3
masthead
Ročník XXXXIX.s belási
4
masthead
V Praze, v neděli 20. června 1909.
Praha
5
masthead
o ostpasa ods ajena
k jtanesv no
10
article
Na ranní a večerní listy
předplácí see
V Praze v administraci:
na měsle. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 7 K 64k
ve fillálkácht
na měslc. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na něstjea . . . . 9 K or0
s dvojí zásilkou
na měsle
na čtvrt ieta . . k soh
Praha
11
article
Dnsšní čislo pro Prahu le a 18 stranácb.
Dnsšní čislo pro Prahu le a 18 stranácb.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v ponděli dne 21. června
v obvyklou hodinu polední.
Praha le
12
article
Nad síly přetížených.
Nad síly přetížených.
Cokoliv ostrých a důvodných žalob ří
tilo se za letošní rozpočtové debaty na pa-
nující centralisticko-něměcký systém, však
nejostřejší, ba zdrcující ortel nad ním pro-
náší věru všeobecný ten bídný stav
hospodářských poměrů výrobních tříd lidu.
ta děsně rostoucí, v dobách míru neslý-
chaná drahota všech nejnutněj
ších požívatin a potřeb obyva-
telstva — jako ta bankrotu blízká krise
financí všech skoro zemí, žádajícíeh
právem rychlou a vydatnou pomoc od státu
— zatím co finanční ministr státní krčí ra-
meny, ukazůje na rovně povážlivou bídu
financí státních a není jiné rady ni
pomoci, než další zvyšování dan
státních o celá sta milionů ročně ! —
K takovým neblahým koncům přivedl
to politika centralisticko-německá, vyssáva-
jící po dráhné desítiletí bezohledně tuk zemí
a nestarající se o náhradu vyčerpaných je-
jích zdrojův a sil, podobna nesvědomitému
spekulantu, jenž hříšně vymrskává lány
lesy najatého velkostatku, aniž by vracel
vykořisťované půdě řádným mrvením a vše-
možnými melioracemi novou silu a plodnost
pro časy příští. Jaké žaloby hrozné mohly
by tu pronášeti přede všemi země ko-
runy české! Co z těch vyčerpáno a vy
ždímano jen od druhé poloviny předešlého
století miliard nad spravedlivost poměrnou
u porovnání ke čtyřikrat větším a přírodou
tak obdařeným zemím koruny uherské!
13
article
Za kolik jiných zemí musily naše Čechy,
naše Morava a Slezsko hraditi po celou tu
dobu nesmírné vydaje na společné záležitosti
říšské, zejména na potřeby společné armády;
jak veliký byl tu podíl břemen zemí
koruny české a jak frivolně touž dobouf
nační státní správa rozprodala bez svolení
sněmu království českého rozsahlé a výnosné
statky koruny české
Ještě v první polovině minulého stolet
(19) vykazoválo království české neméně nez
136 korunních a nadačních statků svých, v
výměře 174 243 hektarů a v ceně více než
150 milionů K.) Avšak do roku 1868 byly
nám macešskými vládami vídeňskými všechny
tyto statky ve prospěch- finane
státních rozprodány za okrouhlých 30
milionů, t. j. za třetinu skutečné jejich
ceny. Nejbezohledněji počínala si tu zejména
vláda Němce Antonína Šchmerlingaa
pak vláda Herbst-Beust Giskrova! Do let
1860 až 1868 spada loupeživý prodej nej-
rozsáhlejších posledních velkostatků koruny
české; prodány tu zejména zemské naše
velké statky: Králův Dvůr r. 1860, Pardu-
bice, Semín, Dašice, Smiřice, Hořiněves,
Kolín a Dolany r. 1862/6, Brandýs nad
Labem a Staré Sedlo r. 1864, Hodkov a
Hranice r. 1865 a konečně Zbirov, Toč-
ník, Mirošov, Vosek a Slávkov v r. 1868.
Poslední začachrované panství zbirov-
ské koupilo cizí konsorcium Kirchmayer
Siemundt za necelých 9 mil. zl., načež ihned
přešlo další koupí na Prušáka Strousberga
za 11 mil. zl. O koupi Zbirova ucházela se
Praha, Rokycany a jiná česká města, avšak
mtiesmza čeleob a leobai dotáeě lačei
Čecho
Němec
Šchmerlingaa
Herbst
Dolana
Prušák
Morava
Slezsko
Semín
Dašice
Smiřice
Hořiněves
Kolín
Brandýs nad Labe
Stará Sedlo
Hodkov
Mirošov
Vosek
Praha
Rokycany
Beust Giskrův
14
article
přednost dána nezvaným cizincům- dobro
druhůml
Nikdo z vídeňských brakovníků nepo
mýšlel na zadní kola. Nikdo se neptal, co
potom, až ta bohatá druhdy studna česká
bude vyčerpána do dna. Nuže, dnes — p
tom půl stotetěm centralistickém hospodář-
ství ociťuje se vyssáté, ochuzené a v samo-
správě berní spoutané království české ve
svém hospodářství zemském na pokraji insol
vence, nebudeli mu v čas vydatně pomo-
ženo se strany státu přenecháním výnosu
některých daní reálných nebo spotřebních.
Leč, o takové platné pomoci nechtějí ně-
mecko centralistické vlády vídeňské ani slyšet.
Vidouce, že je zle a že se něco pro zbědo-
vané země učiniti musí, chtějí nejvýše po-
skytovati království českému hubene
úděly ze zvýšených daní státních.
ba chtějí odníti zemi české i tu jedinou
zemskou daň z piva, v Čechách vyčepova
ného, za účelem dvojnásobného její zvýšení.
Co jsme hned na první pohled o fiskál-
ním plánu p. Biliňského v květnu t. r. pro-
nesli, že je tu sanace financí zemských
v druhé, ne-li v třetí řadě, ale sanace
financí státních a to důkladná —
v první řadě, to dnes nepotvrdil nikdo lépe
a drastičtěji, než týž ministr financí pan
Biliňski odhaliv konečně před parlamen-
tem vídeňským celý svůj berní plá
a očekávaný výnos jeho pro cen-
trální státní pokladnu.
Biliňski
Čechy
15
article
Bude-li oposice i v této finanční akci
tak laskava, že dá se přehlaso va
jako onehdy při disposičním fondu,
pak počitá pan ministr financí, že mu na-
přesrok již ve zdraví více vynesou:
zemím odňatá a státem zvý šená dan
z piva o 61,140.000 K, zvýšení daně z ko-
řalky o 34.400.000 K, nová daň dědická
a z věnování 10 milionů, zdražení že-
lezničních sazeb o 47 milio nů,
zvýšení sazeb z příjmů (nad 20.000 korun),
dan staromládenecká, zvýšení sazeb z divi-
dend a tantiem o 10 milionů. Dohromady
tedy roční zvýšení výnosu ber-
ního 162,540.000 korun. K těmto novým
daním však doufá pan ministr financí, ještě
v tak zvaný »normální vzrůst« posavadních
důchodů státních, všemožným napjetím ber-
ního šroubu všude, kdekoliv se jen postihne,
že se někomu v obchodě, živnosti a průmy-
slu lepe daří, —i odhaduje tento »nor-
mální vzrůst« ročně na 100 milionů K l
Tak by měl štastně sehnáno o 262
milionů koruu více, než dosud na da
ních a důchodech státních brává. Věru, po-
řádné to přitužení čerpadla berního i pro
obyvatelstvo říší, těšících se převahou
průměrné zámožnosti lidové, jako na příklad
Německo, Francie, Anglie, Holandsko, Švý-
carsko a j. Avšak na krušné životní poměry
převážné většiny výrobního obyvatelstva Cis-
lajtanie jest to přemíra břemen čiro
nezniknutelná. Zkušenost blízká by
ukázala, že se přepjala tetiva, že jest to
přetížení poplatnictva nad jeho síly.
Však za to snad přispěje takto nasy
cený státní fiskus prodluženým zemím
štědře a vydatně?
Slyšme však samého ministra financ
p. Biliňského: Veškerým zemím
Cislajtanie dá za odňatou jim zemskou
pivní dávku dohromady náhradu — 3
milionů a za odňatě přirážky k osobní dani
z přijmů úhrnem náhradu 41 milionů, tedy
Německo
Francie
Anglie
Holandsko
Švý
16
article
dobromady roční apanáži pro všechny
obnosem 73 milionů, takže stat při celé té
»sanaci« vyzíská ročně na 190 milionů k.
Pomyslíte si zajisté: Pane bože to je
dost! Avšak pan Bilňski vám zatím
dokáže naručest, že je to pořád ještě —
málol
Neboť prý mu za to opět odpadne do
savadní výtěžek z ražby minci, jenž čini
29 milionů, výnos z koupě jižní dráhy
miliony K, výnos domovní daně třídní na
sledkem její reformy se zmenší o 7 milionů.
ubude výnos zvláštní dávky z nálevu ko
řalky 21/2 milionu — úhrnem tedy úbytek
421/2 milionu K. Naproti tomu však prý
přibudou nová vydání a sice: na
úhradu půjček vojenských za letošního
poplachu válečného 12 milionů K ročně, na
zlepšení platů četnictva 2 5 milionu K, na
zlepšení platů pensistům a vdovám po
úřadnících starého stylu 3 mil. K, vyšší
náklad na provádění zákona o dobytčích
nákazách 1 milion K a podpora pro zužitko
vání dobytka tolikéž 1 milion K, což činí
191/2 milionu a s hořejším 421/2milionovým
úbylkem úbrnem 62 miliony
Však kromě toho zvýší prý se ostatn
normální výdaje ročně jistě asi o 130
milionův, tak že obdržíme úhrnné z výšen
roční potřeby o 192 milionův; z čehož
viděti, že nula od nuly pojde — a že na
příští sociální pojištění a na
výdaje, spojené s rozmnožením
vojska po zavedení služby dvouletě
bude musit stát hledat opět nové pra-
meny příjmův! — Jen kde vzít na to
kouzelnou tu virguli, která by
daněmi v přetížených zemích s chudnoucím
a drahoutou sklíčeným obyvatelstvem ještě
dalších těch pramenů berních dovedla ob-
jevitl
Bilňski
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Sehůze 163.)
(Zvláštní telet. zpráva »Nár. Listů«.)
Ve Vídni, 19. června.
V dalším rokování
o rozpočtu
posl. Čech pojednal o poměrech pošt. J
zvlášlum zado-lučiněním pro české poslance, že za
úřadovaní českých ministrů drů. Fořta a Fledlera
byla provedena cetá řada veforem, jež byly uznány
poštovním personalem všech národností. Také ně-
mecké poštovní úřadnictvo litovalo, že de. Fledlen
byl nucen parlamentními poměry opustití svůj úřad.
neprovedl zamýšlené opravy. Ministerstvo úřadnické
i když sestáva z nejlepších mužů, nemlva smyslu, ani
možnosti, aby provedlo dobré úmysly lidové sně-
movny.
Vydání jazykavých nařízení pro poštovní ředi-
telství v Praze spadá do doby úřadnického minister
stva Bienerthova, avšak tehdejší správce minister-
stva obchodu dr. Mataja sotva jest jim sám vinen
Vicepresident Swoboda nebyl nepřítelem Čechů, do
kud neoctl se pod kontrolou dra. Schreinera. Teprv
od toho okamžiku řemeslní štváči u pražského po-
štovního ředitelství, kteří neznali ani slova českého
ve dne v nocí podněcovali proti presidentu Krausovi
až mu byla dána pro nemoc dovolená.
Pojednávaje o relormách, jichž pošlovnictv
třeba, přimlouval se řečník za postátnění větších lříd
ních poštovních úřadů a za umistění poštovaíel
úřadů ve vhodných budovách, za vybudování sítě
poštovních úřadů, za rozmnožení úřadů telegrafních
a telefonních linií a v zájmu poštovních a telegraí-
ních ústavů žádal, by vedení tohoto resortu bylo svě-
řeno osobnostem, jež mají široce založený program.
(Pochvala.)
Posl. sl. Wiltak v souhlasu s volným sdružením
průmyslovým projevuje nalebavé přání, aby parla-
Bienerthův
doktor
Mataja
Swoboda
Čecho
Schreiner
Kraus
Posl
Vídeň
Čechy
Praha
poslanecký sněmovna
18
article
ment společně s vládou usiloval, aby vládní před
loby o úpravě obchodně-politického po
měru k cizině ještě před prázdninami byly
ústavně projednány. Dále tabýval se zevrubně po-
měry paroplavby. Státník má učiniti opatření
a vyhověti nárokům, vyplývajícím z rozsáhlého po-
břeží námořního a z velikého přístavu obchodníno
Paroplavba je dosud jediným prostředkem, kterým
lze udržeti dopravu mezi Dalmacil a ostatními ko-
runními zeměm .
Posuzujíce finanční výsledek provozu stát-
ních drah, nesmíme přehlížeti, že vnitřní jakost
a výnosnosť jejich značně stoupla připojením velm
produktivních a výnosných tratí. Lze právem
žádati, aby siť sl. drah se budoucně
sama vy držo vala. Výsledkem jest smutná po-
třeba zvýšení tarifů. On jejich stoupencem nenía
lituje, že chystanou reformou badou velmi nepří-
znivě dotčeny mnohé důležité zájmy obyvatelstvaa
zejmena utrpí zájmy konsumentů.
19
article
Jeho strana jest upřímným stoupencem st. pod
niku a jest ochotna, aby jej trvale umožnila, sou
hlasiti se zvýšením tarifů, třeba bude pro voliče
velmi cilelným, ale jen s podmínkou, že bu-
de vyhověno potřebám obyva tel stva
zejména vyjde se vstříc velkým a hlav-
nim městům. Konečně vyslovuje přání, by př
projednávání obecného zákona o místních dr
hách byl brán zřetel na zájmy státu i zemí. (P-
chvala a potlesk.)
Posl. Roblsk stěžoval si do odslrkování slovin
ského živlů také na poli hospodářském, žádal, by
provedena byla jazyková rovnoprávnost u drah v
všech zemích a krajich obývaných Slovinci a stě
žoval si zejména do porušování rovnoprávnosti
jižní dráhy. Chce, aby zřízena byla obchodní komor
pro slovinské území. Jeho strana nemá důvěr
k nynější vládě a proto bude hlasovati p rot
rozpočtu.
Posl. Goll mluvil o vojenských dodávkách
a vytýkal, že příslušná nařízení ústřední správy
neprovádějí se podřízenými orgány. Zvěrolékařská
vysoká škola měla by býti vyloučena z pravomoei
ministerstva vojenství. Rečník upozorňoval vládu na
nutnost rozvoje cizineckého ruchu, jakož i zimního
sportu v Krkonoších a navrhl se zřetelem n
labské regulační práce resoluci, aby při výkup
pozemků nehledělo se jen na efektivní hodnotu po
zemků, nýbrž i na ztrátu. Jeho strana bude hlaso-
vati pro rozpočet.
Datší rokování přerušenoáa a
Předseda sdělil, že posl. Pagnini vzda
se říšského mandátu.
Mezi došlými spisy byly ná rhy poslaneů
Černého a soudr. o reformě bytové a opatřeních
proti tuberkulose. Posl. Smrček a soudr. podali
dotaz, že nešetří se jazykové rovnoprávnosti u Se
verní dráhy na Moravě
Konec schůze ve 2.35 hod.
Přiští bude v ponděl i odpoledne.
Posl
Goll
Černý
Krkonoše
Morava
20
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. června. (Se Slo vany č
s Němei?) „Kurjer Lwowski“ je list dobře
demokratický, ale slovanská vzájemnost bývala
snu xždycky proti mysli. V nynějším sporu pol-
ského kola se slovanskou jednotou dostal se do
úzkých. Jest odpůrcem německého centralismu
a prote nemůže schvalovati spojenečtví prof. Gla-
biňského s Němci. Ale také o sbližení Poláko
s ostatními Slovany nestojí. Pojednávaje o pol-
tické debatě v polském kole, usnadnil si tedy
práci nesprávným předpokladem, že slovanské
strany se snaží zříditi v Rakousku vládu vý-
hradně slovanskou a pak snadno dochází k zá-
věru, že taková vláda by nebyla možna ani je-
diný den a že tody polské kolo se zbytečné za-
bývalo řešením otázky, má-li jiti se Slovany či
s Němci „Bojovým heslem všech národů, kte
rým nynější právně-politické ústrojí státu pře-
káží v národním rozvoji, má býti rozšíření samo-
správy zemské a snaha po změně ústavy ve
směru federalistickém. Jest to heslo veliké a ži-
votné, jehož uskutečnění vysvobodí Rakousko
z nynějšího chaosu, odstraní největší bolák ny-
nějšího parlamentu, totiž otázku nárednostnía
pak snad rozřeší i otázku slovanskou . ..
Tak dle „Kur. Lwow.“ mělo by svou úlohu
na říšské radě chápati i polské kolo. Kolo splnilo
Kurjer Lwowski
Gl
Němec
Slovan
Praha
Rakousko
21
article
V drobném prodejia
ranní čislo o sobě . . za 9k
večerní . . . . . . . za dh
Ve fliálkách na venkovš
ranuí člslo . . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotové Bspřed
Předplacení a insarty přijímá
administrace v Marianské ul.,a
Tam nacházejí se taž
redakre, tlskárna a sxpedlce
„Nárotinich Listů“
Rukopiay se novracsjl.
22
article
by prý největší svou povinnost před národem
i celým Slovanstvem, kdyby přesvědčilo Čechy.
že ve federalismu spočívá budoucnost a že jen
na jeho základě je možno budovati velikou bu-
doucnost národní
Tímto svým vyzváním „Kur. Lwow.“ obrá
til se rozhodně na špatnou adresu. Nás Čechy
o výhodách federalismu přesvědčovati nepotře-
buje. Jsme dávno jeho stoupenci. Ale chtit, aby
prof. Glabiňski, vřelý spojenec vídeňských cen-
tralistů Němců, propagoval myšlenku federa-
lismu, jest přání přílíš odvážné.
V Praze, 19. června. (Domněle Banffův
návrh.) Arciknížeti následníku zaslán byl pa-
mětný spis o řešení nynější uherské krise. Spi
ten byl připisován bývalému ministerskému před-
sedovi, bar. Banffovi, ale Banffy, když pamětný
spis byl nyní uveřejněn, se ho zříká. Pamětný
spis obsahuje následující návrby:
Rakousko a Uhry mají býti dva úplně o
sebe neodvislé státy, spojené nerozlučně pod
žezlem společného panovníka. Jeden stát nesmí
se vměšovati do vnitřních záležitostí druhého
státu. Panovník vykonává svá výsostná práva
v každém státě úplně samostatně. Společné obě-
ma státům jest pouze diplomatické zastoupení
v cizině a branná moc, v nichž však se má uplat-
niti parita obou států. Každý z obou států voří
samostatné hospodářské území, ale tvoří navždy
nerozlučný spolek na výboj a odboj. Osoba spo-
lečného panovníka jest nejvyšší zárukou harmo-
nie hospodářské politíky obou států. Hospodář-
sku styky obou států upravují se smlouvami, jež
mají spravedlivě dbáti zájmů obou států.
Čecho
profesor
Glabiňski
Němec
Banff
Praha
Rakousko
Uhry
23
article
Ze Záhřeba, 16. června. (Madarske
školy v Chorvatsku.) Tyto dni byl dán
do výslužby vrchní ředitel uherských státních
drah, Jul. Ludwig. Orgán klubu železničných
úřadníků vypočitává při té příležitosti, jakých
zásluh si Ludwig získal o maďarské školství
v Chorvatsku. Až dosud Maďaři zřídíli v Chor-
vatsku a Slavonii 83 školy, jež většinou vydržuje
správa železnic, z menší části maďarský školský
spulek Julian. K těmto už otevřeným školám při-
bude na podzím nových o sm maďarských škol,
mezi nimiž bude maďarské nižší gymnasium
v Oseku a vyšší dívčí škola v Brodě. Větší polo-
vina všech těchto maďarských škol na úzčmí
království chorvatského zřízena za krátké, půl-
druhého roku trvající vlády Rauchovy. Pěknou
památku po sobě zůstaví tento chorvatský bán
Jula
Ludwig
Maďar
Julián
Rauchův
Záhřeb
Chorvatsko
Slavonie
Osek
vysoký dívčit škola v Brod
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. června.
Srbové zahajují veřejnou sbírku z podnětu
záhřebského procesn.
Bělehradský »Trgovinski Glasnik« apeluje
na evropský tisk, aby se do »velezrádnéhoe
procesu záhřebského vložil a tou silou, jako
svého času do procesu Dreyfusova, a zahajuje
veřejnou sbírku dobrovolných přispěvků za tímto
účelem:
1. büdou-li záhřebští obžalovaní odsouzeni,
sebraných peněz bude užito k tomu, aby evropská
veřejnost byla důkladně a jasně poučena o této
při jak tiskem, tak konferencemi po celé Evropě,
za kteroužto přičinou budou vysláni zvláštní
řečníci;
2. budou-li záhřebští obžalovaní osvobo-
zeni, sebraných peněz bude užito ku podpoře
jejich rodin, a lo nejprvé těch, kteří byli dlou-
hou vazbou přivedeni na mizinu, anebo v ní
ztratili schopnost vydělávati, a snad i o život
přišli.
Prvý příspěvek došel redakce jmenovaného
listu z Moskvy a obnáší 1000 korun.
Srba
Dreyfusův
Praha
Evropa
Moskva
Trgovinski Glasnik
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
2 dan
dio
V Praze, 19. června.
6— (Kronika.) Na slovanské porad
petrohradské stýskáno si do loňské slovanské
porady pražské: neměla žádných výsledků
V Praze prohlášeny loni nějaké zásady, přijsty
nějaké resoluce, ale rok uplynul a nikdo se po
zásadách a resolucích neohlížel. Kde kdo
v Evropě, vedl si svou, jakoby žádně pražské
konference nebylo, ani samotné členy konference
nevyjímaje. A suma sumarum, situuce ve Slo-
vanstvě za poslední rok dokonce se zhoršila !
Je-li možná?
Odbývá se konference a žádný účinek
Lidičky dobré vůle sjedou se z dalekých končin
dostaví se v určitý den na určitě misto, řeční
si slavnoslně, navrhují resoluce, hlasují o nich
noviny jsou všeho plny a když se účastníci
rozjedou do svých domovů, je zase všecko při
starém?
Ne, to přece nelze připustit!
Vskutku se našli vrouení etitelé myšlenky
kterým se zdálo, že prý přece není tak zle
Slovanská myšlenka od pražské konference prý
přece jen učinila svůj pokrok, není zcela marn
se sjíždět, není marno řečnit slavnostně, »přijí
mat« zásady a resoluce ! A protož, na shledanou
na přiští konferenci v Sofiil
Poukazováno také na těžké škody, jaké mezi
tím postihly slovanský svět.
— Co pak by se mělo dělat, aby ško
dám bylo čeleno? ozývaly se nesmělé hlasy.
— Nic se nedá dělat! zněla rozvážná od
pověď z povolaných úst. Třeba trpělivě se vpra-
vit do osudu a přihližet klidně, děj se co děj-
Konečně není pořád ještě tak docela zle. Není-i
Slovanstvo schopno činu, je přece vždy ještě
schopno slova. Možno se sjížděť, radit, řečnil,
navrhovat a přijímat zásady a resoluce . s .
Dokud zní slovo, žije i myšiénka ! . .
A výrok z povolaných úst působil velmi
uspokojivé. Vyskytl se baťuška, účasnik loň ského
Praha
Evropa
St
Sofiil
26
article
pražského sjezdu a v nadšením vzpomínal silných
dojmů, které si z českého výletu domů přinesl.
— Na bratřích v Čechách musímesi
vzít příklad, pánové! Jezdili jsme tu trochu
po kraji. A co jsme neviděli ! Na každé staniei
davy lidu, nadšené vítání, kytice, fábory, pro-
slovy, objímali nás, z náruče do náruče jsme
šli! Tu je vidět, pánové, co znamená zápal
lidu pro ideu To je, co nám schází ! Čechové
nám musí být přiště vzorem ! . .
A s tím se konference rozesla, e
Budeme na příště vzorem bratřím Slovanům.
Budou se podle nás zař zovat. Velmi lichoti vé pr
nás. Ale půjde-li to pak rychleji ku předu se
slovanskou věcí, je ovšem jiná otázka. Nadšený lid
hlučná vitání, kytice, fábory po krají na nádra-
žích a jinde, ohnivé proslovy a náruč otevřenou
všemu bratrství, to vše měli jsme už, jak víte,
před půl stoletím. A tenkrát prý idea sama do-
konce ještě mocněji — hárala v srdelch . .
Budeme vzory ! Budou se po nás dychtivě
ohližet, kterak si vedem na svém postupu z
ideou.
Eh, kterak si vedeml
Právě zase poplašná zpráva zvířila naš
veřejnost. Těžká rána zasazena naší bytosti ná-
rodní. Na velikém panství šlechtickém v Čechách
prohlášena vnitťním úřadním jazykem — něm-
čina!
Co učiníme? Jak se zachováme, aby zájem
národní byl uhájen?
Co učiníme? Inu, což bychom učinili
Ulevíme své nevoli velmi nepokrytými slovy
A už se taky stalo, bohudíky.
— Hanba! A to je potom naše šlechta
A taková je vůbec naše šlechta ! Čert ji vezmi !.
Tak si ulevíme.
— A více nic?
ol Což pak více
— Snad by mělo být něco zařízeno, sna
by bylo záhodno podniknout nějaké kroky,
učinit nějaká opatření, aby věci národní bylo
prospěno, křivda odčiněna, škoda odvrácena?
Čecho
Čechy
Slovan
27
article
— Jaká pak křivda! Jakéž právo! Majiel
panství smí přece na svém statku zařídit se
zcela dle své libosti.
— Ne zcela! Ani ve svém domě nesm
nikdo zařizovat se na úkor a škodu dru
hého!
— Svým úřadním jazykem panství nikoho
nepoškozuje.
— Poškozuje naši národní bytost!
— Nikoliv ! Na venek, s obecenstvem plate
přisná oboujazyčnost. S každým občanem jedná
správa ochotně jazykem, kterým si oběnn přeje.
— Nejde o jednotlivce občany. Jde o ná-
rodní celek, o velikou mravní bytost, která má
své potřeby, svoje podmínky života a roz-
voje . ..
Jaké pak podmínky!
— Život národa závisí na součinnosti
všech národních sil, bytost národa má své
právo na kulturnou příslušnost a spolu-
účast všech svých příslušníku.
A nástrojem kulturného života — je jazyk.
A každé zřízení, které uvnitř tělesa národního
donucuje většl počet národních při-
slušníků trvale uživat jiného jazyka, než
svého vlasiního, zasahuje rušivě d
národního rozvoje, odvrací násilne
členy národa od kulturné jich přislušnosti, po-
máhá zbavovat národní bytost podminek existen-
čních . .
— Eh, eh! Jaké theorie ! A je-li to všeck
právem národa, jaké pak právo zbyde majitel
půdy? Ten se v územi zakoupil, přinesl sem
kapitál, poskytuje lidem výživu . . .
— Majitel statku nebo závodu má právo n
svůj požitek, na výnos svého kapitálu, na prác
lidí, které zaměstnává, ale nikdy nemá práva
poškozovat zájem a mravní bytost ná
roda, v jehož okrsku založil si svou existenci.
— Chcete snad diktovat úřadní jazyk sou-
kromým kancelářím, závodům, panstvím v ob-
vodu území národního?
— Ne-li diktovat, aspoň mravní požadavek
— mravně vymáhatl
— Dobrá, vymáhejte si. A veliká mravní
bytost, které se týče: kde pak vlastně je? Kdo
d národní rozvoj
28
article
ji představuje? Kdo má právo i povinnost jeji
jménem mluvit a jednat? Mravní bytost pře
vládne nějakým souborem — mravných sil
Kde jsou toho doklady ? Ukažte na nějaký projev
mravní síly, tak nepochybný a mocný, aby před
ním bledly křivda a násilí . . .!
— Stále voláme a hlásáme: děje se nán
křivda ! . .
— Řečnický akcent, deklamované slovo
Je-li to už jaký důkaz — mravné síly ? .
Není, jak vidět, ujasněno ani v otázkáe
nejživotnějšlch.
A následek
Vnitřní němčina úřadní zůstane si klidn
zavedena v závodech, podnicich a na panstvích
soukromého majetku po českém kraji, jak
ptatí dávno i v úřadech a závodech veřejných
Dvě třetiny inteligence národní donuceno je tím
způsobem myslet a pracovat jiným nástrojem
kulturným než svým vlastním a odcizovat se
vlastnímu celku. A mravní právo národního
celku na spoluúčast v kulturném jeho díle vlast
ních jeho příslušníků? Nepovšimnuto zůstává
stranou. Nikdo o něm nemluví. A právo, o kte
rém se nemluví, o něž nikdo se nehlásí —
jeli vůbec ještě nějakým právem
Pan ředitel Šubrt oetl se mezi kandidáty
poslaneckého mandátu. V proslovu volebním
mohlo posluchačům a čtenářům napadnout ne
zvyklé místo.
— Je svrchovaný čas, aby všechny naš
strany bez rozdílu nahlédly sebevražednos
vzájemného boje, aby proti společnému ne
bezpečí všechny se semkly a to trvale
aby s polečně se přičinily soustředěným po-
stupem zachránit sám národ . . . jinak pod
lehne . ..
Národ podlehne? Zachránit národ ? Sebe
vražedný boj? . . Znělo tuze poplašně. Nikoho
však nerozčililo. Asi obvyklé hyperbole řečnické.
přemrštky slohové, vypočtené na chvilkový efek
s tribuny! myslel si, kdo četl, Víme přece,
jak na všech stranách národ pokračuje a sili.
Slyšíme tak odevšad tvrdit. Jame na vítězném
Šubrt
Jam
29
article
postupu ve všech oborech, naši dobývají
uznání za uznáním, dostupují význačných míst,
sklízí úspěch za úspěchem, blahobyt množství
roste! A prý — podlehneme ! Nesmysl.
— A přece je jisto, nebezpečí hrozíl
— Ve fantasii snad. Někdo tak miluje
tragiekou tóninu, čuje na všech stranách kata-
strofy, pohromy válečné, Bilé Hory 1 .
— Válečná pobroma není nejhorší, c
může národ potkat. Suihly pohromy válečné,
ale nezničily národy, spiše vzpružily jejich slly.
Ani Bila hora nemusela být ješté pohromou ..
— Copak tedy?
— Zřízení, které následovalo. Zřízení po-
skytne možnost slepému množství, opatřit svůj
osobní prospěch jinak, než službou
vlastnímu organismu kulturnému. A zlákáno
ziskem, množství znenáhla dobrovolně se odcizí.
Nejnebezpečnější pohroma ! Tichá nenápadná —
demoralisace národních sill
— Kterak vyvarovat nebezpečí?
A navrhovatel vypočilává své prostředky:
zastavit boj stran, semknout strany, soustředie
postup stranl
— Běda! Není-li jiného prostředku, pak
je vše ztraceno. Strany nemohou nic nahlédnout,
nemohou zastavit zápas, nemohou se trval
semknout.
— Proč by nemohly
— Protože jsou — strany. A přirozený
úkol stran v každém tělese společenském je,
spolu zápasit. Veřejný život bez zápasu stran,
nelze si myslet . ..
— A přece nějaké opalření je nezbytno.
Strany dle zákona přírody musí se spolu rváti
o přednost v aréně zájmů a zájem celku zatím
opuštěn se zmítá: škubej si na něm, komu
a jak libo! Co počít? Kdo poradí?
Nikdo se nehlásí. Nikdo se nestará . ..
Ale jako vzor »postupu za ideou« svým
slovanským bratřím si přec jen pyšně vyšlapu-
jeme.
Bil
Bilá Hora