ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61691090-8f3f-11dd-84d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 77, place 48, org 11, work 9
1 masthead
Strana
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. února 1913. Číslo 53.
4 article
zahájen. Vrchní velení převzal generál Voj- novič. Vyvrácené tendenční zprávy. Z Bělehradu, 22. února. (K. k.) Z úřadního srbského pramene se sděluje: Nesrovná- vají se nikterak se skutečností opětně se vy- nořivší v německých listech uveřejněné zprávy o násilných opatřeních srbských úřa- dů ve Skoplji, Bitolji a v ostatních. srbským vojskem obsazených městech, jakož i o nespokojenosti obyvatelstva v nových úze- mích a o domnělém utiskování Bulharů Srby Tyto zprávy jsou úmyslně šířeny bulharským komity, kteří byli potrestáni pro podněcován a drancování a dopisovatelé je zaslali přísluš- ným časopisům, jež se ani nesnaží, aby prav- divost těchto zpráv vyšetřily. Dlužno zdůraz- niti, že bulharská vláda tyto bulharské agi- tátory nejen nepodporuje, nýbrž je trestá, po- něvadž tito agitátoři řádí podobně i v ryze bulharském území.
Bulhar Srba Bělehrad
5 article
Karagač neutrálním pásmem pro cizince. Z Paříže, 22. února. (K. k.) V dnešní mi- nisterské radě potvrdil ministr zahraničních záležitostí Jonnart, že velitel drinopolský te- legrafoval Portě, že v dohodě s konsu- ly ustanovil městskou čtvrt Karagač jako neutrální pásmo pro příslušníky cizích osad. Z Caříhradu, 22. února. (K. k.) Velítel drl- nopolský sdělil tamním konsulům usnese- nivlády, že cizozemcům jestvolno ode- brati se do neutrálního pásma předměstí Karagači. Konsulové zaslali vel- vyslancům jiskrový telegram, ve kterém pro- hlašují, že odchod cizích kolonií udělal by na domácí obyvatelstvo trapný dojem, pročež se táží, mají-li použíti dovolení vlády a odebrati se do Karagače. Časopisy turecké už po ně- kolik dní poukazovaly na to, proč žádá se to- liko pro cizince v Drinopoli, aby se směli ode- brati do Karagače a ne také pro ženy a děti domácího obyvatelstva? Přístavní opatření v Solunu. Ze Soluna, 22. února. (K. k.) Nařízením přístavních úřadů byl všem lodím zakázán vjezd do zdejšího přístavu v noci. Oproti to- mu je jim dovoleno bez překážky z přístavu vyjížděti. (Viz poslední zprávy.)
Paříž Soluna Soluna
6 title
Politický přehled.
7 article Země české.
Země české. O budoucí politice Němců v Čechách dovidáme se z páteční valné schůze vinohradského německo-politického Vereinu, který touto schůzí slavil podle slov hlavního řečníka dv. rady proí. Skedla své »znovuožiti«. Vlastním předmětem řeči p. dv. rady byly cíle, jež si Němci vytýčiti mají. aby mohli doufati v dobrou budoucnost v Čechách.
Němec Čechy
8 article
Mají prý tolik inteligence, kapitálu, půdy a prů- myslové podnikavosti, že nemohou býti »zdo- láni«, jestliže sami na sobě nedopustí se poli- tických zločinů. Aby se jim vyhnuli, musí prý se vybnouti dvéma hlavním chybám minulosti, ne- svárům a zanedbávání širokých vrstev obyvatel- stva. Němectví v Čechách za posledních čtyřicet let rozhodně klesalo — dovozoval dr. Skedl. To nelze prý vysvětliti pouze energicky vystupujícím národnostním uvědoměním Čechů, také Němci nesou prý na tom spoluvinu. Přísně musí nyní sami nad sebou souditi. Vždy nedostávalo se pevně sevřené, jednotné, kompaktní masy Němců. která by se postavila proti Čechům, což jest zá- kladní podmínkou nacionálního pokroku, nacio- nálního vítězství. Také nyní nedostává se dosud jednotné strany německé, ačkoli učiněny pěkné počátky, jako německý Nationalverband, ač jeho organisace vykazuje ještě nedostatky a německý Volksrat. Tím, že si německá strana v letech šedesátých a sedmdesátých vládnoucí, provozujíe politiku hořejších vrstev, nehleděla malého muže, pomohla k velikosti oběma protivníkům něme- ekého národa v Čechách: Čechům a socialním demokratům. Mnoho malých německých živnost- níků, kteří nedoznali povšimnutí vůdčích kruho a jichž potřebám nevěnováno nutné pozornosti, přešlo k češství, jež vždy udržovalo styky s ma- lým mužem. Tak prý tvoří veliká část kdysi ně- meckého řemeslnického stavu následkem ne- šťastné politiky německé a zdravé politiky české nyní podporu velikého »českého hnutí« (l) v Praze.
Skedl Čecho Němec Čechy Praha
9 article
Německé dělnictvo stalo se pak pásledkem za- nedbávání jeho zájmů socialnědemokratickým. C Němci pro Čechy ztratili, to už nelze napraviti Češi mají příliš zakořeněné národní uvědomění. než aby někdo po jednu nebo dvě generace česky se citící navrátil se do čenkých řad. Po- vinností Němců jest prý nyní vším úsilím starati se o to lidovou politikou, aby »muž dosud ně- mecký« byl uchráněn před počeštěním, aby proti českému národnímu uvědomění postaveno bylo německé. Také lze doufati, že dříve či pozděj konečně skutečně spravedlivým vyrovnáním budou oba národy s to, aby se měřily na místě před- háněním nacionálního rozpjetí spíše socialním zá- voděním.
Němec Čech Čechy
10 article
Politiku, která objímá malého a nejmenšího muže a pracuje k získání dělnictva pro nacionální práci, kladl dv. rada Skedl vkříšenému Vereinu zvlášť na srdce. Nedocilil však valného vděku Jakýsi pan Josef Müller, který později zvolen byl za předsedu znova oživlého Vereinu, vystoupil jak ujišťuje »Prag. Tagblatt«, velmi trefně proli dru. Skedlovi a jeho sbližování se s lidovým hnu- tím. Pan Müller získal i nejživější pochvaly svou kritikou Skedlova výrazu »völkisch« (lidový), ja- zykově prý nesprávného. Mezi řečníky vystoupil také sekretář finanční prokuratury dr. Arthur Nathan Steiner, o němž dí »Pr. Tagblatt«, že prý si počínal velmi germansky a hlásal, že musí ně- meckopokroková strana zmizeti, ale zmizel prý sám po své zuřivé řeči. Průběh schůze obnovené politické organisace německé na Vinohradech, na níž prý ostatné konstatován potěšitelný rozkvět němectví na Král. Vinohradech snastěhováním z asanací) byl jak vidět spíš kuriosní než politicky důležitý, zejména antediluviální národnostní filosofie Skedlova uká- zala, že se němečtí dobyvatelé Prahy ničemu ne- naučili, mluví-li ještě dnes o »českém hnutí«v Praze a o tom nynějším ceském lidu pražském jako prý druhdy německém.
Müller Praga doktor Steiner Král Praha
11 article
Teplický okres učítelům. Jak se německým listům z Teplic sděluje usneslo se tamější okresní zastupitelstvo zásadně poskytnouti učitelstvu okresu přídavky, ale vy- čkati usnesení konference německých okresních starostů v téže příčině. 40 kilogramů panslavismu v Jablonci. Němockým denníkům pražským sděluje sez Jablonce, že libereckému státnímu návla inictví bylo učiněno sdělení o »rejd ch« Čechů v Ja- blonci. Vyšetřující soudce libereckého soudu dr. Zavadil provedl prý u českého »agitatora« Jos Vaňátka domovní prohlídku, která trvala několik hodin a skončila překvapujícím výsledkem. Ne- méně než čtyřicet kilogramů různých panslavistických — medaili s pobuřujícími nápisy bylo objeveno. Tak prý nápis na jedné medaili zní: «Byli jsme před Rakouskem a budeme po něm«. Na jiné medaili se čte nápis: »Slované spojte se v jediný kmenl« Srbské, bulharské, ru- ské stuhy zdobily tyto medaile a podobiznami různých panslavistů. Nález teato zabaven a dopra- ven k libereckému krajskému soudu. Také nale- zeny prý pobuřující tiskopisy. Zpráva tato, kterou orgán, kasina nadepisují záhlavím: »Panslavismus v Jablonci«, jest zřejmým nafukováním o jvidné lapálic. Jedná se o zabavení medailí, které pan Vaňstko, povoláním pasíř, docela veřejně prodá- val. M zi zabavený i medailemi nalézá se take pamětní peníz s podobiznou Tyršovou a Fügne- rovou s velezrádným nápisem: »V před — zpátky ni krok.«
Čecho doktor Zavadil Vaňátko Slovan Vaňstko Tyršův Fügne Teplice Jablonec Rakousko
12 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 19. února 1913. (Z tábora klerikálniho. — Po volbäc do zemědělské rady) Klerikální organisace »Matice Čyrillometho- dějská« konala svou roční přehlídku. Je to orga- nisace, která se nesmí podceňovati. Má za účel školské záležitosti. Chce vybudovati na Moravě v Olomouci učitelský ústav, aby z něho vycháze- jící učitelé byli úplné nuceni sloužiti zájmům kleri- kálním. Dozavadní státní ústavy jim nepostačují. ač na mnohých klerikální proudy je dobře znáti- Cyrillomethodějská Matice buduje celou síť od- borů v zemi a hlavně má namířeno na místa, kde jsou odbory Národních jednot. Dle výroční zprávy přibylo v roce 1912 29 nových odborů — celkem je 79 odborů s 10.686 členy. Členů přibylo 1342 za rok. Jmění má Cyrillomethodějská Matice 198 452 K — vzrůst za rok 1912 o 29.190 K. Ná- rodní jednoty a Matice školské — pracující pro naše menšiny, pro záchranu českých dětí, jimž hrozí germanisace, mají deficity. Spolek, sledující tendence čistě strannické, oplývá příjmy. Tak daleko to již u nás dospělo. Matice Cyrillometno- dějská také obchoduje, ačkoliv máme řádných i klerikálních obchodníků na Moravě dostil Na katolické paedagogium dáno
K Ná Morava Olomouc Matica Čyrillomet Matica 198 452
13 article
150.000 K jako nevýdajný fond. V Olomouci se má zřidit pokračovací škola živnosten- ská! Nepostačí snad ani dosavadní školy živno- stenské? Matice Cyrilometodějská bude také svůj vlastní list vydávati. Referujeme o této činnosti. aby se vědělo, jak cílevědomě klerikální postup na Moravě pokračuje, zatím co se v táboře proti- klerikálním nic nedělá a skandalisují jen osoby protiklerikální proto, že se nelibí té neb oné re- dakci, anebo mate různé plány. Hladinu posledních dní rozviřily volby vý- boru do zemědělské rady. Sekretarist strany agrární vydal bu ctin, dle něhož byli zvoleni až na jednoho klerikála samí delegáti agrárníci. To nebylo pravda, neboť k erikálů je více nežli jeden. a také lidová strana si to nechtěla dáti líbitia prohlásila, že ona má z 87 delegátů 24. Chtěla va členy výboru z 15, sle po velikém prošeni
Morava
14 article
dočílila jen toho, že rozkolník lidovo-pokrokový. posl. Pokorný, ve výboru zůstal. Za to ztracen byl vzácný tichý pracovník ředitel Stach, jent při volbě podlehl. Není dobrou prognosou pro vývoj věcí na Moravé, když zasloužilý pracovník. mající za sebou téměř 30letou práci zemědělskou. musí z důvodů politických ustoupiti na- prosto neznámému delegátu za okres Jičín. Tak se duševní potence agrární strany nezdvihne. Lidovopokrokoví delegáti se rozlobili na vedení strany agrární a ustavili se ve sdružení pokro- kových — za to »lidovo« se patrně hanbí — delegátů, kteří budou koutrolovat agrárníky. Pře volbami do sněmu tato episoda zanechá hodně kyselosti. Pro vedení strany agrární jsou poslední volby výborové jistě znamením výstražným.
Pokorná Stach Jičín
15 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Lukács, Cuvaj na odchodu. Některé vídeňské a po nich pešťské listy uveřejnily zprávu, že obžaloba hrabat András- syho, Apponyiho a Zichyho, k nimž se nyní připojuje také hr. Károlyi, na dra. Lukácse. protože odevzdal volebnímu fondu vládní stra- ny 4.8 milionů korun, patřících státu, způso- bila u vídeňského dvora trapný dojem, takže postavení Lukácsovo je podkopáno. Ve Vídni měli prý za to, že volební fond se opa- třuje dobrovolnými příspěvky bohatých pří- slušníků strany a nikoli z provisí, jež plati banky za různé, mnohdy nekalé obchody. důvěra v hr. KhuenatHédervára je prý podlomena a mužem budoucnosti jmenuje se zase dr. Wekerle. Dr. Lukács ovšem jednou půjde, ale ny- nější aféra volebního fondu mu vaz nezlomí. Vždyť většina, sehnaná pomocí tohoto voleb- ního fondu, odhlasovala nové vojenské zákony. které přece za něco stojí. Stejně pochybnou zdá se nám zpráva, že komisař Cuvaj bude propuštěn v nejbližších dnech. Cuvaj je už dva měsíce na dovolené a v Chorvatsku se vládne, jako za Cuvaje. A jinak se vládnouti nebude, dokud v Pešti budou rozhodovat Lukács a hr. Tisza. Proto je lhostejno, je-l Cuvaj na dovolené nebo na pensi. Ministr pro Chorvatsko, Josipovič, byv otázán, bude- Cuvaj už nyní propuštěn, odvětil, že nic o tom neví. Jen na otázku, budou-li v Chorvatsku jeho odchodu litovati, mohl dát určitější od- pověd: „Pochybuju, že ho budou litovat. či snad litoval už někdy někdo odchodu nějakého vládního komisaře?
Lukács Cuvaj András Apponyi Károlyi Lukácsův Wekerle doktor Josipovič RakouskoUhersko Vídeň Chorvatsko Pešť Cuvaj
16 article Roztrpčení terstských Slovinců.
Roztrpčení terstských Slovinců. Terstský politický spolek Edinost přijal o poslední schůzi resoluci, v níž si stýská do rozpočtového výboru poslanecké sněmovny jenž odhlasoval, aby se vlašská fakulta zřídila v Terstu. Slovince to bolí tím více proto prý, že pro Terst hlasovali bez vý- hrady také slovanští poslanci. Podrobněji zabývá se toutéž otázkou časo- pis „Edinost“, který se obrací přímo proti če- ským a dalmatským členům rozpočtového vý- boru a vytýká jim, že při hlasování spustili mysli, jak zřízením vlašské fakulty v Terstu sesílí vlašský živel na Přímoří na úkor živl slovanského, čímž utrpí v prvé řadě také Slo- vané dalmatští, odkázaní beztoho jen na Terst. a v dalši řadě i český obchod a průmysl. Li- berální Slovinci v otázkách čistě českých neh dalmatských řídí se přáním Čechů a Dalmatinců a podporují je. Taktéž měli se v této otázce, tý- kající se terstských Slovinců, zachovatí po- slanci čeští a dalmatští. Na pohled „Edinost“ má pravdu. Ve sku- tečnosti škodlivost vlašské fakulty v Terstu pro Slovince a Chorvaty není prokázána. Ně- kteří dalmatští Chorvaté i liberální Slovinci kraňští soudí naopak, že právnická fakultav Terstu, byť z počátku jen vlašská, může býti velmi užitečna i Slovincům, předpokládajíc ovšem, že vláda se konečně vzchopí a zlomí zpupný odpor terstských Vlachů proti slovin- skému školství. Vlašská fakulta, na níž Vlašt mají ovšem nepopíratelné právo, nebude však zřízena v Terstu ani dnes, ani zejtra, a než se konečně do Terstu dostane, bude tam bohdá řádně postaráno též o slovinské školství, takže vlašská fakulta pak nebude Slovincům tak ne- bezpečna, jako se zdá nyní.
Slovinec Čecho Chorvat Vlach Terst Edinost poslanecký sněmovna vlašský fakulta
17 article
Jazyková otázka v Bosně. Psali jsme již, jak je na bosenských drahách špatně postaráno o úřadníky a zří- zence, znalé srbského neboli chorvatského jazyka, neboť sotva 22 všech zaměstnanců jsou národnosti srbsko-chorvatské. Ale není dosti toho. Všechna lepší místa na drahách jsou v rukou Němců a tito němečti úřad- níci ve své zpupnosti všemožně ztrpčuji Srbům a Chorvatům život v železniční službě, tropíce si z nich posměch. Dle »Srp- ské Riječi« nejen Srbové a Chorvaté, nýbr? i jiní Slované, nezmění-li se poměry v dobe nejkratší, jsou odhodláni vzdáti se služby v anektovaných zemích a nabídnouti své služby Srbsku a Bulharsku, kdež za nových poměrů zkušené slovanské síly budou ví- V jazykové otázce — dodává k tomu »Srp. Riječs — nejsou možny ústupky, nebot v té otázce hraje se o naši čest, v té otázce jde o charakter naší země. Mládě, které po leta a desetiletí hrálo úlohu trpěného ci- zince ve svém vlastním domě, dnes zdvihá vědomě a svorně klavu a volá: Až sema nic dále! tány.
Němec Srba Chorvat Srp Slovan Boseň Srbsko Bulharsko
18 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Práce Srbů v osvobozených krajích. Bulhaři v osvobozených krajích už začali od- váděti k vojsku a vybírati danč. Srbsko jest opatr- nější a čeká s odvodem, až bude dokončeno roz- hraničení mezi spojenci. Co se týče daní, Srbsko ustanovilo zvláštní komisi, která studuje turecký zdaňovací systém a teprve potom zavede svoje daně tak, aby osvobozené obyvatelstvo cítilo, že přišlo do lepších podmínek. Za to spěchá v osvo bozených krajích s otvíráním škol. Ministr osvěty Ljubomír Jovanovič poslal tam už svého odborného náčelníka, aby na základě jeho zprávy zavedl škol- ské reformy. Srbská vláda úřadně prohlásila, že rodiny na bojišti padlých anebo zmrzačených junáků dosta. nou hned po válce od státu pomoc na své zao- patření. Dva měsíce tomu byla do Ruska poslána vo- jenská komise, aby přijala pro srbskou armádu větší partii vojenských plášťů, tam objednaných. Komise pod vedením podplukovníka Gojka Dusiče dokon- čila svou práci a do Bělehradu již bylo dodá- no stopadesát tisíc nových plášťů, jež hned byly rozdány vojínům třetí výzvy. Objednávka tato měla být původně učiněna v bližším Rakousku, aby dříve byla vyřízena; ale když rakouská vlád zapověděla Aši vyříditi pro srbský vojenský crár objednávku za 40.000 korun, srbská vláda se bála, že by zapověděla vyřídit i tuto objednávku za tř milliony a proto s ní šla do Ruska.
Srba Bulhar Ljubomír Jovanovič Dusič Srbsko Rusko Bělehrad Rakousko Aš
19 article
Vrchní velitelství srbské armády dokončuje sči- tání ztrát ve válce. Vychází, že Srbsko mělo na 20.000 padlých mrtvých i raněných, ale z toho jen así 30% vypadá na mrtvé, ať už následkem ran na bojišti anebo následkem útrap vojenského života a nemocí. Veliká většina raněných nejen že se již vyhojila, ale již se i vrátila ke svým praporům Moderní chirurgie učinila v srbských lazaretech divy. Srbská vojenská síla po všech ztrátách obnáš nyní 350.000 bodáků, kromě jízdy a dělostřelby Protože také stav srbských financí je dobrý, jak do- kázalo správné splácení státního dluhu, možno pro- hlásiti bez nadsazení, že Srbsko je po pr- vé válce silnější, než před ní. Získalo ne smírně mnoho tím, že se jeho vojsko již ostřílel a nabylo zkušeností, jež každé vojsko, ještě se ne- bivší draze musí vykoupiti. A také bojovné národní nadšení, jež loni Srby dovadlo k vítězstvím téměi báječným, neutuchlo, jak v cizině předpokládali, ný. brž ještě mohutněji plane. Vítězství kultury. V době, kdy statisíce jihoslovanských vojínů zápasí o svobodu kraje ujařmených bratří, aby ob- novili starobylou kulturu na těch místech, kde byla zničena tureckým panstvím, je záhodno vzpome- nouti velkolepého civilisačního výkonu anglické vlády v poříčí Čenabu v Indii. Čenab jest jednou pěti řek, vtékajících do Indu, po nichž dostalo úze- mí název „Pendža“ (Pětiříčí). Od Čenabu na západ nebylo do nedávna nic kromě pouště rozpáleno sluncem, ale kdysi býval tu bohatý, úrodný kraj s četnými vesnicemi a zahradami. To všechno stihla
Srba Pendža Pětiříčí Srbsko Indie Čenab padlý mrtvý
20 article
zkáza, když tímto krajem začaly vpády severních národů do ohatého Industanu. Dobyvatelé pálili domy, ničili města, pobili lidi, zasypali studně zanedbali hráze, takže kraj ten před šesti stoletími byl obrácen v poušť. Teprve r. 1889. Angličané za- čali zde zřizovat a obnovovat vodní hráze, upravil tok řeky, vykopali zavodňovací průplav v délce několika tisíc kilometrů. Za dvacet let kraj změni se jako zázrakem. Kde byly dříve pisky a kamení, bují dnes zahrady, pole a bavlníkové plantáže. Uprostřed bývalé pouště vyrostlo město Liall- pur. tonoucí v zeleni, město s elektrickým osvětlením, školami, hospodářským ústavem, s no- vínami, bankami, továrnami. Kudy se dříve mo- hlo projet jen na velbloudech, možno pobodlně s dovézti železnicí, spojenou na všech stranách silni- cemi, s celým krajem. Z bývalé pouště dnes vyváži se obilí do celé Indie i do Anglie. Milliony akrů země získány zde byly kulturní práci.
Angličan Liall Indie Anglie hospodářský ústav
21 article
Jubilej dynastie Romanových. Městská duma moskevská se usnesla po ne vrhu N. I. Gučkova, aby město Moskva k oslavě 300letého panování dynastie Romanových zřídíla nemocnici o 500 lůžkách nákladem 2 mil. rublů. Zemstvo moskevské gubernie za týmž účelem zřídí zkušebnou stanici, jež bude státi přes mi- lion rublů. Kadetský spor o taktiku. Tyto dni měla kadotská strana v Petrohradě poradu, které se zúčastnili poslanci, členové ústř. výboru a zástupci venkov. organisací. Ohledně zev- ního uspořádání takových porad třeba připomenouti, že to byla nejen důvěrná, nýbrž tajná porada, po- něvadž strana konstitučních demokratů není v Ru- sku posud legalisována, jinými slovy, vláda ji po- važuje za nedovolenou organisaci a nedovoluje její schůze. I voličské schůze, pořádané jménem této strany, byly zakazovány jako schůze nelegální or- ganisace. Tato „nezákonnost“ v očích ruské veřej- nosti kadetům neškodí, takže ve čtvrté dumě při- bylo jim poslanců. Do jisté míry v Rusku podobná zakázaná organisace má mnoho svůdnosti a mezi oktábristy zrodil se kdysi zlomyslný plán, že by vláda měla stranu lidové svodoby čili kadetskou legalisovat, aby jí tak odňala populární protivládní zabarvení.
Romanův I Gučkův Moskva Petrohrad Rusko
22 article
Na poradě podávali zástupci jednotlivých or- ganisací zprávy o místní činnosti a tvrdili v celku. že oposiční nálady na Rusi přibývá. O politické situaci a taktice parlamentní promluvil vůdce ka- detské strany. P. N. Miliukov. Ukazoval na to, že v dumě posud není určité většiny, na podzím sice ukazovala možnou součinnost levých a okta- bristickým středem, ale o svátcích mezi oktabristy opět vyvětral oposiční duch. Kromě toho činnos dumy je paralysována státní radou, která žádnou liberálnější předlohu nepropouští. Za těchto po- měrů Miljukov navrhuje ohledně nejbližších úkolá a taktiky tyto zásady: 1. spojená činnost všech opo- sičních skupin, nutná podmínka uskutečnění děl- nosti dumy, nezaručuje trvalé většiny v dumě ku přijetí zákonů oposice, ani uskutečnění těch, které by oposice spolu s okťabristy přijala; 2. podstatné sesílení hosudarstvené dumy jako zákonodárného činitele je možno jen uskutečněním tří radikálních podmínek: demokratisací volebního práva, kořennou reformou státní rady a zodpovědností ministerstva: 3. příprava takových podmínek má být hlavní úlo- hou taktiky kadetské, při čemž součinnost s ostat- nímí bposičními skupinami a okťabristy má býti využíta jen potud, pokud nebude v protivě s těmito základními požadavky; 4. porada doporučuje po- užít aktivnějších taktických prostředků parlamen- tárního boje.
P N Miliukov Miljukov
23 article
Při debatě o tomto návrhu většina byla pro, men- šina byla proti, ukazujíc na to, že v dané chvíli ka- detská strana nemůže stavět zásadních požadavků používat ostré taktiky, poněvadž tento postup by byl bez úspěchu, za to hlavně je se třeba starat o formování oposiční nálady v té sociální třídě, která stranu podporovala při posledních volbách, že tudíž kadeti mají uzavřít dohodu se sousedními frakcemi, včetně s okťabristy. Kráčejíce v rozvi- nuté čáře, mají zákonodárnou cestou i osobním vlivem na vládu domáhat se postupného zlepšení zákonů a životních podmínek. Ačkoli tato taktila mohla by mít konec konců nejvíce úspěchu, poně- vadž radikální přeměna ve smyslu všeobecného vo- lebního práva a parlamentarisace vlády nelze v Rusku v tak brzké době čekat, když ani politické vzory ruské. Německo a Rakousko zodpovědnosti ministrů parlamentu nemají
Rusko Německo Rakousko
24 article
stech, a čeho nejvice — byl zdomácněly v českých kronikách!“) A hodnověrný svědek zaznamenává vý- rok Máchův, zajisté dnes ještě vší pozor- nosti hodný. Pěvec »Máje« byl dojat fak- tem, že tolik domácích látek zůstává nevy- užito, že nejvážnější a nejzajímavější mo- menty vlasteneckých dějin jsou nezpracovány — Jaké látky, dosud nepoužité! horo- val. Budeme-li váhat, zmocní se jich cizina a dostanou se k nám teprve z dru- hých, kalných pramenů, neboť lid po nich baží a chápe se jich, kdekoliv se jich dopí- diti lze. Pak se vyhrnou překladatelé, na- stane obrácený svět v literatuřel Co původního se vyskytne, o cizině jednati bude a co domácího jest, teprve — z ciziny k nám dojde . .. Slova pronešená málem ne před sto lety a jak přiléhají ke dnešku! Znovu pro- vedený Valdštýn starého Schillera pro naši pokročilou dobu nebyl-li skutečný objev? Jaká perspektiva pro domácí tvorbu! A jestl první období českého dramatu historického bylo nutně romantické, není-li přirozeno, že bychom teď asi měli státi někde na prahu období — nového?
Máchův Schiller
25 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Marko M. Rašica vystavuje v Obecním domě lift, který nejezdí: (sedmdesát schodů vysoko) asi třícet ukázek zvého mladého umění. Lpí na něm škola i vzory, takže není snadno uhádnouti, zdali pod nimi se někde přece ne- skrývá dosud neprojevený osobní talent, nejmén pak kmenový. Komposice tohoto Dubrovičana. plakáty nebo plakátního stylu, mohly by být po- depsány kterýmkoli jménem buď z Vídně neb Mnichova. M. M. Rašica není sám mezi slovan- skými umělcí, jejichž dekorativný styl a plošná *) Upomínka na K. Hynka Máchu. Napsal K S. (Sabina). V Almanachu »Máj« na rok 1858. Nově vydáno Spolkem » Máj« r. 1909. stylisace, formou i ousahem je patiskem mnichov- ského Jugendstilu nebo vídeňské Secesse. Proto zbývá u nich jen povšechný a všeobecný projev dekorativního smyslu a citu, jako jej podává také Rašica v komposici »Trním ke slávě«, »Princezna a zamilovaný zajíc«, nebo v plakátu »Arkadie«. Jiné vidiny, jako »Iluse naděje« nebo represivné hlavy žen jsou příliš nucené a málo vnitrnéa bezprostřední. Četné studie krajinné z Dubrovníka a okolí nepřesahují ještě příliš znatelně pilná cvi- čení, kde to jednou ve formě a podruhé v tonua vzduchu vázne, ač právě zde v »Pergole hr. Ca- boga« nebo v živých lodicích v dubrovnickém přístavu (čís. 30) nadání Rašicovo ukazuje se ve světle nejpříznivějším, nejspíše proto, poněvada oítí přírodní skutečnost prostě a tím silně, kdežto jinde beře ještě mnoho z druhé ruky.
M Rašica M M Rašica K Hynk Mácha Sabina Rašicův Vídeň Mnichov Dubrovník Ca obecní dům Arkadie
26 article Hudba.
Hudba. Čtvrty mimořádný večer ko- morní hudby.) Obě sonaty pro klarinet a kla- vír ſop. 120) děkujeme pozdní lásce Brahmsověk onomu nástroji, který byl favoritem romantiky. Z obou sonat každá má jiný karakter a odlišnou základní náladu. Sonata z F-moll je — zvláště ve svých krajních větách — vášnivěji vzrušenějšího výrazu, sonata z Es-dur ve zpěvnosti své melodiky uklidněnější a líbeznější. V první sonatě nejvý- znamnější je duchaplnými kombinacemi obou partů úvodní Allegro sppassionato. Z ostatních vět.z nichž v Andante dociluje střídáním vysokýchi nízkých poloh klarinetu zajímavých zvukových kontrastů, neodolatelnou silou své ländlerovské srdečnosti a veselosti chytí Allogro gratioso. Ve finálním Vivace velmi vtipně působí staccatová figurace klarínetu. Sonata z Es-dur má hlavní své kouzlo hned v thematu první věty, plném vzletua roztouženosti, které bývá údělem mládí a které u 62letého Brahmsa neobyčejně překvapuje. obou sonatách ukázal Brahms, jak nahlédl hlu- boko do tajů nástroje, pro nějž píše rozmyslněa nadmíru vděčně. Pan prof. Oskar Schubert z Ber- lína je z těch umělců, kteří velké a krásné úloze klarinetu v sonatách Brahmsových plně jsou do- rostlí. Tón jeho je vtělená zpěvnost a ušlechtilost zároveň, kantiléna má unášející šíři a v přednesu jeho vytěžen je ze sonat Brahmsových všechen jich náladový půvab i poetické jich kouzlo. Klavi- rista p. Artur de Greef šel s klarinetistou v nejúpl- nější shodě za společným cílem dokonalé repro- dukce vzácných obou duet Brahmsových. Sám pal zůstavil radostný dojem interpretací Schumanno- vých „Papillons“ i přidanou sonatou Scaralattiho. — aš.
Brahms profesor Schubert Brahmsův Greef Fmoll
27 article
Sedmnáctý symionický koncert České Fil- harmonie dnes o 144. hod. odpol. ve Smetanově sále Obecního domu. Koncerty při restauračním zařízení ve Smetanově sále dle smlouvy, uzavřené s nájemcem Obecního domu p. Em. Oppeltem, ko- nány budou i nadále o nedělích a svátcích a sobo- tách až včetně do 30. března t. r. Pozítřejší úteraí koncert bude uspořádán jako večer Richarda Wa- + Z pražské konservatoře. Žákovský večírel koncertů s průvodem malého orkestru, určený na úterý dne 25. února, odkládá se na pozdější dobu. V sobotu dne 1. března koná se prvý divadeln večírek (červené lístky). + Z českého spolku pro komorni hudbu Praze. Třetí řádný koncert koná se již v úterý dne 25. února o 7. hod. večer v Rudolfině. + Ze Spolku pro pěstování písně. Třetí večer spolkový bude se konati ve středu 26. únorao 128. hod. večer v sále hotelu Central. Výběrz anglické písně zazpívá sl. Anna Hesse- ová, koncertní pěvkyně z Petrohradu. Na kla- víru doprovází p. Roman Veselý. Přístup mají pouze členové na průkaz legitimací. Členský při- spěvek 8 K na 8 písňových večerů přijímá slečna A. Hrdličková. Praha-I., Liliová 6, neb pokladna před koncertem. + Večer arií a písní pořádají absolventi oper- ního oddělení Pivodovy pěvecké školy dne 6. bře- zna 1913 o 1/48. hod. večer v mramorovém sále Obecního domu ve prospěch své kolegyně Bulhar- ky, meškající v Praze na studiu zpěvu. Nadaná pěvkyně zbavena byla všech prostředků hmot- ných, neboť příbuzní její meškají od začátku války na bojišti a nemohou jí posílati podporu.
Smetanův em Oppelt Richard Wa Hess Veselá A Hrdličková Bulhar Smetanův Petrohrad Praha liliový Český Fil obecní dom český spolek pro komorni hudba Praga Central Pivodův pěvecký obecní dom
29 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Je skutečně zajímavé, jak věci dříve nám bezcenné časem stávají se drahými! Je tak s mládím, je tak s láskou, je tak s krásou — a nejnověji je tak se sirkamil Kdo si do ne- dávna vážil sirek? Bezmála sto jich bylo ve škatulce za krejcar a malovaný obrázek na ní ještě nádavkem. Ve velkém nakoupené byly ještě levnější a docela bez úcty povalo- valy se v domácnostech a po kapsách kuřáků. Obdiv a úžas, jaký vyvolala sirka, když pan Brouček ve svém výletu do XV. století ji roz- škrtl a zapálil jí svůj smotek, dávno vymizel Sevšedněla a láce její setřela úctu, kteráj právem patří jako znamenitému vynálezu. Teď ale najednou sirka přišla ke cti! Po- něvadž vše, nač se člověk pomalu podívá, je dnes zdraženo, nezůstane ušetřena ani sirka- Škatulka bude prý třikrát tak drahá, jako teď... a vlastně už je! Spekulace ještě dříve. než k zmonopolisování dojde, omezila prode ve velkém, a chce-li kdo dnes balík, zaplatá dvojnásobnou cenu.
Brouček
30 article
Jsme sice už samým zdražováním otrl a otupělí, ale právě při té maličkosti, jakou sirka je, zdražení dopaluje. Člověk slyší doma že je maso dražší, mouka dražší, máslo dražší. petrolej dražší, uhlí dražší — ale to jim ne- hne. Zvěst o sirce však pobouřila — nebot od sírky se musí začít šetřit, aby se mohla pětka s klidným svědomím utratit... Tae hospodáři už jsme! Zdražení nemile dotkne se kuřáků a zvlá- ště těch pověstných, kteří k jednomu viržin- ku, ať už ze zvyku nebo pro mízernou jeho jakost, spotřebují škatulku sirek. Jak jsem z kruhů ctitelů Nikotiny slyšel, osnuje se již jakési spiknutí: budou sirkami děsně šetřit Na ulicích stane se prý běžným zvykem při- palování, a v domácnostech obživnou opět fidibusy — útržek papíru, který se zapáliv kuchyni v plotně nebo nad lampou. Plýtvání sirkami zkrátka přestane — jistě jen k veliké radosti našich uklidu a pořádku milovných ho- spodyněk, které nebudou už hubovati, že ve všech koutech a kam se jenom člověk podívá. jsou odhozené oharky sirek — „Protzům“ se však rozevírá široké pole působnosti! Považte, jak bude obdivovánv kavárně, když vytáhne svou škatulku a za- pálí si trabuko hned dvěma sirkami najednoul Nebo až prohlásí, že je tak výborně situován, že u něho se válí škatulky sírek jen tak — —
Protz
31 article
Řekne-li dáma na plese, že pro příští ta- nec je už „zadána“, zamrzí to, ale — jaká po- moc! Ještě mrzutější je, dvoříme-li se s nej- vážnějšími úmysly a dovíme-li se, že zbožňo- vaná nejen pro valčík, ale pro celý další ži- votní tanec je zadána. Když však přijde člo- věk do nabité kavárny nebo restaurace, aby tu pobyl své půlhodinky a najde konečně prázdný stůl, ale nesmí si k němu sednout. poněvadž číšník ho odežene s poukazem na cedulku „Zadáno“ — tu by doopravdy z kůže vyletěl! Tento maloměstský zlozvyk, chrániti několik hodin prázdný stůl, poněvadž k němu si sedne anebo taky, když zapadne jinam, ne- sedne nějaký denní host, zahnízdil se v repre- sentačním domě. Venkovský host, návštěvník Prahy, zavítal do lidové restaurace Obecního domu a napočítal šest stolů neobsazených, ale zuřivě chráněných pro společnost, která prý přijde. Nemile dotčen nalezl někde přece kou- sek místečka a pobyl tu od 6. hodiny do 11. hodiny večerní. Za tu dobu — jak píže ve své stížnosti — příšlo sta a sta lidí, pohádalo se s číšníky a zase odešlo pohněváno. Ale všech šest stolů zůstalo po celých pět hodin neobsa- zeno, poněvadž „denní hosté“ vůbec toho dne nepřišli. V jiných městech už dávno zlozvyk „Zadáno“ vymizel a platí tam zcela rozumné „Kdo dřív přijde, ten dřív mele“ — jen u nás, čím je něco pošetilejší, tím houževnatěji se to drží. Ale divně se tím representuje represen- tační dům, když cizinec, ač vídí, že má prázdný stůl a židle před sebou, nesmí se tu usaditi, poněvadž přijde bůh ví kdy domácí nějaká společnost si zahrát bulku nebo filky. Snad bude třeba přidati k „Host do domu — bůh do domu“ ještě: „ale místo pro něj ne- mámel“ Zeplonn.
Praha sentační dům