1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v neděli 10. února 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histr
předplásí ses
v Praze v aduzlnistrack
na dtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
n r 1. . . . 7 K 5o i
ve filislkáck:
na měsíe .
Poštout
Praha
6
article
k čtvrt leta . . . . 9 K a0nh
s dvojí zásilkeu
žníe
n .. . kei
7
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 20 stranách.
Praha
8
article
Zločin v středu Evropy.
Zločin v středu Evropy.
»V pravdě hrozným jest plemeno ví
tězův od Sadové a Sedanu! Duch dobý-
vačný, který je ovládá, přečkal všechny hi-
storické jejich proměny.« Tato slova nedávno
zvěčnělého skvělého publicisty polského, Ju-
liana Klaczka, jimiž končil svou zajímavou
knihu o »Dvou kancléřích« — (ruském to
Gorčakovu a německém Bismarkovi), za-
zněla nám v mysli, když jsme včera čtl
chlubný ten výkaz vlády pruské o hanebném,
20 let již trvajícím tom vyvlastňo-
vání lidu polského v Poznani,
Západních Prusích a Horním
Slezsku, neustálým skupováním půdy
jeho rodné z peněz státních a osazováním
jí německými přistěhovalci.
Snad aby si pan Bülow schladil žáhu
na Polácích pruských, že se mu o posled-
ních říšských volbách nedali, alebrž ku
svým posavadním 16 ještě 4 další mandáty
proti spojeným stranám německým si vydo-
byli — honosí se vznešený ten státníka
kníže německý ve své »Norddeutsche Allge-
meine Zeitungu«, co půdy polské bylo jiz
od onoho 9. února r. 1886, kdy Bismark
předložil zemskému sněmu svůj návrh vy-
hlazovací Polákům v Poznaňsku královskou
privilegovanou osídlovací komist odkoupeno
a do německých rukou převedeno.
Jsou to opravdu číslice pro srdce slo-
vanské hrozné!
»Až posud« — konstatuje vláda pru-
ského krále Viléma II dne 8. února 1907
— »převedla pruská kolonisační komise, pra-
cující pod dozorem státního ministerstvaa
nadaná základním fondem státním 100 mi-
lionů marek — celkem v Poznaňsku 32 čtve-
rečních mil polské půdy do rukou něme-
ckých a zřídila na nich 12 415 nových selských
usedlostí ve 315 nových osadách, v nichž
sídlí dnes 5000 německých rodin dělnických
a jež čítají 96 900 německých duší.
Bülow
Polák
Bismark
Vilém II den
Evropa
Sedan
Poznaň
Horní Slezsko
Poznaňsko
Norddeutsche Allge
meine Zeitung
9
article
Následkem toho jeví se dnes vlastnické
poměry půdy obou národností (německé
polské) v provincii poznaňské takto:
Z veškeré plochy hospodářsky plodné
půdy, která obnáší okrouhle 2,750 000 ha.
nalézá se dnes v soukromém něme-
ckém vlastnictví: 1,140.000 hektarů
v majetku komise osídlovací 157 000 hektarů
a v držení státního fisku 296 000 hektarů-
Úhrnem jest tedy v rukách německých
dnes úrodné půdy poznaňské
okrouhle 1,593.000 hektarů, v ru-
kách polských však pouze 1,100 000 hektarů.
čítaje v to i zádušní pozemky 36 000 hektarů
obnášející. Zbytek 43.000 hektarů nalézá se
pak v rukou veřejných korporací převahou
rázu německého.
Když Bismark před dvaceti léty před-
kládal svůj dabeiský vyvlastňovací plán po-
slanecké sněmovně sněmu pruského, podal
jí o vlastnických poměrech obou narodů
v Poznaňsku tato data: Němečti sou
kromníci drží tam úhrnem 723 829
hektarův úrodné půdy, Poláci pak
656443 hektarův. Již tehda byli tedy
Němci proti Polákům v převaze o
67 456 hektarů půdy! — Během těch 20 let
však získali Němci neunavnou lidokupeckou
prací a nákladem státním nových
573 191 hektarův půdy polské! — Ale také
Poláci se vzchopili proti této vražedné poli-
tice fanatického prušáctví ke chrabré, vší
úcty, ba obdivuhodně sebeobraně vlastene-
cké. — Proti tisícům milionům státních
peněz pruských, sebraných z daní všeho
lidu a vynakládaných mrzce na vytlačen
Polák
Němec
Poznaňsko
10
article
polského národa z pravěké půdy slovanské
nasbírali pomocí svých vlasteneckých bank
také sta milionů na uhájení té své půdy
rodné a na znovudobytí jí z rukou něme-
ckých a to tak vytrvale i obratně, že během
těch dvaceti hrozných let zápasu o krby
statky — rozmnožili svůj národní majetek
půdy úrodně v Poznani z někdejších
656.443 na 1,062.J00 hektarův, tedy celkem
o 405 557 hektarův, takže proti roku 1886
ztraceno polské půdy skutečně 100.178
hektarův. Této ztrátě půdy odpovidá po-
měrně ovšem též úbytek domorodého oby-
vatelstva polského, jež se od posledního
sčítání lidu (ovšem dle úřadní statistiky
pruské) rozhojnilo v Poznani pouze
50.000 hlav, čili o 5.08 proc., kdežto Něm-
cův přibylo o 43.000, čili o 5 97 proc.
Poznaň
Německo
97
11
article
Nuže, kterak toho nicméně Poláci do-
vedli dokázati, že o letošních volbách při-
bylo jim úhrnem proti r. 1903 tak značně
voličův? Tehda obdrželi kandidáti polšt
úhrnem 347.784 hlasův, letos však 453. 774
— tedy vzrůst polských hlasův o 105 990,
jakkoliv v užších volbách všechny něme-
cké strany (i němečtí katolíci) byly proti
Polákům. Zázraky se nedějí, ale pod slun-
cem dvacátého století nelze již sebe rafino-
vanější zlovládě vyhlazovat a hubit probu-
zené, zdravé národy v době dozírné. Ten
polský rolnický lid, jenž nemohl se udržeti pro
bídné poměry hospodářské dále na svých
usedlostech a lánech, i padl tudlž za kořist
supí lačnosti pruských germanisatorův,
uchycuje se znovu ve městech, zakládajes
v nich živnosti a obchody, nebo odcházi
jako řemeslník neb dělník v jiné kraje z
prací a výživou, ale nemizí s povrchu země,
nezaniká v bařinách bídy, nýbrž zachovává
se v jiných poměrech svému národu a lne
k němu tím věrněji a vroucněji, čím více
příkoří byl pro svou národnost vytrpěl. Tak
vysvětluje se ten vzrůst polských hlasů
mezi pracovitým lidem Horního Slezska o
40.300, jakož i těch 28.700 polských
hlasů v — Porýnsku a Westfalsku. Hlasy to
polských dělníků, emigrantů, vytlačených ně-
meckým ježkem z rodné půdy, avšak zůsta-
vajících nicméně věrnými, ba nadšenými syny
Polák
Porýnsko
12
article
Polsky
Čím se jeví tedy celá ta hakatistická
politika Prušákův proti Polákům od Bismarka
až po Bülowa? Níčím jiným, než dílem sa-
tanským, které sice dovede způsobit nesínírne
útrapy, nesmírné bolesti a hoře milionům
nevinných lidí, ale duši jejich za bit
nemůze a nedovede. Jest a zůstane
hanbou nevyhladitelnou všeho německého
národa, že trpí a dopouští pruské vládě toto
řádění nelidské, tuto vyhlazovaci válku proti
šlechetnému národu prováděnou prostředky
tak špinavě ošemetnými.
Považme. Z daní, které vyždíme pruský
fiskus z toho polského obyvatelstva svého
království, z těch daní věnuje vzdělaná
královská pruská vláda miliony na vyhla-
zování svého polského rolni
ckého lidu, aby v rodná sídla
jeho nasazovala cízí poběhlík
a dobrodruhy, jen když jsou
Němci! Kde na světě za našich dob páše
se podobná ohavnost? A ta vláda nestydí se
obeslat haagskou konferenci pro upravování
práva mezi národy v duchu humanity?. Ta
kové vládě měly by všechny vlády vzděla
ného světa osvědčit své opovržení a svj
hnus.
Dnešní mdlobná Evropa dá si však lí-
biti z Berlína ještě vyhrůžky tamerlánské
pýchy, a nanejvýš zavzdychá v ústraní své
resignované: »Doba jest vyšinuta z kolejí !e
Než všeho do času. Ještě žádná moca
žádná zloba lidská nepanovala věčně.
Vzejde jitro spásy utlačovaným a trpí
cím národům, snad po dlouhých ještě zkou
škách a zápasech, ale vzejde jistě: Vytrvat
třeba statečně při pravdě a právu a ne
ztráceti mysli v protivenstvích doča sných
Toť všel
Prušákův
Polák
Bülow
Němec
Evropa
Berlín
13
title
Volební oprava a poslanecký klub.
14
article
Píše dr. Kramát.
Píše dr. Kramát.
Volební oprava konečně je zákonem a je
tudíž na čase promluviti o tom, jak veden byl
zápas o ni se strany českého poselstva, o vý-
znamu volební reformy pro český národ a ko-
nečně také o budoucí politice české, hlede k dů-
sledkům nových poměrů na říšské radě. Byli
jsme posud terčem útoků ze všech ztran, a sotva
rohli jsme se braniti z příčin, které jsou n
snadě. Dnes těžký zápas je ukončen, a možno
mluviti o všem dost otevřeně. Nechci polemiso-
vati, kde nebude toho zapotřebí k objasnění věci
poněvadž mám to za zbytečné. Česká veřejnos
ať z vylíčení těžkého, dloihého zapasu sama po-
soudí, zda oprávněno bylo vášnivé obviňován
české delegace
Kramát
15
article
Podali jsme návrh na všeobecné a rovné
práve hlasovací s malou nadějí, že bychom rá-
zem ho dovedli dobýti. Byli jsme pro všeobecné
právo vždycky a upřímně. Již zavedení páté ku
rie bylo z velké části naší zásluhou. Ale zrovna
proto, poněvadž jednalo se o stěžejnou zásadu
programu naší strany, bránili jsme se udělati ze
všeobecného hlesovacího práva předmět bezvý-
slodné předem agitace. Ke konci léta r. 1905
poměry náhle se obrátily. V boji proti maďarské
koalici koruna chopila se všeobeeného práva
lilasovacího jako nejvydatnějšíhe prostředku
proti revoluci maďarské gentry, a poměry v Ru-
sku byly pro prozíravou státní politiku zrovna
příkazem, přivésti agitaci mezi lidovými masami
na cestu zákonnou, a tak v čas ohraditi se nej-
bezpečnějším způsobem proti důsledkům úžasné
revoluce ruské na naše poměry. Již ve výkonném
výboru učinéno usnesení, aby klub podal návrh
na - vedení všeobecného a rovného práva hlaso-
vacíhe, a aniž bych o tom věděl — přijel jsei
zrovna z Krymu — učinil jsem v první schůzi
kluborní tentýž návrh, který byl bez debaty
jednomyslně přijat. Podání návrhu takového le-
želo prosté ve vzduchu a v situaci takové musil
se státi východištém vážné akce za volební r-
formu. Strana, zastupující velkou větčinu ná-
roda, může se jen za takových podminek posta-
viti v čelo velkého hnutí lidevého. Jako jsem s
dřté bránil proti toveabychom boj za vnitřní
řeč úřadní výměnilí na všeobecné práv
hlasovaci, tak měl jšem nyní za svou povinnost.
Krym
16
article
zjednati návrhu našemu pokud možno největší
resonanci ve sněmovně. Kdo v politice počitá
s danými poměry, musí přiznati, že ani idea vše-
obceného, rovného hlasovacího práva není dost
silna, aby možno bylo ji prověsti proli vážnému
odporu většiny německých poslanců. Naprosto
rovné hlasovací právo podle počtu obyvatelstva
znamenalo by úplné deposedování Němců v ra-
kouské politice. Dosavadní privileje Němců byly
křiklavým bezprávím, ale dávaly Němcům roz-
hodující politické postavení v říši, a očekávati
že by se ho Němci vzdali pro ideu soctální spra-
večlivosti, bylo by dost — fantastickým. Na-
opak, nejmírnější Němci netajili se tím, že by
pro ně zavedení rovného práva hlasovacího
znamenalo boj na život a na smrt, a vehnalo by
většinu jich do tábora protirakouského. Ať soud.
se o této bázni Němců před spravedlností jak-
koliv — a povznášející pro Němce dojista nen
— počítati s ni musil každý, kdo chtěl, aby vo-
lební reforma dostala se do proudu.
Již tehdy bylo jasno, že jedinou možnostl.
provésti všeobeené hlasovací právo, je, najiti
kompromis, který by umožnil alespoň jedné části
Němců pro reformu hlasovati. My Slované na
provedení akce takové nestačili. Jednak neměli
Němec
Slovan
17
article
jsme ve sněmovně většiny, a pak možno byle
očekávati, že Poláci nejen ze zřetele na Rusiny
nýbrž i na vlastní složení klubu a ohrožení pa
nující v něm strany budou nejrozhodnějšími od
půrci sněmovny. Nějaká slovanská akce, jak se
o ní u nás mluvilc, byla naprosto vyloučena.
Abych tudíž návrhu svému získal ohlasu i ve
stranách nemeckých, pokud byly lidovými, na
značil jsem možnost kompromisu ve své řeč
zmínkou o tom, že přechod z daných poměrů
k novým monl by se najíti ve zření k poplat
nosti jednotlivých království a zemí — ovšem
s výslovně vymezenou výhradou, že by v ze
mích musilo býti hlasevací právo úplně rovným
Mně ovšem nenapadlo, že by mohlo být Halic
tak ukřivděno, jako se to stalo v předloze Gaut
schově, ale to opravdu nestalo se v důsledku
mého výroku, nýbrž proti mým radám a prot
mému varování. Vzpomínal jsem, že polský klub
přijal pátou karii, podanou Badenem a vypraco-
vanou Rittnerem, ačkoliv počet mandátů pro
Halič neodpovidal počtu poslanců, a proto od-
hodlal jsem se k výroku, který jedině mohl ná-
vrhu našemu pomoci k většímu počtu hlasů.
Vůdce německé Volkspartei na má slove, která
tolik mně byla vytýkána, reagoval, německá stra-
na lidová hlasovala pro náš návrh, a ten dosáhí
prosté většiny.
Polák
Halic
Halič
18
article
Dnes možno to říci: Tato prostá vět
šina, ne strach předulicí, byla roz
hodující pro vládu Gautschovu
aby změnila své stanovisko zam
tavé, které vdebatě onašem návrhu
baron Gautsch ještě tak rozhodn
označil, ačkoliv cítil, že zejména některe
řeči v rozpravě pronesené budily velikou ozvěnu
a nejen dolů. Koruna byla praedisponována pro
novou, lidovou politiku událostmi uherskými
ruskými, a jen krátkozraký, slepý vášnivee ne
může neviděti, že v tomto rozhodnutí koruny
byla velká myšlenka, jakých bylo ve vnitřní hi
storii Rakouska velmi málo. Jen tak velká my
šlenka mohla přemoci staré tradice: opírati se
ve všem na vrstvy privilegované, které zdály s
nejpevnější oporou koruny ve věcech ji nejbliž
ších, v otázkách vojenských a v politice zahra
ničné. Svěřiti osud dynastie a říše jenom náro
dům, všem jejich vrstvám, bylo pro korunu roz-
hodnutím historického významu.
Baron Gautsch, jak známo, vyslovil se prot
všeobecnému hlasovacímu právu v Uhrách z o-
bevy před důsledky pro Rakousko, jednak proto-
že asi nedovedl si představiti, jak možno by bylo
se obejíti nějaké rládě bez bezpečných hlasů
polských a velkostatkářských, a pak proto, že
přirozeně báti se musil o německé prvenstv
Přes to, že dovedl se vymaniti z úzkoprsých ná-
zorů německých centralistů, že poznal, jak po-
třebí je přiroutati národy nenémecké k říši zjed-
náním práva jich jazyku i podporou kulfurných
a hospodářských snah, přece jen byl Němcem
vyrostlým v tradicích německého prvenství.
Gautschův
Gautsch
Baron Gautsch
Němec
Rakousko
Uhry
19
article
Leči, pronesené v debaté, ukázaly mu, že
byl zbytečně němečtějším, než představitelé l
dových stran německých, hlasování přesvědčil
jej o tom, že se pro Němce docela zbytečně sta-
věl proti velké myšlence sociální spravedlivosti.
poněvadž jen pomocí německých hlasů dosažen
prosté většiny, a tak neodpíral více vůli koruny
a překvapil nás všechny rozhodnutím, že návrl
na všeobecné hlasovací práve podá. V jeho roz
hodnutí nebylc nijaké bázně před ulicí, to budlž
výslovně konstatováno. Dlouho před velikou de-
monstrací vídeňskou Gautsch oznámil různýn
parlamentářům své odhodlání, ovšem s výslov
nou výhradou, že zavedením nového způsobu vo
lení Němci nesmějí býti přivedeni na počel po-
slanců, vypadající na ně podle počtu obyvatel
stva.
Pro nás bylo od té chvíle hlavní úlohou
zmenšiti zřetel na Němce na míru co možná nej
menší, a alespoň snesitelnou. Možno nyní řlei
že prvotní návrh vládní, který zůstal ovšemt
jemstvím, byl pro nás mnohem příznivějším
Němec
Gautsch
20
article
rvěn
V drobném prodejii
raaní čísla a soká
odpolední
. . . . na z
Ve sllalkách na venkovů.
ranní čtslo.
odpolední . . . . . . . . 4
Inseráty
plati se hotově nupře
Přelplaceni a inserty plijíná zdnís
strace v Marinnssé ulici č . s.
Tam nacházejí se těž redale
Uskárna z szpedice „NL udních Listů“
Bukopliy se novranv ju
Uskárna
Marinnssé ulice
21
article
než předloha, jak podal ji potom baron Gautsch.
Rozdil mezi slovanským a neslovanským blektem
byl větší, než 5, a doufal-jsem, že zvýšením po-
čtu mandátů pro Halič posice naše se ještě zlepší,
třeba bych si netajil, že Němci budou hledět
předlohu ve svůj prospěch poopraviti. V Če-
chách ovšem navrženo bylo rozdělení mandátu
podle poměru 6 :4.
Bohužel, v taktické naši posici, dojista ne
nepříznivé, jak připravil nás ji zvláště hrabě
Bylandt, který konečifesvěděl, že musí už z pře-
duuchopiti předlohu tak, aby možno bylo upo-
kojiti odpor němocký a polský, pastal naprosty
převrat taktikou odpůrců volební reformy. Po-
láci, šlechta všech táborů, Všeněmci, a všechno,
co bylo pod vlivem pražského kasina, dali se do
vášnivého, nesmiřitelného boje proli myšlence
všeobecného hlasovacího práva. S krvavým vý-
směchem lčili obrat Guutsohův jako bázeň před
ulici, mluvili o pošlapané autoritě vládní, pan-
ská sněmovna v tomto tónu provedla celou zná-
mou, velkou debatu, a sociální demokracii vy-
rvána tak nejmohutnější zbraň: demonstrace.
Gautsch
Němec
Bylandt
Halič
všeobecný hlasovací práv
22
article
Nechtěla-li posíliti nejmocnější odpůrce reformy,
musila zachovati naprostý klid. A tak Gautsch
mohl počítati na vítězství jen, když zavázal si
většinuněmeckých poslanců, že budou hlasovali
pro předlohu, a sice kromě křesťanských sociálů,
kteři nejsou považováni za plnocenné Němce,
zvláště německou stranu lidovou. Naděje, že by
možno bylo získati Poláky, třeba štědrou výmě-
nou mandátů pro Halič, byly čím dál tím menši,
poněvadž princip všeobecného hlasovacího prá-
va, ohrožující mandáty privilegované, byl Polá-
kům kamenem úrazu, a tak osud volebního prá-
va závisel od Němců. Tím dostali jsme se do
posice nejnevýhodnější, a všechny rady, že jsm
měli svou politiku jinak vésti, byly dost naivní.
Že člověk dráž prodá, když se do prodeje ne-
nutí, je opravdu rada, na kterou jsme čekati ne-
musili, to ví každé díté — a že to stále naši od-
půrci opakovali, nestalo se to pravdou novější
a vzácnější. Ale tato „diplomacie“, jak zejména
ve „Venkovu“ byla tak často kázána, má jist
moze. Kupující musí být přesvědčen, že to mysli
pradavač do opravdy. Bylo vůbec možno někoho
klamati?
Gautsch
Němec
Polák
Halič
23
article
Kdo musil ztratiti volební reformou? Němei
a Italové, kteří doposud byli vážkou na váze
v parlamentě. A kdo musil získati? Jihoslovane
a my Tuto situaci prohlédal i nejnevinnější slu-
ha v parlamenté, o tom těžko bylo někoho kla-
mati, a moje brožura nepolřebovala nikomu otrl-
rati oči. Všichni viděli, co je očekává a co jim
hrozí. Ostatně v témž německém časopise na-
vánn moj brožura napřed útokem na Němee.
a když vyšel její překlad — olivovou ratolest
míru, a zdá se tudiž, že docela zbytečně vytý-
káno mně jeji vydání. Situace byla jasnější, než
nám bylo milo, a těžkým naším úkolem bylo.
přes to všechno volební reformu uchrániti fako-
vou, sbychom ji na konec s dobrým svědomi
mohli snésti, a aby byla skutečným, velkým pro-
spěchem pro národ.
Baron Gautsch snažil se tedy zabezpečili si
němcekou stranu lidovou, a učinil proto první
svůj pokus o částečné parlamentarisování kabinelu
Dr. Derschatta a dr. Pacák měli vstoupiti do
kabinetu. Aby umožnil dru. Derschattovi vstou-
pení lo ministerstva, změnil předlchu původní
v náš neprospěch, a stanovil ji tak, jak podán
byla v parlamertě. Němců bylo 205 a rozpjet
mezi bloky 5. Za touto podmínkou by byl dr
Derschatta přijal německé ministerstvo krajan
ské. Za to dr. Pacák z našeho usnesení prohlá-
sil, že na základě takto změněné předlohy do
ministerstva novstoupí, a první pokus o parla-
mentarisování kabinetu se rozbil. Bylo nanejvýs
nutno, abychom ukázali, že naše ústupky ve vo-
lební reformě mají své meze, neboť jinak sám
bůh vi, kam bychom se byli naposled dostali,
najísto však tam, kde chtěli nás odpůrci volebni
opravy miti, abychom totiž sami ji zmařili. Tot
nebezpečí bylo tím větší, poněvadž podpora ně-
Italos
Jihoslovan
Baron Gautsch
doktor
Derschatt
Pacák
Němec
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 9. února.
5—. (Kronika.) Na stavbě Městského
Vinohradského už kutí pod střechou. Do konee
roku bude nový dům venkoncem hotov a vy-
leštěn. Také budoucí Správa divadla už se zaří-
dila. Kaacelát je v plné práci, o programuje
rozhodnuto . ..
— O jakém programu
— Umělecký ústav nemůže být bez pro
gramu! Třeba si postavit nějaký úkoli
A ten bude ?.
— Jak se proslechlo: repertoár původní,
co možná cenný a potom, rozumí se, z cizího
dobré, vybrané věci !
— Ne tuze nový program, jen co je
pravda ! A dost — pohodlnýl
— Jak to?
— Na vous týž program-li neprohlašovaly
dosud všecky správy našich divadel, kde jaké
dosud zahajovalo činnost? Zlatý dům na Ná-
břeží nemá jiný. A všecky scény na předměst
neshodují-li se v jednom punktu: žádná neod-
mitne dobrý původní kus, nabidne-li se jaký
A všecky jinak neživí-li se »výběrem« z cizého,
konečně nikoliv — těžkým?
— Nu a jak by mělo být jinak?
— Snad by mělo ! Řekl bys, nový podnik.
přijde s novou myšlenkou !
— Na příklad ? ..
— Na příklad: nové divadlo chce bý
prvním skutečně národním podnikem, to jest
chce žíti jen vlastními silami, obrážet na jevist
nás živol, pěstovat naši produkci!.
Výhradně původní repertoár?
Praha
zlatý dům na Ná
25
article
Snad leda . . . žertem?
— Proč žertem? Docela opravdově! Sto-
letí jakéhos takéhos vývoje má domácí naše
produkce za sebou, seznam původních her dá
už dohromady tlustou knížku, živoucích činných
autorů je také malá setnina, pět stálých če-
ských jevišť už pěstuje o přitrž cizé hry, pro
by poslupem vývoje nově vznikající š está seén
neměla si jednou vytknout heslo — sebevědo-
mější?
— Heslo se snadno vytkne! Jen něco po-
važte: nový podnik nebude mít odnikud žádne
subvence!
— Což škodí? Není-li úkol subvence vždy
umožnit něčemu život, co by samo nebyl
života schopno? Chce snad nový ústav pě
stovat nějaký dýchavičný druh?
— Nikoliv ! Chceme druh silně životný ! ..
— Tedv s chutí do toho ! ...
Něco je jisto: možno dnes už sestavit pěk
nou řádku domácích her, starých i nových, bez
pečných svého účinku na scéně! Řádka by za
stala potřebu třeba na celý rok ! Snad ještě —
víe! Správa nového ústavu nebude v. té věci
rozpacích. Má svůj seznam vybraných her pů-
vodních, starých i nových, jistě už pohotově.
Péči o pěkné provedení dá už sám vlastní zájem
domu, úsilí soutěžné, zdravý pud sebeuplatňo-
vaci! Ideál jeviště opravdu národního byl by
tak v záměru připraven. Loď nového podniku
mohla by vesele vyplout.
— Nebýť jen skalisk a úrazů
— Úrazy ? ..
Napřed úvaha zcela povšechná! Domáe
kus, který se osvědčil, dává se průměrem 5 až
6krát. Zkušenost je tu zákonodárcem. Roční
spotřeba tedy: 50—70 her! Naprosto ne
možná číslice! Žádné divadlo na světě ji
slušné nevypraví, žádný soubor nevyhraje.
žádně obecenstvo nevysedí. A kdyby na krásné
v prvním roce byl dokázán div! Kde honem v
roce následujícím sehnati novou šňůru 50—70
her? Žádný syndikát dodavatelů nezaručí tako-
vý příval výdatného zboží.
Co zbývá?
26
article
Nezbývá než osvědčená praxe. Divadlo,
našich poměrech odkázané na vlastní síly, počíti
s dvojím repertoirem: s běžným, který
lešti jaksi firmu, osvědčuje jeho píli a snahu
a potom s mimořádným, který zabezpečuje
— existenci, silám zjednává potřebný čas k
práci a možnost oddechu. Aby nabralo decb
na svoji řádku pozoruhodných her, které s
mohou opakovat leda šest., pět- aneho ještě —
méněkrát, potřebuje divadlo jistou hotovost jiných.
které se hrají klidně dvacet-, třicet- a třeba p
desátkrát! Ziská tím způsobem času k práci
prostředků k výpravě a vůbec k živobytí ! Tedy
jaksi dvojí kult: čestný a potom ..
— Nečestný?
— Bývá někdy, ale není dokonce ne-
zbytný ! Řekněme tedy : čestný kult a potom —
výnosný
— A pro ten právě třeba obrátit se — d
ciziny ! ..
Stát! Zde je vroubek! Zde třeba sekyr
zatnoutl
Pro ten jistý druh nevyhnutelného zbož
chodilo se až posud zpravidla do ciziny
Z počátku se tak chodilo jen na výpomoc, jaksí
stydlavé. Pak se přišlo věci na chuť, stala s
obecným zvykem a konečně, jak už bývá, ustá-
leným, panujícím — předsudkemi
— Co chcete ! řikalo se. Bez cizích kus
se neobejdem ! ..
Předsudek byl škodný všemí směry. P-
škozoval naše zájmy idejné i praktické, uvádě
nás v nehodnou závislost, v poměr skutečné
inferiority. Bylo by konečně na čase před-
sudek jednou zlomit. Opřít se, energicky!
— Naopak ! rcete. Právě hry, které chtějí
hovět vkusu obecenstva, jeho potřebě zábavya
kralochvíle, hry, které mohou a mají na divadle
vskutku ž1t, nejen se objevit a zmizet
právě u těch je potřeba, aby byly příště opatřo-
vány doma! V tom směru třeba se vybavi
z nehodného posavadního poměru — poplatnosti
27
article
A cesta k cili?
Je v moci energické správy. O talenty
není nouze. Třeba jen rozeznávat: jsou talenty
uzavřené, jsou dobývavé! Někdo má zvláštn
dar přilehnouti ku potřebě okolností, jiný na
prosto nedovede se přizpůsobit. Prvnější dru
má dokonce zapotřebl, aby přímým požadavkem
byl povzbuzen! A tu je úkol správy
Úrodně zasahovat do tvorby domácí! Vyhledávat
talenty, umlouvat potřebu, stavět požadavky
Maliř, sochař, architekt tím způsobem pracují
na objednávky, tvoří v určitých podminkách, vy
jadřují smluvené ideje, spracovávají uložen
formy a látky. Proč by nemělo divadlo podobně
přistupovat se svými podněty, přesně formulo
vat svoji potřebu? Zde látka i forma, povaha
kontury děje, ty a ty: doba, ovzduší, kroj
stroj, dekorace, effekty atd
O výsledku praktickém nelze pochybov t
Šťastné zasáhnutí správy stvoří žádoucí styk ži
votné potřeby a tvůrčího důmyslu, vyvolá závo
sil, bude jej řídit, podněcovat a než se nadějeme.
trvalost přirozených podmínek dá svoji tradici
bude tu vývoj zcela nového druhu domácí pro-
dukce! A druhu velmi — životného!
Z područí se vymanit, na svůj základse
postavit, na vlastní síly spolehnout, opravdu
znárodnit svoje dílo
Pyšný záměr!
— A svělová produkce, kde zůstane?
— Co nám po svétové, pokud se obejde
me při vlastní?
— Přece považíe ! Zřetele kulturné! Svě
pokračuje, nelze uzavírat se, obklopovat se čí
skou zdíl
Světovost kultury! Čínská zeď! Znátety
zřetele a odrhovačky! A nějaký plot kolem
domácí zahrady, aby se záhon uchránil, je snad
— čínská zeď? Pět divadel o cizím repertoáru
a šesté s vlastním je — čínská zeď? A, ko
nečně, kdyby byla! Káže-li potřeba vlastního
28
article
života určité opstření, proč ne i třeba — čln-
skou zed? Co je kultura? Shánět po světě
lepit sobě na šat a štit, kde co se najde no-
vého a novějšího? A pro samou sháňku po no-
votách, pro samý cizí »vliv« se nedostat k
práci o vlastní hmotě a potřebě? Je to sna
kultura? Dva tisíce let zili Japonci mino
všechen styk s evropskcu kulturou. V krátkých
třiceti lelech si opatřili, čeho na Západě k re-
spektu třeba. A dnes? Neleží-li dnes všecka
»evropská kultura« před Japonci na bříše ? C
je kultura?
— My Čechové nejsme Japonei! Nás ne-
dělí okeány od ostatního světa!
Pravda, u nás podmínky života jsou jiné.
Však není-li úkol života vždy o sobitý? Někde
styků se světem je nedostatek a (řeba
raziti průlomy a bourati hráze, aby vlastn
dílo nezakrnělo, jinde snad je styků příliš
třeba stavěti hráze, aby vlastní dilo zápla-
vou cizoty nebylo udušeno. Či není zřejmo.
čeho má zapotřebí kulturné dílo nás, zde v ardci
Evropy vystavených všem větrům? A neníli
po ruce okeán, který by chránil s vébytno st
práce, jedině platnou a vydstnou v zápas
života, či není pak o sobitým úkolem,
opatřit potřebu, kterou ukládá — situace
Či nemá národní celek zrovna tak svoji potřebu
jisté »celní politiky« na ochranu svých zájmů
kulturných jako jí má zapotřebí stát pro své
zájmy hospodářské?
— A což, nejsme-li pro samostatné úkoly
přiliš slabi? Což, jestli dodávka čistě domácí
pro existenci našeho divadla nestač!? . . .
Bylo by třeba teprve dokázati! Menší ná-
rodové už vyvrátili obavu.
A kdyby nestačila! Aspoň z počátku !. Je
tu slovanský svět! Z vlastních kořenů
třeba čerpati pomoc! Jsme slovanská bytostl
Zde je zdroj osobitostí! A na štěstí — nedo-
čerpavýl
Japonec
Čecho
Japonei
Evropa