Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělství

3

ObchodPrůnysl

4 Pinančnictví

Pinančnictví 463.—

5

Příloha „Národních Listů“ k číslu. 16S. ze dne 20. června 1909.

6 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, dne 19. června 1909. První polovina tohoto roku bude vždy vý znamná pro celý rozvoj našeho nového života ho- spodářského. Dala zajimavou a charakteristickou odpověď na celou řadu otázek pronášených po- zorovateli a znalci našeho života ekonomi- ekého odpověď, která může jen neobyčejně po- siliti naše sebevědomí pracovní a býti nám po- učením pro budoueno. Ale budiž dozolenó pře- dem několik čísel.

Praha

7 article

Dostavivši se obrat na trhu peněžním byl bankám vitaným podnětem k posílení prostředků vlastních. Zlevnění peněz a menší polřeba inve- stiční průmyslu i obchodu měly v zápětí uvol- nění prostředků, zatím co poslední tři léta vy- soké konjunktury byla našim peněžním ústavům poučením, že jest nutno zvětšovali prostředky vlastní, poněvadž jen na tomto podkladě možno vyhověli stoupající potřebě našeho vzmáhajícíhio se a rosti ucího českého průmýslu a obehodu niPolitika bankovní opatrnosti veďla k lomuto poznstku a zatím co v roce předešlém již zvý šily Česká průmyslová banka a Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové svůj kapítál akriový, ponechány byty hlavní emisse nových skeil na rok letošní, specielně pak do prvého poleleti jeho. Bylo zřejmo již počátkem jeho, že v tomto směru budou činěny na trh značně požadavky a byly tu a tam vyslovovány pochybnosti, zda budeme s to, abyehom z vlastních svých pra- menů úhradu zjednali. Rozumí se samo sebou, že v tomto spojení mluveno opětně o naší »vro- zené české nepodnikavosti«, a že bylo dokazo- váno, jak český, člověk se ještě neprobud k plněmu pochopení a cenění papírů dividendo- vých. Ale poněvadž teorie zůstává z pravidla za životem, tvořie teprve v určité vzdělanosti za ním své závěry, přikročily českě peněžní ústary k novým emissím akeil a sice Moravská agrárn banka k emissi akcil v ceně jmenovité 2 mi- liony K, Česká banka 2 mil., Ústřední banka českýeh spořitelen 5 mil, Pražská úvěrní bank se 3 mil., poslední pak Živnostenská banka v obnosu nejvyšším, 1. j K 10.000 000. —

Hradec Králové Český průmyslový banka úvěrní ústav Český banka ústřední banka úvěrní banka

8 article

Současně dokončována subskripce akeil. nové Pozenkově banky, jejižto ustavení bylo prárě provedeno. Počáleční upsaný akciový kapitál tétc pozemkové banky činí 3 miliony k. Celkem tedy bylo vydáno nových bankov- nich skcil českých za 25,000.000 K vě hodnotě jmenovité a asi za 28,000.000 K v hodnotě kur- sovnl. Nelze popriti, že jest to obnos na naše poměry velmi značný, a nesluši zapominati, ze současně provedeny subskripce na novou mljn- skou společnost v Praze per 2,000 000 kor. na Lodenickou cementárnu 2,000 000 K, zvý- šení akciového kupilálu fovárny na kávové na- hražky v Kolině 500000 K, a nová emisse akcil lézni Luhačovických 1,200 000 K (dosud se provádí a není skončena); soudobně zřízena nová společnůst s ručením omezeným ze závodu pana cís. rady J. Hrdiny v Pelhřimově s kapi- tálem 600000 K. Dostupují tedy emisse prů myslové 6,300.000 K, nehledě k prováděnému upisování české paroplavební společnosli pro

cís Praha Pelhřimov Pozenkov banka

9 article

Vltavu a Labe. Celkově bylo ledy k upsání vy loženo za více než 33,000 000 K akcil českých, na domácí náš trh požadavek zajisté nebývalýa veliký. Při dnešním přísném roztřiďování národ- ním v podnikání akciovém jest samozřejmo, že prostředky opatřovány skoro výhradně mezi na šimi českými lidmi, a že tedy oetl se český kapitál před zkouškou své zdatnosti, své vyspě- losti, odhodlanosti a také své kritické vyspě- losti. Při tom nutno podržeti stále na zřeteli, že vedle papírů dividendových nabízeny českému trhu v hojné míře ukládací hodnoty i domáci i eizl, a že po této stránce ukázalo se naše obecenstvo odběratelem neobyčejně poten tním a ochotným. Více než půlmiliardová emise Zemské- banky král. českého (prováděná ovšem po řadu let) nalězá se z veliké většiny v rukou českých, totéž plalí o emisích Hypofečnl banký král. če- ského, dále o úpisech dlužních jak Průmyslové tak Žaanostenské banky a konečně i o titrech Ústřední banky českých spořitelen. Ale naše obecenstvo zvyklo si již v postupu let na uklá- dání peněz v papírech ukládacích a podepřených zvláštní jistotou. Úvaha o výnosnosti toho kte- rého papíru byla zde rozhodující a tak prove- den touto cestou první krok v před od Iradič- ního ukládání peněz na vkladní knižky. Uchý- lení se ku papírům dividendovým jest krokem dalším. Jest proto tím zajimavější konstatovati, do jaké miry vyrostlo porozumění pro ukládáno v paplrech dividendových, vyšší z pravidla vý. nosnosti, než u papírů ukládacích, ale založené přece jen na určitém risiku, poněvadž divídenda jest v přímém poměru s prosperitou toho kte- rého podniku. A tu nutno předem říci, že náš český do- mácí kapitál osvědčil se v tomto směru dobře.

Vltava Iradič zemskýbanka Žaanostenský banka

10 article

Nové emisse Moravské agrární, České průmy- slové banky a České banky byly rozebrány v okruhu klientely a spojenců uvedených bank. upisování akcil Pozemkové banky potkalo se arci s určitými obtížemi, poněvadž jednalo se o podnik nový, pro jehožlo prosperitu nemáme dosud u nás analogie a bylo nutno dokazovat- ji na základě zkušeností podniků cizích, ale zde počáteční kapitál upsán a nutno si jen přáti, aby banka se svým speciálním programem, pro nás jistě důležitým, dodělala se zdárného výsledku. Při tom nutno konstatovati, že nezdar emisse tak zv. »Zaručovací banky« jest naprosto pochopitelný při nejasnosti plánu zakladatelů při neobyčejné riskantnosti a malé výslednosti obchodů podobných bank v cizině. Tento nezdar nesvědčí proti domácímu kapitálu, nýbrž naopak v jeho prospěch, poněvadž ukazuje, že i u nás kriuika hospodářska učinila potěšitelné pokroky.

Český průma Český banka

11 article

Předposlední vystoupila s emissi Ústřední banka českých spořitelen, které do jisté míry prospěl fakt, že současně přiznáno vládou, aby spoři- telny uložily 20 procent svých fondů v akcilch této bankv. Nieméně obrátila se i tato banka z valné části nejen na peněžní ústavy, nýbrži na kapitál soukromý a možno tedy i výsledek této emisse posuzovati z celkového našeho hle- diska hospodářského. Jak známo, byla emiss pěli milionů korun nových akcií Ústřední banky českých spořitelen přepsána o jeden a tři čtvrti milionu korun. Výsledek tento jest při energickém vedení banky této poučným a výmluvným. Jako poslední ústav vystoupila Živnosten ská banka s emisí nových akcii za K 10,000.000. Pesimisté provázeli toto rozhodnutí Živnostenské banky pochybnostmi a zřeli v něm krok příli odhodlaný ve srovnání s našimi danými poměn domácími. Výsledek ukázal, že jest správněji souditi dle života, nežli dle domnělých tradie. Bylat, jak známo, emise Živnostenské banky pře- psána o více než 50%, bylc tedy bancs dáno k disposici vice než osmnáct milionů korun (při započtení ažia). Výsledek na naše poměry pře- kvapující a neobyčejný. Při tom nutno míti ra mysli další momenty důležité pro ocenění do- sahu a významu této subskripce. Ziřnostenšká banka pro Čechy a Moravu v Praze nešla po pří- kladu německých ústavů této říše, jež ve snaze zajistii emisi zřizují tak zv. přejímací syndikáty z jiných bank a tim způsobem korigují eventaál- ní neochotu trhu pro nově akčle, nýbrž postupo- vala v pouhé důvěře ve svoji dosavadní práci a v rostoucí pochopeni našehe kapitálu pro dobré

Čechy Morava Praha ská banka živnostenský banka Ziřnostenšká banka

12 article

papíry dividendové. Neopírala se o žádně kon- sorcium, neopírala se o žádně syndikáty, nýbrž postupovala naproste bez cizí pomoci, věříc jen v síly vlastní. Při tom současně rozvířila e v části německého tisku přímo horečná agitace proti novým akciím Živnostenské banky a proti bance vůbec. Bylo mluvenc o „známé štváčské české bance“, bylo mluveno dokonce o „če ské švindléřské bance“, za tiché nevšímavosti úřadů, které ještě nedávne s velikým důrazem vystupo- valy proli každému podnětu s české strany, aby českýčlověk své potřeby hradil z českých pra- menů, Ačkoliy statním úřadům jsou známy bi- lance Živnostenské banky a ačkoliv bilance Živnostenské banky poukazují na reelnost vedení jejího a na solidnost její a ačkoliv zřejmě jel- nale se o hespodářské poškozování její, ukázaly se úřady státní napresto benevoletními k této tak zv. kritice, patrně prpto, poněvadž dnosní ministerstvo jest napřosto nostranné a spravědli- vé na všecky strany. Me odpouštíme rádi, ponč- vadž sme tak mnohému zvykli a dovolávati se pomoci není nám třebá. . . 1 . .1 Živnestenská banka oproti těmto projevům zaehovala se tak, jak jedině možno, to jest igno- revala je a věřila jen v reelnost svých snah. Výsledek dal jí plně za pravdu a jest významno, že tmel upisovateh tvoři naše střední kapi- talistické vrstvy, na doklad, že akee Živnostenské banky stala se ukládacím papíra českéhio kapitalisty-v plnémsslova smyslu. Uká- zalo se zase, že v obchodů jest otevřenost a resl- nost nejlepší oporou, a jest jen potěšitelno, že naše obecenstvo na tomto podklndu svoje úsudky si tvéři.

živnostenský banka Živnestenský banka

13 article

Zdar nových českých emisí a spociílně pře- kvapující úspěch nového vydání akcií Živnosten- ské banky jscu vzhledem ke všem těmlo fakto- rům neobýčejně závažuým jevem pro celé po- suzcvání našeho hospodárského života. To, po čem po desetileti jsme touzili, k čemu jsme pra- covali a o čem jsme snili, abychom totiž byli svými, abychom nebyli odkázání na pomo cizí a mohli věřiti ve své vlastní hospodářské sily, toho výsledku své činnosti počínáme dosa- hovuti. Není nejmenší pochybnosti a bude také naproste správno, když české banky dle pokynu, duného jim posledním úspěchem emisntm, půjdcu dále na dráze sesilování vlastních svých prostředků a budou takto zpevňovati základnu dalšího našeho průmysluvého a obchodního roz- voje. Bylo by chybou zastaviti se, poněvadž náš vlastní pošlun bude nuším národním odpůrcům podnětem k činnonsti rovněž energické, ačkoliv ovšem by výsledky její zůstaly za vůli, kdyny nebylo opory o říšsko-německý kapitál, resp o kapitál francouzský, k němuž tak často něme- cké banky rakouské při svých emisích musely se obraceti. V tom směru podala již data, vy- daná své doby finančním ministerstvem (190 2). c platební bilanci rakouské neobyčejně zajímavě doklady. Tak bylo oné doby akeil vídeňské ban- kovní jednoty umistěne v cizině 3036, akeií ra- kouského ústavu pro úvěr pozemkový 45. 7%, akeií úvěrníhe ústavu pro obehod a průmýsl 75, akoií banky prc země rakouské 38.7 %, akeií vídeňské banky Union 10 % a pod.

Živnosten český banka

14 article

Z tčehtc dat, která posledními emissemi ješta více ve prospěch cíziny zajisté se zmiěnila, jes zřejmo, že německý kapitál v Rakousku netvoří svě posice sám, nýbrž, že tvoř je s pomocí ciziny, jed- nak německé říše a jednak Francie a že tedy hono- sení se Němců jich posicí potřebuje nutně korrektu- ry. Naproti tomu jsou akcie českých peněžních ústa- vů skoro vesměs uloženy v rukou domácího obe- censtva českého, takže jsme v tomto směru v plném a krásném slova smyslu odkázáni na vlastní své síly. A uvážíme-li, že oproli celé německé říšia Němcům rakouským jsme národem malým a nola bene, národem, probíjsjícím se proti všem možným překážkám k vlastnímu životu hospodářskému, jest vysvědčení, ktorého se dostává po této stránce naší zdatnosti, zajisté krásné a může nás naplniti nejen radosti, ale vedle toho — a to jest hlavní — další nezdolnou enerzií pracovní, poněvadž i v malých na- šich poměrech možno se dopracovati k výsledkůn skvělým. Odkázáni jen na své síly, stojíme na hrou- dě své staré vlasti a z nepatrných počátků, ze kto- rých jsme vyšli před několika dosetiletími, zjedná- váme si čestně místo mezi národy slovanskými mezi národy evropskými. Bylo nutným procesem vý- voje, že naše obecenstvo, probouzející se z malých počátků hospodářských, nedovedlo rázem vzchopit se k velikým činům, nehledě ani na to, že krach l sedmdesátých byl prudkou ledovou sprchou na roz- nícené naše sny a přání. Od těchto let šel vývoj svým klidným a logickým tempem a neměl náš národ jine opory, nežli svou práci. Tak zněl poznatek střízli- vého a skutečného živola, který neznal náhod, ne- znal stastných výher, nýbrž jenom úspěchů vytrvale

Němec Rakousko Francie

15 article

činnosti vlastní. A po těchto několika desetiletích postupně rozlévala se odhodlanost podnikatelská v našem obecenstvu, vycházejíeí a vyplývající ze zdro- je poznání, že pouze zdravá á rcelní činnost má ná- rok na uznání. Tak tvořila se škola výchovy k ho- spodářskému cenění a takdrostlo pochopení pro eko- nonické snahy. V určitém svém období vývojovém mluvill jsme o povinnosti českého kapitálu, podporo- vati domácí snahy hospodářské — z tohoto obdobu jsme, bohudíky, již také venku a český člověk ne mluví víca o obětech a podporování, nýbrž usuzuje jedině o tom, jak hospodárně a účelně uložiti na- shromážděné prostředky v.domácích hodnotách. I. zd- od všepbecných hesel vlasteneckých probil se k neel nímu posuzování života, k tomuto jedinému a zdra- vému základu každé úspěšně a slibné činnosti do budeucna. řsd tan o

16 article

Výsledky posledních emissí českých peněžních ůstavů mehcu nás naplniti neobyčejným uspoko jením a mohou opětně a opětně ukázati, že pro zdra vé a reelní podnikání jest u nás půda připravena a žc možno na této basi stavěti dále. Ovšem: zdůrnz ňujeme zase, že jsou ja známnky obratu, poněvadi obrat ještě dokonán není. Obrat dokonán bude te- prte tehdy, až veliká a zdárná hospodářská práce ukáže i v ostatních směréch, že v Čechách naučili jsme se reelnosti a solidnosti v hospodářském živote a že tato reelnost a solidnost provanula všechny naše vrstvy a všechno naše konání. Jedině v tomto znamení nožno zvítěziti a přávě proto ukládá tento momení věžné povinnošti všem, kdož spolučiní na hespodhíském našem. vývoji soudobém. Ne frazemi, ne a gilaci, ale výsledky- práce nutno přesvědčovatia nubo poučovati. Nemáme příčiny, proč bychom ne- věřili, že tento poznatel stane se všeobecným a že bude vodíikem veškerému našemu konání na poli hospodařském, zjehož silného rozmachu, bohudíky zocelí se i povalia českého člověka, aby stala se sil nou, výbojnou, kritickou a můžnou v krásném slova smyslu i ve všech ostatních oborech našeho žiti, kde dosud výšleliky nejsou takové, jako zhavé naše tou- hy, v prvě řadě na poli politickém.

Čechy

17 article

Naš domácí trh pražský noří se již téměř úplně ve svrchovaný klid letní Množí se dni, kdy nedojde vebec k obchodům. Tento týden jevil se hlavní zůjem následkem vělkóleběko výslědku subskripce nových nkcí o akcle Ž vnostenské banky, k jichž obchodům došlo opětovně za kussu K 214.50 . Na ukádacim trnu nastalo ke sklonku týdne trochu života a došlo k obehodům ve 49% zástavních listech Hepoleční babsky král. českého za kursu K 98 20. Za 31/,% zást. listy téže provenience, o ně rovněž konslatovan pozoruhodnější zájem, podaváno 89 0— 90 eP. Na trhu průmyslovém těšila se nejvělší pozarnosti Daňkovka za úrovně K 409.—. Také akcie pivovaru. v Ces. Bodějovicích hledány za K 925. — Akcie České společnosti pro průmysl cukerní po pře- chodém oslabení zůstaly na K 188.— Z vídeňské bursy. Z Vidně, 19. června. (Pdsodní zpráva »Národních Listů«.) Ivasi Standard Oil Co. dlužno ledy po- kládali za odraženu: včera dopoledne došlo k do- hodě, kterou se rak. rafinetie zavazují skytnouti těžatům surového oleje totéž, ba dokonce více, nežli jim nabídla Standard O.l Ce. Rafiderie převezmou petrolej a benzín v odbenzinovacím ústavě vyrobený za těchže cen, jskoby to byla činila Slandard O. a nad to budou skytati zálohy na surovinu ulože nou v nádržích zemského svazu haličského, k čemut S. O. C. nejevila ochoty. Naproti tomu nádrže ne- budou vystavěny rafiueriemi, nýbrž státem.

Slandard O S O Ž vnostenský banka Daňkovka Oil Company Hepoleční

18 article

Avšak nebezpečí, hrozící se strany S. O. vedlo ješlě k další dohodě rafinerií. Sjedná n kartelu petrolejového lze pokládat za zajištěno a tím asi bude překonána i ně kolikalelá krise petrolejového průmystu. Oršem musí býti ještě nalezen také jakýsi modus vivendi s Va- zoum Oil Co, bez níž trvání kartelu není mož- ným. Vaddum O C. však jest expositurou Standard O. C. a přistoupí ke kartelu tedy jen lehdy, dojde-li vůbec k dohodě mezi Rakušany a Ametičany. V in- formovaných kruzích má se za to, ze se laková do- hoda dá vynutiti, ježto Američané sami živě si přejí dohody v příčině německého odbytiště a po případě byli by ochotní svoliti k rayonování vývozu do Ně- mecka. Auo, vynořuje se nyní dokonce podezře ní, že celý nynější ruch s vpádem S. O. C. byl poněkod aranžován a že S. O. C. ve spojení s některými rafineriemi rakouskými vykonala pomocí jeho tlak na ostatní ralinarie jen proto, a b došlo ke kartelu. Nebuť dokud neexistuje v Rakousku kartel, není tu také nikoho kdo by s Američany mobí vyjodnávati jménem celého rakou- ského průmyslu.

S O Vaddum O C Rakušan Američan Virginie Rakousko Oil Company

19 article

Tomuto podezření dostává se jistého sesílení tím, že obě akcie pstrolejařské (Haličsko-karpatskáa Schodnica) během celého toho rachu vyznačovaly se na burse zvláštní pevností, ba dokonce stále stou- paty. Včera ovšem, když zpráva o petfekci kartelu byla zajištěna, nebyl vzeslup ten zvlášť značný. Jinak není obchod na vídeňské burse zvlášť živý. Železářské akcie ubajují svůj kurs, Alpink dovedly jej dokonce trochu zlepšiti. K tomu přispěl výkaz kartelu o odbytu železa za květen. Odbyt ty- čového železa poklesl sice stejnou měrou jako o dři- véjších měsících, naproli tomu vykázal odbyt kolejnie neobyč jný vzestup. Ačkoli výslovně bylo prohlášeno. že je to jen zjevem přechodným, ježto jednotlivé zá- vody následkem nedostatečné zaměstnanosti urychlily provedení svých zakáz k kolejnicových a že konjun- ktura je stejně jako dříve špatná, chopila se přece spekulace výkazu jako podnětu k vzeslupu kursu Alpinek a ježto v posledních dnech německá bursa baňská jevila lepší náladu, mohlo toto zlepšení kur- sové býti také uhájeno.

20 article

Jakýsi zájem jevil se dále pro akcie Lloy du pro kleré stále se uplatňuje motivace, že úspěšná reorganisace podniku musí se také zračiti ve finaně- ním výsledku jeho, jen jakmile v plavbě vůbec za- vládnou opět poněkud normální poměry. Také pod- něcovalo vyjednávání, jež se vede mezi vládou a Lloydem o koupi pozemků arsenálu L'oydu. Trh ukládací zůstal bez oživení. Nové státní ilohopisy, jež se vydávají na místě železničních akcil, tlačí na trh a ve snížení úrokové sazby během letoška nelze nyní již věřiti, zvláště když v Lon- dýně úroková míra dokonce do jisté míry stoupa. Důležitější kursové variace v minulém týdnu seznati lze z tohoto sestavení: 19. června 12. června Rak. korunová renta . . 96 25 96 25 Rak. zlatá renta . . . . . 117.50 117.45 Uherská zlatá renta . . . . 113 85 113.95 Uherská korunova renta . . 93 10 93.15 Turecké losy. . . . . . . 185 40 184.— Rak. kreditky . . . . .. 639.— 638.— Banka pro země rakouské . 453 40 452 60 Uherské kreditky . . . .. 753 75. 751.- Bankovní jednota . . .. 527.40 527.30 Pozemkový úvěrní ústav . . 1100.— 1101.— Živnostenská banka . . . . 24 1.25 244. 25 Společnost státní dráhy . . 723 25 725.25

Lloyd L oyda Lon Lloy živnostenský banka

21 article Jižní dráha . . . . . . .

Jižní dráha . . . . . . . 109.75 110 25 Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.-muráňská společnosti Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa Rišské marky- Rakouská těžba uhelná vykazuje v květnu t.r pokles asi o 1.8 mil. q a to okrouhle 0.8 mil. kamenného a něco přes 1 mil. q hnědého uhlI. O počátku roku obnáší těžba kamenného ubl okrouhle 57 mil. q. o 2 mil. q méně než v soudobí loňském, těžba hnědého uhlí asi 106 mil. q čili o 9 mil. q méně než loni. Celková produkce uhelná obnáší v řečených pěti měsících tedy 163 mil. q l. j. o 11 mil. q méně než loni. Podrobné číslice těžby květnové jsou tyto: Uhlí kamenné: Ostrava Karvin . . . . Rosice-O-lavany . . .. Kladno Slaný . . . . . Plzeň Střibro . . . . . Žacléř-Svatoňovice . .. Hahě . . . . . . . . osla ní . . . . . .. celkem . . . . Uhlíhnědét 14,291.235 — 720.661 Most- Teplice. . . . . . 2,715728 — 220.575 Falknov Loket . . . . . 29.064 — 6: 266 Volfsegg Thomasroith .. 771.340 — 53.724 Lubno Johnsdorf . . . . 589.909 — 21.849 Voitsberg-köllsch . . . . 848.270 + 43 84 Trebovije-Zagor . . . . 214.400 + 17.200 Istrie a Dalmacie . . .

Ostrava Karvinsko Rosice Kladno Plzeň Žacléř Svatoňovice Most Teplice Falknov Voitsberg Dalmacie pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica 53.724 Lubno

22 article

4000 — 15.96 Ostatní země české . . . 243.889 + 7.627 Ostatní země alpské . . . 585 154 — 131 574 úhrnem . . . 20,955.9 4 — 1,036.78 Ualí celkem . . 31,052.435 — 1,812.77 Z českých revirů vykazuje tedy největší úbytek plzeňský více než půl mil. q; kladenska pánev vy- kazuje sestup o něco přes 200.000 q. podobně jako hnědouhelná pánev falknovsko-loketská. V revíru moslecko-teplickém poklesla těžba o více než 70U.000q- Také výroba briket ato jak z kamenného, tak bnědého uhli zaznamenala v minulém měsíci úbytek. Kamenouhelných briket vyrobeno v květnu celkem 119.119 (— 26. 285)q a to v revíru ostravském 33.470 849), v rosickem 74.000 (+ 7000) a v p zeňském 11 649 (— 32.435) q, hnědouhelných celkem 125.162 (—— 18.822) q, z tono 119.562 (— 2892)q v pánvi falk- novské. Celková výroba briket obnášela tedy v květnu 244.281 (—- 45.107) q. Od počátku t. r. vyrobeno celkem 1,474.341 (+ 26.763) q briket a to 724.189 (+94.089, q z kamenného a 750.156 (— 67.326) z hnědého vhill. Produkce koksu kamenouhelného obnášela v květnu 1,523.161 (— 107.277) q a to 1.462.07 — 90 473) q v ostravské, 45 628 (— 794) q v rosické 7210 (— 14.79c) q v plzeňské a 8246 (+ 3782) v žactéřské panvi. Od počatku roku vyrobeno kameno uhelnébo koksu celkem 7,529 821 (— 372 497)e Z hnědého uhli nevyroben v květnu žádný koks; výroba j ho od ledna do dubna obnášela 96.380 e. t. j. proti pěti obdobným měsícům loňským o 40.520

25 article Pro obchodní smlouvy s Balkánem.

Pro obchodní smlouvy s Balkánem. Obchodní a živnostenská komora v Praze pydala v těchto dnech poslanecké sněmovně násle- dujíci pelici Dne 3. června t. r. podala vláda vysoké sně- movně předlohu zákona o úpravě obchodních styků s cizinou. Předlohou touto domáhá se vláda schvá- lení obchodní smlouvy s Rumunskem, dne 23. dubn 1909 podepsané, spolu se zmocněním ku provisor- nímu jejímu aktivování, dále zmocnění ku provisor- nímu aktivování nových obchodních smluv, jež mají býti uzavřeny se Srbskem, Bulharskem, Řeckema Černou Horou, jakož i obchodních smluv o nejvyš- ších výhodách se zámořskými sláty. Nehledě ani k samozřejmé nutnosti, uzavříti obchodní smlouv se zámořskými státy, zejména se státy jižní Ame- riky, nemá-li býti náš vývoz zatlačen soutěží se stá- ty, smluvních výhod již požívajícími, jedná se zde v prvé řadě o nevyhnutelné doplnění celého na- šeho obchodně-politického systému sm.louvami s balkánskými státy.

Balkán Praha Rumunsko Srbsko Bulharsko jižní ame živnostenský komora poslanecký sněmovna Řeckema Černá Hora

26 article

Peměr náš k západo- a středoevropským státům. s nimiž byly uzavřeny obchodní smlouvy, od r. 1906 platící, nese již s sebou, že při upravení obchodně- politického poměru k těmto průmyslové vysoce vy- vinutým zemím v prvé řadě dbáno bylo vývozních zámů našeho zemědělství, a teprve v druhé řadě ochrany naší průmyslové výroby- Jiný jest poměr našeho mocnářství k východ- ním státům, zejména k Balkánu. Zde vystupuje v po- předí náš průmysl, pro nějž jsou tyto státy, povahou svou více méně ještě zemědělské, nejbližším a nej přirozenějším odbytištěm. Že Rakousko-Uhersko jest v prvé ladě povoláno, hráti vůdčí úlohů v hospodář- ském živolě a vývoji balkánských států, jest snadno pochepitelno, uvážíme-li jeho zeměpisnou polohu i celý histprický vývoj vzájemných styků. Vedlo by příliš daleko, dokazovati z historie toto tvrzení; stačí poukázati k tomu, jaký význam dnes má pro nás obchod s balkánskými státy. Dl statistiky zahraničního obchodu činil r. 1907 při celkovém dovozu 2501.974 mil. K (vyjma drahých kovů a minci) náš dovoz z Rumunska 34.452 mil. K ze Srbska 11.237 mil. K. z Bulharska 6.070 mil. K z Černé Hory 0.206 mil. K. z Recka 24.125 mil. K.

Balkán Rakousko Uhersko Rumunsko Srbsko Bulharsko

27 article

Těhož roku bylo při celkovém vývozu rakousko- uherského mocnářství 2457286 mil. K vyvezeno do Rumunska za 110.062 mil. K, do Bulharska za 27.156 mil. K, do Srbska za 24.427 mil. K, do Černé Hory za 2.078 mil. K, do Řecka za 26.047 mil. K. Celkový rakousko-uherský dovoz ze všech balkánských zemí pečítaje v to i Turecko, činil r. 1907 118.8 mil. K vývoz však 299.1 mil. K: vývoz převyšuje tedy do- voz o celých 180.3 mil. K. Pro posouzení relativního významu statistických dat o vzájemném vývozu a dovozu hodí se však lépe rok 1905, ježto v létech následujících jeví se v číslicích zahraničního obchodu již vliv celníh konfliktu se Srhskem, jednání o nové smlouvya události, způsobených annexi Bosny a Hercegoviny. Roku 1905. činil při celkovém dovozu mocnářství 2146.133 mil. K z Rumunska 38.819 mil. K, čili 1.81%, z Bulharska 13.211 mil. K (0.617%), ze Srbska 68.533 mil. K (3.19%), z Čorně Hory 1.112 mil. k (0.05%), z Řecka 20.756 mil. K (0.972%). Z celko- vého vývozu 2243.78 mil. K vyvezeno bylo do Ru- munska 81.732 mil. K (3.64%), do Bulharska 28.023 mil. K (1.25%), do Srbska 30.418 mil. K (1.369%). do Černé Hory 1.404 mil. K (0.067%), do Řecka 16. mil. K (0.74). Na země koruny uherské připadale dle uherské statistiky) r. 1905 z dovozu rumunského 18.043 mil. K, srbského 57.281 mil. K, bulharského 7.365 mil. K, řeckého 1.304 mil. K; z vývozu do Ru- munska 22.104 mil. K, Srhska 10.929 mil. K, Bul- horska 10.745 mil. K, Řecka 1.401 mil. K. Srovnáme-li naproti tomu, jaký význam má obchod s naším mocnářstvím pro jednollivé balkán- ské státy v poměru se soutěží jiných zemí, vidíme, že v Rumunsku r. 1905 stojí dovoz z Rakousko- Uherska při celkovém dovozu 337.538 mil. franků na prvém místě, obnášeje 96 098 mil. franků, po Ha-

Rumunsko Bulharsko Srbsko Řecko Turecko Bosna a Hercegovina RakouskoUhersko

28 article

462.— 1028.— 920.— 612.— 642.75 574.50 2555. — 718 50 4300.— 241.25 117. 50

29 article

kousko-Uhersku největší vývoz do Rumunska má Německe pak Anglie, jež v mnohých lelech náš vý- voz do Rumunska předstihují, mimo to Francie. Ita- lie, Turecko. Z rumunského vývozu 457.101 mil. fr. šlo 41.055 mil. franků do Rakousko-Uherska, jež stála v rumunském vývozu na místě čtvrtém, za Belgií, Nizozemskem a Italil. Bulharský dovoz činil r. 1905 122.250 mil. franků; na prvém místě bylo Rakousko-Uhersko s dovozem 33.037 mil. rranků: za ním následovslo Německo, Anglie. Turecko, Fran- cie, Italie a j. V bulharském vývozu, činícím 147.961 mil. franků, zaujímalc naše mocnářství se svým do- vozem z Bulharska 18.887 mil. franků třetí místo, za Belgií a Tureckem a před Anglií a Německeni Srbsko z celkového dovozu svého r. 1905, činí- cího 55.601 mil. franků, dovezlo největší část, totiž 33.376 mil. franků z Rakousko-Uherska, za nímž teprve následoval mnohem menší dovoz z Německa, Anglie, Turecka atd. Celním konlliktem ovšem po- sílila se neobyčejně posice států, s naším mocnář- stvžn soutěžících. Tak r. 1907 vedle poklesšího na- šeho vývozu neobyčejně vzrostl vývoz německý, anglický, francouzský, italský, švýcarský a rumun- ský. V srbském vývozu, representujícím r. 1905 71.996 mil. iranků, stojí Rakousko-Uhersko podílem 64.712 mil. franků na prvěm místě; za ním násle- duje Turecko, Německo, Bulharsko, Rumunsko, Hel- gie atd. R. 1907 kleslo Rakousko-Uhersko na 3. mí- sto, za Německem a Belgif. Černá Hora jest ovšem svou žeměpisnou polohou přímo odkázána na obchod s Rakousko-Uherskem; z celkového dovozu 5.204 mil. K pocházelo r. 1905 celých 3.583 mil. K z Ra- kousko-Uherska, podobně jako i z černohorského vývozu 1.705 mil. K šlo 1.17 mil. K k nám.

Fran Uhersko Rumunsko Anglie Francie Turecko Rakousko Belgie Nizozemsko Německo Bulharsko Německit Srbsko RakouskoUhersko Belgif Hela Italia

30 article

V dovozu Řecka r. 1905, činícím 141.756 mil. franků, stojí Rakousko-Uhersko obnosem 19.444 mil. franků na 3. místě, za Anglií a Ruskem; ve vývozu řeckém 83.691 mil. franků stojí obnosem 7.877 mil. fránků na 2. místě, za Anglii. Z těchto dat jest zřejmě viděti, že Rakousko- Uhersko jest předním odběratelem i. dodavatelem balkánských států, že však musí čím dále tím více zápesiti s ostrou soutěží ostatních, na Balkán vy- vážejících států, jež v některých lětecha je zatlačuje na zadnějží místo. O tom, jak jednotlivé skupiny výrobní v našem mocnářství jsou na vývoji obchodních styků s Bal- kánem interesovány, svědčí tato data za r. 1905: Z dovozu našeho z jednotlivých balkánských států připadalo na:

Řecko Rakousko Uhersko Anglie Rusko Balkán Bala

31 title

Těžba uhlí v květnu.

32 article

994.— 935.— 642.— 644.95 573 25 2551.— 720.— 515.— 240.17 117.53

33 article

1909 proti 1908 metr. centa 6,037 450 — 99. 389 361.818 + 3.60 2,025.868 — 232 231 674090 — 507 790 347.473 — 10.743 954.067 + 51.147 95.175 + 19 614 10,495 441 — 778.788

34 article

produkty, země- horniceiví dělství, lesnictví a a rybářstvi hutnictví (v tisícich ) 1210 4862 Rumunsko . . 32.747 Bulharsko . . 12.212 2460 Srbsko . . . 65 674 Černou Horu . 1075 1442 Recko . . . . 18.59 Z vývozu do těchto státa připadalo nia uvedena sskupiny produkty, země- hornictví dělství, lesnictví a rybářství hutnietví (v lisících K) 67 850 Rumunsko . . 12.160 1722 Bulharsko . . 1785 240 25.99s Srbsko . . . 3411 447 23.650 Černou Horu . 163 — 1241 18 15.63 Řecko . . . . 946 Tato data ukazují, že se zde jedná, jak již bylo řečeno, celkem o poměr státu s vyvinutějším průmy- slemn. ke státům ještě zemědělským. Kděžto balkán- ské státy mají největší zájem na odbytu svých ze- mědělských produktů, jsou navzájem zase neobyčejně příznivým trhem pro náš průmysl. Tento fakt však neplatí bez výjimky: statistika zahraničního obchodu dokazuje právě, že, má-li náš průmysl v prvé řadě zájem na udržení a povzne- sení svého vývozu na Balkáně, má i zeměděl- ství nemalý přímý zájem na definitivní upravení styků s balkánskými státy. I když připustíme, že zá- jem tento jest v Uhrách větší než v Předlitavsku,je přece samozřejmo, že vývoz uherských zemědělských produktů jest úzce spjat i se zájmy našeho zeměděl- ství, ježto uherské výrobky zemědělské, jimž by byla odňata dosavadní možnost odbytu v cizině, nutně by zaplavily náš trh, což by zvýšením nabidky musilo míti nepříznivý vliv na ceny.

Rumunsko Bulharsko Srbsko Řecko Balkán Uhry Předlitavsko

35 article

Vedle toho má však naše zemědělství mnohem větší nepřímý zájem na uzavření obchodních smluv s balkánskými státy; vzájemná úzká sou- vislost všech odvětví národního hospodářství způ- sobuje, že zkvétání neb úpadek jednotlivého odvětví má zcela nepopíratelný vliv na všechny ostatní sku- piny domácího hospodářského života. Seslabí-li s průmysl ztrátou neb omezením vývozu do balkán- ských států, bude to míti v posledních důsledcích zápětí omezení konsumu, oslabení kupní zdatno- sti té části obyvatelstva, jež jest v průmyslu zaměst- nána, v prvé řadě dělnictva: tím ztratí zemědělství odběratele, schopné placení, nehledě ani ke stoupnutí vystěhovalectví, jež se nevyhnutelně objeví při kles- nutí zaměstnanosti dělnictva. Každé omezení zdatno- sti průmyslu, zejména průmyslu vývozního, musi tedy míti nutně za následek i poškození zemědělství. ježto přece vznitrozemský trh jest pro naše země- dělství rozhodující. Mlá tedy jak průmysl tak i zemědělství zájem na tom, aby rychlým uzavřením obchodních smluv bylo balkánské odbytiště pro náš vývoz zajištěno. uvážíme-li pak, že s prospěchem výrobních tříd jsou nerozlučně spjaty i zájmy všech ostatních tříd oby- vatelstva lze tvrditi, že úprava poměru k balkán- ským státům jest v zájmu veškerého ho- spodářského celku — nehledíme-li ani k nut- nosti jich, diktované potřebami politiky zahraniční.

36 article

Každým průtahem ztrácí naše mocnářství na Bai- káně půdu. Bylo by zbytečno dokazovati, jak trpí náš vývoz nynějším bezesmluvným stavem se Srb- skem a Černou Horou; ale ani smlouvy o pouhých nejvyšších výhodách, jakými upraven jest provisorně náš obchod s Bulharskem a Řteckem, naprosto ne- slačí, ježto při smlouvě o nejvyšších výhodách musí se náš vývoz spokojiti s úlevami, hodícími se vlast- ně jen pro vývoz soutěžících států, jimiž úlevy ty tarifními smlouvami původně byly poskytnuty; ne- výhoda ta zvyšuje se podrobnou specialisací nových tanifů balkánských států, jež umožňuje přesné vy- mezení sazeb ve smlouvách, s cizími státy uzavře- ných, i různými administrativními, vývoz stěžují- cími opatřeními, jimž se lze ubrániti jen pomocí po- drobné tarifní smlouvy.

Srb Černá Hora Bulharsko

37 article

Nutno tedy důrazně žádati, aby se všemi státy balkánskými — nevyjímaje ani Turecko, pro něž pro- tokol o dohodě ze dne 26. února 1909 výslovně sta- noví závazek našeho mocnářství k uzavření ob- chodní smlouvy do 2 let s podmínkou, že i s ostat- ními státy smlouvy na témž základě budou uza- vřeny — byly co nejdřive a pokud možno současně uzavřeny tarifní smlouvy, jež by, tvoříce jednotný celek, byly doplňkem ostatních dosud uzavřených smluv a zajistily tak žádoucí stabilitu našeho ho- spodářského vývoje po celou smluvní éru až do roku 1917. Na rychlé uzavření těchto smluv dlužno tim více naléhati, že průmysl náš při nynějším poklesu konjuktury úsilovně musí hledati nová odbytištěs hájiti své dosavadní posice proti stále výbojněji po- stupující soutěži cizí. Pohled na vývoj zahraničního obchodu balkánských států ukazuje zcela jasně, jak vedle Rakousko-Uherska, jež bývalo svého času té- měř jediným pánem tohoto trhu, krok za kroken postupuje soutěž jiných průmyslových států evrop- ských, zejména německá, anglická, francouzská, ital- ská a ruská. Jest ostatně známo, že balkánské vlády sam průmyslu

Turecko RakouskoUhersko