Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

20. června 1909. Číslo 168.

4 article

Hned mi padla do oka. Přitočím se k ní, a spu- stím do ni. Vidím hned: Francí, takhle to na ni nejde! Začne mluvit o kráse přírody, o slavících, o potůčku, pak přejde na knihy a na divadlo. Aha, tady na to. Já ty hlouposti nečtu a do di- vadla málo přijdu, ale slyším o tom tu a tam, a hned začnu dělat, jakobych bůh ví jak se v tom vyznal; pamatoval jsem si jednu básničku, co říkal jednou V. na večírku, zadeklamuji jia holka je celá pryč! Doprovázel jsem ji večer na Vinohrady, když jdu vedle ní, chci ji vzít za ruku, ale, kde pak, utrhne ruku, jakoby ji had uštknul. Aha, myslím si, známe to. Tohle je tedy taková! Na tu se musí pomalu a s flancem. To víš, že to znám! Sednu druhého dne a napíšu jí psaní. Mám doma takovou knížku, „Tajemník lásky“ se to jmenuje, to je moc dobrá knížka. Tam jsem si vyhledal jeden dopis. Psal jsem o zlatých vlasech, o blankytných očích, o lilio- vých prstech; mám jen jediné přání: zlíbati tyto liliové prsty, nic více. Dal jsem si s ní dostave- níčko do Chotkových sadů na šestou hodinu dru- hého dne. Vypůjčil jsem si od jednoho kamaráda svazek básní, už ani nevim, od koho; koupil jsem za tři šestáky kytici a druhý den ve tři čtvrti na šest sedím už v Chotkových sadecha dívám se do knižky, jakobych četl. Sedím tak čtvrt hodiny, půl hodiny, sedím do sedmi hodin, a co byste řekli ? Nepřišla.) „Nepřišla!“, podivili se ostatní a pochybo vač se vítězně usmál. „No, jen se ještě nesměj, kočičko,“ napo- menul ho vyprávěč. „Ty bys ovšem ztratil hlavu. Ale já ne. Vezmu tajemníka lásky a vyhledám druhý dopis. „Nepřišla jste, slečno, a mně pukalo srdce. Každá ta minuta čekání připadala mi jako věčnost. Kdykoliv zabělely se na pěšině damské šaty, srdce mi prudee zabušilo a něco mi řeklo- To je ona! Ale zase nové zklamání, nový žal!

Chotkův

5 article

Po dvě hodiny žil jsem v naději, jež tak krutě mne zklamala. Nechci Vám vyličovati trýzeň noci, jež na to následovala, napíši jen tolík, že nechtěl bych ještě jednu takovou noc prožíti. Je-li Vám jen poněkud drahý můj mladý život, máte-li jen trošku zájmu na byti či nebytí člo- věka, jenž pouze pro Vás žije, přijdete jistě zejíra v tutéž hodinu na totéž místo. Druhý den opatřil jsem se opět knižkou a opět kyticí,a čekám zase od tří čtvrti na šest. A rázem šest hodiny zašustěly šaty a ona přišla, zardělá, stydlavá.“ Vyprávěč se napil, zatáhl z cigarety, a po díval se vítězně po posluchačích. „Nu, a?“ otázal se kdosi ze společnosti No, co má být? Její matka byla v divadle měla do deseti hodin čas. Četli jsme básničky. pak jsme se procházeli po sadech, no, a ukradl jsem jí pár hubiček, ačkoliv se zdráhala. Je ještě nezkušená, to jsem hned poznal; je jí te- prve sedmnáct, a ještě prý nikoho neměla ráda. až mne. Pak jsem ji doprovodil domů. „No, a to zůstane při hubičkách?“ smá se jeden z mladiků. Bezvousý don Juan se skoro až rozzlobil „Co si o mně mysliš, vráno! Myslíš, že bych tohle všechno dělal zadarmo? Že bych seděl kolik hodin v sadech, četl s ní básničky, které mne nezajímají, mluvil o hvězdách, o slavících, jako ňáký básník? Mám s ní rande v pátek, řekne doma, že jde do divadla a já ji zavedu na Petřín. Tam je večer poměrně málo lidí, jsou tam takově kouty, uvidíme, co se dá dělat,“ pra- vil hrdina samolibě. „Tak tentokráte to bereš vážně, Francí, podotknul jeden ze soudruhů. Bledý mladik se usmál, až se objevila čer- vená dáseň nad širokými zuby. „Beru to vždycky vážně. Bral jsem to vážně se Zdeňkou i s Karlou, a se všemi ostatními před ními; myslíš, že bych se namáhal, kdybych ne- měl vážné úmysly?“ pravil, při čemž kladl důraz na slovo vážné.

Juan Zdeňka Karla Petřín

6 article

„No jo, jak ty tomu rozumíš — vážně,“ smáli se do kruhu. „Snad nemyslíš, hošíku, že si tu holk vemu? Předně je mi trochu moc svatá, moc vzdychá a čte ty básničky, za druhé nemá ast moc peněz, a za třeti mi ještě ani nenapadá se ženit; užiju takhle dost a dost, pomiluju a jdu zase k jiné. Napil se a zapálil novou cigaretu. „Ona tohle je holka, která to asi bere vážně. snad si myslí na vdáváni. Dosud neměla zná- mosti, jak se mi přiznala, a já jí věřím. Málo kam přijde, drží maminčiny sukně, jak zvoní klekání, tak domů. Bude mě to stát asi hodně práce, než ji tomu odnaučím. Já mám rád ta- kové veselé holky, takové flot, jako byla Zdeňa; utekla z domova, kdyby se byla měla dostat kli- čovou dírkou ven. Ale za to je tahle ta ještě neďotknutá,“ a mladík mrkl významně levým okem. Rogl naslouchal hovoru; mluvili tak hla- sitě, že mohl každé slovo slyšeti. Zdálo se mu, že mladík dokonce mluví schválně nahlas, aby všichni v místnosti viděli, jaký je chlapík. Časem podíval se i na Rogla, jakoby pátral, jaký dojem dělá, ale zrak jeho setkal se vždy se zamračeným, pronikavým pohledem, takže mladík vždycky sklopil oči. Rogl pil a vřelo to v něm. Představoval si v duchu mladou, sedmnáctiletou dívku, dobře vychovanou, čistou a něžnou; kvítek, kvetoucí ve skleníku. Žila s matkou skromně a tiše, vzdělávala se, učila, četla knihy a dovedla se nadchnouti nějakými verši neb novellou.

Zdeňo Rogl

7 article

Byla to divka, pro jaké psali básníci své něžné výtvory, jimž klepali na srdce svými jem- nými slovy a budili sny v jich hlavách událost- mi, jež popisovali. Mladá, nezkušená dívka, tro- chu sentimentální, jakými mají býti mladé dívky které vydrží po celé hodiny se dívati na hvězdy neb naslouchati ptačímu zpěvu, píší si denník o nepatrných věcech a představují si život ta- kový, jaký utvořil básník ve svém díle. Viděl ji v duchu, jak čte psaní tohoto mladíka, čte ho znova, když už máti usnula; leží ve svém pa- nenském, bělostném loži, sama bílá a čistá, jak zázrak, čte tyto klamné řádky, opsané z tajem- níka lásky rukou cynikovou a její hledé líce se zardívají a mladá ňadra, jež ani měsíci neod- haluje, dmou se zvolna pod bílou, sněžnou rouš- kou. Uschová psaničko pod polštář, shasne a usíná a v hlavičce má myšlenky na tohoto pa- doucha, jenž tak drze o ní tady mluví. A zejtra večer poběhne po pěšině nahoru na Petřín, s tlu- koucím srdcem, krásná a růžová, a vrhne se v náruč tomuto klackovi. Rogl píje víno, vře to v něm a poslouchá. A když mladík mluví o tom, že je dosud nedotknutá a mrká významně okem, zamruč- Rogl cosi pro sebe, jako poraněné zvíře. Bledý mladík obrací se a dívá se na něho. Rogl se naň podíval, zlostně, nepřátelsky- „Ničemný kluku!“ praví pak nahlas, tak že to mohou u vedlejšího stolu slyšeti.

Rogl Petřín

8 article

Mladík bledne a povstává. „Rekl jste něco, pane?“ praví vyzývavě „Ano, řekl,“ praví Rogl pevně a neúprosně. „Řekl jsem, že jste ničemný kluk a zodpovím to,“ a Rogl vstává u stolu v celé své mužné síle Jeho oči srší jiskry a dlouhé vousy se chvějí. jak je rozčilen- „Ale dovolte, pane,“ vmísí se jeden do ho voru, asi nejstarší z mladíků, „co je vám do toho, co my tu mluvime. Jakým právem mísile se do naší zábavy? „Tim právem, jakým tento zhýralec po celý večer veřejně a hlasitě mluvil tady o mladé, ne- vinné dívee. Vy jste to všichni poslouchali, pro- jevovali jste souhlas, smáli jste se. Jsem ocho- ten říci vám všem, co si o vás myslím. Mladíci ztichli, jakoby je polil studenou vo- dou. Zmocnily se jich rozpaky; tento statný, vážný můž vypadal tak opravdově, nebylo s ním asi žertů. Napadlo jim asi, že zašli příliš daleko ve svém hlasitém hovoru. „Nemohu tomu věřiti,“ pravil Rogl hlasem již mírnějším, „že byste byli všichni tak zkažení a cyničti, jako váš druh. Máte také snad matky sestry, milenky, jež opravdu milujete, představte si, že by se o některé z těchto žen mluvilo takto ve veřejné místnosti. Jsem pevně přesvědčen. že je mezi vámi aspoň jeden gentleman, jenž půjde zejtra k té čisté, něžné dívce a odhalí ji pravdu; řekne jí, jaké má úmysly váš druh jak se na ni dívá. Považte si, že se jedná o duši ženy, že jest jí sedmnáct let a po celý život již od nynějška bude zbavena svých krásných illusí, bude otrávena a zhnusena. Představte si to dobře, pánové,“ dodal ještě Rogl a usedl.

Rekl Rogl Tim právo

9 article

Mladíci seděli tiše, jako zařezaní. Neodvá- žili se pozdvihnouti oči; i výbojný mladík seděl beze slova, v rozpacích popotahoval se z chmýří na hořejším retu. Zaplatili a odcházeli tiše, jako by se styděli. Pozdravovali dokonce Rogla zdvořile při odcho- du i bledý mladík posmeknul klobouk. Rogl se usmál sám pro sebe. Věděl, že je mezi nimi jeden, na něhož apeloval; poznal to hned, jak přišli, že nejsou všichni takoví, jako ten hrdina, že se jen takovými dělají, aby byli zajímavými. Věděl, že i v jich srdci jsou něžné květy, jež kvetou v mládí a nedají se tak snadno vypleniti. Byl si jist osudem dívky, jíž neznal nikdy nepozná. Nyní tam hoši stojí někde venku a činí vý- čitky svému druhovi a uznávají, že ten záhadný podivný cizinec měl pravdu. A Rogl si dal ještě jednu láhev, vypil ji vyšel pak do krásné, čisté noci. Na nebi třpytily se hvězdy a silhouetty malostranských domů, paláců a kostelů rýso valy se jasně na potemnělé obloze. Proč nežijí lidé krásný, milý život? napadl Roglovi, když kráčel po Karlově mostě do Prahy Proč rozlévají jed, když by mohli navzájem po darovati se krásnými, vonnými květinami?

Rogl Karlov most Praha

10 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. Týrání dítek s hlediska soudního lékaře. Prof. dr. Vladimír Slav tk. III. Nejsmutnější, ba hrozný pří pad byl následující: Dne 24. listopadu 1907 zemřela „náh le Blažena O., 61/2 roku stará nemanželská dcera Marie J. Při soudní obdukci dne 25. listopadu 1907 vykonané zjištěna řada úrazových změn sice výrony krevní uprostřed čela velikosti pětikoruny a četné menší; vička obou očí byla veskrze krvi podlitá, rovněž i obě tváře a brada Na dolním rtu byly až na dásně jdoucí výrony krevní. Trup i oboje končetiny byly skoro celé krevními podlitinami pokryty. Meži omozečnicemi a podlebicí nad pravým hrbolem temenným a nad celým pravým hrbo- lem čelním pevně lnoucí výron sražené krve mo- hutnosti až 2 mm., průměru až 5 em. Dále zjišténa četná pohmoždění kůže, roz- hmoždění podkožního vaziva, oděrky a rány tržné (zvláště na bohči). Konečně byla zlomena v levo dvě žebra, v pravo 5 žeber ll Výrony krevní vnitrolební povstaly ně- kolik hodin před smrti, ostatn většinou 3—7 dní před s mrtí a zlo- mení žeber bylo učiněno 10 až 14 dní před smrtí. Dvojí roztržení kůže na pra- vém boltci bylo úplně svěží vzniklo několik hodin před smrtí. Dle výpovědi svědků bylo dítě systema- ticky a úmyslně poškozováno; sama matka doznala, když dítko přijala, že bylo tlusté a červené, buelaté, že je tloukla pěstí do zad, bila řemenem od kalhot mužových a rukojet od koštéte, že je tloukla do rukou dřevěnou mě. chačkou a že dítko zhublo z nedostatku stravy. poněvadž mu neměla co dát. I druhé dítko, starši, rovněž nemanželské. Věnceslava O., utrpěle těžké ublížení a ma t ka byla žalována pro zločin těžkého uškození na těle a pro vraždu dítka.

profesor doktor Vladimíra slavit mm

11 article

Obě děti byly na výchování a odovzdány matce teprve po její provdání. Podle výpovědí svědků ozýval se z příbytku J. skoro stále křik a pláč bité a týrané Slávky. že ho bylo slyšeti i v protějším domě přes ulici až sousedé se sbíhali chránit dítko. Podle líčení malé Slávky bila ji mamink beze vší příčiny, políčkovala ji, tloukla ji vaře- čkou aneb hranou dřevěného polínku přes celé tělo a střenkou velkého kuchyňského nože bu- šila jí do hlavy. Často ji tloukla pěstí do zad. kopala ji bolou do břícha a do zad, nadávala nejsprostších jmen a vyhrožovala, že se jí musí zbavit. Když týrání nevedlo rychle k eíli, bylo dítě mučeno hladem. Po obědě prosila otce o jídlo vyprošovala si kousek chleba od sousedů, při tom spávala na holé zemi, majíc pod hlavou a na těle nějaký kabát, tak že v zimě byla celá pro- mrzlá. Otee měl děti rád, bylo mu jich líto, ale když se jich zastal a odešel z domova, dostaly Jděti 2krát tolik. Obávaje se, aby z rozčilení ne- provedl nějaký nerozvážný kousek, odcházel ra- ději z domova. Také Blažena byla každodenně bita, týmž způsobem, jako Slávka, mimo to za vlasy a uši tahána; často ji lámala maminka ruce, tak že jednou dlouho nemohla ve škole psát; byla tlu- čena pravítkem přes ruce, trápena hladem, tak že si vyžebrávala kousek chleba. A těch na- dávek!

Slávek Blažena

12 article

Marie J. byla odsouzena pro zlo čin těžkého uškození na těle vraždy k trestu smrti provaze m, jenž jí cestou milosti změněn n 20letý těžký žalář, čtvrtletně u za- vřením v temné komůrce s tvrdým ložem a posty zostřený. K řádě téchto smutných případů příléhá také případ před krátkou dobou před pražskou porotou projednaný, kde matka dávala svému nevlastnímu dítěti mydlinky do úst, kde mu ka- pala do očí kapky na cukr a kde mu v slepě zášti jako vražednice proklála celé tělo od du- tiny břišní až do dutiny hrudní kusem přišpiča- tělého dřeva, aby se ho zbavila. Tato „matka“ Inula zvlášťní „láskou“ k dětem svého muže, ně sama byla matkou 4 dítek, splozených se 4 různými muži; z dítek těch jedno zemřelo zu tak zvláštních a nápadných okolností, že vzniklo podezření vraždy podobně rafinovaným způso- bem a mrtvolka po 5 letech exhumována.

13 article

Tato „matka! říkala, že dá dětem něco do jídla, aby pochcipaly a ona se s nimi netrá- pila, že do nich strčí hornodli, že pojdoua žádný že to nepozná, že jim nastrouhá sirek, aby se jich zbavila, že nejlíp vzit je na mráz, aby nachladly, pak že pojdou a žádný doktor že nie nepozná. Muži žalovala, že uvídí, že mu toho p...., kterého měl nejraději, se světa zprovodí nebo zmrzačí — nechtěla pomoci smrtelně raněné dítko něst na dráhu, nýbrž řekla: „At p.... pojde, ať ho už domů nepřinese, bylo by nám lepší...“ a konečně i u hrobníka si to obešla, by její čin a náhlý skon dítka nebyl ná- padným, slovy: „Mně se zdá, že budete tomu smradovi ještě dnes zvonit, ňák tam heká. A kdo víděl při porotě ty ubohé červičky 4 a bleté svědčit, že ta maminka, co umřela, byla lepší, než tahle, co jim zabila bratříčka, že Jarouška strkala do studené vody a dřela ho kar- táčem, tím co se pere prádlo, jak mu dávala bublinky do pusy ... ten žasl nad bestiálností a zatvrzelostí ženy rodičky, musil zaslzeti nad činy ženy, jež měla býti vlastní ženou a matkou.

Jaroušek Ata p

14 article

Až na jeden hlas neviny vyřklo všech ostatních 11 porotců vinu a matka, jíž to blaživé a úcty- hodné jméno nepatří, odsouzena k trestu smrti provazem. Žádný trest však nepovažuji za dostačitel- ný, by mohl shladit tak hroznou vinu, by mohl té falešné a kruté matce vštípit pravou lásku mateřskou, by se aspoň na krátkou dobu ve svém srdci obrátila. Soudím tak z té jedno- duché příčiny, že většině takových matek schází úplný vývin citů mravních, že nejsou dostatečně vychovány a že většinou trpí poruchami inte- lektu, jež jich příčelnost a zodpovědnost nijak neruší, jež ale ve své zášti a zatvrzelosti vůči určitému robátku jednají nejvýše zlomyslně. Láska mateřská jest tak krásně uvedena v naší víře, jest tak pěkně opěvována řadou bás- níků, řadou spisovatelů, každý z nás ji cítí a po- ciťoval, pokud se mohl na to zlaté srdce mateř- ské přitisknouti, dokud se mohl k matce přituliti, ať v radosti ať v žalosti; matka jest vždy úto- čištěm dítěte, neb ona je zrodila, ona je vycho- vala, oná mu skýtala nejdříve svou lásku mateř- skou, kdy svou krví a pak svým mlékem je živila ....

15 article

Lásku mateřskou nelze nikomu vnutiti, ne- lze jí nékoho naučiti, ta se vyvijí sama sebou a jest tím čístší a krásnější, čím je přirozenější; ta se nedá vyumělkovat, ta musí se sama roditi s vývojem vlastního citu matčmna. Při pravé lásce mateřské jest pravá láska manželská, jest pravá spokojenost rodinná, z níž těžiti může každý při nejmenším aspoň příkladem. A vizme příčiny a druhy zvrhlosti lásky ma- teřské. Co jest tu nešťastných matek, jež si daji plod odehnati od nesvědomitých bab často i za spoluviny lékaře, v jichž rukou konči smutně svůj život, co jest vražd novorozenců. O těchto věcech promluvíme jindy a dnes se zmíníme jen o tom, že nutno příčiny odstraniti, neb polom se následky t. j. těhotenství nedo- staví. A jak se příčiny ty odstraní? Mravní výchovou.

16 article

Jak ta výchova dnes vypadá, je nejlépe vidět v neděli a o svátcích na těch mezicha pod mezemi, kde odpočívá „slečinka“ neodrostlá ještě krátkým sukénkám se svým milencem holo- brádkem, bývají to párky, jež dohromady sotva tvoří pojem plnoletosti, ale co ty dovedou pro- váděti, toho může býti každý svědkem, kdo se odváží nahlédnouti po širých lánech za městem. Taková slečinka pak se „vdává““, ta má mit lásku k muži a má se u ní vyvinout láska mateřská? Špatná výchova jest toho vinna, ne- boť některá ta maminka má ještě radost z toho. jak její deeruška se má k světu, jak dovede mi- lovat, ale aby jí ta matka naučila tomu, co v ži- votě potřebuje, a pravé lásce, to nedovede. Vý- sledkem tohoto časného, rychlého a abnormál- ního milování jsou pak ty vraždy novorozenců, ta četná odehnání plodu, ty krádeže a všechny možné zločiny. Takovým způsobem se pak rodí ta nedechůdčata, ty nešťastné plody, které pak jsou nejvíce samy sobě, ale i celé společnosti lidské na obtíž. Pak je pozdě hledati nápravu v porodnici nebo nalezinci. Mravní výcho- vou se předejdevšemu podobnému.

17 article

Z nesprávné mravní výchovy vznikají pak příčiny vražd dětí a odehnání plodů; bývají to slečinky, jež pohříchu nechtějí míti to, co si udělaly; bývají to mladé paničky, jež chtějí být pořád hezké a sáhaji proto k zločinnosti místo toho, by žily přirozeně, jak žíti mají; bývají to matky, jež už mají několik dítek a z obavy před uživením, z falešného studu, že v pozdních lé- tech, kdy už mají dcery provdané, kdy po pří- padě se už staly babičkami, ještě samy pocí- tily lásky mateřské, dopouštějí se nerozvážných Máme mnoho ústavů výchovných a čelících zločinnosti, však prvým a nejdůležitějším, nej- lacinějším a nejjednodušším takovým ústavem jest mravná, spokojená a klidná ro- dina, ta dovede vychovati mravné děti a ta do- vede se řídit pravdami matkou a otcem hlása- nými, ta dovede čeliti nástrahám ve velkém mě- stě tak častým. Na zvrhlé rodinné výstřelky pak nutno opa- třiti ústavy, ať už vychovatelny nebo polepšovny činů.

18 article

jen když se člověk takový na scestí zadrží jeho myšlení a cítění se přivede na pravou míru řádným vedením, vštěpovanou láskou a mrav- ností. Spisy redakci télo rubriky zaslané: „Příroda“, illustrovaný měsíčník přírodověde- cký, s přílohou „Příroda a škola“. Časopis pro vy- učování přírodovědné. Roč. VII. č. 9. Vydává a r- diguje Jan Kranich, nákladem R. Prombergra. MUDr. K. Väter: Mořské lázně Grade u Ter- stu. Rozšířený a doplněný otisk z „Časopisu česk lékařů“. Praha. Nákl. vlastním. Cena K 1.—. Dobrý informační spisek časový pro ty, kdož odkázáni jsou k léčbě do Grada. Živa, Časopis přírodnický. Red. prof. dr. Boh. Raýman. Nakladatel J. Otto. Předplatné K 10.— Číslo 6.: Články: Z biologie orchidcí. Ref. prol B. Němec. O ledových dobách na povrchu zemském. Dr Josel Woldřich. — Literatura a obvyklé rubriky. 19/% 09. Číslo 293. SACHY. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, buďtež adresovány: Redakce „Národních Listá“. Praha-II., Marianská ul. s poznámkou: ,Šach“. Úloha č. 470. (Originál.) Pravoslav Tichý, Praha.

Kranich R Prombergr K Väter Živa profesor doktor Boh Raýman Otta Němec Josel Woldřich Tichá Praha Reda marianský ulice národní Listat

21 article

Partie č. 420. Hrána dne 3. dubna 1909 v turnaji ve Št kholmu. Černý: R. Spielmann Bílý: Nybolm. c7— ce 13. g2—gil 67—65 1. e2—es 14. Ddt—fah) d6—ds 2. Jel—fs. Jb8— ce 15. g4—g5 Jf6—e8 3. Sf1—b5 a7—a6 16. Sc1—d2 Je8—d6 4. Sb5—a4 Jg8—fe g7x c fs 17. f5— f6t. d7—de 5. Jb1—c3 18. Dí3—h5le) d5—-d4 b7xcs 6. Sa4 xkce- 19. Vít—f8. Dd8—d? 7. d2—d4 eňxxkKdá 20. g5Xf6?d) Se7xxk« fe 8. Jfsxd4. Sc8 —d7 21. Je3—e4e) Jd6xet Sf8 —e7 9. 0—0 22. Vf3—h3 Vf8—es c6—r5) 10. f2— f4 a bílý se vzdal. 11. Jd4—f5 Sd7 xcío 12. e4f Poznámky dle „Tidskriít för Schack“ a) Černý ztrácí zbytečně řadu temp, aby umožnil postup pěšce d. Lépe bylo u—0 a na 11. Jf5 8xcfb. 12. o4xf5 d6—d5 s následujícím d5—d4 s dobrou hrou pro černého. b) lhned 14. g4—g5 Je8, 15. f5—f6 gf6, 16. Dh5 bylo silnější. Tahem učiněným ztrácí bíý tempo. c) Velmi dobrý tah. d) 20. f4—f5l vedlo k výbře. Proti hrozbě Vat—fi s násl. Vís—h3 nemá černý lepšího než d4xc3 načei po 21. Sxc3 (nikoli Val—f1 pro Vf8—c8) 21.. Khe (na f6g5 rozhoduje 22. DXh7+ na 21.— Je8 neb Jes pak vyhrává 22. g5)f6 SXf6, 23. SXKf6 Jx f 24. Dgo+; na 21. Vi8—e8 pak stačí Vat—d1), ze Val—dtl Ví8—g8, 23. Kg1—hl bíly vyhraje. e) Ztráci figuru. Po 21. Ja4 Dí5, 22. DXf5 JXK ccfo 23. Jxc5 měl bílý ještě zcela dobrou hru. Partie č. 421. Pátá partie matche. Černý: J. R. Capablanca Bílý: F. J. Marshall. 28. e4—e5++ Sb7 —e4 d7—d5 d2—d4 Setxebí 29. Vdixd4 e7—e6 c2— ct Jg4XKes 30. Dbsxa7 Jg8—fe 3. Jb1—c3 Sb1—e4f) 31. Vd4 —ft- Sf8—e7 4. Sc1—g5 Je5—f3+g) Jf6— e4 32. g2—g3 5. e2—e3 f7—f5. 33. Kg!—g2 Ddsxe7 6. Sg5xe7 Jf3 xh4- 34. Da7xbeh) Je4 xcca 7. Sť1— dea) 35. Kg2—h2 Jh4—f3 — 8. b2x«c c3 Jb8——dv Se4xfs

Černá R Spielmann jít 5 Vít SXKf figura DXf Capablanc F J Marshall Jf jh Val Khe d 1 e 8 3 e 4 e e 5 + + Sb 7 — e 4 d 7 Sf 8 Ddsx 7 c c 3 jb 8 c 7 Sf 1 Sb 5 c 3 18 h 5 le d 7 Jd 6 Jf 5 8 DXh 7 Jx c 2 Dbsxa 7 Jg 8 c 3 Sb 1 — e 4 f e 7 4

22 article

36. VfsxxkKcf 0—o 9. Jg1—f m Sf3—ek 37. Db6 xkKcee h7—h6 10. Dd1—c2 Se4— ds 38. f2 — f o—o c7—c5 Dg7—bz 39. D. 6—d5 12. Vft—e d5xc4 Sd3—bí b7—be 40. Kh2 —gt 13. Sda x(ck Db2—al 41. a2—a4 Vas—ha 14. De2—c4 Kn7—g6 42. Dd5—b7- Jd?—f 15. Sc4—d3 Kg6—h5 43. Db7—h.6- Se8—b7 16. D-4—ft Sb1—a2 Vf8—ds 44. Kg1—h?. 17. e3— e4 Kh5—g6 45. Dö6—b5í) Vb8 — cs 18. Va1—dtb) Dal —ta 46. a4—a5 c5x KK d4 19. Ve1—e3e) Dd4—fe 47. Db5—e6- Ve8—ca 20. c3 xe d4 Df6—fz 48. De6—es g7.— g5 21. Sd3—bí Df7—e6 49. De8—at Ve3xk e3. 22. Jf3xe g5d) De6—e2- 50. a5—a0 Jf6—gt 23. Df4xe3 51. Kh2—h3 Sa2—d5 De7—g5 24. De3— gs 52. a6—a7 Sd5xc. fa 25. h2—h4 Dg5—g7 a bílý se vzdal. 26. Dg3—c7 Vdsx« d4e) 27. De7—b8+- Kg8—h7 a) Podobně hrál Marshall v matchi s Laskerem b) Na e5 Jd5, 19. De4 g6, 20. c4 Jb4 ztrácí bíly pěšce. c) Zamezuje dámě ústup; lépe Sbí. d) Oběť jest sice chybná, ale ustoupí-li dáma padne pěšec e4 a s ním i partie. e) Stačí sice k výhře, ale Df6 bylo silnější. 27 Db7 DXf2, 28. Khl VXd4 nebo 27. Dg3 h5, 28. 3 VXd4. 29. Vfl De5. ) Pěkně hráno. Na VXKe4 násl. Jf3++, 33. Ke Jd2- g) Lépe bylo Sd5. E) Po výměně dam a Vxf3 vyhrál by černý snadno, neboť věž jest stále vázána. 1) Bílý mohl zde tahem g4 hráti na věčný šach D. W.

Vasa Dd Jd Dö jít 6 jít 8 jít 7 Marshall Lasker Df jít 5 D W Vft — e d 5 xce Virginie h 7 e 5 Jd KK d 4 19 g 7 bit Df b 8 +kg Khl VXd 4 c 5 dg 7 Kh 2 c 4 Kněžná kg 43 D4 Sb 1 g 5 21 sa 2 g 5 24 c 7 Vdsx DXf 2

30 article

Nejbohatši natron kyselka v Rakousko Uhersku a Německu Výtečný dietetický stolní nápoj- Otažte se o ceně Bilinské domácího lékaře. (Zasláno.) Čtenářstvo upozorňuje se na dnešní insert „Mýdlo Diana“ od lékár níka Erényie v Bu- dapešti

Diana Rakousko Německo

31 article Z Karlových Varů!

Z Karlových Varů! Dovoluji si tímto p. t. lázeňském hostům co nej- zdvořileji oznámiti, že mám byty vším příslušenstvím opatřené v domě „Rübezahl“, v I. poschodí, v Praž- ské ulici nad katol. kostelem a prosím o laskavou pří- zeň. K pramenům jsou tři minuty. Obsluha česká, ceny mírné. V úctě veškeré

Karlová Vary

35 article ZOra

ZOra český pensionát pro dívky v Praze-Il., Jungmannova tř. č. 3. Vzorně zařízený a spravovaný pensionát pro dívky navštěvující některon školu v Praze, nebo hledající vzděláni v ústavé samém. Bližší zprávy podá a pro- spekty zasílá ředitelka Bož. Zajícová -Kočová, choť c. k. gymn. profesora Tajný medicinální rada prof. dr. Eulen- burg v Berlíně píše: Docílil jsem v poslední dobé u sexualních neurastheniků Muiracithinem příznivých výsled- ků: Muiracithin možno považovati za nervové to- nikum, působí zvláště sílivě při předčasně slabosti. 11650/II Podobně znějí úsudky celé řady předních profes- sorů celého světa, kteří zaujímají stanovisko, že ner- vové tonikum Muiracithin jest nejjistěj- ším a zcela neškodným pomocným pro- středkem proti předčasné nervové sla- bosti u pánů. — Výsledek Muiracithinu jes spolehlivý a trvalý při váech porucháck ústředního nervstva, při stavu melana oholické a nervové stísněnosti, při ner- vosnich obtížich žaludeč., při úzkosti atd. Muiracithin lze dostati ve všech lékárnách. Litera- turu zasílá zdarma a franko továrna: Kontor ohe- mischer Praparate, Berlín C. 2/80. Hlavní skladu Hirschen Apotheke ve Vidni VII., Westbahnstr., 19.

Zora Jungmannův Bož Zajícová Kočová profesor doktor Eulen Muiracithin Praha Berlín Westbahnstrálie Videň VII

38 article

V celé budově lázeňské ústřední topení. Výtečná ra- šelina p. prof. Štolbou co nejlépe doporučená. Nový nádherný hotel lázeňský. Rozsáhlé městské lesy k voí- nemu použití. Rozkošná krajina pro letní pobyt. Ceny vůbec mírné. Volná honitba. Stanice dráhy Jičin—Tur- nov, pošta a telegraf v místě. Saisona od 17. května do 30. září. Lázeňský lékař MUDr. Jaroslav Lutz. Do- tazy ochotně zodpovi správa lázní. Informace v Praze u Česk. zemsk. svazu ku povznesení návštěvy cizinců. 11655

MUDr Lutz Praha

43 article Všeobecné dějiny steno grafie.

Všeobecné dějiny steno grafie. Napsal Karel BLÁHA, suppl. učitel Českoslov. A ka 12746 demie Obch. v Praze. 114 str. s 3 vyobr. poštou K 1.30. Přehledně, při tom velice věcně a jadrně jsou probrány dějiny těsnopisu od nejstarších dob až po naše dny. Zvláštní péče a důkladnost věnována dějinám steno- grafie slovanské a německé. Na skladě v každém knihkupeotví. České lidově knihkupectví a antikvarlát Josef Springer v Praze 1, nároží Jilské (č. 24) a Karlovy ulice. Fulfál- ka: Kr. Vinohrady, Purkyňovo nám. „Na Valdeku“.

Bláha Českoslov Springer Purkyňův Praha Praha 1 Karlov ulice Valdek Kristus . Vinohrady

44 article LUFA

LUFA Po krátkém upotřebení této rostlinné houby k mytí a koupelím jeví se již jemná, hebká a čistá kůže. Mytí se lufou občerstvuje, oživuje a čini všechny umělé prostředky ke zjemnění pleti po- strádatelnými. Pro lázně hodí se tato vegetabilní houba obzvláště. Jednotlivá lufa od 20 hal. výše.