1
masthead
12 března 1905.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů“
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Jakub Schikaneder.
= Pokud vím, mají z padesátých naroze-
nin jich oslavovatelé větší potěšení nežli majitel
let a příjemce jubilejních řečí. Jeť padesátka
základě poněkud mrzuté stáří, pěkně zaokrou-
hlené sic, ale také zcela jinak život rozhrani-
čující nežli narozeniny deset let před tím nebo
potom. U dobrého pracovníka je kdykoli vhodný
čas k rozhledu po tom, co byl vykonal, vzal
jsme si však do zvyku činit tak nejradějiv
jeho padesátém roce a nedbáme, že v této li-
chotivé revisi se může někdy krýti hořký pely-
něk a oslavenec jej cití, když si pobručuje
»Což pak jsem už docela hotov a nic více ode
mne neočekávají, nežli že budu množit leta do-
kud pánbůh dá?« A lidem navzdor naši pade-
sátníci pracují dál jakoby nic, stejně rázně a
zdatně jako před tím. Poslední leta se jich se-
stavila zcela slušná legie. Není tomu dávno, co
překročil tuto mez Ženíšek, po něm Myslbek
Brožík, pak Liška, Hynais, Pirner, Schwaiger,
Mauder a jenom dva z nich brzo na to odešli.
Pěkná generace, silných beder, jakoby z jednoho
hnízda vyletěla. Teď ještě k ní přirazil J. Scbi
kaneder, před několika dny, a bude jistě patřio
k těm, kteří nepovolí. Nevyrušíť jej z jeho klidně
nepřetržité práce ani gratulanti, před nimiž do-
vedl památný den utajit, ani jubilejní články,
budouli jaké. Ale mohly by být a měly by být,
neboť by jim připadla úloha dost zanedbanái
uvědomiti veřejnosti, že v Schikanederovi vzrost
nám krásný a plný zjev umělecký, zcela beze
všeho hluku a zrovna jako mimo vší politiku
uměleckou.
Schikaneder
Myslbek Brožík
Liška
Hynais
Pirner
Schwaiger
Mauder
J Scbi
6
article
Jeho dílna je jeho obrazem. Vysoká, světlá.
čistá, spořádaná. Nikde žádné trety a malebné
dekorace, žádné galerie, vásy, staré řezby, starý
nábytek; ani nového není mnoho. Stěny jsou
holé; několik stoliček a skřínek, kde jsou pe-
člivě urovnány štětce, tuby, pastelové křidy, vy-
čistěné palety. Všude pořádek, ale nevtíranýa
koketní, neboť zde se stále pracuje. Na pod-
stavcích jsou započaté práce, na pravo od širo-
kého okna ještě vlhké, poněvadž je Schikaneder
levičák jako Lionardo, na levo sotva za-
čaté nebo na čas odstavené. Na pod-
laze při stěně, tváří k ní obrácené roz-
běhy, náčrtky a delailní studie; na římse
kolem řady malých prkének, pokrytých
momentními studiemi z letních pobytů venku.
Vesměs krajinové, ze vsí a polí a každá z nich
ne fragment, nýbrž hned v zaokrouhlené obra-
zové hotovosti. Toť vše, nic víc, a takové byly
Sehikanederovy ateliery, co jich znám. Vstoupíte
a ihned poznáváte, že zde pracuje muž, daleký
vší okázalosti a posy, jemuž umělecké tvoření
je jako pravidelné dýchání zdravých plic, rovno-
měrného, nezarážejícího se tempa. Nikde stopy
po návalech horečky, nikde známky náhlých
ochablostí, zlomení a znechucení. I to, co jako
nezdařené a nevhodné Schikaneder odstavil, ne-
povídá nic o mrzutosti a uměleckém zoufalství.
Na chvilku šel po nepravé cestě a jakmile to
poznal, vrátil se k východisku zpět a vykročil
na cestu vhodněji k cíli vedoucí.
V takové dílně a pod rukou takového pra-
covníka asi vznikla velká řada děl do dneška?
Ovšem že, jenom že celkem málo z nich viděli
jste na veřejnosti. Ta zná arci hojný počet kre-
seb a illustraci, z prvních let Schikanederových,
ale ty vskutku mnoho neplati. Musely vynést
denní chléb, být rychle a nenákladně načrtány.
Schikaneder
Lionardo
Sehikanederův
Schikanederův
7
article
Nicméně jsou pozoruhodné svým předmětem, od
prvopočátku. Dohromady tvoří galerii lidské
bídy, jak se kmitne po ulicích a zvláště zákou-
tich velkého města. První obrázek Schikanede-
rův představoval chorého, umírajícího malíře,
víc bídou nežli nemocí, v chudobném podkroví
a opuštěného. Tak viděl mladý akademik osud
umělcův a tento ton smutku, bídy a soueitu,
tuto toninu melancholie udržel J. Sehikaneder
po všechen čas. Jenom jeho krajinové studie
mají světlo, jas, ale ani ty nehlaholí a nevykři-
kují radostí a bujností, i na nich leží lehynký
nádech vážnosti, jako zatajený dech, který kaž-
dým okamžikem může se přeroditi ve vzdech.
Schikaneder byl dlouho, a je vlastně dosud,
malířem chudých lidl. Potom se stal malířem
truchlých krajů. Nikoho při tom neobviňuje,
nevystupuje v pose vášnivého žalobce socialisti-
ckého; cílí se svými muži a ženami čistě lidsky,
jako člověk měkkého srdce, dojatý tím, čeho
byl svědkem a v tomto soustrastném zaujeti
zpovídá se ve svých obrazech. Nejsou to vý-
křiky srdcervoucí, jenom tiché, ale tím bolestnější
vzlyky, dusené konvulse opuštěných srdel. I jeho
velký obraz »Vraždy v domě«, na dvorku
někde v bývalém Židovském městě nemá mí-
stečka, kde by se prozrazovala chuť po hlučivé
sensaci a navršené nebo přihrocené tragice.
J Sehikaneder
Schikaneder
Schikanést
8
article
Všechno kolem je víc zamlklé nežli strnulé,
bez patosu a přepjatostí. Všichni jsou dojat
při pohledu na bezvládné tělo ženy, tyto malé
existence, samy životem tvrdě tísněné a nejvíce
maliř sám, který je dalek vší reporterské zvě-
davosti a líčí scénu, ne jako sensaci, nýbrž jako
drama lidské bídy a utrpení v chudobě. A také
jako malíř vysokých kvalit, který se znameni-
tým taktem a myslem pro výraznou pravdivost
rozestavuje lidí a obklopuje je liniemi scenerie,
který své plné, syté barvy rozvádí v měkké od-
stíny a seřaďuje je v toninu pochmurného,
s nocí ještě zápasícího jitra. Komposice složitá
a obraz překvapující jednoduchosti.
Tenkráte, po »Lolhartech« ještě jednou,
Schikaneder vystoupil z okruhu své shrnutosti.
Jinde jsou to lidé osamělé a krajiny sporých
linif, poněvadž v těchto mu jde o tonovou krásu
a náladnost v první řadě a tak se někdy stává,
že obrysy forem ve své prostotě, ve zhuštěné
podstatnosti, dostupují v plné malebnosti ažk
široké, ale vždy měkké a jímavé dekoralivnosti.
Udržují klid v jeho obrazích lineárně vybudo-
vaný na krásném spjetí vertikal a horizontal,
lidě, kteří v táhlých krajích, při nízkých zá-
bradlích na ploché dlažbě a sněhových pláních
se zjevují, jsou sevřené silhuety skoro nehnuté,
takměř v sebe schoulené a zavřené. Už tato
linie, tato volba posy Schikanederových postav
mluví o jejich truchlé odloučenosti od ruchu
světa, který je zdolal nebo bolesti naplnil.
J. Sehikaneder je malíř naší melancholie.
Smutky zmírajících večerů těžkomyslnost pozd-
ních noci, kdy se kontemplace osamělých ele-
gicky rozbolestňuje, kdy trudem duše splýváme
s velikou přírodou, kdy do ní přecházíme jako
Schikaneder
Schikanederův
J Sehikaneder
9
article
venku zraněně zvíře v ticho lesa, hledající klid
ke svému skonu, to Schikaneder vyslovuje,
zpívá ve svých obrazích. Ale není to ani pře-
drážděná sensibilita aniž pokraj zoufalství. Smu-
tek ušlechtilé duše v nich mluví, duše aristo-
kratické, která dovede býti sama ve svých my-
šlenkách. Jiní vykřikují, vznášejí obžaloby.
hrdli se se světem, který jinak smýšlí a jedná.
nežli oni chápou a si přejí; Schikaneder, kte-
rého se mlčící útrapy vyděděnců a uliskovaných
byly tolik dotkly, že s nimi za jedno cítil, na-
plněn je tesknou dumou i když se octne v lidu
prázdném okolí.
U něho stala se nálada tohoto zabarven
pravým uměleckým kultem zrovna tak jako jeho
pro ni mluva a výraz: barva a světlo. Schika-
nederova škála dokonale přilehá k jeho vibraci
citů a myšlenek. Rozpíná se a zbíhá v přitlu-
mených, jako přidušených tónech, z nichž ale
každý, i v jemném odstinění, podržuje jistou
sonornost, při vší měkké rozplývavosti osobitou
sytost. Proto jimi vidíte i citite a tušíte. Teď je
Schikaneder
Schik
10
article
J. Schikaneder velmi daleko od svých prvotních
barevností. I tenkráte, v »Lolhartech«, »Smul-
ném návratu«, v »Počasích« nezapíral radostz
materiálné krásy barvy a jejich souladnosti, ale
čím dále postupuje, tím hlouběji vniká v jejich
tonovitost, tím jemněji uchopuje a vyzvedává
harmoniekou tonalitu a dostupuje k široké,
táhlé, melancholické zvučivosti akordů. Matné
záření světel, slabých, skomírajících, těžké a
smutné problyskávání mlhou a tmou, šeření,
truchlé reflexe ze svítilen a lampiček chabě ži-
veně, smutně měkké, skoro lkající a naříkavě.
procházejí jeho obrazy, s velkou finesou malir-
skou vycítěné a v pravdě umělecky v celek za-
sazené. Nuance šera a přítmí, dumavých sou-
mraků málokdo vypěstoval v takové náladyplné
subtility jako Schikaneder. Co jiní se vrhali do
plného záření dne, do bílého slunce a bledého
oparu leta, co jiní usilovali o objektivní pravdu
a často chytli jen střízlivou pravdivost, on,
Schikaneder, pohružoval duši v poesii zmí-
rajícího světla, v rozesmutnělé kouzlo ve-
čerů, v rozplývání forem a tonů, hledajev
nich a vybíraje z nich jen ty, které byly
v souhlasu s jeho syntentickým, shrnujícím
uměleckým zorem a náladovým slavem jeho
duše. Ty tvoří základ jeho umělecké pravdy,
oné krásné subjektivnosti, která je údělem jen
několika málo vyvolených duchů. Kol jeho práce
rozpřádat sílě filosofujících extasí a metafysi-
ckých hlubokomyslnosti není na místě, to by
zabraňovalo podati se onomu poetickému vzru-
šení a povznášejícímu spolucítění, jež na nás
obrazy Schikanederovy nalehavě přenášeji, jimiž
na nás útočí a nad námi vítězí.
J Schikaneder
Schikaneder
Schikanederův
11
article
Karel B. Mádl.
Karel B. Mádl.
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Architektonický obzor. Roč. IV. č. 4
(Al. Čenský, Návrh sokolovny pro Ml. Boleslav. —
Soutěžné a cenami poctěné návrhy pro votivní okno
hlav. chrámu v Plzni od Fr. Urbana, Jos. Mandlaa
Jos. Honzika.)
Der Staedtebau. Roč. II. seš. 3. (A. Abend
roth, Velkoměsto jako zakladatel měst.
Památky arcbeologické. Dílu XXI. seš.
1.—4. Red. Jos. L. Píč. V bohalém a rozmanitém
obsahu, pokud se týká uměleckých památek doby hi-
storické, je asi nejzajímavější článek Z. Wirtha o kapli
sv. Floriana a sloupu marianském na Kladně, urču-
jícíje za díla K. I. Dienzenhofera: první s velkou
pravděpodobností, druhý na jisto, arci jen pokud se
celkové disposice architektonické části týče. Socha
zůstává zatím neznám. O. Hejnic uveřejňuje regesta
o pobytu Petra Brandla na Horách Kutných (od srpna
1731 do 24. září 1735, den úmrli) a vyšetřuje obrazy
Brandlem tehdá malované pro městské kostely, i je-
jich další osudy. Pět je jich reprodukováno, šest ze-
vrubně popsáno. Uvážíme li, jak náhodně, nejistěa
nekriticky se starší obrazy rozdělují mezi naše mistry
a jak málo jsme o těchto věrohodně zpraveni, oce-
níme náležitě takový příspěvek k biografii a dílu
Brandlovu, úplně bezpečný, dvojnásob. A. Podlaha
doplňuje staré inventáře Pokladu svatovítského, v jeho
monografii otištěné, dalším, českým z r. 1740; po-
dává seznam a několik reprodukcí kreseb Rud. hrab.
Šporka podrobněji nežli Dlabač; popisuje mosaikový
obraz dómu svatovítského, přikládaje barevnou re-
produkci soudícího Krista. Drobné místní příspěvky
k dějinám umění v Čechách obsahují články J. Dykač.
J. V. Šimáka, A. Cechnera, F. Bareše aj.
Mádl
Al
Čenská
Jos
Honzík
Red . Jos
L Píč
Z Wirth
svatý . Florian
Dienzenhofer
O Hejnic
Petro Brandl
Brandl
Brandlův
A Podlaha
Špork
Krist
J Dykač
J V Šimák
A Cechner
F Bareš
Boleslav
Plzeň
Francie
Urbano
Mandlao Jos
Kladno
Kutná
Čechy
12
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
Řád školní a vyučovací.
13
article
XIII.
XIII.
Dozor správce školy na učitele
mimo školu.
Kromě pověstné „oslovské lavice“, o níž
pronikla do veřejnosti zvěst při prvních zprá-
vách o chystaném řádu školním, byl to odiosní
dozor správce školy na chování učitelovo mimo
školu, jenž vzbouřil celou učitelskou obec k od-
poru. Pravím celou, neboť ani řídící učitelé a
ředitelé nepřejí si podobného ustanovení a to
nejen proto, že jim má přidáno býti zodpověd-
nosti a větší míra povinnosti, ale z oprávněné
obavy před znehodnocením postavení správee
školy.
Nelze uvěřiti, že by tak absurdní článek
mehl v moderní době býti do nového řádu škol-
ního a vyučovacího zařaděn. Aspoň není mysli-
telno, že by paragraficky stanoviti mohl podobný
zodpovědný dozor nad mimoškolským chováním
učitelovým, kdo jen poněkud odborně rozumí
práci školské a duchu školy. A bude-li vskutku
vsunuto do nového řádu ústanovení, že má řídíei
učitel dozírati na kollegy učitele, jak chovají se
v soukromém občanském životě, tedy na ulici.
ve společnosti, ve spoleích, v rodině, v hostinci.
14
article
při zábavách, veřejných schůzích a p., pak ne-
věříme a nemůžeme věřiti, že stylisoval návrh
řádu skutečný školský odborník, ale musíme do-
znati, že je to pak dílo byrokratické zlovůle, pro-
sycené duchem militaristického pojímání ka-
ždého veřejného úřadu, a tudíž i úřadu učitel-
ského. A právě učiteli přemíra všelikých dozorů
a nařizování jest hotovým znemožněním řádně
konaných povinností pravého vychovatele mlá-
Toť naprosto zastaralý názor: chtíti učitel
sešněrovati všelikými nařízeními, dozory, za tím
účelem, aby konal výchovnou práci jistým úřad-
ně schváleným a uznaným směrem, aby podle
jistých šablon upravil svůj soukromý život, ja-
kožto vzor mládeži a občanstvu. Toto staré, poli-
cejní nazírání na osobu učitelovu zapomíná, že
pravý a jediný význam učitelův vězí v tom, ja-
kým učitel vskutku jest, pravdivě v nejniter
nějším nitru jest, a nikoliv, jakým se podle urči
tých normativů a pod tlakem všelikých dozorů
a inspekcí jeví.
dože.
15
article
Prof. Paulsen výtečně vystihl tento vý-
znam vlastní osobnosti učitelovy slovy: „Ú ř ad
učitelův a vychovatelův nesnese
takové míry poručníkování a kon-
troly, jaká je nutnou a možnou v
oboru práce vojenské, politické a
technické. Působnost učitelova
vězí naskrze na jeho osobnosti,
což tu více platí, než v jiném povo-
lání. Učitel jestcenným právě tím.
čím jest.“ Nufte učtiele, aby tak onak pro-
jevoval své politické, národní, náboženské a ob-
čanské smýšlení, aby těchto funkcí, obřadů, pro-
jevů a společností se zúčastnil a jiných vyva-
roval — a nedocílili jste pro svůj směr, program
praničeho, není-li niterně učitel pronikaut
přesvědčením vlastním a neprojevuje-li vně to,
a pouze jen to, čím prosyceno je jeho nitro.
Můžete přinutiti na př. účetního úřadníka nebo
inženýra, aby tak či onak se choval mimo svůj
úřadní čas — a jeho úřadní práce snad nedozná
tímto omezováním zvláštní změny, jiného rázu
způsobu, ale sevřeto učitele do úzkých pout
podrobných příkazů a bedlivých dozorů — a
nekoná-li on vše, co mu předpisujete, z vlast-
ního svého dobrého přesvědčení, nic tím k utvá-
ření výchovy ve smyslu, vámi žádaném, nepři-
činite. Duch není hmota, a právě zde sevření,
spoutání, šablonovitost a nesvoboda v projevo-
vání způsobí pravý opak toho, čeho docileno
býti mělo. Donutite-li učitele, že nesmí se mimo
školu, v občanském životě svobodně projevo-
vati a svobodně jednati, docílite snad jakéhos
vnějšího, zdánlivého úspěchu ve svém smyslu,
ale nezabránite nikterak, aby učitel, roztrpčena
deprimován touto nesvobodou, cítě se nevolným
a zotročeným, nenášel tisíce cestiček do duší
dětí, kdy jej naprosto nikdo kontrolovati nemůže
—intimních, k srdci vnímavých dětí vedoucíc
cestiček, po nichž vpraví dětem své názory, své
smýšlení, svého ducha.
profesor
Paulsen
16
article
A o tuto duševní stránku tu právě
nejvíce jde, o tuto pravou duševní svo-
bodu, jež mohla by býti odiosním, svrchu ře-
čeným dozíráním správců škol omezována. Tím
nevylučujeme snad bratrské napomenutí a přá-
telské upozornění mladého učitele, pochybil-li
jakkoliv, ale varujeme před zvláštním ustano-
vením nařízeného, zedpovědného dozoru, který
by způsobil naprostou vzájemnou
nedůvěru a který by se stalvrukou
některých malých velikánů hoto-
vým mučidlem všeho podřízeného
učitelstva. Nepřejeme si tohoto zvláštního
ustanovení i proto, že jím prošlapávala by se do
školství a do vzájemného spolužiti učitelstva
cesta reakčních proudů a že by se vydávalo
ustanovením tím učitelstvo možné snad zvůli
policejních a politických přemrštěnců.
Není stavu, nad nímž by tolik bylo dozoru.
jako stav učitelský. Kde kdo, cítí se povolánu
dozírati nad učitelstvem. Přejeme si kázně
v řadách učitelských, jež mají býti řadami světel
a dobrých vzorů spořádaného, solidního, mrav-
ního života občanského a soukromého. Přejeme
si však, aby naši učitelé byli karaktery. A těm
daří se jen za svobody projevů! Přejeme si, aby
každý učitel vynikal nejpřednějšími občanskými
cnostmi a žil bezůhonný, čistý, vzorný život —
ale varujeme před uzákoněním vzá-
jemné učitelské policie, vůbee
před zavedením dozoru řídících
učitelů nad učiteli podřízený mi
mimo školu, tedy tam, kde tisíco ve
jinýchočíbedlivě a někdy až pode-
zřele bedlivě střeží každý krůček
učitelův.
Dosavadní stav věci úplně stačí, a není
vždy prospěšno, rozhojňovati nařízení, nebot
leges et ordinationes non sun
multiplicandae praeter necessi-
tatem.
17
article
Pomozte učitelstvu školy „Komen-
ského“ ve Vídní!
Hlavní, residenční, millionové, světové mě
sto, a jak se onen obrovský Bábel pod Lysou
Horou nad Dunajem hrdě nazývá, navzdor své
rozsáhlosti upadá ihned v manýru zcela obyčej-
něho, venkovského, šovinistického městečka
jedná-li se o nás Čechy. Tento kolos boji
se rozvoje českého živlu, jemuž právě doznává
zvláštního významu a síly houževnatým odpírá-
ním všeho, co by poněkud jen bylo s to, pro-
zraditi jeho existenci. Třicet čtyři léta vede již
ve Vídni zápas český Václav s vídeňským
Leopoldem o českou školu, a za tu dobu vzrosll
již český živel v „německé“ Vídni do té míry,
že z Vídně stalo se nepopíratelně největší české
město a že je nutno, aby měšťané „ryze něme-
cké“ Vídně odříkávali přísežné formule, že jsou
Němci. Zatím čtrnáct českých tříd
školy „Komenského“ na Favoritech ne-
stačí návalu českých dětí a musí jich každo-
ročně velmi mnoho odmítati z nodostatku míst-
ností. Letos chodí do české školy 826 českých
dětí a navštěvovalo by české školy několikráte
tolik, kdyby vůbec bylo s to, pro ně opatřiti mi-
sta. Ale za 60 tisíc korun, jimíž nanejvýše po
napjeti všech sil může „Komenský“ ve Vídni
ročně disponovati, neni možno vykonati více,
než se dosud děje. Vydržujeť „Komenský“ vedle
řečené obecné školy v X. okrese ještě dvě opa-
trovny a pět škol českého jazyka a nedivno tudíž,
že musí vytloukati při tak omezených finančních
prostředcích klín klínem.
Komen
Čecho
Václav
Leopold
Němec
Komenský
Vídeň
Bábel pod Lysá Hora
Dunaj
18
article
A nejhůře při bědném tom stavu pochodí
tamní české učitelstvo! Marné úsilí
o to, by škole „Komenského“ dáno bylo právo
veřejnosti, ohrožuje jeho postavení právní; ne-
boť učitelům znemožněno tak dosíci zkoušky
učitelské způsobilosti a učitelé češti vydáni jsou
nebezpečí, že ztrati vůbec legální způsobilost
vyučovati na školách s právem veřejnosti a na
školách veřejných. A tak, nemohouce se nikdy
navrátiti na školu veřejnou a nemajíce nikdy
nároku na započítání let, na škole „Komen-
ského“ nejtěžší práci věnovaných, jsou naprosto
nuceni za nejbědnějších okolností setrvati na
tomtc jediném ústavě, z něhož není návratu do
jiných škol českých.
A k tak smutnému postavení právnímu
druží se možno-li ještě smutnější postaven
hmotné. „Komenský“ sotva sežene tolik, aby
mohl svým učitelům vypláceti vůbec skrov-
ňounké služné, tak že o nějakém výslužném,
o platu při dočasné nebo trvalé neschopnosti,
o řádném opatření učitelských vdov a sirotkův
nemůže býti ani řeči. Postavení českých učitelů
ve Vídni je tudíž vskutku nešťastné.
Všemu učitelstvu v monarchii byly jakž
takž upraveny v posledních dobách jeho poměry
Komenský
Vídeň
19
article
hmotné. Křesťansko-sociální Vídeň, která učitel-
stvu je pramálo nakloněna, zajistila učitelstvu
svému poměrně slušný příjem, úpravy platů
Čechách a na Moravě aspoň poněkud zlepšily
hmotné poměry učitelstva — jen ubozí češti
učitelé školy „Komenského“ musí spokojiti se
s pravou almužnou, která ve velkoměstě s tak
zvýšenými drahotními poměry nestačí ani na
uhražení nejskrovnější existenee. Faktum, že
učitolé „Komenského“ ve Vídni požívajío
20.000 K menšího platu než jich kollegové na
veřejných školách vídeňských ustanovení, fak-
tum, že jednotlivý český učitel dostává o 1500k
menší plat než německý učitel vídeňský, půso-
biti musí na každého myslicího, uznalého a po-
měrů velkoměsta znalého našince nejsmutněji.
přímo děsivě. Od těchto našich učitelů žádáme.
aby na exponovaném místě, jakým je vídeňská
česká stráž, konali plně svou povinnost, od
těchto ubohých lidi, tak bídně honorovaných, žá-
dati chceme, aby representovali nás ve Vídni,
v rozmařilé, luxusní Vídni. Nejen národní naše
česť, nejen péč: o paedagogickou zdatnost na-
šich učitelů na místě tak důležitém a zodpověd-
ném, ale přímo lidskost nám káže, abychom ne-
nechali učitele „Komenského“ nadále v tak po-
nižujícím, zoufalém postavení hmotném.
Komenský
Čechy
Morava
Vídeň
sociální Vídeň
20
article
Uznává-li naše česká národní organisacez
nutno, aby tak důležitý, politicky důležitý ústav,
jakým je česká škola v desátém okrese víden-
ském, byl udržován, pak věru není myslitelno,
že by se tak státi mělo za cenu zničení existenci
právě těch obětovných nadšenců, kteří svůj živo
věnují službám této naší národní organisace.
Není nikdo povolanějším k agitaci, aby
učitelům školy „Komenského“ byla opatřena
slušnější existence hmotná, než jich kollegové
— učitelé čeští po celé oblasti našeho národa.
Ti nejlépe dovedou posouditi smutné hmotné po-
stavení vídeňských druhů a jsouce rozptýlení po
celém českém území, jsou s to, nejúčinněji ujati
se pomocné akce. A vskutku veškeré organiso-
vané učitelstvo české spojilo se, by užilo všech
prostředků k zjednání takového zdroje příjmů
ročních, by učitelé čeští školy „Komenského“
v hmotném ohledu na roveň postaveni byli ostat
nímu učitelstvu vídeňskému.
Komenský
učitel škola „ Komenský
češtit škola
21
article
Není arci možno žádati od našeho učitel-
stva, aby ze svých skrovných prostředků úplně
samo sehnalo potřebný kapitál, z něhož by zvý-
šené služné a pensijní zaopatření učitelstva
školy „Komenského“ mohlo býti hraženo, ale
učitelské organisace očekávají bezpečně, že
k částečnému příspěvku, učitel-
stvem složenému, česká veřejnest
ochotně a ráda dodá tolik, abychom
co nejdříve byli zhoštěni své čest-
né povinnost: postaratise o české
učitele ve městě na Dunaji!
Pomocný komitét českého učitelstva pro
školu „Komenského“ ve Vídni, do něhož vyslala
česká universita professory dra. Čelakov-
ského a dra. Drtinu, a v němž ke společné
práci sloučily se všechny organisace národního
učitelstva a to: Zemské ústřední spolky jednot
učitelských v Čechách (del. Moravec a
Skála), na Moravě (Úlehla a Mrázek) a
ve Slezsku (Němec) a dále Ústřední spolky
jednot učit. měšť, škol v Čechách (Skalický
a Libiček) a na Moravě (Teplý), jakoži
Jednoty učitelek (Jonášova, Zelinko va,
Průšov a), zahájil již akci pomocnou a sbírá
příspěvky ve prospěch učitelstva školy „Komen-
ského“ ve Vídni, jež přijímá slč. Róza Jo-
nášova, učitelka měšťanské školy
v Kolíně.
Přejeme akci hojně zdaru, sli-
bujíce ji pilně sledovati.
Komenský
Drtina
Moravec
Úlehla
Mrázek
Němec
Skalický
Jonášův
Zelinka
Komen
Róza
Dunaj
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko
Kolín
Průšov
22
article
Vycházkový řád
(pro obecné a měšťanské školy v Praze, schválený
c. k. okresní školní radou).
1, Školní vycházky se pořádají:
a) aby žactvo nabylo hojnosti názorů nových,
kterých ve svém úzkém okolí nemá, nebo kterých
si nevšímá a jichž nemůže poskytnouti učebna
b) aby se ve škole vštípené představy žactvu
objasnily vycházkou;
c) aby upozorňováním na krásu české vlasti, na
bohatství jejích přírodnin, na její schopnost živiti
zemědělstvím, průmyslem a obchodem značný počet
obyvatelstva, předváděním svědků a připomíná ním
svědectví minulé její slávy a přítomného obdivu učilo
se žactvo ctíti a milovati vlasť a býti hrdo na svůj
domov;
d) aby mládež seznávala pracovitost a pilnost
dospělých osob v dílnách a povzbuzovala se k píli a
příčinlivosti pro příští svůj věk;
e) aby se vycházkami tužilo tělo, rozjařoval dueh
a osvěžovala unavená mysl;
Dle toho sluší se děliti vycházky na poučné
osvěžující. K poučným vábí místa zeměpisně důležilá
dějepisně památná, přírodovědně poučná, závody
zemědělsky pokročilě, průmyslně vyvinutě, ob
chodně čilé a ústavy honosící se skvosty vzdělanosti
Výletům pro osvěžení a obveselení slouží sad, hřiště
polnosti, háje, lesy, vrchy, doliny.
Výleta
Praha
23
article
Vycházkami poučnými doplňuje se školní vyuče
vání a vedení, žáci jsou povinni na nich podílu bráti
výlety pro zotavení a otužení jsou nepovinné.
Má-li poučná vycházka potkati se se zdarem oče-
kávaným, jest potřebí, aby pořadatel s cílem jejím
byl důkladně obeznámen a podal potřebný výklad.
Pojí-li se k ní výklad delší, buď dán ve škole dříve,
než se vycházka nastoupí, protože nepřipravení žáci
sledují poučování na místě s roztržitostí a zemdle-
ností.
Hromadné návštěvy musei mohou posloužiti je-
nom k získání přehledu, ale zevrubnější obezná mení
musí hledati žák soukromou docházkou ke sbírkám.
před padělky račte si dobřo
povšimnouti jména Rosa Schaffer.
Rosa Schaffer
28
article
Krém ravissante
Krém ravissante
Cena 1yglíkn K 2.—
zabraňuja nchrnutí kůše, silí tuto a jest nejvýtečnější ze všech tolletnícl
Edu TaVlSS vodičak listým výsledkem korunovaných. Cenn Iáhve K. 53.—
Všechny mé výrobky byly v Paříži, v Londýně a vo Vidni vyznamonány velkou vlaton medlašlli
Za podivuhodný výsledek svých přípravků se úplné zaručuji. Něsčetné dopisy uznání z nejvyšších kruk
jsou u mne k nahlédnutí. — Každé dámě ce nejlépe doporučitelna.
C. k. priv, čelenka k dosašení vrásek prostého, bělostně mramorového čela, kus K 3.— a vý-
borné, krášlici mýdlo „Savon ravissante“í kns k 1 60 a K 2. 40.
Madáme Rosa Sobaffer vykouzli svým „KONOOREM“ na každém sošsdivělém vlasu původní barvu
mladistvou — skvostnou rusou, knžtanovou nob satotově černou — a žádné nyti doríleného odstinu
neodstrani. Jedno upotřubení postači, Malý karton K 3 —, velký K 10.
Pravé jen s mým obrazem.
„Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny.
„Rhodopis“i dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3K
ROSA SCHAFFER ve Vidni., 1, Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMMEL A Na přikopě č. 15-
Je-li předmět k výkladu potřebněho přímého na-
zírání blízko školy, zavede učitel celou třídu na místo,
dbaje, aby co nejméně času vyučovacího bylo ztrá-
veno chůzí. Pro takovou vycházku hodí se poslední
hodina vyučovací dopoledne nebo odpoledne, aby se
žáci z vycházky debrali přímo domů.
Ed
Savon
Sobaffer
Schaffer
Kammel
Paříž
Londýn
Kohlmarkt
Praha
SF Iáhve K
K 2
29
article
Vycházky, na které jest potřeba delší doby, vy-
konati se mají za půl dne, ať-na ně dle rozvrhu při-
padá vyučování nebo prázdno.
K usnadnění dozoru a zachování kázně doporu-
čuje se, by poučnou vycházku z pravidla nekonale něko-
lik třid zároveň. Počet účastníků vycházky do uzavřené
místnosti řídí se rozměrem té místnosti, aby všichni
dobře viděli, byli chráněni úrazu a přehlédnuti učite-
lem; nezúčastnění žáci příslušné třídy budou míti
prázdno.
Výlety, kterě se pořádají pro utužení, pochody
tělocvičné, se kterými je spojena tělesná námaha,
anebo výlely, které vyžadují peněžitých výloh, položí
se na odpoledne, dle rozvrhu hodin prázdné, a žáci
nemají býti nuceni, aby na nich všichni brati po-díl.
Vzdálená místa mohou i přes 14. rok žákův po-
zdějšímu jejich věku k vycházce býti zůstavena.
Výpravy na celý den mají se konati pouze vý-
minkou, když c. k. okresní školní rada neodepře svo-
lení výpravě v čas ohlášené. V ohlášení celodenního
výletu má se při každé třidě uvésti počet všech žáků
a počet účastníků.
Při každé vycházce buď především o to pečováno,
aby děti neutrpěly úrazu nebo újmy na zdraví. Mlhavé
dni podzimní, sněživé zimní, větrné a deštivé jarní,
horké a bouřlivé lelní nehodí se k vycházkám.
Každá chystaná vycházka buď řediteli a správci
školy napřed chlášena.
Polodenní aneb kiatší vycházky poučně, které
připadají na dobu vyučovací, zapisují se do třídních
knih, aniž se oznamují c. k. okresní školní radě,
Vycházky, chystané na celý den, mají se nej-
méně týden, dříve než se vykonají, s celým progra-
mem ohiásili c. k. okresní školní radě.
Výleta
žákův
39
article
LOKETSKo
LOKETSKo
198 vyobrazení v textu,
21 celostr. kartonůa
1 mapa.
Výtisk za 21 K 40 h, sky. váz. 24 K 70 h,
s koženým hrbetem 25 K 30 h
V sešitech po 1 K 30 h, zvětšený dvojsešit
241/2 za 3 K 20 h.
Před tím vyšlých
12 dilů obsahuje:
Chrudimsko,
VII. Písecko,
II. Hradecko,
VIII. Rakovnicko
Slansko,
III. Budějovicko,
Jindřichohra-
IX. Domažlickoa
decko a Tábor-
Klatovsko,
X. Boleslavsko,
sko,
V. Podkrkonoší,
XI. Prachensko,
VI. Podbrdsko,
XII. Čáslavsko
a lze je odebrati též
dle dohodnutí m
Podrobný obsnh a ceny dílů v novém
illustrovaném prospektu, který dostati
lze v každém knihkupectví
zdarma a franko.
Též přímov
nakladatelství F. Šimáčka
v Praze, Jeruzalemská ul., 11.
Slansko
F Šimáček
Loketsko
Chrudimsko
Písecko
Hradecko
Budějovicko
Jindřichohr
Tábor
Klatovsko
Podbrdsko
Čáslavsko
Praha
jeruzalemský ulice