2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. února 1907. Číslo 41.
4
article
lány a rozpočet řádně projednán, takže bude Ize
odročiti sněm se zřetelem na velikonoční svátky až
na 23. březen.
Konec obstrukce na sněmě chorvatském.
Ze Záhřeba, 9. února. (K. k.) O odstranění ob
strukce z chorvatského sněmu byla vydána dnes
večer tato úřadní zpráva: Na opětnou žádost něko-
lika členů strany Starčevičovy a členů chorvatsko-
srbské koalice byl nalezen prostřednictvím vlády
způsob, jímž bude obstrukče v chorvatském zemském
sněmu zastavena, aniž byla mezi stranami učiněna
zvláštní úmluva. V podrobném rokorání vytkne každá
strana své stanovisko.
Z Balkánu.
Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Náčelník zvláštní
tajné dvorní policie, Fehim paša, jenž je ve vyše-
třování na zakročení německé vlády, nezúčastnil se
dnešního selamliku, ač jindy býval vždy na blízku
sultána. Je to příznakem, že jeho domácí vazba
vyšetřování jest opravdové.
Starčevičův
Záhřeb
Balkán
Cařihrad
Fehim paša
5
article
Italská sněmovna.
Z Říma, 9. února. (K. k.) Za rokování o rozpočtu
ministerstva vnitra pronesl ministerský předseda G io-
bitti, odpovídaje na projevy několika řečníků, účln-
nou, hlučnou pochvalou často přerušovanou řeč. Ke
konci promluvil o zasahování vlády do sporů mez
kapitálem a praci a prohlásil, že nesmí býti vládou
jedné třídy a nesmi nadežovati ve sporu některé
z těchto stran. Smí pouze tehdy býti prostřednící
bude-li stranami vyzvána. Bude-li však chrániti kdy
kapitál, potom bude chrániti též svobodu práce a ne-
zapomene, že právo dělníkovo, jenž chce pracovat
a jako živítel rodiny chce poskytnouti svým dětem
chleba, vyvažuje právo všech dělníků, chtějících stáv
kovati. (Souhlas.) Neboť právo na práci jest rovně
tak posvátným jako právo na život. (Pochvala)
Spory nebyfy by tak prudké a citelné, kdyby se
podněcovatelé ke stávce řídili výhradně pravým bla-
hem dělnictva a kdyby dělnictvu bylo úsporami
umožněno klásti účinný odpor. Všichní přejemesi
upřímné shody mezi zaměstnavaleli a dělníky, nebot
pak nastala by doba pokroku a míru. (Bouřlivá po-
chvala.) Ministerskému předsedovi se blahopřeje.
Schůze byla na to skončena.
Cesta anglického krále.
Z Paříže, 9. února. (K. k.) Anglický král s choti
opustil Paříž o půl 12. hod. polední. Na rozloučenou
dostavili se na nádraží zástupce presídenta Falliěresa
a ministr Pichon.
Pichon
Řím
Paříž
G io
cesta anglický král
6
article
Církev a slát ve Francil.
Z Paříže, 9. února. (K. k.) Lyonský arcibiskup
vyřkl klatbu na chrám sv. Jiří pro duchovníš i věřící,
poněvadž kostel ten se svolením faráře Couliera
zvolilo si za sídlo náboženské sdružení.
Dva politické projevy.
Z Belfastu, 9. února. (K. k) President obchod-
ního úřadu Lloyd-George prohlásil včera večei
o veřejném projevu liberálů, že z přesvědčení přeje
samosptávě. Dáli se Irsku ve všech jeho domácích
záležitostech, musí zacbovali se svrchovaná moc řiš
ského parlamentu. Nynější vláda nepodá zajistě žádné
předlohy, jež by byla jen dost málo na újmu parla-
mentní svrchovanosti. Směšno, pomýšlí-li někdov na
rozluku, aneb ji žádá. Byla by na škodu zájmům
Irska nebo Irčanů a lidstvu.
Projev minul bez nepokojů, ač Belfast je střa-
dištěm irského unionismu. Z obavy před nepokoji
bylo vojsko pohotově.
Lloyd George je první liberální ministr, jenž po
30 letech v Belfastu mluvil.
Z Londýna, 9. února. (K. k.) Sir Lawson
Walton prohlásil v rozmluvé o své čivrteční
leedské řeči, že je zeela ústavním, dovolává li s
vláda koruny, aby krotila horní sněmovnu.
Po úradě s korunou musí dovolávati se lidu; avšak
již naděje, že koruna provedu hromadné jmenování
peerů, nebo obmezl právomoc horní sněmovny, stačí
snad. aby uskutečnila se žádouci reforma.
Sir Lawson Walton prohlásil totiž v Leedsu o
horní sněmovně, že vláda nedá zastrašiti se výhrůž-
kami s podá předlohy, jež obyvatelstvo od ní oče-
kává. Zamitne-li je horní sněmovna, učiní tak na
svou újmu.
Jiří
Coulier
Lloyd
George
Lloyd George
Lawson
Paříž
Belfast
Irsko
Irčan
Londýn
Leeds
horní sněmovna
7
article
Holandský parlament.
Z Haagu, 9. února. (K. k.) První sněmovna za-
mítla potřídenním rokování vojenský
rozpočet. poněvadž ministr vojenství zrušil pro-
dlouženou službu miličního vojska, jež má se konati
po pivních cvičeních. Proti tomuto opatření bylo
prudce brojeno. Několik řečníků prohlásilo, že opa-
tření to poškozuje vojenského ducha i hodnotu ar
mády, jest nebezpečným zachování klidu a pořádku
v zemi a ochraně hranic pro případ mobilisace.
Nepokoje v Persii.
Z Teheranu, 9. února. (K. k.) Reuterova kancelář
sděluje: Protivládní agitátoři horlivě pracují. Lid je
nespokojen, poněvadž vláda, jak se zdá, není ochotna
podporovati parlament. V Tabrisu vypukly nepokoje,
tak že bylo třeba zavříti bazary. Poslanci za Tabris,
kteří právě do Teheranu přibyli, prohlašují, že není
přičiny k obavám. Hnutí je prý namířeno proti mi-
nistrům a proti politickému vlivu cizinců, nikoli
však proti šachovi a proti Evropanům.
Činské námořnictvo.
Z Londýna, 9. února. (K. k.) Dle šanchajské
zprávy »Tiibuny« čínská vláda bodlá postaviti čtyři
loďstva s příslušnými lodními stanicemi. Ziídí se
ihned námořní akademie v Tjencsině a j. námořní
školy, v nichž angličli a japonští instruktoři budou
vychovávati důstojníky pro nově vojenské loďstvo
Šsoly budou prý vyhovovati v každém ohledu poža-
davkům nové doby.
Evropan
Haag
Persie
Teheran
Londýn
Reuterův
Lido
8
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Celní a obchodní konference.
Z Vídně, 9. února. »N. F. P.« sděluje
Celní a obchodní konference pokračovala dnes
ve svých poradách. Byly věnovány výhradné
obchodní smlouvě s Rumunskem. Zejtra bude
látka zpracována a potom budou co nejdřive
zahájeny porady s rumunskými delegáty. Práce
celní a obchodní konference budou věnovány
vyjednávání se Srbskem. Celní a obchodní konfe-
rence nezabývala se dosud konečným vyřízením
poslední srbské noty, jakkoli obsah její členům
jest asi již znám. V ponděli konati se budou
porady administrativního rázu. V druhé poloviei
přištího týdne bude se pravděpodobně konati
opětná porada konference a potom také nadejde
doba, aby uvažovalo se o stanovisku Rakousko-
Uherska v otázce obchodní smlouvy se Srbskem.
Meritorně není dosud rozhodnuta otázka, zdal
na základě poslední srbské noty porady o smlouvě
se Srbskem mohou býti započaty, a jaké stano
visko Rakousko Uhersko vzhledem k obchodn
smlouvě se Srbskem zaujme.
Z Bělehradu, 9. února. »N. F. P.« sdě-
luje: Ve vládních kruzích zdejších očekává se,
že po zadáni vypsaných dodávek bude nálada
v Rakousko-Uhersku pro opělné zahájení porad
o smlouvu obchodní se Srbskem přiznivější,
protože toto vypsání dodávek bude důkazem,
že rakouský průmysl může počitati s tím, že
Srhsko vezme k němu zřetel.
ne s
Kartel petrolejářský.
Z Vídně, 9. února. »N. F. P.« sděluje
Porady o petrolejářském kartelu nyní intensivně
pokračují. Kdyby ke kartelu nedošlo, zamýšlí se
utvoření bloku z velkých rafinerií a vyzván
malých rafineril, by se k němu připojily.
Vídeň
Rumunsko
Srbsko
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Bělehrad
Srhský
9
article
Dividendy.
Z Pešti, 9. února. (K. k. uh.) V dnešní
schůzi ředitelstva salgo-tarjánských ka-
meno-uhelných dolů byla přednesena loňská roz-
vaha, jež vykazuje čistý zisk 3,459.082 K
Valné hromadě bude navrženo vypláceti d ivi
dend u 32 K.
sko
Nová 4proc. státní renta ruská.
Z Petrohradu, 9. února. (Spb. Ag.) Carský
úkaz nařizuje, aby pro potřeby krajů stížených
nouzí a na úhradu neodkladných mimořádných
výdajů, pojatých do státního rozpočtu, byla vy-
dána za nom. 70 mil. rb. 4proc. státní renta
st. Z Pešti, 9. února. [Zvl. telegram »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 metr. centů
o 2.5 h dráž. Platila za 50 kg: pšenice
tisská 81 kg K 7.90, 80 kg K 7.80, 79 kg
7.70, bibarská 79 kg K 7.60, peštská 80 k
K 7.80, 79.4 kg K 770, 78 kg K 7.55, 76
kg K 7.35, horňácká 77 kg K 7.50, bačská
76 kg K 7.55, tursko bečská 76 kg K 7.55,
lursko-kanižská 77 kg K 7.60, bečkerecká 76
kg. K 7.521: žito (obchod pevný) K 6 35 a
6 60; kukuřice ( 5 h) K 5.05 až 5.15
oves (obehod pevný) K 7.15—7.60; ječm e
K 6.70.
eo etminový obchod byl vzestupný.
K večeru znamenala: pšeniee na duben
1907 K 7 48, na řijen K 7.82; zito na duben
K 6 77; oves na duben K 7.50; kukuř řee
na květen 1907 K 5 24, na červenee K 5.38
řepka na srpen K 12 95.
Sádlo připlácí, po K 146.—; jiné zbož
bez odbytu a změny.
M'r áz.
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 9. února. (Peněžní bursa.) Zá
věrečné smýšlení peněžní bursy slabé.
Obrat akelí 380.000 (830.000).
Kanada Pactlie 180.75 (181.50).
United States Steel Corporman 44/2 (45.—)
9. února 8. února
Cukr (Fatr Muse.) . . . 2s1.
23 ll
Tuky Westeru Steam . . 10.35 10.25
Tuky známka Wilcox . . 10.45 10.35
Platil
Sádlo
M áz
Pactlie 180.75
Fatr
Pešť
Nová
Petrohrad
K 7.80
Nový York
Kanada
Aga
Steel Corporman 44 / 2
Tuka Wester Steam
kg
oves
77
Cukr
Tuka známka Wilcox
10.35
10
article
Káva,
9. února 8. úno-
Rlo čís. 7. . . . .
na únor . . . . . . . 5.70 5.60
na duben . . . . . . 5.75 5.70
Pšenice. e
Z Nového Yorku, 9. února. (Obitní bursa.) Sm
šlení obilní bursy sotva napjaté.
9 února 8. února
sa m
85.75
pohotová .
85.75
na květen . . . . . . 86.50 86.50
na červenee. . . . . . 85, 85 1.
j Kukuřice tnotsnve e
na květen. . . . . . . 5312 537,
53 53
na červenec . . . . . .
na září . . . . . . . .
Petrolej
rafinovaný, kesouor
rafinovaný'standráWiite . 19.2.
Kovr.
9. února
8. února
sát oe vo
Měď. . . . . . 25.—, 25.25 25.—, 25 25
. . . 42.15, 42.20 42.15, 42.2
Železo čís. 2. . . 24. 75, 25.75 24.75, 25.7
Cín
Bavlnar
Z Nov. Yorku, 9. února. (Bavlnářská bursn.
V bavlnových lhůtách bylo vzhledem na liquidaee
smýšlení slabší, zlepšilo se však na konec pod-
půrnými koupěmí hauslerů a závěrek byl stály
9. února 8. února 7. února
pohotová . . . . 11.10 11.10 11.05
na únor . . . . 9.38 9.44 9.31
na březen . . . . 9.46 9.52 9. 39
na květen . . . . 9.62 9.67 9 56
9.86
na říjen
9.92 9.85
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 9. února. Bavlna na duber
10.40 (10.44).
Nový York
York
Nový Orlean
11.10
9.44
11
article
K otázce zřízení zemské pojišťovny
Dle zpráv z posledních dnů předloží zemský v
bor sněmu předlohy na zřízení zemské pojišťovny pro
tři hlavní obory pojišťovací: proti ohni, krupo
bití a pádu dobytka. Nelze popříti, že tímto
rozhodnutím zemského výboru vstupuje otázka tato
rterá byla po tak dlouhou dobu projednávána, do sta
dia nového a jak chceme doufati i rozhodného. Je
nejvýš na čase, aby sněm království českého rozhodl
tuto otázku, která již tolikráte zaklepala na jeh
prány a byvši odložena, vrací se s vehemenci prudě
a prudčí, způsobem, který by odpovídal i jeho důstoj-
nosti i veliké důležitosti předmětu. Nebude proto za
jisté od místa, přihlédneme-li poněknd bliže k otázce
e-li zřízení zemské pojišťovny v nynějším okamžiku
vhodným. Abychom otázku tu správně zodpověděli
třeba objasniti příčiny kolísavosti a neurčitosti, kterou
se vyznamenávalo všechno dosavadní jednání ohledn
pozemštění pojišťování.
Hned z předu musíme zcela rozhodně odmítnout
tvrzení, že zřízení zemské pojišfovny bránily neurov-
nané poměry politické. Jakkoliv nezneuznáváme jist
obtíže, plynoucí z rozbáranostip oměrů těchto, přec
musíme s důrazem prohlásiti, že tak, jako se za těchže
rozháraných poměrů rozřešila tak mnobá iná otázka
hospodářská, zajisté by se bylo podařilo i upravit
otázku zemského pojišťování uspokojivým způsobem.
12
article
kdyby nebylo příčin jiných. Nehledí-li se k jisté před-
pojatosti, kterou sou zaujaty některé strany, zastou
pené na sněmu proti veřejnému pojišťování vůbee
kotví zmíněné příčiny především v dosavadním vývoj
pojišťování soukromého. Známoť, že z n
dostatku Jniciativy veřejné správy v oboru pojišťovacim
těžilo podnikatelství soukromé, a šice především v
oboru pojišťování živelního, jejž ovšem musilo od ko-
řene propracovati: vytvoření jak techniky pojišťovac
tak práva pojišťovacího jsou výsledkem a také předn
zásluhou pojišťování soukromého. Nepřekvapí zajisté
že pojišťovny soukromé mají velice rozsáhlou klien
telu a že odpůrci pojišťoven veřejných vzali si z to-
boto jinak nepopíratelného rozmachu pojišťování sou
rromého podnět k nejvážnější námitce: Mělo se při-
jíti o 70 let dříve; dnešiího dne opanovaly pojišťovny
soukromé pole působnosti a pojišťovna zemská nemůže
se více uplatniti tak, aby byla více než odvážným
pokusem. Přihlédněme k námitce této blíže. Po-
něvadž námitka tato činí se proti zemské pojišťovn
vůbec, třeba, abychom si obeznámili, jak se vyvi-
nuly pojišťovací poměry ve všech oborech, které by
zemská pojišťovna pěstovala.
13
article
Pokud jde o pojištění požárové, vysvitá
ovšem ze statistických výkazů, vydávaných c. k. mini-
sterstvem vnitra, že v království českém jest 80 až8
procent všech budov pojištěno proti ohni a sice z nej-
většího dílu u pojišťoven soukromých; jen menší část
budov tvoří klientelu pojišťoven okresních. Nepojištěno
jest tedy jen asi 15 procent budov.
V oboru pojišťování krupo bitního jest všal
dle týchž výkazů statistických poměr opačný: sotva 10
polních hodnot, podléhajících škodám z krupobití, jest
pojištěno, nepojištěno jest až 90 procent. Jest také
notoricky známo, že pojišťovny soukromé vzdalují se
vždy více pojišťování krupobitního, a sice z příčin,
vězících především v povaze pojišťovacího risika a že
pěstují je jedině potud, pokud jeví se býti vhodným
prostředkem k rozšíření klientely oboru požárového.
Pokud pak jde o pojištění doby tka, tedy
14
article
tento obor pojišťovací není u nás soukromý m
Pojišťovnami vůbec pěstován a sice rovně
z přičin, plynoucích ze zvláštní povahy pojišťovacího
risika
Z toho jde, že námitka, opírající se o dosavadní
vývoj pojištění soukromého může míti do jisté míry
platnost jen v ohoru pojišťování požárového, činí-l
se paušálně, ohledně však zmíněných oborů pojišťova-
cích, vyvěrá patrně jen z neznalosti skutečného vývoje
pojišťování krupobitního a dobytčího.
Ohledně pojišťování požárového nelze ovšem zata
jiti, že by ústav zemský narazil na tuhý boj konku-
renční pojišťoven soukromých a souhlasíme s těmi,že
by věc měla se zcela jinak, kdyby ve vhodném oka-
mžiku se byla zřídila zemská pojišťovna. Bohužel
nelze v ohlodu tomto nepronésti určitý stesk i na sprá-
vu zemskou samu, ovšem nikoliv nynější, která jes
jen dědičkou opomenutí minulých. Jak mohutny
a plně prospěšný zemský ústav pojišťo-
vací mohl by dnes rozvíjeti svou čin-
nost, kdyby v letech sedmdesátých minulého století
kdy tehdejší správa Prvního českého ústavu pojišto-
vacího proti škodám z ohně a krupobití sama zvlášt-
ním podáním zemskému výboru prohlásila, že před-
ní snahou její jest zjednati ústavem
svým pravý základ pro příští zemský
ústav pojišťovací, vystihla tento vhodný oka-
mžik a pracovala pro uskutečnění této idey. Bohužel
zůstal tento ústav do dnes pouhým přáním a také ná-
zory nynější správy tohoto ústavu jsou již poněkud
15
article
Avšak vzdor tomuto omeškání nelze tvrditi, ž
by zemská pojišťovna neměla určitých, důležitých cílů
i v oboru pojištění požárového a že by měla tento
obor vypustiti z oboru své působnosti. Ukázaloť se, ž
vzdor velkému rozmachu soukromých pojišťoven po-
žárových vznikla v poslední době celá řada pojišťoven
místních, zejména okresních, jichž původ sluší vesměe
hledati ve snaze emancipovati poplatnictvo z tísnicího
tlaku pojišťoven soukromých a čeliti jich nad míru
výdělečným záměrům. Vznik a úspěšné trvání těcht
ústavů jest nejen důkazem, že pojišťovací politice po-
jišťoven soukromých se nepodařilo zjednati pojišťová-
ní soukromému v tomto oboru tak pevných základů.
aby nebylo místa pro jinakou úpravu pojištění požá-
rového, ale že pojištění soukromé vykazuje jisté ne-
dostatky a vady, které volají po určitém korrektivu.
V této odstředivé snaze místních činitelů sluší
také hledati existenční podmínku příštího ústavu zem-
ského, jehož účelem bude, aby zjednal jednotlivým
ústavům těmto pevný základ a učinil le způsobilými
plniti svůj účel i v dobách, kdy povinnosti ústar
převyšají nepoměrně přijem z premií pojišťovacích.
16
article
Toho lze dosící správnou úpravou politiky zaj i što
vací se strany zemské pojišťovny, která by poskyto-
vala okresním pojištovnám zajišťéní za tou podmín-
kou, že by si vyhradila určitý vliv na stanovení pre-
miových sazeb a že by ústavy tyto zajišťovaly všechn
risika, tedy nikoliv snad jen nevýhodná. Vedle toho-
musilo by však býti učiněno opatření, aby týž kor-
rektiv proti ústavům soukromým byl zjednán i v těch
okresích, kde dosud pojišťovny okresní zřízeny nejsou
a v nynějším okamžiku z různých příčin, zejména
pro nedostatek způsobilé klientely zřízeny býti ne-
mohou. Tohoto výsledku lze dosíci jedině pojišťová-
ním přímým, které by musilo býti oršem proto
snad pojišťování soukromého. Působnost Zemské po-
jišťovny byla by tedy dvojí: úsav byl by jed-
nak zajištovnou pro pojišťovny míst-
ní, zejména okresní a provozoval by
pojištění přímé tam, kde těchťo pojišťove
není. Politika pojišťovací směřovala by pak k tomu,
aby toto pojištění bylo znenáhla ze zemského ústavu
přeneseno na pojišťovny okresní, jichž postupné zaři-
zování by se podpororalo, tak aby ústav zemský sta
se postupem času v oboru pojištění požárového j en
ústavem zajišťovacím.
17
article
Přiznáváme rádi, že toto rozřešení nelze ovšem
uznati se strany pojišťovaci politiky za idesl úpravy
požárového pojištěni, avšak vzhledem k nynějšímu
vývoji tohoto oboru pojišťovacího a vzhledem k ny
nějšímu zákono lárstru, které nezná ani pojišténí nu-
cené ani ntonopolní, jest tato úprava oboru působnost
příšti zemské pojisťovny jedině možnou. I kdyby ne-
bylo dosaženo jiných výsledků, než že by bylo zabrá
něno jinsk možnému kartelu pojišťoven soukromých.
že by takto byla stanovena mez nemírné jich politice
prémiové, a že by zejména byl odstraněn zlořád ply-
nouci z výstřelků instituce agentů, byl by úspěc
zemského ústavu nepopíratelný.
Ohledně pojišťování krupobitního bylo již pově
děno, že tento obor nejen není výhradnou doménou
pojišťoven soukromých, ale že naopak zemské poji-
šťovně se tu otevírá téměř úplně volné pole pů sob-
nosti. Ústav zemský měl by však i další úkol, aby
ádně upravil itechniku pojišťovací. Neb
zdežto při pojíštění požárovém jest technika pojišto-
vací poměrně dokonalou, odpovídajíc povaze pojišto-
vacího risika, jeví pojištění krupobitní v tomto směru
určité nedostatky, které se vysvětlují tím, že pojištění
soukromé pěstuje tento obor jen mimořádně a víee
méně nahodile. Tato neustálenost dochází k platnosti
zejména při politice tarifové, postrádající dosud ja-
kéhokoliv pevného základu. Totéž platí o vyšetřeni
a odhadu škod.
18
article
Stejně volné pole působnosti obje-
vuje se zemské pojišťovně při pojišťo
vání dobytčím. Neníť tento obor — jak svrchu
již stala se zmínka — pojišťovnami soukromými vů-
bec pěstorán.
Z toho patrno, že námitka odpůrců zemské po
jišťovny, jakoby nynější doba nebyla vhodnou pr
ejí zařízení, jest naprosto lichou.
Námitka druhá týče se finančního bře me-
ne, jež by zřízením tohoto ústavu zemi vzešlo. Ná-
mitka tato činí se ve dvojím směru: ednak, že by
země mussil určiti za všechny závazky ústavu, jed-
nak, že i finanční dotování zemské pojišťovny nen
důvodným.
Námitka prvá jest naprosto lichou, jelikož stano-
vami lze prostě dekretovati, že země nepřijímá mimo
určité příspěvky, které dle stanov ústavu věnuje,
žádných dalších závazků oproti ústavu.
Týž poměr jest u všech dosavad. veř. pojišťoven, ze-
jména u bavorské a dolnorakouské. Námitka druha
jest taktéž zcela bezdůvodna, jelikož věnování určité
dotace nahražuje do jisté miry provozovací kapitál
také slouží k utvořeni reservních fondů. Bez těchto
subsistenčních prostředků neobejde se žádný ústa
pojišťovací vůbec. Uzná-li se proto zřízení zemské p-
jišťovny potřebným, musí býti tato opatřena určitým
kapitálem provozovacím a sice i v tom případě, je-li
zařízena na princípu vzájemnosti. Věnování zemské
dotace jest však tím potřebnější, oč nalehavější jest
úprava zemského pojištění pro ten který obor poji-
šťovací. To platí především o pojištění krupobit-
ním. Nelze pochybovati, že právě pojištění krupo-
bitní pro porahu pojišťovacího risika, jehož vymezení
se úplně vymyká jakékoliv prozíravosti lidské, jsou
výhradně určována neprozkoumatelnými poměry me-
tereologickými, jest podnikem velice riskantním. Právě
20
article
proto také pojíšťovny soukromé pěstují tento obor
21
article
jen výjimečně a proto jest všechno pojišťování krupo-
bitní u nás dosud tak neurovnané a nedostatečné
Příčinou tohoto smutného zjevu jest, že nepodařilo se
dosud zjednati náležitého vyrovnání mezi příspěvky
pojištěnců (prémiové sazby) a povinnostmi pojišťoven,
které v případě větších, zejména katastrofálních škod
nemohou převzatým závazkům dostáti. Tohoto vyrov-
nání lze však dosíci, jestliže zemskému pojišťovacímu
ústavu se poskytne určitý příspěvek za účelem stabilisace
prémiových sazeb, které pak mohou býti upraveny
tak, aby svou levnosti připravovaly půdu pro vše-
obecné pojištění krupobitní. Že země jest povolána
k tomu, aby touto finanční akcí umožnila zdárné
upravení pojišťování krupobitního jde z toho, že země
vůbec jest prvním činitelem, který zasahuje na pro-
spěch poškozených v případě živelních katastrof a ze-
jména krupobitních. Jest proto jen účelno, aby pod-
půrná akce země děla se tak, by vydaných peněz bylo
upotřebeno způsobem, jenž by umožňoval, aby byla
poskytnuta poškozeným krupobitím v každém pří-
padě určitá náhrada utrpěné škody.
22
article
Tohoto účelu lze však dosíci jedině řádnou úpravou
pojištění krupobitního a sice tak, aby zemská peji-
šťovna nebyla v týchž poměrech, jako pojišťovny sou-
kromé, které, jak bylo podotčeno, nejsou s to čeliti
plně nebezpečí převzatého risika. Výsledku toho
možno vzhledem k nynějšímu stavu pojišťovací tech-
níky dosící jedině způsobem, jehož podstata byla
právě naznačena. Co bylo pověděno o povinnosti ze-
mě ohledně povolení příspěvků na úpravu pojišťo ání
krupobitního, platí plnou měrou o povinnosti státu
který rok co rok povoluje značné podpory následkem
škod živelních, zejména krupobitních. Dle oficišlních
výkazů činily tyto podpory v letech 1890—1905 sumu
23
article
6,486.084 K. Kdo zná, jakým způsobem bývá těchto
podpor ze strany poškozených použito, musí uznati.
že tento způsob státní podpory pro pří-
pad živelních pobrom jest nejnerationelnější
a jest nejvýše na čase, aby státní podpora ta byla
poskytována způsobem, který by umožnil řádné upra-
vení krupobitního pojištění. Průměrnou roční výši
eventuálního ročního příspěvku lze zajisté snadno
určiti; rozumí se ovšem, že by pak odpadlo všechno
povolování státních podpor jednotlivcům, což by bylo
nejúčinnějším prostředkem, aby rolnictvo se pojišťo-
valo proti krupobití. Náležité dotování zemské poji-
šťovny krupobitní jest i proto nezbytným, jelikož dá
se očekávati, že pro odpor pojišťoven soukromých asi
stěží nalezne možnost zajístiti určitou část převzatých
risik. Že pak výše eventnálního zemského příspěvku
nemůže býti nikterak na závadu, jde z toho, uváží-l
se jaké finanční oběti přinesla země na př. na stavbu
lokálních drah, jichž důležitost aspoň se vyrovná
úpravě pojišťování krupobitního.
Shrnujeme tedy povšechnou tuto úvahu v závěr
že zřízení zemské pojišťovny pro všechny zmíněne
obory pojišťovací jest nejvýše vhodným a žádoucím
O jednotlivostech celkové úpravy pojednám
příště, jakmile budou známy podrobné návrhy před-
lohy zemského výboru.
24
article
Meteorologická pozorování na rozhledně na Pstřini
Meteorologická pozorování na rozhledně na Pstřini
325 metrů nad mořem.
Dne 8. a 9. února 1907.
9 h. več. 7 h. ráno 2 b. odp.
Tlakoměr.. 734.5 733.5 732.9
Teploměr C. — 3.8 — 3.2 + 08
Vlhko. . . . 91 94
zamra. zamra- pod
+ 08 vlhko
25
article
Obloha . . . čená čená mrakem
Obloha . . . čená čená mrakem
Jv
26
article
Snla větru . slabý mírný mírný
Snla větru . slabý mírný mírný
Teplola nejvyšší ve stínu . . — 1.
Teplota nejvyšší na slunci . . — 1.5
Teplota nejnižší ve stínu . . — 49
Teplota nejnižší při zemi . . — 68
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru v km za hod 202.
Srážky v mm 60.
mm
27
article
Právě vyšel
Právě vyšel
poutavý román JULIA VERNEÁ
Verneá
28
article
Kolcmmesic
Kolcmmesic
v pečlivém překladu J. Bohuslava a s barevným
obrazem od Angela Zeyera na obá ce.
Tato kniha bylaelřvezaK3“-
u nás ale nyníza 50 hal.
V naší sbírce „Dobrodružných románů Julia
Vernea“ vyšly až dosud následující svazky:
II. a III. Tajemný ostrov
IV. a V. Dvacet tisic mil pod mořem.
VI. Plovoucíměsto. Prorazili blokádu.
VII. Kolem měsice-
Přiští týden vyjde: VIII. Zelený paprsek.
Bohuslav
Angel Zeyer
Verne
29
article
Každý svazek je za 50 hal
Každý svazek je za 50 hal
a je vyzdoben skvostným barevným obrazem
akad. maliře Ang. Zeyera.
Kdo si předplatí najednou 10 svazků částkou
K 5.—, dostane jedenáctý svazek
úplně zadarmol
Objednávky přijímá každý knihkupec, jakoži
nakladatel B. Kočí v Praze, Františkovo ná-
3108
břeží č. 14 n.
Staří plsmáci bývali od jakživa Čechové a
ta čest i sláva šla o nich světem, Kniha byla
vzácným pokladem a přecházela jako drahý od-
kaz s otce na syna. V dobách zlých i dobrých
pismo i kronika byla duchovním chlebem, po
němž volají tisícové, a láska ke knize, ke kro-
nice doposnd žije v našem lidu. A hle — dnes
mobou všichni snadno touhu svoji ukojiti. Do-
vršeno jest dílo záslužné a laciné, každému při-
= stupné, oblíbená a dychtivě čtená =
Zeyer
Čecho
Anga
Praha
Františkův ný
31
article
Cesko-moravská kronika
Cesko-moravská kronika
ukoněena jest třeum dnem, jenž právě vyšel
stojí K 3.40, váz. K 4 60.
Cesko
32
article
Úplné tři svazky,
Úplné tři svazky,
vypisující na 1760 stranách dějiny milé naší
vlasti, možno každému zaopatřiti si za lidovou,
levnou cenu
nevázané K 11.—, vázané za K 14.60.
Odběratelě
„Narod. Oboru
použitím peněžních poukázek získávají slevu
plné jedné třetiny.
Nakladatelství B. Kočího v Praze, Františkovo
nábřeží č. 14 n.
Praha
Františkův nábřeží
33
title
(Zasláno)
Ctěný pán, pnn
34
article
Bohumil Mayer
Bohumil Mayer
závod umělecko-truhlářský atd.,
v Praze-ll.,
Štěpánská ul. čís. 629.
Mayer
Praha
štěpánský ulice
35
article
Milerád dosvědčuji Vám, že jsem úplně spokojen
s oběma patentními knihovnami, které jste mné dodal.
Důmyslná konstrukce Vašeho patentu činí možným,
že knihovny pojmou neobyčejné velký počet knih,
které lze vesměs seřaditi tak, že dosaženo jest úplné
přehlednosti a snadné přístupnosti.
Plné chvály zasluhuje také solidnost provedení
vkusnost výpravy.
Dr. Frant. Storch,
c. k. dvorní rada a professor české
univers ty.
2967
ýden a Otta
doktor
František
Storch
Ott
36
article
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty
v Praze tento týden vydané.)
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty
v Praze tento týden vydané.)
Světová knihovna. Č. 568.—569. Hugo
Salus: Pražské i jiné povídky. Přeložil
Zd. Broman. 120 str.
Sova, Lyrtka lásky a života. Skv. váz. . .
de Roberto, Novelly. Skv. váz. . . ..
Brehmův Život zvířat. Třeti, nové pře-
hlédnuté vydání se 1700 obrazy v textu a
122 malov. přílobami. Seš. 156.—157. (Hmrz
a j., seš. 26.—27.) Dokončeni ce-
leho díl a. Drojsešit
Prof. dr. Němec, Vztahy rostlin k vnčjšímu
světu. Seš. 4. (Lidových přednášek univera.
seš. 7.)
Vobornik, Karel Hynek Mácha. Seš. 5.
(České knihovny zábavy a pouč. seš. 143.)
o Velký obrazový týdenník,
Llald Pralld. Číslo 19. s 11 obrazy:. Kal-
voda: Nad údolím. Satra: Slováci na
poli. Friedrich: Na trhu v Jičíné.
Brožík: Rudolf II. mezi svými umělci
(celostranný obraz). Vacátko: Kostelní
okno. Nic. Maas: Podobizna. Dirk
Hals: V rozhovoru. Menši obrazy: Stae-
ger: Dvě vignetty. Podobizny: prof. dr.
Slavík: Sv. Hurban-Vojanský. — Z ob-
sahu slovesného: Kronbaner:
Pýcha Francie. Hašler: Naposled. M.
Calma: Zimní momentky. Khol: Na
substituci. Winter: Panečnice. Bebr:
Piseň trosečníka. Stech: Kohout. A u-
genthaler: Vzpomínka na Zd. Fibicha.
— Zprávy a poznámky. — Na „Zlatou
Prahu“ predplací se čtvrtletně . . . .
s pošt. zásilkou . .
Ott
Hugo Salus
Zdeněk
Broman
Sova
jít Roberta
Brehmův
Třeť
profesor
doktor
Němec
Vobornik
Karel
Hynek
Mácha
Slovák
Friedrich
Brožík
Rudolf II
Vacátko
Kostelný
Dirk Hals
Hašler
M Calma
Khol
Winter
Panečnice
Stech
Fibich
Praha
Č . 568
Kala
Novell
Llald Pralld
Stae
Lyrtka láska
Hmrz
svazek . Hurban
Pýcha Francie
Piseň trosečník
37
article
Samosprávný obzor- Roč. XXIX. čís.1.
Z obsahu: Čim liší se český zákon honeb-
ní od moravského? (dr. Žalud). Estetické
otázky naších měst (dr. Jeřábek). Prakt.
připady z obec. řádu volebního (JUC. Pro-
šek) O reformě pokrač. škol hospodářských
(Slavík) Podpůrné pokladny hasičstva (Teplý)
2 praxe. Směs a j. „Samosprávný obzor
vychází měsičně a předplácí se na půl roku
i poštou . . . .
Světozor, illustr. týdenní kronika. Seš. 17.
S 35 illustr.: Čechové budějovičtí v Kutné
Hoře. Nová škola na Vinohradech. Nový
šach. Absolventi pomolog. školy v Troji.
Perští Princové. Princ Waleský přehlíží an-
glické dobrovolniky. Zemětřesení na Ja-
maice. Dobrodějka lidstva. Válečná loď —
cíl torpedových cvičení. Dcera amerického
millionáře. Krkolomná jízda na bicvklu
v drátěné kouli. 2 měsíce (3 fot.). Ze stepí
Ukrajinských (dvoustr. obraz). Proroctví z
karet. Kdo je větší? (celostr. obraz). Moř-
ské houby (6 obr.). Konec masopustu celo-
stranný obraz). Číslo za . . . . . .
Ctvrtletní předplatné poštou . . . . .
3044
K —.40
K 3.80
K 4.40
Čim
Jeřábek
Čecho
Kutná hoře
Trója
Světozor
Nová škola na Vinohrady
38
article
J. Svoboda.
J Svoboda
39
article
KRASZEWsk
KRASZEWsk
vydání?
41
article
eos
e te n
lnt
or
42
article
Abychom umožnili největší rozšíření spisů
slavného polského romanopisce,
Abychom umožnili největší rozšíření spisů
slavného polského romanopisce,
snížili jsme značně ceny ro-
mánů Kraszewského, nákla-
dem naším vydaných,
i lze nyní zakoupiti tato díla:
Kraszewský
43
article
CHATA ZA VSÍ,
CHATA ZA VSÍ,
román, 496
tran
román, 322
stran,
44
title
CERNA PEHLA,
Cerna Pehl
45
article
ČERNÁ HODINA,
ČERNÁ HODINA,
román, 412.
strae
Hodina
47
article
ovídka z Pod-
20 hal.
lesí, 156 stran.
48
article
Poštou: prvé tři romány každý zvlášť o 20 hal,
„Ulana“ o 10 hal. více. Všecky 4 romány
poštou franko K 3.50, rekom. K 3.75.
pošta
49
article
Všecky rřátele krásné čethy,
Všecky rřátele krásné čethy,
knihovníky spolkové, čtenářské kroužky, jednoty.
knihovny verejné i soukromé upozorňujeme na
toto laciné vydání knih jednoho z největších
slovanských spisovatelů.
Knihy zasílají se pokud zásoba
stačí pouze za hotové a objednati lze
v každém knihkupectvi, zejmena
50
article
Nakladatelství J. OTTY v Praze,
Nakladatelství J. OTTY v Praze,
— Filiálka ve Vídni, I
Karlovo nám., 34.
Gluckg,3.
J Ott
Praha
Vídeň
I Karlův já