ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 5aa38bb0-8f0c-11dd-a327-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 28 celkem · entity: person 18, place 23, org 4, work 2
1 masthead
23. února 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 5a.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 9.
6 article
Školství: F. V. Moravec: čtyřicáté výroči ná- kladového a dozorčího zákona zemského. Lékařství. MUDr. Z. Janke: O minerálních vodách českých. Literatura. Drobnosti. Bibliografie Školství. ctyřicáté výročí nákladového a dozorčího zá- kona zemského. Zejtra 24. února bude tomu čtyřicet let kdy pro království České vydány: zemský zákon, kterým upravuje se organisace nákla- du na školy národní, a zem. zákon o místní okresní i zemské dohlidce ke škole. Oba zá- kony, v podstatě do dnes platné, určovaly směr rozvoje našeho národního školství po čtyři desetiletí, upravily školakou samosprávu 1 zasluhují, abychom aspoň přehledně připo- mněli si jejich vznik, význam i působnost. Když konečně škola obecná byla říšským zákonem ze dne 25. května 1868 vymaněna z výhradného vlivu církevního a položen právní základ nynější její organisace, měly sněmy podrobněji ustanoviti práva a povin- nosti nových dozorčích orgánů.
F V Moravec
7 article
Pokud šlo o nákla d. stalo se to v če- chách nejprve zákonem z 19. února 1870. Zá- kon říšský (8 62.) stanovil, že o školy obecné péči mají míti nejprve obee místní- avšak řečený zákon zemský z r. 1870 vyslovil. že zřizování a udržování potřebných škol obecných je společnou záležitostí každého okresu školního, jemuž tedy náleží hra- diti náklad věcný i osobní. Tato „reforma“ byla tuze upřílišněna a byla dokladem, že unáhlené, neorganické změny ve školství jsou neudržitelny, nejsou-li podepřeny obecným souhlasem a nepočítají-li s ustálenými zvyky a tradicemi. Vykládá se, že řečená „oprava“ chtěla přesunouti zájem o národní školství z úzkého okruhu místní obce na širší podklad školního okresu, aby na školu nepatřilo se jenom jako na pouhou záležitost místní. Sama vládní předloha zákona byla motivována tím. že okres podává větší záruku pro uskuteč- nění oprav školských než obce, které nemi- vají ani dost uvědomělosti, dobré vůle a moci, aby školu povznesly. Ale přese všechny tyto důvody nelze upřiti, že do jisté míry spolu- rozhodovala i nechuť k autonomii obcí a sna- ha po vymanění národní školy z autonomníh vlivu školních výborů a odevzdání školy okresním školním radám jakožto orgánům státní administrati vy
8 article
Tehdejší větší právo obce plynulo přirozeně z větší platební povinnosti; neboť obce staraly se nejen o náklad věcný, ale i část nákladu osobního. Mělať obec presenční právo, a škol- ní výbory, zastupujíce obce, podléhaly okres- nímu výboru, k němuž šlo odvolání jako k nadřízené instanci. Je tedy nesporno, že o- becná škola byla tehdy ve značné míře záleži- tostí autonomní. Avšak zákonem z roku 1870 byla o- becní samospráva školská silně otřesena. Obec pozbyla podstatné části svého právaa největší vliv předán okr. škol. radě, která přes to, že byla rozmnožena členy volenými starosty školního okresu, podléhala vždy stát- ní správě. I je přírozeno, že obce nebyly s no- vým zákonem spokojeny, žalujíce, že pozbyly veškerého vlivu na školství. Nejvíce ovšem odporovaly právě obce nejuvědomělejší: ne- boť již dříve pro školy největších obětí pod- stoupily, školy své již řádně opatřily a teď mě- ly novou povinnost platíti ve školním okrese školské náklady za obce zaostalé. Ale ani okresy nemohly unésti stále ro- stoucího velikého nákladu. Vznikaly značné schodky, jež pak hraditi musila země, ačko- liv neměla vůbec ani práva školské hospo- dářství okresů říditi a kontrolovati. A tak u- tvar zákona z r .1870 neuspokojoval nikoho. Vydán tedy dne 24. února 1873 zákon, kte- rým pozměněna byla právě ona část zákona z r. 1870, jež jednala o nákladu. Nyní břemeno nákladu na školy obecné rozděleno mezi obec okres a zemi. Věcný náklad (zřizování a vy- držování škol) přikázán obci, osobní nákla fplaty učitelské) okresu školnímu. Zemi zůsta- veno hraditi schodky, nestačí-li k úhradě všech potřeb okresu školního 10proc. okresn přirážka.
9 article
Zákonem měl tak býti přesunut největš díl nákladu na okresy školní a byla také o- kresům školním, vlastně okres. školním radám současně vyměřena v dozorčím zákoně po- měrně slušná míra pravomoci. Avšak nedo- statky školské byly tak značné a rozvoj o- becného školstyí tak rychlý a veliký, že brzy nebylo ani jednoho okresu, jemuž by země ne- doplácela a dnes je zřejmo, že největší díl ná- kladu na školství národní uložen zemi. Velmi jasně, podrobně a zcela přehledně nás o tom přesvědčuje výborné, dosud neoceněné, nově vyšlé dílo dra. Jos. Mráze: Nállad na veřej- né školy národní v království Českém a jeho úhrada. (Zpráva Zemského statist. úřadu, sv. XIX., seš. 1.). Spis uvádí, že školní okresy vy- daly na školství v letech 1874—1907 úhrnem 754.264.101 K, (české 445.940.957 K, německé 308,233.144 K). K těmto třem čtvrtinám miliardy přispěla země téměř dvě m třetinami Také o tom, kterak fakticky rozdělenje náklad na školy národní, důkladně poučuje řečený spis dra. Mráze. Tak na př. vypoči- tává, že r. 1907 veškerý náklad na škelství v Čechách činil 75.592.115 K. Z této summy zaplatily obce 24.960.797 K. t. j. 33.0292, škol- ní okresy 5.980.953 K, t. j. 7.91%; země za- Platila 42,398.902 K. t. j. 56.099%; stát uhradil všeho všudy 23.674 K čili 0.039% (l) a z ostatních zdrojů (jako norm. fond, pensijní fond a p.) vyplynulo 2,227.789 K == 2.95 0. Poměrně silné je zatížení obcí. Zastaralá naše zemská legislativa dávno již nepostačuje kypícím kulturním potřebám moderní dobya nutné reformy jsou tak naléhavé a očividné. že není lze vyčkávati, až zemské zákonodár-
Mráz svatý . XIX Platil Čechy Nállad 789 K
10 article OBRA,
OBRA, ství je zrealisuje. Nezbývá tudíž obcímn než aby vedle povinných, ze zákona dovozených nákladů ukládala si také břímě dobrovolné; jako jsou na př. přídavky drahotní, osobní. příbytečné, vydržování pomocných ústavů tříd a p. v. Že i tím vším splněna jest jen po- měrně malá část nároku, jaký činí moderní doba a kulturní potřeba, jest arci samozřejmo. I vnucuje se při této jubilejní vzpomínce přá- ní, aby obcím bylo uleveno aspoň tak, že by slušnou část nákladu školního s jejich beder převzala země, aby jim bylo umožněno inten- sivněji vyhovovati specialním kulturním školským potřebám místním, pro něž nyní není dost prostředků. Snad by nejlépe se ho- dilo, aby novým zákonem zemským převzaty byly měšťanské školy v náklad zemský. Tím by se nejen obcím ulevilo, ale prospělo by se i organisaci měšťanských škol, jež by, opro- štěny dosavadních značných obtíží zařizova- cích, mohly se rozvinouti ve všeobecný útva postupně všemu příslušnému žactvu dostupný
Obr
11 article
Přestávajícž zatím na této zmínce o zá- konu náklad vém, vzpomeňme ještě současně vydaného kona, kterým organisování byli orgánové dozírající nad školami t. j. místní. okresní a zemská školní rada. Dozorčí tento zákon v podstatě své dosud platný, je velmí důležitý a směrodatný pro vnitřní život, ráz, směr i pokrok našeho školství. Bohužel také tento zákon vznikl bez činné účasti našich českých splnomocněnců. Ve velikém zápase státoprávním, v době trpného odporu, politi- ckého a národního nadšení, v době rodícího se spolkového ruchu nebyla otázka organi- sace školské v popředí našich zájmů. Doba přinesla, že odpíralo se politickému a národ- nímu nepříteli ve všem a tedy i v reformách školských. Proti duchu národních dějin octla se tehdáž česká politika pod vlivem zpátečni- ckým a nerozeznávalo se, že nejsou to jen důvody samosprávné a státoprávní, které od- mítají spoluúčast na vytvoření nové školské organisace, ale že se tu také uplatňovaly tou- hy reakčních vůdců, pořád doufajících, ž škola se navrátí do jejich vlivu a moci.
Přestávajícž
12 article
Zajisté jinak by upraven byl zákon do- zorčí, kdyby o něm byli mohli rozhodovati naši autonomisté, kterým byly po ruce ideové podněty českého učitelstva, osnujícího tehdy reformy školské v duchu Komenského a kteři v českých městech projevili tehdy i potom dost pochopeni a obětavosti pro národní škol- ství. Velmi výhodně dalo se využíti základ- ního trojstupňového dozoru nad školami ve smyslu samosprávném. Tento systém trojího dozoru t. j. místního, okresního a zemského. chová v sobě mocný podnět, aby učinil škol- ství předmětem péče a zájmu všech vrste sociálních. Mohlo se ho využíti, aby do škol- ství vnikaly oživující popudy a ideje ze ži- vota a potřeb národa, mohl organisován býti dozor ve smyslu národní a školské odborné samosprávy, v duchu demokratickém a se stá- lým zřetelem ku pokroku a kulturním sna- hám národa. Leč stalo se, a zákon dozorčí bez naš účasti vypracovaný již po čtyřicet lot je platnosti a nebyl ani valně pozměňován, ač- koliv při svých jinak dobrých stránkách obsa- huje i ustanovení dávno přežilá. Podstatně pozměněn byl zákon dozorči jen novelou ze dne 24. června 1890, kdy uplat- nila se aspoň do jisté míry zásada, že škol- ství je také záležitostí národnostní. Je všal třeba ještě silné reformy, má-li zásada ná- rodní autonomie ve všech orgánech dozor- čích spravedlivě býti provedena a nemá-l naše školství menšinové nadále ohrožováno býti zlovůlí národního odpůrce.
Komenský národní školaství
13 article
Také složení úřadů dozíracích žádá re- víse a změny. Vliv státu je upřílišněn a pře- devším v zemské školní radě potřebno je větší zastoupení samosprávy, učitelstva skutečných zástupců národností. Věru ku po- divu, jak nejhůře opatřena právy země, kteráž přes všechny obrovské oběti není ani s to, aby svým nárokům zjednala průchodu oproti ne- poměrnému počtu zástupců státní moci. Vůbe stát, který nejméně na školství přispívá, ovlá- dá školství skoro výhradně dozorem, sprá- vou, agendou, kdežto země, nejpoplatnější či- nitel, je oproti němu pravou Popelkou. Také naprosto nedostatečně ve všech úřadech dozorčích zastoupeno je učitelstvo- Systém jmenování učitelských zástupců vlá- dou a virilistů je dávno již přežitkem a nutno stanoviti, aby zástupci učitelstva vesměs byl voleni. Také je potřebno odstraniti zastaralé ustanovení o vládním potvrzování volených členů. I zastoupení církví a právo virilistů. největších poplatníků, žádá nutně revíse s zřetelem k vlastnímu významu a účelu školy.
14 article
Rovněž stanovení kompetence dozorčíc úřadů třeba opraviti, aby více než dosu uplatňovala se odborná samospráva učitelů inteligentních zástupců oněch socíálních tříd které mají v pokroku a rázu školství voje zvláštní zájmy. Ježto pak kultura školská za uplynulých čtyřicet let vysoko vyspěla a vy- žaduje speciálních, odborných znalostí a zku- šenosti, je potřebí, aby dozorčím sborům ve všech třech stupních byly k ruce iníciatívní poradné sbory neodvísle volených odborniků Ano, celé množství reformních námětů vynořuje se, vzpomeneme-li, že tak vlivny směrodatný školský činitel, jakým je zemský zákon o dozoru, trčí takořka nezměněn po velikou dobu čtyř desetiletí do moderní doby. Bude již tolik porozumění pro školu, že uvolní se cesta, aby konečně mohl sněm při- kročiti k žádoucí reformě v duchu doby a se zřetelem k moderním požadavkům a potře- bám národní školy? F. V. Moravec.
F V Moravec národní škola
15 title
Lékařství.
16 article O minerálních vodách českých.
O minerálních vodách českých. Vody, v přírodě se vyskytující, ať v korytu řek plynoucí, ať proudem horských bystřin se řítící, ať ve studánkách se zrcadlící — nejsou nikdy prosty jistého obsahu látek pevných i plynných. Avšak množství toto je zcela nepa- trné, tak že nemá valného vlivu na barvu, chuť, zápach i hutnost těchto vod. Vodamí po- měrně „nejčístšimi“ jsou v přírodě ony, jež spadávají deštěm nebo sněhem. Vody zúplna čisté, aneb aspoň skoro zúplna čisté docilujeme výhradně jenom destilací, známou to všeobec- ně procedurou. Naproti tomu vodami mine- rálními nazýváme ony, jež obsahují z nač- nějši množství buď pevných — jež však v nich naprosto rozpuštěny a tak pouhým okem neviditelny bývají — neb i plynný ch součástek. Vedle toho nazýváme tak i ony vody, jež vyznačují se teplotou, obyčejné vody naše značně převyšující. Jakmile složení vod minerálních je druhu takového, že jich účelně k léčbě těch kterých onemocnění upotřebiti lze, mají nárok na pojmenování vod léčebních, ač v nejširším slova smyslu každá voda vůbec léčební jest. Neboť upotřebujeme-li ji k obkladům, k omývání, ke koupelím atd., sledujeme tím jistý léčební, neb aspoň zdravot- ni cíl, v němž i voda obyčejná hraje úlohu za- jisté důležitou. Avšak v užším slova smyslu podvolíme se běžnému pojímání věci tak, že vodami léčebními nazývati budeme vody minerální; účelu léčebního dosaženo býti může jednak vnitřním jich podáváním — pitím — jednak procedurami z evnější- mi, jako jsou střiky, sprchy, obklady, kou- pele, inhalace, kloktání, omývání. Dnešní člá- nek pojednat míní zatím jen o léčbě pitné.
17 article
Pojednání o léčbě způsoby vnějšími, svrchu zmíněnými, reservováno jest na dobu pozdější Přistupmež tedy již k věci samél Vody minerální jsou přero zmanité. Záleží na tom, v jaké hloubce země, jakými jejími útvary a vrstvami protékají a jakou schopnost mají těmto útvarům zemským urvati tu kterou součástku a „vliti“ ji do svého ob- sahu. Záleží dále zajisté i na tom, jak dlouhá je cesta, kterou ona spodní voda konati musí. než podaří se jí prodrati se k povrchu zem- skému. Záleží konečně i na prostředí, v jakém vody na povrch vyvěrají: je-li čisté, či snad plyny nějakými naplněné atd., jež pak do vod těchto snadno vnikati mohou. Až do dneška uhájila ve věci této platnost svou věta Starého Plini a, že jsou toho druhu a rázu jako země. kterými protékají. Pevné součástky v nich jsou velmi různé. Nejčastěji bývají to: 1. Soli alkalické (zásadite) zemité. Základními jednotkami jejich jsou soda, draslo, vápno, magnesie, baryt a lithium. Na ně pak vázány jsou různé kyseliny: uhli- čitá, sírová, bórová, fosforová. 2. Soli kovů, z nichž úlohu vůdčí maj železo, arsen, vedle toho v podružné míře také ještě mangan a strontian. 3. Dále sloučeniny jodu, bromu. chlóru, fluoru, síry.
Starý Plini
18 article
Dle tohoto chemického obsahu vod miner dělíme je v několik základních skupin Prvou skupinu tvoří vody sla ne ísolné), jichž hlavní součásti je sůl kuchyňská Druhou skupinu tvoří ky s el ky alkalické. Podstatná součást jejich kyse lina uhličitá a zásadité soli. Do třetí skupiny náležejí kyselk alkalicko-muriatick é. Podstatné sou části: sůl kuchyňská, zásadité soli, kys. uhli- čitá. Do čtvrté skupiny zařaděny jso vody hořk é. Podstatné součásti síran hořeč- natý a sodnatý. Do páté skupiny čítáme vody s ír- né, obsahující sírovodík a rozličné sloučeniny V šesté skupině uváděny jsou vody železité, jichž hlavní součástí je železo.- Dosedméskupiny náležejí vody ze mité, jejichž hlav. součástí je v á p n o a slou- čeniny jeho. Do osmé skupiny zařaditi jest po sléze tak zvané thermy, jež nevykazují nija- kých zvláštních součástek chemických ani pev- ných ani plynných, ale za to vyznačují se v yš- šími teplotami Roztřídění toto zavedl prof. Ki s c h. Shle- dáme se však i s rozdělením jiným, jež všal v podstatě od roztřídění tohoto mnoho líšiti se nemůže. Pro populární pojednání, jakým chce býti článek tento, postačí k informaci čtenář- stva rozdělení toto zajisté zúplna. Minerální vody slouží k účinné léčbě růz- ných chorob. Přehlédneme-li i jen zcela zběžně součástky v nich se nacházející, přesvědčíme se, že u velké většině nacházejí se též v naší farmakologii, v nauce to o lécích, jejich skladbě a předpisování. Ať již posuzujeme tu kterou minerální vodu buď dle souhrn- ného množství léčebních její součástek, bud dle některé určité hlavní součástky její, vždy shledáme, že v ohledu léčebním přísluší jim význam veliký, jak z četných již zku- šeností od pradávna se datujících je nesporně dokázáno.
ki
19 article
Jak záleží na vniterním obsahu vodý samé. tak obdobně záleží ovšem i na množstvi jejím, které k piti ordinujeme. Jsouť vody. jichž vypíti můžeme bezzávadně množství značné — ba naopak právě v tom zvýšeném množství smysl a účin její léčební spočívá — naopak zase jsou vody, při nichž se stanovenim množství radno býti velice opatrnými; jisté plus mohlo by tu spíše uškoditi nežli pro- spěti! Rozumí se samo sebou, že na váhu padá dále i ráz choroby, i její trvání, i celková kon- strukce onemocnělého organismu, otužilost nebo schoulostivělost jeho — vůbec všechny momenty, jichž i jinak vždy co nejpečlivěji dbáti jest. Jinak máme však i poměrně „ slabéo miner. vody, jež píti můžeme skoro vždy beze všeho škodného účinku a jež zvláště tam všeho doporučení hodny jsou, kde obyčejná voda pit- ná není zrovna z nejlepších, obzvláště kde po- dezřelá jest obsahem zárodků choroboplod- Tam přirozená péče o zdraví naše přímo káže nepíti vod takových a věnovati zato všechnu pozornost vodám minerálním. Je celá řada chorob, jež vodami minerál- ními léčiti můžeme. Ovšem nebývají snad j e ony samy tím výhradným a spasným lékem nýbrž jest je posuzovati jako jeden z článků řetěze ostatních prostředků léčebních, a ne- jednou bývá právě tento článek n ej dů l e zi síry.
20 article
ných. tější. Kde, kdy, kolik, jak a jaké vody míner píti, o tom učí nás tak řečená balneolo- gie, resp. balneotherapie, kteráž prá- vě je naukou, jak rozličná mínerální zřídla na organismus léčivě působí, přihlížejíc současně i ke všem ostatním léčebním prostředkům při- rozeným (vodoléčbě, inhalacím, elektroléčbě). ke klimatu i k diaetetice. Odtud právě dovi- dáme se, a zkušenosti lékařské potvrzují to takřka denně, že vody minerální mají neoby- čejně příznivý vliv na úspěšný průběh četných vleklých chorob a chorobných stavů, jehož ni- kterak nelze podceňovati. Jsou to především: 1. Poruchy výživy — výměny látek a) chudokrevnost, chlorosa (blednička) těžká rekonvalescence; b) krtičnatost (serofulosa); c) vleklá ztučnělost d) dna (podagra, pakostnice) e) diabetes (cukrovka)- f) křivice (rhachitis): g) lues (příjice). 2. Choroby ústrojů zažívacíc a) chron. katarrh žalud., nechutenství vředy žaludeční; b) chron. katarrh střev, zácpa i průjmy c) nemoci jater a žlučníku; d) chron. zduřeniny sleziny. 3. Choroby dýchadel. a) katarrhy nosu, hltanu, hrtanu, trubic b) tuberkulosa vleklá; c) rozedma (emfysem) plic a s ní spojená dýchavičnost (asthma). 4. Choroby srdceacévkrevních a) zduření a zvětšení (rozšíření) srdce; b) choroby srdeč. svalu; ) choroby chlopní srdečních d) srdeč. neurosy, skornatění cév (arte riosclerosa). 5. Choroby soustavy čivní (ner vové). a) překrvení mozku b) obrny (po těžkých ztrátách krve těžkých nemocech): c) nem. míchy a její blan; d) bolesti neuralg., stavy křečovité; e) neurasthenie (nervosa), hysterie, hypo chondrie, posunčina (chores).
21 article
6. Choroby ústrojůmočovýc h. a) katarrh měchýře močového a pánv ledvinné; b) kámen měchýřový a ledvinný: c) chron. zánět ledvin. 7. Choroby ústrojů pohlavních muž. (impotence] a ženských. a) vleklý zánět dělohy a nitroblány dě ložní; b) exsudáty mimoděložní; c) nádory dělohy i vaječníku d) nepravidelná čmýra, náklonnost k po- tratům, neplodnost. 8. Choroby svalů a kloubů. a) chron. rheumatismus svalový a kloubní b) chorobné stavy po těžkých úrazech těchto úistrojů. 9. Různé choroby kožní. 10. Choroby oční a ušní. Z přehledu tohoto vysvítá, jak velikáje řada chorob, při nichž vody minerální jsou bud jedním z hlavních, anebo alespoň z podruž- ných prostředků léčebních. Všimneme-li si pak blíže a ještě jednou oněch chemických součá- stek, jimiž ty či ony miner. vody se vyzname- návají, seznáme, že české vody takové — po různých oblastech a na přerozmanitých místech vlasti českoslovanské se nacházetící — obsa- hují až na některé malé výjimky (vody solně) takřka šmahem všechny ony látky léčební. Mámeť své výborné české kyselky alkalické. alkalicko-muriatické, vody hořké, sírné, žele- zité, zemité, i svou thermu (Tejlice u Hranic).
Tejlice u Hranice
22 article
Tak postaráno jest již přírodou samon o blaho přečetných pacientů, kteříž doma, mezi svými, napíti se mohou pozdravujícího a osvěžujícího doušku, jejž skýtají jim naše české vody mine- rální. Nechceme a nesmíme býti jednostran- nými, jednostranně upiatými, neboť nestačí-li tomu kterému nemocnému naše vlastní voda minerální, pak je povinností podati mu k ústům jen takovou, byť i cizí, jaká mu pozdra- vení a úlevu poskytnouti může. To je svědo- mité, poctivé, bumanní! Toť ethika, toť prostý příkaz lásky k bližnímu! Avšak naproti tomu: vystačíme-li se svými českými vodami na če- ských stolech u českých pacientů, pak je to mrhání českými penězi a podporování cizího. přečasto nám krajně nepřátelského kapitálu, obracime-li v potřebách takových zraky své po vodách cizích, České lázeňství vůbec a ex- port vod našich minerálních zvláště je jedním z nejmladších našich podniků průmyslových Ke svému vývinu a rozvoji potřebuje času, pe- něz, podpory a hlavně porozumění u če- ských konsumentů. Dostaví-li se toto poroz- umění, tento zájem, není obavy, že vyšíne se záhy ke slušné výši, bude vzpruhou k dal- šímu podnikání a v brzku dostaví se zajisté úspěchy finanční. Dnes ještě jsme na počátku dráhy té! Počátek ten spočívá však na základě pevném, a bude-li popoháněn v před rukam silnýma a neehroženýma, i nezalekne-li se čá- stečných a dočasných sem tam neúspěchů, bu- dou i konce dobré! Porozumění, podpory. doporučování — zvláště se strany lékařstv českého — je však k tomu nezbytně třeba.
23 article
Ale nepochybujeme, že se to vše dostaví, že to přjde — neboť věc v pravdě dobr á do- znala a doznává u krajanů podpory vždy. dozná ji tedy, bohdá, i v oboru tomtol Minerální vody české možno píti buď i zřídla samotna i „po domácku“ z lahví, nebo pouze u zřídla, nebo pouze z lahví. Probéřeme stručně ty nejhlavnější, doufajíce, že poslou- žíme tím do jisté míry i k většímu a hojnějšímu jich odbytu, jak toho poctivě zasluhují. Vez- meme je dle pořadu abecedního. Běloveská kyselka Ida. Vyvěrá v hezoučkých lázních českých Bělovsi Náchoda. Vedle Idy nachází se tam ještě zří- dlo J akubov o. Hlavními součástkami jejich jsou kyselina uhličitá, dvojuhličitan železnatý a manganatý, dvojuhličitan vápenatý a hořeě
Ida český Běloves Náchod
24 article
natý, lithium a j. Profesor dr. K. Chodoun- ský uvádí je ve své knize mezi alkalickými prameny prostými a co do účinku léčebního klade je na roveň i s Krondorfkou i Kv- sibelkou. Hodí se při chron. katarrhu ža- ludku, střev a dýchadel, při chorobách dna- vých, kamíncích močových a žlučových, cu- krovce, tučnatosti a záepě. Posloužiti může též jako výborná voda stolní. Piti může se jed- nak v saisoně lázeňské v Bělovsí samotné — saisona trvá od května do konce září — jed- nak z láhví, jež plněny jsou pod dozorem lé- kařským a přiváděny tak do obchodu. Jako jiné vody minerální, lze i Idu píti buď samot- nu, nebo s mlékem, ovocnými šťávami, vínem atd. Chuť Idy je lahodná, občerstvující a po- svěžující. K dostání v lékárnách, drogueriích, větších obchodech. Bechyně u Tábora. Minerální voda z pramene Karlova obsahuje hlavně železo, arsen a lithium. Dle toho účinkuje také úspěš- ně při křivici, chudokrevnosti, bledničce, re- konvalescenci, poruchách výměny látek, jakož i při exsudátech a chorobách ledvin i ústrojů močových. Pije se přímo u pramene v době lázeňské saisony — od května do konce září — do obchodu (v láhvích) nepřichází.
Ida Karlův Chodouny Běloves Bechyně Tábor
25 article
Luhačovice namoravském Slo- vácku. Mají pět pitných pramenů, jež nazý- vají se: Vincentka, Amandka, Janov- ka, Alojska, Ottovka. Kúra pitná koná se v saisoně lázeňské přímo u zřídel samot- ných, jinak však celoročně přicházejí vody tv- to do obchodu v lahvích, plněných pod dozo- rem lékařským. Vody luhačovské jsou k y s el- kami alkalicko-muriatickými, což značí, že hlavními součástkami jejich jsou ky- selina uhličitá, sůl kuchyňská a dvojuhličitan sodnatý. Vedle toho nacházíme v nich brom, jod, sloučeniny lithia, vápna, železa, kyselinu bórovou (zejména v Janovce) atd. Vody jsou absolutně čisté, čiré, hojně perlící, chuti pří- jemně slané, v pravdě osvěžující. Dle obsahu svého hodí se výborně při léčbě dny, otylosti, kaménků, některých chorob srdečních, ka- tarrhech nosních, krčních, trubicových, žalu- lečních, exsudátech, skrofulose, chorobách žen- ských, cukrovce, chorobách nervových a v re- konvalescenci. Ředitelství lázní zařídilo jakv Praze, tak skoro ve všech městech českých sklady těchto vod, kde je vždy, za každého ročního počasí úplně čerstvé obdržeti lze. Také k dostání jsou v lékárnách a větších dro- gueriích. Ostrov u Brandýsa n. L. Minerální voda ostrovská obsahuje hlavně kyselinu uhli- čitou a železo: uznána jest výnosem c. k. mí- stodržitelství českého vodou léčebnou a hodí se ku pití při skrofulose (krtičnatosti), dně, rheumatismech, chudokrevnosti, chorobách ženských, slabostech nervových. Pije se pouze u zřídla na místě samém — do obchodu ne- přichází.
Vincentka Luhačovice St Janov Alojsko Ottovka Praha Ostrov Brandýs
26 article
Poděbrady. Dle roztřídění prof. Mla- dějovského patří minerální vody p oděbr ad- ské mezi prosté kyselky zásadité, obsahujíce jednak kyselinu uhličitou, jednak dvojuhličitan sodnatý ve značnějším množství. Vedle toho poukázati jest ještě na uhličitan lithnatý v nich se nacházející. Látek „pevných“ je v nich málo. Chuti jsou příjemně kyselé, zvláště při čer- stvém načerpání, a posvěžující. Píti možno iu zřídel samotných, jež přístupna jsou po celý rok, i z lahví, jež přicházejí do obchodu. Účin- kují úspěšně při poruchách výměny látek — dně, cukrovce, bledničce — kaméncích, rheumatismech, otylosti, písečnatosti moče atd. K dostání též v lékárnách a drogueriích.
profesor Ml Poděbrady
27 article
Suchá Loza u Brodu Uherského na Moravě. Dle rozboru prof. Kabrhela v Pra- ze podobá se složením svým vodám bílin- ské a selternské, majíc však nad ně větší obsah lithia a bóru a jsouc i co do chuti pří- jemnější. Přichází do obchodu v lahvích, jež však nutno chovati v leže a ve studenu. D se dobře míchati též s vínem a ovocnými šťá- vami, při čemž značně šumí. Hodí se úspěšně pro nemocné, stížené dnou, pískem a kaménky močovými, katarrhy ústrojů močových i choro- bami ústrojů močovodných. Taktéž při haema- turiích (krvavá moč) jakéhokoli druhu a pů- vodu. šaratice u Brna. Jsou to „hořké“ vody prvého řádu. Obsahují hlavně síran sodnatý a síran hořečnatý vedle síranu vápenatéhoa uhličitanu hořečnatého. Složením svým odpo- vídají nejlepším hořkým vodám uherským! — Úspěšně působí při vleklé zácpě, žloutence, vředech žaludečních i střevních, vodnatelno- sti v zápětí zduření jater a chlopenních vad srdce, též i při zánětu ledvin (po spále), náva- lech krve ke hlavě a „zlaté žíle“. V lahvích přicházejí do obchodu a lze je obdržeti nejen v lékárnách a drogueriích, nýbrž i v obchodech se zbožím koloniálním (na venkově). Šar a- tice je bez odporu jedním z nejlepších přiro- zených projímadel.
profesor Kabrhel Šar Loza u Brod Morava Brno
28 article
Teplice u Hranic na Moravě. Vody te- plické, vyvěrající ze tří pramenů, patří mezi kyselky alkalicko-zemité s hojným obsahem železa. Vyznamenávají se též vyšší teplotou, takže voda tato jest až 22° C teplá. Účinkují spolehlivě při chorobách krve, vý- živy, krtičnatosti, dně, nechutenství, obzvlušt při chronických katarrhech střev se silnými průjmy spojených, chorobách jater, žlučníku a katarrhech měchýře močového. Piti lze jich pouze u zřídel samotných, ježto do obchodu nepřicházejí. Toušeň u Čelakovic. Voda toušeňská. bohatá solemi železa, těšila se již v dávné historii dobré pověsti, kterou uhájila i v do- bách přítomných. Účinkujíc dobře zejména při poruchách výměny látek, dně, bledničce, cu- krovce, celkové slabosti tělesné, krtičnatosti atd., je zároveň lahodným a velmi občerstvu- jícím nápojem.— Toušení končí řada míst zřídelních v obla- sti českoslovanské, léčebně známých i proslu- lých. Znovu podotknouti jest, že ve článku tomto poukazováno bylo výhradně k českým vodám minerálním takovým, jež k léčbě pitné se hodí a doporučují. Jeť i jinak hojné množ-
Teplice Hranice Morava Toušeň Čelakovice