2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
23. února 1913. Číslo 53.
4
article
zahájen. Vrchní velení převzal generál Voj-
novič.
Vyvrácené tendenční zprávy.
Z Bělehradu, 22. února. (K. k.) Z úřadního
srbského pramene se sděluje: Nesrovná-
vají se nikterak se skutečností opětně se vy-
nořivší v německých listech uveřejněné
zprávy o násilných opatřeních srbských úřa-
dů ve Skoplji, Bitolji a v ostatních.
srbským vojskem obsazených městech, jakož
i o nespokojenosti obyvatelstva v nových úze-
mích a o domnělém utiskování Bulharů Srby
Tyto zprávy jsou úmyslně šířeny bulharským
komity, kteří byli potrestáni pro podněcován
a drancování a dopisovatelé je zaslali přísluš-
ným časopisům, jež se ani nesnaží, aby prav-
divost těchto zpráv vyšetřily. Dlužno zdůraz-
niti, že bulharská vláda tyto bulharské agi-
tátory nejen nepodporuje, nýbrž je trestá, po-
něvadž tito agitátoři řádí podobně i v ryze
bulharském území.
Bulhar
Srba
Bělehrad
5
article
Karagač neutrálním pásmem pro cizince.
Z Paříže, 22. února. (K. k.) V dnešní mi-
nisterské radě potvrdil ministr zahraničních
záležitostí Jonnart, že velitel drinopolský te-
legrafoval Portě, že v dohodě s konsu-
ly ustanovil městskou čtvrt Karagač jako
neutrální pásmo pro příslušníky cizích
osad.
Z Caříhradu, 22. února. (K. k.) Velítel drl-
nopolský sdělil tamním konsulům usnese-
nivlády, že cizozemcům jestvolno ode-
brati se do neutrálního pásma
předměstí Karagači. Konsulové zaslali vel-
vyslancům jiskrový telegram, ve kterém pro-
hlašují, že odchod cizích kolonií udělal by na
domácí obyvatelstvo trapný dojem, pročež se
táží, mají-li použíti dovolení vlády a odebrati
se do Karagače. Časopisy turecké už po ně-
kolik dní poukazovaly na to, proč žádá se to-
liko pro cizince v Drinopoli, aby se směli ode-
brati do Karagače a ne také pro ženy a děti
domácího obyvatelstva?
Přístavní opatření v Solunu.
Ze Soluna, 22. února. (K. k.) Nařízením
přístavních úřadů byl všem lodím zakázán
vjezd do zdejšího přístavu v noci. Oproti to-
mu je jim dovoleno bez překážky z přístavu
vyjížděti.
(Viz poslední zprávy.)
Paříž
Soluna
Soluna
6
title
Politický přehled.
7
article
Země české.
Země české.
O budoucí politice Němců v Čechách
dovidáme se z páteční valné schůze vinohradského
německo-politického Vereinu, který touto schůzí
slavil podle slov hlavního řečníka dv. rady proí.
Skedla své »znovuožiti«. Vlastním předmětem řeči
p. dv. rady byly cíle, jež si Němci vytýčiti mají.
aby mohli doufati v dobrou budoucnost v Čechách.
Němec
Čechy
8
article
Mají prý tolik inteligence, kapitálu, půdy a prů-
myslové podnikavosti, že nemohou býti »zdo-
láni«, jestliže sami na sobě nedopustí se poli-
tických zločinů. Aby se jim vyhnuli, musí prý se
vybnouti dvéma hlavním chybám minulosti, ne-
svárům a zanedbávání širokých vrstev obyvatel-
stva. Němectví v Čechách za posledních čtyřicet
let rozhodně klesalo — dovozoval dr. Skedl. To
nelze prý vysvětliti pouze energicky vystupujícím
národnostním uvědoměním Čechů, také Němci
nesou prý na tom spoluvinu. Přísně musí nyní
sami nad sebou souditi. Vždy nedostávalo se
pevně sevřené, jednotné, kompaktní masy Němců.
která by se postavila proti Čechům, což jest zá-
kladní podmínkou nacionálního pokroku, nacio-
nálního vítězství. Také nyní nedostává se dosud
jednotné strany německé, ačkoli učiněny pěkné
počátky, jako německý Nationalverband, ač jeho
organisace vykazuje ještě nedostatky a německý
Volksrat. Tím, že si německá strana v letech
šedesátých a sedmdesátých vládnoucí, provozujíe
politiku hořejších vrstev, nehleděla malého muže,
pomohla k velikosti oběma protivníkům něme-
ekého národa v Čechách: Čechům a socialním
demokratům. Mnoho malých německých živnost-
níků, kteří nedoznali povšimnutí vůdčích kruho
a jichž potřebám nevěnováno nutné pozornosti,
přešlo k češství, jež vždy udržovalo styky s ma-
lým mužem. Tak prý tvoří veliká část kdysi ně-
meckého řemeslnického stavu následkem ne-
šťastné politiky německé a zdravé politiky české
nyní podporu velikého »českého hnutí« (l) v Praze.
Skedl
Čecho
Němec
Čechy
Praha
9
article
Německé dělnictvo stalo se pak pásledkem za-
nedbávání jeho zájmů socialnědemokratickým. C
Němci pro Čechy ztratili, to už nelze napraviti
Češi mají příliš zakořeněné národní uvědomění.
než aby někdo po jednu nebo dvě generace
česky se citící navrátil se do čenkých řad. Po-
vinností Němců jest prý nyní vším úsilím starati
se o to lidovou politikou, aby »muž dosud ně-
mecký« byl uchráněn před počeštěním, aby proti
českému národnímu uvědomění postaveno bylo
německé. Také lze doufati, že dříve či pozděj
konečně skutečně spravedlivým vyrovnáním budou
oba národy s to, aby se měřily na místě před-
háněním nacionálního rozpjetí spíše socialním zá-
voděním.
Němec
Čech
Čechy
10
article
Politiku, která objímá malého a nejmenšího
muže a pracuje k získání dělnictva pro nacionální
práci, kladl dv. rada Skedl vkříšenému Vereinu
zvlášť na srdce. Nedocilil však valného vděku
Jakýsi pan Josef Müller, který později zvolen byl
za předsedu znova oživlého Vereinu, vystoupil
jak ujišťuje »Prag. Tagblatt«, velmi trefně proli
dru. Skedlovi a jeho sbližování se s lidovým hnu-
tím. Pan Müller získal i nejživější pochvaly svou
kritikou Skedlova výrazu »völkisch« (lidový), ja-
zykově prý nesprávného. Mezi řečníky vystoupil
také sekretář finanční prokuratury dr. Arthur
Nathan Steiner, o němž dí »Pr. Tagblatt«, že prý
si počínal velmi germansky a hlásal, že musí ně-
meckopokroková strana zmizeti, ale zmizel prý
sám po své zuřivé řeči.
Průběh schůze obnovené politické organisace
německé na Vinohradech, na níž prý ostatné
konstatován potěšitelný rozkvět němectví na Král.
Vinohradech snastěhováním z asanací) byl jak
vidět spíš kuriosní než politicky důležitý, zejména
antediluviální národnostní filosofie Skedlova uká-
zala, že se němečtí dobyvatelé Prahy ničemu ne-
naučili, mluví-li ještě dnes o »českém hnutí«v
Praze a o tom nynějším ceském lidu pražském
jako prý druhdy německém.
Müller
Praga
doktor
Steiner
Král
Praha
11
article
Teplický okres učítelům.
Jak se německým listům z Teplic sděluje
usneslo se tamější okresní zastupitelstvo zásadně
poskytnouti učitelstvu okresu přídavky, ale vy-
čkati usnesení konference německých okresních
starostů v téže příčině.
40 kilogramů panslavismu v Jablonci.
Němockým denníkům pražským sděluje sez
Jablonce, že libereckému státnímu návla inictví
bylo učiněno sdělení o »rejd ch« Čechů v Ja-
blonci. Vyšetřující soudce libereckého soudu dr.
Zavadil provedl prý u českého »agitatora« Jos
Vaňátka domovní prohlídku, která trvala několik
hodin a skončila překvapujícím výsledkem. Ne-
méně než čtyřicet kilogramů různých
panslavistických — medaili s pobuřujícími nápisy
bylo objeveno. Tak prý nápis na jedné medaili
zní: «Byli jsme před Rakouskem a budeme po
něm«. Na jiné medaili se čte nápis: »Slované
spojte se v jediný kmenl« Srbské, bulharské, ru-
ské stuhy zdobily tyto medaile a podobiznami
různých panslavistů. Nález teato zabaven a dopra-
ven k libereckému krajskému soudu. Také nale-
zeny prý pobuřující tiskopisy. Zpráva tato, kterou
orgán, kasina nadepisují záhlavím: »Panslavismus
v Jablonci«, jest zřejmým nafukováním o jvidné
lapálic. Jedná se o zabavení medailí, které pan
Vaňstko, povoláním pasíř, docela veřejně prodá-
val. M zi zabavený i medailemi nalézá se take
pamětní peníz s podobiznou Tyršovou a Fügne-
rovou s velezrádným nápisem: »V před — zpátky
ni krok.«
Čecho
doktor
Zavadil
Vaňátko
Slovan
Vaňstko
Tyršův
Fügne
Teplice
Jablonec
Rakousko
12
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 19. února 1913.
(Z tábora klerikálniho. — Po volbäc
do zemědělské rady)
Klerikální organisace »Matice Čyrillometho-
dějská« konala svou roční přehlídku. Je to orga-
nisace, která se nesmí podceňovati. Má za účel
školské záležitosti. Chce vybudovati na Moravě
v Olomouci učitelský ústav, aby z něho vycháze-
jící učitelé byli úplné nuceni sloužiti zájmům kleri-
kálním. Dozavadní státní ústavy jim nepostačují.
ač na mnohých klerikální proudy je dobře znáti-
Cyrillomethodějská Matice buduje celou síť od-
borů v zemi a hlavně má namířeno na místa, kde
jsou odbory Národních jednot. Dle výroční zprávy
přibylo v roce 1912 29 nových odborů — celkem
je 79 odborů s 10.686 členy. Členů přibylo 1342
za rok. Jmění má Cyrillomethodějská Matice
198 452 K — vzrůst za rok 1912 o 29.190 K. Ná-
rodní jednoty a Matice školské — pracující pro
naše menšiny, pro záchranu českých dětí, jimž
hrozí germanisace, mají deficity. Spolek, sledující
tendence čistě strannické, oplývá příjmy. Tak
daleko to již u nás dospělo. Matice Cyrillometno-
dějská také obchoduje, ačkoliv máme řádných
i klerikálních obchodníků na Moravě dostil
Na katolické paedagogium dáno
K Ná
Morava
Olomouc
Matica Čyrillomet
Matica 198 452
13
article
150.000 K jako nevýdajný fond. V Olomouci se
má zřidit pokračovací škola živnosten-
ská! Nepostačí snad ani dosavadní školy živno-
stenské? Matice Cyrilometodějská bude také svůj
vlastní list vydávati. Referujeme o této činnosti.
aby se vědělo, jak cílevědomě klerikální postup
na Moravě pokračuje, zatím co se v táboře proti-
klerikálním nic nedělá a skandalisují jen osoby
protiklerikální proto, že se nelibí té neb oné re-
dakci, anebo mate různé plány.
Hladinu posledních dní rozviřily volby vý-
boru do zemědělské rady. Sekretarist strany
agrární vydal bu ctin, dle něhož byli zvoleni až
na jednoho klerikála samí delegáti agrárníci. To
nebylo pravda, neboť k erikálů je více nežli jeden.
a také lidová strana si to nechtěla dáti líbitia
prohlásila, že ona má z 87 delegátů 24. Chtěla
va členy výboru z 15, sle po velikém prošeni
Morava
14
article
dočílila jen toho, že rozkolník lidovo-pokrokový.
posl. Pokorný, ve výboru zůstal. Za to ztracen
byl vzácný tichý pracovník ředitel Stach, jent
při volbě podlehl. Není dobrou prognosou pro
vývoj věcí na Moravé, když zasloužilý pracovník.
mající za sebou téměř 30letou práci zemědělskou.
musí z důvodů politických ustoupiti na-
prosto neznámému delegátu za okres Jičín. Tak
se duševní potence agrární strany nezdvihne.
Lidovopokrokoví delegáti se rozlobili na vedení
strany agrární a ustavili se ve sdružení pokro-
kových — za to »lidovo« se patrně hanbí —
delegátů, kteří budou koutrolovat agrárníky. Pře
volbami do sněmu tato episoda zanechá hodně
kyselosti. Pro vedení strany agrární jsou poslední
volby výborové jistě znamením výstražným.
Pokorná
Stach
Jičín
15
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Lukács, Cuvaj na odchodu.
Některé vídeňské a po nich pešťské listy
uveřejnily zprávu, že obžaloba hrabat András-
syho, Apponyiho a Zichyho, k nimž se nyní
připojuje také hr. Károlyi, na dra. Lukácse.
protože odevzdal volebnímu fondu vládní stra-
ny 4.8 milionů korun, patřících státu, způso-
bila u vídeňského dvora trapný dojem, takže
postavení Lukácsovo je podkopáno. Ve
Vídni měli prý za to, že volební fond se opa-
třuje dobrovolnými příspěvky bohatých pří-
slušníků strany a nikoli z provisí, jež plati
banky za různé, mnohdy nekalé obchody.
důvěra v hr. KhuenatHédervára je prý
podlomena a mužem budoucnosti jmenuje se
zase dr. Wekerle.
Dr. Lukács ovšem jednou půjde, ale ny-
nější aféra volebního fondu mu vaz nezlomí.
Vždyť většina, sehnaná pomocí tohoto voleb-
ního fondu, odhlasovala nové vojenské zákony.
které přece za něco stojí. Stejně pochybnou
zdá se nám zpráva, že komisař Cuvaj bude
propuštěn v nejbližších dnech. Cuvaj je už
dva měsíce na dovolené a v Chorvatsku se
vládne, jako za Cuvaje. A jinak se vládnouti
nebude, dokud v Pešti budou rozhodovat
Lukács a hr. Tisza. Proto je lhostejno, je-l
Cuvaj na dovolené nebo na pensi. Ministr pro
Chorvatsko, Josipovič, byv otázán, bude-
Cuvaj už nyní propuštěn, odvětil, že nic o tom
neví. Jen na otázku, budou-li v Chorvatsku
jeho odchodu litovati, mohl dát určitější od-
pověd: „Pochybuju, že ho budou litovat. či
snad litoval už někdy někdo odchodu nějakého
vládního komisaře?
Lukács
Cuvaj
András
Apponyi
Károlyi
Lukácsův
Wekerle
doktor
Josipovič
RakouskoUhersko
Vídeň
Chorvatsko
Pešť
Cuvaj
16
article
Roztrpčení terstských Slovinců.
Roztrpčení terstských Slovinců.
Terstský politický spolek Edinost přijal
o poslední schůzi resoluci, v níž si stýská do
rozpočtového výboru poslanecké sněmovny
jenž odhlasoval, aby se vlašská fakulta
zřídila v Terstu. Slovince to bolí tím
více proto prý, že pro Terst hlasovali bez vý-
hrady také slovanští poslanci.
Podrobněji zabývá se toutéž otázkou časo-
pis „Edinost“, který se obrací přímo proti če-
ským a dalmatským členům rozpočtového vý-
boru a vytýká jim, že při hlasování spustili
mysli, jak zřízením vlašské fakulty v Terstu
sesílí vlašský živel na Přímoří na úkor živl
slovanského, čímž utrpí v prvé řadě také Slo-
vané dalmatští, odkázaní beztoho jen na Terst.
a v dalši řadě i český obchod a průmysl. Li-
berální Slovinci v otázkách čistě českých neh
dalmatských řídí se přáním Čechů a Dalmatinců
a podporují je. Taktéž měli se v této otázce, tý-
kající se terstských Slovinců, zachovatí po-
slanci čeští a dalmatští.
Na pohled „Edinost“ má pravdu. Ve sku-
tečnosti škodlivost vlašské fakulty v Terstu
pro Slovince a Chorvaty není prokázána. Ně-
kteří dalmatští Chorvaté i liberální Slovinci
kraňští soudí naopak, že právnická fakultav
Terstu, byť z počátku jen vlašská, může býti
velmi užitečna i Slovincům, předpokládajíc
ovšem, že vláda se konečně vzchopí a zlomí
zpupný odpor terstských Vlachů proti slovin-
skému školství. Vlašská fakulta, na níž Vlašt
mají ovšem nepopíratelné právo, nebude však
zřízena v Terstu ani dnes, ani zejtra, a než
se konečně do Terstu dostane, bude tam bohdá
řádně postaráno též o slovinské školství, takže
vlašská fakulta pak nebude Slovincům tak ne-
bezpečna, jako se zdá nyní.
Slovinec
Čecho
Chorvat
Vlach
Terst
Edinost
poslanecký sněmovna
vlašský fakulta
17
article
Jazyková otázka v Bosně.
Psali jsme již, jak je na bosenských
drahách špatně postaráno o úřadníky a zří-
zence, znalé srbského neboli chorvatského
jazyka, neboť sotva 22 všech zaměstnanců
jsou národnosti srbsko-chorvatské. Ale není
dosti toho. Všechna lepší místa na drahách
jsou v rukou Němců a tito němečti úřad-
níci ve své zpupnosti všemožně ztrpčuji
Srbům a Chorvatům život v železniční
službě, tropíce si z nich posměch. Dle »Srp-
ské Riječi« nejen Srbové a Chorvaté, nýbr?
i jiní Slované, nezmění-li se poměry v dobe
nejkratší, jsou odhodláni vzdáti se služby
v anektovaných zemích a nabídnouti své
služby Srbsku a Bulharsku, kdež za nových
poměrů zkušené slovanské síly budou ví-
V jazykové otázce — dodává k tomu
»Srp. Riječs — nejsou možny ústupky, nebot
v té otázce hraje se o naši čest, v té otázce
jde o charakter naší země. Mládě, které po
leta a desetiletí hrálo úlohu trpěného ci-
zince ve svém vlastním domě, dnes zdvihá
vědomě a svorně klavu a volá: Až sema
nic dále!
tány.
Němec
Srba
Chorvat
Srp
Slovan
Boseň
Srbsko
Bulharsko
18
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Práce Srbů v osvobozených krajích.
Bulhaři v osvobozených krajích už začali od-
váděti k vojsku a vybírati danč. Srbsko jest opatr-
nější a čeká s odvodem, až bude dokončeno roz-
hraničení mezi spojenci. Co se týče daní, Srbsko
ustanovilo zvláštní komisi, která studuje turecký
zdaňovací systém a teprve potom zavede svoje
daně tak, aby osvobozené obyvatelstvo cítilo, že
přišlo do lepších podmínek. Za to spěchá v osvo
bozených krajích s otvíráním škol. Ministr osvěty
Ljubomír Jovanovič poslal tam už svého odborného
náčelníka, aby na základě jeho zprávy zavedl škol-
ské reformy.
Srbská vláda úřadně prohlásila, že rodiny na
bojišti padlých anebo zmrzačených junáků dosta.
nou hned po válce od státu pomoc na své zao-
patření.
Dva měsíce tomu byla do Ruska poslána vo-
jenská komise, aby přijala pro srbskou armádu větší
partii vojenských plášťů, tam objednaných. Komise
pod vedením podplukovníka Gojka Dusiče dokon-
čila svou práci a do Bělehradu již bylo dodá-
no stopadesát tisíc nových plášťů, jež
hned byly rozdány vojínům třetí výzvy. Objednávka
tato měla být původně učiněna v bližším Rakousku,
aby dříve byla vyřízena; ale když rakouská vlád
zapověděla Aši vyříditi pro srbský vojenský crár
objednávku za 40.000 korun, srbská vláda se bála,
že by zapověděla vyřídit i tuto objednávku za tř
milliony a proto s ní šla do Ruska.
Srba
Bulhar
Ljubomír Jovanovič
Dusič
Srbsko
Rusko
Bělehrad
Rakousko
Aš
19
article
Vrchní velitelství srbské armády dokončuje sči-
tání ztrát ve válce. Vychází, že Srbsko mělo na
20.000 padlých mrtvých i raněných, ale z toho jen
así 30% vypadá na mrtvé, ať už následkem ran na
bojišti anebo následkem útrap vojenského života
a nemocí. Veliká většina raněných nejen že se již
vyhojila, ale již se i vrátila ke svým praporům
Moderní chirurgie učinila v srbských lazaretech
divy.
Srbská vojenská síla po všech ztrátách obnáš
nyní 350.000 bodáků, kromě jízdy a dělostřelby
Protože také stav srbských financí je dobrý, jak do-
kázalo správné splácení státního dluhu, možno pro-
hlásiti bez nadsazení, že Srbsko je po pr-
vé válce silnější, než před ní. Získalo ne
smírně mnoho tím, že se jeho vojsko již ostřílel
a nabylo zkušeností, jež každé vojsko, ještě se ne-
bivší draze musí vykoupiti. A také bojovné národní
nadšení, jež loni Srby dovadlo k vítězstvím téměi
báječným, neutuchlo, jak v cizině předpokládali, ný.
brž ještě mohutněji plane.
Vítězství kultury.
V době, kdy statisíce jihoslovanských vojínů
zápasí o svobodu kraje ujařmených bratří, aby ob-
novili starobylou kulturu na těch místech, kde byla
zničena tureckým panstvím, je záhodno vzpome-
nouti velkolepého civilisačního výkonu anglické
vlády v poříčí Čenabu v Indii. Čenab jest jednou
pěti řek, vtékajících do Indu, po nichž dostalo úze-
mí název „Pendža“ (Pětiříčí). Od Čenabu na západ
nebylo do nedávna nic kromě pouště rozpáleno
sluncem, ale kdysi býval tu bohatý, úrodný kraj
s četnými vesnicemi a zahradami. To všechno stihla
Srba
Pendža
Pětiříčí
Srbsko
Indie
Čenab
padlý mrtvý
20
article
zkáza, když tímto krajem začaly vpády severních
národů do ohatého Industanu. Dobyvatelé pálili
domy, ničili města, pobili lidi, zasypali studně
zanedbali hráze, takže kraj ten před šesti stoletími
byl obrácen v poušť. Teprve r. 1889. Angličané za-
čali zde zřizovat a obnovovat vodní hráze, upravil
tok řeky, vykopali zavodňovací průplav v délce
několika tisíc kilometrů. Za dvacet let kraj změni
se jako zázrakem. Kde byly dříve pisky a kamení,
bují dnes zahrady, pole a bavlníkové plantáže.
Uprostřed bývalé pouště vyrostlo město Liall-
pur. tonoucí v zeleni, město s elektrickým
osvětlením, školami, hospodářským ústavem, s no-
vínami, bankami, továrnami. Kudy se dříve mo-
hlo projet jen na velbloudech, možno pobodlně s
dovézti železnicí, spojenou na všech stranách silni-
cemi, s celým krajem. Z bývalé pouště dnes vyváži
se obilí do celé Indie i do Anglie. Milliony akrů
země získány zde byly kulturní práci.
Angličan
Liall
Indie
Anglie
hospodářský ústav
21
article
Jubilej dynastie Romanových.
Městská duma moskevská se usnesla po ne
vrhu N. I. Gučkova, aby město Moskva k oslavě
300letého panování dynastie Romanových zřídíla
nemocnici o 500 lůžkách nákladem 2 mil. rublů.
Zemstvo moskevské gubernie za týmž účelem
zřídí zkušebnou stanici, jež bude státi přes mi-
lion rublů.
Kadetský spor o taktiku.
Tyto dni měla kadotská strana v Petrohradě
poradu, které se zúčastnili poslanci, členové ústř.
výboru a zástupci venkov. organisací. Ohledně zev-
ního uspořádání takových porad třeba připomenouti,
že to byla nejen důvěrná, nýbrž tajná porada, po-
něvadž strana konstitučních demokratů není v Ru-
sku posud legalisována, jinými slovy, vláda ji po-
važuje za nedovolenou organisaci a nedovoluje její
schůze. I voličské schůze, pořádané jménem této
strany, byly zakazovány jako schůze nelegální or-
ganisace. Tato „nezákonnost“ v očích ruské veřej-
nosti kadetům neškodí, takže ve čtvrté dumě při-
bylo jim poslanců. Do jisté míry v Rusku podobná
zakázaná organisace má mnoho svůdnosti a mezi
oktábristy zrodil se kdysi zlomyslný plán, že by
vláda měla stranu lidové svodoby čili kadetskou
legalisovat, aby jí tak odňala populární protivládní
zabarvení.
Romanův
I Gučkův
Moskva
Petrohrad
Rusko
22
article
Na poradě podávali zástupci jednotlivých or-
ganisací zprávy o místní činnosti a tvrdili v celku.
že oposiční nálady na Rusi přibývá. O politické
situaci a taktice parlamentní promluvil vůdce ka-
detské strany. P. N. Miliukov. Ukazoval na to,
že v dumě posud není určité většiny, na podzím
sice ukazovala možnou součinnost levých a okta-
bristickým středem, ale o svátcích mezi oktabristy
opět vyvětral oposiční duch. Kromě toho činnos
dumy je paralysována státní radou, která žádnou
liberálnější předlohu nepropouští. Za těchto po-
měrů Miljukov navrhuje ohledně nejbližších úkolá
a taktiky tyto zásady: 1. spojená činnost všech opo-
sičních skupin, nutná podmínka uskutečnění děl-
nosti dumy, nezaručuje trvalé většiny v dumě ku
přijetí zákonů oposice, ani uskutečnění těch, které
by oposice spolu s okťabristy přijala; 2. podstatné
sesílení hosudarstvené dumy jako zákonodárného
činitele je možno jen uskutečněním tří radikálních
podmínek: demokratisací volebního práva, kořennou
reformou státní rady a zodpovědností ministerstva:
3. příprava takových podmínek má být hlavní úlo-
hou taktiky kadetské, při čemž součinnost s ostat-
nímí bposičními skupinami a okťabristy má býti
využíta jen potud, pokud nebude v protivě s těmito
základními požadavky; 4. porada doporučuje po-
užít aktivnějších taktických prostředků parlamen-
tárního boje.
P N
Miliukov
Miljukov
23
article
Při debatě o tomto návrhu většina byla pro, men-
šina byla proti, ukazujíc na to, že v dané chvíli ka-
detská strana nemůže stavět zásadních požadavků
používat ostré taktiky, poněvadž tento postup by
byl bez úspěchu, za to hlavně je se třeba starat
o formování oposiční nálady v té sociální třídě,
která stranu podporovala při posledních volbách,
že tudíž kadeti mají uzavřít dohodu se sousedními
frakcemi, včetně s okťabristy. Kráčejíce v rozvi-
nuté čáře, mají zákonodárnou cestou i osobním
vlivem na vládu domáhat se postupného zlepšení
zákonů a životních podmínek. Ačkoli tato taktila
mohla by mít konec konců nejvíce úspěchu, poně-
vadž radikální přeměna ve smyslu všeobecného vo-
lebního práva a parlamentarisace vlády nelze v
Rusku v tak brzké době čekat, když ani politické
vzory ruské. Německo a Rakousko zodpovědnosti
ministrů parlamentu nemají
Rusko
Německo
Rakousko
24
article
stech, a čeho nejvice — byl zdomácněly
v českých kronikách!“)
A hodnověrný svědek zaznamenává vý-
rok Máchův, zajisté dnes ještě vší pozor-
nosti hodný. Pěvec »Máje« byl dojat fak-
tem, že tolik domácích látek zůstává nevy-
užito, že nejvážnější a nejzajímavější mo-
menty vlasteneckých dějin jsou nezpracovány
— Jaké látky, dosud nepoužité! horo-
val. Budeme-li váhat, zmocní se jich
cizina a dostanou se k nám teprve z dru-
hých, kalných pramenů, neboť lid po nich
baží a chápe se jich, kdekoliv se jich dopí-
diti lze. Pak se vyhrnou překladatelé, na-
stane obrácený svět v literatuřel
Co původního se vyskytne, o cizině
jednati bude a co domácího jest, teprve
— z ciziny k nám dojde . ..
Slova pronešená málem ne před sto
lety a jak přiléhají ke dnešku! Znovu pro-
vedený Valdštýn starého Schillera pro naši
pokročilou dobu nebyl-li skutečný objev?
Jaká perspektiva pro domácí tvorbu! A jestl
první období českého dramatu historického
bylo nutně romantické, není-li přirozeno, že
bychom teď asi měli státi někde na prahu
období — nového?
Máchův
Schiller
25
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Marko M. Rašica vystavuje v Obecním
domě lift, který nejezdí: (sedmdesát schodů
vysoko) asi třícet ukázek zvého mladého umění.
Lpí na něm škola i vzory, takže není snadno
uhádnouti, zdali pod nimi se někde přece ne-
skrývá dosud neprojevený osobní talent, nejmén
pak kmenový. Komposice tohoto Dubrovičana.
plakáty nebo plakátního stylu, mohly by být po-
depsány kterýmkoli jménem buď z Vídně neb
Mnichova. M. M. Rašica není sám mezi slovan-
skými umělcí, jejichž dekorativný styl a plošná
*) Upomínka na K. Hynka Máchu. Napsal K
S. (Sabina). V Almanachu »Máj« na rok 1858.
Nově vydáno Spolkem » Máj« r. 1909.
stylisace, formou i ousahem je patiskem mnichov-
ského Jugendstilu nebo vídeňské Secesse. Proto
zbývá u nich jen povšechný a všeobecný projev
dekorativního smyslu a citu, jako jej podává také
Rašica v komposici »Trním ke slávě«, »Princezna
a zamilovaný zajíc«, nebo v plakátu »Arkadie«.
Jiné vidiny, jako »Iluse naděje« nebo represivné
hlavy žen jsou příliš nucené a málo vnitrnéa
bezprostřední. Četné studie krajinné z Dubrovníka
a okolí nepřesahují ještě příliš znatelně pilná cvi-
čení, kde to jednou ve formě a podruhé v tonua
vzduchu vázne, ač právě zde v »Pergole hr. Ca-
boga« nebo v živých lodicích v dubrovnickém
přístavu (čís. 30) nadání Rašicovo ukazuje se ve
světle nejpříznivějším, nejspíše proto, poněvada
oítí přírodní skutečnost prostě a tím silně, kdežto
jinde beře ještě mnoho z druhé ruky.
M Rašica
M M Rašica
K Hynk Mácha
Sabina
Rašicův
Vídeň
Mnichov
Dubrovník
Ca
obecní dům
Arkadie
26
article
Hudba.
Hudba.
Čtvrty
mimořádný večer ko-
morní hudby.) Obě sonaty pro klarinet a kla-
vír ſop. 120) děkujeme pozdní lásce Brahmsověk
onomu nástroji, který byl favoritem romantiky.
Z obou sonat každá má jiný karakter a odlišnou
základní náladu. Sonata z F-moll je — zvláště ve
svých krajních větách — vášnivěji vzrušenějšího
výrazu, sonata z Es-dur ve zpěvnosti své melodiky
uklidněnější a líbeznější. V první sonatě nejvý-
znamnější je duchaplnými kombinacemi obou partů
úvodní Allegro sppassionato. Z ostatních vět.z
nichž v Andante dociluje střídáním vysokýchi
nízkých poloh klarinetu zajímavých zvukových
kontrastů, neodolatelnou silou své ländlerovské
srdečnosti a veselosti chytí Allogro gratioso. Ve
finálním Vivace velmi vtipně působí staccatová
figurace klarínetu. Sonata z Es-dur má hlavní své
kouzlo hned v thematu první věty, plném vzletua
roztouženosti, které bývá údělem mládí a které
u 62letého Brahmsa neobyčejně překvapuje.
obou sonatách ukázal Brahms, jak nahlédl hlu-
boko do tajů nástroje, pro nějž píše rozmyslněa
nadmíru vděčně. Pan prof. Oskar Schubert z Ber-
lína je z těch umělců, kteří velké a krásné úloze
klarinetu v sonatách Brahmsových plně jsou do-
rostlí. Tón jeho je vtělená zpěvnost a ušlechtilost
zároveň, kantiléna má unášející šíři a v přednesu
jeho vytěžen je ze sonat Brahmsových všechen
jich náladový půvab i poetické jich kouzlo. Klavi-
rista p. Artur de Greef šel s klarinetistou v nejúpl-
nější shodě za společným cílem dokonalé repro-
dukce vzácných obou duet Brahmsových. Sám pal
zůstavil radostný dojem interpretací Schumanno-
vých „Papillons“ i přidanou sonatou Scaralattiho.
— aš.
Brahms
profesor
Schubert
Brahmsův
Greef
Fmoll
27
article
Sedmnáctý symionický koncert České Fil-
harmonie dnes o 144. hod. odpol. ve Smetanově
sále Obecního domu. Koncerty při restauračním
zařízení ve Smetanově sále dle smlouvy, uzavřené
s nájemcem Obecního domu p. Em. Oppeltem, ko-
nány budou i nadále o nedělích a svátcích a sobo-
tách až včetně do 30. března t. r. Pozítřejší úteraí
koncert bude uspořádán jako večer Richarda Wa-
+ Z pražské konservatoře. Žákovský večírel
koncertů s průvodem malého orkestru, určený na
úterý dne 25. února, odkládá se na pozdější dobu.
V sobotu dne 1. března koná se prvý divadeln
večírek (červené lístky).
+ Z českého spolku pro komorni hudbu
Praze. Třetí řádný koncert koná se již v úterý
dne 25. února o 7. hod. večer v Rudolfině.
+ Ze Spolku pro pěstování písně. Třetí večer
spolkový bude se konati ve středu 26. únorao
128. hod. večer v sále hotelu Central. Výběrz
anglické písně zazpívá sl. Anna Hesse-
ová, koncertní pěvkyně z Petrohradu. Na kla-
víru doprovází p. Roman Veselý. Přístup mají
pouze členové na průkaz legitimací. Členský při-
spěvek 8 K na 8 písňových večerů přijímá slečna
A. Hrdličková. Praha-I., Liliová 6, neb pokladna
před koncertem.
+ Večer arií a písní pořádají absolventi oper-
ního oddělení Pivodovy pěvecké školy dne 6. bře-
zna 1913 o 1/48. hod. večer v mramorovém sále
Obecního domu ve prospěch své kolegyně Bulhar-
ky, meškající v Praze na studiu zpěvu. Nadaná
pěvkyně zbavena byla všech prostředků hmot-
ných, neboť příbuzní její meškají od začátku války
na bojišti a nemohou jí posílati podporu.
Smetanův
em
Oppelt
Richard Wa
Hess
Veselá
A Hrdličková
Bulhar
Smetanův
Petrohrad
Praha
liliový
Český Fil
obecní dom
český spolek pro komorni hudba Praga
Central
Pivodův pěvecký
obecní dom
29
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Je skutečně zajímavé, jak věci dříve nám
bezcenné časem stávají se drahými! Je tak
s mládím, je tak s láskou, je tak s krásou —
a nejnověji je tak se sirkamil Kdo si do ne-
dávna vážil sirek? Bezmála sto jich bylo ve
škatulce za krejcar a malovaný obrázek na
ní ještě nádavkem. Ve velkém nakoupené
byly ještě levnější a docela bez úcty povalo-
valy se v domácnostech a po kapsách kuřáků.
Obdiv a úžas, jaký vyvolala sirka, když pan
Brouček ve svém výletu do XV. století ji roz-
škrtl a zapálil jí svůj smotek, dávno vymizel
Sevšedněla a láce její setřela úctu, kteráj
právem patří jako znamenitému vynálezu.
Teď ale najednou sirka přišla ke cti! Po-
něvadž vše, nač se člověk pomalu podívá, je
dnes zdraženo, nezůstane ušetřena ani sirka-
Škatulka bude prý třikrát tak drahá, jako
teď... a vlastně už je! Spekulace ještě dříve.
než k zmonopolisování dojde, omezila prode
ve velkém, a chce-li kdo dnes balík, zaplatá
dvojnásobnou cenu.
Brouček
30
article
Jsme sice už samým zdražováním otrl
a otupělí, ale právě při té maličkosti, jakou
sirka je, zdražení dopaluje. Člověk slyší doma
že je maso dražší, mouka dražší, máslo dražší.
petrolej dražší, uhlí dražší — ale to jim ne-
hne. Zvěst o sirce však pobouřila — nebot
od sírky se musí začít šetřit, aby se mohla
pětka s klidným svědomím utratit... Tae
hospodáři už jsme!
Zdražení nemile dotkne se kuřáků a zvlá-
ště těch pověstných, kteří k jednomu viržin-
ku, ať už ze zvyku nebo pro mízernou jeho
jakost, spotřebují škatulku sirek. Jak jsem
z kruhů ctitelů Nikotiny slyšel, osnuje se již
jakési spiknutí: budou sirkami děsně šetřit
Na ulicích stane se prý běžným zvykem při-
palování, a v domácnostech obživnou opět
fidibusy — útržek papíru, který se zapáliv
kuchyni v plotně nebo nad lampou. Plýtvání
sirkami zkrátka přestane — jistě jen k veliké
radosti našich uklidu a pořádku milovných ho-
spodyněk, které nebudou už hubovati, že ve
všech koutech a kam se jenom člověk podívá.
jsou odhozené oharky sirek —
„Protzům“ se však rozevírá široké pole
působnosti! Považte, jak bude obdivovánv
kavárně, když vytáhne svou škatulku a za-
pálí si trabuko hned dvěma sirkami najednoul
Nebo až prohlásí, že je tak výborně situován,
že u něho se válí škatulky sírek jen tak — —
Protz
31
article
Řekne-li dáma na plese, že pro příští ta-
nec je už „zadána“, zamrzí to, ale — jaká po-
moc! Ještě mrzutější je, dvoříme-li se s nej-
vážnějšími úmysly a dovíme-li se, že zbožňo-
vaná nejen pro valčík, ale pro celý další ži-
votní tanec je zadána. Když však přijde člo-
věk do nabité kavárny nebo restaurace, aby
tu pobyl své půlhodinky a najde konečně
prázdný stůl, ale nesmí si k němu sednout.
poněvadž číšník ho odežene s poukazem na
cedulku „Zadáno“ — tu by doopravdy z kůže
vyletěl! Tento maloměstský zlozvyk, chrániti
několik hodin prázdný stůl, poněvadž k němu
si sedne anebo taky, když zapadne jinam, ne-
sedne nějaký denní host, zahnízdil se v repre-
sentačním domě. Venkovský host, návštěvník
Prahy, zavítal do lidové restaurace Obecního
domu a napočítal šest stolů neobsazených, ale
zuřivě chráněných pro společnost, která prý
přijde. Nemile dotčen nalezl někde přece kou-
sek místečka a pobyl tu od 6. hodiny do 11.
hodiny večerní. Za tu dobu — jak píže ve své
stížnosti — příšlo sta a sta lidí, pohádalo se
s číšníky a zase odešlo pohněváno. Ale všech
šest stolů zůstalo po celých pět hodin neobsa-
zeno, poněvadž „denní hosté“ vůbec toho dne
nepřišli. V jiných městech už dávno zlozvyk
„Zadáno“ vymizel a platí tam zcela rozumné
„Kdo dřív přijde, ten dřív mele“ — jen u nás,
čím je něco pošetilejší, tím houževnatěji se to
drží. Ale divně se tím representuje represen-
tační dům, když cizinec, ač vídí, že má
prázdný stůl a židle před sebou, nesmí se tu
usaditi, poněvadž přijde bůh ví kdy domácí
nějaká společnost si zahrát bulku nebo filky.
Snad bude třeba přidati k „Host do domu —
bůh do domu“ ještě: „ale místo pro něj ne-
mámel“
Zeplonn.
Praha
sentační dům