Periodikum ALTO Viewer

1

12 března 1905.

2

I. Příloha „Národních Listů“

3

k číslu z1.

4

Strana 13.

5 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Jakub Schikaneder. = Pokud vím, mají z padesátých naroze- nin jich oslavovatelé větší potěšení nežli majitel let a příjemce jubilejních řečí. Jeť padesátka základě poněkud mrzuté stáří, pěkně zaokrou- hlené sic, ale také zcela jinak život rozhrani- čující nežli narozeniny deset let před tím nebo potom. U dobrého pracovníka je kdykoli vhodný čas k rozhledu po tom, co byl vykonal, vzal jsme si však do zvyku činit tak nejradějiv jeho padesátém roce a nedbáme, že v této li- chotivé revisi se může někdy krýti hořký pely- něk a oslavenec jej cití, když si pobručuje »Což pak jsem už docela hotov a nic více ode mne neočekávají, nežli že budu množit leta do- kud pánbůh dá?« A lidem navzdor naši pade- sátníci pracují dál jakoby nic, stejně rázně a zdatně jako před tím. Poslední leta se jich se- stavila zcela slušná legie. Není tomu dávno, co překročil tuto mez Ženíšek, po něm Myslbek Brožík, pak Liška, Hynais, Pirner, Schwaiger, Mauder a jenom dva z nich brzo na to odešli. Pěkná generace, silných beder, jakoby z jednoho hnízda vyletěla. Teď ještě k ní přirazil J. Scbi kaneder, před několika dny, a bude jistě patřio k těm, kteří nepovolí. Nevyrušíť jej z jeho klidně nepřetržité práce ani gratulanti, před nimiž do- vedl památný den utajit, ani jubilejní články, budouli jaké. Ale mohly by být a měly by být, neboť by jim připadla úloha dost zanedbanái uvědomiti veřejnosti, že v Schikanederovi vzrost nám krásný a plný zjev umělecký, zcela beze všeho hluku a zrovna jako mimo vší politiku uměleckou.

Schikaneder Myslbek Brožík Liška Hynais Pirner Schwaiger Mauder J Scbi

6 article

Jeho dílna je jeho obrazem. Vysoká, světlá. čistá, spořádaná. Nikde žádné trety a malebné dekorace, žádné galerie, vásy, staré řezby, starý nábytek; ani nového není mnoho. Stěny jsou holé; několik stoliček a skřínek, kde jsou pe- člivě urovnány štětce, tuby, pastelové křidy, vy- čistěné palety. Všude pořádek, ale nevtíranýa koketní, neboť zde se stále pracuje. Na pod- stavcích jsou započaté práce, na pravo od širo- kého okna ještě vlhké, poněvadž je Schikaneder levičák jako Lionardo, na levo sotva za- čaté nebo na čas odstavené. Na pod- laze při stěně, tváří k ní obrácené roz- běhy, náčrtky a delailní studie; na římse kolem řady malých prkének, pokrytých momentními studiemi z letních pobytů venku. Vesměs krajinové, ze vsí a polí a každá z nich ne fragment, nýbrž hned v zaokrouhlené obra- zové hotovosti. Toť vše, nic víc, a takové byly Sehikanederovy ateliery, co jich znám. Vstoupíte a ihned poznáváte, že zde pracuje muž, daleký vší okázalosti a posy, jemuž umělecké tvoření je jako pravidelné dýchání zdravých plic, rovno- měrného, nezarážejícího se tempa. Nikde stopy po návalech horečky, nikde známky náhlých ochablostí, zlomení a znechucení. I to, co jako nezdařené a nevhodné Schikaneder odstavil, ne- povídá nic o mrzutosti a uměleckém zoufalství. Na chvilku šel po nepravé cestě a jakmile to poznal, vrátil se k východisku zpět a vykročil na cestu vhodněji k cíli vedoucí. V takové dílně a pod rukou takového pra- covníka asi vznikla velká řada děl do dneška? Ovšem že, jenom že celkem málo z nich viděli jste na veřejnosti. Ta zná arci hojný počet kre- seb a illustraci, z prvních let Schikanederových, ale ty vskutku mnoho neplati. Musely vynést denní chléb, být rychle a nenákladně načrtány.

Schikaneder Lionardo Sehikanederův Schikanederův

7 article

Nicméně jsou pozoruhodné svým předmětem, od prvopočátku. Dohromady tvoří galerii lidské bídy, jak se kmitne po ulicích a zvláště zákou- tich velkého města. První obrázek Schikanede- rův představoval chorého, umírajícího malíře, víc bídou nežli nemocí, v chudobném podkroví a opuštěného. Tak viděl mladý akademik osud umělcův a tento ton smutku, bídy a soueitu, tuto toninu melancholie udržel J. Sehikaneder po všechen čas. Jenom jeho krajinové studie mají světlo, jas, ale ani ty nehlaholí a nevykři- kují radostí a bujností, i na nich leží lehynký nádech vážnosti, jako zatajený dech, který kaž- dým okamžikem může se přeroditi ve vzdech. Schikaneder byl dlouho, a je vlastně dosud, malířem chudých lidl. Potom se stal malířem truchlých krajů. Nikoho při tom neobviňuje, nevystupuje v pose vášnivého žalobce socialisti- ckého; cílí se svými muži a ženami čistě lidsky, jako člověk měkkého srdce, dojatý tím, čeho byl svědkem a v tomto soustrastném zaujeti zpovídá se ve svých obrazech. Nejsou to vý- křiky srdcervoucí, jenom tiché, ale tím bolestnější vzlyky, dusené konvulse opuštěných srdel. I jeho velký obraz »Vraždy v domě«, na dvorku někde v bývalém Židovském městě nemá mí- stečka, kde by se prozrazovala chuť po hlučivé sensaci a navršené nebo přihrocené tragice.

J Sehikaneder Schikaneder Schikanést

8 article

Všechno kolem je víc zamlklé nežli strnulé, bez patosu a přepjatostí. Všichni jsou dojat při pohledu na bezvládné tělo ženy, tyto malé existence, samy životem tvrdě tísněné a nejvíce maliř sám, který je dalek vší reporterské zvě- davosti a líčí scénu, ne jako sensaci, nýbrž jako drama lidské bídy a utrpení v chudobě. A také jako malíř vysokých kvalit, který se znameni- tým taktem a myslem pro výraznou pravdivost rozestavuje lidí a obklopuje je liniemi scenerie, který své plné, syté barvy rozvádí v měkké od- stíny a seřaďuje je v toninu pochmurného, s nocí ještě zápasícího jitra. Komposice složitá a obraz překvapující jednoduchosti. Tenkráte, po »Lolhartech« ještě jednou, Schikaneder vystoupil z okruhu své shrnutosti. Jinde jsou to lidé osamělé a krajiny sporých linif, poněvadž v těchto mu jde o tonovou krásu a náladnost v první řadě a tak se někdy stává, že obrysy forem ve své prostotě, ve zhuštěné podstatnosti, dostupují v plné malebnosti ažk široké, ale vždy měkké a jímavé dekoralivnosti. Udržují klid v jeho obrazích lineárně vybudo- vaný na krásném spjetí vertikal a horizontal, lidě, kteří v táhlých krajích, při nízkých zá- bradlích na ploché dlažbě a sněhových pláních se zjevují, jsou sevřené silhuety skoro nehnuté, takměř v sebe schoulené a zavřené. Už tato linie, tato volba posy Schikanederových postav mluví o jejich truchlé odloučenosti od ruchu světa, který je zdolal nebo bolesti naplnil. J. Sehikaneder je malíř naší melancholie. Smutky zmírajících večerů těžkomyslnost pozd- ních noci, kdy se kontemplace osamělých ele- gicky rozbolestňuje, kdy trudem duše splýváme s velikou přírodou, kdy do ní přecházíme jako

Schikaneder Schikanederův J Sehikaneder

9 article

venku zraněně zvíře v ticho lesa, hledající klid ke svému skonu, to Schikaneder vyslovuje, zpívá ve svých obrazích. Ale není to ani pře- drážděná sensibilita aniž pokraj zoufalství. Smu- tek ušlechtilé duše v nich mluví, duše aristo- kratické, která dovede býti sama ve svých my- šlenkách. Jiní vykřikují, vznášejí obžaloby. hrdli se se světem, který jinak smýšlí a jedná. nežli oni chápou a si přejí; Schikaneder, kte- rého se mlčící útrapy vyděděnců a uliskovaných byly tolik dotkly, že s nimi za jedno cítil, na- plněn je tesknou dumou i když se octne v lidu prázdném okolí. U něho stala se nálada tohoto zabarven pravým uměleckým kultem zrovna tak jako jeho pro ni mluva a výraz: barva a světlo. Schika- nederova škála dokonale přilehá k jeho vibraci citů a myšlenek. Rozpíná se a zbíhá v přitlu- mených, jako přidušených tónech, z nichž ale každý, i v jemném odstinění, podržuje jistou sonornost, při vší měkké rozplývavosti osobitou sytost. Proto jimi vidíte i citite a tušíte. Teď je

Schikaneder Schik

10 article

J. Schikaneder velmi daleko od svých prvotních barevností. I tenkráte, v »Lolhartech«, »Smul- ném návratu«, v »Počasích« nezapíral radostz materiálné krásy barvy a jejich souladnosti, ale čím dále postupuje, tím hlouběji vniká v jejich tonovitost, tím jemněji uchopuje a vyzvedává harmoniekou tonalitu a dostupuje k široké, táhlé, melancholické zvučivosti akordů. Matné záření světel, slabých, skomírajících, těžké a smutné problyskávání mlhou a tmou, šeření, truchlé reflexe ze svítilen a lampiček chabě ži- veně, smutně měkké, skoro lkající a naříkavě. procházejí jeho obrazy, s velkou finesou malir- skou vycítěné a v pravdě umělecky v celek za- sazené. Nuance šera a přítmí, dumavých sou- mraků málokdo vypěstoval v takové náladyplné subtility jako Schikaneder. Co jiní se vrhali do plného záření dne, do bílého slunce a bledého oparu leta, co jiní usilovali o objektivní pravdu a často chytli jen střízlivou pravdivost, on, Schikaneder, pohružoval duši v poesii zmí- rajícího světla, v rozesmutnělé kouzlo ve- čerů, v rozplývání forem a tonů, hledajev nich a vybíraje z nich jen ty, které byly v souhlasu s jeho syntentickým, shrnujícím uměleckým zorem a náladovým slavem jeho duše. Ty tvoří základ jeho umělecké pravdy, oné krásné subjektivnosti, která je údělem jen několika málo vyvolených duchů. Kol jeho práce rozpřádat sílě filosofujících extasí a metafysi- ckých hlubokomyslnosti není na místě, to by zabraňovalo podati se onomu poetickému vzru- šení a povznášejícímu spolucítění, jež na nás obrazy Schikanederovy nalehavě přenášeji, jimiž na nás útočí a nad námi vítězí.

J Schikaneder Schikaneder Schikanederův

11 article Karel B. Mádl.

Karel B. Mádl. = Nové publikace redakci této rubriky zaslané Architektonický obzor. Roč. IV. č. 4 (Al. Čenský, Návrh sokolovny pro Ml. Boleslav. — Soutěžné a cenami poctěné návrhy pro votivní okno hlav. chrámu v Plzni od Fr. Urbana, Jos. Mandlaa Jos. Honzika.) Der Staedtebau. Roč. II. seš. 3. (A. Abend roth, Velkoměsto jako zakladatel měst. Památky arcbeologické. Dílu XXI. seš. 1.—4. Red. Jos. L. Píč. V bohalém a rozmanitém obsahu, pokud se týká uměleckých památek doby hi- storické, je asi nejzajímavější článek Z. Wirtha o kapli sv. Floriana a sloupu marianském na Kladně, urču- jícíje za díla K. I. Dienzenhofera: první s velkou pravděpodobností, druhý na jisto, arci jen pokud se celkové disposice architektonické části týče. Socha zůstává zatím neznám. O. Hejnic uveřejňuje regesta o pobytu Petra Brandla na Horách Kutných (od srpna 1731 do 24. září 1735, den úmrli) a vyšetřuje obrazy Brandlem tehdá malované pro městské kostely, i je- jich další osudy. Pět je jich reprodukováno, šest ze- vrubně popsáno. Uvážíme li, jak náhodně, nejistěa nekriticky se starší obrazy rozdělují mezi naše mistry a jak málo jsme o těchto věrohodně zpraveni, oce- níme náležitě takový příspěvek k biografii a dílu Brandlovu, úplně bezpečný, dvojnásob. A. Podlaha doplňuje staré inventáře Pokladu svatovítského, v jeho monografii otištěné, dalším, českým z r. 1740; po- dává seznam a několik reprodukcí kreseb Rud. hrab. Šporka podrobněji nežli Dlabač; popisuje mosaikový obraz dómu svatovítského, přikládaje barevnou re- produkci soudícího Krista. Drobné místní příspěvky k dějinám umění v Čechách obsahují články J. Dykač. J. V. Šimáka, A. Cechnera, F. Bareše aj.

Mádl Al Čenská Jos Honzík Red . Jos L Píč Z Wirth svatý . Florian Dienzenhofer O Hejnic Petro Brandl Brandl Brandlův A Podlaha Špork Krist J Dykač J V Šimák A Cechner F Bareš Boleslav Plzeň Francie Urbano Mandlao Jos Kladno Kutná Čechy

12 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Řád školní a vyučovací.

13 article XIII.

XIII. Dozor správce školy na učitele mimo školu. Kromě pověstné „oslovské lavice“, o níž pronikla do veřejnosti zvěst při prvních zprá- vách o chystaném řádu školním, byl to odiosní dozor správce školy na chování učitelovo mimo školu, jenž vzbouřil celou učitelskou obec k od- poru. Pravím celou, neboť ani řídící učitelé a ředitelé nepřejí si podobného ustanovení a to nejen proto, že jim má přidáno býti zodpověd- nosti a větší míra povinnosti, ale z oprávněné obavy před znehodnocením postavení správee školy. Nelze uvěřiti, že by tak absurdní článek mehl v moderní době býti do nového řádu škol- ního a vyučovacího zařaděn. Aspoň není mysli- telno, že by paragraficky stanoviti mohl podobný zodpovědný dozor nad mimoškolským chováním učitelovým, kdo jen poněkud odborně rozumí práci školské a duchu školy. A bude-li vskutku vsunuto do nového řádu ústanovení, že má řídíei učitel dozírati na kollegy učitele, jak chovají se v soukromém občanském životě, tedy na ulici. ve společnosti, ve spoleích, v rodině, v hostinci.

14 article

při zábavách, veřejných schůzích a p., pak ne- věříme a nemůžeme věřiti, že stylisoval návrh řádu skutečný školský odborník, ale musíme do- znati, že je to pak dílo byrokratické zlovůle, pro- sycené duchem militaristického pojímání ka- ždého veřejného úřadu, a tudíž i úřadu učitel- ského. A právě učiteli přemíra všelikých dozorů a nařizování jest hotovým znemožněním řádně konaných povinností pravého vychovatele mlá- Toť naprosto zastaralý názor: chtíti učitel sešněrovati všelikými nařízeními, dozory, za tím účelem, aby konal výchovnou práci jistým úřad- ně schváleným a uznaným směrem, aby podle jistých šablon upravil svůj soukromý život, ja- kožto vzor mládeži a občanstvu. Toto staré, poli- cejní nazírání na osobu učitelovu zapomíná, že pravý a jediný význam učitelův vězí v tom, ja- kým učitel vskutku jest, pravdivě v nejniter nějším nitru jest, a nikoliv, jakým se podle urči tých normativů a pod tlakem všelikých dozorů a inspekcí jeví. dože.

15 article

Prof. Paulsen výtečně vystihl tento vý- znam vlastní osobnosti učitelovy slovy: „Ú ř ad učitelův a vychovatelův nesnese takové míry poručníkování a kon- troly, jaká je nutnou a možnou v oboru práce vojenské, politické a technické. Působnost učitelova vězí naskrze na jeho osobnosti, což tu více platí, než v jiném povo- lání. Učitel jestcenným právě tím. čím jest.“ Nufte učtiele, aby tak onak pro- jevoval své politické, národní, náboženské a ob- čanské smýšlení, aby těchto funkcí, obřadů, pro- jevů a společností se zúčastnil a jiných vyva- roval — a nedocílili jste pro svůj směr, program praničeho, není-li niterně učitel pronikaut přesvědčením vlastním a neprojevuje-li vně to, a pouze jen to, čím prosyceno je jeho nitro. Můžete přinutiti na př. účetního úřadníka nebo inženýra, aby tak či onak se choval mimo svůj úřadní čas — a jeho úřadní práce snad nedozná tímto omezováním zvláštní změny, jiného rázu způsobu, ale sevřeto učitele do úzkých pout podrobných příkazů a bedlivých dozorů — a nekoná-li on vše, co mu předpisujete, z vlast- ního svého dobrého přesvědčení, nic tím k utvá- ření výchovy ve smyslu, vámi žádaném, nepři- činite. Duch není hmota, a právě zde sevření, spoutání, šablonovitost a nesvoboda v projevo- vání způsobí pravý opak toho, čeho docileno býti mělo. Donutite-li učitele, že nesmí se mimo školu, v občanském životě svobodně projevo- vati a svobodně jednati, docílite snad jakéhos vnějšího, zdánlivého úspěchu ve svém smyslu, ale nezabránite nikterak, aby učitel, roztrpčena deprimován touto nesvobodou, cítě se nevolným a zotročeným, nenášel tisíce cestiček do duší dětí, kdy jej naprosto nikdo kontrolovati nemůže —intimních, k srdci vnímavých dětí vedoucíc cestiček, po nichž vpraví dětem své názory, své smýšlení, svého ducha.

profesor Paulsen

16 article

A o tuto duševní stránku tu právě nejvíce jde, o tuto pravou duševní svo- bodu, jež mohla by býti odiosním, svrchu ře- čeným dozíráním správců škol omezována. Tím nevylučujeme snad bratrské napomenutí a přá- telské upozornění mladého učitele, pochybil-li jakkoliv, ale varujeme před zvláštním ustano- vením nařízeného, zedpovědného dozoru, který by způsobil naprostou vzájemnou nedůvěru a který by se stalvrukou některých malých velikánů hoto- vým mučidlem všeho podřízeného učitelstva. Nepřejeme si tohoto zvláštního ustanovení i proto, že jím prošlapávala by se do školství a do vzájemného spolužiti učitelstva cesta reakčních proudů a že by se vydávalo ustanovením tím učitelstvo možné snad zvůli policejních a politických přemrštěnců. Není stavu, nad nímž by tolik bylo dozoru. jako stav učitelský. Kde kdo, cítí se povolánu dozírati nad učitelstvem. Přejeme si kázně v řadách učitelských, jež mají býti řadami světel a dobrých vzorů spořádaného, solidního, mrav- ního života občanského a soukromého. Přejeme si však, aby naši učitelé byli karaktery. A těm daří se jen za svobody projevů! Přejeme si, aby každý učitel vynikal nejpřednějšími občanskými cnostmi a žil bezůhonný, čistý, vzorný život — ale varujeme před uzákoněním vzá- jemné učitelské policie, vůbee před zavedením dozoru řídících učitelů nad učiteli podřízený mi mimo školu, tedy tam, kde tisíco ve jinýchočíbedlivě a někdy až pode- zřele bedlivě střeží každý krůček učitelův. Dosavadní stav věci úplně stačí, a není vždy prospěšno, rozhojňovati nařízení, nebot leges et ordinationes non sun multiplicandae praeter necessi- tatem.

17 article

Pomozte učitelstvu školy „Komen- ského“ ve Vídní! Hlavní, residenční, millionové, světové mě sto, a jak se onen obrovský Bábel pod Lysou Horou nad Dunajem hrdě nazývá, navzdor své rozsáhlosti upadá ihned v manýru zcela obyčej- něho, venkovského, šovinistického městečka jedná-li se o nás Čechy. Tento kolos boji se rozvoje českého živlu, jemuž právě doznává zvláštního významu a síly houževnatým odpírá- ním všeho, co by poněkud jen bylo s to, pro- zraditi jeho existenci. Třicet čtyři léta vede již ve Vídni zápas český Václav s vídeňským Leopoldem o českou školu, a za tu dobu vzrosll již český živel v „německé“ Vídni do té míry, že z Vídně stalo se nepopíratelně největší české město a že je nutno, aby měšťané „ryze něme- cké“ Vídně odříkávali přísežné formule, že jsou Němci. Zatím čtrnáct českých tříd školy „Komenského“ na Favoritech ne- stačí návalu českých dětí a musí jich každo- ročně velmi mnoho odmítati z nodostatku míst- ností. Letos chodí do české školy 826 českých dětí a navštěvovalo by české školy několikráte tolik, kdyby vůbec bylo s to, pro ně opatřiti mi- sta. Ale za 60 tisíc korun, jimíž nanejvýše po napjeti všech sil může „Komenský“ ve Vídni ročně disponovati, neni možno vykonati více, než se dosud děje. Vydržujeť „Komenský“ vedle řečené obecné školy v X. okrese ještě dvě opa- trovny a pět škol českého jazyka a nedivno tudíž, že musí vytloukati při tak omezených finančních prostředcích klín klínem.

Komen Čecho Václav Leopold Němec Komenský Vídeň Bábel pod Lysá Hora Dunaj

18 article

A nejhůře při bědném tom stavu pochodí tamní české učitelstvo! Marné úsilí o to, by škole „Komenského“ dáno bylo právo veřejnosti, ohrožuje jeho postavení právní; ne- boť učitelům znemožněno tak dosíci zkoušky učitelské způsobilosti a učitelé češti vydáni jsou nebezpečí, že ztrati vůbec legální způsobilost vyučovati na školách s právem veřejnosti a na školách veřejných. A tak, nemohouce se nikdy navrátiti na školu veřejnou a nemajíce nikdy nároku na započítání let, na škole „Komen- ského“ nejtěžší práci věnovaných, jsou naprosto nuceni za nejbědnějších okolností setrvati na tomtc jediném ústavě, z něhož není návratu do jiných škol českých. A k tak smutnému postavení právnímu druží se možno-li ještě smutnější postaven hmotné. „Komenský“ sotva sežene tolik, aby mohl svým učitelům vypláceti vůbec skrov- ňounké služné, tak že o nějakém výslužném, o platu při dočasné nebo trvalé neschopnosti, o řádném opatření učitelských vdov a sirotkův nemůže býti ani řeči. Postavení českých učitelů ve Vídni je tudíž vskutku nešťastné. Všemu učitelstvu v monarchii byly jakž takž upraveny v posledních dobách jeho poměry

Komenský Vídeň

19 article

hmotné. Křesťansko-sociální Vídeň, která učitel- stvu je pramálo nakloněna, zajistila učitelstvu svému poměrně slušný příjem, úpravy platů Čechách a na Moravě aspoň poněkud zlepšily hmotné poměry učitelstva — jen ubozí češti učitelé školy „Komenského“ musí spokojiti se s pravou almužnou, která ve velkoměstě s tak zvýšenými drahotními poměry nestačí ani na uhražení nejskrovnější existenee. Faktum, že učitolé „Komenského“ ve Vídni požívajío 20.000 K menšího platu než jich kollegové na veřejných školách vídeňských ustanovení, fak- tum, že jednotlivý český učitel dostává o 1500k menší plat než německý učitel vídeňský, půso- biti musí na každého myslicího, uznalého a po- měrů velkoměsta znalého našince nejsmutněji. přímo děsivě. Od těchto našich učitelů žádáme. aby na exponovaném místě, jakým je vídeňská česká stráž, konali plně svou povinnost, od těchto ubohých lidi, tak bídně honorovaných, žá- dati chceme, aby representovali nás ve Vídni, v rozmařilé, luxusní Vídni. Nejen národní naše česť, nejen péč: o paedagogickou zdatnost na- šich učitelů na místě tak důležitém a zodpověd- ném, ale přímo lidskost nám káže, abychom ne- nechali učitele „Komenského“ nadále v tak po- nižujícím, zoufalém postavení hmotném.

Komenský Čechy Morava Vídeň sociální Vídeň

20 article

Uznává-li naše česká národní organisacez nutno, aby tak důležitý, politicky důležitý ústav, jakým je česká škola v desátém okrese víden- ském, byl udržován, pak věru není myslitelno, že by se tak státi mělo za cenu zničení existenci právě těch obětovných nadšenců, kteří svůj živo věnují službám této naší národní organisace. Není nikdo povolanějším k agitaci, aby učitelům školy „Komenského“ byla opatřena slušnější existence hmotná, než jich kollegové — učitelé čeští po celé oblasti našeho národa. Ti nejlépe dovedou posouditi smutné hmotné po- stavení vídeňských druhů a jsouce rozptýlení po celém českém území, jsou s to, nejúčinněji ujati se pomocné akce. A vskutku veškeré organiso- vané učitelstvo české spojilo se, by užilo všech prostředků k zjednání takového zdroje příjmů ročních, by učitelé čeští školy „Komenského“ v hmotném ohledu na roveň postaveni byli ostat nímu učitelstvu vídeňskému.

Komenský učitel škola „ Komenský češtit škola

21 article

Není arci možno žádati od našeho učitel- stva, aby ze svých skrovných prostředků úplně samo sehnalo potřebný kapitál, z něhož by zvý- šené služné a pensijní zaopatření učitelstva školy „Komenského“ mohlo býti hraženo, ale učitelské organisace očekávají bezpečně, že k částečnému příspěvku, učitel- stvem složenému, česká veřejnest ochotně a ráda dodá tolik, abychom co nejdříve byli zhoštěni své čest- né povinnost: postaratise o české učitele ve městě na Dunaji! Pomocný komitét českého učitelstva pro školu „Komenského“ ve Vídni, do něhož vyslala česká universita professory dra. Čelakov- ského a dra. Drtinu, a v němž ke společné práci sloučily se všechny organisace národního učitelstva a to: Zemské ústřední spolky jednot učitelských v Čechách (del. Moravec a Skála), na Moravě (Úlehla a Mrázek) a ve Slezsku (Němec) a dále Ústřední spolky jednot učit. měšť, škol v Čechách (Skalický a Libiček) a na Moravě (Teplý), jakoži Jednoty učitelek (Jonášova, Zelinko va, Průšov a), zahájil již akci pomocnou a sbírá příspěvky ve prospěch učitelstva školy „Komen- ského“ ve Vídni, jež přijímá slč. Róza Jo- nášova, učitelka měšťanské školy v Kolíně. Přejeme akci hojně zdaru, sli- bujíce ji pilně sledovati.

Komenský Drtina Moravec Úlehla Mrázek Němec Skalický Jonášův Zelinka Komen Róza Dunaj Vídeň Čechy Morava Slezsko Kolín Průšov

22 article

Vycházkový řád (pro obecné a měšťanské školy v Praze, schválený c. k. okresní školní radou). 1, Školní vycházky se pořádají: a) aby žactvo nabylo hojnosti názorů nových, kterých ve svém úzkém okolí nemá, nebo kterých si nevšímá a jichž nemůže poskytnouti učebna b) aby se ve škole vštípené představy žactvu objasnily vycházkou; c) aby upozorňováním na krásu české vlasti, na bohatství jejích přírodnin, na její schopnost živiti zemědělstvím, průmyslem a obchodem značný počet obyvatelstva, předváděním svědků a připomíná ním svědectví minulé její slávy a přítomného obdivu učilo se žactvo ctíti a milovati vlasť a býti hrdo na svůj domov; d) aby mládež seznávala pracovitost a pilnost dospělých osob v dílnách a povzbuzovala se k píli a příčinlivosti pro příští svůj věk; e) aby se vycházkami tužilo tělo, rozjařoval dueh a osvěžovala unavená mysl; Dle toho sluší se děliti vycházky na poučné osvěžující. K poučným vábí místa zeměpisně důležilá dějepisně památná, přírodovědně poučná, závody zemědělsky pokročilě, průmyslně vyvinutě, ob chodně čilé a ústavy honosící se skvosty vzdělanosti Výletům pro osvěžení a obveselení slouží sad, hřiště polnosti, háje, lesy, vrchy, doliny.

Výleta Praha

23 article

Vycházkami poučnými doplňuje se školní vyuče vání a vedení, žáci jsou povinni na nich podílu bráti výlety pro zotavení a otužení jsou nepovinné. Má-li poučná vycházka potkati se se zdarem oče- kávaným, jest potřebí, aby pořadatel s cílem jejím byl důkladně obeznámen a podal potřebný výklad. Pojí-li se k ní výklad delší, buď dán ve škole dříve, než se vycházka nastoupí, protože nepřipravení žáci sledují poučování na místě s roztržitostí a zemdle- ností. Hromadné návštěvy musei mohou posloužiti je- nom k získání přehledu, ale zevrubnější obezná mení musí hledati žák soukromou docházkou ke sbírkám. před padělky račte si dobřo povšimnouti jména Rosa Schaffer.

Rosa Schaffer

28 article Krém ravissante

Krém ravissante Cena 1yglíkn K 2.— zabraňuja nchrnutí kůše, silí tuto a jest nejvýtečnější ze všech tolletnícl Edu TaVlSS vodičak listým výsledkem korunovaných. Cenn Iáhve K. 53.— Všechny mé výrobky byly v Paříži, v Londýně a vo Vidni vyznamonány velkou vlaton medlašlli Za podivuhodný výsledek svých přípravků se úplné zaručuji. Něsčetné dopisy uznání z nejvyšších kruk jsou u mne k nahlédnutí. — Každé dámě ce nejlépe doporučitelna. C. k. priv, čelenka k dosašení vrásek prostého, bělostně mramorového čela, kus K 3.— a vý- borné, krášlici mýdlo „Savon ravissante“í kns k 1 60 a K 2. 40. Madáme Rosa Sobaffer vykouzli svým „KONOOREM“ na každém sošsdivělém vlasu původní barvu mladistvou — skvostnou rusou, knžtanovou nob satotově černou — a žádné nyti doríleného odstinu neodstrani. Jedno upotřubení postači, Malý karton K 3 —, velký K 10. Pravé jen s mým obrazem. „Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny. „Rhodopis“i dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3K ROSA SCHAFFER ve Vidni., 1, Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMMEL A Na přikopě č. 15- Je-li předmět k výkladu potřebněho přímého na- zírání blízko školy, zavede učitel celou třídu na místo, dbaje, aby co nejméně času vyučovacího bylo ztrá- veno chůzí. Pro takovou vycházku hodí se poslední hodina vyučovací dopoledne nebo odpoledne, aby se žáci z vycházky debrali přímo domů.

Ed Savon Sobaffer Schaffer Kammel Paříž Londýn Kohlmarkt Praha SF Iáhve K K 2

29 article

Vycházky, na které jest potřeba delší doby, vy- konati se mají za půl dne, ať-na ně dle rozvrhu při- padá vyučování nebo prázdno. K usnadnění dozoru a zachování kázně doporu- čuje se, by poučnou vycházku z pravidla nekonale něko- lik třid zároveň. Počet účastníků vycházky do uzavřené místnosti řídí se rozměrem té místnosti, aby všichni dobře viděli, byli chráněni úrazu a přehlédnuti učite- lem; nezúčastnění žáci příslušné třídy budou míti prázdno. Výlety, kterě se pořádají pro utužení, pochody tělocvičné, se kterými je spojena tělesná námaha, anebo výlely, které vyžadují peněžitých výloh, položí se na odpoledne, dle rozvrhu hodin prázdné, a žáci nemají býti nuceni, aby na nich všichni brati po-díl. Vzdálená místa mohou i přes 14. rok žákův po- zdějšímu jejich věku k vycházce býti zůstavena. Výpravy na celý den mají se konati pouze vý- minkou, když c. k. okresní školní rada neodepře svo- lení výpravě v čas ohlášené. V ohlášení celodenního výletu má se při každé třidě uvésti počet všech žáků a počet účastníků. Při každé vycházce buď především o to pečováno, aby děti neutrpěly úrazu nebo újmy na zdraví. Mlhavé dni podzimní, sněživé zimní, větrné a deštivé jarní, horké a bouřlivé lelní nehodí se k vycházkám. Každá chystaná vycházka buď řediteli a správci školy napřed chlášena. Polodenní aneb kiatší vycházky poučně, které připadají na dobu vyučovací, zapisují se do třídních knih, aniž se oznamují c. k. okresní školní radě, Vycházky, chystané na celý den, mají se nej- méně týden, dříve než se vykonají, s celým progra- mem ohiásili c. k. okresní školní radě.

Výleta žákův

39 article LOKETSKo

LOKETSKo 198 vyobrazení v textu, 21 celostr. kartonůa 1 mapa. Výtisk za 21 K 40 h, sky. váz. 24 K 70 h, s koženým hrbetem 25 K 30 h V sešitech po 1 K 30 h, zvětšený dvojsešit 241/2 za 3 K 20 h. Před tím vyšlých 12 dilů obsahuje: Chrudimsko, VII. Písecko, II. Hradecko, VIII. Rakovnicko Slansko, III. Budějovicko, Jindřichohra- IX. Domažlickoa decko a Tábor- Klatovsko, X. Boleslavsko, sko, V. Podkrkonoší, XI. Prachensko, VI. Podbrdsko, XII. Čáslavsko a lze je odebrati též dle dohodnutí m Podrobný obsnh a ceny dílů v novém illustrovaném prospektu, který dostati lze v každém knihkupectví zdarma a franko. Též přímov nakladatelství F. Šimáčka v Praze, Jeruzalemská ul., 11.

Slansko F Šimáček Loketsko Chrudimsko Písecko Hradecko Budějovicko Jindřichohr Tábor Klatovsko Podbrdsko Čáslavsko Praha jeruzalemský ulice