ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 5e442190-75c6-11dc-8243-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 50 celkem · entity: person 62, place 46, work 18, org 16
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. února 1907. Číslo 41.
4 article
lány a rozpočet řádně projednán, takže bude Ize odročiti sněm se zřetelem na velikonoční svátky až na 23. březen. Konec obstrukce na sněmě chorvatském. Ze Záhřeba, 9. února. (K. k.) O odstranění ob strukce z chorvatského sněmu byla vydána dnes večer tato úřadní zpráva: Na opětnou žádost něko- lika členů strany Starčevičovy a členů chorvatsko- srbské koalice byl nalezen prostřednictvím vlády způsob, jímž bude obstrukče v chorvatském zemském sněmu zastavena, aniž byla mezi stranami učiněna zvláštní úmluva. V podrobném rokorání vytkne každá strana své stanovisko. Z Balkánu. Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Náčelník zvláštní tajné dvorní policie, Fehim paša, jenž je ve vyše- třování na zakročení německé vlády, nezúčastnil se dnešního selamliku, ač jindy býval vždy na blízku sultána. Je to příznakem, že jeho domácí vazba vyšetřování jest opravdové.
Starčevičův Záhřeb Balkán Cařihrad Fehim paša
5 article
Italská sněmovna. Z Říma, 9. února. (K. k.) Za rokování o rozpočtu ministerstva vnitra pronesl ministerský předseda G io- bitti, odpovídaje na projevy několika řečníků, účln- nou, hlučnou pochvalou často přerušovanou řeč. Ke konci promluvil o zasahování vlády do sporů mez kapitálem a praci a prohlásil, že nesmí býti vládou jedné třídy a nesmi nadežovati ve sporu některé z těchto stran. Smí pouze tehdy býti prostřednící bude-li stranami vyzvána. Bude-li však chrániti kdy kapitál, potom bude chrániti též svobodu práce a ne- zapomene, že právo dělníkovo, jenž chce pracovat a jako živítel rodiny chce poskytnouti svým dětem chleba, vyvažuje právo všech dělníků, chtějících stáv kovati. (Souhlas.) Neboť právo na práci jest rovně tak posvátným jako právo na život. (Pochvala) Spory nebyfy by tak prudké a citelné, kdyby se podněcovatelé ke stávce řídili výhradně pravým bla- hem dělnictva a kdyby dělnictvu bylo úsporami umožněno klásti účinný odpor. Všichní přejemesi upřímné shody mezi zaměstnavaleli a dělníky, nebot pak nastala by doba pokroku a míru. (Bouřlivá po- chvala.) Ministerskému předsedovi se blahopřeje. Schůze byla na to skončena. Cesta anglického krále. Z Paříže, 9. února. (K. k.) Anglický král s choti opustil Paříž o půl 12. hod. polední. Na rozloučenou dostavili se na nádraží zástupce presídenta Falliěresa a ministr Pichon.
Pichon Řím Paříž G io cesta anglický král
6 article
Církev a slát ve Francil. Z Paříže, 9. února. (K. k.) Lyonský arcibiskup vyřkl klatbu na chrám sv. Jiří pro duchovníš i věřící, poněvadž kostel ten se svolením faráře Couliera zvolilo si za sídlo náboženské sdružení. Dva politické projevy. Z Belfastu, 9. února. (K. k) President obchod- ního úřadu Lloyd-George prohlásil včera večei o veřejném projevu liberálů, že z přesvědčení přeje samosptávě. Dáli se Irsku ve všech jeho domácích záležitostech, musí zacbovali se svrchovaná moc řiš ského parlamentu. Nynější vláda nepodá zajistě žádné předlohy, jež by byla jen dost málo na újmu parla- mentní svrchovanosti. Směšno, pomýšlí-li někdov na rozluku, aneb ji žádá. Byla by na škodu zájmům Irska nebo Irčanů a lidstvu. Projev minul bez nepokojů, ač Belfast je střa- dištěm irského unionismu. Z obavy před nepokoji bylo vojsko pohotově. Lloyd George je první liberální ministr, jenž po 30 letech v Belfastu mluvil. Z Londýna, 9. února. (K. k.) Sir Lawson Walton prohlásil v rozmluvé o své čivrteční leedské řeči, že je zeela ústavním, dovolává li s vláda koruny, aby krotila horní sněmovnu. Po úradě s korunou musí dovolávati se lidu; avšak již naděje, že koruna provedu hromadné jmenování peerů, nebo obmezl právomoc horní sněmovny, stačí snad. aby uskutečnila se žádouci reforma. Sir Lawson Walton prohlásil totiž v Leedsu o horní sněmovně, že vláda nedá zastrašiti se výhrůž- kami s podá předlohy, jež obyvatelstvo od ní oče- kává. Zamitne-li je horní sněmovna, učiní tak na svou újmu.
Jiří Coulier Lloyd George Lloyd George Lawson Paříž Belfast Irsko Irčan Londýn Leeds horní sněmovna
7 article
Holandský parlament. Z Haagu, 9. února. (K. k.) První sněmovna za- mítla potřídenním rokování vojenský rozpočet. poněvadž ministr vojenství zrušil pro- dlouženou službu miličního vojska, jež má se konati po pivních cvičeních. Proti tomuto opatření bylo prudce brojeno. Několik řečníků prohlásilo, že opa- tření to poškozuje vojenského ducha i hodnotu ar mády, jest nebezpečným zachování klidu a pořádku v zemi a ochraně hranic pro případ mobilisace. Nepokoje v Persii. Z Teheranu, 9. února. (K. k.) Reuterova kancelář sděluje: Protivládní agitátoři horlivě pracují. Lid je nespokojen, poněvadž vláda, jak se zdá, není ochotna podporovati parlament. V Tabrisu vypukly nepokoje, tak že bylo třeba zavříti bazary. Poslanci za Tabris, kteří právě do Teheranu přibyli, prohlašují, že není přičiny k obavám. Hnutí je prý namířeno proti mi- nistrům a proti politickému vlivu cizinců, nikoli však proti šachovi a proti Evropanům. Činské námořnictvo. Z Londýna, 9. února. (K. k.) Dle šanchajské zprávy »Tiibuny« čínská vláda bodlá postaviti čtyři loďstva s příslušnými lodními stanicemi. Ziídí se ihned námořní akademie v Tjencsině a j. námořní školy, v nichž angličli a japonští instruktoři budou vychovávati důstojníky pro nově vojenské loďstvo Šsoly budou prý vyhovovati v každém ohledu poža- davkům nové doby.
Evropan Haag Persie Teheran Londýn Reuterův Lido
8 article
Telegrafické zprávy hospodářské. Celní a obchodní konference. Z Vídně, 9. února. »N. F. P.« sděluje Celní a obchodní konference pokračovala dnes ve svých poradách. Byly věnovány výhradné obchodní smlouvě s Rumunskem. Zejtra bude látka zpracována a potom budou co nejdřive zahájeny porady s rumunskými delegáty. Práce celní a obchodní konference budou věnovány vyjednávání se Srbskem. Celní a obchodní konfe- rence nezabývala se dosud konečným vyřízením poslední srbské noty, jakkoli obsah její členům jest asi již znám. V ponděli konati se budou porady administrativního rázu. V druhé poloviei přištího týdne bude se pravděpodobně konati opětná porada konference a potom také nadejde doba, aby uvažovalo se o stanovisku Rakousko- Uherska v otázce obchodní smlouvy se Srbskem. Meritorně není dosud rozhodnuta otázka, zdal na základě poslední srbské noty porady o smlouvě se Srbskem mohou býti započaty, a jaké stano visko Rakousko Uhersko vzhledem k obchodn smlouvě se Srbskem zaujme. Z Bělehradu, 9. února. »N. F. P.« sdě- luje: Ve vládních kruzích zdejších očekává se, že po zadáni vypsaných dodávek bude nálada v Rakousko-Uhersku pro opělné zahájení porad o smlouvu obchodní se Srbskem přiznivější, protože toto vypsání dodávek bude důkazem, že rakouský průmysl může počitati s tím, že Srhsko vezme k němu zřetel. ne s Kartel petrolejářský. Z Vídně, 9. února. »N. F. P.« sděluje Porady o petrolejářském kartelu nyní intensivně pokračují. Kdyby ke kartelu nedošlo, zamýšlí se utvoření bloku z velkých rafinerií a vyzván malých rafineril, by se k němu připojily.
Vídeň Rumunsko Srbsko RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Bělehrad Srhský
9 article
Dividendy. Z Pešti, 9. února. (K. k. uh.) V dnešní schůzi ředitelstva salgo-tarjánských ka- meno-uhelných dolů byla přednesena loňská roz- vaha, jež vykazuje čistý zisk 3,459.082 K Valné hromadě bude navrženo vypláceti d ivi dend u 32 K. sko Nová 4proc. státní renta ruská. Z Petrohradu, 9. února. (Spb. Ag.) Carský úkaz nařizuje, aby pro potřeby krajů stížených nouzí a na úhradu neodkladných mimořádných výdajů, pojatých do státního rozpočtu, byla vy- dána za nom. 70 mil. rb. 4proc. státní renta st. Z Pešti, 9. února. [Zvl. telegram »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 metr. centů o 2.5 h dráž. Platila za 50 kg: pšenice tisská 81 kg K 7.90, 80 kg K 7.80, 79 kg 7.70, bibarská 79 kg K 7.60, peštská 80 k K 7.80, 79.4 kg K 770, 78 kg K 7.55, 76 kg K 7.35, horňácká 77 kg K 7.50, bačská 76 kg K 7.55, tursko bečská 76 kg K 7.55, lursko-kanižská 77 kg K 7.60, bečkerecká 76 kg. K 7.521: žito (obchod pevný) K 6 35 a 6 60; kukuřice ( 5 h) K 5.05 až 5.15 oves (obehod pevný) K 7.15—7.60; ječm e K 6.70. eo etminový obchod byl vzestupný. K večeru znamenala: pšeniee na duben 1907 K 7 48, na řijen K 7.82; zito na duben K 6 77; oves na duben K 7.50; kukuř řee na květen 1907 K 5 24, na červenee K 5.38 řepka na srpen K 12 95. Sádlo připlácí, po K 146.—; jiné zbož bez odbytu a změny. M'r áz. Americké kabelově telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 9. února. (Peněžní bursa.) Zá věrečné smýšlení peněžní bursy slabé. Obrat akelí 380.000 (830.000). Kanada Pactlie 180.75 (181.50). United States Steel Corporman 44/2 (45.—) 9. února 8. února Cukr (Fatr Muse.) . . . 2s1. 23 ll Tuky Westeru Steam . . 10.35 10.25 Tuky známka Wilcox . . 10.45 10.35
Platil Sádlo M áz Pactlie 180.75 Fatr Pešť Nová Petrohrad K 7.80 Nový York Kanada Aga Steel Corporman 44 / 2 Tuka Wester Steam kg oves 77 Cukr Tuka známka Wilcox 10.35
10 article
Káva, 9. února 8. úno- Rlo čís. 7. . . . . na únor . . . . . . . 5.70 5.60 na duben . . . . . . 5.75 5.70 Pšenice. e Z Nového Yorku, 9. února. (Obitní bursa.) Sm šlení obilní bursy sotva napjaté. 9 února 8. února sa m 85.75 pohotová . 85.75 na květen . . . . . . 86.50 86.50 na červenee. . . . . . 85, 85 1. j Kukuřice tnotsnve e na květen. . . . . . . 5312 537, 53 53 na červenec . . . . . . na září . . . . . . . . Petrolej rafinovaný, kesouor rafinovaný'standráWiite . 19.2. Kovr. 9. února 8. února sát oe vo Měď. . . . . . 25.—, 25.25 25.—, 25 25 . . . 42.15, 42.20 42.15, 42.2 Železo čís. 2. . . 24. 75, 25.75 24.75, 25.7 Cín Bavlnar Z Nov. Yorku, 9. února. (Bavlnářská bursn. V bavlnových lhůtách bylo vzhledem na liquidaee smýšlení slabší, zlepšilo se však na konec pod- půrnými koupěmí hauslerů a závěrek byl stály 9. února 8. února 7. února pohotová . . . . 11.10 11.10 11.05 na únor . . . . 9.38 9.44 9.31 na březen . . . . 9.46 9.52 9. 39 na květen . . . . 9.62 9.67 9 56 9.86 na říjen 9.92 9.85 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 9. února. Bavlna na duber 10.40 (10.44).
Nový York York Nový Orlean 11.10 9.44
11 article
K otázce zřízení zemské pojišťovny Dle zpráv z posledních dnů předloží zemský v bor sněmu předlohy na zřízení zemské pojišťovny pro tři hlavní obory pojišťovací: proti ohni, krupo bití a pádu dobytka. Nelze popříti, že tímto rozhodnutím zemského výboru vstupuje otázka tato rterá byla po tak dlouhou dobu projednávána, do sta dia nového a jak chceme doufati i rozhodného. Je nejvýš na čase, aby sněm království českého rozhodl tuto otázku, která již tolikráte zaklepala na jeh prány a byvši odložena, vrací se s vehemenci prudě a prudčí, způsobem, který by odpovídal i jeho důstoj- nosti i veliké důležitosti předmětu. Nebude proto za jisté od místa, přihlédneme-li poněknd bliže k otázce e-li zřízení zemské pojišťovny v nynějším okamžiku vhodným. Abychom otázku tu správně zodpověděli třeba objasniti příčiny kolísavosti a neurčitosti, kterou se vyznamenávalo všechno dosavadní jednání ohledn pozemštění pojišťování. Hned z předu musíme zcela rozhodně odmítnout tvrzení, že zřízení zemské pojišfovny bránily neurov- nané poměry politické. Jakkoliv nezneuznáváme jist obtíže, plynoucí z rozbáranostip oměrů těchto, přec musíme s důrazem prohlásiti, že tak, jako se za těchže rozháraných poměrů rozřešila tak mnobá iná otázka hospodářská, zajisté by se bylo podařilo i upravit otázku zemského pojišťování uspokojivým způsobem.
12 article
kdyby nebylo příčin jiných. Nehledí-li se k jisté před- pojatosti, kterou sou zaujaty některé strany, zastou pené na sněmu proti veřejnému pojišťování vůbee kotví zmíněné příčiny především v dosavadním vývoj pojišťování soukromého. Známoť, že z n dostatku Jniciativy veřejné správy v oboru pojišťovacim těžilo podnikatelství soukromé, a šice především v oboru pojišťování živelního, jejž ovšem musilo od ko- řene propracovati: vytvoření jak techniky pojišťovac tak práva pojišťovacího jsou výsledkem a také předn zásluhou pojišťování soukromého. Nepřekvapí zajisté že pojišťovny soukromé mají velice rozsáhlou klien telu a že odpůrci pojišťoven veřejných vzali si z to- boto jinak nepopíratelného rozmachu pojišťování sou rromého podnět k nejvážnější námitce: Mělo se při- jíti o 70 let dříve; dnešiího dne opanovaly pojišťovny soukromé pole působnosti a pojišťovna zemská nemůže se více uplatniti tak, aby byla více než odvážným pokusem. Přihlédněme k námitce této blíže. Po- něvadž námitka tato činí se proti zemské pojišťovn vůbec, třeba, abychom si obeznámili, jak se vyvi- nuly pojišťovací poměry ve všech oborech, které by zemská pojišťovna pěstovala.
13 article
Pokud jde o pojištění požárové, vysvitá ovšem ze statistických výkazů, vydávaných c. k. mini- sterstvem vnitra, že v království českém jest 80 až8 procent všech budov pojištěno proti ohni a sice z nej- většího dílu u pojišťoven soukromých; jen menší část budov tvoří klientelu pojišťoven okresních. Nepojištěno jest tedy jen asi 15 procent budov. V oboru pojišťování krupo bitního jest všal dle týchž výkazů statistických poměr opačný: sotva 10 polních hodnot, podléhajících škodám z krupobití, jest pojištěno, nepojištěno jest až 90 procent. Jest také notoricky známo, že pojišťovny soukromé vzdalují se vždy více pojišťování krupobitního, a sice z příčin, vězících především v povaze pojišťovacího risika a že pěstují je jedině potud, pokud jeví se býti vhodným prostředkem k rozšíření klientely oboru požárového. Pokud pak jde o pojištění doby tka, tedy
14 article
tento obor pojišťovací není u nás soukromý m Pojišťovnami vůbec pěstován a sice rovně z přičin, plynoucích ze zvláštní povahy pojišťovacího risika Z toho jde, že námitka, opírající se o dosavadní vývoj pojištění soukromého může míti do jisté míry platnost jen v ohoru pojišťování požárového, činí-l se paušálně, ohledně však zmíněných oborů pojišťova- cích, vyvěrá patrně jen z neznalosti skutečného vývoje pojišťování krupobitního a dobytčího. Ohledně pojišťování požárového nelze ovšem zata jiti, že by ústav zemský narazil na tuhý boj konku- renční pojišťoven soukromých a souhlasíme s těmi,že by věc měla se zcela jinak, kdyby ve vhodném oka- mžiku se byla zřídila zemská pojišťovna. Bohužel nelze v ohlodu tomto nepronésti určitý stesk i na sprá- vu zemskou samu, ovšem nikoliv nynější, která jes jen dědičkou opomenutí minulých. Jak mohutny a plně prospěšný zemský ústav pojišťo- vací mohl by dnes rozvíjeti svou čin- nost, kdyby v letech sedmdesátých minulého století kdy tehdejší správa Prvního českého ústavu pojišto- vacího proti škodám z ohně a krupobití sama zvlášt- ním podáním zemskému výboru prohlásila, že před- ní snahou její jest zjednati ústavem svým pravý základ pro příští zemský ústav pojišťovací, vystihla tento vhodný oka- mžik a pracovala pro uskutečnění této idey. Bohužel zůstal tento ústav do dnes pouhým přáním a také ná- zory nynější správy tohoto ústavu jsou již poněkud
15 article
Avšak vzdor tomuto omeškání nelze tvrditi, ž by zemská pojišťovna neměla určitých, důležitých cílů i v oboru pojištění požárového a že by měla tento obor vypustiti z oboru své působnosti. Ukázaloť se, ž vzdor velkému rozmachu soukromých pojišťoven po- žárových vznikla v poslední době celá řada pojišťoven místních, zejména okresních, jichž původ sluší vesměe hledati ve snaze emancipovati poplatnictvo z tísnicího tlaku pojišťoven soukromých a čeliti jich nad míru výdělečným záměrům. Vznik a úspěšné trvání těcht ústavů jest nejen důkazem, že pojišťovací politice po- jišťoven soukromých se nepodařilo zjednati pojišťová- ní soukromému v tomto oboru tak pevných základů. aby nebylo místa pro jinakou úpravu pojištění požá- rového, ale že pojištění soukromé vykazuje jisté ne- dostatky a vady, které volají po určitém korrektivu. V této odstředivé snaze místních činitelů sluší také hledati existenční podmínku příštího ústavu zem- ského, jehož účelem bude, aby zjednal jednotlivým ústavům těmto pevný základ a učinil le způsobilými plniti svůj účel i v dobách, kdy povinnosti ústar převyšají nepoměrně přijem z premií pojišťovacích.
16 article
Toho lze dosící správnou úpravou politiky zaj i što vací se strany zemské pojišťovny, která by poskyto- vala okresním pojištovnám zajišťéní za tou podmín- kou, že by si vyhradila určitý vliv na stanovení pre- miových sazeb a že by ústavy tyto zajišťovaly všechn risika, tedy nikoliv snad jen nevýhodná. Vedle toho- musilo by však býti učiněno opatření, aby týž kor- rektiv proti ústavům soukromým byl zjednán i v těch okresích, kde dosud pojišťovny okresní zřízeny nejsou a v nynějším okamžiku z různých příčin, zejména pro nedostatek způsobilé klientely zřízeny býti ne- mohou. Tohoto výsledku lze dosíci jedině pojišťová- ním přímým, které by musilo býti oršem proto snad pojišťování soukromého. Působnost Zemské po- jišťovny byla by tedy dvojí: úsav byl by jed- nak zajištovnou pro pojišťovny míst- ní, zejména okresní a provozoval by pojištění přímé tam, kde těchťo pojišťove není. Politika pojišťovací směřovala by pak k tomu, aby toto pojištění bylo znenáhla ze zemského ústavu přeneseno na pojišťovny okresní, jichž postupné zaři- zování by se podpororalo, tak aby ústav zemský sta se postupem času v oboru pojištění požárového j en ústavem zajišťovacím.
17 article
Přiznáváme rádi, že toto rozřešení nelze ovšem uznati se strany pojišťovaci politiky za idesl úpravy požárového pojištěni, avšak vzhledem k nynějšímu vývoji tohoto oboru pojišťovacího a vzhledem k ny nějšímu zákono lárstru, které nezná ani pojišténí nu- cené ani ntonopolní, jest tato úprava oboru působnost příšti zemské pojisťovny jedině možnou. I kdyby ne- bylo dosaženo jiných výsledků, než že by bylo zabrá něno jinsk možnému kartelu pojišťoven soukromých. že by takto byla stanovena mez nemírné jich politice prémiové, a že by zejména byl odstraněn zlořád ply- nouci z výstřelků instituce agentů, byl by úspěc zemského ústavu nepopíratelný. Ohledně pojišťování krupobitního bylo již pově děno, že tento obor nejen není výhradnou doménou pojišťoven soukromých, ale že naopak zemské poji- šťovně se tu otevírá téměř úplně volné pole pů sob- nosti. Ústav zemský měl by však i další úkol, aby ádně upravil itechniku pojišťovací. Neb zdežto při pojíštění požárovém jest technika pojišto- vací poměrně dokonalou, odpovídajíc povaze pojišto- vacího risika, jeví pojištění krupobitní v tomto směru určité nedostatky, které se vysvětlují tím, že pojištění soukromé pěstuje tento obor jen mimořádně a víee méně nahodile. Tato neustálenost dochází k platnosti zejména při politice tarifové, postrádající dosud ja- kéhokoliv pevného základu. Totéž platí o vyšetřeni a odhadu škod.
18 article
Stejně volné pole působnosti obje- vuje se zemské pojišťovně při pojišťo vání dobytčím. Neníť tento obor — jak svrchu již stala se zmínka — pojišťovnami soukromými vů- bec pěstorán. Z toho patrno, že námitka odpůrců zemské po jišťovny, jakoby nynější doba nebyla vhodnou pr ejí zařízení, jest naprosto lichou. Námitka druhá týče se finančního bře me- ne, jež by zřízením tohoto ústavu zemi vzešlo. Ná- mitka tato činí se ve dvojím směru: ednak, že by země mussil určiti za všechny závazky ústavu, jed- nak, že i finanční dotování zemské pojišťovny nen důvodným. Námitka prvá jest naprosto lichou, jelikož stano- vami lze prostě dekretovati, že země nepřijímá mimo určité příspěvky, které dle stanov ústavu věnuje, žádných dalších závazků oproti ústavu. Týž poměr jest u všech dosavad. veř. pojišťoven, ze- jména u bavorské a dolnorakouské. Námitka druha jest taktéž zcela bezdůvodna, jelikož věnování určité dotace nahražuje do jisté miry provozovací kapitál také slouží k utvořeni reservních fondů. Bez těchto subsistenčních prostředků neobejde se žádný ústa pojišťovací vůbec. Uzná-li se proto zřízení zemské p- jišťovny potřebným, musí býti tato opatřena určitým kapitálem provozovacím a sice i v tom případě, je-li zařízena na princípu vzájemnosti. Věnování zemské dotace jest však tím potřebnější, oč nalehavější jest úprava zemského pojištění pro ten který obor poji- šťovací. To platí především o pojištění krupobit- ním. Nelze pochybovati, že právě pojištění krupo- bitní pro porahu pojišťovacího risika, jehož vymezení se úplně vymyká jakékoliv prozíravosti lidské, jsou výhradně určována neprozkoumatelnými poměry me- tereologickými, jest podnikem velice riskantním. Právě
20 article
proto také pojíšťovny soukromé pěstují tento obor
21 article
jen výjimečně a proto jest všechno pojišťování krupo- bitní u nás dosud tak neurovnané a nedostatečné Příčinou tohoto smutného zjevu jest, že nepodařilo se dosud zjednati náležitého vyrovnání mezi příspěvky pojištěnců (prémiové sazby) a povinnostmi pojišťoven, které v případě větších, zejména katastrofálních škod nemohou převzatým závazkům dostáti. Tohoto vyrov- nání lze však dosíci, jestliže zemskému pojišťovacímu ústavu se poskytne určitý příspěvek za účelem stabilisace prémiových sazeb, které pak mohou býti upraveny tak, aby svou levnosti připravovaly půdu pro vše- obecné pojištění krupobitní. Že země jest povolána k tomu, aby touto finanční akcí umožnila zdárné upravení pojišťování krupobitního jde z toho, že země vůbec jest prvním činitelem, který zasahuje na pro- spěch poškozených v případě živelních katastrof a ze- jména krupobitních. Jest proto jen účelno, aby pod- půrná akce země děla se tak, by vydaných peněz bylo upotřebeno způsobem, jenž by umožňoval, aby byla poskytnuta poškozeným krupobitím v každém pří- padě určitá náhrada utrpěné škody.
22 article
Tohoto účelu lze však dosíci jedině řádnou úpravou pojištění krupobitního a sice tak, aby zemská peji- šťovna nebyla v týchž poměrech, jako pojišťovny sou- kromé, které, jak bylo podotčeno, nejsou s to čeliti plně nebezpečí převzatého risika. Výsledku toho možno vzhledem k nynějšímu stavu pojišťovací tech- níky dosící jedině způsobem, jehož podstata byla právě naznačena. Co bylo pověděno o povinnosti ze- mě ohledně povolení příspěvků na úpravu pojišťo ání krupobitního, platí plnou měrou o povinnosti státu který rok co rok povoluje značné podpory následkem škod živelních, zejména krupobitních. Dle oficišlních výkazů činily tyto podpory v letech 1890—1905 sumu
23 article
6,486.084 K. Kdo zná, jakým způsobem bývá těchto podpor ze strany poškozených použito, musí uznati. že tento způsob státní podpory pro pří- pad živelních pobrom jest nejnerationelnější a jest nejvýše na čase, aby státní podpora ta byla poskytována způsobem, který by umožnil řádné upra- vení krupobitního pojištění. Průměrnou roční výši eventuálního ročního příspěvku lze zajisté snadno určiti; rozumí se ovšem, že by pak odpadlo všechno povolování státních podpor jednotlivcům, což by bylo nejúčinnějším prostředkem, aby rolnictvo se pojišťo- valo proti krupobití. Náležité dotování zemské poji- šťovny krupobitní jest i proto nezbytným, jelikož dá se očekávati, že pro odpor pojišťoven soukromých asi stěží nalezne možnost zajístiti určitou část převzatých risik. Že pak výše eventnálního zemského příspěvku nemůže býti nikterak na závadu, jde z toho, uváží-l se jaké finanční oběti přinesla země na př. na stavbu lokálních drah, jichž důležitost aspoň se vyrovná úpravě pojišťování krupobitního. Shrnujeme tedy povšechnou tuto úvahu v závěr že zřízení zemské pojišťovny pro všechny zmíněne obory pojišťovací jest nejvýše vhodným a žádoucím O jednotlivostech celkové úpravy pojednám příště, jakmile budou známy podrobné návrhy před- lohy zemského výboru.
24 article Meteorologická pozorování na rozhledně na Pstřini
Meteorologická pozorování na rozhledně na Pstřini 325 metrů nad mořem. Dne 8. a 9. února 1907. 9 h. več. 7 h. ráno 2 b. odp. Tlakoměr.. 734.5 733.5 732.9 Teploměr C. — 3.8 — 3.2 + 08 Vlhko. . . . 91 94 zamra. zamra- pod
+ 08 vlhko
25 article Obloha . . . čená čená mrakem
Obloha . . . čená čená mrakem Jv
26 article Snla větru . slabý mírný mírný
Snla větru . slabý mírný mírný Teplola nejvyšší ve stínu . . — 1. Teplota nejvyšší na slunci . . — 1.5 Teplota nejnižší ve stínu . . — 49 Teplota nejnižší při zemi . . — 68 Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru v km za hod 202. Srážky v mm 60.
mm
27 article Právě vyšel
Právě vyšel poutavý román JULIA VERNEÁ
Verneá
28 article Kolcmmesic
Kolcmmesic v pečlivém překladu J. Bohuslava a s barevným obrazem od Angela Zeyera na obá ce. Tato kniha bylaelřvezaK3“- u nás ale nyníza 50 hal. V naší sbírce „Dobrodružných románů Julia Vernea“ vyšly až dosud následující svazky: II. a III. Tajemný ostrov IV. a V. Dvacet tisic mil pod mořem. VI. Plovoucíměsto. Prorazili blokádu. VII. Kolem měsice- Přiští týden vyjde: VIII. Zelený paprsek.
Bohuslav Angel Zeyer Verne
29 article Každý svazek je za 50 hal
Každý svazek je za 50 hal a je vyzdoben skvostným barevným obrazem akad. maliře Ang. Zeyera. Kdo si předplatí najednou 10 svazků částkou K 5.—, dostane jedenáctý svazek úplně zadarmol Objednávky přijímá každý knihkupec, jakoži nakladatel B. Kočí v Praze, Františkovo ná- 3108 břeží č. 14 n. Staří plsmáci bývali od jakživa Čechové a ta čest i sláva šla o nich světem, Kniha byla vzácným pokladem a přecházela jako drahý od- kaz s otce na syna. V dobách zlých i dobrých pismo i kronika byla duchovním chlebem, po němž volají tisícové, a láska ke knize, ke kro- nice doposnd žije v našem lidu. A hle — dnes mobou všichni snadno touhu svoji ukojiti. Do- vršeno jest dílo záslužné a laciné, každému při- = stupné, oblíbená a dychtivě čtená =
Zeyer Čecho Anga Praha Františkův ný
30 title
Zapova
Zapův
31 article Cesko-moravská kronika
Cesko-moravská kronika ukoněena jest třeum dnem, jenž právě vyšel stojí K 3.40, váz. K 4 60.
Cesko
32 article Úplné tři svazky,
Úplné tři svazky, vypisující na 1760 stranách dějiny milé naší vlasti, možno každému zaopatřiti si za lidovou, levnou cenu nevázané K 11.—, vázané za K 14.60. Odběratelě „Narod. Oboru použitím peněžních poukázek získávají slevu plné jedné třetiny. Nakladatelství B. Kočího v Praze, Františkovo nábřeží č. 14 n.
Praha Františkův nábřeží
33 title
(Zasláno) Ctěný pán, pnn
34 article Bohumil Mayer
Bohumil Mayer závod umělecko-truhlářský atd., v Praze-ll., Štěpánská ul. čís. 629.
Mayer Praha štěpánský ulice
35 article
Milerád dosvědčuji Vám, že jsem úplně spokojen s oběma patentními knihovnami, které jste mné dodal. Důmyslná konstrukce Vašeho patentu činí možným, že knihovny pojmou neobyčejné velký počet knih, které lze vesměs seřaditi tak, že dosaženo jest úplné přehlednosti a snadné přístupnosti. Plné chvály zasluhuje také solidnost provedení vkusnost výpravy. Dr. Frant. Storch, c. k. dvorní rada a professor české univers ty. 2967 ýden a Otta
doktor František Storch Ott
36 article (Spisy a časopisy nákladem 1. Otty v Praze tento týden vydané.)
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty v Praze tento týden vydané.) Světová knihovna. Č. 568.—569. Hugo Salus: Pražské i jiné povídky. Přeložil Zd. Broman. 120 str. Sova, Lyrtka lásky a života. Skv. váz. . . de Roberto, Novelly. Skv. váz. . . .. Brehmův Život zvířat. Třeti, nové pře- hlédnuté vydání se 1700 obrazy v textu a 122 malov. přílobami. Seš. 156.—157. (Hmrz a j., seš. 26.—27.) Dokončeni ce- leho díl a. Drojsešit Prof. dr. Němec, Vztahy rostlin k vnčjšímu světu. Seš. 4. (Lidových přednášek univera. seš. 7.) Vobornik, Karel Hynek Mácha. Seš. 5. (České knihovny zábavy a pouč. seš. 143.) o Velký obrazový týdenník, Llald Pralld. Číslo 19. s 11 obrazy:. Kal- voda: Nad údolím. Satra: Slováci na poli. Friedrich: Na trhu v Jičíné. Brožík: Rudolf II. mezi svými umělci (celostranný obraz). Vacátko: Kostelní okno. Nic. Maas: Podobizna. Dirk Hals: V rozhovoru. Menši obrazy: Stae- ger: Dvě vignetty. Podobizny: prof. dr. Slavík: Sv. Hurban-Vojanský. — Z ob- sahu slovesného: Kronbaner: Pýcha Francie. Hašler: Naposled. M. Calma: Zimní momentky. Khol: Na substituci. Winter: Panečnice. Bebr: Piseň trosečníka. Stech: Kohout. A u- genthaler: Vzpomínka na Zd. Fibicha. — Zprávy a poznámky. — Na „Zlatou Prahu“ predplací se čtvrtletně . . . . s pošt. zásilkou . .
Ott Hugo Salus Zdeněk Broman Sova jít Roberta Brehmův Třeť profesor doktor Němec Vobornik Karel Hynek Mácha Slovák Friedrich Brožík Rudolf II Vacátko Kostelný Dirk Hals Hašler M Calma Khol Winter Panečnice Stech Fibich Praha Č . 568 Kala Novell Llald Pralld Stae Lyrtka láska Hmrz svazek . Hurban Pýcha Francie Piseň trosečník
37 article
Samosprávný obzor- Roč. XXIX. čís.1. Z obsahu: Čim liší se český zákon honeb- ní od moravského? (dr. Žalud). Estetické otázky naších měst (dr. Jeřábek). Prakt. připady z obec. řádu volebního (JUC. Pro- šek) O reformě pokrač. škol hospodářských (Slavík) Podpůrné pokladny hasičstva (Teplý) 2 praxe. Směs a j. „Samosprávný obzor vychází měsičně a předplácí se na půl roku i poštou . . . . Světozor, illustr. týdenní kronika. Seš. 17. S 35 illustr.: Čechové budějovičtí v Kutné Hoře. Nová škola na Vinohradech. Nový šach. Absolventi pomolog. školy v Troji. Perští Princové. Princ Waleský přehlíží an- glické dobrovolniky. Zemětřesení na Ja- maice. Dobrodějka lidstva. Válečná loď — cíl torpedových cvičení. Dcera amerického millionáře. Krkolomná jízda na bicvklu v drátěné kouli. 2 měsíce (3 fot.). Ze stepí Ukrajinských (dvoustr. obraz). Proroctví z karet. Kdo je větší? (celostr. obraz). Moř- ské houby (6 obr.). Konec masopustu celo- stranný obraz). Číslo za . . . . . . Ctvrtletní předplatné poštou . . . . . 3044 K —.40 K 3.80 K 4.40
Čim Jeřábek Čecho Kutná hoře Trója Světozor Nová škola na Vinohrady
38 article
J. Svoboda.
J Svoboda
39 article KRASZEWsk
KRASZEWsk vydání?
40 title
V laciném
41 article
eos e te n lnt or
42 article Abychom umožnili největší rozšíření spisů slavného polského romanopisce,
Abychom umožnili největší rozšíření spisů slavného polského romanopisce, snížili jsme značně ceny ro- mánů Kraszewského, nákla- dem naším vydaných, i lze nyní zakoupiti tato díla:
Kraszewský
43 article CHATA ZA VSÍ,
CHATA ZA VSÍ, román, 496 tran román, 322 stran,
44 title
CERNA PEHLA,
Cerna Pehl
45 article ČERNÁ HODINA,
ČERNÁ HODINA, román, 412. strae
Hodina
46 title
ULAN ,
Ulan
47 article
ovídka z Pod- 20 hal. lesí, 156 stran.
48 article
Poštou: prvé tři romány každý zvlášť o 20 hal, „Ulana“ o 10 hal. více. Všecky 4 romány poštou franko K 3.50, rekom. K 3.75.
pošta
49 article Všecky rřátele krásné čethy,
Všecky rřátele krásné čethy, knihovníky spolkové, čtenářské kroužky, jednoty. knihovny verejné i soukromé upozorňujeme na toto laciné vydání knih jednoho z největších slovanských spisovatelů. Knihy zasílají se pokud zásoba stačí pouze za hotové a objednati lze v každém knihkupectvi, zejmena
50 article Nakladatelství J. OTTY v Praze,
Nakladatelství J. OTTY v Praze, — Filiálka ve Vídni, I Karlovo nám., 34. Gluckg,3.
J Ott Praha Vídeň I Karlův já