ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5a899b10-8f0c-11dd-9010-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 37, person 46, work 4, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 23. února 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 53.
4 article
larannlavečerní liety předplácí ser V Praze v administrncii za čtvrt leta . . . S K —h s dvojí donáškou na měslo. . . . . . na čtvrt lota . . . . 7 K Ezlh ve fliálkách sa měsio . . . . . 2 K M0 a Poštoui na měsio. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60h dvojí zásilkou na měsln. . . . . .s na čevrt ista : . k oo Dr. KAREL KRAMÁ-
doktor Karel Kramá Praha
5 article Slovanské věci.
Slovanské věci. I na Severu nemohou se vymanitiz mravních důsledků slovanského heroismu a slovanského bratrství na Jihu. Musejí přemýšleti o budoucím poměru mezi Ru- sy a Poláky. Tím spíš, poněvadž známé úkazy v Halíči a agitace pana Studnické- ho problém osvětlují ve vší ostrosti. A ne- ní ani divu, že i Francouzi nemohou mlče- ti k tomu, co tak neobyčejnou mírou dotý- ká se mocenského postavení Ruska. Zají- mavý článek předního francouzského li- stu „Le Temps“ o nutnosti rusko-polské dohody je toho nejlepším výrazem. A na článek ten navázala se znovu diskusse mezi listy ruskými a polskými na staré théma — ale bohužel zase dostala se jen do starých rekriminací. Z těch musí ko- nečně vybřednouti — nebo ze vzájemných obviňování těžko dostati se k novému, k snesitelným poměrům a k obapolné dů- věře. Nám dnes tíže než kdy jindy o věc mluviti. Poněvadž chceme býti spravedli- vými k oběma, a nemůžeme tudíž svalova- ti všecku vinu buď na jedny nebo na dru- hé, nazývají nás tu „polonofily“, tam „ru- sofily“ — a poněvadž nechceme a nemů- žeme dělati politiku proti státu, ve kte- rém žijeme, jsme mnohým falešnými Slo- vany a „Rakušáky“, kdežto ve Vídní nás nazývají „velezrádci“, poněvadž jsme, t ve Vídni mluví hrozivě nebo smířlivě, vždy a všude, rozhodně a otevřeně, pro politiku poctivého přátelství k Rusku a ke slovan- ským národům balkánským. Nás všecko to musí nechati chladnými, nám jediným pevným bodem v této matenici názvů ao- ceňování musí býti dobré, čisté svědomí.
Polák Francouz Rakušák Rusko Vídeň Le Temps
6 article
My víme, že nechceme nic než mír a po- koj. bratrskou dohodu mezi národy slo- vanskými, odstranění každé křivdy, ať dě- je se se strany ruské nebo polské, a že u- přímně a otevřeně toužíme po vnitřním se- sílení Slovanstva touto dohodou, poně- vadž v něm nedovedeme viděti ani to nej- menší nebezpečí pro Rakousko, nechce-lí toto dělati politiku antislovanskou. Bojo- vati proti takové politice pro Rakousko samovražedné, bojovati bez ohledu na ko- hokoliv, máme pak za povinnost poctivé věrnosti k dynastii, třeba nás i za to na- zývali velezrádci. Kdo už jím v Rakousku nebyl... My také nechceme seslabení Ru- ska, poněvadž proti ohromné síle Něme- ctví, o němž zrovna v posledních měsících němečtí chauvinisté tolik mluvili — panu Hardenovi ve Vídni k tomu nadšeně tle- skali — nemůžeme v zájmu míru chtíti. aby Rusko bylo zbytečně, uměle seslabo- váno, neboť každá slabost Ruska je voda na mlýn bojovných chauvinistů na Spré- vě i na Dunaji- A že Rusko je seslabováno svou politikou polskou, a že se to nej- ostřeji cítí zrovna v kritických dobách, to snad konečně i slepý v Rusku musí viděti.
Harden Rakousko Vídeň Rusko Dunaj
7 article
V Německu v říšském sněmu prote- stuje většina proti expropriační politice hakatistické, a v ruské říšské radě ome- zují se i ta práva polského jazyka v měst- ské samosprávě, která Polákům dala du- ma, jež odnlasovala utvoření gubernie Cholmské. Hlasování socialistů a katolíků, kteří neplatí za plnocenné představitele Němectví, je ovšem jen platonické, pru- ská vláda bude dělat, co za dobré uzná, ale hlasování vzbudilo přece jen silný do- jem, zejména u Poláků, kteří zároveň vi- dí ,že v Rusku nedovedou rozuměti době a stavěti mosty pro nové poměry, které nemají přece být jen výhodou pro Poláky, ale které jsou také nejpalčivější otázkou pro životní zájmy Ruska, i když nemyslí- me na poměry, jak vyvinuly se od několi- ka měsíců.
Polák Cholmský Německo Rusko
8 article
Rusko potřebuje velké myšlenky, vel- kých cílů. Velká část jeho inteligence, ze- jména mládež, propadá bezplodnému ni- hilistickému revolucionářství, poněvadž nemá velikých cílů. Uzdravit chorý orga- nismus ruský, což je velkou myšlenkou, hodnou práce nejlepších, je příliš nejas- nou, složitou otázkou ohledně cílů i takti- ky, nejideálnější vůle tříští se na rozdro- benosti mínění o cestách k dosažení veli- kého cíle, a nejlepší síly se rozbíjejí právě sporem o tyto cesty — a proto potřebuje Rusko uchvacující myšlenky, která by vše- cky dovedla sjednotiti, všecky nadchnou- ti a naplniti chutí ku plodné práci, a která by odvedla trochu ruskou inteligenci od urputných bojů o taktiku ve vnitřní poli- tice, tou může býti jenom myšlenka slo- vanská. Ne ve smyslu vojenské výbojnosti, ne ve smyslu zřízení všeslovanské nějaké říše, nýbrž ve smyslu ideovém. Na utvo- ření imperia stačí dobře vyzbrojená, silná armáda, ale ta nedovede zaujat duše, na- nejvýš na krátkou chvíli, a dát jim oživu- jící sílu pro všecku budoucnost. Ta prýští jen z ideového pramene. Být kulturněa mravně prvními mezi Slovany, a věděti, že všichni rádi to uznávají, a sice tím ochot- něji, čím méně by k tomu byli nuceni, a tak vyplňovati veliké duševní poslání, jdoucí za meze vlastního národa, co jea vždycky bylo nejvnitřnější touhou všech velikých ruských myslitelů — v tom je velká myšlenka, kterou by mohlo uvléci se všecko, co je nejlepšího v ruském ná- rodě. Ovšem i pro politiku Ruska byly by tyto mravní svazky neobyčejně cenné,a pro veškeré lidstvo nejlepší ochranoua zárukou míru. Pro Slovanstvo pak záru- kou, že se nebude s ním zacházeti, jak někde ještě se s ním zachází ..
Rusko Slovan
9 article
Ale k tomu je potřebí, aby Rusko ře- šilo slovanskou otázku doma. Těžko je mluvíti o Slovanech, o jich právu na sebe- určení, na svobodu národního rozvoje, o bratrství mezi Slovany, které právě na Balkáně vykonalo divy, a které je jedinou zárukou pevného trvání balkánského sva- zu, když v Rusku největší po ruském slo- vanský národ nemá možnosti národně žít, když nemá vlastních škol, od nejnižších do nejvyšších, když jeho jazyk v úřadech sotva je trpěn jako cizí, když nemůže žíti tím jarým národním životem, který nás učinil schopnými ubrániti se německému nátisku a státi se pevnou, nepřemožitelnou západní stráží Slovanstva. A zrovna Ru- sové by neměli zapomínati, že stejný úkol. jako národ český, pro Rusko a pro celé Slovanstvo mají také vyplňovati Poláci. Oni jsou stejně jako my západní stráží Slovanstva proti němectví, a stejně jako my jsou povoláni svou hrudí hájiti východ- ní Slovanstvo proti náporu německému. Národní sesílení Poláků, odstranění všech překážek jejich národního rozvoje, kultur- ního i materielního, aby se stali vnitřně tak silnými, že by dovedli odolati každému po- kusu germanisačnímu, není požadavkem jednostranného polonofilství.To je kategori- ckým imperativem nejegoističtější slovan- ské a také ruské politiky: Poláci musí býti silni a pevni, aby se germánská vlna přes polské hráze nepřevalila na ruské ro- viny, a neohrozila Rusko i nás všecky. Z malicherné pomstychtivosti brániti, aby se Polák stal kulturně silným, znamená při- pravovati jej pro germanisaci, a podřezá- vati tak i větev, na které Rusové sami se- dí. My druzí Slované dojista vždy posta- víme se proti každému pokusu Poláků po- lonisovati hospodářsky i kulturně slabší
Ruska Polák Rus Slovan Balkán Rusko Slovan
10 article
Rusy, ale stejně rozhodně přimlouváme se za to, aby Poláci v Rusku konečně dostali svobodu národního života na vlastní zdě- děné půdě, a aby nebyli výminečnými zá- kony pronásledováni tam, kde jsou menši- nou, třeba bychom jinak úplně chápal snahu Rusů, aby své široké massy chránili před kulturním a hospodářským vlivem polským. Zrovna dnes po balkánské válce. která nám ukázala, čím mohou a dovedou být Slované, zapomenou-li na vše, co je dě- lilo, a spojí-li se k velikému cíli, je přiro- zeno, že všichni opravdoví Slované — iv Rusku — touží po dohodě ruskopolské. poněvadž víme, že potom není potřeba báti se o budoucnost Slovanstva, a že ne- bude více možno dusiti Slováky a Rusy v Uhrách a zacházeti s našimi jižními Slo- vany tak, jak se s nimi zachází. Jak jsem řekl, cití se to i v Rusku. No- vé, mocné hnutí slovanské nezakrývá si, že musí nastati nové poměry mezí Rusya Poláky. „Novoje Vremja“ chopilo se článku v „Le Temps“, aby vyšlo Polákům vstříc — ale bohužel, nedostali se zase přes vzá- jemné rekriminace a přes spory o minulost. Konečně je to přirozeno. Polákům příliš „nabolelo“, nedovedou o budoucnosti my- sliti, aniž by vzpomínali na nedávnou minu- lost i přítomnost, a ani jeden ani dru- hý ještě nedošli k tomu velkodušnému slo- vanskému sebeobvinění a veřejnému při- znání, že oba chybovali. A přece spor mezi bratry nelze vésti jako advokátský proces. Tu potřebí je velkého gesta zapomenutía vzájemného odpuštění ..
Rus Polák Slovan Slovák Rusko Uhry Novoj Vremja Le Temps
11 article
Nejde o to, co bylo, to všichni víme, to všem nám naplnilo srdce hořkostí a zou- falstvím nad budoucností Slozanstva, o to jde, a o tom nutno mluvitl, co má a musí bý- ti má-li konečně Slovanstvo býti jednotně. A tu by zrovna ti, kteří v Rusku přes všecku nelibost oficiálných kruhů s takou horoucností a neohrožeností postavili se po bok Jihoslovanům, a kteří mají to za zradu na slovanském poslání Ruska, kdyby dalo ukřivditi vítězným Slovanům balkán- ským, měli stejně rozhodně žádati svobodu národního života pro Poláky. Žádejte pro ně městskou i zemskou samosprávu, ale ne s milostivým jen trpením polského jazy- ka, jak to chce úzkoprsý, reakcionářský „Gosudarstvený Sovět“, žádejte pro ně pol- ské školy i právo na užívání polského jazy- ka v úřadech, všecko požadavky, které nám ostatním Slovanům zdají se tak primi- tivními postuláty národního života, že má- me Prušáky i Maďary za barbary, když je odpírají slovanským národům — a přestane se mluviti i o Chelmščině, i o výkupu var- šavsko-vídeňské dráhy i o zemstvech v zá- padních guberniích. Poláci budou míti tolik kulturní i hospodářské práce, musí se te- prve naučiti „znovuocenění všech hodnot“ — milovat, co nenáviděli, věřit tomu, čeho se jako smrti báli, že budou konečně dívati se jednou také do budoucnosti, a ne stále do minulosti. Poněvadž v budoucno- sti bude jasno — a ne jako posud, naopak.
Jihoslovan Polák Maďar Rusko I Prušák
12 article
A přiznají všichni, že jen slovanská myšlen- ka dala jim možnost nového života, že je vyprostila z dlouhé poroby, a že jen v n je budoucnost i možnost, rozřešiti polsko- ruské otázky menšinové v duchu bratrské- ho smíru. Rusové pak dojista také zapome- nou na trpká zklamání, na svou nedůvěru i své pohrdání — a uvidí, že velkodušnost, o které tak rádí pro sebe mluví, je něčím opravdu velikým, spásonosným, když ne- zůstává jen při slovech, nýbrž projevuje se v činech. A velikým činem upřímné bra- trské lásky získají si nepopíratelný nárok na mravný, duševný primát mezi Šlovany. který jim nikdo ze slovanských národů ne- bude moci více upírati.
Rus Šlovana
13 article
Není to fantasie, není to sen? Ovšem po balkánské epopeji zvykli jsme si věřiti nemožnostem. Ale snad zrovna zde oprav- du je naprosté zoufalství Poláků odůvodně- no. Nevěřím, nechci a nedovedu zoufati. Neoslavismus prodělal těžké zkoušky — ale nezahynul. Na Balkáně byl ideovým podkladem pro bratrskou shodu srbsko- bulharskou, a také v Rusku zapustil hlubší kořeny, než sami jsme myslili, když viděli jsme, jak odmítavě chladně kde kdo se k němu choval. A tu byla v „Novém Vre- meni“ ze dne 19. února v úvodním článku následující věta jako axioma, o kterém není dovoleno dále vésti spor: „Staré slav- janofilstvo umřelo. Nyní může se mluviti jen o takové slovanské formulí, která na ni- koho nesahá, a každému dává možnost sa- mostatného rozvoje“. Většího a plnějšího uznání novoslovanské myšlenky nelzes přáti. Nechceme si z toho dělati naprosto žádnou zásluhu. Prostě idey pražského sjezdu jsou jediné, které dovedou dáti slo- vanské vzájemnosti onen mravný podkla práva a spravedlnosti, jehož si žádá nová naše doba, kdy každý národ chce žíti svým, vlastním životem, ale kdy všecky touží p ideálné, duševní jednotě s národy příbuz- nými. Proto vítězí, proto stávají se vyzná- ním víry všech opravdových Slovanů — proto povedou i k rozřešení nejtěžšího spo- ru slovanského, sporu rusko-polského tím k záložení oné ideové jednoty všeho Slovanstva, která všem nám je nejhorouc- nějším cílemí
Balkán Rusko
14 title
Válka na Balkáně.
Balkán
15 article Rumunsko přijalo sprostředkování mocností.
Rumunsko přijalo sprostředkování mocností. čm. Ze Sofije, 22. února. (Zvl. te- legr. „Nár. Listů“.) Dnes možno oznámi- ti povolnost Rumunska na ce- lé čáře. Příjalo prostřednictví velmo- cí ve svém sporu s Bulharskem. Zítra u- činí vyslanci společně stejný návrh Ge- šovu. Z Bukurešti. 22. února (Zvl. tel. „Nár Listů.) Z usnesení ministerské rady podal ministerský předseda zdejším zástupcům velmocí notu, ve které oznamuje, že vláda přijala sprostředkova- cí návrh velmocí. Nota obsahuje však také přání, aby pokud možno me- diace byla rychle skončena s podmínkou,
Noto Rumunsko Bulharsko Bukurešť
16 article
V drobném prodejiu ranní číslo o sobě večerni . . . . . na ék Vo filiálkách na venkověr ranni lslo. . . . . . . 10 h vačerní . . . . . . . . 5h Inserátv plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá sdministrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů Rukopisy se nevracel
17 article
aby prostředkování dělo se na základě čl. 4., 5., 6. a 7. haagské konference. Ze Sofije, 22. února. (K. k.) Kollek- tivní krok zástupců velmocív záležitostí sprostředkování v rumunsko-bulharském sporu stane se zítr a. Z Bukureští, 22. února. (K. k.) O včerejší ministerské radě, jež projednávala státním ta- jemníkem Greyem nabídnuté sprostřed- kování mocností v rumunsk-bul- harském sporu, sděluje dnešní večerník oficiosní „Politique“: Členové vlády u sne sli sejednohlasněpřijmoutinabídnu- té sprostředkování, při čemž zvlášť poukázáno bylo k tomu, že nejde o rozhodčí nález, nýbrž o prostředkování, jak jest delinováno v haag- ské smlouvě. Vláda myslí tím zvláště článek 6. této smlouvy. V nětě, kterou sděleno bude přijetí prostředkování, setrvá vláda na stano- vení krátkého termínu. Vláda přijímá také pro- středkování všech velmocí i pokud se týče ustanovení místo konference. Toto vládní usne- sení, praví list, dokazuje vůli Rumunska, aby spojilo své úsilí s úsilím velmoci za účelem pokojného urovnání sporné otázky. Vlastnoruční list krále Mikuláše carovi. Z Bělehradu, 22. února. (N. W. T.) Jak oznamuje vládním kruhům blízká „Večerna Pošta“, přijel do Petrohradu attaché ruského vyslanectví v Cetyni, jenž přivezl vlastnoruční dopis krále Mikuláše caroví. Jest to druhý vlastnoruční dopis, který král černohor- ský psal ruskému caru. Obsah dopisu tý- ká se otázky Skadaru.
Kollek Mikuláš car Pošta Mikuláš carový Bukurešť Rumunsko Bělehrad Petrohrad Cetyně Skadar
18 article Zprávy z bojiště.
Zprávy z bojiště. Z Cařihradu, 22. února. (K. k.) V úřadní, ze včerejšího dne datované zprávě z bojiště se praví: Přestřelka dělostřele- ctva dne 20. t. m. u Drinopole po- trvala. Jinak neudála se tam žá dná vojenská příhoda. Bulharský aero- plán, řizený ruským poručikem Ni- kolasem, spadl včera do obhajovací čáry drinopolské. Poručik Nikolas byl z aj at a jeho létadlo bylo zabaveno. Vojenská si- tuace u Bulajru se nezmenila. Ve 3 hod. odp. byl u okolí Kadiköje u Čataldže zpozorován značný oddíl nepřátel. Část to- bolo sboru postoupila k návrší Sivritepe u osady Surgunköje a utkala se tam s odílem našeho vorska. Boj trval až do 54 hod. odpol. Nepřitel musil potom ustoupiti ke Kadik öji. Současně postoupil jiný nepřátelský sbor k Alisu obsadil návrší, táhnoucí se 11 km na západ od této posice. Prapor kurdských dobrovol- níků podnikl však v noci útok a opět těchto výšin dobyl. Velitel Skadru zavražděn? Ze Rěky, 22. února. »Rěcké Noviny« oznamují z Cetyně, že velitel Skadru Hossan Riza Bey byl skutečně zavražděn.
Surgunköj Alisa Cařihrad Drinopol Kadiköj Skadr Hossan km
19 article
Boje n Skadru.
20 article
Z Bělehradu, 22. února. Dle došlých zpráv z bojiště u Skadru súžuje se oblehací čára kolem Taraboše a Skadru denně vůči- hledě. Zatím co srbské vojsko stále více svírá Brdici, postupují ku předu také černo- horské voje. Dosud však nebyl zahájen vše- obecný útok na Skadar, poněvadž znemožněn je povodněmi. Za nedlouho však budou veškeré obtíže překonány a rozhodný útol
Taraboš Skadr Bělehrad Skadar
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 22. února. 5— (Kronika.) České dřama histo- rické! Je-li dnes ještě pro ně čas a místo? Dost se vyskytlo pochybností. Historism na jevišti, ba historism vůbec pokládán za pře- konaný. Takový názor chvíle. Dlouho dost měl svoji vládu. Až nové provedení Vald- štýna přineslo jiné myšlenky. — A přece žádné české dílo! S ně- kterou domácí hrou sotva by se směl pokus opětovat. Ten druh »historismu« najisto pod- lehl!. Byla, pravda, taková doba. Tenkrát hi- storické látky byly u nás v módě. Říkalo se vezmi Palackého, otevři na kterékoli stránce všude vyloženo drama či tragédie. A tvůrčí pud mladého písemnictví hnal se valem tou cestou. Stránka dějin poskytla čas, místo, jména osob i kostru děje. A kostra? Vy- plněna masem tvůrčí — fantasie. Celá knihovna historismu tím způsobem vznikla a — zanikla. Vykonala svoji povinnost chvíle. Doba byla romantická. Romantism, doba mládí. Stačí, trochu zamíchat věci v obraz- nosti. Dnes bylo by marno, ty staré hry s hi- storickými jmény a s novověkými řečmi vy- strkovat z kulis. Zůstaly by tu bez účinku. Doba uzrála, volá po životu a pravdě i v lát- kách historickýchl — Otázka studia! Materiálu! Je u nás dosud pro silný historism tak málo látky zpracováno! Nebude tak zle! Tolik pramenů a do- kladů, co bylo v Němcích za doby šille- rovy přístupno v otázce valdštýnské, má dnes český autor otevřeno najisto též. Básník Valdštýna, jak známo, než pojal ideu své tri- logie, zajímal se živě o děje a povahu věku. Celou tlustou monografii dobové látky snesl (Der dreissigiährige Krieg), nežli provanut její duchem, ucítil potřebu, shrnout to množ- ství podnětů x sytý obraz. Tak se zrodil dílo, které ještě dnes, po stu letech strhuje nás životností svých dějů a postav.
Palacký Němec Valdštýn Praha
22 article
Doby velkých hnutí a slavných hrdin samy strhují k sobě pozornost. Takoví Ota- karové, Jiříkové, Žižkové, Husové, Valdštýní vždy budili touhu, osvětlit blíže podněta příčiny zjevů. Období méně hlučná teprv po bližším shlédnutí upoutají. Jak musil by na- bádati um věrný obraz společnosti ze sklonku patnáctého a počátku šestnáctého věku, doby Vladislava a Ludvíka, doby na venek tak plné nádhery a požitku všeho druhu, ale uvnitř už ohrožené zmatky a nejistotami, tak těhotné příštími pohromami, jejichž stíny už chmurně se rýsují na obzoru. Jedinci vrstevníci bystrého ducha jsou si dobře vě- domi nebezpečí. Jaké dokumenty společen- ského úpadku jsou snešeny jen v korespon- denci starého pána, z Pernštýna, předvídají- cího politickou katastrofuí — Zkrze nedbanlivosti a roztržky již mnohá království v nic přišla a jak se nyní v Čechách děje, jistě k témuž jest po- dobné . ..
Ota Jiřík Žižek Hus Valdštýní Vladislav Ludvík Pernštýn Čechy
23 article
Společenský život doby, duševní stav inteligence, šlechty! Atmosféra úpadku! Smělý idejný rozmach, bezmocně se vzpírající hro- zivému poklesu veřejného svědomí rozmařilé generace! Jaká látka pro dramatikal — Což je o ducha doby! Kde však do- brat se barev živé i mrtvé stafáže, aby ko- lorit obrazu byl životně sytý? A právě po té stránce nebylo by nouze. Současné písemnictví! Dokladů hojnosti Li- stiny, korespondence, traktáty skytají množství nejdůvěrnější látky. Stačí jen připomenout po- stavu Hasištejnského Lobkovicel Vlastenecký inteligent, muž na idejná výši doby, bystrý pozorovatel. Verše i dopisy Hasištejnovy. přes všecku cizotu modní své formy, posky- tují věrný otisk současného důvěrného života českého. Třeba jen znovupřeřikat skvostnou »Žalobu sv. Vácslava na mravy Čechův, roku 1489«! Jaká reálnosť kresby v tom lžiklasi- ckém rouše z konce patnáctého věkul Šesti- měr plný zvuku a šťávy, hle, jaké ličí po- měry tehdejší společnosti české:
Hasištejnův Čechův
24 article
. Ukrutné nás sice války ni krvaví mečové nehubí, ani Mars neděsí nás lebkou chocholatou... bezpečně na pastvině tučné brav sem a tam bloudí, ze polí bezpečně si rolník ourodu odváží .. dost obětí role, dosti vinohrady nám daly vína, stáda pasou se v luzích . .. Máme i silu jarou, zmužilá prsa máme mohoucí snést nehodu všelikou, duch jen duch nesnesi- telným pod nepravostí lká břemenem, neb k vla- sti hynoucí láska mizí. Ze šlechty není, kdoby věrně se obce zastával. Již dosti na tom, v zlatohlav-li a šarlat oblečeni kráčíme a větřiti pláštěm umíme, že vroucí žaludek skvostnými kojíme bažanty a krétským vinem, že sluhův obkličeni hejnem stále těkáme a přívětivé tváře všem jevíme, nechť by pekelný jed pokryté utajív alo srdce . . Rozkoš a po cti liché bažení všudy vládne počestný mrav i stud pominul, příbuzná čistotě pravda vrátila se k nebesům. Vášní kam nás vede zápal. tam se hrneme . . . Kárce by si přál, aby současná inteli- gence, přední stav národa, šlechta opravdu stála na výši svého úkolu, aby měla pěčí o věci veřejné, aby myslila o nich, radila s opravdově a vůbec vážnými otázkami vážně se zabývala. A zatím? ... Nečekejž od nás rozmluvy čestné. .. . kterak otčiny sláva by opět zdvihla se ke slávě dřevní a jaký asi zákon prospíval by lidu: hovoří o křivých slibech,o lsti. ... kdy jaké slovo dal, než dívčinu objal namluvenou poprvé; kolikráte za jednu to spáchal noc a jakých spanilí jeho družci prováděli kouskův, jak veliké ve schráni chová zlata zamčeno břímě . ..
Rozkoš
25 article
*) Pána Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic věk a spisy vybrané. Sebraných spisů K. Al. Vinařického sv. II. Národní bi- liotéka I. L. Kohra 1875. A následky zlého příkladu? . . . Však i lid, mravy panstva se řídě, ubíhá v bezpráví stejné. Přísahat neprávě a k vůli šalbě, to žert; vlasy pak vonnými potíratí mastmi. toť rozkoš, dlouhé při lichých noci trávit kostkách. zábava urozených! Starodávné již již utuchly významy slov; moudrému šibal, šetřivému již odňal jméno u nás lakomec . .. kdož lichotit se umí, ten za zdvořilého vyhlášen . .. Nejde jen o prázdná slova mravokárce Skutky mluvi! Zde, skutečný dokument doby . . Zceněnou ženu vlastní někdo prodal za zlatých pět set; ač dlouho živil se při dvoru královském; i kupec takové se mrzké koupě hoden vynašel. Ale ten, tážeš-li se, člověk skutku nyní lituje? B- chlubí se a zásluhy předků v rozkládá a hlavou hází, jakoby k jeho vůlí všecko bylo stvořeno, co kolem světa rozlit ohromný objímá oceán : ..
Hasištejnský L Kohr vinařický svatý . II
26 article
Nebýt těžkopádného rytmu verše, zda ne- řekli byste, že to kapitola z běžné chroni- que scandaleuse, některé dekadentní vrstvy samotna milého — dvacátého věku? A přece nikoliví Věk málem ještě hrdinskýl Sotva půl stoleti po hrozných zápasech a obětech epopeji husitské! A dokument k tomu nikoliv osamělý! Naopak. Jedinec uveden jako pří- klad a doklad — ostatních: . . . bez dohledu různě s e toulá panstvo mladé a hledí daleko své rozkoš bujné, a zlatem otvírá přístup si k nestydatostem a plesy rozmařilé dary nesmírnými vyplácí .. A připad za případem ... Hle jeden takový ze veřejných smilníkův, již dávno hoden, aby ďas ho zadávil choťmá roztomilou .. než volnou divokým on vášním pouštěje uzdu po straně lásky hledá; žádného se kouta ha- nebník neštití . . . A všimněte si poznámky autoral Mého dle soudu, ničímž ta paní by se nostala vinnou, povzbuzena, kdyby tím chotě nevěsného stíháním rovněž také slastí Ladiných se okamžitě iinde odváživši, měrou o dplácela manželu stejnou. Není-li tu autor XV. věku v plné shodě s dnešní pokrokovou morálkou společnosti? Jaké doklady! Skutečný rozvrat života- rodinného a společenského! K tomu zmatky veřejného žívota, depravace politická, roz- třesené svazy státního stroje. A trpký po- vzdech pozorovatele: Aj právě loďka veslaře pozbavená, mořskými se přívaly zmítá, my podobně beze vší rozvahy různě se zmítáme, ani vědomí, proč na světě dlíme, což naše spása, jaká ctnostným je zaslíbena sláva, ký všeho cíl a konec . . Hasištejnského verše i sbírku dopisů možno pokládat za skutečné album důvěr- ných dokumentů, motivů dějových i látko- vých, svrchovaně vděčných pro umělce ko- loristu, kterého by dráždilo pokusit se o za- jímavý úkol.
Věk
27 article
Také smysl historický což je jiného, než výhonek pudu — poznávacího? V umění historism je přímý svak realismu. Život, jednotný zjev, otázka času, pouhá nesnáz nedokonalých smyslů. Nelze chápat přítomno a nevidět do minula a neobracet zraků k budoucnu. Od volné hry fantasie, od ro- mantismu vidin a přeludů obrací se mládí k otázkám života, pociťuje potřebu, doma- kávat se příčin a souvislostí zjevů. O předáku české romantiky, pěvci »Máje«, vypravuje blízký druh, jak už už se nacházel na obratu k historismu. Přítomnost česká neskytala ještě mohutnější látky. Mácha se proto chystal, věnovati se příště nejbedlivějšímu studiu české historie- — Žádný jiný by nebyl tak básnickým duchem vniknul v dějiny české, jako on žádný tak reálným způsobem látky její ne- provedl. Mácha byl nasycen pověstmi míst- ními, byl v jednotlivosti obrazů a scenerie způsobem docela zvláštním zabrán. Znal kra- jiny, pronikl povahy jejich, nejda v tom ohledu za knihami, ale za vlastním pozoro- váním. Znal i dějiny v jich soukromých l-
Mácha