1
masthead
23. února 1913.
3
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 5a.
6
article
Školství: F. V. Moravec: čtyřicáté výroči ná-
kladového a dozorčího zákona zemského.
Lékařství. MUDr. Z. Janke: O minerálních
vodách českých.
Literatura.
Drobnosti.
Bibliografie
Školství.
ctyřicáté výročí nákladového a dozorčího zá-
kona zemského.
Zejtra 24. února bude tomu čtyřicet let
kdy pro království České vydány: zemský
zákon, kterým upravuje se organisace nákla-
du na školy národní, a zem. zákon o místní
okresní i zemské dohlidce ke škole. Oba zá-
kony, v podstatě do dnes platné, určovaly
směr rozvoje našeho národního školství po
čtyři desetiletí, upravily školakou samosprávu
1 zasluhují, abychom aspoň přehledně připo-
mněli si jejich vznik, význam i působnost.
Když konečně škola obecná byla říšským
zákonem ze dne 25. května 1868 vymaněna
z výhradného vlivu církevního a položen
právní základ nynější její organisace, měly
sněmy podrobněji ustanoviti práva a povin-
nosti nových dozorčích orgánů.
F V Moravec
7
article
Pokud šlo o nákla d. stalo se to v če-
chách nejprve zákonem z 19. února 1870. Zá-
kon říšský (8 62.) stanovil, že o školy obecné
péči mají míti nejprve obee místní-
avšak řečený zákon zemský z r. 1870 vyslovil.
že zřizování a udržování potřebných škol
obecných je společnou záležitostí každého
okresu školního, jemuž tedy náleží hra-
diti náklad věcný i osobní. Tato „reforma“
byla tuze upřílišněna a byla dokladem, že
unáhlené, neorganické změny ve školství jsou
neudržitelny, nejsou-li podepřeny obecným
souhlasem a nepočítají-li s ustálenými zvyky
a tradicemi. Vykládá se, že řečená „oprava“
chtěla přesunouti zájem o národní školství
z úzkého okruhu místní obce na širší podklad
školního okresu, aby na školu nepatřilo se
jenom jako na pouhou záležitost místní. Sama
vládní předloha zákona byla motivována tím.
že okres podává větší záruku pro uskuteč-
nění oprav školských než obce, které nemi-
vají ani dost uvědomělosti, dobré vůle a moci,
aby školu povznesly. Ale přese všechny tyto
důvody nelze upřiti, že do jisté míry spolu-
rozhodovala i nechuť k autonomii obcí a sna-
ha po vymanění národní školy z autonomníh
vlivu školních výborů a odevzdání školy
okresním školním radám jakožto orgánům
státní administrati vy
8
article
Tehdejší větší právo obce plynulo přirozeně
z větší platební povinnosti; neboť obce staraly
se nejen o náklad věcný, ale i část nákladu
osobního. Mělať obec presenční právo, a škol-
ní výbory, zastupujíce obce, podléhaly okres-
nímu výboru, k němuž šlo odvolání jako k
nadřízené instanci. Je tedy nesporno, že o-
becná škola byla tehdy ve značné míře záleži-
tostí autonomní.
Avšak zákonem z roku 1870 byla o-
becní samospráva školská silně otřesena.
Obec pozbyla podstatné části svého právaa
největší vliv předán okr. škol. radě, která
přes to, že byla rozmnožena členy volenými
starosty školního okresu, podléhala vždy stát-
ní správě. I je přírozeno, že obce nebyly s no-
vým zákonem spokojeny, žalujíce, že pozbyly
veškerého vlivu na školství. Nejvíce ovšem
odporovaly právě obce nejuvědomělejší: ne-
boť již dříve pro školy největších obětí pod-
stoupily, školy své již řádně opatřily a teď mě-
ly novou povinnost platíti ve školním okrese
školské náklady za obce zaostalé.
Ale ani okresy nemohly unésti stále ro-
stoucího velikého nákladu. Vznikaly značné
schodky, jež pak hraditi musila země, ačko-
liv neměla vůbec ani práva školské hospo-
dářství okresů říditi a kontrolovati. A tak u-
tvar zákona z r .1870 neuspokojoval nikoho.
Vydán tedy dne 24. února 1873 zákon, kte-
rým pozměněna byla právě ona část zákona
z r. 1870, jež jednala o nákladu. Nyní břemeno
nákladu na školy obecné rozděleno mezi obec
okres a zemi. Věcný náklad (zřizování a vy-
držování škol) přikázán obci, osobní nákla
fplaty učitelské) okresu školnímu. Zemi zůsta-
veno hraditi schodky, nestačí-li k úhradě
všech potřeb okresu školního 10proc. okresn
přirážka.
9
article
Zákonem měl tak býti přesunut největš
díl nákladu na okresy školní a byla také o-
kresům školním, vlastně okres. školním radám
současně vyměřena v dozorčím zákoně po-
měrně slušná míra pravomoci. Avšak nedo-
statky školské byly tak značné a rozvoj o-
becného školstyí tak rychlý a veliký, že brzy
nebylo ani jednoho okresu, jemuž by země ne-
doplácela a dnes je zřejmo, že největší díl ná-
kladu na školství národní uložen zemi. Velmi
jasně, podrobně a zcela přehledně nás o tom
přesvědčuje výborné, dosud neoceněné, nově
vyšlé dílo dra. Jos. Mráze: Nállad na veřej-
né školy národní v království Českém a jeho
úhrada. (Zpráva Zemského statist. úřadu, sv.
XIX., seš. 1.). Spis uvádí, že školní okresy vy-
daly na školství v letech 1874—1907 úhrnem
754.264.101 K, (české 445.940.957 K, německé
308,233.144 K). K těmto třem čtvrtinám
miliardy přispěla země téměř dvě m
třetinami
Také o tom, kterak fakticky rozdělenje
náklad na školy národní, důkladně poučuje
řečený spis dra. Mráze. Tak na př. vypoči-
tává, že r. 1907 veškerý náklad na škelství
v Čechách činil 75.592.115 K. Z této summy
zaplatily obce 24.960.797 K. t. j. 33.0292, škol-
ní okresy 5.980.953 K, t. j. 7.91%; země za-
Platila 42,398.902 K. t. j. 56.099%; stát
uhradil všeho všudy 23.674 K čili 0.039% (l) a
z ostatních zdrojů (jako norm. fond, pensijní
fond a p.) vyplynulo 2,227.789 K == 2.95 0.
Poměrně silné je zatížení obcí. Zastaralá
naše zemská legislativa dávno již nepostačuje
kypícím kulturním potřebám moderní dobya
nutné reformy jsou tak naléhavé a očividné.
že není lze vyčkávati, až zemské zákonodár-
Mráz
svatý . XIX
Platil
Čechy
Nállad
789 K
10
article
OBRA,
OBRA,
ství je zrealisuje. Nezbývá tudíž obcímn než
aby vedle povinných, ze zákona dovozených
nákladů ukládala si také břímě dobrovolné;
jako jsou na př. přídavky drahotní, osobní.
příbytečné, vydržování pomocných ústavů
tříd a p. v. Že i tím vším splněna jest jen po-
měrně malá část nároku, jaký činí moderní
doba a kulturní potřeba, jest arci samozřejmo.
I vnucuje se při této jubilejní vzpomínce přá-
ní, aby obcím bylo uleveno aspoň tak, že by
slušnou část nákladu školního s jejich beder
převzala země, aby jim bylo umožněno inten-
sivněji vyhovovati specialním kulturním
školským potřebám místním, pro něž nyní
není dost prostředků. Snad by nejlépe se ho-
dilo, aby novým zákonem zemským převzaty
byly měšťanské školy v náklad zemský. Tím
by se nejen obcím ulevilo, ale prospělo by se
i organisaci měšťanských škol, jež by, opro-
štěny dosavadních značných obtíží zařizova-
cích, mohly se rozvinouti ve všeobecný útva
postupně všemu příslušnému žactvu dostupný
Obr
11
article
Přestávajícž zatím na této zmínce o zá-
konu náklad vém, vzpomeňme ještě současně
vydaného kona, kterým organisování byli
orgánové dozírající nad školami t. j. místní.
okresní a zemská školní rada. Dozorčí tento
zákon v podstatě své dosud platný, je velmí
důležitý a směrodatný pro vnitřní život, ráz,
směr i pokrok našeho školství. Bohužel také
tento zákon vznikl bez činné účasti našich
českých splnomocněnců. Ve velikém zápase
státoprávním, v době trpného odporu, politi-
ckého a národního nadšení, v době rodícího
se spolkového ruchu nebyla otázka organi-
sace školské v popředí našich zájmů. Doba
přinesla, že odpíralo se politickému a národ-
nímu nepříteli ve všem a tedy i v reformách
školských. Proti duchu národních dějin octla
se tehdáž česká politika pod vlivem zpátečni-
ckým a nerozeznávalo se, že nejsou to jen
důvody samosprávné a státoprávní, které od-
mítají spoluúčast na vytvoření nové školské
organisace, ale že se tu také uplatňovaly tou-
hy reakčních vůdců, pořád doufajících, ž
škola se navrátí do jejich vlivu a moci.
Přestávajícž
12
article
Zajisté jinak by upraven byl zákon do-
zorčí, kdyby o něm byli mohli rozhodovati
naši autonomisté, kterým byly po ruce ideové
podněty českého učitelstva, osnujícího tehdy
reformy školské v duchu Komenského a kteři
v českých městech projevili tehdy i potom
dost pochopeni a obětavosti pro národní škol-
ství. Velmi výhodně dalo se využíti základ-
ního trojstupňového dozoru nad školami ve
smyslu samosprávném. Tento systém trojího
dozoru t. j. místního, okresního a zemského.
chová v sobě mocný podnět, aby učinil škol-
ství předmětem péče a zájmu všech vrste
sociálních. Mohlo se ho využíti, aby do škol-
ství vnikaly oživující popudy a ideje ze ži-
vota a potřeb národa, mohl organisován býti
dozor ve smyslu národní a školské odborné
samosprávy, v duchu demokratickém a se stá-
lým zřetelem ku pokroku a kulturním sna-
hám národa.
Leč stalo se, a zákon dozorčí bez naš
účasti vypracovaný již po čtyřicet lot je
platnosti a nebyl ani valně pozměňován, ač-
koliv při svých jinak dobrých stránkách obsa-
huje i ustanovení dávno přežilá.
Podstatně pozměněn byl zákon dozorči
jen novelou ze dne 24. června 1890, kdy uplat-
nila se aspoň do jisté míry zásada, že škol-
ství je také záležitostí národnostní. Je všal
třeba ještě silné reformy, má-li zásada ná-
rodní autonomie ve všech orgánech dozor-
čích spravedlivě býti provedena a nemá-l
naše školství menšinové nadále ohrožováno
býti zlovůlí národního odpůrce.
Komenský
národní školaství
13
article
Také složení úřadů dozíracích žádá re-
víse a změny. Vliv státu je upřílišněn a pře-
devším v zemské školní radě potřebno je
větší zastoupení samosprávy, učitelstva
skutečných zástupců národností. Věru ku po-
divu, jak nejhůře opatřena právy země, kteráž
přes všechny obrovské oběti není ani s to, aby
svým nárokům zjednala průchodu oproti ne-
poměrnému počtu zástupců státní moci. Vůbe
stát, který nejméně na školství přispívá, ovlá-
dá školství skoro výhradně dozorem, sprá-
vou, agendou, kdežto země, nejpoplatnější či-
nitel, je oproti němu pravou Popelkou.
Také naprosto nedostatečně ve všech
úřadech dozorčích zastoupeno je učitelstvo-
Systém jmenování učitelských zástupců vlá-
dou a virilistů je dávno již přežitkem a nutno
stanoviti, aby zástupci učitelstva vesměs byl
voleni. Také je potřebno odstraniti zastaralé
ustanovení o vládním potvrzování volených
členů. I zastoupení církví a právo virilistů.
největších poplatníků, žádá nutně revíse s
zřetelem k vlastnímu významu a účelu školy.
14
article
Rovněž stanovení kompetence dozorčíc
úřadů třeba opraviti, aby více než dosu
uplatňovala se odborná samospráva učitelů
inteligentních zástupců oněch socíálních tříd
které mají v pokroku a rázu školství voje
zvláštní zájmy. Ježto pak kultura školská za
uplynulých čtyřicet let vysoko vyspěla a vy-
žaduje speciálních, odborných znalostí a zku-
šenosti, je potřebí, aby dozorčím sborům ve
všech třech stupních byly k ruce iníciatívní
poradné sbory neodvísle volených odborniků
Ano, celé množství reformních námětů
vynořuje se, vzpomeneme-li, že tak vlivny
směrodatný školský činitel, jakým je zemský
zákon o dozoru, trčí takořka nezměněn po
velikou dobu čtyř desetiletí do moderní doby.
Bude již tolik porozumění pro školu, že
uvolní se cesta, aby konečně mohl sněm při-
kročiti k žádoucí reformě v duchu doby a se
zřetelem k moderním požadavkům a potře-
bám národní školy?
F. V. Moravec.
F V Moravec
národní škola
16
article
O minerálních vodách českých.
O minerálních vodách českých.
Vody, v přírodě se vyskytující, ať v korytu
řek plynoucí, ať proudem horských bystřin se
řítící, ať ve studánkách se zrcadlící — nejsou
nikdy prosty jistého obsahu látek pevných i
plynných. Avšak množství toto je zcela nepa-
trné, tak že nemá valného vlivu na barvu,
chuť, zápach i hutnost těchto vod. Vodamí po-
měrně „nejčístšimi“ jsou v přírodě ony, jež
spadávají deštěm nebo sněhem. Vody zúplna
čisté, aneb aspoň skoro zúplna čisté docilujeme
výhradně jenom destilací, známou to všeobec-
ně procedurou. Naproti tomu vodami mine-
rálními nazýváme ony, jež obsahují z nač-
nějši množství buď pevných — jež však
v nich naprosto rozpuštěny a tak pouhým
okem neviditelny bývají — neb i plynný ch
součástek. Vedle toho nazýváme tak i ony
vody, jež vyznačují se teplotou, obyčejné
vody naše značně převyšující. Jakmile
složení vod minerálních je druhu takového, že
jich účelně k léčbě těch kterých onemocnění
upotřebiti lze, mají nárok na pojmenování vod
léčebních, ač v nejširším slova smyslu každá
voda vůbec léčební jest. Neboť upotřebujeme-li
ji k obkladům, k omývání, ke koupelím atd.,
sledujeme tím jistý léčební, neb aspoň zdravot-
ni cíl, v němž i voda obyčejná hraje úlohu za-
jisté důležitou. Avšak v užším slova smyslu
podvolíme se běžnému pojímání věci tak, že
vodami léčebními nazývati budeme vody
minerální; účelu léčebního dosaženo býti
může jednak vnitřním jich podáváním —
pitím — jednak procedurami z evnější-
mi, jako jsou střiky, sprchy, obklady, kou-
pele, inhalace, kloktání, omývání. Dnešní člá-
nek pojednat míní zatím jen o léčbě pitné.
17
article
Pojednání o léčbě způsoby vnějšími, svrchu
zmíněnými, reservováno jest na dobu pozdější
Přistupmež tedy již k věci samél
Vody minerální jsou přero zmanité.
Záleží na tom, v jaké hloubce země, jakými
jejími útvary a vrstvami protékají a jakou
schopnost mají těmto útvarům zemským urvati
tu kterou součástku a „vliti“ ji do svého ob-
sahu. Záleží dále zajisté i na tom, jak dlouhá
je cesta, kterou ona spodní voda konati musí.
než podaří se jí prodrati se k povrchu zem-
skému. Záleží konečně i na prostředí, v jakém
vody na povrch vyvěrají: je-li čisté, či snad
plyny nějakými naplněné atd., jež pak do vod
těchto snadno vnikati mohou. Až do dneška
uhájila ve věci této platnost svou věta Starého
Plini a, že jsou toho druhu a rázu jako země.
kterými protékají. Pevné součástky v
nich jsou velmi různé. Nejčastěji bývají to:
1. Soli alkalické (zásadite)
zemité. Základními jednotkami jejich jsou
soda, draslo, vápno, magnesie, baryt a lithium.
Na ně pak vázány jsou různé kyseliny: uhli-
čitá, sírová, bórová, fosforová.
2. Soli kovů, z nichž úlohu vůdčí maj
železo, arsen, vedle toho v podružné míře také
ještě mangan a strontian.
3. Dále sloučeniny jodu, bromu.
chlóru, fluoru, síry.
Starý Plini
18
article
Dle tohoto chemického obsahu vod miner
dělíme je v několik základních skupin
Prvou skupinu tvoří vody sla ne
ísolné), jichž hlavní součásti je sůl kuchyňská
Druhou skupinu tvoří ky s el ky
alkalické. Podstatná součást jejich kyse
lina uhličitá a zásadité soli.
Do třetí skupiny náležejí kyselk
alkalicko-muriatick é. Podstatné sou
části: sůl kuchyňská, zásadité soli, kys. uhli-
čitá.
Do čtvrté skupiny zařaděny jso
vody hořk é. Podstatné součásti síran hořeč-
natý a sodnatý.
Do páté skupiny čítáme vody s ír-
né, obsahující sírovodík a rozličné sloučeniny
V šesté skupině uváděny jsou vody
železité, jichž hlavní součástí je železo.-
Dosedméskupiny náležejí vody ze
mité, jejichž hlav. součástí je v á p n o a slou-
čeniny jeho.
Do osmé skupiny zařaditi jest po
sléze tak zvané thermy, jež nevykazují nija-
kých zvláštních součástek chemických ani pev-
ných ani plynných, ale za to vyznačují se v yš-
šími teplotami
Roztřídění toto zavedl prof. Ki s c h. Shle-
dáme se však i s rozdělením jiným, jež všal
v podstatě od roztřídění tohoto mnoho líšiti se
nemůže. Pro populární pojednání, jakým chce
býti článek tento, postačí k informaci čtenář-
stva rozdělení toto zajisté zúplna.
Minerální vody slouží k účinné léčbě růz-
ných chorob. Přehlédneme-li i jen zcela zběžně
součástky v nich se nacházející, přesvědčíme
se, že u velké většině nacházejí se též v naší
farmakologii, v nauce to o lécích, jejich
skladbě a předpisování. Ať již posuzujeme tu
kterou minerální vodu buď dle souhrn-
ného množství léčebních její součástek, bud
dle některé určité hlavní součástky její,
vždy shledáme, že v ohledu léčebním přísluší
jim význam veliký, jak z četných již zku-
šeností od pradávna se datujících je nesporně
dokázáno.
ki
19
article
Jak záleží na vniterním obsahu vodý samé.
tak obdobně záleží ovšem i na množstvi
jejím, které k piti ordinujeme. Jsouť vody.
jichž vypíti můžeme bezzávadně množství
značné — ba naopak právě v tom zvýšeném
množství smysl a účin její léčební spočívá —
naopak zase jsou vody, při nichž se stanovenim
množství radno býti velice opatrnými; jisté
plus mohlo by tu spíše uškoditi nežli pro-
spěti! Rozumí se samo sebou, že na váhu padá
dále i ráz choroby, i její trvání, i celková kon-
strukce onemocnělého organismu, otužilost
nebo schoulostivělost jeho — vůbec všechny
momenty, jichž i jinak vždy co nejpečlivěji
dbáti jest. Jinak máme však i poměrně „ slabéo
miner. vody, jež píti můžeme skoro vždy beze
všeho škodného účinku a jež zvláště tam všeho
doporučení hodny jsou, kde obyčejná voda pit-
ná není zrovna z nejlepších, obzvláště kde po-
dezřelá jest obsahem zárodků choroboplod-
Tam přirozená péče o zdraví naše přímo
káže nepíti vod takových a věnovati zato
všechnu pozornost vodám minerálním.
Je celá řada chorob, jež vodami minerál-
ními léčiti můžeme. Ovšem nebývají snad j e
ony samy tím výhradným a spasným lékem
nýbrž jest je posuzovati jako jeden z článků
řetěze ostatních prostředků léčebních, a ne-
jednou bývá právě tento článek n ej dů l e zi
síry.
20
article
ných.
tější. Kde, kdy, kolik, jak a jaké vody míner
píti, o tom učí nás tak řečená balneolo-
gie, resp. balneotherapie, kteráž prá-
vě je naukou, jak rozličná mínerální zřídla na
organismus léčivě působí, přihlížejíc současně
i ke všem ostatním léčebním prostředkům při-
rozeným (vodoléčbě, inhalacím, elektroléčbě).
ke klimatu i k diaetetice. Odtud právě dovi-
dáme se, a zkušenosti lékařské potvrzují to
takřka denně, že vody minerální mají neoby-
čejně příznivý vliv na úspěšný průběh četných
vleklých chorob a chorobných stavů, jehož ni-
kterak nelze podceňovati.
Jsou to především:
1. Poruchy výživy — výměny látek
a) chudokrevnost, chlorosa (blednička)
těžká rekonvalescence;
b) krtičnatost (serofulosa);
c) vleklá ztučnělost
d) dna (podagra, pakostnice)
e) diabetes (cukrovka)-
f) křivice (rhachitis):
g) lues (příjice).
2. Choroby ústrojů zažívacíc
a) chron. katarrh žalud., nechutenství
vředy žaludeční;
b) chron. katarrh střev, zácpa i průjmy
c) nemoci jater a žlučníku;
d) chron. zduřeniny sleziny.
3. Choroby dýchadel.
a) katarrhy nosu, hltanu, hrtanu, trubic
b) tuberkulosa vleklá;
c) rozedma (emfysem) plic a s ní spojená
dýchavičnost (asthma).
4. Choroby srdceacévkrevních
a) zduření a zvětšení (rozšíření) srdce;
b) choroby srdeč. svalu;
) choroby chlopní srdečních
d) srdeč. neurosy, skornatění cév (arte
riosclerosa).
5. Choroby soustavy čivní (ner
vové).
a) překrvení mozku
b) obrny (po těžkých ztrátách krve
těžkých nemocech):
c) nem. míchy a její blan;
d) bolesti neuralg., stavy křečovité;
e) neurasthenie (nervosa), hysterie, hypo
chondrie, posunčina (chores).
21
article
6. Choroby ústrojůmočovýc h.
a) katarrh měchýře močového a pánv
ledvinné;
b) kámen měchýřový a ledvinný:
c) chron. zánět ledvin.
7. Choroby ústrojů pohlavních
muž. (impotence] a ženských.
a) vleklý zánět dělohy a nitroblány dě
ložní;
b) exsudáty mimoděložní;
c) nádory dělohy i vaječníku
d) nepravidelná čmýra, náklonnost k po-
tratům, neplodnost.
8. Choroby svalů a kloubů.
a) chron. rheumatismus svalový a kloubní
b) chorobné stavy po těžkých úrazech
těchto úistrojů.
9. Různé choroby kožní.
10. Choroby oční a ušní.
Z přehledu tohoto vysvítá, jak velikáje
řada chorob, při nichž vody minerální jsou bud
jedním z hlavních, anebo alespoň z podruž-
ných prostředků léčebních. Všimneme-li si pak
blíže a ještě jednou oněch chemických součá-
stek, jimiž ty či ony miner. vody se vyzname-
návají, seznáme, že české vody takové — po
různých oblastech a na přerozmanitých místech
vlasti českoslovanské se nacházetící — obsa-
hují až na některé malé výjimky (vody solně)
takřka šmahem všechny ony látky léčební.
Mámeť své výborné české kyselky alkalické.
alkalicko-muriatické, vody hořké, sírné, žele-
zité, zemité, i svou thermu (Tejlice u Hranic).
Tejlice u Hranice
22
article
Tak postaráno jest již přírodou samon o blaho
přečetných pacientů, kteříž doma, mezi svými,
napíti se mohou pozdravujícího a osvěžujícího
doušku, jejž skýtají jim naše české vody mine-
rální. Nechceme a nesmíme býti jednostran-
nými, jednostranně upiatými, neboť nestačí-li
tomu kterému nemocnému naše vlastní voda
minerální, pak je povinností podati mu k ústům
jen takovou, byť i cizí, jaká mu pozdra-
vení a úlevu poskytnouti může. To je svědo-
mité, poctivé, bumanní! Toť ethika, toť prostý
příkaz lásky k bližnímu! Avšak naproti tomu:
vystačíme-li se svými českými vodami na če-
ských stolech u českých pacientů, pak je to
mrhání českými penězi a podporování cizího.
přečasto nám krajně nepřátelského kapitálu,
obracime-li v potřebách takových zraky své
po vodách cizích, České lázeňství vůbec a ex-
port vod našich minerálních zvláště je jedním
z nejmladších našich podniků průmyslových
Ke svému vývinu a rozvoji potřebuje času, pe-
něz, podpory a hlavně porozumění u če-
ských konsumentů. Dostaví-li se toto poroz-
umění, tento zájem, není obavy, že vyšíne
se záhy ke slušné výši, bude vzpruhou k dal-
šímu podnikání a v brzku dostaví se zajisté
úspěchy finanční. Dnes ještě jsme na počátku
dráhy té! Počátek ten spočívá však na základě
pevném, a bude-li popoháněn v před rukam
silnýma a neehroženýma, i nezalekne-li se čá-
stečných a dočasných sem tam neúspěchů, bu-
dou i konce dobré! Porozumění, podpory.
doporučování — zvláště se strany lékařstv
českého — je však k tomu nezbytně třeba.
23
article
Ale nepochybujeme, že se to vše dostaví, že
to přjde — neboť věc v pravdě dobr á do-
znala a doznává u krajanů podpory vždy.
dozná ji tedy, bohdá, i v oboru tomtol
Minerální vody české možno píti buď i
zřídla samotna i „po domácku“ z lahví, nebo
pouze u zřídla, nebo pouze z lahví. Probéřeme
stručně ty nejhlavnější, doufajíce, že poslou-
žíme tím do jisté míry i k většímu a hojnějšímu
jich odbytu, jak toho poctivě zasluhují. Vez-
meme je dle pořadu abecedního.
Běloveská kyselka Ida. Vyvěrá
v hezoučkých lázních českých Bělovsi
Náchoda. Vedle Idy nachází se tam ještě zří-
dlo J akubov o. Hlavními součástkami jejich
jsou kyselina uhličitá, dvojuhličitan železnatý
a manganatý, dvojuhličitan vápenatý a hořeě
Ida
český Běloves Náchod
24
article
natý, lithium a j. Profesor dr. K. Chodoun-
ský uvádí je ve své knize mezi alkalickými
prameny prostými a co do účinku léčebního
klade je na roveň i s Krondorfkou i Kv-
sibelkou. Hodí se při chron. katarrhu ža-
ludku, střev a dýchadel, při chorobách dna-
vých, kamíncích močových a žlučových, cu-
krovce, tučnatosti a záepě. Posloužiti může
též jako výborná voda stolní. Piti může se jed-
nak v saisoně lázeňské v Bělovsí samotné —
saisona trvá od května do konce září — jed-
nak z láhví, jež plněny jsou pod dozorem lé-
kařským a přiváděny tak do obchodu. Jako
jiné vody minerální, lze i Idu píti buď samot-
nu, nebo s mlékem, ovocnými šťávami, vínem
atd. Chuť Idy je lahodná, občerstvující a po-
svěžující. K dostání v lékárnách, drogueriích,
větších obchodech.
Bechyně u Tábora. Minerální voda
z pramene Karlova obsahuje hlavně železo,
arsen a lithium. Dle toho účinkuje také úspěš-
ně při křivici, chudokrevnosti, bledničce, re-
konvalescenci, poruchách výměny látek, jakož
i při exsudátech a chorobách ledvin i ústrojů
močových. Pije se přímo u pramene v době
lázeňské saisony — od května do konce září
— do obchodu (v láhvích) nepřichází.
Ida
Karlův
Chodouny
Běloves
Bechyně
Tábor
25
article
Luhačovice namoravském Slo-
vácku. Mají pět pitných pramenů, jež nazý-
vají se: Vincentka, Amandka, Janov-
ka, Alojska, Ottovka. Kúra pitná koná
se v saisoně lázeňské přímo u zřídel samot-
ných, jinak však celoročně přicházejí vody tv-
to do obchodu v lahvích, plněných pod dozo-
rem lékařským. Vody luhačovské jsou k y s el-
kami alkalicko-muriatickými, což
značí, že hlavními součástkami jejich jsou ky-
selina uhličitá, sůl kuchyňská a dvojuhličitan
sodnatý. Vedle toho nacházíme v nich brom,
jod, sloučeniny lithia, vápna, železa, kyselinu
bórovou (zejména v Janovce) atd. Vody jsou
absolutně čisté, čiré, hojně perlící, chuti pří-
jemně slané, v pravdě osvěžující. Dle obsahu
svého hodí se výborně při léčbě dny, otylosti,
kaménků, některých chorob srdečních, ka-
tarrhech nosních, krčních, trubicových, žalu-
lečních, exsudátech, skrofulose, chorobách žen-
ských, cukrovce, chorobách nervových a v re-
konvalescenci. Ředitelství lázní zařídilo jakv
Praze, tak skoro ve všech městech českých
sklady těchto vod, kde je vždy, za každého
ročního počasí úplně čerstvé obdržeti lze. Také
k dostání jsou v lékárnách a větších dro-
gueriích.
Ostrov u Brandýsa n. L. Minerální
voda ostrovská obsahuje hlavně kyselinu uhli-
čitou a železo: uznána jest výnosem c. k. mí-
stodržitelství českého vodou léčebnou a hodí
se ku pití při skrofulose (krtičnatosti), dně,
rheumatismech, chudokrevnosti, chorobách
ženských, slabostech nervových. Pije se pouze
u zřídla na místě samém — do obchodu ne-
přichází.
Vincentka
Luhačovice
St
Janov
Alojsko
Ottovka
Praha
Ostrov
Brandýs
26
article
Poděbrady. Dle roztřídění prof. Mla-
dějovského patří minerální vody p oděbr ad-
ské mezi prosté kyselky zásadité, obsahujíce
jednak kyselinu uhličitou, jednak dvojuhličitan
sodnatý ve značnějším množství. Vedle toho
poukázati jest ještě na uhličitan lithnatý v nich
se nacházející. Látek „pevných“ je v nich málo.
Chuti jsou příjemně kyselé, zvláště při čer-
stvém načerpání, a posvěžující. Píti možno iu
zřídel samotných, jež přístupna jsou po celý
rok, i z lahví, jež přicházejí do obchodu. Účin-
kují úspěšně při poruchách výměny látek —
dně, cukrovce, bledničce — kaméncích,
rheumatismech, otylosti, písečnatosti moče
atd. K dostání též v lékárnách a drogueriích.
profesor
Ml
Poděbrady
27
article
Suchá Loza u Brodu Uherského na
Moravě. Dle rozboru prof. Kabrhela v Pra-
ze podobá se složením svým vodám bílin-
ské a selternské, majíc však nad ně větší
obsah lithia a bóru a jsouc i co do chuti pří-
jemnější. Přichází do obchodu v lahvích, jež
však nutno chovati v leže a ve studenu. D
se dobře míchati též s vínem a ovocnými šťá-
vami, při čemž značně šumí. Hodí se úspěšně
pro nemocné, stížené dnou, pískem a kaménky
močovými, katarrhy ústrojů močových i choro-
bami ústrojů močovodných. Taktéž při haema-
turiích (krvavá moč) jakéhokoli druhu a pů-
vodu.
šaratice u Brna. Jsou to „hořké“ vody
prvého řádu. Obsahují hlavně síran sodnatý a
síran hořečnatý vedle síranu vápenatéhoa
uhličitanu hořečnatého. Složením svým odpo-
vídají nejlepším hořkým vodám uherským! —
Úspěšně působí při vleklé zácpě, žloutence,
vředech žaludečních i střevních, vodnatelno-
sti v zápětí zduření jater a chlopenních vad
srdce, též i při zánětu ledvin (po spále), náva-
lech krve ke hlavě a „zlaté žíle“. V lahvích
přicházejí do obchodu a lze je obdržeti nejen
v lékárnách a drogueriích, nýbrž i v obchodech
se zbožím koloniálním (na venkově). Šar a-
tice je bez odporu jedním z nejlepších přiro-
zených projímadel.
profesor
Kabrhel
Šar
Loza u Brod
Morava
Brno
28
article
Teplice u Hranic na Moravě. Vody te-
plické, vyvěrající ze tří pramenů, patří mezi
kyselky alkalicko-zemité s hojným
obsahem železa. Vyznamenávají se též vyšší
teplotou, takže voda tato jest až 22° C teplá.
Účinkují spolehlivě při chorobách krve, vý-
živy, krtičnatosti, dně, nechutenství, obzvlušt
při chronických katarrhech střev se silnými
průjmy spojených, chorobách jater, žlučníku
a katarrhech měchýře močového. Piti lze jich
pouze u zřídel samotných, ježto do obchodu
nepřicházejí.
Toušeň u Čelakovic. Voda toušeňská.
bohatá solemi železa, těšila se již v dávné
historii dobré pověsti, kterou uhájila i v do-
bách přítomných. Účinkujíc dobře zejména při
poruchách výměny látek, dně, bledničce, cu-
krovce, celkové slabosti tělesné, krtičnatosti
atd., je zároveň lahodným a velmi občerstvu-
jícím nápojem.—
Toušení končí řada míst zřídelních v obla-
sti českoslovanské, léčebně známých i proslu-
lých. Znovu podotknouti jest, že ve článku
tomto poukazováno bylo výhradně k českým
vodám minerálním takovým, jež k léčbě pitné
se hodí a doporučují. Jeť i jinak hojné množ-
Teplice
Hranice
Morava
Toušeň
Čelakovice