Anglie ocitla se v bídě, že
všechen svět jest svědkem její skleslé hvězdy.
její málomoci, její pohromy a hanby. Lze se
domýšleti, že Anglie by byla bývala přístup-
nější burským návrhům na ukončení války
a na zjednání míru, kdyby císař Vilém I
letos počátkem července byl zůstal věren
oněm citům, jež vyslovil v blahopřejném
telegramu svém k presidentu Krügrovi roku
minulého!
Ale politika německo- pruská dovede být
neskonale sobeckou nejen proti Rakousku,
proti Rusku, Italii a Francii, ale i proti
Anglii ! Můžeme pokládati za svatou pravdu
že nepřestižná hanba, jíž Anglie svým bar
barstvím v Jižní Africe se dodělala, jes
Němcům vhod, poněvadž v Berlíně už po-
čítají, oč už zase předstihli Anglii v politice
světové.
Krügerův
císařův
Vilém
Krügr
Němec
Anglie
Afrika
Německo
Rakousko
Rusko
Italia
Francie
jižní Afrika
Berlín
11
article
Však počínají počítati uži v Anglii s Ně
meckem! A to jest novina. Nedělní »Times
uveřejnily úvahu o nynějších poměrech
Anglie k velmocem evropským. Podavše
stručný obraz stykův výhodných i nevýhod-
ných, jež Anglie s těmito velmocemi
udržuje, dospívají k závěrku, jenž dopo-
ručuje Anglii co možná nejtěs-
nější spolek s Ruskem! A co praví
o Německu? Toto prý za několik let posléze
minulých vydalo na rozmnožení a sesílení
svého loďstva válečného a obchodního tolik
peněz, že už není daleka doba, kdy na zá-
pasišti světovém vystoupí jako
hrozivý, nebezpečný soupeř ná-
mořní moci anglické! Proto prý není
možno, aby Anglie nadále setrvala v posa-
vadní přátelské shodě s Německem. Třeba
prý, aby se ohlédla po kombinacích
nových. A tu jeví se londýnskému listu
Rusko jako nejlepší příští spojenec anglický
Ani na Balkáně, ani ve východní Asii nejsou
dle výroku »Timesův« mezi Anglií a Ruskem
spory takové, o nichž by při obapolně dobré
vůli nebylo možno dohodnutí.
Mravní naučení? Anglie cítí se ve svém
hlubokém, zaslouženém úpadku osamělou
volá na pomoc Rusko, jemuž posud vždy
a všude škodila.
Anglie
Rusko
Německo
Balkán
Asie
Times
12
article
První dva dny rozpoětové debaty
Z Vídně, 30. října.
Po bezvýznamně řeči křesťanského sociála
Finka a po projevu poslance Jaworského
proti neněmeckým řečem, jimiž se v parlamentě
mluví a jimž nikdo nerozumí, zahá-
jena včera vlastní rozpočtová debata.
Až na ministra krajana byli všichni ministi
na svých místech a právě prázdně křeslo dra.
Rezka bylo významným zjevem na podiu, jež
vyhraženo representanlům vlády. To prázdné
křeslo označovalo poměr poslanců českých k
vládě a tím i situaci, za jakéž započata parla-
mentní práce čásť nejdůležitější.
Nedá se říci, že by promluvené včera řeč
měly zvláštní význam, naopak, všechny byly
dokladem toho, jak hluboce pokleslo niveau
parlamentní a v jaké dekadenci nalezá selumění
řečnické. Ale nesprávným by bylo tvrditi, že
řeči ty byly bez zajímavosti a bez významných
momentů. Naopak, mohli jsme se z nich mno-
hému naučiti a bylo by dobře, kdyby česká
veřejnost vůbec jim věnovala jistou pozornost,
Finek
Jaworský
Rezek
Vídeň
13
article
snad by si z řečí těch leceos vysvětlila, co dnes
ji jest záhadou.
Slyšeli jsme na přiklad řeč národní ho
Rumuna dra. Lupu. Pán ten, drobounký,
malý a černovlasý, pravý to opak vedle přitele
svého a obra Vazilisa to byl, který stěžoval si
na to, nač dosud žádný poslanec, co jich na
božím konstitučním světě, nežaloval, totiž na
příliš liknavé vybírání daní. Dr.
Lupu opravdu tklivým způsobem líči
utrpení ubohého lidu rumunského, jenž v Buko-
vině celé noci oblehá vrata berního úřadu, na
ulici se válí, v dešti, blátě a v mrazu, jen aby
mohl zaplatiti státu daň — kterou od něho
nikdo přijati nechce. Až to bude číst finanční
ministr rumunský, co si asi pomyslí? Kdybych
já měl tak hodné a nadšené poplatníky! — —
A čím dá se vysvětliti tato horlivost? Blaho-
bytem, v němž se bukovinští Rumuni topl,
blahobytem přivoděným jen tím, že tam maj
německou správu, o níž vyslovil se pan
Lupu, že právě tak jako v Bukovině je v Rakou-
sku vůbec jedině možná. Pán ten velebilj
tak, že povznesl se dokonce k výroku: ž e by
Rumuni bukovinští hájili něm
činu i proti Němcům, kdyby jim
ji chtěli vzít. Nu, proti gustu žádný di-
sputát, co ovšem dá si libit národní třísk
několika tisíc lidí, z nichž dvě třetiny jsou
analfabeti, ovšem je lhostejno sebevědomému, hi-
storickému šestimillionovému národu, což budiž
odpovědí německým listům, které pana Lupu
dnes chválou zasypávají. Ale významné to je,
že dnes tak se mluví z lavice rumunské, z té
lavice, kde druhdy seděli nejvážnější autono-
misté a nejspolehlivější spojenci naši proti ně-
mecké hegemonii.
Rumun
Lupo
Blaha
Němec
Buka
Bukovina
Raka
14
article
Pan Pernerstorfer uvedl se včera do parla-
mentu jako nová species: jako německo-nacio-
nální internacionální sociální demokrat. Vytýkal
zástupeům národa českého, že dopustili se pro-
rady na zásadě demokratické, k níž prý
druhdy tak Inuli. Nu, k vůli theoremům ne-
obětoval dosud národ, co mu nejdražším, totiž
sama sebe. Jazyk si vytrhnouti nedáme ani
národních pariů ze sebe udělati k vůli demo-
kratismu. Ostatní řeč páně Pernerstorferova
byla polemikou s drem. Stránským, prot
němuž prý má nejmladší ze sociálních demo
kratů, pokud se týče příslušnosti ke straně,
oprávněnou nechuť ode dávna. Dru. Stránskému
je asi lhostejno, jaké city k němu chová pan
Pernerstorfer, avšak dávati citům těm výraz
jako se stalo při aíféře litovelské, je surovostí,
která zasluhovala by ještě ostřejšího odbyti, než
jakého se jí dostalo.
Dojem nejsmutnější učinila řeč, kterou se
předvedl nynější předseda konservativního klubu
velkostatkářského, hr. Silva- Taroucca.
Pernerstorfer
Stránský
Taroucca
15
article
České poslance jako když studenou sprchou po-
kropi — taký způsobila mezi nimi pocit. Jsme
zvykli diplomatiekému vykrucování pánů ze
strany, o níž mluvíme, k němuž se uchyluji
chtějí-li říci něco zvlášť pregmantního a ostrého,
Známe jejich rhetorickou methodu a vime, že
ponechají světu, k němuž z pravidla mluví, aby
si jádro z ořišku vyloupl sám a proto byli jsme
zvědavi, co asi řekne tento pán chefu kabinetu.
o němž v soukromém rozhovoru nemá dos
ostrých slov, jehož jednání odsuzuje a který
zase navzájem právě v konservativním velko
statku spatřuje své největší odpůrce. Nu, a co
prohlásil »věrný spojenec posl aneů
českých a lidu našeho« v nynější tak
kritické chvíli? Že velkostatkář
ve všem budou vládu podporovat
že především ochotně rozpoče
povolí a že jako věrni její hala
partníci budou při ní, až bojovat
bude proti Maďarům atd.
Že by sice mohl mluvíti o věcech jiných,
že ale nechce vnášeti do sněmovny dost ji
nervosní ještě větší rozčilení a proto že obmez
se na to, že až budou vyřízeny otázky hospo
dářské, přikročí se k řešení otá z ek
Maďar
16
article
jež týkaji se ideálních stat
kův národů. — Děkujeme. Až bude mi
vláda co chce, se smichem bude moci odmít
nouti každý náš požadavek. My dále čekat
již nechceme. To nechť páni velkostatkáři
kteří na novo osvědčili se býti velmi pochyb
nými spojenci, si zaznamenají.
Řeč pana hraběte nic více neobsahovala,
až její konec, že důvěřuje v konečné naše
vítězství, poněvadž prý jen spravedlnost může
býti základem státu. Na frási tuto — abychom
užili trivíálního rčení, už ani žid nic nepůjčí,
neboť zkušenost nasvědčuje opaku. Na příště
snad již nebude zníti stereotypní úvod commu-
niquě ze společných porad, že v nich na
novo se ukázala naprostá shod
smýšlení. Dnes je nepopíratelno, že mezi
lidem českým a velkostatkáři, i co do taktiky
zeje propast.
Smulné klasobraní z řečí včera promluve-
ných, však přes to nesmí býti smutna duše
česká. Život parlamentu je v rukou našich
jestli nebyl učiněn mu již konec, není to sla-
bost, nerozhodnost na straně poslanců českých,
nýbrž opatrnost, která v politice neméně důle-
žitým je činitelem. Je zapotřebí, abychoms
dříve, co cítime a myslíme, řekli přímo
upřímně.
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(67. schůze.)
Z Vídně, 30. října.
(Telefonická zpráva »Národních Listů«.)
Dnes, třetí den 1. čtení rozpočtu na letošek
a rok příští, dostali se ke slovu řečníci čeští
Teprve jejich zasáhnutím do politické rozpravy
té dostal se do ní ruch a kvas. Teprve tu do
stala se na přetřes otázka, která je dnes v po
předí všech věcí vniterních, která je kardinálním
problémem tohoto státu a jim zůstane, dokud
nebude upravena v duchu spravedlnosti —
otázka česká.
Nepokrytě, důrazně a s celou rozhodnost
prohlásil hned první mluvčí háš, dr. Kramát
že my nejsme ochotni k exorcismu, k zapome
nutí, ke kterému včera hr. Sylva-Taroucca, nový
předseda klubu konservativního velkostatku, vy-
blzel celou sněmovnu, že my nechceme odsta-
vovati, co nás tíží, tlačí a pálí, pod ranou, která
nám zasazena byla, skloniti pokorně šíj, jako činí
páni z konservativního tábora velkostatkářského
a že dokonce nechceme již za příkoří a křivdy.
spáchané na nás, dáti se do služeb nynější
vlády, která viny minulosti neodčiňuje, nýbrž
ještě rozmnožuje.
doktor
Kramát
Taroucca
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
Stejně nepokrytě, v žádném clair obscure,
nýbrž v plein airu vyložil zástupcejměstské sku
piny táborské stanovisko české delegace ke vládě
té. Dr. Körber, bar. Spens, bar. Call, dr. Hartel,
dr. Böhm-Bawerk, dr. Wittek a dr. Pietak, kteří
pozorně poslouchali — dr. Rezek opět se nedo
stavil do dnešní schůze — slyšeli, jaké jest
smýšlení, odhodlání a rozhořčen
v poselstvu českém — smýšlení, odho-
dlání a rozhořčení, které jest jednomy sl
ným v českém poselstvu, jako je v lidu če-
ském. Po té stránce není žádných roz-
dílů, žádných růzností. Po té stránee
jest úplná svornost a shoda, je naprostá jedno-
myslnost a jen lidé skutečností neznali nebo
zůmyslně je vyličují jinak.
V dru. Kramářovi, který mluvil s největš
indignací, s ohnivým zanicením a se živým tem-
peramentem, který niěl vůbec nejlepší řeč ve
vídeňské sněmovně a kolem kterého shrnula
se celá sněmovna, vyvstal dr. Körbrovi přísný
soudce. Nejen pro to, v čem nevyhovuje opráv-
něným postulátům národa českého, ale také pro
to, v čem vyhovuje škůdeům národa našeho
škůdcům tohoto státu. Bouře potlesku zalomcovala
sněmovnou, bouře potlesku nejen Čechů, tak
doktor
Körber
Spens
Hartel
Böhm
Bawerk
Wittek
Pietak
Rezek
Körbr
Čecho
19
article
drobném prodejít
zanní číslo o solě . . . za 8h
vdlpeletni
. . . na t
Ve flislkách na vankovi-
ranní čhslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3b
Insera sy
plati se hetově sapřed.
Fřelplscení a insezty přljímá sdminl-
stracs v Harisnské ulici č. a
Tam nsehizají sa též redakee
tiskárna a ezpedice „Národnich Lista.
Rukopisy as nevracsjí.
Národnich List
Harisnský ulice
20
article
nejvládnějších Poláků, když dr. Kramář vznesl
na vládu pana dra. Körbra před celým parla-
mentem, před celým světem politickým sanglantní
obžalobu, že nikdy ještě nenalezla
odvahy velkoněmecké revoltě, jeji
snahám a cílům čeliti a je veřejně
označiti, čím jsou: státu nebezpečný mi
a podle toho jednati. Nikoliv pomocí
persekuce, nýbrž tak, že proti všeněmecké my-
šlence postavi a provade myšlenku Rakouska,
ke všem národům stejně sprave-
dlivého, že proti německé nepřirozené a ne-
bezpečné, proto že násilné nadvládě postaví
provede systém rovnosti všecha
stejného zřetele ke vše m.
Co nejválečněji vyzněl dnešní projev Kra-
mářův i ohláškou, že čeští poslanei u-
činí vše, by zkřižovali plány vlády.
Trojí salvou aplausu odměnili poslanci slo-
vanšti skvělý výkon prvního českého řeč-
níka v nynější debatě. Učinil a zůstavil silný,
hluboký a všeobecný dojem a vzrušení na
všech stranách.
Za dojmu mohutně této mani-
festace české sestoupila se mini-
sterská rada.
Pan dr. Menger, jejž obklopoval hlouček
sotva dvaceti poslanců, neuměl dru. Kra má-
řovi odpověděui nic, leč že uvedl do sné-
movny policii. To jest polemika již tak ošuntělá,
že člověk s takovým vzděláním neměl by ji
uživati, zvláště náleží-li straně, která za své
hrůzovlády utiskovala celé národy. Včera
pan dr. Steinwender vyložil hotový
finanční plán. Poslanci za Nový Jičín to na-
dalo a přišel se svým. Zamýšlená osobní dan
z jízdného paraduje v něm na místě prvním.
Polák
doktor
Kramář
Menger
Steinwender
Rakousko
Jičín
21
article
Druhý německý pokrokovec, jenž se
zúčastnil dnešní rozpravy, dr. Schücker,
v soukromí tváří se býti smířlivým, jakmile
však vysteupí veřejně, je z něho učiněný ber-
sekr. Bojoval dnes co nejvášnívěji proti státní
subvenci městu Praze, ale prozradil nízký
motiv svůj: kdyby Praha byla německou
kdyby mohlo se z němečké Prahy působiti na
zdolání Čechů — aj tu by pan dr. Schücker
neměl proti státní subvenci ničeho, ba žádal by
ještě větší. Ale pro českou Prahu, pro me-
tropoli českého národa, to jest něco
jiného.
doktor
Schücker
Čecho
Praha
22
article
Tentýž poslanec ujišťoval, že Němci nejsou
proti splnění žádného kulturního požadavku
českého. Kterak se tato slova srovnávají se
skutky, dokazuje nejnověji řinčení šavlí ob-
strukční pro připad, že by vláda na Moravě
zřídila universitu dokonce nikoli jen českou,
nýbrž také pro ten případ, kdyby se aktivovala
universita utraquistická. Tak vypadá ve s ku-
tečnosti smysl Némců pro kulturn
požadavky českél
Hr. Dzieduszycki očividně se na-
máhal, aby smazal, anebo alespoň oslabil ne-
příznivý účinek pátečního sermonu pan
Jaworského. Ale též on jest pro nej-
větší reservu v otázkách národ-
ních a politických. U Poláků ná-
rodně a také politicky nasycených taková
zdrželivost jest snadna. Vyzývati k ní však
nás, kteří jsme byli zkráceni ve svých prá-
vech, kteří nemáme Cosud ani rovnopráv-
nosti, na tož abychom vládli v zemi jako
Poláci v Haliči — jest svědectvím, že pánové
z kola polského, nevyjímaje ani hr. Dziedu-
szyckého, nerozumějí otázkám ná-
rodním, že mají egoismu pro sebe nadbytek,
altruismu však ani za mák, neboť celého
dlouhého výkladu p. místopředsedy polského
klubu krátký smysl byl: nebude-li dělným ví-
deňský parlament, utrpí Halič. Nuže — znají li
páni poslanci jen svůj prospěch, mus
dovoliti, abychom také my dovolili
si pamatovati na sebe.
Bar. Malfatti vypověděl vládě K ö-
brově jménem všech Vlachů vojnu ve vši
formě. Vyslovil ji nedůvěra a prohlásil, z
Němec
Jaworský
Polák
Morava
Hradec
Halič
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 30. října. Našeho elektri-
ckého cestopisu kolem Prahy část třetí a po-
slední. Zajímavá byla jizda Karlinem. Tam
podářilo se mi konečně konati studia o velko-
městském rázu našeho pouličního života a o
našem p. t. publiku. Lecos, co mi bylo dřive
nejasno, objevilo se mi pojednou v nejjasněj
šich konturách. Nyní již vím, aspoň ze dvou
třetin, proč je u nás tolik neštěstí na tram-
Všude jinde jest si toho pasažér vědom.
že, vstoupí-li do tramwaye, používá tím nej-
demokratičtějšího vehiklu. Všude jinde má na
paměti, že za pět krejearů nemůže činiti takov
nároky, jako když najme si za dva zlaté fiakra
Jen u nás má se věc jinak. U nás žádá přede-
vším za pět krejearů, aby mu konduktér vy
kázal pohodlné místo, opatřil mu při placení
za desílku drobné, potom se s ním chvilenku
bavil, konečné ho upozornil na sťanici, kde má
vystoupit, informoval ho o tom, kde je ten či
onen závod, otevřel mu dvéře, pomohl mu
s vozu a potom co nejvlídněji se mu po
roučel.
Byl jsem toho svědkem, kdy v nabitám
voze jeden posažér po druhém podával kon-
duktorovi ten zlatku, onen pětku a s jakou
bezeitnosti člověk ten, který na konec ne-
věděl již kudy kam, byl týrán. Bylo mi ho
opravdu líto.
Nahlížím, že dost často vleze člověk do
vozu bez krejearu drobných, však schválně na
tramwayi a sice v plných vozech opatřovatisi
drobné u konduktorů, je bezohlednost.
V jiných městech dává všude pasažér
waji.
Praha
24
article
pozor, kdy má vystoupiti. Vždyť to jeho po-
vinnosti a ne konduktorovou. U nás ale,
jsou to z pravidla dámy — zvedají se teprve,
když vůz několik minut na stanici už stoji.
A tu ještě nemohou se rozloučiti s p. t. sou-
sedkou neb se svým vis vis. Tak zvolna ne-
vyprazdňují se nikde vozy jako u nás. Chce-li
to řidič stroje nahradit, co mu zbývá, než
rychle jeti a rychlá jízda neštěstí je samo.
Do visté části jsou ovšem tím průvodč
vozu sami vinni. Marné všechno napomínání,
marné varovné hlasy i hlasy kárné — průvodčí
nacpou do vozu lidí, co jich přijde a než pak
některý z těch vzadu protlačí se v před, uplyne
věčnost.
Tolik o publiku ve voze
Jak chová se mimo vůz, na ulici?
Člověk by ani nevěřil, jak svěží jsou u ná
starší lidé. Cím starší, tím čipernější, aspoň na-
proti tramwayi. Tuší-li stará babička, přichroml
a poloslepá, že blíži se elektrický motor, výčká.
až se přiblíži na pět kroků a potom hr! pře
koleje. Když je na druhé straně, postaví se do
posice, podepře si boky a zvolá: tu máš!
Toť se ví, že nejoblíbenější jsou u nás
konversace na kolejích tramwayových, tamse
to klepe nelépe a že na příklad v Žižkově na
dějná mládež mezi 2—6 lety nejraději si hraje
mezi kolejnicemi, je zjevem, o němž přesvěd
čiti se může kdokoli, komu na tom sejde, se
znati, jak bohatý a slibný máme právě v téte
části dorost.
Aby však přátelé v Karlíně nedomníval
se, že snad jen na jejich území panuji poměry
jež tuto jsem líčil, prohlašuji, abych zamezi
jakékoli nedorozuměni, že to bylo p. t. pu
blikum z Prahy, jež jsem v nejstarším praž
ském předměstí pozoroval, čímž ovšem tvrdi
nechci, že by obecenstvo za bývalými branam
bylo velkoměstějsi.
Žižkov
Karlín
Praha
25
article
Dojel jsem na konec Karlína i chtěl jsem
odvážiti se do nejmladší části pražské, však
ještě v čas bylo mi sděleno, že c. k. erá
dláždí tam silnici a následkem toho žeje
vozba přerušena. Poněvadž mi známo, že
když slavný erár do dláždění se pustí, trvát
pokaždě aspoň půl leta, vsedl jsem raději do
Křižíkova vozu a dal se vězti Palackého třídou
nazpět ku Praze — — —
Podivná věc, jak lehko a snadno se u nás
zapominá.
Dnes probíhá téměř každou ulicí elektri-
cká dráha. Vozy jsou nové, čisté, elogantní
pohodlné. Libujeme si v tom. Zapomínám
ale, kdo byl pionérem těchto dráh, kdo prvni
takovouto dráhu vystavěl a kdo tisíce obětoval
snaze spoutati elektřinu a využitkovati ji v
praktiekém životě?
Stéžujeme si neustále na nedostatek pod-
nikavosti u nás, na to, jak každý z nás, do-
může-li se zámožnosti, peníze své nejraděj
uloží v bezpečném trésoru nějakého ústavu
jemu ponechá, aby z nich úroky vylloukal
Vyskytne-li se ale někdo mezi námi, kdo
s plnou odvahou vrhne se do pole, na němž
u nás je tak málo pracovníků — mnoho vděku
za to nesklidí. Mám na mysli Křižíka.
Křižik mohl, když vynalezl svou oblouko-
vou lampu, velmi dobře sebrat svých dvě st
tisíe zlatých — a snad ještě více — uložit pe-
níze do spořitelny neb do záložny na 4 proe.
a klidně a dobře žít, jako celá řada vlastenců.
Křižík ale tak neučiníl, nýbrž penězi těmi za-
ložil velkou továrnu, vyslavil jako objekt zku-
šebný několik kilometrů železnic, provedl celou
řadu velkolepých elektriekých installací a jiných
velmi zajímavých a velkých prací, při čemz
odchoval nám bez mála již třicet velmi dobrých,
ba znamenitých elektrotechniků.
Křižíkův
Palacký
Křižík
Praha
26
article
Proto zasluhuje Křížik, aby se o něn
Proto zasluhuje Křížik, aby se o něn
jinak mluvilo, než se děje, aby přestalo mali-
cherné osočování, zejmena ale aby obecenstvo
a také jiní spravedlivě posuzovali libeňskou
dráhu, která ovšem není tak lesklou jako praž-
ská, poněvadž není tak nová a neprobíhá tal
čístými ulicémi jako dráhy pražské.
Jel jsem po ní i nemohu říci, že by se p
ní jelo hůře a nepohodlněji, než na kterékol
jiné dráze elektrické.
Na Florenci vstoupil jsem opět do vozu
obce pražské a dal se zavézti na Žižkov.
To byla smutná cesta. Dva vozy umrlčía
potom jeden vůz motorový. V ulicích téfo čtvrt
jezdí velmi rychle živí i mrtví. Napadlo mne
že by snad i doprava mrtvých těl dala se opa-
třiti elektricky. První motorový vůz zřízen by
byl pro rakev a věnce, pro kněze a nejbližs
přibuzné, ostatní závěsné pro ostatní účastníky
smuteční slavnosti. Bylo by to levně a aspon
v tomto směru by se ušetřilo na smutečním
přepychu.
Ovšem bych si tím znepřátelil pány fine
bristy. Však mně tu nejde o potřeby lidí boha-
tých, těch, kteří mohou si dopřát luxusu, dát
se na Olšany dotáhnout ve zlatém voze, mám
na mysli chudáky, kterým dosud nikdo upřímně
neřekl, že je pošetilostí, ba šílenstvím, z do-
mnělé piety k mrtvým nutiti živé, aby trpěl
hlad. — —
Ze Žižkova kolem Olšan k vinohradskému
pivovaru, pak kolem vodárny na Král. Vino-
hrady a odlamtud Ječnou ulici k Myslikovům
Zde vizte nejnovější zábavy našich p. t. veřej
ných povozníků.
Jakmile jen trochu to jde, dopřejí si
elektrikou kratochvili. Kdyby mohli, postavili by
dlouhou řadu šibenic a na ty by pověsili jed
noho po druhém všechny, jimž napadlo dopra
vovat jinak lidi z místa na místo, než v kočáře
at již je jakýkoli.
Král
Žižkov
Olšany
27
article
Není liž to legrace, když podaří se drož-
káři nadejet elektrickému vozu tak, že řidiči
nezbývá nic než zastavit. Křik, zvoněni, skřípa-
jící brzdy — jaká to pro drožkáře libezná
symfonie l
Nerad volám na policii, ale tolik mi budiž
dovoleno konstatovat, že neznám hodnějších
strážníků oproti svévolným a zlomyslným kočím,
než jsou ti naši a potom vídeňšli. U nás kočí
smí dělati na ulíci co chce, strážník si ho ani
nevšimne. Nanejvýše, že si ho zaplše. A ve
Vídni pohnali onehdy k soudu drožkáře jenž
150krát byl trestán. Tážeme se, kolikrát
musí býti takový pán potrestán, aby mu vzali
koncessi ? Děje se to snad k vůli jistým důvěr-
ným stykům obou veřejných institucí?
Od Mysliků hrr na most Palackého a od-
tamtud nazpět přes nový most a Ferdinandovu
třídu na Václavské náměstí. Tedy tam, odkud
jsem byl vyjel. Cesta trvala 2 hodiny a 50 minut
a byl jsem nucen na ni devětkrát přestoupit.
Abych nedělal si blázna ze čtenářů ! Nikde
prý jsem nebyl, neboť kdybych prý byl skutečně
jel kolem Prahy, nebyl bych napsal, že z Malo-
stranského náměsti jede se u Tomáše pod kle-
nutým obloukem do Letenské ulice, poněvadž
prý tímto obloukem jede se z Letenské ulice n
Malostranské náměstí, ne ale nazpět. Kdo vl,
kde prý jsem »bloumal«, napsal jeden ze zvláště
zdvořilých zasilatelů korrespondenčních lístků,
jemuž k veliké dojista radosti podařilo se při-
stihnouti mne při špatnosti, »klerá prý se od-
suzuje sama sebou«, napsal druhý.
Mravně zdrcen prosím všechny upřímné
přátele zmíněného již oblouku u Tomáše, jemuž
tak velikou jsem učinil křivdu, aby mi to iaskavě
odpustili. Nejsem ješté tak zkažený, abych ne-
mohl se polepšiti.
Nerad
Ferdinandův
Tomáš
Vídeň
Myslik
Václavský náměstí
Praha
Mala
Letenská ulice
malostranský náměstí
Palacký