Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY

10. února 1907. Číslo 41.

mecké strany lidové k parlamentnímu vyřízení reformy nestačila a kdybychom se byli v tomto okamžiku okázali měkkými, byla by vláda kupo- vala souhlas druhých otran na naše útraty mno hem víc, než se to potom stalo. Vytýkalo-li s nám, že neužili jsme prostředků dost radikál- ných k zamezení křivdy na nás páchané, myslím že buda nyní přiznáno, že výtka ta je bezpřed- mětná. V samém počátku užili jsme prostředku nejenergičtějšího: zmařili jsme parlamentariso vání kabinetu. Baron Gautsch bohužel měl se z zavázána vůči Volkspartei, a předložil svou re- jormu s rozpjetím 5 mezi bloky slovanským neslovanským. Bylo jasno, že musíme se o všechno poku- siti, abychom se z této takticky přímo úžasné posice dostali. Především o to, aby Poláci a také velkostatkáři opustili principielně zamítavé sta- novisko, které tak posilovalo posici Němců a dě- lalo je ještě více nezbytným faktorem při uzáko- nění reformy, než bez toho byli svým velikým počtem v parlamentě. Ze všech sil snažil jsem se přiměti vládu, aby Haliči přidáno bylo tolik mandátů, by alespoň v této přičině odpadla pro polský klub hlavní zevní příčina k intransigeant- nímu stanovisku proti vol. reformě. Bohužel ne- podařilo se mně to - proč, nemám ovšem práva vy- ličovati, poněvadž jsme byli všeho jednání přece (Pokrač.) jen nepřímo zúčastněni.

Politické zprávy domáci. V Praze, 9. února. (Svoliání zem- ských sněmů) Úřadní noviny otiskují ohlá šený již císařský patent ze dne 7. února, jimž se svolávají zemské sněmy haličský a sol- nohradský na den 14., český, slezský. gorieký a vorarlberský na 18. února. V Praze, 9. února. (Zákon o odvod branců.) Vyhlášený dnes zákon o vojenském kontingentu a odvodu branců, schválený panovní- kem 2. února, povoluje, aby se letos, jako v mi- nulých letech, odvedlo k řadovému vojsku 103 100 mužů, z nichž na Předlitavsko připadá 59.024. K zemské obraně má se odvésti 14 500 mužů, kromě mužstva, jež dle zvláštního zákona dodají Tyrolsko a Vorarlberk. V Praze, 9. února. (Rozkol ve stran neodvislosti.) Včerejší hlasování uherské sněmovny o porušení immunity poslance Zoltana Lengyela ukázalo na novo, že se rozkol ve straně neodvislosti povážlivě šíří. Ačkoli immunita poslance Lengyela ve při s bývalým ministrem Polonyem nebyla sněmem dosud zrušena a proto všeliké soudní vyšetřování ve při té je zákonem zakázáno, soud vyslechl přece již pověstnou baronku Schönbergrovou jako svědkyní v této při Poslanec Lengyel ohlásil proto ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny, že jeho immunita byla po- rušena a požádal, aby immunitní výbor prohlásil do určité lhůty jednání soudu za nezá- konné. Při hlasování rozštěpila se nejen koalice, nýbrž i strana neodvislosti. S většinou sně movny, jež Longyelův návrh přijala, hlasovala strana ústavní s ministrem hr. Jul. Andrássyem v čele a větší část strany neodvislo- sti; proti návrhu hlasovala strana lidová a menší část strany neodvislosti s Košutem v čele. Přátele G. Polonye ve straně neodvislosti jsou tedy už ve značné menšině přes to, že Košut dosud háj Polonye.

V Praze, 9. února. (Konec chorv at- ské obstrukce.) Za včerejší schůze sněmu chorvatského vláda zahájila nové vyjednávání s vůdcem obstrukce, drem. Frankem. Dle zpráv došlých dnes ze Záhřeba, vyjednávání vedlo tentokrát k cíli. Přívrženci čisté strany práva projevili ochotu upustiti od obstrukce, když se z adresní osnovy vypustí obrat »srbský národ« (ve smyslu politickém) a nahradí se obratem »srbský kmen«. Čistá strana práva drží se písmene zákona, dle něhož v Chorvatsku jest jen jeden politický národ, chorvatský. Ve vyrovnacích zákonech z r. 1868 mluví se sku- tečně pouze o národu chorvatském, a nikoli také o srbském, což je na konec odpustitelno, ježto Chorvaté i Srbové jsou národ jeden. Nyní jest tedy naděje, že frankovci upustí od dalších pil ných návrhů a nebudou se vzpírati přijetí opra- vené adresy, načež sněm bude moci přikročit k vyřízení důležitých vládních předloh, na něž toužebně čeká celé Chorvatsko. Z Pešti, 8. února. (Madarská spra- vedlnost) Dnes nastoupil trest šestiměsíčního státního vězení rumunský poslanec Štěpán Pe- trovič, odsouzený proto, že prý v době v lební štval proti maďarské národnosti. V nejbliž- ších dnech odebere se na dvě leta do státního vězení slovenský poslance P. Ferd. Juriga brzy po něm vůdce slovenských národních po- slanců, Milan Hodža, odsouzený na dva mě

Tiskové procesy proti redaktorům nemaďar ských, národních časopisů jsou stále v proudu Nejnověji odsoudil klužský trestní soud rumun ského redaktora V. Moldovana na 18 mě síců vězení a 1500 K pokuty za jedíný článek, jejž v době volební agitace uveřejnil v rumun ském národním časopise, a v němž státní za- stupitelstvo shledalo, jak obyčejně, štvaní prot maďarské národnosti l V Praze, 8. února. (Návštěva univ en- sit dle národnosti.) Dle úřadního výkazu ve školním roce 1904—5 bylo na všech osm rakouských universitách 22.374 posluchačů. U 654 frekventaniů národnost nezjištěna; ze zbývajících 19.696 bylo 9529 (43.9%%) Němců 4418 (20.3%%) Poláků, 4405 (20.3%) Čechů 1153 (5.3%) Jihoslovanů, 998 (4.6%) Rusů, 501 (2.32%) Vlachů, 226 (1%) Rumunů. Ostat- ní, většinou cizinci, byli jiných národností. Žido bylo 3333 (15.4 7%). Z výkazu tohoto je patrno, kteři národové v Rakousku mají hyperprodukci lidí s universit- ním vzděláním. Němců je ve státě 35.789%. ale mají na svých pěti universitách 45.9%% všech posluchačů. Poláků je ve státě 16.59%%, ale mají na svých dvou universitách 20.3%% všech posluchačů. Nás Čechů je ve státě 23.237. ale máme na vvé jediné universitě pouze 20.3 posluchačů. Počet posluchačů vlašských rumunských odpovidá počtu jich obyvatel- stva; málo universitních posluchačů mají J i ho slované (místo, 7.4% jen 5.3%) a nejméně Rusové (místo 13.192% pouze 4.6 70) slce.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. února. Rusko před druhou haagskou konferencí. Program druhé haagské konference ješt není ustanoven. Vyskytly se návrhy, aby bylo jednánoo všeobecném odzbrojení. K tomu prohlašujez Rusko »Novoje Vremja« S hlediska ruských zájmů musíme říci, že otázka o odzbrojení jeví se nám nejvýš nevčas- nou. Angličanům, kteří dovedli své loďstvo do stavu úplné připravenosti, snadno je škrtnouti ze svého námořního rozpočtu 15 milionů rublo a troubiti do celého světa o neobyčejné oběti. přinesené na oltář evropského míru. Ale Rusko nachází se v položení poněkud jiném. Naše než loďstvo je zničeno, a mine mnoho desítiletí, budou naše mořské síly obnoveny. My nemůžeme jen mysliti na žádné škrtání z námořního roz- počtu, nýbrž musíme prohlásití přímo, že reor ganisace armády a nové zbudování loďstva vyžadují od našeho rozpočtu velikého napjetí Ovšem, ničeho bychom neměli proti tomu kdyby jiné státy, zejména Japonsko, přestaly stavěti nové válečné lodi se zimničním chvatem a zastavily své přeozbrojování na souši. Ale i při té podmínce, že všecky velmoci jedno myslně se prohlásí pro odzbrojení, Rusko ne- může a nesmí odstoupiti od těch svatých povinností, které leží na nynějším jeho poko lení. Ze všech těch příčin myslíme, že olázka o odzbrojení buď docela nebude dána na program haagské konference, nebo že bude pochována již při povrchním posouzení.

Napjelí v Odesse. Na ulicích odesských znova se odehrávají výtržnosti a bitky. Tentokrát nezačinají Židě (aspoň podle židovské »Rěči«), nýbrž »bílá garda« ruská. Bili gardisté prý zaplavují město proklamacemi, aby pobilo všechny Židy, vnikají do soukromých obydlí a dopouštějí se násilí na klidných obyvatelích. Avšak gradonačalník gen. Grigorjev koná svou povinnost a pomocl policie i vojska chrání Židy, čímž odvrací nový jich pogrom. Petrohradští revolucionáři před soudem. Dne 6. t. m. konalo se v Petrohradě hlavní přelíčení s 25 revolucionáři, kteří byli zatčen při prosincové revoluci petrohradské r. 1905 Hlavní přelíčení už dříve se mělo konati, ale bylo odročeno. Z obžalovaných všichni se odevzdali osudu, jen V. M. Eichenbaum pronesl řeč na obranu teroru. Sebe nehájil, ani své druhy, ale v ob šírné řeči vyložil, jaké jsou cile teroristů. Do konce prý nechtějí bořit, nýbrž budovat, a po sledním cilem jejich hení revoluce, nýbrž evo- luce. Dokazoval, že revolucionáři nevyhnutelné musejí býti teroristy. Teror na jejich straně a v jejich očích je pouhou sebeobranou, a t musejí míti na paměti soudcové, kteři rozhod nou nad osudem obžalovaných. Vina obžalovaných byla dokázána a nebyla popírána. Záležela v tom, že obžalovaní chtěl pozdvihnouti sedláky, dělníky a vojska, vůbe národní masy, aby jejich pomocí způsobil státní převrat a provolali sociálně-demokratickou republiku. Soud uznal všecky obžalované vinnými odsoudil je: slečny Jelenu Zvěrevu a Mari Okuškovou k trestanecké robotě, prvou na seat druhou na čtyři leta: V. M. Eichenbanma k vy povědění do trestaneckých kolonil; V. P. Ko- zlovského na pevnost na dvě leta; sl. Jelenu Iljinou na devět měsíců, sl. Marii Develovou na šest měsíců. Ostatní byli uznáni za nevinné Vyšetřovací vazba se počítá za trest.

K sensačnímu prozrazení státního tajemství v Německu Žádné peníze pří volbá ch. Jak jsme již sdělili, zavedlo státní zastupi telství vyšetřování pro neoprávněně osvojení obsahu korespondence mezi gen. Keimem, ředi telem spolku pro sesilení loďstva německého vynikajícími osobnostmi Německa (viz zvl. zpr zahr. Pozn. red.), kteréž byly otištěny v »Bayer Kourieru«. Z listů vysvítá, že onen spolek, kterýž se vždy za nepolitický vyhlašoval, za volebníh boje vedl prudkou kampaň proti středu. Říš skýkaneléř Bülov dal ktomu účelu k disposici 30.000 marek. Ředitelstv spolku prohlašuje, že většina dopisů těch byla prý soukromá. Dopisy v »B. K.« byly otištěny z většiny dle opisů, kolik originálů bylo otištěno. není ještě zjištěno. Od polovice do konce června byli v místnostech spolku za noci činny ciz osoby, jež dopisy odcizily neb opsaly. Dle včerejších zpráv tvrdí »B. K. «, že zúčastnily se oné vládní agitace proti katoli ckému středu též protestanské spolky. »B. K. proti jehož chefredaktorovi Liebertzovi trestn řízení z podnětu Bülowova hlavně zaveden bylo, otiskuje též originál zúčtování oněch vlád- ních subvenci na volební hoj. Po výsledku hlavních voleb sice dal Bülow veřejně heslo aby již nebyl veden urputný boj proti středu, ale dle zmíněných depeší byl jím »lodní spoleke poukázán, aby potají hleděl se dorozuměti s socialisty, a za pomoci jich »středu« byl připravena porážka za užších voleb. Také dů- stojníci měli býti na příkaz služby k disposie »lodnímu spolku« v této vládní agilaci.

Gen. Keim, jenž dostával své pokyny přímo z kaneléřského úřadu, psal, že střed jest nebezpečnější než socialisté, že kaneléř si přeje, aby známí poslanci středu Erzberger a Gröber ostří kritikové osadní politiky, nebyli též z žádnou cenu již zvoleni i aby po volbách byli všichni katolíci z lodního spolku vyloučeni, po něvadž nejsou prý mu ke cti. »Bayer. Kur. píše: Generál Keim, jak z listu jeho nade vši po chybnost jasně vysvítá, nastrojil z a kuli s a m pravou štvanici proti katolíkům a agitace tohoto generála, kteráž jistě není v zájmu miru v říši byla placena z prostředkův dis- posičního fondu. Rrzberger a Gröber podají ihned pro tot odhalení pilný dotaz v řišském sněmu. Jak se tvrdí, dodala redakci »B. K.« dopisy »známá osobnost duchovní«, jež teď, díky svému posta vení, jest immunitní. K užším volbám německým. »Vorwärta« sděluje, že u večer užších voleb oba prapory gardového pluku Alexandrova v Berlíně stály do 3. hod. ranní s připjatou šavlí a ostrými náboji vyzbrojeny v kasárnách pohotově. Vojsko mělo prý zakročiti proti so cialistům, kdyby byli tito chtěli jakýmikoli de- monstracemi rušiti všeliké všeněmecké projevy v ulicích berlinských.

Dernburg do Afriky. Osadní ředitel Dernburg pozval 10 velko- průmyslníků, aby jej na jeho africké cestě kterouž chce nastoupiti ihned po vyřízení osad ního rozpočtu ve sněmu, provázeli Americko-japonský konflikt. (Pův. dopis „Nár. Listů j Dopisovatel „Morning Postu“ ve Washington zasílá svému listu velmi zajímavý článek o americko- japonské krisi. Zástupce „Morning Postu“ nález nejlépe informovaným osobám vůbec. Tak oznámi nejdřive příznivý výsledek konferenc« portsmouthsko a mír rusko-japonský. Jako přitel Rooseveltův vy lep než kde jiný, co president soudí a co říká. Uvádí dle nejlepších pramenů prohlášení, jež president Roose- velt minulý týden učinil vůči kalifornským členům kongresu, prollášení tajné, jež však bylo vyzrazene a nanejvýš znepokojilo politické i oficišlní kruhy ve Spojených státech i v Anglii.

Roosevelt mluvil ohnivě, jak jest jeho zvykem Řekl Kaliforňanům, že, nechtěji-li na sebe uvalit odvetu Japonska, musejí dovoliti japonským žákůn návštěvu škol zřízených pro bílé děti. Jeden z Ka- liforňanů prohodíl, že Japonsko, třeba bylo nespo kojeno, nepustí se do války se Spojenými státy: pre- sident odvětil nanejvýš energicky, že válka s Ja- ponskem by byla pro Spojené státy skutečnou po- hromou, finanční i hospodářskou; kromě toho loďstv americké je snad početně silnější než japonské, ale japonská námořní moc jest soustředěna na jednon místě, kdežto americká je rozptýlena. „Nemůže býti americké loďstvo mobilisováno na tichomořském pohřeží?“ tázal se kdosi. — „Ano,“ odvětil president. „ále Japonsko považovalo by tentc čin za projev nepřátelství a došlo by asi k tomu, čemu se měl tak úzkostlivě zabrániti.“ Roosevelt připomenul ja- ponskou methodu. Japonsko by nezirácelo času vy- hlášením války, jednalo by v okamžiku, jenž by se mu nejlépe hodil; útok na Port Arthur mají všichni v paměti. Japonsko, připojil president, zmocnilo b se bez jediného výstřelu Filipin a Hawais, čímž b získalo námořní basi, poměrně nepříliš vzdálenou o pohřeží lichomořského. Aniž projevil nejmenší obavy v příčině konečného výsledku války s Japonskem uznal Roosevelt nutným prohlásiti, že při zahájen nepřátelství by Spojené státy byly hluboce pokořeny

Pokud se týče choulostivé otázky ultimala Japonsko, má-li se mluviti diplomaticky, ultima tun neposlalo; užil president tohoto sleva? — jest to možno. Jisto však jest, že president prohlásil,e Japonsko naprosto odmitá počíti vyjednávání o no- vých smlouvách, pokud aktuální otázky nebudou uspokojivým způsobem rozřešeny. Zkrátka, con- ditio sine qua non dohody s Tokiem jest, aby Spojené státy přistoupily v podstatě na požadavky Japonska a uznaly jeho výklad dotyčné smlouvy správným Wáshingtonská vláda snad neobdržela ultimat v přesně diplomatickém smyslu, ale přece jest jisto že Spojené státy se octy ve slepě uličce. Koliforňané, z počátku ohromení Rooseveltovým prohlášením, vzpamatovati se ze svého zděšení Soudí, že president líčil situaci černě, aby je za- strašil. Chtějí se uvarovati všech nebezpečných narážek, ale jsou odhodlání nepopustiti v ničem, e pokládají za svoje právo, pokud jim aspoň Japonsk nenabidne rovnocenných ústupků. Ale jaké ústupky může Japonsko učiniti, jež by uspokojily Kaliforňany a zároveň neurazily hrdost Japonců? Situace zůstává kritickou a nikde ani v Japonsku, ani ve Spojených J. Coudurier. státech neví, jak vše skončí. olo

Veřejná správa. Organisace všeobecného zprostřed- kování práce v Čechách a centra- listické rrlady- Známo jest, za jakýeh okolností stals skutkem zákon zemský ze dne 29. března 1909 č 57 z. z. o úpravě všeobecného a bezplatnéh zprostředkování práce v království českém Na- prostý nedostatek jakékoliv účelné úpravy zpro- středkování práce v jednotlivých zemích rakou ských přiměl totiž vládu, že se snažila přivtěli tento důležitý obor veřejné správy zákonodár ství říšskému a upraviti jej ryze centralisticky Zemskému výboru král. českého, který upravi již dřive zprostředkování práce cestou nařízovací podařilo se snahy tyto zkřížiti a vybudoval úpravu zprostředkování práce na podkladé auto nomie okresní a zemské. Zákonem tím byla také podstatně rozšířena dosavadní působnost okresních zastupitelstev, jimž vzešel úkol, aby uplatnila svou způsobilost k řešení otázek so ciálně politických. Zemský výbor podal sněmu v letošním za- sedání zprávu o provedení zákona toho a o jeho výsledeích za léta 1904 a 1905.

Zprostředkování práce jest v království če ském upraveno ve spojení se stravovnami zaříze nými zákonem ze dne 29. dubna 1895 a siee tak, že v okresích, ve kterých jest praco n trh méně vyvinut a ve kterých jest tudíž po- plávka po silách pracovních méně čilou, obsta- ravá všeobeené zprostředkování služby práce (tedy nikoliv jen pro návštěvníky stra- voven) opatrovník stravovny; tato úprava jest pravidlem v okresích venkovských, převahou zemědělských. V okresích větších a takových, v nichž jsou zastoupena četnější odvětví vý- robní a kde zejména kvetou živnosti a řemesla, má býti z pravidla zřízen samostatný ústav pro zprostředkování práce; o potřebě tohoto ústavu rozhoduje zemský výbor od případu ku pří- padu. Rozdíl úpravy zprostředkování práce jes v obojím případě jediné povahy správní a zá- leží v tom, že při stravovnách obstarává tuto funkci opatrovník stravovny vedle vlastní správy stravovenské. Zprostředkování práce pak děje se však v obou případech dle týchž zásad.

Zřízením okresních a zemských ústředníe ústavů (8§ 3—6) pro zprostředkování práce jes vhodně postaráno o to, aby bylo zjednáno vy- rovnání mezi nabídkou a poptávkou po práe ve všech zastupitelských okresích, pokud se týče v celé zemi, i tenkrát, když by zprostředkujíeí činnost ústavů lokálních, t. j. těch, které jsou zřízeny pro každý okres a o nichž právě byla řeč, nebyla s to vyhověti všem potřebám pra- covního trhu svého okresu. — Bezprostřední správa ústavů pro zprostředkování práce, včetné stravoven, přísluší okresnímu zastupitelstvu. Zem- ský výbor vykonává vrchní dozor a vydává in- strukce služební pro ústavy jednotlivých kate- goril. Živel sociálně-politický jest i při vnějš organisaci zprostředkování práce uplatněn do- zorčími radami, které mají býti při jednotlivých ústavech zařízeny a v nichž mají býti zastou- peny stejnoměrně obě hlavní skupiny zájem- níků, t. j. zaměstnavatelů a zaměstnaných; tyto dozorčí rady jsou odborným poradným orgánem okresního výboru. Jak vidno, jest struktura celé úpravy ve- lice jednoduchá, sledujíc účel, aby byla dána možnost zjednatí vyrovnání mezi po- ptávkou a nabídkou po práci v me

zích trhu pracovního a za vzájem ného spolupůsobení zaměstn vatelů a zaměstnaných. Vyhledáván práce mimo potřebu pracovního trhu není účelem veřejných ústavů pro zprostředkování práce, jak- koliv ústavy tyto mohou spolupůsobiti na p při pracích nouzových a p. Dle zprávy zemského výboru jest záko formálně proveden až na 30 okresů zastupitel- ských v celé zemi a sice jest vedle náležit úpravy stravoven pro účely zprostředkování práce zřízeno celkem 43 samostatných ústavů ; včetn okresních centrálek, které mají býti po roz- hodnutí zemského výboru zásadně zařízeny jako ústavy samostatné. Celkově provedení zá kona vyžadovalo zařízovacího nákladu K 59.47 a vydržovacího K 189 845 04. Výsledky zákona jsou nejlépe patrny z těchto číslie:

V roce 1903, kterého citovaný zákon nebyl do sud proveden, nýbrž sprostředkování práce byl upraveno cestou nařizovací, činil počet míst pracov ních, které při stravovnách byly ohlášeny, celkem 59.124 a počet práci hledajících (mimo návštěvníky stravoven) 48.822. Do práce bylo dáno 40.232 osoh V roce 1904, ve kterém byl zákon o sprostřed kování práce již částečně proveden, bylo přihlášene 83.646 pracovních míst (tedy o 24.522 více než roku 1903) a o práci se hlásilo 73.038 pracovních si (ledy o 24.216 více než roku 1903). Práce byla spro středkována 51.937 pracovním silám (tedy o 11.700 více než r. 1903) Roku 1905 stoupl počet přihlášených míst pra covních na 118378, počet práci hledajících na 94.60 a sprostředkovaných míst na 71.880. Proti výsledkům r. 1903 bylo tedy r. 1905 zvý šení při přihláškách zaměstnavatelů o 59 254, tedy více než 100%, při přihláškách práci hledajícíci o 45.786 t. j. o 98% a při sprostředkovaných mi- stech o 31.648 t. j. 909%. Největší percento sprostředkovaných mis připadá na dělnictvo maloživnostenské, pokud s týče na řemeslníky, menší na čeleď hospodář- skou a na čeleď domácí obojího pohlaví; znač- nější účast na veřejném průkazu práce jeví té nádenníci, kdežto dělnietvo tovární jest zastou- peno měrou zcela nepatrnou.

Z výsledků těchto, zajisté velice potěšitel ných, jest patrno, že náš zákon zapustil již v naší zemi zdravé kořeny. Výsledky ty uka- zují nieměné, že dosavadní úprava veřejněho sprostředkování práce v král. českém, která má býti všeobecnou t. j. má se vztahovati n všechna odvětví výrobní, jest dosud dosti daleka této jí vytčeně mety. Nejpodstatnější obtíže vy- plývají: a) z podstaty všeobecného sprostřed kování vůbec; b) z vývoje, k němuž dospělo spro středkování práce před vydáním zákona a c z povahy úpravy sprostředkování práce, jakožt instituce samosprávní. Hlavní obtíž, plynoue z požadavku všeobecnosti sprostředkování práce, jest ta, že má-li toto hověti potřebám celéh pracovního trhu, musí býti zjednán náležitý přehled pracovního trhu, pokud jde o potřebu a poptávku po pracovních silách. Jelikož však na dosavadní úpravě sprostředkování práce ne- jsou, bohužel, stejnoměrně zúčastněny an všechny kruhy zaměstnavatelské, ani všechny odbory tříd pracovních, jest ústavům, prác sprostředkujícím, velice nesnadno, ba druhd při veliké spletitosti poměrů výrobních i výděl- kových naprosto nemožno zjednati si plný pře- hled pracovního trhu. Sprostředkovací činnos pohybuje se tedy v podstatě v mezích učiněné nabidky a poptávky v těch oborech výrobních které veřejných ústavů použivají. Nehlodí-li s však ani k tomuto nedostatku patřičného pře hledu trhu pracovního, sluší vytknouti, že st novením požadavku v šeobecnosti jest vy tčena veřejnoprávnímu průkazu práce velice o sáhlá úloha, jejíž správné vystižení a plnění požaduje od orgánů výkonných takovou zna- lost hospodářských i výrobních poměrů, že slus považovati sprostředkování práce v tomto roz- sahu za jednu z nejobtížnějších otázek veřejné správy vůbec.

Ad b) Obtíže, s nimiž se potkává veřejno- právní úprava, jsou však stupňovány tím, ž před její zahájením vyvinuly se různé útvary sprostředkování práce, jednak svépomocí hlav- ních zájemníků, kteři spojovali se za účelem sprostředkování práce ve zvláštní spolky, hájíeí v přední řadě stavovské zájmy buď zaměst- navateli, buď dělnictvem (spolkový průkan práce); jednak i prostřednictvím zákonodárství, které buď učinilo sprostředkování práce předmě- tem péče určitých tříd výrobních (společenský průkaz práce), aneb dovolilo, aby stalo se před- mětem výdělku osob soukromých (živnostenské sprostředkování práce). Všechny tyto způsoby průkazu práce jsou značně rozšiřeny a předn úlohou veřejnoprávní úpravy sprostředkován práce jest, aby získávajíce pro sebe odvětví za- městnavatelů, která jsou hlavní klientelou jmeno- vaných druhů sprostředkování práce, učinila tytc bezpředmětnými. Snaha tato jest tím obtížnější. oč vášnivější odpor způsobován zejména na straně sprostředkovatelů, kteří vidí ohroženou svou existenci a oč zakořeněnější jest všeobecný předsudek, dle něhož bezplatné sprostředkování práce se považuje za kvalitativně horší než ta kové, které se provozuje za úplatu. Velice padá též na váhu nechuť strany sociálně-demokratické proti veřejnoprávní úpravě sprostředkování práce vůbee.

S těmito obtížemi musí počítati každá ve- řejnoprávní organisace, třebas nespočívala na podkladě autonomním. Způsabilost toho kterého oboru veřejné správy k úspěšnému prováděn celkově úpravy vysvitne teprv z toho, s jakým porozuměním a s jakým úsilím svou úlohu pro vádí. V příčině této jest nad míru významnou poznámka zemského výboru, že určitá část okre sů nemá pro sprostředkování práce — buď z ne znalosti věcí neb i z jiných nezřídka i v národ nostní předpojatosti spočivajících důvodů — bo- hužel — jiného porozumění, než že spatřuje v zákoně tom neodůvodněné obtěžování okresů Důležitost věci vyžaduje, aby tento poměr okres ních zastupitelstev k sprostředkování práce by náležitě objasněn. Podotýkáme však hned, že pomíjíme moment národnostní, který zaviňuje, že provádění citovaného zákona naráží zejmén v německých okresích na tuhý odpor: činíme tak jednak z té příčiny, že proti národnostním před- sudkům není, bohužel, za naši doby žádného léku, jednak však proto, že u Němců i v této otázce se vlastně uplatňuje jejich zásadné, okresní autonomii vůbec nepříznivé stanovisko Jde nám však především o to, aby okresy česk pochopily vážnost úlohy jim dané.

Zaráží zajisté na první pohled, že jakkoli úprava sprostředkování práce se považuje vše- obecně za nezbytně nutnou, právě část okresních zastupitelstev neuznává její potřebu a prostě odmítá spolupůsobiti. Tento zvláštní úkaz vysvětluje se do jisté míry tím, že spro- středkování práce není stejně důležito pro vše- chny okresy. Okresy průmyslové a okresy země- dělské, města a obce venkovské jsou zočaslněny nestejnou měrou na výsledcích a tedy i na pro- spěchu sprostředkování práce a dle toho oceňují jeho důležitost pro své zájmy plného výrazu. Pří- čina, proč sprostřed. práce nemá pro okresy ne- měděl. takového významu jako pro okresy jiné, shlodává se z pravidlo v tom, že ústavům pro sprostředkování práce se nepodařilo odpomoci

nedostatku hospodářského děl ni- etva. Zapomíná se však, že nedostatku tomut lze jen tenkrát odpomoci, budou-li odstranény příčiny, ze kterých prasovní lid dává přednost práci tovární a uchyluje se z venkova do měst, že však účelu toho nelze dosíci jedině úpra- vou sprostředkování práce, která zjednává jediné vyrovnání mezi nabídkou a poptávkou po pra- covních silách v mezich pracovního trhu a může tudíž jedině disponovati pracovními silami, které tu jsou, avšak nikoliv vydupati je takřka ze ze- mě. Ostatně jsou i v příčině sprostředkování práce dělnictvu zemědělskému výsledky dosa vadní velmi potěšitelné. Činí-li se však z nestej- ného významu sprostředkování práce pro některý okros úsudky všeobeené, jest to jen důkazem.

že dotyčným činitelům chází poznání, že jed- notlivé okresy jsou pouze články organisace cel- kové a že jen vzájemným a účinným spolupůso- bením všech okresů lze docíliti výsledků trva- lých, byť tyto snad nebyly stejného významu pro každý jednotlivý okros neb každou obec. Nedo- statek smyslu pro pospolitost za- viňuje, bohužel, i v této příčine přiliš mnoho. Má-li si naše samo- správa okresní dokázati, že ža- loby a stesky, které se čini proti ni nejen od našich národních od- půrců, nýbrži z řad znalců veřejne správy, jsou jen pouhou smýšlep- kou aneb pomluvou, jest nejvýš na čase, aby těmto zmíněným odpůrcům naší samosprávy byla vyražena z ruky zbrau tím, že naše okresní zastupitelstva s plným vě- domím své zodpovědnosti se přičiní o náležité provádění zákona tak důležitého. Nestačí však pouhé formální provedení potřebných ústavních zařízení, jež by po případě mohle býti vynuceno i prostředky exekučními. Okresní zastupitelstva musí se o to přičiniti, aby opatřenimi těmi pro- bíhala živoucí síla, která by učinila z mrtvého jinak inventáře zařízení všeohecně prospěšné.

Jde c to, aby zdravé kořeny, které zapustil cito- vaný zákon, vzrostly v mohutný strom, jehož ovoce by bylo na prospěch nejen zaměstnava- telům a dělnictvu, nýbrž celé naší samosprávě. — Dosavadní lhostejnost okresních zastupite stev mohla by však míti i jiný nieblahý následek. Denní listy přinesly totiž zprávu, že v dob nejnovější byl zřízen „řišský svaz ústavů pro všeobecné sprostředkování v Rakousku“. Du- ohovním otcem této nově instituce jest profeso dr. Mischler, původce osnovy zákona říšskéh o centralisační úpravě sprostředkování práce. Dne 1. ledna 1907 vyšla publikace tohofo říš- ského svazu, ve které se doličuje, že základem zřízení jeho byla idea centrali s a čne bez níž nelze pomýšleti na zdár- nou úprivu sprostředkování prá- ce. Tento říšský svaz jest ovšem dosud volným sdružením jednotlivých ústavů pro sprostředko- vání práce v jiných zemích rakouských a působ- nost jeho se ovšem nemůže vztahovati na krá- lovství české, ježto sebe zvučnější titul nemůže žádnému spolku zjednati prévo zasahovati do správních záležitostí některé země. Avšak pa- trno zajisté, že centralistický náš nepřítel nespí; číhá naopak v ústraní, aby z každého nedostatku organisace sprostředkování práce na podkladě autonomie okresní a zemské těžil pro své zá- měry centralisační a v daném okamžiku upletl tkanivo, jež by mohlo býti oprátkou i pro naši samosprávu okresní. Toho nebezpečí měla by býti naše okresní zastupitelstva pamětliva! Dr. Novotný

Denní zprávy. — »Reorganisace naše na Moravě«. S článkem naším, pod tímto záhlavím ve čtvrtek uveřejněným, nesouhlasi veliký brněnský ne- souhlasitel pan dr. Stránský. Především vy- slovuje pochybnost, že by reorganisační článek byl vůbec psán na Moravě, i vzbuzena v něm prý domněnka, že písatel jeho dívá se na mo- ravské poměry osvědčenými (díky !) skly pražské mladočeské redakce. Ujišťujeme pana dra. Strán- ského a pro případ, že to zase není on, který se naším článkem zabývá, ujišťujeme jeho orgán. že článek skutečně pochází z aejauten- tičtější Moravy a to z takové blízkosti k lidové straně, že pisatel neměl vůbec z- potřebí žádných skel k odpozorování toho, co jí vad a co by jí prospělo. Je to muž, kterému záleží ne dobru strany. Vývody jeho nejsou z téhož důvodu dokonce žádným »vtipem« i posloužilo by jenom vývoji strany lidové na Moravě a její nutné reorganisaci, kdyby se její předseda přestal už jednou dívati na moravské poměry se stránky tak výhradně humoristické... O poměrup.

dra. Stránského ke klubu říš. poslaneů mlad- českých bylo pověděno již tolik tristní a ne- vývratné pravdy, že již k vůli novým hořkostem netřeba se jí znova zabývati. Naše kritika čin- nosti českého poselstva ve Vídni, i když se na- chůzela ve sporu s jeho postupem, vždy byla blahovolnou v nejlepším slova smyslu, vždy chtěla totiž dobro i strany i prospěch národní, ale kterak obému sloužil místopředseda klubu, o tom dala by se napsati celá zajímavá studie pod záhlavím »Dr. Stránský v klubu, dr. Stránský mimo klub; dvě duše téhož — státnika«. Ale jedná se o reorganisaci strany lidsvé na Mo ravě, a tu měl orgán dra. Stránského státi v slově výtkám moravského autora našeho článku, člena lidové strany. Slibil. tak učiniti »příst podrobněji« — těšíme se a nejvíce asi auto »Reorganisace naší na Moravě«. Prosíme však o slovo přimé, věci i straně prospěšné. — Veřejné budovy v Praze. Žádná druhá otázka nebyla posuzována snad tak s různých stanovisek, jako stavba tak zvaného represen- tačního domu u Prašné brány. A popříti se nedá, že v každé argumentaci o této věci byl