Periodikum ALTO Viewer

1

20. června 1309. Číslo 168.

2

NÁRODNILISTY-

3

Strana 13.

4 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Do Plzně. =1 my žijeme v době výstav a kdyby podle jich počtu, střídání a čísla referátů kritik jim věnovaných, mohlo býti usuzováno na zájem obecnosti jim přinášený, stálo by to s uměním, s chutí po něm, se zájmem o něm u nás znamenitě. Kdo nahlíží hloub a do ledví, ví že tomu tak dokonce není, a také v těchže zprávách, jež kde jaký časopis o výstavách po- dává, zaznivají nepřetržitě stesky na lhostejnost a nedbalost, jež společnost vůči umění staví. Podnikatele výstav našich jsou po většině ide- alisté, nadšenci pro věc samu, třeba že vždycky musí míti účetního po ruee; považují svoje vý- stavy za prostředek umělecké výchovy, chtějí navykati obecenstvo na umění a chtějí je poučo- vati o něm. Provozují uměleckou propagandu. Věc sama není nikterak tak nová, jak je zvykem se domýšlet; trvá vlastně od první veřejné umě- lecké výstavy, jež neměla za jediný účel hono- sivost umělcovu, nebo obchodnickou spekulnci a vášní hrubé zvědavosti. Nikdy nebývalo do roka na počet tolik uměleckých výstav v Praze jako v létech po- sledních, ale k nim dlužno ještě přičísti výstavy po venkově neméně četné, abychom nalezli koefi- cient tohoto ruchu. Musea, spolky, města, stu- denti otevírají brzo tu, brzo onde umělecké vý stavy a některé z nich se občas stávají dokonce kočovnými, putují z místa na místo.

Plzeň Praha

5 article

Zprávy zněji s pravidla příznivě, pokud ze- jmena se dokládají čislicemi návštěvníků. Že jde hlavně o výchovné poučení, napovídá ustá- lený už zvyk zahajovacích přednášek a výkla- dové, častěji arci jen panegyrické úvody ví stavních seznamů. Nepochybujeme, že takové výstavy bývaji skutečnými událostmi venkovských měst a jich okoli. Mají jimi také býti. Arcit jde ctižádostivost pořadatelů nejednou mnohem dále. Chtějí míti, znáti a slyšeti ohlas, pochvalný ohlas svého počmu také z větších dálek, zvláště ze středu země, a vůbec by si jej i rádí vynu- tili, nedostavuje-li se podle přání, přehlížejíce. že pro tuto štrokou a dalekou ozvěnu nevždy přinášejí věci nové, velké a silné, že naopak dosti často musí žíti z rozředěných hostin hlav- ního města. Něčeho jiného bylo by si přáti a mělo se státi nevýchylným bodem programu: ne vy- výšovat lokální veličiny, ne vystavovat odpadky, nemásti své návštěvníky sehnanými surogáty re produkci všehjské hodnoty. Jde-li o uměleckou výchovu, o upravení a rozšíření cest vedoueíe od uměleckého díla k plnému požitku z něho, pak nulno, aby objekt umělecký, jako buditel. jako pomůcka výchovná, byl kvality co nejlepšt a pokud možno nepochybně. Úspěchy výstav »Manesa« mimo Prahu, aspoň morálně, výstavy Kupkovy mluví velmi důtklivě, ale ty bohužel už už se ulápí ve vý. stavách ledabylých, jež patrně děkují svoje byt modě napodobovací a jež, podle svého složent a obsahu, jsou s to spíše poplésti kličicí chu po uměleckém požitku, nežii je udržovati čistou zdravou a dodávati jí slly. loše

Kupkův Praha

6 article

Nyní putuje po Čechách výslava pařížské dvojice — O. Špsniela a F. Šimona — jež dobře ukazuje úroveň, na jaké by výstavy ven- kovské měly býti držány. Její jakost uměle- eká, poučnost a výchovnost esthetická jsou vy- sokého stupně a v každém městě, kde se ob- jevila na své cestě, kterou před časem v Chru- dimi nastoupila a v těehto dnech skončí v museu plzeňském, zanechala úrodný dojem. O tom jsem pevně přesvědčen. Jména uměleů rýsnjí její obsah: plakety a lepty, dra umělecké vý- tvory jemného a intimního půvabu, který právě v takovýchto zvláštních výstuvách, nedusen nepřehlušován hlučivějším nápadnějším okolim, přichází nezkrácen k platnosti a účinku. Je dobře, že plaketa a lept či grafika vůbec vystupují ruku v ruce. Patří k sobě tyto plastické miniatury a zkrácená a zhuštěná obrazová ilusivnost v grafickém výtvoru. Velm jemné pouto je víže, neboť moderní plaketist je v základě »malebné nadání k sochařství vy- chované« a moderní grafik není opakující rytee, nýbrž leptem a rytbou vyjadřující se malfř. Lití nebo ražení medaile a plakety, vy- dávající stále a nezkráceně se opětující hodnoty originálního výtvoru uměleckého rovná se v tou na vlas tiskovému rozmnožování leplu, rytiny a litografie. Obojí je jaksi nedávnou novinkou v našem uměleckém ruchu, ale grafika už zdo- mácněla víc než umění plakétní. Má již svoi populárnost o kterou plaketika teprve zápoli- Až ji dobyde, poznají mnozl, ktarak jsouto

Čechy Chr

7 article

rovnocení, sobě podobní a umělscky uži teční činitelé. Snad by bylo možno docíliti toho i na ráz, kdyby se kdo odhodlal, museum či spolek v Praze, upraviti soubornou výstavu nových českých plaket a medatlií. Byla by to prospěšná přehlídka vykonaného a dosaženého, a zároveň propagace pro naše umělecké hospodářství vy- soce důležitá. Dal bych ji za úvod třeba práce našeho posledního medailera starého razu, Václava Seidana, a za průvod výběr francouz- ských plaket, aby byly umělecký pokrok, zje- mnění a prohloubení nové české plakety očntě zřejmé a bylo tu zároveň vysoké měřitko, k němuž by se směla bez ostychu poslaviti, které by ukázalo popud a vzor našeho pla- ketnietví. Má to hluboký rozum, že O. Španiel, žák Myslbekův, šel přímo do Pariže a sedí tam po leta při pozorněm studiu a ústlné práci, v Pa- říži, kde dnes vrcholí toto umění, poněvadž zde se propracovalo ku své moderní obrodě. I soudruzi Španielovi zde doma dospěli a dospí- vají za poučujícího a ochranného vlivu fran- couzského.

Seidan O Španiel Myslbekův Španiel Praha Pariže

8 article

O. Španiel je z nich, tuším, jediný plak tista v naprosté výhradnosti, zřejmě sem vlast- ním uměleckým pudem přiveden a přípoután, oním sklonem k malebnému cítění a jemnému tváření, jež tvoří za kladnu tohoto deli kátního umění. Rozumím také volbě jeho francouzského vzoru. Odehovanec Myslbekův, jím vyškolen k velké a široké furmě, nalezl u Alex. Char- pentiera cestu, která tuto jadrnost jako proti- klad něžně nebo sladké graeiosnosti, převadí n drobnou plochu plakety. O. Roty, který je mistrem tohoto protikladu, mohl zvábiti jen talenty své barvy. Malebný cit plastikou vyjadřovaný nalez- nete u Španela zvlástě zřejmý v oněch měk kých a na plochu jako letmo nadýchnutých reliefech, na nichž se objevují moderní diskobolové, foct- ballisté, ženy při koupeli a toaletě, lidé, jichž individnálnost mizí vůči tělesnému pohybu. Ten pochodový moment lidského stroje, zachycený v oku umélcové s touže jistotnou rapidnosti s jakou je sám vykonán, ocítá se v žiré sil- huetě, rozvážně umístěné na drobné destičee tak, že i hlavní směr pohybu je tím vypověděn a v reliefním obraze, který nese v sobě také ilusi prostorové hloubky.

O Španiel Odehovanec Myslbekův Alex O Rota Chara

9 article

Vzit do ruky takovou relieřní miniaturu něco málo čtverečných centimetrů bronzu, po zorovat a vnímat životně plastickou hru těchto linií a sotva hmatu znate lných stupňů vyvý šenin, dává požitek intimity a hebkosti, jaký asi máte po přečtení lyrické strofy, dojmový záchvěv básníkovy duše nastiňujícl. Medaile výstavy des arts industriels du feu (1906) drží v sobě týž citový a plastický karakter. Na čestných pla- kelách brněnských a pražských výstav hleda O. Spaniel, sspoň na reversu, písmu a dekorsci věnovaném, cos jiého: karakter vrubované plo- chořezby, který arci kovu je protilehlý. Avšak nahraditi diplomové plachty papíru s ledabylým kresbami a kaligrafiemi uměleckou plaketoua medaili výstavních a jiných vyznamenání, pře- rodit minci, po výtce tvzdou a suchopárnou, v toto jemné a půvabné nové umění mělo by se dí konečně i u nás venkoncem, když už rozbéhy elt e o k tomu šťastně jsou zahájeny.

O Spaniel

10 article

Drobounké umění podobiznové v miniatu- rových malbách na sloni a pergamenu už dávno odumřelo. Plaketa dobývá jeho místa. Je to patrno i u Spanlela, v jehož dosavadním díle mají portrety vrch laké čiselný, a v nich profil, hlav mužů, životem a duševní prací rázovntě tvářené (Jiři z Lobkowicz, K. V. Zenger, Jules Janssen, E. Denis, dr. Štefáník), dokumentuj vážnou zpytavost umělcova oka. A druhou ještě vlastnost plastikovu: širo- kou formu a plochu, v níž zachycuje rysy vý- značné a podstatné a vzácnou sehopnost tyte vlastnosti plastické práco nezkrácené udrže i při reliefu nadechnutém a málem rozplývavém Tyto jeho portrety, převedené redukčním strojem na drobné destičky nazval byl plastikami mužného půvabu. V Plzni neuvidí sice úplně grafické díl F. Šimona, poněvadž nejde o biografickou vý- stavu, za to výběr poslední jeho uzrálé žně. seskupený kol barevného cyklu »Ze staré Prahy«, o němž tu nedávno byla řeč. Patrne dávno ještě nevyčerpal F. Šimon své malebno- sti naší Prahy a dva černé lepty loňského data — Jelent příkop a Karlův most — tvoři jaksi volné pokračování oné sťastné publikace. Totéž datum nesou Bouquinisté, podbřaží na Qusi Montebello a hlavní nábřeží benátské od Gardini publici. V Praze, v Paříži, v Benátkách tentýž zor a totéž obrazové cítění a tím i kom- posiční výplň plochy. Paprskově se sbíhají od krajů ke středu akcentované přímky a rovné pásy zdí, břehů a stromoví. Osnova je pevná iluse přímé hloubky, vzdušně svěllých dálek znamenitá.

Spanlel Jiř Lobkowicz K V Zenger Jules Janssen E Denis doktor Štefáník Šimon Plzeň Praha Paříž Benátky Rus Montebello Karlův most

11 article

Plocha vody terenu a nebes báně do této sítě zasazená, je tak silně umělcem cítěná, že stačí mu několik teček, črt a fragmentaně dech- nutých tonů, aby vám vštípil dojem přírodního života. F. Š mon, maje jehlu v ruce, rychle nyní spěje k cíli sporé jednoduchosti. Strádá technické prostředky na nejnutnější míru, ale soustřeďuje je k takové macnosti výrazové, ž v zdánlivém sforismu grafickém vyličí, ano vy- kouzli před námi obraz překvapující plnosti Jeho technika roste neobyčejně do síly a suge- stivnosti právě tímto zevním uskrovňováním s jež jest ve svém jádru uměleckou koncentrac mistrovské práce. Bylo by snižováním, kdyby chom volili přívlastek virluosnosti pro toto sta- dium Š monova akvafatního umění. Prostě proto, že tato vysoce vyspělá technika není sama sobě účelem: stojí v poslušných službách maliřské mysla, která s básnickou rozkoší vysaje z kra jinného pohledu jeho jemně setkané krásy. Š monovy leptv, právé tak jako jeho malby, jsou vždyeky sdilné a sugestivní konfese o tom, jský radostný požitek uměloe sám při těchto pohle- dech prožival.

F Š

12 article

= Nové publikace redakci této rubriky zaslané Archilektonický Obzor. Roč. VIII, č.e (O. Out: Několik slov o střechách a požárních zdech nověi slaré Prahy — V. n F. Kavalírové : Rodrnn domky ve Zbraslavi. — J Fanta: Nadraží cls. Fran tiška Josefa v Praze). a l Průvodee sbírkou rytin a uměle ckých vy obrazení Mosea kratovství českého I. (A. Dolenoký) Vyvoj gratického uměnía v ze- mích českých. — Praha — museum král. českéh Dílo. Vydává Jednota výtv. umělců. Roč. VI čís. 6. (W. Richter: Bohumír Jaroněk — 25 vy obrazenl.) Votné Směry. Vydává »Manes«. Roč. XII č. 6. (J. Šusta: Palazzo dí Venezia v Řime. Delacrorx: Z denníku. — M. Jiránek: O ce- ském maliřství moderním. Krunika) Walter H. B.: Recké umění, Seš. 9. a 10 — Praha J. Laichter. 1909.

Fanta cls Fran Josef A Dolenoký Vyvoj W Richter Jaroněk J Šust M Jiránek H B J Laichter Praha Zbraslav český I muzeum král Palazzo dít Venezia Recký uměný

13 article Veřejnost a výchova mládeže.

Veřejnost a výchova mládeže. Veliký význám kultury výchovné nepronik u nás dosud náležitě. Nepronikl ani inteli gene a vlidu je výchova vůbec nedoceněna, nesprávně, jednostranně pojímána a zanedbávána. Národ Komenského měl by přece výchovu mládeže pokládati za nejdůležilější akt své kulturní či- nosti a o výchovu měl by býti u nás ve všech vrstvách zájem nejživější; neboť zabezpečení zdokonalení národa možno jen od dokonalé vý- chovy očekávati, jak hlasali největší duchové jako Komenský, Pestalozzi, Leibnic, Locke Havlíček, Palacký Nicméně otázky výchovy mládeže všímá s naše veřejnost celsem nevalně. U náse utkvěl skoro veškeren interes o výchovu na školá ch jimž se výchova jaksi výhradně odevzdává a jež ovšem činí se neprávem za výchovné výhledky jedině zodpovědnými.

Komenský Pestalozzi Leibnice Locke Havlíček Palacká

14 article

O výchově v rodinách, obeích, ve společ- nosti, o tom, co výchově zdárné naší mladeže prospívá a co ji skodí, o tom všem jedná se u nás pramálo. Máme četná sdružení anekdo- tářská, spolky kuřácké a pro zdokonalený chov králiků, ale nemáme dostatek organisací pro kul turu výchovnou. V Anglii, Americe, Dánsku, Švédsku zajímá se veřejnost o výchovu mládeže s největším zájmem, jak o tom svědčí tamní veliké paedagogické organisace, literatura, živá propagace výchovných zásad, veliké, daleko roz- větvené výchovné spolky a j. v. Také německé spolky výchovné, Fräblovy jednoty, Oberlinovy a Sohreberovy spolky, společnosti přatel sirotků- školní podpůrné spolky, organisace na podporu manuální práce a mnohé a mnohé j né dokazují že i v Německu je širší a hlubši veřejný zájem o výchovu mládeže než u nás. A tak malý zájem o akci výchovnou zavi- ňuje u nás, že k výchově dělí patří naše ve- řejnost, zvláště širší vrstvy, mnohé autonomn úřady a fonkcionáři státní správy jako na zále- žitost podružné, nevalné hodnoty. Máme celkem dobré zákony a nařízení a předpisy o výchové o dozoru nad chováním mládeže, o poliei mravnosti, o puedagogickém styku rodinys školou atd., ale praxe životná nás denně po- učuje, že mnohé a mnohé ty zákonnité pří- kazy zůstávají jen na papiře. Ne- kaná-li se všude ani nejnutnější agenďa školská u úřadů, na př ve věcech pravidelné docházkv

Fräblův Oberlinův Anglie Amerika Dánsko Švédsko Německo Sohreberův spolek

15 article

školní s takovou horlivostí, přesností a důsled- ností jako agenda oborů méně důležitých, ale více interesujících, i nedivme se, že pro vý chovu mimoškolskou nezbývá již zájmu skor žádného. Když již mládež zhrubne, zpustne, mo rálně poklesne a oddá se požitkářství, toula vému životu, je na obtíž veřejnosti a přicház ve styk s trestními paragrafy, potom volá se po přísnějších výchovných prostředcíeh a paušálně se vytýká škole, že nevychovává k mravnosti Aby však naše celá veřejnost, všichni vzdě- lanci bez rozdílu, všechna naše samospráva všechny spolky, časopisectvo, úřady a vůbec všichni vlivní činitelé dbali vytrvale a napořád o to, by výchovná práce rodiny a školy nebylu ničena, by bráněno bylo pustnutí mládeže, za- braňováno škodlivým popudům a vůbec využito bylo důkladné profylaxe dříve, aby vůbec zhoubné následky zkažené výchovy dostaviti se nemohly. toho není pozorovati.

16 article

A přece všichni jsme spoluzedpovědni z výchuvu mládeže, poněvadž všichní bez rozdíln, třeba mimoděk, výchovně působíme ať již pří- kladem, nebo trpíce jistá opatření, mléky a ne- všímavě přecházejíce i tehdy, vidíme-li,že mládež spěje v mravní zkázu. s e Trpíme mlčky, jako bychom ani ozvati se nesměli a nemohli, že skoro v každé trafice vy- stavují se za sklem zcela oplzlé, na sexuální dráždění vypočítané obrázky »Pikantního světa«, jehož »titulní« obrázky a dvojsmyslné, někdy hodně nesmyslné texty naše mládež má přileži- tost na cestě do školy si dobře prohlédnouti, ač bychom se před sebou i jinými musili hanbou propadnouti, kdybychom nechali podobné porno grafle dítěti doma na očích. Pravda-li, že může moje dítě propadnouti špatné známce z mravů ve škole, bude li podobné obavnosti reproduko- vati před spolužáky, pravda-li, že je skodlivo pro ducha i tělo dítěte, dráždí-li se pl- kanteriemi, pak ovšem mám právo, aby se úřadové polieii mravnostní konající postaraly, aby podobná dráždila nebyla v každé ulici každému dítěti příslupna.

17 article

Kdyby u nás byl zájem o věc paedagogiky hlubší, dávno by podobné věci vymizely z vý- kladů papírnických, kupeckých a pod., jedno- duše proto, že by dospěli konsumenti, otcové matky výslovně obchodniku projevili, že si dět svých kazili nedají. Podobně trpíme vykládání pornogrníiských pohledne, titulních obrázků oplzlých knmh ap. Pravda, občas prý vykonávají policejní orgánové přehlídky výkladů, ale je dosti smutno, má-li teprv paedagogickému taktu policejního strážník býti zůstaveno, aby staral se o odstranění škod- livin, jež odstraniti by měl vůbec obecný smysl pro dokonalou výchovu. V posledních dobách uvedeno hromadné kažení mládeže prostě v system celou veřejnost trpěný a nekáraný. V obchodech nalíčena jsou na zvědavá očka našich dětí stereoskopická ku- kátka, poskytující »zajímavé« pikantnosti v době, kdy rodiče kupují. Hambili bychom se, kdyby naše děli byly voděny do chantanů, ale trplme, aby na volných prostranstvích, v obchodecha zábavních místnostech, pro déti určených, po- slouchaly děti dvojsmyslné a necudné pupévky vyznívající ze řvoucích gramofonů. Jaké banál nosti a sprostoty slyší někdy děli na loutkových divadlech, je k neuvěření. Nikdo nekontroluje tyto »sceny« ve smyslu paedag gickém, jako se nikdo nestará o to, jaké píkanterie a sprostoty předvádějí se dělem školním v bioskopech a kine- malogrfech. Zdá se, že nynější »zábava« dětská zúmyslně sleduje vydráždění fantasie dvojsmyslnostmi a pikantnostmi, vhánějícími přímo naše mladé lidi do požitkářství, sexuál- ních výstředností a proslituce.

18 article

Po hostincích potulují se směle malá, ško- lou povinná děvčátka, nabízející řetkvičku, zvy- kaji tak od útlého mládí lascivnostem hospodského ovzduší — a nikdo proti tomu ničeho nena- mítá, nikdo se o nešťastné dítě nestará. Před krěmou, zvláště na pokraji města, kupí se hlou- ček skoláků a školaček, pozorují pustou taneční zábavu otevřenými dveřmi, vidí a slyší, co jim dlouho ještě mělo by býti tajno — a nikoho nenapadá, aby jim v tomlo požitku bránil ... Toť jen několik nahodile vybraných a zvlášt křiklavých dokumentů našeho nepatrného zájmu o zdar výchovy našeho dorostu. Věc výchovy je tak důležita pro náš národ, že musí státi s předmětem zájmu obecného. Odkazovati vše tu prostě škole a nanejvýše v křiklavostech dovo- lávati se — policie, toť stanovisko, jež nedá se udržeti dále. A to dotkli jsme se jen malého díln veliké otázky veřejné paedagogiky. Musili, bychom psáti celé kapitoly, kdybychom aspoň částečně

19 title

Karel B Mádl.

B Mádl

20 title

Školská hlídka.

21 article

zregistrovali, jak malý je zájem veřejný o vý- chovu a jak poměrně málo se koná pro zu- šlechtění našeho dorostu. Musili bychom si stě- žovat, jak málo dosud je popularisována věda paedagogická, takže právě v rodinách bývá mravní i intellektušlní rozvoj dětí — snad mi- movolně a z neuvědomělosti — ohrožován. Bylo by nutno požalovati, jak málo se koná pro ušlechtnlé zábavy našich dětí, pro jejeh aesthetické vzdělání a pro paralerisování škodli- vých, ducha ohrubujíeích vlivů, jimuiž na dite působí neuvědomělé, nebo pro výchovu lhostejná okolí. Musili bychom žalovati, že psedagogika je popelkou v mnohých listech, v akcích vzdé- lavacích a v obecném minění. Avšak k tomu všemu není lze krátkou stati přihlédnouti. Jisto je, že má býti u nás snahou všech lidt, pravého pokroku žádoucích, aby otázna dokonalé výchovy mládeže stala se živou, všeobecně stále všimanou otázkou; neboť jediné v dokonalé výchově naší mládeže zabezpečen má býti pokrok a rozvoj našeho národa.

22 article

Desálý prázdulnový kurs nauk obchodních pro učitele škol pokrač vacich, pořadaný Českým ovenod- ním museem, lěší se značné pozornosti učitelstva, čemuž nasvědčují četně docházející přihlášky. Pořa- datelstvo se usneslo prodloužiti lhůtu k přihláškam do 1. července t. r. Přihlášky přijímá České obchodní museum v Praze V., Mikulášska tř. čís. 9, palac »Merkuru Na státním cymnasiu v Boskovicích bude s konati záprs žáků do I. třídy před prázdni- nami dne 9. a 10 července, po prázdninách dne 16. a 17. září po každé od 8—10 hod., nadež se vyko- nají dopol. písemné zkoušky příjímací, odpoledne ústní Na c. k. české reálce v Karlině bude ve dnech 27. a 29. června otevrena výstava výkresů žasov- ských, ve spojení s výstavou damského kresliřského kursu, pořadaného Jednotou českých učitelek. Městská obchodní škola v Hořicích, požívajíc práva veřejnosti, zabají od prázdnin XII. školní rok.

Mikulášska třída Merkur Boskovice Karlin obchodní pro učitel škola pokrač Český obchodní muzeum v Praga městský obchodní škola v Hořice

23 article

Skládá se ze dvou dvoutřidních oddělení, muž- ského a dlvčího, Letos přijímá se do obou oddělení a zápis do I. ročníku je od 16. do 18. čer- vence. Ku přijmutí beze žkoušky vyžaduje se s pro- spěchem odbytá třetí třída školy měšťanské nebo střední. Do I. ročníku muž. přijme se 40, do I. roč. divěího nejvýše 30 žaček, Potřebná vysvětlení podává ochotně řed-telství školy, u něhož lze také bezplatně obdržeti prospekty s výkazem o umistění posledních absolventů a absolventek. Z Pelhžimovska. Okresní porada učitelská koná se ve středu 23. června. Dle všech známek bude asi velmi bouřlivá. Bylo toliž zvykem, že přednášky byly dodány vždy ke kontrole c. k. okres, škol, in- spektoru několik dní před poradou. Tentokráte se obě učitelské jednoly usnesly níčeho nepředkládati a o svém usnašení také šk. inspektora ovědomily. Drohý spor je o stálý výbor konfereční. Na našem okresu mají míti svůj stálý výbor školy obečné a měšťan- ské. Učitelé škol obecných se usnesli odevzdati lístky prázdné a tak demonstrovati proti náhledu c. k. okr. šk. inspektora.

24 article Sportovní věstnik.

Sportovní věstnik. nor Athletika a sportovní hry- ** XX. mezinárodní závody athleti- cké A. C. Sparta za záštity Č. A. A. U. 27. června mají tento program: 1. Běh na 1/2 angl. míle pro juniory. 2. Běh na 100 v o mistrovství Ra- kouska. (Obhájce Simon Pál, M. A C. Pešť) 3. Beh na 1 angi. míli o mistrovství Rakouska. Putovní cena, věnovana závod. výborem A. C. Sparta. (Obhájce Nagy Joszéf, B. B. T. E. Pešť) 4. Běh překážkový na 120 y o mistrovství Rakouska. (Obhájce Kováts Nandor, B. B. T. E. Pešť) 5. Běho na 300 y. 6. Beh na 4 angl. m. 7. Vrh disku. 8. Vrh oštěpu. 9. Vrh kladiva. (Čestná cena.) 10. Skok vysoký. 11. Skok o tyči. 12. Zápas řecko-římský I. tř. do 75 kg těl. váby, II. tř. od 75 do 85 kg. III. tř. nad 85 kg. (Čestná cena věnováns.) o nul

A A Simon Kováts Skok Pešť Rakousko athleťcký A . C Sparta věnovan závod . výbor A . C Naga Joszéf kg

25 article

všeobecná ske společnost pr pojišťování naproti „Národnímu divadlu“ Pojlšťuje ve všech možných kombinacich za pevnou prem l = Žádejte prospekt. =

národní divadlo

26 title

PRVN CES

27 article

v Praze. 1163t

Praha

28 article

Ceny: Vítěz každé vypsané soutěže, ke které není česiná cena věnována, obdrží stříbrný, drubý postříbřený a třetí bronzový odznak. K získání pu- tovní ceny při běhu o mistrovství Rakouska na jednu angl. mili třeba, aby byla b ď po dvakráte za sebou nebo třikráte vůběc dobyta. Vklady k čís. 1, 5, 6, 7. 8. 9, 10, 11 a 12 po 2 K, k čís. 2, 3, 4 po 5 K. Cizozemci neplatí vkladů. Pořad soutěží stanoven bude po uzávěrte přihlášek, k nimž lhůta končí 22. června. Závody přístupné jen smaleurům se řídí závod- ními řády Č. A. A. U. Event. protesty, k nímě nutno při- ložiti obnos 5 K. propadající, byl-li protest zamitnut. třeba podati bezprostředně po ukončení dotyčné soutěže. Přihlášky buďež řízeny na Fr. Bisch itzkého v Praze II., Truhtářská ul. č. 21. K přihláškám ben vkladu nebude vzat zřelel. — Přihlášky mohou býu bez odůvodnění zamílnuty SUKNA pro pái amy ZEFIhY nabizí vývozní dám Prokyp Skorkovský a syn v Humpolei-

A A Prokyp Skorkovský Rakousko Francie Praha II Truhtářský ulice Humpolei

29 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Týdenní táčky. Blahostný pocit od několika dnů zalévá mou duši: chéf státního návladnictví v Praze, pan dvorní rada Adolí Morstadt, zasílá do „Národ ních Listů“ své rukopisné přispěvky! Neprozrazuji tím žádné redakční tajemstvl laskavý čtenář dojista si všiml, že pan dvorn rada byl podepsán. Kdyby k nám psal pan pre- sident Wokaun, no — taky bych měl radost, ale přece jen ne takovou, poněvadž, jak známo, ni kdy nezapíral svůj český původ.. Ale o panu dvorním radovi Morstadtovi i v tomto listě pro sím, ba dokonce na sněmu českém ústy poslan ce redaktera Anýže se tvrdilo, že je kovaný Ně- mec, že k smrti rád konfiskuje české listy a jinal ještě všelijak. Jak pak tedy nemám mít radost, když ne jednou pan dvorní rada stane se spolupracovní kem „Národních Listů“, nota bene dobrovolným bez vyzvání a nehonorovaným A ctím ho dvojnásob za to, že přilnul k na- šemu listu teprve až jako dvorní rada na rozdí od celé řady lidí, kteří byli našimi horlivými spolupracovníky jen, dokud nebyli dvorním 5 o ni rady .. Až se ještě trochu vpraví do těch našich novinářských úvodů a do fešnějšího slohu — já přece ho znám ve funkci státního návladního v porotách jako velice obratného řečníka — může u nás ještě udělat kariéru. Pro počátek se mu nedivím, že začíná své přispěvky citováním nějakého paragrafu — tuším 19 —; to dělá po- volání a ustavičné se zalývěno a ol

Morstadt Anýž Praha

30 article

Ostetně se přiznávám, že tuhle sám už jsem byl na skoku začít oním paragrafem jeden dopis, adresovaný frankfurtskému listu, který ve svém feuilletonu c Praze dopustil se perfidního klepu, že prý je sice krásné a velebné to naše město uherské (to už mě nerozčiluje), ale jen ve dne! V noci prý je Praha mrtvá a „hro- bové ticho působí na cizince až tísnivě!!“ — Duše zpropadená — nebo na všechny uši hluchá, že ti ruka neupadla u samého kalamáře, když jsi tohle psal! My že tu máme hrobové ticho

Praha

31 article

Iirohovou tmu, kdyby řékl — to byéh jestě tak skoro připustil, ač ne docela. Je sice pravda, že když udeří jedenáctá, neznámý pachate v elektrické centrále, podle všeho jeden z těch mužů, kteři za dne stříhají knoty ohloukových lamp, stiskne nějaký knoflík a historický výrok G5thův „Více světla“, rázem změní v „Měně světla“; ale tak zté to ještě není, poněvadž bobudíky tu máme také belgickou plynárnu která přese všechny indiskretnosti záhadného novinářského vejvary o prodeji (stejně jako ten Hastrmanův dům) je neprodejnou a svítí. Ale hro—bo—vé ti—cho!!? Však by to nenapsal, kdyby tak čtrnáct dnů bydlil v okolí „Studentenhejmu“ nebo Krakov- ské, a slyšel své rozjařoné kražany, vračející k domovům! Neuhodl by sice podle vydávaných zvuků kmenovou příbuznost, ale to ho mohu ujistit, pří Walhalle že mlaďá generace pražské menšiny dovede saframentský rozháněb hrobove ticho v Prazel Bylo by ovšem na úkor dobré pověsti vět- šiny, kdyby i v tomhlo ohledu, dala se před stihnout. Nedá! A vy všichni, kdož bezpočtu řitv hnbolo lěnomlo kráte byli jste v nejtvrdším spánku přetrženia pekelnými zvuky z ulice vyhozeni z postele až k oknu, a kdož dále jste tato okna mezi nebem a zemí celi vzteklí v lajblicích a nočních koši- lich rozvírali, a strašlivou kletbu nebo i více se- sílali na hlavy povykujících rozpustilců, pojdte mi za svědky, že jsou někdy i tak živé noc v Praze, že by i mrtví z hrobů vstávali — ale hrobovým tiehem by to jistě nebylol

Krakov Praha G 5 thův

32 article

Začínají růže kvést — já pořád čekám a čekám (ne až dostanu pukét), ale až objevl se první růžové feuilletonu — než kde nic, tu nie- A bývalo přec chvalným zvykem mladších lite rátů a literátek, přečísti si aspoň patnáct Neru dových feuilletonů o růžích, z každého si vy. půjčit jednu věju a udělat originální feuňileton sldo šestnáctýa Ale ani a tím už si zlenivělá literární gene- race dnešní nedá práce a tak pomalu docela za pomenéme poetický, mytlický vznik královny květin a budéme věřit, že „Kaiser Wilhelm“ vy pěstována byla v Berlině, ač ve skutečnosti ště- an ar poval ji český zahradník. Tak kult růží upadá..: však prý už nikdy ani zdařilé květinové korso z loňské jubilejní výstavy nebude opakováno!O Za našich mladých let byla růže prostřed- níkem lásky, tlumočníkem oněch nevyslovitel ných i později vyslovených citů, které svírají mladou hruď i bez šněrovačky. A poněvadž dle profesora Galopina pravá láska se loudí do duše nosem, dávali jsme si růže a kdo měl pravých lásek víc, měl podle téha větši nos. Co si al dnes dávaje miadí lide, když místo růzí nos v ruce každý druhý tennisovou plácačku, nevím. Snad s ni pár ran. Neškodilo by.

Kaiser Berlín

33 article

Už jsem skorc dělal kříž nad mladým dneš- nímsvětem— ten kříž chtěl jsem udélat ve Vo- dičkově ulici — když z jisté dívčí školy, kterou blíže označiti neminím, vyšlo spanilé děvčátko div divoucí, s růží ve vlasech. Učení, dle nače- chrané frisury, mělo nejspíš také ve vlasech Než by napočítal pět, přitočil se k ni vzhledný mladík, dle ukrývání cigarety hádám septimá a už se vedli, jakc rodičové pěti dětí. Šel jsem za nimi; i starý kocour rád se při hřívá na čerstvě zatopených kamnech. Atu ojhle! Najednou se rozletěli od sebe, k slečince se připojila matinka, a pan septimán šel v po- vzdálí . .. „Vypadla ti růže z vlasů!... zaslechl jsem na půl ucha, jak matinka slečnu oslovila Slečinka se zapálila — a prý vypadla A sice rovnou cestou do knoflikově dírky studen- tový! a i l nb Tedy aspoň ještě dva jsem našel, kteří drži na růže... Kult jejich tak docela nezanikli oje s nle čneui Měli jsme předevčíremepo dlouhé době gase potěšení si zavolit do říšské rady, nebo aspoň při volbě malostranské kibicovat. Jenom pět kandidáťů serucházelo o důvě-u voličstva a každý z nich ovšem cítil se nejpovo- lanějším sedět pro vlast na křesle poslanecké sněmovny. Dokonec i pan ředitel Šubrt zaměnít chtěl divadelní arénu za politickou arénu a listy jeho stráně věrné vydatně mu pomáhaly voleb- ními články, ve kterých — té ironie osudu — přeukřuně řezaly do vlastních velikánů. Já vím, že se dva souvěcí čeští ministři po oidob vleoq stožaudo oe

Šubrt Ata poslanecký sněmovna

34 article

čertech ošívali, když tak ob den v orgánech jim věrných čtli, že pan Šubrt sloužit chce jen ná- rodu a vlastí a netouží nikterak po ministerském fraku. Ve volebním zápasu se arci mnoho dovolí a snese; nikdo ani nezuzlí, když v ohni boje na- píše se nesmysl, že v křivolakých malostran- ských ulicích snud lítat budou „aeroplány, ba- lony a jiné takově vehikly (1) — s agitátory jiných stran, což ovšem nemůže svést uvědo- mělé P. T. voličstve, aby nevolilo podle svého přesvědčení.“ To se psalo a je věčná škoda, že se nepsalo, co se všecko mluvilo. Sám jsem v zevlounské své zvědavosti vlez do jedné schůze, kde ohnivý řečník hřímal proti všemu na světě a scházelo už jen, aby se pustil do toho mizerného počasí .. Elektrisoval svým vystoupením shromáždě- ní tak, že unisonem projevovalo mu souhlas. v „Koho my sej bojíme na světě?““ zvolal. když už skoro všechno rozsekal, „Nikoho!“ zaburácelo mu unisonem v odpovědl. Akdolse boj násp“ boci Unisono: „Nikdol“ Já jediný jsem se opovážil vzkřiknout: „Žádný!“ — a vyhodili mě ze schůze, poně- vadž jsem prý byl opačného míněni! — „Jedna věc mě přisté malostranské volbě z- mrzela. Všichni kandidáti prohlašovali, že nejde o jejich osoby, nýbrž o svatou věc národa a ha- jení jeho práv. Ale ani jediného z nich nena- padlo, aby se v zájmu té české věci vzdal kandi- datury — ve prospěch rektora Bertla. To by bý- vala právě na Malé strané ta nejkrásnější od- Zevloun. pověď . .. xlize nňaboldo lánomlon

Šubrt Bertl