ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6196d840-661e-11dc-b971-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 58, work 1, person 53, org 3
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 31. října 190.
Praha
3 masthead
Číslo 300.
4 article
Na rauní a odpol. listy s přilohami Naněný Obzor“ ve střodu a „Literární Hlidka v pátek) předplací sa: Praze v administrae a něsi 6 K — na čtvat leta . . . . . s dvejí donéškou něsle sk čtvt lete ve nilslkáchn sa miěsto . , P'oštou: mě se čtert leis dvojí zášllio na niěat ns strrti iaž
Praha P ' ošta
6 title
Dnešní čislo pro Praha je o 10 stranách,
Praha
7 article Anglie odvracuje se od Německa k Rusku.
Anglie odvracuje se od Německa k Rusku. Příslovná vrtkavost štěstí, moci a slávy rychle naplňuje se za paměti naší na Anglii. Na hrdopyšné Anglií! Od 16. října 1814, kdy lodi anglické zavezly Napoleona I na ostrov sv. Heleny jakožto vězně, hvězda říše britské stoupala výš a výše, a rozzařo- vala se tou měrou, že za krátko zastínila lesk všech státův evropských, ale znamenala nadvládu anglickou ještě ve třech dílech světa, totiž v Asii, v Africe a v Australii. Panství na všech mořích světových hlásala vlajka anglická. Vzkvétající průmysl a obchod anglický v rukou důvtipně, ničeho se neštitie diplomacie anglické stal se pevným podstav- cem převahy anglické ve všech mezinárod- ních poměrech na pevnině evropské a vítěz- ným podnikatelem v dobývání nových a no- vých území v krajinách zámořských. Bohatství v pevném sdružení s mocí politickou hrnulo se ke břehům anglickým ze všech končin světa. Všechny zámysly a podniky anglické dařily se a vytrvalost lěchto úspěchů byla příčinou, že pýcha, necitelnost a nejhrubší sobectví státu i národa anglického nabývaly rozměrů vždy větších a větších, až všechen ostatní svět se cítil jimi urážena, nepřeje si ničeho jiného, než aby už co nejdříve nějaká značná pohroma nesnesitelného hrdopýška a vydíra- vého sobce zkrotila.
svatý . Helena Anglie Německo Rusko Asie Afrika Austrálie
8 article
Však marná touha ! Napoleon III. zajiste nenáviděl Anglii až na krev a vyhledával stále nové a nové způsoby, aby jí připravil nějaké nepříjemnosti, nějaké pokoření, ně- jakou škodu. Nepodařilo se mu, aby na ni vyzrál. Naopak, aby ubránil se škody se strany její, musil spojiti se s ní proti Rusku ve válce krimské. Po pádu Sebasto- polu Anglie stanula na vrcholu svého štěstí, své moci a slávy. Však za nedlouho počaly klíčiti v dějinách evropských zárodky soupeře, jenž v rozhodných dvou velikých bitvách u Hradce Králové a u Sedanu nejdříve na pevnině evropské moc rozhodčí strhl na sebe a odtud nepřestal přemýšleti a jednati, jak by posavadní vliv hrdopyšné Anglie obmezil i na moři. Žádný stát, ani románský, ani slovanský nedovedl vzbuditi v Anglii obavy, že posavadní štěstí, moc a sláva její by mohly také někdy nakloniti se k západu; nepříjemné pocity pomíjejícnosti těchto krás ných věcí pozemských vštípil jí pokrevenský stát germánský.
Napoleon Anglie Rusko Hradec Králové Sedan západ
9 article
Sjednocené Německo pod vedením pru ským objevilo se v politice mezinárodní velmi záby jako vítězný konkurent posavad- ního nepřekonatelného vlivu anglického. První zkoušku svou v tomto oboru úspěšně obstálo ve válce rusko-turecké. Tenkráte v provedení míru svatoštěpánského úskočnými a podvod- nými úmluvami berlínskými osvědčilo nebez- pečnou zručnost svou, zbaviti Anglii posa- vadního vlivu jejího v uspořádání poměrův na poloostrově balkánském, a od té doby. ač řečenými úmluvami berlinskými samo nejvíce mu ublížilo, nemělo starosti pilnější, než vrážeti nové a nové klíny nepřátelské mez Anglii a Rusko. Zároveň neopomíjelo, šlapati Anglii na paty všude jinde ve světě zámoř- ském a přesvědčovati ji o nezbytnosti, aby s ním žila v přátelstvi. Co za tímto přátelstvím německo-pruským skutečně vězelo, Anglie nyní už s trpkostí seznala. Hlavně způsob, jakým Německo, zastoupeně Pruskem, se zachovalo ve válce burské, povzbudil Anglii, že v této válce pokračovala s barbarstvím vždy hnusnějším, ale také s nezdarem vždy zjevnějším. Není pochybnosti, kdyby císař Vilém II. jen byl přijal presidenta Krügera ve slyšení
Vilém II Krüger Německo Anglie Rusko Prusko
10 article
že Anglie ve válečném zápalu svém proti Burům by byla aspoň se zarazila a poněkud ochladla. Demonstrativní zamítnutí návštěvy Krügerovy se strany císařovy bylo Anglii po- bídnutím, aby se zabořovala do válečných neúspěchů svých v jižní Africe hloub a hloub, až se octla v onom zoufalém polo- žení, kde ministerstvo jeho už nemluví boji proti Burům, ale o prostém vražděn všeho lidstva burského? Jen kdyby to bylo možno! A ono to možno není! Hlavně spolehajíc na Německo, Anglie ocitla se v bídě, že všechen svět jest svědkem její skleslé hvězdy. její málomoci, její pohromy a hanby. Lze se domýšleti, že Anglie by byla bývala přístup- nější burským návrhům na ukončení války a na zjednání míru, kdyby císař Vilém I letos počátkem července byl zůstal věren oněm citům, jež vyslovil v blahopřejném telegramu svém k presidentu Krügrovi roku minulého! Ale politika německo- pruská dovede být neskonale sobeckou nejen proti Rakousku, proti Rusku, Italii a Francii, ale i proti Anglii ! Můžeme pokládati za svatou pravdu že nepřestižná hanba, jíž Anglie svým bar barstvím v Jižní Africe se dodělala, jes Němcům vhod, poněvadž v Berlíně už po- čítají, oč už zase předstihli Anglii v politice světové.
Krügerův císařův Vilém Krügr Němec Anglie Afrika Německo Rakousko Rusko Italia Francie jižní Afrika Berlín
11 article
Však počínají počítati uži v Anglii s Ně meckem! A to jest novina. Nedělní »Times uveřejnily úvahu o nynějších poměrech Anglie k velmocem evropským. Podavše stručný obraz stykův výhodných i nevýhod- ných, jež Anglie s těmito velmocemi udržuje, dospívají k závěrku, jenž dopo- ručuje Anglii co možná nejtěs- nější spolek s Ruskem! A co praví o Německu? Toto prý za několik let posléze minulých vydalo na rozmnožení a sesílení svého loďstva válečného a obchodního tolik peněz, že už není daleka doba, kdy na zá- pasišti světovém vystoupí jako hrozivý, nebezpečný soupeř ná- mořní moci anglické! Proto prý není možno, aby Anglie nadále setrvala v posa- vadní přátelské shodě s Německem. Třeba prý, aby se ohlédla po kombinacích nových. A tu jeví se londýnskému listu Rusko jako nejlepší příští spojenec anglický Ani na Balkáně, ani ve východní Asii nejsou dle výroku »Timesův« mezi Anglií a Ruskem spory takové, o nichž by při obapolně dobré vůli nebylo možno dohodnutí. Mravní naučení? Anglie cítí se ve svém hlubokém, zaslouženém úpadku osamělou volá na pomoc Rusko, jemuž posud vždy a všude škodila.
Anglie Rusko Německo Balkán Asie Times
12 article
První dva dny rozpoětové debaty Z Vídně, 30. října. Po bezvýznamně řeči křesťanského sociála Finka a po projevu poslance Jaworského proti neněmeckým řečem, jimiž se v parlamentě mluví a jimž nikdo nerozumí, zahá- jena včera vlastní rozpočtová debata. Až na ministra krajana byli všichni ministi na svých místech a právě prázdně křeslo dra. Rezka bylo významným zjevem na podiu, jež vyhraženo representanlům vlády. To prázdné křeslo označovalo poměr poslanců českých k vládě a tím i situaci, za jakéž započata parla- mentní práce čásť nejdůležitější. Nedá se říci, že by promluvené včera řeč měly zvláštní význam, naopak, všechny byly dokladem toho, jak hluboce pokleslo niveau parlamentní a v jaké dekadenci nalezá selumění řečnické. Ale nesprávným by bylo tvrditi, že řeči ty byly bez zajímavosti a bez významných momentů. Naopak, mohli jsme se z nich mno- hému naučiti a bylo by dobře, kdyby česká veřejnost vůbec jim věnovala jistou pozornost,
Finek Jaworský Rezek Vídeň
13 article
snad by si z řečí těch leceos vysvětlila, co dnes ji jest záhadou. Slyšeli jsme na přiklad řeč národní ho Rumuna dra. Lupu. Pán ten, drobounký, malý a černovlasý, pravý to opak vedle přitele svého a obra Vazilisa to byl, který stěžoval si na to, nač dosud žádný poslanec, co jich na božím konstitučním světě, nežaloval, totiž na příliš liknavé vybírání daní. Dr. Lupu opravdu tklivým způsobem líči utrpení ubohého lidu rumunského, jenž v Buko- vině celé noci oblehá vrata berního úřadu, na ulici se válí, v dešti, blátě a v mrazu, jen aby mohl zaplatiti státu daň — kterou od něho nikdo přijati nechce. Až to bude číst finanční ministr rumunský, co si asi pomyslí? Kdybych já měl tak hodné a nadšené poplatníky! — — A čím dá se vysvětliti tato horlivost? Blaho- bytem, v němž se bukovinští Rumuni topl, blahobytem přivoděným jen tím, že tam maj německou správu, o níž vyslovil se pan Lupu, že právě tak jako v Bukovině je v Rakou- sku vůbec jedině možná. Pán ten velebilj tak, že povznesl se dokonce k výroku: ž e by Rumuni bukovinští hájili něm činu i proti Němcům, kdyby jim ji chtěli vzít. Nu, proti gustu žádný di- sputát, co ovšem dá si libit národní třísk několika tisíc lidí, z nichž dvě třetiny jsou analfabeti, ovšem je lhostejno sebevědomému, hi- storickému šestimillionovému národu, což budiž odpovědí německým listům, které pana Lupu dnes chválou zasypávají. Ale významné to je, že dnes tak se mluví z lavice rumunské, z té lavice, kde druhdy seděli nejvážnější autono- misté a nejspolehlivější spojenci naši proti ně- mecké hegemonii.
Rumun Lupo Blaha Němec Buka Bukovina Raka
14 article
Pan Pernerstorfer uvedl se včera do parla- mentu jako nová species: jako německo-nacio- nální internacionální sociální demokrat. Vytýkal zástupeům národa českého, že dopustili se pro- rady na zásadě demokratické, k níž prý druhdy tak Inuli. Nu, k vůli theoremům ne- obětoval dosud národ, co mu nejdražším, totiž sama sebe. Jazyk si vytrhnouti nedáme ani národních pariů ze sebe udělati k vůli demo- kratismu. Ostatní řeč páně Pernerstorferova byla polemikou s drem. Stránským, prot němuž prý má nejmladší ze sociálních demo kratů, pokud se týče příslušnosti ke straně, oprávněnou nechuť ode dávna. Dru. Stránskému je asi lhostejno, jaké city k němu chová pan Pernerstorfer, avšak dávati citům těm výraz jako se stalo při aíféře litovelské, je surovostí, která zasluhovala by ještě ostřejšího odbyti, než jakého se jí dostalo. Dojem nejsmutnější učinila řeč, kterou se předvedl nynější předseda konservativního klubu velkostatkářského, hr. Silva- Taroucca.
Pernerstorfer Stránský Taroucca
15 article
České poslance jako když studenou sprchou po- kropi — taký způsobila mezi nimi pocit. Jsme zvykli diplomatiekému vykrucování pánů ze strany, o níž mluvíme, k němuž se uchyluji chtějí-li říci něco zvlášť pregmantního a ostrého, Známe jejich rhetorickou methodu a vime, že ponechají světu, k němuž z pravidla mluví, aby si jádro z ořišku vyloupl sám a proto byli jsme zvědavi, co asi řekne tento pán chefu kabinetu. o němž v soukromém rozhovoru nemá dos ostrých slov, jehož jednání odsuzuje a který zase navzájem právě v konservativním velko statku spatřuje své největší odpůrce. Nu, a co prohlásil »věrný spojenec posl aneů českých a lidu našeho« v nynější tak kritické chvíli? Že velkostatkář ve všem budou vládu podporovat že především ochotně rozpoče povolí a že jako věrni její hala partníci budou při ní, až bojovat bude proti Maďarům atd. Že by sice mohl mluvíti o věcech jiných, že ale nechce vnášeti do sněmovny dost ji nervosní ještě větší rozčilení a proto že obmez se na to, že až budou vyřízeny otázky hospo dářské, přikročí se k řešení otá z ek
Maďar
16 article
jež týkaji se ideálních stat kův národů. — Děkujeme. Až bude mi vláda co chce, se smichem bude moci odmít nouti každý náš požadavek. My dále čekat již nechceme. To nechť páni velkostatkáři kteří na novo osvědčili se býti velmi pochyb nými spojenci, si zaznamenají. Řeč pana hraběte nic více neobsahovala, až její konec, že důvěřuje v konečné naše vítězství, poněvadž prý jen spravedlnost může býti základem státu. Na frási tuto — abychom užili trivíálního rčení, už ani žid nic nepůjčí, neboť zkušenost nasvědčuje opaku. Na příště snad již nebude zníti stereotypní úvod commu- niquě ze společných porad, že v nich na novo se ukázala naprostá shod smýšlení. Dnes je nepopíratelno, že mezi lidem českým a velkostatkáři, i co do taktiky zeje propast. Smulné klasobraní z řečí včera promluve- ných, však přes to nesmí býti smutna duše česká. Život parlamentu je v rukou našich jestli nebyl učiněn mu již konec, není to sla- bost, nerozhodnost na straně poslanců českých, nýbrž opatrnost, která v politice neméně důle- žitým je činitelem. Je zapotřebí, abychoms dříve, co cítime a myslíme, řekli přímo upřímně.
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (67. schůze.) Z Vídně, 30. října. (Telefonická zpráva »Národních Listů«.) Dnes, třetí den 1. čtení rozpočtu na letošek a rok příští, dostali se ke slovu řečníci čeští Teprve jejich zasáhnutím do politické rozpravy té dostal se do ní ruch a kvas. Teprve tu do stala se na přetřes otázka, která je dnes v po předí všech věcí vniterních, která je kardinálním problémem tohoto státu a jim zůstane, dokud nebude upravena v duchu spravedlnosti — otázka česká. Nepokrytě, důrazně a s celou rozhodnost prohlásil hned první mluvčí háš, dr. Kramát že my nejsme ochotni k exorcismu, k zapome nutí, ke kterému včera hr. Sylva-Taroucca, nový předseda klubu konservativního velkostatku, vy- blzel celou sněmovnu, že my nechceme odsta- vovati, co nás tíží, tlačí a pálí, pod ranou, která nám zasazena byla, skloniti pokorně šíj, jako činí páni z konservativního tábora velkostatkářského a že dokonce nechceme již za příkoří a křivdy. spáchané na nás, dáti se do služeb nynější vlády, která viny minulosti neodčiňuje, nýbrž ještě rozmnožuje.
doktor Kramát Taroucca Vídeň poslanecký sněmovna
18 article
Stejně nepokrytě, v žádném clair obscure, nýbrž v plein airu vyložil zástupcejměstské sku piny táborské stanovisko české delegace ke vládě té. Dr. Körber, bar. Spens, bar. Call, dr. Hartel, dr. Böhm-Bawerk, dr. Wittek a dr. Pietak, kteří pozorně poslouchali — dr. Rezek opět se nedo stavil do dnešní schůze — slyšeli, jaké jest smýšlení, odhodlání a rozhořčen v poselstvu českém — smýšlení, odho- dlání a rozhořčení, které jest jednomy sl ným v českém poselstvu, jako je v lidu če- ském. Po té stránce není žádných roz- dílů, žádných růzností. Po té stránee jest úplná svornost a shoda, je naprostá jedno- myslnost a jen lidé skutečností neznali nebo zůmyslně je vyličují jinak. V dru. Kramářovi, který mluvil s největš indignací, s ohnivým zanicením a se živým tem- peramentem, který niěl vůbec nejlepší řeč ve vídeňské sněmovně a kolem kterého shrnula se celá sněmovna, vyvstal dr. Körbrovi přísný soudce. Nejen pro to, v čem nevyhovuje opráv- něným postulátům národa českého, ale také pro to, v čem vyhovuje škůdeům národa našeho škůdcům tohoto státu. Bouře potlesku zalomcovala sněmovnou, bouře potlesku nejen Čechů, tak
doktor Körber Spens Hartel Böhm Bawerk Wittek Pietak Rezek Körbr Čecho
19 article
drobném prodejít zanní číslo o solě . . . za 8h vdlpeletni . . . na t Ve flislkách na vankovi- ranní čhslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 3b Insera sy plati se hetově sapřed. Fřelplscení a insezty přljímá sdminl- stracs v Harisnské ulici č. a Tam nsehizají sa též redakee tiskárna a ezpedice „Národnich Lista. Rukopisy as nevracsjí.
Národnich List Harisnský ulice
20 article
nejvládnějších Poláků, když dr. Kramář vznesl na vládu pana dra. Körbra před celým parla- mentem, před celým světem politickým sanglantní obžalobu, že nikdy ještě nenalezla odvahy velkoněmecké revoltě, jeji snahám a cílům čeliti a je veřejně označiti, čím jsou: státu nebezpečný mi a podle toho jednati. Nikoliv pomocí persekuce, nýbrž tak, že proti všeněmecké my- šlence postavi a provade myšlenku Rakouska, ke všem národům stejně sprave- dlivého, že proti německé nepřirozené a ne- bezpečné, proto že násilné nadvládě postaví provede systém rovnosti všecha stejného zřetele ke vše m. Co nejválečněji vyzněl dnešní projev Kra- mářův i ohláškou, že čeští poslanei u- činí vše, by zkřižovali plány vlády. Trojí salvou aplausu odměnili poslanci slo- vanšti skvělý výkon prvního českého řeč- níka v nynější debatě. Učinil a zůstavil silný, hluboký a všeobecný dojem a vzrušení na všech stranách. Za dojmu mohutně této mani- festace české sestoupila se mini- sterská rada. Pan dr. Menger, jejž obklopoval hlouček sotva dvaceti poslanců, neuměl dru. Kra má- řovi odpověděui nic, leč že uvedl do sné- movny policii. To jest polemika již tak ošuntělá, že člověk s takovým vzděláním neměl by ji uživati, zvláště náleží-li straně, která za své hrůzovlády utiskovala celé národy. Včera pan dr. Steinwender vyložil hotový finanční plán. Poslanci za Nový Jičín to na- dalo a přišel se svým. Zamýšlená osobní dan z jízdného paraduje v něm na místě prvním.
Polák doktor Kramář Menger Steinwender Rakousko Jičín
21 article
Druhý německý pokrokovec, jenž se zúčastnil dnešní rozpravy, dr. Schücker, v soukromí tváří se býti smířlivým, jakmile však vysteupí veřejně, je z něho učiněný ber- sekr. Bojoval dnes co nejvášnívěji proti státní subvenci městu Praze, ale prozradil nízký motiv svůj: kdyby Praha byla německou kdyby mohlo se z němečké Prahy působiti na zdolání Čechů — aj tu by pan dr. Schücker neměl proti státní subvenci ničeho, ba žádal by ještě větší. Ale pro českou Prahu, pro me- tropoli českého národa, to jest něco jiného.
doktor Schücker Čecho Praha
22 article
Tentýž poslanec ujišťoval, že Němci nejsou proti splnění žádného kulturního požadavku českého. Kterak se tato slova srovnávají se skutky, dokazuje nejnověji řinčení šavlí ob- strukční pro připad, že by vláda na Moravě zřídila universitu dokonce nikoli jen českou, nýbrž také pro ten případ, kdyby se aktivovala universita utraquistická. Tak vypadá ve s ku- tečnosti smysl Némců pro kulturn požadavky českél Hr. Dzieduszycki očividně se na- máhal, aby smazal, anebo alespoň oslabil ne- příznivý účinek pátečního sermonu pan Jaworského. Ale též on jest pro nej- větší reservu v otázkách národ- ních a politických. U Poláků ná- rodně a také politicky nasycených taková zdrželivost jest snadna. Vyzývati k ní však nás, kteří jsme byli zkráceni ve svých prá- vech, kteří nemáme Cosud ani rovnopráv- nosti, na tož abychom vládli v zemi jako Poláci v Haliči — jest svědectvím, že pánové z kola polského, nevyjímaje ani hr. Dziedu- szyckého, nerozumějí otázkám ná- rodním, že mají egoismu pro sebe nadbytek, altruismu však ani za mák, neboť celého dlouhého výkladu p. místopředsedy polského klubu krátký smysl byl: nebude-li dělným ví- deňský parlament, utrpí Halič. Nuže — znají li páni poslanci jen svůj prospěch, mus dovoliti, abychom také my dovolili si pamatovati na sebe. Bar. Malfatti vypověděl vládě K ö- brově jménem všech Vlachů vojnu ve vši formě. Vyslovil ji nedůvěra a prohlásil, z
Němec Jaworský Polák Morava Hradec Halič
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 30. října. Našeho elektri- ckého cestopisu kolem Prahy část třetí a po- slední. Zajímavá byla jizda Karlinem. Tam podářilo se mi konečně konati studia o velko- městském rázu našeho pouličního života a o našem p. t. publiku. Lecos, co mi bylo dřive nejasno, objevilo se mi pojednou v nejjasněj šich konturách. Nyní již vím, aspoň ze dvou třetin, proč je u nás tolik neštěstí na tram- Všude jinde jest si toho pasažér vědom. že, vstoupí-li do tramwaye, používá tím nej- demokratičtějšího vehiklu. Všude jinde má na paměti, že za pět krejearů nemůže činiti takov nároky, jako když najme si za dva zlaté fiakra Jen u nás má se věc jinak. U nás žádá přede- vším za pět krejearů, aby mu konduktér vy kázal pohodlné místo, opatřil mu při placení za desílku drobné, potom se s ním chvilenku bavil, konečné ho upozornil na sťanici, kde má vystoupit, informoval ho o tom, kde je ten či onen závod, otevřel mu dvéře, pomohl mu s vozu a potom co nejvlídněji se mu po roučel. Byl jsem toho svědkem, kdy v nabitám voze jeden posažér po druhém podával kon- duktorovi ten zlatku, onen pětku a s jakou bezeitnosti člověk ten, který na konec ne- věděl již kudy kam, byl týrán. Bylo mi ho opravdu líto. Nahlížím, že dost často vleze člověk do vozu bez krejearu drobných, však schválně na tramwayi a sice v plných vozech opatřovatisi drobné u konduktorů, je bezohlednost. V jiných městech dává všude pasažér waji.
Praha
24 article
pozor, kdy má vystoupiti. Vždyť to jeho po- vinnosti a ne konduktorovou. U nás ale, jsou to z pravidla dámy — zvedají se teprve, když vůz několik minut na stanici už stoji. A tu ještě nemohou se rozloučiti s p. t. sou- sedkou neb se svým vis vis. Tak zvolna ne- vyprazdňují se nikde vozy jako u nás. Chce-li to řidič stroje nahradit, co mu zbývá, než rychle jeti a rychlá jízda neštěstí je samo. Do visté části jsou ovšem tím průvodč vozu sami vinni. Marné všechno napomínání, marné varovné hlasy i hlasy kárné — průvodčí nacpou do vozu lidí, co jich přijde a než pak některý z těch vzadu protlačí se v před, uplyne věčnost. Tolik o publiku ve voze Jak chová se mimo vůz, na ulici? Člověk by ani nevěřil, jak svěží jsou u ná starší lidé. Cím starší, tím čipernější, aspoň na- proti tramwayi. Tuší-li stará babička, přichroml a poloslepá, že blíži se elektrický motor, výčká. až se přiblíži na pět kroků a potom hr! pře koleje. Když je na druhé straně, postaví se do posice, podepře si boky a zvolá: tu máš! Toť se ví, že nejoblíbenější jsou u nás konversace na kolejích tramwayových, tamse to klepe nelépe a že na příklad v Žižkově na dějná mládež mezi 2—6 lety nejraději si hraje mezi kolejnicemi, je zjevem, o němž přesvěd čiti se může kdokoli, komu na tom sejde, se znati, jak bohatý a slibný máme právě v téte části dorost. Aby však přátelé v Karlíně nedomníval se, že snad jen na jejich území panuji poměry jež tuto jsem líčil, prohlašuji, abych zamezi jakékoli nedorozuměni, že to bylo p. t. pu blikum z Prahy, jež jsem v nejstarším praž ském předměstí pozoroval, čímž ovšem tvrdi nechci, že by obecenstvo za bývalými branam bylo velkoměstějsi.
Žižkov Karlín Praha
25 article
Dojel jsem na konec Karlína i chtěl jsem odvážiti se do nejmladší části pražské, však ještě v čas bylo mi sděleno, že c. k. erá dláždí tam silnici a následkem toho žeje vozba přerušena. Poněvadž mi známo, že když slavný erár do dláždění se pustí, trvát pokaždě aspoň půl leta, vsedl jsem raději do Křižíkova vozu a dal se vězti Palackého třídou nazpět ku Praze — — — Podivná věc, jak lehko a snadno se u nás zapominá. Dnes probíhá téměř každou ulicí elektri- cká dráha. Vozy jsou nové, čisté, elogantní pohodlné. Libujeme si v tom. Zapomínám ale, kdo byl pionérem těchto dráh, kdo prvni takovouto dráhu vystavěl a kdo tisíce obětoval snaze spoutati elektřinu a využitkovati ji v praktiekém životě? Stéžujeme si neustále na nedostatek pod- nikavosti u nás, na to, jak každý z nás, do- může-li se zámožnosti, peníze své nejraděj uloží v bezpečném trésoru nějakého ústavu jemu ponechá, aby z nich úroky vylloukal Vyskytne-li se ale někdo mezi námi, kdo s plnou odvahou vrhne se do pole, na němž u nás je tak málo pracovníků — mnoho vděku za to nesklidí. Mám na mysli Křižíka. Křižik mohl, když vynalezl svou oblouko- vou lampu, velmi dobře sebrat svých dvě st tisíe zlatých — a snad ještě více — uložit pe- níze do spořitelny neb do záložny na 4 proe. a klidně a dobře žít, jako celá řada vlastenců. Křižík ale tak neučiníl, nýbrž penězi těmi za- ložil velkou továrnu, vyslavil jako objekt zku- šebný několik kilometrů železnic, provedl celou řadu velkolepých elektriekých installací a jiných velmi zajímavých a velkých prací, při čemz odchoval nám bez mála již třicet velmi dobrých, ba znamenitých elektrotechniků.
Křižíkův Palacký Křižík Praha
26 article Proto zasluhuje Křížik, aby se o něn
Proto zasluhuje Křížik, aby se o něn jinak mluvilo, než se děje, aby přestalo mali- cherné osočování, zejmena ale aby obecenstvo a také jiní spravedlivě posuzovali libeňskou dráhu, která ovšem není tak lesklou jako praž- ská, poněvadž není tak nová a neprobíhá tal čístými ulicémi jako dráhy pražské. Jel jsem po ní i nemohu říci, že by se p ní jelo hůře a nepohodlněji, než na kterékol jiné dráze elektrické. Na Florenci vstoupil jsem opět do vozu obce pražské a dal se zavézti na Žižkov. To byla smutná cesta. Dva vozy umrlčía potom jeden vůz motorový. V ulicích téfo čtvrt jezdí velmi rychle živí i mrtví. Napadlo mne že by snad i doprava mrtvých těl dala se opa- třiti elektricky. První motorový vůz zřízen by byl pro rakev a věnce, pro kněze a nejbližs přibuzné, ostatní závěsné pro ostatní účastníky smuteční slavnosti. Bylo by to levně a aspon v tomto směru by se ušetřilo na smutečním přepychu. Ovšem bych si tím znepřátelil pány fine bristy. Však mně tu nejde o potřeby lidí boha- tých, těch, kteří mohou si dopřát luxusu, dát se na Olšany dotáhnout ve zlatém voze, mám na mysli chudáky, kterým dosud nikdo upřímně neřekl, že je pošetilostí, ba šílenstvím, z do- mnělé piety k mrtvým nutiti živé, aby trpěl hlad. — — Ze Žižkova kolem Olšan k vinohradskému pivovaru, pak kolem vodárny na Král. Vino- hrady a odlamtud Ječnou ulici k Myslikovům Zde vizte nejnovější zábavy našich p. t. veřej ných povozníků. Jakmile jen trochu to jde, dopřejí si elektrikou kratochvili. Kdyby mohli, postavili by dlouhou řadu šibenic a na ty by pověsili jed noho po druhém všechny, jimž napadlo dopra vovat jinak lidi z místa na místo, než v kočáře at již je jakýkoli.
Král Žižkov Olšany
27 article
Není liž to legrace, když podaří se drož- káři nadejet elektrickému vozu tak, že řidiči nezbývá nic než zastavit. Křik, zvoněni, skřípa- jící brzdy — jaká to pro drožkáře libezná symfonie l Nerad volám na policii, ale tolik mi budiž dovoleno konstatovat, že neznám hodnějších strážníků oproti svévolným a zlomyslným kočím, než jsou ti naši a potom vídeňšli. U nás kočí smí dělati na ulíci co chce, strážník si ho ani nevšimne. Nanejvýše, že si ho zaplše. A ve Vídni pohnali onehdy k soudu drožkáře jenž 150krát byl trestán. Tážeme se, kolikrát musí býti takový pán potrestán, aby mu vzali koncessi ? Děje se to snad k vůli jistým důvěr- ným stykům obou veřejných institucí? Od Mysliků hrr na most Palackého a od- tamtud nazpět přes nový most a Ferdinandovu třídu na Václavské náměstí. Tedy tam, odkud jsem byl vyjel. Cesta trvala 2 hodiny a 50 minut a byl jsem nucen na ni devětkrát přestoupit. Abych nedělal si blázna ze čtenářů ! Nikde prý jsem nebyl, neboť kdybych prý byl skutečně jel kolem Prahy, nebyl bych napsal, že z Malo- stranského náměsti jede se u Tomáše pod kle- nutým obloukem do Letenské ulice, poněvadž prý tímto obloukem jede se z Letenské ulice n Malostranské náměstí, ne ale nazpět. Kdo vl, kde prý jsem »bloumal«, napsal jeden ze zvláště zdvořilých zasilatelů korrespondenčních lístků, jemuž k veliké dojista radosti podařilo se při- stihnouti mne při špatnosti, »klerá prý se od- suzuje sama sebou«, napsal druhý. Mravně zdrcen prosím všechny upřímné přátele zmíněného již oblouku u Tomáše, jemuž tak velikou jsem učinil křivdu, aby mi to iaskavě odpustili. Nejsem ješté tak zkažený, abych ne- mohl se polepšiti.
Nerad Ferdinandův Tomáš Vídeň Myslik Václavský náměstí Praha Mala Letenská ulice malostranský náměstí Palacký