Periodikum ALTO Viewer

1

nav105 (

2

nanr

3

Ročník XXXXIX.s belási

4

V Praze, v neděli 20. června 1909.

Praha

5

o ostpasa ods ajena k jtanesv no

6

do vpno

7

okeng

8

Číslo 168.

9

o nun

10 article

Na ranní a večerní listy předplácí see V Praze v administraci: na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsíe na čtvrt leta . . . . 7 K 64k ve fillálkácht na měslc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na něstjea . . . . 9 K or0 s dvojí zásilkou na měsle na čtvrt ieta . . k soh

Praha

11 article Dnsšní čislo pro Prahu le a 18 stranácb.

Dnsšní čislo pro Prahu le a 18 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v ponděli dne 21. června v obvyklou hodinu polední.

Praha le

12 article Nad síly přetížených.

Nad síly přetížených. Cokoliv ostrých a důvodných žalob ří tilo se za letošní rozpočtové debaty na pa- nující centralisticko-něměcký systém, však nejostřejší, ba zdrcující ortel nad ním pro- náší věru všeobecný ten bídný stav hospodářských poměrů výrobních tříd lidu. ta děsně rostoucí, v dobách míru neslý- chaná drahota všech nejnutněj ších požívatin a potřeb obyva- telstva — jako ta bankrotu blízká krise financí všech skoro zemí, žádajícíeh právem rychlou a vydatnou pomoc od státu — zatím co finanční ministr státní krčí ra- meny, ukazůje na rovně povážlivou bídu financí státních a není jiné rady ni pomoci, než další zvyšování dan státních o celá sta milionů ročně ! — K takovým neblahým koncům přivedl to politika centralisticko-německá, vyssáva- jící po dráhné desítiletí bezohledně tuk zemí a nestarající se o náhradu vyčerpaných je- jích zdrojův a sil, podobna nesvědomitému spekulantu, jenž hříšně vymrskává lány lesy najatého velkostatku, aniž by vracel vykořisťované půdě řádným mrvením a vše- možnými melioracemi novou silu a plodnost pro časy příští. Jaké žaloby hrozné mohly by tu pronášeti přede všemi země ko- runy české! Co z těch vyčerpáno a vy ždímano jen od druhé poloviny předešlého století miliard nad spravedlivost poměrnou u porovnání ke čtyřikrat větším a přírodou tak obdařeným zemím koruny uherské!

13 article

Za kolik jiných zemí musily naše Čechy, naše Morava a Slezsko hraditi po celou tu dobu nesmírné vydaje na společné záležitosti říšské, zejména na potřeby společné armády; jak veliký byl tu podíl břemen zemí koruny české a jak frivolně touž dobouf nační státní správa rozprodala bez svolení sněmu království českého rozsahlé a výnosné statky koruny české Ještě v první polovině minulého stolet (19) vykazoválo království české neméně nez 136 korunních a nadačních statků svých, v výměře 174 243 hektarů a v ceně více než 150 milionů K.) Avšak do roku 1868 byly nám macešskými vládami vídeňskými všechny tyto statky ve prospěch- finane státních rozprodány za okrouhlých 30 milionů, t. j. za třetinu skutečné jejich ceny. Nejbezohledněji počínala si tu zejména vláda Němce Antonína Šchmerlingaa pak vláda Herbst-Beust Giskrova! Do let 1860 až 1868 spada loupeživý prodej nej- rozsáhlejších posledních velkostatků koruny české; prodány tu zejména zemské naše velké statky: Králův Dvůr r. 1860, Pardu- bice, Semín, Dašice, Smiřice, Hořiněves, Kolín a Dolany r. 1862/6, Brandýs nad Labem a Staré Sedlo r. 1864, Hodkov a Hranice r. 1865 a konečně Zbirov, Toč- ník, Mirošov, Vosek a Slávkov v r. 1868. Poslední začachrované panství zbirov- ské koupilo cizí konsorcium Kirchmayer Siemundt za necelých 9 mil. zl., načež ihned přešlo další koupí na Prušáka Strousberga za 11 mil. zl. O koupi Zbirova ucházela se Praha, Rokycany a jiná česká města, avšak mtiesmza čeleob a leobai dotáeě lačei

Čecho Němec Šchmerlingaa Herbst Dolana Prušák Morava Slezsko Semín Dašice Smiřice Hořiněves Kolín Brandýs nad Labe Stará Sedlo Hodkov Mirošov Vosek Praha Rokycany Beust Giskrův

14 article

přednost dána nezvaným cizincům- dobro druhůml Nikdo z vídeňských brakovníků nepo mýšlel na zadní kola. Nikdo se neptal, co potom, až ta bohatá druhdy studna česká bude vyčerpána do dna. Nuže, dnes — p tom půl stotetěm centralistickém hospodář- ství ociťuje se vyssáté, ochuzené a v samo- správě berní spoutané království české ve svém hospodářství zemském na pokraji insol vence, nebudeli mu v čas vydatně pomo- ženo se strany státu přenecháním výnosu některých daní reálných nebo spotřebních. Leč, o takové platné pomoci nechtějí ně- mecko centralistické vlády vídeňské ani slyšet. Vidouce, že je zle a že se něco pro zbědo- vané země učiniti musí, chtějí nejvýše po- skytovati království českému hubene úděly ze zvýšených daní státních. ba chtějí odníti zemi české i tu jedinou zemskou daň z piva, v Čechách vyčepova ného, za účelem dvojnásobného její zvýšení. Co jsme hned na první pohled o fiskál- ním plánu p. Biliňského v květnu t. r. pro- nesli, že je tu sanace financí zemských v druhé, ne-li v třetí řadě, ale sanace financí státních a to důkladná — v první řadě, to dnes nepotvrdil nikdo lépe a drastičtěji, než týž ministr financí pan Biliňski odhaliv konečně před parlamen- tem vídeňským celý svůj berní plá a očekávaný výnos jeho pro cen- trální státní pokladnu.

Biliňski Čechy

15 article

Bude-li oposice i v této finanční akci tak laskava, že dá se přehlaso va jako onehdy při disposičním fondu, pak počitá pan ministr financí, že mu na- přesrok již ve zdraví více vynesou: zemím odňatá a státem zvý šená dan z piva o 61,140.000 K, zvýšení daně z ko- řalky o 34.400.000 K, nová daň dědická a z věnování 10 milionů, zdražení že- lezničních sazeb o 47 milio nů, zvýšení sazeb z příjmů (nad 20.000 korun), dan staromládenecká, zvýšení sazeb z divi- dend a tantiem o 10 milionů. Dohromady tedy roční zvýšení výnosu ber- ního 162,540.000 korun. K těmto novým daním však doufá pan ministr financí, ještě v tak zvaný »normální vzrůst« posavadních důchodů státních, všemožným napjetím ber- ního šroubu všude, kdekoliv se jen postihne, že se někomu v obchodě, živnosti a průmy- slu lepe daří, —i odhaduje tento »nor- mální vzrůst« ročně na 100 milionů K l Tak by měl štastně sehnáno o 262 milionů koruu více, než dosud na da ních a důchodech státních brává. Věru, po- řádné to přitužení čerpadla berního i pro obyvatelstvo říší, těšících se převahou průměrné zámožnosti lidové, jako na příklad Německo, Francie, Anglie, Holandsko, Švý- carsko a j. Avšak na krušné životní poměry převážné většiny výrobního obyvatelstva Cis- lajtanie jest to přemíra břemen čiro nezniknutelná. Zkušenost blízká by ukázala, že se přepjala tetiva, že jest to přetížení poplatnictva nad jeho síly. Však za to snad přispěje takto nasy cený státní fiskus prodluženým zemím štědře a vydatně? Slyšme však samého ministra financ p. Biliňského: Veškerým zemím Cislajtanie dá za odňatou jim zemskou pivní dávku dohromady náhradu — 3 milionů a za odňatě přirážky k osobní dani z přijmů úhrnem náhradu 41 milionů, tedy

Německo Francie Anglie Holandsko Švý

16 article

dobromady roční apanáži pro všechny obnosem 73 milionů, takže stat při celé té »sanaci« vyzíská ročně na 190 milionů k. Pomyslíte si zajisté: Pane bože to je dost! Avšak pan Bilňski vám zatím dokáže naručest, že je to pořád ještě — málol Neboť prý mu za to opět odpadne do savadní výtěžek z ražby minci, jenž čini 29 milionů, výnos z koupě jižní dráhy miliony K, výnos domovní daně třídní na sledkem její reformy se zmenší o 7 milionů. ubude výnos zvláštní dávky z nálevu ko řalky 21/2 milionu — úhrnem tedy úbytek 421/2 milionu K. Naproti tomu však prý přibudou nová vydání a sice: na úhradu půjček vojenských za letošního poplachu válečného 12 milionů K ročně, na zlepšení platů četnictva 2 5 milionu K, na zlepšení platů pensistům a vdovám po úřadnících starého stylu 3 mil. K, vyšší náklad na provádění zákona o dobytčích nákazách 1 milion K a podpora pro zužitko vání dobytka tolikéž 1 milion K, což činí 191/2 milionu a s hořejším 421/2milionovým úbylkem úbrnem 62 miliony Však kromě toho zvýší prý se ostatn normální výdaje ročně jistě asi o 130 milionův, tak že obdržíme úhrnné z výšen roční potřeby o 192 milionův; z čehož viděti, že nula od nuly pojde — a že na příští sociální pojištění a na výdaje, spojené s rozmnožením vojska po zavedení služby dvouletě bude musit stát hledat opět nové pra- meny příjmův! — Jen kde vzít na to kouzelnou tu virguli, která by daněmi v přetížených zemích s chudnoucím a drahoutou sklíčeným obyvatelstvem ještě dalších těch pramenů berních dovedla ob- jevitl

Bilňski

17 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Sehůze 163.) (Zvláštní telet. zpráva »Nár. Listů«.) Ve Vídni, 19. června. V dalším rokování o rozpočtu posl. Čech pojednal o poměrech pošt. J zvlášlum zado-lučiněním pro české poslance, že za úřadovaní českých ministrů drů. Fořta a Fledlera byla provedena cetá řada veforem, jež byly uznány poštovním personalem všech národností. Také ně- mecké poštovní úřadnictvo litovalo, že de. Fledlen byl nucen parlamentními poměry opustití svůj úřad. neprovedl zamýšlené opravy. Ministerstvo úřadnické i když sestáva z nejlepších mužů, nemlva smyslu, ani možnosti, aby provedlo dobré úmysly lidové sně- movny. Vydání jazykavých nařízení pro poštovní ředi- telství v Praze spadá do doby úřadnického minister stva Bienerthova, avšak tehdejší správce minister- stva obchodu dr. Mataja sotva jest jim sám vinen Vicepresident Swoboda nebyl nepřítelem Čechů, do kud neoctl se pod kontrolou dra. Schreinera. Teprv od toho okamžiku řemeslní štváči u pražského po- štovního ředitelství, kteří neznali ani slova českého ve dne v nocí podněcovali proti presidentu Krausovi až mu byla dána pro nemoc dovolená. Pojednávaje o relormách, jichž pošlovnictv třeba, přimlouval se řečník za postátnění větších lříd ních poštovních úřadů a za umistění poštovaíel úřadů ve vhodných budovách, za vybudování sítě poštovních úřadů, za rozmnožení úřadů telegrafních a telefonních linií a v zájmu poštovních a telegraí- ních ústavů žádal, by vedení tohoto resortu bylo svě- řeno osobnostem, jež mají široce založený program. (Pochvala.) Posl. sl. Wiltak v souhlasu s volným sdružením průmyslovým projevuje nalebavé přání, aby parla-

Bienerthův doktor Mataja Swoboda Čecho Schreiner Kraus Posl Vídeň Čechy Praha poslanecký sněmovna

18 article

ment společně s vládou usiloval, aby vládní před loby o úpravě obchodně-politického po měru k cizině ještě před prázdninami byly ústavně projednány. Dále tabýval se zevrubně po- měry paroplavby. Státník má učiniti opatření a vyhověti nárokům, vyplývajícím z rozsáhlého po- břeží námořního a z velikého přístavu obchodníno Paroplavba je dosud jediným prostředkem, kterým lze udržeti dopravu mezi Dalmacil a ostatními ko- runními zeměm . Posuzujíce finanční výsledek provozu stát- ních drah, nesmíme přehlížeti, že vnitřní jakost a výnosnosť jejich značně stoupla připojením velm produktivních a výnosných tratí. Lze právem žádati, aby siť sl. drah se budoucně sama vy držo vala. Výsledkem jest smutná po- třeba zvýšení tarifů. On jejich stoupencem nenía lituje, že chystanou reformou badou velmi nepří- znivě dotčeny mnohé důležité zájmy obyvatelstvaa zejmena utrpí zájmy konsumentů.

19 article

Jeho strana jest upřímným stoupencem st. pod niku a jest ochotna, aby jej trvale umožnila, sou hlasiti se zvýšením tarifů, třeba bude pro voliče velmi cilelným, ale jen s podmínkou, že bu- de vyhověno potřebám obyva tel stva zejména vyjde se vstříc velkým a hlav- nim městům. Konečně vyslovuje přání, by př projednávání obecného zákona o místních dr hách byl brán zřetel na zájmy státu i zemí. (P- chvala a potlesk.) Posl. Roblsk stěžoval si do odslrkování slovin ského živlů také na poli hospodářském, žádal, by provedena byla jazyková rovnoprávnost u drah v všech zemích a krajich obývaných Slovinci a stě žoval si zejména do porušování rovnoprávnosti jižní dráhy. Chce, aby zřízena byla obchodní komor pro slovinské území. Jeho strana nemá důvěr k nynější vládě a proto bude hlasovati p rot rozpočtu. Posl. Goll mluvil o vojenských dodávkách a vytýkal, že příslušná nařízení ústřední správy neprovádějí se podřízenými orgány. Zvěrolékařská vysoká škola měla by býti vyloučena z pravomoei ministerstva vojenství. Rečník upozorňoval vládu na nutnost rozvoje cizineckého ruchu, jakož i zimního sportu v Krkonoších a navrhl se zřetelem n labské regulační práce resoluci, aby při výkup pozemků nehledělo se jen na efektivní hodnotu po zemků, nýbrž i na ztrátu. Jeho strana bude hlaso- vati pro rozpočet. Datší rokování přerušenoáa a Předseda sdělil, že posl. Pagnini vzda se říšského mandátu. Mezi došlými spisy byly ná rhy poslaneů Černého a soudr. o reformě bytové a opatřeních proti tuberkulose. Posl. Smrček a soudr. podali dotaz, že nešetří se jazykové rovnoprávnosti u Se verní dráhy na Moravě Konec schůze ve 2.35 hod. Přiští bude v ponděl i odpoledne.

Posl Goll Černý Krkonoše Morava

20 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 19. června. (Se Slo vany č s Němei?) „Kurjer Lwowski“ je list dobře demokratický, ale slovanská vzájemnost bývala snu xždycky proti mysli. V nynějším sporu pol- ského kola se slovanskou jednotou dostal se do úzkých. Jest odpůrcem německého centralismu a prote nemůže schvalovati spojenečtví prof. Gla- biňského s Němci. Ale také o sbližení Poláko s ostatními Slovany nestojí. Pojednávaje o pol- tické debatě v polském kole, usnadnil si tedy práci nesprávným předpokladem, že slovanské strany se snaží zříditi v Rakousku vládu vý- hradně slovanskou a pak snadno dochází k zá- věru, že taková vláda by nebyla možna ani je- diný den a že tody polské kolo se zbytečné za- bývalo řešením otázky, má-li jiti se Slovany či s Němci „Bojovým heslem všech národů, kte rým nynější právně-politické ústrojí státu pře- káží v národním rozvoji, má býti rozšíření samo- správy zemské a snaha po změně ústavy ve směru federalistickém. Jest to heslo veliké a ži- votné, jehož uskutečnění vysvobodí Rakousko z nynějšího chaosu, odstraní největší bolák ny- nějšího parlamentu, totiž otázku nárednostnía pak snad rozřeší i otázku slovanskou . .. Tak dle „Kur. Lwow.“ mělo by svou úlohu na říšské radě chápati i polské kolo. Kolo splnilo

Kurjer Lwowski Gl Němec Slovan Praha Rakousko

21 article

V drobném prodejia ranní čislo o sobě . . za 9k večerní . . . . . . . za dh Ve fliálkách na venkovš ranuí člslo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotové Bspřed Předplacení a insarty přijímá administrace v Marianské ul.,a Tam nacházejí se taž redakre, tlskárna a sxpedlce „Nárotinich Listů“ Rukopiay se novracsjl.

22 article

by prý největší svou povinnost před národem i celým Slovanstvem, kdyby přesvědčilo Čechy. že ve federalismu spočívá budoucnost a že jen na jeho základě je možno budovati velikou bu- doucnost národní Tímto svým vyzváním „Kur. Lwow.“ obrá til se rozhodně na špatnou adresu. Nás Čechy o výhodách federalismu přesvědčovati nepotře- buje. Jsme dávno jeho stoupenci. Ale chtit, aby prof. Glabiňski, vřelý spojenec vídeňských cen- tralistů Němců, propagoval myšlenku federa- lismu, jest přání přílíš odvážné. V Praze, 19. června. (Domněle Banffův návrh.) Arciknížeti následníku zaslán byl pa- mětný spis o řešení nynější uherské krise. Spi ten byl připisován bývalému ministerskému před- sedovi, bar. Banffovi, ale Banffy, když pamětný spis byl nyní uveřejněn, se ho zříká. Pamětný spis obsahuje následující návrby: Rakousko a Uhry mají býti dva úplně o sebe neodvislé státy, spojené nerozlučně pod žezlem společného panovníka. Jeden stát nesmí se vměšovati do vnitřních záležitostí druhého státu. Panovník vykonává svá výsostná práva v každém státě úplně samostatně. Společné obě- ma státům jest pouze diplomatické zastoupení v cizině a branná moc, v nichž však se má uplat- niti parita obou států. Každý z obou států voří samostatné hospodářské území, ale tvoří navždy nerozlučný spolek na výboj a odboj. Osoba spo- lečného panovníka jest nejvyšší zárukou harmo- nie hospodářské politíky obou států. Hospodář- sku styky obou států upravují se smlouvami, jež mají spravedlivě dbáti zájmů obou států.

Čecho profesor Glabiňski Němec Banff Praha Rakousko Uhry

23 article

Ze Záhřeba, 16. června. (Madarske školy v Chorvatsku.) Tyto dni byl dán do výslužby vrchní ředitel uherských státních drah, Jul. Ludwig. Orgán klubu železničných úřadníků vypočitává při té příležitosti, jakých zásluh si Ludwig získal o maďarské školství v Chorvatsku. Až dosud Maďaři zřídíli v Chor- vatsku a Slavonii 83 školy, jež většinou vydržuje správa železnic, z menší části maďarský školský spulek Julian. K těmto už otevřeným školám při- bude na podzím nových o sm maďarských škol, mezi nimiž bude maďarské nižší gymnasium v Oseku a vyšší dívčí škola v Brodě. Větší polo- vina všech těchto maďarských škol na úzčmí království chorvatského zřízena za krátké, půl- druhého roku trvající vlády Rauchovy. Pěknou památku po sobě zůstaví tento chorvatský bán

Jula Ludwig Maďar Julián Rauchův Záhřeb Chorvatsko Slavonie Osek vysoký dívčit škola v Brod

24 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. června. Srbové zahajují veřejnou sbírku z podnětu záhřebského procesn. Bělehradský »Trgovinski Glasnik« apeluje na evropský tisk, aby se do »velezrádnéhoe procesu záhřebského vložil a tou silou, jako svého času do procesu Dreyfusova, a zahajuje veřejnou sbírku dobrovolných přispěvků za tímto účelem: 1. büdou-li záhřebští obžalovaní odsouzeni, sebraných peněz bude užito k tomu, aby evropská veřejnost byla důkladně a jasně poučena o této při jak tiskem, tak konferencemi po celé Evropě, za kteroužto přičinou budou vysláni zvláštní řečníci; 2. budou-li záhřebští obžalovaní osvobo- zeni, sebraných peněz bude užito ku podpoře jejich rodin, a lo nejprvé těch, kteří byli dlou- hou vazbou přivedeni na mizinu, anebo v ní ztratili schopnost vydělávati, a snad i o život přišli. Prvý příspěvek došel redakce jmenovaného listu z Moskvy a obnáší 1000 korun.

Srba Dreyfusův Praha Evropa Moskva Trgovinski Glasnik

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. 2 dan dio V Praze, 19. června. 6— (Kronika.) Na slovanské porad petrohradské stýskáno si do loňské slovanské porady pražské: neměla žádných výsledků V Praze prohlášeny loni nějaké zásady, přijsty nějaké resoluce, ale rok uplynul a nikdo se po zásadách a resolucích neohlížel. Kde kdo v Evropě, vedl si svou, jakoby žádně pražské konference nebylo, ani samotné členy konference nevyjímaje. A suma sumarum, situuce ve Slo- vanstvě za poslední rok dokonce se zhoršila ! Je-li možná? Odbývá se konference a žádný účinek Lidičky dobré vůle sjedou se z dalekých končin dostaví se v určitý den na určitě misto, řeční si slavnoslně, navrhují resoluce, hlasují o nich noviny jsou všeho plny a když se účastníci rozjedou do svých domovů, je zase všecko při starém? Ne, to přece nelze připustit! Vskutku se našli vrouení etitelé myšlenky kterým se zdálo, že prý přece není tak zle Slovanská myšlenka od pražské konference prý přece jen učinila svůj pokrok, není zcela marn se sjíždět, není marno řečnit slavnostně, »přijí mat« zásady a resoluce ! A protož, na shledanou na přiští konferenci v Sofiil Poukazováno také na těžké škody, jaké mezi tím postihly slovanský svět. — Co pak by se mělo dělat, aby ško dám bylo čeleno? ozývaly se nesmělé hlasy. — Nic se nedá dělat! zněla rozvážná od pověď z povolaných úst. Třeba trpělivě se vpra- vit do osudu a přihližet klidně, děj se co děj- Konečně není pořád ještě tak docela zle. Není-i Slovanstvo schopno činu, je přece vždy ještě schopno slova. Možno se sjížděť, radit, řečnil, navrhovat a přijímat zásady a resoluce . s . Dokud zní slovo, žije i myšiénka ! . . A výrok z povolaných úst působil velmi uspokojivé. Vyskytl se baťuška, účasnik loň ského

Praha Evropa St Sofiil

26 article

pražského sjezdu a v nadšením vzpomínal silných dojmů, které si z českého výletu domů přinesl. — Na bratřích v Čechách musímesi vzít příklad, pánové! Jezdili jsme tu trochu po kraji. A co jsme neviděli ! Na každé staniei davy lidu, nadšené vítání, kytice, fábory, pro- slovy, objímali nás, z náruče do náruče jsme šli! Tu je vidět, pánové, co znamená zápal lidu pro ideu To je, co nám schází ! Čechové nám musí být přiště vzorem ! . . A s tím se konference rozesla, e Budeme na příště vzorem bratřím Slovanům. Budou se podle nás zař zovat. Velmi lichoti vé pr nás. Ale půjde-li to pak rychleji ku předu se slovanskou věcí, je ovšem jiná otázka. Nadšený lid hlučná vitání, kytice, fábory po krají na nádra- žích a jinde, ohnivé proslovy a náruč otevřenou všemu bratrství, to vše měli jsme už, jak víte, před půl stoletím. A tenkrát prý idea sama do- konce ještě mocněji — hárala v srdelch . . Budeme vzory ! Budou se po nás dychtivě ohližet, kterak si vedem na svém postupu z ideou. Eh, kterak si vedeml Právě zase poplašná zpráva zvířila naš veřejnost. Těžká rána zasazena naší bytosti ná- rodní. Na velikém panství šlechtickém v Čechách prohlášena vnitťním úřadním jazykem — něm- čina! Co učiníme? Jak se zachováme, aby zájem národní byl uhájen? Co učiníme? Inu, což bychom učinili Ulevíme své nevoli velmi nepokrytými slovy A už se taky stalo, bohudíky. — Hanba! A to je potom naše šlechta A taková je vůbec naše šlechta ! Čert ji vezmi !. Tak si ulevíme. — A více nic? ol Což pak více — Snad by mělo být něco zařízeno, sna by bylo záhodno podniknout nějaké kroky, učinit nějaká opatření, aby věci národní bylo prospěno, křivda odčiněna, škoda odvrácena?

Čecho Čechy Slovan

27 article

— Jaká pak křivda! Jakéž právo! Majiel panství smí přece na svém statku zařídit se zcela dle své libosti. — Ne zcela! Ani ve svém domě nesm nikdo zařizovat se na úkor a škodu dru hého! — Svým úřadním jazykem panství nikoho nepoškozuje. — Poškozuje naši národní bytost! — Nikoliv ! Na venek, s obecenstvem plate přisná oboujazyčnost. S každým občanem jedná správa ochotně jazykem, kterým si oběnn přeje. — Nejde o jednotlivce občany. Jde o ná- rodní celek, o velikou mravní bytost, která má své potřeby, svoje podmínky života a roz- voje . .. Jaké pak podmínky! — Život národa závisí na součinnosti všech národních sil, bytost národa má své právo na kulturnou příslušnost a spolu- účast všech svých příslušníku. A nástrojem kulturného života — je jazyk. A každé zřízení, které uvnitř tělesa národního donucuje většl počet národních při- slušníků trvale uživat jiného jazyka, než svého vlasiního, zasahuje rušivě d národního rozvoje, odvrací násilne členy národa od kulturné jich přislušnosti, po- máhá zbavovat národní bytost podminek existen- čních . . — Eh, eh! Jaké theorie ! A je-li to všeck právem národa, jaké pak právo zbyde majitel půdy? Ten se v územi zakoupil, přinesl sem kapitál, poskytuje lidem výživu . . . — Majitel statku nebo závodu má právo n svůj požitek, na výnos svého kapitálu, na prác lidí, které zaměstnává, ale nikdy nemá práva poškozovat zájem a mravní bytost ná roda, v jehož okrsku založil si svou existenci. — Chcete snad diktovat úřadní jazyk sou- kromým kancelářím, závodům, panstvím v ob- vodu území národního? — Ne-li diktovat, aspoň mravní požadavek — mravně vymáhatl — Dobrá, vymáhejte si. A veliká mravní bytost, které se týče: kde pak vlastně je? Kdo

d národní rozvoj

28 article

ji představuje? Kdo má právo i povinnost jeji jménem mluvit a jednat? Mravní bytost pře vládne nějakým souborem — mravných sil Kde jsou toho doklady ? Ukažte na nějaký projev mravní síly, tak nepochybný a mocný, aby před ním bledly křivda a násilí . . .! — Stále voláme a hlásáme: děje se nán křivda ! . . — Řečnický akcent, deklamované slovo Je-li to už jaký důkaz — mravné síly ? . Není, jak vidět, ujasněno ani v otázkáe nejživotnějšlch. A následek Vnitřní němčina úřadní zůstane si klidn zavedena v závodech, podnicich a na panstvích soukromého majetku po českém kraji, jak ptatí dávno i v úřadech a závodech veřejných Dvě třetiny inteligence národní donuceno je tím způsobem myslet a pracovat jiným nástrojem kulturným než svým vlastním a odcizovat se vlastnímu celku. A mravní právo národního celku na spoluúčast v kulturném jeho díle vlast ních jeho příslušníků? Nepovšimnuto zůstává stranou. Nikdo o něm nemluví. A právo, o kte rém se nemluví, o něž nikdo se nehlásí — jeli vůbec ještě nějakým právem Pan ředitel Šubrt oetl se mezi kandidáty poslaneckého mandátu. V proslovu volebním mohlo posluchačům a čtenářům napadnout ne zvyklé místo. — Je svrchovaný čas, aby všechny naš strany bez rozdílu nahlédly sebevražednos vzájemného boje, aby proti společnému ne bezpečí všechny se semkly a to trvale aby s polečně se přičinily soustředěným po- stupem zachránit sám národ . . . jinak pod lehne . .. Národ podlehne? Zachránit národ ? Sebe vražedný boj? . . Znělo tuze poplašně. Nikoho však nerozčililo. Asi obvyklé hyperbole řečnické. přemrštky slohové, vypočtené na chvilkový efek s tribuny! myslel si, kdo četl, Víme přece, jak na všech stranách národ pokračuje a sili. Slyšíme tak odevšad tvrdit. Jame na vítězném

Šubrt Jam

29 article

postupu ve všech oborech, naši dobývají uznání za uznáním, dostupují význačných míst, sklízí úspěch za úspěchem, blahobyt množství roste! A prý — podlehneme ! Nesmysl. — A přece je jisto, nebezpečí hrozíl — Ve fantasii snad. Někdo tak miluje tragiekou tóninu, čuje na všech stranách kata- strofy, pohromy válečné, Bilé Hory 1 . — Válečná pobroma není nejhorší, c může národ potkat. Suihly pohromy válečné, ale nezničily národy, spiše vzpružily jejich slly. Ani Bila hora nemusela být ješté pohromou .. — Copak tedy? — Zřízení, které následovalo. Zřízení po- skytne možnost slepému množství, opatřit svůj osobní prospěch jinak, než službou vlastnímu organismu kulturnému. A zlákáno ziskem, množství znenáhla dobrovolně se odcizí. Nejnebezpečnější pohroma ! Tichá nenápadná — demoralisace národních sill — Kterak vyvarovat nebezpečí? A navrhovatel vypočilává své prostředky: zastavit boj stran, semknout strany, soustředie postup stranl — Běda! Není-li jiného prostředku, pak je vše ztraceno. Strany nemohou nic nahlédnout, nemohou zastavit zápas, nemohou se trval semknout. — Proč by nemohly — Protože jsou — strany. A přirozený úkol stran v každém tělese společenském je, spolu zápasit. Veřejný život bez zápasu stran, nelze si myslet . .. — A přece nějaké opalření je nezbytno. Strany dle zákona přírody musí se spolu rváti o přednost v aréně zájmů a zájem celku zatím opuštěn se zmítá: škubej si na něm, komu a jak libo! Co počít? Kdo poradí? Nikdo se nehlásí. Nikdo se nestará . .. Ale jako vzor »postupu za ideou« svým slovanským bratřím si přec jen pyšně vyšlapu- jeme.

Bil Bilá Hora