ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5e3861c0-75c6-11dc-a23c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 23, person 39, work 4, org 1
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, v neděli 10. února 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 4l.
4 article
Na ranní a odpol. Histr předplásí ses v Praze v aduzlnistrack na dtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškou n r 1. . . . 7 K 5o i ve filislkáck: na měsíe . Poštout
Praha
5 article
2 K 9on
6 article
k čtvrt leta . . . . 9 K a0nh s dvojí zásilkeu žníe n .. . kei
7 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 20 stranách.
Praha
8 article Zločin v středu Evropy.
Zločin v středu Evropy. »V pravdě hrozným jest plemeno ví tězův od Sadové a Sedanu! Duch dobý- vačný, který je ovládá, přečkal všechny hi- storické jejich proměny.« Tato slova nedávno zvěčnělého skvělého publicisty polského, Ju- liana Klaczka, jimiž končil svou zajímavou knihu o »Dvou kancléřích« — (ruském to Gorčakovu a německém Bismarkovi), za- zněla nám v mysli, když jsme včera čtl chlubný ten výkaz vlády pruské o hanebném, 20 let již trvajícím tom vyvlastňo- vání lidu polského v Poznani, Západních Prusích a Horním Slezsku, neustálým skupováním půdy jeho rodné z peněz státních a osazováním jí německými přistěhovalci. Snad aby si pan Bülow schladil žáhu na Polácích pruských, že se mu o posled- ních říšských volbách nedali, alebrž ku svým posavadním 16 ještě 4 další mandáty proti spojeným stranám německým si vydo- byli — honosí se vznešený ten státníka kníže německý ve své »Norddeutsche Allge- meine Zeitungu«, co půdy polské bylo jiz od onoho 9. února r. 1886, kdy Bismark předložil zemskému sněmu svůj návrh vy- hlazovací Polákům v Poznaňsku královskou privilegovanou osídlovací komist odkoupeno a do německých rukou převedeno. Jsou to opravdu číslice pro srdce slo- vanské hrozné! »Až posud« — konstatuje vláda pru- ského krále Viléma II dne 8. února 1907 — »převedla pruská kolonisační komise, pra- cující pod dozorem státního ministerstvaa nadaná základním fondem státním 100 mi- lionů marek — celkem v Poznaňsku 32 čtve- rečních mil polské půdy do rukou něme- ckých a zřídila na nich 12 415 nových selských usedlostí ve 315 nových osadách, v nichž sídlí dnes 5000 německých rodin dělnických a jež čítají 96 900 německých duší.
Bülow Polák Bismark Vilém II den Evropa Sedan Poznaň Horní Slezsko Poznaňsko Norddeutsche Allge meine Zeitung
9 article
Následkem toho jeví se dnes vlastnické poměry půdy obou národností (německé polské) v provincii poznaňské takto: Z veškeré plochy hospodářsky plodné půdy, která obnáší okrouhle 2,750 000 ha. nalézá se dnes v soukromém něme- ckém vlastnictví: 1,140.000 hektarů v majetku komise osídlovací 157 000 hektarů a v držení státního fisku 296 000 hektarů- Úhrnem jest tedy v rukách německých dnes úrodné půdy poznaňské okrouhle 1,593.000 hektarů, v ru- kách polských však pouze 1,100 000 hektarů. čítaje v to i zádušní pozemky 36 000 hektarů obnášející. Zbytek 43.000 hektarů nalézá se pak v rukou veřejných korporací převahou rázu německého. Když Bismark před dvaceti léty před- kládal svůj dabeiský vyvlastňovací plán po- slanecké sněmovně sněmu pruského, podal jí o vlastnických poměrech obou narodů v Poznaňsku tato data: Němečti sou kromníci drží tam úhrnem 723 829 hektarův úrodné půdy, Poláci pak 656443 hektarův. Již tehda byli tedy Němci proti Polákům v převaze o 67 456 hektarů půdy! — Během těch 20 let však získali Němci neunavnou lidokupeckou prací a nákladem státním nových 573 191 hektarův půdy polské! — Ale také Poláci se vzchopili proti této vražedné poli- tice fanatického prušáctví ke chrabré, vší úcty, ba obdivuhodně sebeobraně vlastene- cké. — Proti tisícům milionům státních peněz pruských, sebraných z daní všeho lidu a vynakládaných mrzce na vytlačen
Polák Němec Poznaňsko
10 article
polského národa z pravěké půdy slovanské nasbírali pomocí svých vlasteneckých bank také sta milionů na uhájení té své půdy rodné a na znovudobytí jí z rukou něme- ckých a to tak vytrvale i obratně, že během těch dvaceti hrozných let zápasu o krby statky — rozmnožili svůj národní majetek půdy úrodně v Poznani z někdejších 656.443 na 1,062.J00 hektarův, tedy celkem o 405 557 hektarův, takže proti roku 1886 ztraceno polské půdy skutečně 100.178 hektarův. Této ztrátě půdy odpovidá po- měrně ovšem též úbytek domorodého oby- vatelstva polského, jež se od posledního sčítání lidu (ovšem dle úřadní statistiky pruské) rozhojnilo v Poznani pouze 50.000 hlav, čili o 5.08 proc., kdežto Něm- cův přibylo o 43.000, čili o 5 97 proc.
Poznaň Německo 97
11 article
Nuže, kterak toho nicméně Poláci do- vedli dokázati, že o letošních volbách při- bylo jim úhrnem proti r. 1903 tak značně voličův? Tehda obdrželi kandidáti polšt úhrnem 347.784 hlasův, letos však 453. 774 — tedy vzrůst polských hlasův o 105 990, jakkoliv v užších volbách všechny něme- cké strany (i němečtí katolíci) byly proti Polákům. Zázraky se nedějí, ale pod slun- cem dvacátého století nelze již sebe rafino- vanější zlovládě vyhlazovat a hubit probu- zené, zdravé národy v době dozírné. Ten polský rolnický lid, jenž nemohl se udržeti pro bídné poměry hospodářské dále na svých usedlostech a lánech, i padl tudlž za kořist supí lačnosti pruských germanisatorův, uchycuje se znovu ve městech, zakládajes v nich živnosti a obchody, nebo odcházi jako řemeslník neb dělník v jiné kraje z prací a výživou, ale nemizí s povrchu země, nezaniká v bařinách bídy, nýbrž zachovává se v jiných poměrech svému národu a lne k němu tím věrněji a vroucněji, čím více příkoří byl pro svou národnost vytrpěl. Tak vysvětluje se ten vzrůst polských hlasů mezi pracovitým lidem Horního Slezska o 40.300, jakož i těch 28.700 polských hlasů v — Porýnsku a Westfalsku. Hlasy to polských dělníků, emigrantů, vytlačených ně- meckým ježkem z rodné půdy, avšak zůsta- vajících nicméně věrnými, ba nadšenými syny
Polák Porýnsko
12 article
Polsky Čím se jeví tedy celá ta hakatistická politika Prušákův proti Polákům od Bismarka až po Bülowa? Níčím jiným, než dílem sa- tanským, které sice dovede způsobit nesínírne útrapy, nesmírné bolesti a hoře milionům nevinných lidí, ale duši jejich za bit nemůze a nedovede. Jest a zůstane hanbou nevyhladitelnou všeho německého národa, že trpí a dopouští pruské vládě toto řádění nelidské, tuto vyhlazovaci válku proti šlechetnému národu prováděnou prostředky tak špinavě ošemetnými. Považme. Z daní, které vyždíme pruský fiskus z toho polského obyvatelstva svého království, z těch daní věnuje vzdělaná královská pruská vláda miliony na vyhla- zování svého polského rolni ckého lidu, aby v rodná sídla jeho nasazovala cízí poběhlík a dobrodruhy, jen když jsou Němci! Kde na světě za našich dob páše se podobná ohavnost? A ta vláda nestydí se obeslat haagskou konferenci pro upravování práva mezi národy v duchu humanity?. Ta kové vládě měly by všechny vlády vzděla ného světa osvědčit své opovržení a svj hnus. Dnešní mdlobná Evropa dá si však lí- biti z Berlína ještě vyhrůžky tamerlánské pýchy, a nanejvýš zavzdychá v ústraní své resignované: »Doba jest vyšinuta z kolejí !e Než všeho do času. Ještě žádná moca žádná zloba lidská nepanovala věčně. Vzejde jitro spásy utlačovaným a trpí cím národům, snad po dlouhých ještě zkou škách a zápasech, ale vzejde jistě: Vytrvat třeba statečně při pravdě a právu a ne ztráceti mysli v protivenstvích doča sných Toť všel
Prušákův Polák Bülow Němec Evropa Berlín
13 title
Volební oprava a poslanecký klub.
14 article Píše dr. Kramát.
Píše dr. Kramát. Volební oprava konečně je zákonem a je tudíž na čase promluviti o tom, jak veden byl zápas o ni se strany českého poselstva, o vý- znamu volební reformy pro český národ a ko- nečně také o budoucí politice české, hlede k dů- sledkům nových poměrů na říšské radě. Byli jsme posud terčem útoků ze všech ztran, a sotva rohli jsme se braniti z příčin, které jsou n snadě. Dnes těžký zápas je ukončen, a možno mluviti o všem dost otevřeně. Nechci polemiso- vati, kde nebude toho zapotřebí k objasnění věci poněvadž mám to za zbytečné. Česká veřejnos ať z vylíčení těžkého, dloihého zapasu sama po- soudí, zda oprávněno bylo vášnivé obviňován české delegace
Kramát
15 article
Podali jsme návrh na všeobecné a rovné práve hlasovací s malou nadějí, že bychom rá- zem ho dovedli dobýti. Byli jsme pro všeobecné právo vždycky a upřímně. Již zavedení páté ku rie bylo z velké části naší zásluhou. Ale zrovna proto, poněvadž jednalo se o stěžejnou zásadu programu naší strany, bránili jsme se udělati ze všeobecného hlesovacího práva předmět bezvý- slodné předem agitace. Ke konci léta r. 1905 poměry náhle se obrátily. V boji proti maďarské koalici koruna chopila se všeobeeného práva lilasovacího jako nejvydatnějšíhe prostředku proti revoluci maďarské gentry, a poměry v Ru- sku byly pro prozíravou státní politiku zrovna příkazem, přivésti agitaci mezi lidovými masami na cestu zákonnou, a tak v čas ohraditi se nej- bezpečnějším způsobem proti důsledkům úžasné revoluce ruské na naše poměry. Již ve výkonném výboru učinéno usnesení, aby klub podal návrh na - vedení všeobecného a rovného práva hlaso- vacíhe, a aniž bych o tom věděl — přijel jsei zrovna z Krymu — učinil jsem v první schůzi kluborní tentýž návrh, který byl bez debaty jednomyslně přijat. Podání návrhu takového le- želo prosté ve vzduchu a v situaci takové musil se státi východištém vážné akce za volební r- formu. Strana, zastupující velkou větčinu ná- roda, může se jen za takových podminek posta- viti v čelo velkého hnutí lidevého. Jako jsem s dřté bránil proti toveabychom boj za vnitřní řeč úřadní výměnilí na všeobecné práv hlasovaci, tak měl jšem nyní za svou povinnost.
Krym
16 article
zjednati návrhu našemu pokud možno největší resonanci ve sněmovně. Kdo v politice počitá s danými poměry, musí přiznati, že ani idea vše- obceného, rovného hlasovacího práva není dost silna, aby možno bylo ji prověsti proli vážnému odporu většiny německých poslanců. Naprosto rovné hlasovací právo podle počtu obyvatelstva znamenalo by úplné deposedování Němců v ra- kouské politice. Dosavadní privileje Němců byly křiklavým bezprávím, ale dávaly Němcům roz- hodující politické postavení v říši, a očekávati že by se ho Němci vzdali pro ideu soctální spra- večlivosti, bylo by dost — fantastickým. Na- opak, nejmírnější Němci netajili se tím, že by pro ně zavedení rovného práva hlasovacího znamenalo boj na život a na smrt, a vehnalo by většinu jich do tábora protirakouského. Ať soud. se o této bázni Němců před spravedlností jak- koliv — a povznášející pro Němce dojista nen — počítati s ni musil každý, kdo chtěl, aby vo- lební reforma dostala se do proudu. Již tehdy bylo jasno, že jedinou možnostl. provésti všeobeené hlasovací právo, je, najiti kompromis, který by umožnil alespoň jedné části Němců pro reformu hlasovati. My Slované na provedení akce takové nestačili. Jednak neměli
Němec Slovan
17 article
jsme ve sněmovně většiny, a pak možno byle očekávati, že Poláci nejen ze zřetele na Rusiny nýbrž i na vlastní složení klubu a ohrožení pa nující v něm strany budou nejrozhodnějšími od půrci sněmovny. Nějaká slovanská akce, jak se o ní u nás mluvilc, byla naprosto vyloučena. Abych tudíž návrhu svému získal ohlasu i ve stranách nemeckých, pokud byly lidovými, na značil jsem možnost kompromisu ve své řeč zmínkou o tom, že přechod z daných poměrů k novým monl by se najíti ve zření k poplat nosti jednotlivých království a zemí — ovšem s výslovně vymezenou výhradou, že by v ze mích musilo býti hlasevací právo úplně rovným Mně ovšem nenapadlo, že by mohlo být Halic tak ukřivděno, jako se to stalo v předloze Gaut schově, ale to opravdu nestalo se v důsledku mého výroku, nýbrž proti mým radám a prot mému varování. Vzpomínal jsem, že polský klub přijal pátou karii, podanou Badenem a vypraco- vanou Rittnerem, ačkoliv počet mandátů pro Halič neodpovidal počtu poslanců, a proto od- hodlal jsem se k výroku, který jedině mohl ná- vrhu našemu pomoci k většímu počtu hlasů. Vůdce německé Volkspartei na má slove, která tolik mně byla vytýkána, reagoval, německá stra- na lidová hlasovala pro náš návrh, a ten dosáhí prosté většiny.
Polák Halic Halič
18 article
Dnes možno to říci: Tato prostá vět šina, ne strach předulicí, byla roz hodující pro vládu Gautschovu aby změnila své stanovisko zam tavé, které vdebatě onašem návrhu baron Gautsch ještě tak rozhodn označil, ačkoliv cítil, že zejména některe řeči v rozpravě pronesené budily velikou ozvěnu a nejen dolů. Koruna byla praedisponována pro novou, lidovou politiku událostmi uherskými ruskými, a jen krátkozraký, slepý vášnivee ne může neviděti, že v tomto rozhodnutí koruny byla velká myšlenka, jakých bylo ve vnitřní hi storii Rakouska velmi málo. Jen tak velká my šlenka mohla přemoci staré tradice: opírati se ve všem na vrstvy privilegované, které zdály s nejpevnější oporou koruny ve věcech ji nejbliž ších, v otázkách vojenských a v politice zahra ničné. Svěřiti osud dynastie a říše jenom náro dům, všem jejich vrstvám, bylo pro korunu roz- hodnutím historického významu. Baron Gautsch, jak známo, vyslovil se prot všeobecnému hlasovacímu právu v Uhrách z o- bevy před důsledky pro Rakousko, jednak proto- že asi nedovedl si představiti, jak možno by bylo se obejíti nějaké rládě bez bezpečných hlasů polských a velkostatkářských, a pak proto, že přirozeně báti se musil o německé prvenstv Přes to, že dovedl se vymaniti z úzkoprsých ná- zorů německých centralistů, že poznal, jak po- třebí je přiroutati národy nenémecké k říši zjed- náním práva jich jazyku i podporou kulfurných a hospodářských snah, přece jen byl Němcem vyrostlým v tradicích německého prvenství.
Gautschův Gautsch Baron Gautsch Němec Rakousko Uhry
19 article
Leči, pronesené v debaté, ukázaly mu, že byl zbytečně němečtějším, než představitelé l dových stran německých, hlasování přesvědčil jej o tom, že se pro Němce docela zbytečně sta- věl proti velké myšlence sociální spravedlivosti. poněvadž jen pomocí německých hlasů dosažen prosté většiny, a tak neodpíral více vůli koruny a překvapil nás všechny rozhodnutím, že návrl na všeobecné hlasovací práve podá. V jeho roz hodnutí nebylc nijaké bázně před ulicí, to budlž výslovně konstatováno. Dlouho před velikou de- monstrací vídeňskou Gautsch oznámil různýn parlamentářům své odhodlání, ovšem s výslov nou výhradou, že zavedením nového způsobu vo lení Němci nesmějí býti přivedeni na počel po- slanců, vypadající na ně podle počtu obyvatel stva. Pro nás bylo od té chvíle hlavní úlohou zmenšiti zřetel na Němce na míru co možná nej menší, a alespoň snesitelnou. Možno nyní řlei že prvotní návrh vládní, který zůstal ovšemt jemstvím, byl pro nás mnohem příznivějším
Němec Gautsch
20 article
rvěn V drobném prodejii raaní čísla a soká odpolední . . . . na z Ve sllalkách na venkovů. ranní čtslo. odpolední . . . . . . . . 4 Inseráty plati se hotově nupře Přelplaceni a inserty plijíná zdnís strace v Marinnssé ulici č . s. Tam nacházejí se těž redale Uskárna z szpedice „NL udních Listů“ Bukopliy se novranv ju
Uskárna Marinnssé ulice
21 article
než předloha, jak podal ji potom baron Gautsch. Rozdil mezi slovanským a neslovanským blektem byl větší, než 5, a doufal-jsem, že zvýšením po- čtu mandátů pro Halič posice naše se ještě zlepší, třeba bych si netajil, že Němci budou hledět předlohu ve svůj prospěch poopraviti. V Če- chách ovšem navrženo bylo rozdělení mandátu podle poměru 6 :4. Bohužel, v taktické naši posici, dojista ne nepříznivé, jak připravil nás ji zvláště hrabě Bylandt, který konečifesvěděl, že musí už z pře- duuchopiti předlohu tak, aby možno bylo upo- kojiti odpor němocký a polský, pastal naprosty převrat taktikou odpůrců volební reformy. Po- láci, šlechta všech táborů, Všeněmci, a všechno, co bylo pod vlivem pražského kasina, dali se do vášnivého, nesmiřitelného boje proli myšlence všeobecného hlasovacího práva. S krvavým vý- směchem lčili obrat Guutsohův jako bázeň před ulici, mluvili o pošlapané autoritě vládní, pan- ská sněmovna v tomto tónu provedla celou zná- mou, velkou debatu, a sociální demokracii vy- rvána tak nejmohutnější zbraň: demonstrace.
Gautsch Němec Bylandt Halič všeobecný hlasovací práv
22 article
Nechtěla-li posíliti nejmocnější odpůrce reformy, musila zachovati naprostý klid. A tak Gautsch mohl počítati na vítězství jen, když zavázal si většinuněmeckých poslanců, že budou hlasovali pro předlohu, a sice kromě křesťanských sociálů, kteři nejsou považováni za plnocenné Němce, zvláště německou stranu lidovou. Naděje, že by možno bylo získati Poláky, třeba štědrou výmě- nou mandátů pro Halič, byly čím dál tím menši, poněvadž princip všeobecného hlasovacího prá- va, ohrožující mandáty privilegované, byl Polá- kům kamenem úrazu, a tak osud volebního prá- va závisel od Němců. Tím dostali jsme se do posice nejnevýhodnější, a všechny rady, že jsm měli svou politiku jinak vésti, byly dost naivní. Že člověk dráž prodá, když se do prodeje ne- nutí, je opravdu rada, na kterou jsme čekati ne- musili, to ví každé díté — a že to stále naši od- půrci opakovali, nestalo se to pravdou novější a vzácnější. Ale tato „diplomacie“, jak zejména ve „Venkovu“ byla tak často kázána, má jist moze. Kupující musí být přesvědčen, že to mysli pradavač do opravdy. Bylo vůbec možno někoho klamati?
Gautsch Němec Polák Halič
23 article
Kdo musil ztratiti volební reformou? Němei a Italové, kteří doposud byli vážkou na váze v parlamentě. A kdo musil získati? Jihoslovane a my Tuto situaci prohlédal i nejnevinnější slu- ha v parlamenté, o tom těžko bylo někoho kla- mati, a moje brožura nepolřebovala nikomu otrl- rati oči. Všichni viděli, co je očekává a co jim hrozí. Ostatně v témž německém časopise na- vánn moj brožura napřed útokem na Němee. a když vyšel její překlad — olivovou ratolest míru, a zdá se tudiž, že docela zbytečně vytý- káno mně jeji vydání. Situace byla jasnější, než nám bylo milo, a těžkým naším úkolem bylo. přes to všechno volební reformu uchrániti fako- vou, sbychom ji na konec s dobrým svědomi mohli snésti, a aby byla skutečným, velkým pro- spěchem pro národ. Baron Gautsch snažil se tedy zabezpečili si němcekou stranu lidovou, a učinil proto první svůj pokus o částečné parlamentarisování kabinelu Dr. Derschatta a dr. Pacák měli vstoupiti do kabinetu. Aby umožnil dru. Derschattovi vstou- pení lo ministerstva, změnil předlchu původní v náš neprospěch, a stanovil ji tak, jak podán byla v parlamertě. Němců bylo 205 a rozpjet mezi bloky 5. Za touto podmínkou by byl dr Derschatta přijal německé ministerstvo krajan ské. Za to dr. Pacák z našeho usnesení prohlá- sil, že na základě takto změněné předlohy do ministerstva novstoupí, a první pokus o parla- mentarisování kabinetu se rozbil. Bylo nanejvýs nutno, abychom ukázali, že naše ústupky ve vo- lební reformě mají své meze, neboť jinak sám bůh vi, kam bychom se byli naposled dostali, najísto však tam, kde chtěli nás odpůrci volebni opravy miti, abychom totiž sami ji zmařili. Tot nebezpečí bylo tím větší, poněvadž podpora ně-
Italos Jihoslovan Baron Gautsch doktor Derschatt Pacák Němec
24 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 9. února. 5—. (Kronika.) Na stavbě Městského Vinohradského už kutí pod střechou. Do konee roku bude nový dům venkoncem hotov a vy- leštěn. Také budoucí Správa divadla už se zaří- dila. Kaacelát je v plné práci, o programuje rozhodnuto . .. — O jakém programu — Umělecký ústav nemůže být bez pro gramu! Třeba si postavit nějaký úkoli A ten bude ?. — Jak se proslechlo: repertoár původní, co možná cenný a potom, rozumí se, z cizího dobré, vybrané věci ! — Ne tuze nový program, jen co je pravda ! A dost — pohodlnýl — Jak to? — Na vous týž program-li neprohlašovaly dosud všecky správy našich divadel, kde jaké dosud zahajovalo činnost? Zlatý dům na Ná- břeží nemá jiný. A všecky scény na předměst neshodují-li se v jednom punktu: žádná neod- mitne dobrý původní kus, nabidne-li se jaký A všecky jinak neživí-li se »výběrem« z cizého, konečně nikoliv — těžkým? — Nu a jak by mělo být jinak? — Snad by mělo ! Řekl bys, nový podnik. přijde s novou myšlenkou ! — Na příklad ? .. — Na příklad: nové divadlo chce bý prvním skutečně národním podnikem, to jest chce žíti jen vlastními silami, obrážet na jevist nás živol, pěstovat naši produkci!. Výhradně původní repertoár?
Praha zlatý dům na Ná
25 article
Snad leda . . . žertem? — Proč žertem? Docela opravdově! Sto- letí jakéhos takéhos vývoje má domácí naše produkce za sebou, seznam původních her dá už dohromady tlustou knížku, živoucích činných autorů je také malá setnina, pět stálých če- ských jevišť už pěstuje o přitrž cizé hry, pro by poslupem vývoje nově vznikající š está seén neměla si jednou vytknout heslo — sebevědo- mější? — Heslo se snadno vytkne! Jen něco po- važte: nový podnik nebude mít odnikud žádne subvence! — Což škodí? Není-li úkol subvence vždy umožnit něčemu život, co by samo nebyl života schopno? Chce snad nový ústav pě stovat nějaký dýchavičný druh? — Nikoliv ! Chceme druh silně životný ! .. — Tedv s chutí do toho ! ... Něco je jisto: možno dnes už sestavit pěk nou řádku domácích her, starých i nových, bez pečných svého účinku na scéně! Řádka by za stala potřebu třeba na celý rok ! Snad ještě — víe! Správa nového ústavu nebude v. té věci rozpacích. Má svůj seznam vybraných her pů- vodních, starých i nových, jistě už pohotově. Péči o pěkné provedení dá už sám vlastní zájem domu, úsilí soutěžné, zdravý pud sebeuplatňo- vaci! Ideál jeviště opravdu národního byl by tak v záměru připraven. Loď nového podniku mohla by vesele vyplout. — Nebýť jen skalisk a úrazů — Úrazy ? .. Napřed úvaha zcela povšechná! Domáe kus, který se osvědčil, dává se průměrem 5 až 6krát. Zkušenost je tu zákonodárcem. Roční spotřeba tedy: 50—70 her! Naprosto ne možná číslice! Žádné divadlo na světě ji slušné nevypraví, žádný soubor nevyhraje. žádně obecenstvo nevysedí. A kdyby na krásné v prvním roce byl dokázán div! Kde honem v roce následujícím sehnati novou šňůru 50—70 her? Žádný syndikát dodavatelů nezaručí tako- vý příval výdatného zboží. Co zbývá?
26 article
Nezbývá než osvědčená praxe. Divadlo, našich poměrech odkázané na vlastní síly, počíti s dvojím repertoirem: s běžným, který lešti jaksi firmu, osvědčuje jeho píli a snahu a potom s mimořádným, který zabezpečuje — existenci, silám zjednává potřebný čas k práci a možnost oddechu. Aby nabralo decb na svoji řádku pozoruhodných her, které s mohou opakovat leda šest., pět- aneho ještě — méněkrát, potřebuje divadlo jistou hotovost jiných. které se hrají klidně dvacet-, třicet- a třeba p desátkrát! Ziská tím způsobem času k práci prostředků k výpravě a vůbec k živobytí ! Tedy jaksi dvojí kult: čestný a potom .. — Nečestný? — Bývá někdy, ale není dokonce ne- zbytný ! Řekněme tedy : čestný kult a potom — výnosný — A pro ten právě třeba obrátit se — d ciziny ! .. Stát! Zde je vroubek! Zde třeba sekyr zatnoutl Pro ten jistý druh nevyhnutelného zbož chodilo se až posud zpravidla do ciziny Z počátku se tak chodilo jen na výpomoc, jaksí stydlavé. Pak se přišlo věci na chuť, stala s obecným zvykem a konečně, jak už bývá, ustá- leným, panujícím — předsudkemi — Co chcete ! řikalo se. Bez cizích kus se neobejdem ! .. Předsudek byl škodný všemí směry. P- škozoval naše zájmy idejné i praktické, uvádě nás v nehodnou závislost, v poměr skutečné inferiority. Bylo by konečně na čase před- sudek jednou zlomit. Opřít se, energicky! — Naopak ! rcete. Právě hry, které chtějí hovět vkusu obecenstva, jeho potřebě zábavya kralochvíle, hry, které mohou a mají na divadle vskutku ž1t, nejen se objevit a zmizet právě u těch je potřeba, aby byly příště opatřo- vány doma! V tom směru třeba se vybavi z nehodného posavadního poměru — poplatnosti
27 article
A cesta k cili? Je v moci energické správy. O talenty není nouze. Třeba jen rozeznávat: jsou talenty uzavřené, jsou dobývavé! Někdo má zvláštn dar přilehnouti ku potřebě okolností, jiný na prosto nedovede se přizpůsobit. Prvnější dru má dokonce zapotřebl, aby přímým požadavkem byl povzbuzen! A tu je úkol správy Úrodně zasahovat do tvorby domácí! Vyhledávat talenty, umlouvat potřebu, stavět požadavky Maliř, sochař, architekt tím způsobem pracují na objednávky, tvoří v určitých podminkách, vy jadřují smluvené ideje, spracovávají uložen formy a látky. Proč by nemělo divadlo podobně přistupovat se svými podněty, přesně formulo vat svoji potřebu? Zde látka i forma, povaha kontury děje, ty a ty: doba, ovzduší, kroj stroj, dekorace, effekty atd O výsledku praktickém nelze pochybov t Šťastné zasáhnutí správy stvoří žádoucí styk ži votné potřeby a tvůrčího důmyslu, vyvolá závo sil, bude jej řídit, podněcovat a než se nadějeme. trvalost přirozených podmínek dá svoji tradici bude tu vývoj zcela nového druhu domácí pro- dukce! A druhu velmi — životného! Z područí se vymanit, na svůj základse postavit, na vlastní síly spolehnout, opravdu znárodnit svoje dílo Pyšný záměr! — A svělová produkce, kde zůstane? — Co nám po svétové, pokud se obejde me při vlastní? — Přece považíe ! Zřetele kulturné! Svě pokračuje, nelze uzavírat se, obklopovat se čí skou zdíl Světovost kultury! Čínská zeď! Znátety zřetele a odrhovačky! A nějaký plot kolem domácí zahrady, aby se záhon uchránil, je snad — čínská zeď? Pět divadel o cizím repertoáru a šesté s vlastním je — čínská zeď? A, ko nečně, kdyby byla! Káže-li potřeba vlastního
28 article
života určité opstření, proč ne i třeba — čln- skou zed? Co je kultura? Shánět po světě lepit sobě na šat a štit, kde co se najde no- vého a novějšího? A pro samou sháňku po no- votách, pro samý cizí »vliv« se nedostat k práci o vlastní hmotě a potřebě? Je to sna kultura? Dva tisíce let zili Japonci mino všechen styk s evropskcu kulturou. V krátkých třiceti lelech si opatřili, čeho na Západě k re- spektu třeba. A dnes? Neleží-li dnes všecka »evropská kultura« před Japonci na bříše ? C je kultura? — My Čechové nejsme Japonei! Nás ne- dělí okeány od ostatního světa! Pravda, u nás podmínky života jsou jiné. Však není-li úkol života vždy o sobitý? Někde styků se světem je nedostatek a (řeba raziti průlomy a bourati hráze, aby vlastn dílo nezakrnělo, jinde snad je styků příliš třeba stavěti hráze, aby vlastní dilo zápla- vou cizoty nebylo udušeno. Či není zřejmo. čeho má zapotřebí kulturné dílo nás, zde v ardci Evropy vystavených všem větrům? A neníli po ruce okeán, který by chránil s vébytno st práce, jedině platnou a vydstnou v zápas života, či není pak o sobitým úkolem, opatřit potřebu, kterou ukládá — situace Či nemá národní celek zrovna tak svoji potřebu jisté »celní politiky« na ochranu svých zájmů kulturných jako jí má zapotřebí stát pro své zájmy hospodářské? — A což, nejsme-li pro samostatné úkoly přiliš slabi? Což, jestli dodávka čistě domácí pro existenci našeho divadla nestač!? . . . Bylo by třeba teprve dokázati! Menší ná- rodové už vyvrátili obavu. A kdyby nestačila! Aspoň z počátku !. Je tu slovanský svět! Z vlastních kořenů třeba čerpati pomoc! Jsme slovanská bytostl Zde je zdroj osobitostí! A na štěstí — nedo- čerpavýl
Japonec Čecho Japonei Evropa