3
masthead
12. hřezna 1905.. Číslo 71
4
article
to se státi mohlo, že by musily dříve býti sjed-
nány předpoklady, jež by vstup takový
učinily možným.e
6
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 11. března.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
První čtení živnostenské reformy
jest odbyte. Jako každá předloha vládní, byla
dle jednacího řádu prostě přikázána výboru,
kdež osud její jest naprosto nejistý. Rokováni
dálo se za malé účasti. Byloť při hlasován
o konci debaty na vlas 100 poslanců, minimum.
za kterého je sněmovna usnášení schopna. Pěi
řečníků ještě promluvilo; dva Češi: Krato-
chvíl a Šrámok, kteří oba tlumočili poža-
davky a potřeby živnostenského stavu a dotkl
se také kompetence. Poslance Šrámka ustavičně
vyrušoval poslanec Heilinger, který svými vý-
křiky stává se opravdovou svízelí všem mluvčím.
Poslanec Březnovský postoupil své místo
novému zástupci obchodní komory lvovské, dru-
Malachowskému. Jím přibyla kolu pol-
skému dobrá akvisice. Starosta hlavního města
haličského má dar zvučného hlasu, pěkného
přednesu a reliefové přehlednosti. Formou jem-
nou, ale rozhodnou, vytkl zákonodárství živno-
stenskému dvě podstatné vady: uniformovanost
při které se nehledí na různost poměrů jednotli-
vých zemí a formalism, který dusí podnikavost
a jehož v Uhrách v takové míře není. Horno-
rakouský zemský hejtman dr. Ebenhoch byl
vyhlédnut generálním řečníkem pro předlohu
ale resignoval na prospěch krajana svého
Böheima.
Vládní osnova řádu živnostenského prošla
prvním stadiem parlamentním. Zdali vůbec do-
stane se do říšského zákonníka za nynějšího
šestiletí, které skončí v listopadu 1. 1906a
v jaké fermě a způsobě, to jsou dnes otázky, ve
přičině kterých cokoliv prorokovat, bylo by dí
lem krajně odvážným.
Živnostenský výbor svolán jest na úterý do-
poledne ke schůzi s jednacím pořadem: „Živno
stenská novela“.
Čech
Šrámek
Heilinger
Březnovská
Malachowský
doktor
Ebenhoch
Vídeň
Uhry
poslanecký sněmovna
7
article
Z Vídně, 11. března. (C.- B)
Předseda hr. Vetter zabajuje schůzi o 11. ho
20 min. dopol.
Posl. Noske a soudr. činí návrh: Branný vý
bor se vyzývá, aby ve všech připadech stížností na
týrání vojáků nebo nedostatečné nakládání s nemoc-
nými vojáky ve sněmovně přednesených a jemu
přikázaných zkoumal materiál, jenž mu má býti
dodán ministerstvem zemské obrany, a podal sně-
movně o každém případě co nejrychleji zprávu.
Další návrhy podali poslanci Berger a spol
na změnu a doplnění živnost. řádu se zřetelem k práci
slepců: — Kaiser a spol. na volbu 24členného
výboru pro vládní program starobního a invalidního
pojišťování.
Dotazy podali poslanci: Kink a spol. po do-
dávkách pro hajmaskerskou střelnici (u Vesprimu
— Herold (žatecký) a spol. po vyloučení žáka
Kratzera z průmyslové školy liberecké; — For-
mánka a spol. po zastavení exekuce na cihlářské
společenstvo chvojenské pro výdělkovou daň.
Sněmovna rokovala dál
Vetter
Posl
Berger
Kaiser
Kratzer
Vídeň
Herold
8
article
o živnostenské novele.
9
article
Posl. Malachovski práví, že zástupci Haliče
jsou povděční vládní předloze, neboť v zásadě sou-
hlasí s hlavním cílem reformy, o niž vláda usiluje.
Není však jisto, odstraní-li prostředky chystané vlá-
dou na posilu stavu živnostenského opravdu jeho
zlořády. Na druhé straně nepřihlíží se také v před
loze k důležitým věcem jako reorganisaci živnosten-
ských soudů, zadávání větších státních prací ne-
oprávněným, nekvalifikovaným podnikatelům, upravení
vyučování učňů. Celý živnostenský řád měl by se
důkladně prozkoumati. Ač živnostenské zákonodár-
ství přísluší říšské radě, živnostenské poměry jedno-
tlivých korunních zemi a potřeby obyvatelstva jsou
tak různé, že v zásadě sluší pochybovati, je li dobře
upravovati všecky olázky průmyslu stejně pro
všechny korunní země. Řečník přimlouvá se za roz-
šíření zemské samosprávy, za úpravu jazykových
otázek, školskýck záležitostí, různých podrobností
koncesí. Také nešťastný fiskalismus v malém slobu
musí konečně přestati. Jeho strana spatřuje v povzne-
sení a podporování průmyslu i řemesla budoucnost
hospodářské, politické a národní síly a proto, ae
nesouhlasí se všemi podrobnostmi předlohy, bude
hlasovati pro přikázání předlohy živnostenskému vý-
boru (Hlučná pochvala na lavicích polských.)
Posl. Kratochvíl (nejprv česky, pak německy): Ve-
řejnou správou nejzanedbanější stav, živnostenský.
domáhá se už dávno pro sebe zákona, jenž stal
by se podkladem jeho zdárného vývoje. Živnosten-
ský zákon z r. 1859 sloužil všem, jen ne živnostní-
řeknou Poláci sami: kdyby naše říše byla vět
šinou slovanská nejen svým počtem, ale
duchem a zřízením, zda by ten pouhý fakt
neměl mnohem větší mravní váhu i pro
poměry v sousedství, nežli sebe prudčí, ale do
dálky vždy jen bezmocná — tisková kanonáda?
Posl
Kratochvíl
Polák
Halič
10
article
»Šwiat Slowiaňski« právem našemu dneš-
nímu slovanství vytýká »sentimentální frásovi-
tost«. Však ta není než příznakem a důsledkem
našeho mládi a nehotovosti poměrů. Jen na Polá-
cích záleží, abychom od sladkých »frazesů«
v našich mezislovanských věcech mohli přejíti
k úkolům — konkretnějším. Fráze z ůstan
frází i kdyby nakrásně »sentimentálnost« byl
zaměněna »kritikou«, pokud slovo není doprová-
zeno vážným — skutkem. Ať fráze lyri
cká nebo fráse mravokárná, každá je bez
mocna, pokud kdo ji pronáší, sám není scho-
pen — činu.
Spor ruskopolský nevznikl teprv včera. Ni-
kdo z generace dnes žijící jej nezpůsobil,
Všichni naopak, ať na straně utlačených nebo
utlačovaných, přišli už do hotových poměrů,
zdědili tradice, přijali hotové názory a před-
sudky. Nikdo třetí, sám dříve nijak ne-
stanuv na vrcholi vlastní ctnoty, nemá práva
přistupovati a rozhodovati: ty's vinen tím, co
jest, na tebe padá zodpovědnost! Vina
je v minulosti, rozřešení je v budoucnosti. Jde
tu o historický proces, jejž v dané chvíli vyba-
vená na obou stranách mravní síla jen
může rozhodnouti. Události zdají se nasvědčo-
vati, že chvíle oběma bratrským stranám n
Rusi právě — nadchází. Vroueně se na ni tě-
šíme . .
Svůj úkol pak my ostatní Slované máme
rovněž před sebou. Buď jako živel říše pro-
kážeme schopnost, ovládati své síly a dove-
deme svoji povinnost, ne kázat do sou-
sedství druhým, ale konat na svém místě
svou vlastní anebo neprokážeme tu
schopnost a pak bude jen zjevno, že jako živel
vskutku nezasluhujeme jiného osudu, než poslou-
žiti za mrvu a těsto druhému — zdatnějšímu
živlu.
Slowiaňski
Rus
Slovan
11
article
kům; o nějakém vlivu toholo stavu na stální správu
nebylo řeči. Ani v r. 1883 ho nebylo a proto ani
tehdejší zákon valně neposloužil. Následkem hnut
řemeslnictva dospělo se k přesvědčení, že třeba vy-
dati nový, jednotný a jasný živnostenský řád, při-
měřený poměrům i potřebám stavu a nepřipouště
tolik ministerských nařízení, jako dosud.
Živnostnictvo toužilo po zákoně, který by byl
pedkladem rozvoje hospodářského i společenského
Avšak podaná předloha naděje ty nesplňuje. Jen
silné hospodářské organisace mohou zdárně pod-
stoupiti zápas na velkém hospodářském tržišti, jen
silné, hospodářsky organisované stavy výrobní mo-
hou obstáti ve všeobecné konkurenci. Jakýs náběh
učiněn posledním odstavcem § 114., ale ten jsa
potměšíle stylisován, nevžil se. Přátele živnostnictva
rozhořčil tehda přijatý návrh dra. Rusa stran okres-
ních jednot. Nynější předloha neobsahuje pokrok.
Semo živnostnictvo, zejmena v Čechách a na Mo-
ravě, činí o něco víc, hledíc si vybudovati silných
velkých hospodář. organisací zemských. Nepřesta-
neme žádat, by zákon přizpůsobil se
poměrům a ne naopak.
Stanovisko velkých hospodářských organisací
zemských je posilněno tím, že hospodářských otázek
živnostenských ujímá se morálně i hmotně zemská
samospráva mnohem výdatněji než vláda. K činnost
samosprávy druží se činnost obchodních komor
nověji i činnost akademické intelligence.
Rus
Čechy
12
article
Vzmáhá se obecně přesvědčení, že zachován
živnostnictva v plné síle a hospodářské neodvislost
nevyžaduje pouze zájem národa a státu, ale tak
zájem nejširších lidových vrstev rolnických a děl-
nických. Silný, hospodářský neodvislý stav živnosten-
ský je silnou oporou státu v ohledu fmančním
zaručuje evoluční postup myšlenky sociálně-hospo-
dářské. Prospěch národa vyžaduje, bychom měli c
možná velký počet, Uřeba menších, ale hospodářsky
samostatných jedinců, zejmena v oboru výroby. Vý-
voj národa jako všem ostatním lidovým vrstvám
bude i stavu živnostenskému v budoucne ukládat
velké povinnosti. Také stavu rolnickému a dělni-
ckému musí záležeti, aby živnostenský stav byl ho-
spodářsky silným. Vždyť jsou to většinou synové
zemědělských a dělnických rodin, kleří tento slav
tvoří, a lisícům jich je tento stav mostem, přes
nějž vcházejí do poměrů, kde jim možno zápasiti
s výsledkem s velkoprůmyslem a kapitálem.
Máme tedy právo na život. Chceme ochranu jako
jiné stavy a proto žádáme řádný zákon, jeho řádně
provádění za součinnosti živnostnictva, vypravení
úřadů, aby provádění živn, zákonů nebylo jim jako
dosud přítěží. Žádáme ochranu poctivé práce před ne-
stydatou hrabivostí, péči o výchovný moment živ-
nostnictva i jeho dorostu. Žádáme, aby vláda ne-
obtěžovala živnostníka tak velkými břemeny, pro-
jevujíc na druhé straně největší blahovůli velko-
kapitálu s jeho obrovskými příjmy.
13
article
Živnostenská politika buď řízena lak, aby se udě
lala přitrž hospodářské anarchii a nesolidní kon-
kurenci, pracující pod heslem: Lacino a špatně!
Vytknuv, proč jeho strana žádala, by předloh
příkázala se výboru bez prvního čtení, jako stalo
se také jindy (v r. 1880) pravil: V užší radě strany
sociálně demokratické bylo však usnešenc učiniti ná-
mitky, aby čtení poskytlo příležitost k řečnickému
turnaji. Živnostnictvo vi dobře, proč se tak stale.
V řečích předáků oné strany proveden důkaz, že vn
není přátel živnostnictva. Toto stanovisko proti-
živnostenské není správné. Dle smyslu oněch pro-
gramů a řečí bylo by nejlépe, kdyby se veškeré
živnostnictvo dříve zproletarisovalo, potom prý mu
kyne lepší budoucnost. Taková hesla slýcháme též
od zástupců velkého průmyslu a velkého kapitálu.
Dle mého názoru, bylo by prospěšnější, kdyby
všichni zástupci lidových třid pracovali k ponenáhlému
rozložení kapitálů, jež země a síla lidská podává, na
nejširší vrstvy lidstva.
Lacina
strana sociálno demokratický
14
article
Zákonodárstvl, které má být podkladem hospo
dářského rozvoje některé lidové třídy, je k tomu nej-
lepší příležitostí. Každý přítel lidu musí být potěšen
zavádí-li se zákon, který má být ochranou stavů děl
nického, rolnického a živnostenského.
Těmto lidovým třídám uloženo mnoho povinnost
a dáno málo práv, zejmena práva existence. Pouka-
zuje-li někdo na to, že v Americe, Francii, Anglii ai
nelze mluvit o zvláštní ochraně živnosti, průkazu,
způsobilosti a pod., tu odpovídáme klidně: To víme
též, ale víme také proč.
V Americe, Anglii, Francii, Belgii bylo občanstv
po věky vychováváno v občanských svobodách, touto
výchovou staly se výrobní třídy mnohem způsobi-
lejšími k svobodnému zápasu hospodářskému než
u nás v Rakousku. Zde bylo počátkem a koncem státní
moudrosti ve všech směrech státní správy prověsti
system centralisační, aby jeho pomocí provedlo se
snáze poněmčení neněmeckých národů. Proto málo
dbáno o školství, upírána občanská svoboda z obavy.
aby individuální síla neněmeckých národů nepřišla
k platnosti.
To bylo nejvyšším úkolem absolutismu a jej pře-
vzali potom zástupci liberalismu. Vyrostla velkoprů-
myslová a kapitalistická aristokracie, která nabyla
nesmírného vlivu na zákonodárství v ohledu národ-
ním, politickém i hospodářském. Tomuto živlu mohla
liberální theorie prospěti. Proto zahájen boj proli
všem právům stavu živnostenskéhe a r. 1859 prohlá-
šena svoboda živností. Co jste dali za náhradu tomu
stavu, co jste učinili pro malého muže, aby nastáva-
jící svobodný zápas s výsledkem mohl podnikati?
Amerika
Francie
Anglie
Belgie
Rakousko
15
article
Nic. Může se někdo diviti, domáhá-li se živnostenský
stav zákonů, zdejším poměrům odpovidajících, a ne-
ohlíží se na poměry v Americe, Anglii a j.?
Požadavku nových zákonů učiněno jen částečně
zadost r. 1883—1885 a 1897 a právě, že jen k částeční
úpravě přikročeno, domáháno se úsilovně vydání zá-
kona jednotného, jasného.
A tu, když po dlouhé době vláda přikročuje k vy-
dání osnovy živn. řádu, třeba neúplného, slyšíme
a vidíme, jak ohromnou starost jeví pánové liberál-
ního tábora o konsumenta. Vykládají jaká zhoub
by nastala změnou § 14., 37.—38. atd. tu prý by ne-
smírně trpěly zájmy odběratelů.
Kde však jsou ti pánové, kde jejich starost o od-
běratele, když velkoprůmysl a kruhy kapitalistické
pomocí úmluv, kartelů, ringů a syndikátů vyšroubují
ceny zboží, polotovarův a surovin do takové výše
že se to podobá pravému drancování kapes odběratelů.
Amerika
Anglie
16
article
Touto cestou, věřte, vás živnostnictvo nebude násle-
dovati. My chceme jen takové zákonné útvary, kter
umožní provedení — práva na existenci. To je zájmem
nejen stavu živnestenského, ale i zemědělského a
dělnického.
A proto chraňte všecky stavy, ale také poclivý
stav živnostenský. (Hlučná pochvala.)
Posl. Tamhosi praví, že vlaští poslanci nejso
odpůrci živnostenské novely, ale dělá-li se nějaký
zákon. třeba se snažiti lu, aby byl prováděn a proto
musí se přihlížeti k různostem mezi jednotlivými
národy i k velikým rozdílům mezi městem a ven
kovem a k různému rozdělení jednotlivých kruhů
obyvatelstva. Upozorňuje, že duch románský nesou-
hlasí s nucenými společnostmi jako vůbec se všemi
nucenými organisacemi. Posléze dokazoval, že třeba
podporovati a rozšíři ti živnostenské vyučování. Každý
soudní okres musí míti svou pokračovací školu.
má-li se živnostenský řád vůbec provésti. Arci, ted
by se na ně nedostávalo učitelů, protože se o ně
nikdo nestará. Pro země od středu vzdálenější třeba
přechodných ustanovení. (Pochvala mezi Vlachy.)
Posl
Vlach
17
article
Posl. Šrámek (nejprve česky potom německy)
dovozuje, že jeho strana usilovala vždy o důkladnou
opravu živnostenského zákonodárství, avšak vlády
se jí stále vybýbaly, vydávajíce raději novely, vý-
nosy a nařízení, jejichž následky jeví se: tíseň
všeho živnostnictva. Nynější novela je pouhým ko-
nejšivým prostředkem. Nechce tvrditi, že by se tu
jednalo o politickou taktiku vlády, neboť důvěřuje,
že nynější minislerský předseda nepřevzal »vášně
prostý slibovací systém« svého předchůdce. Stagnaei
živnostenské politiky vysvětluje tím, že od r. 1859
nedospělo se k novému živnostenskému řádu. Ve vy-
chování dorostu a organisaci živnostnictva dala s
předloha dosti dobrou cestou, ale navržená ustano-
vení nejsou dostatečna. Přimlouvá se za podporu
živnostnictva průkazem způsobilosti.
Posl
Šrámek
18
article
Obrací pozornost vlády na širší reformu uče-
nictví. V předloze pohřešuje ustanovení, že mislr.
jenž má učeníky vycvičiti, musí býti se svůj úkol.
Proto žádá, by se zřídily inspektoráty učenictví.
Špatný stav živnostnictva zavinily též agitace
vzájemné štvanice mistrů a pomocnictva. Bezpod-
statné je tvrzení, že by se společenstevní samospráva
zničila, kdyby se do ní pojaly pomocnické hromady.
Kulturní a hospodářské různosti korunních zemí
nelze přistříti. Císař Josef a Marie Terezie, již zadal
individualitě zemí koruny české smrtelnou ránu, po-
řídili vývoj Rakouska, jenž vedl k dualismu a povede
možná k osobní unii. Vše to působilo mocně na
naši živnostenskou politiku. (Hlučná pochvala mezi
Čechy.)
Posl. Hauei s navrhl konec debaty.
Posl. Heilinger křičí: Skandál! O tak důle-
žité věci nesmi se zde mluviti.
Posl. Malik: Haueis je zrádcem živnostnictva
(Hluk.)
Posl. Pommer: Potřebujeme práci a ne po
vídání.
Posl. Stein žádá, by se zjistil poměr hlasů.
Haueisův návrh přijímá se 68 proti 32 hlasům
(Opětný odpor Heilin gera a Všeněmců.
Hlavními řečníky zvolení poslanci Böheim (pro)
Bacher (contra).
Posl. Böheím praví, že jsou zklamány naděje v
vládní předlohu. Tato novela nepomůže živnostnicivu.
Josef
Marie Terezia
Posl
Malik
Haueis
Pommer
Stein
Haueisův
Bacher
Rakousko
Čechy
Böheim
19
article
Totoj je samo vinno svými špatnými poměry. Žádá
jakousi autoritu pro společenstva. Přimlouvá se, aby
také mistři byli povinni průkazem způsobilosti. Uče-
nická otázka je ve stavu velmi rozbáraném. Pro po-
hodlí vlády nezavádí se tak mnohá instituce. Oprava
živnostenského řádu je velice nutna a všichni po-
slanci jsou povinni se o ni vynasnažiti. Avšak vlád
bývá při uvažování takových otázek přihluchlá
Vládní předloha nevyhovuje, ale sněmovna můžeji
tozřešit a tak vyhověti oprávněným přáním zúčast-
něných kruhů. Doufá, že většina sněmovny bude
podporovati tento úkol živnostenského výboru. (Po-
chvala na německé straně lidové.)
Posl. Fresl navrhuje konec schůze a žádá, by
se konstatoval poměr hlasů, ale návrh ten propad-
všemi hlasy proti hlasu navrhovatelovu.
Posl. Pacher, hlavní řečník contra, lituje, že no-
vela nebyla předložena sněmovně již dávno! Při-
mlouvá se, aby průkaz způsobilosti zavedl se pro
všecky živnosti, také hostinskou a obchodní, a lituje.
že v jistých vládních kruzích chovají se k rozšířeni
průkazu způsobilosti tak tuze lhostejně. Nepochopuje
jaký interes má na tom vláda, aby živnostnictvo
obchodnictvo zavedením průkazu způsobilosti staraly
se o výbor členstva a náležité vzdělání dorostu
Každý stav stará se o své zájmy. Průkaz způsobi-
losti prospěje nejen stísněným živnostem, ale také
konsumentům, pomocnictvu, ba i samotnému státu
Tento musí dbáti více prospěchu tisíců živnostníků
než zájmů některých velkokapitalistů.
Rečník stýská si, že politické úřady zanedbávají
živnostenské záležilosti. Živnostenské úřady neroz-
umějí duchu našeho živnostenského zákonodárstv
chrániti maloživnosti a také o to nedbají. Bylo by
třeba dle vzoru společenstevních instruktorů zřídit
pro úřady poradní sbory, jež by jim pomáhaly př
provádění živnostenských zákonů.
Posl
Pacher
20
article
Dále by bylo třeba postarati se, aby živnosten-
sko-politické vgendy nebyly roztroušeny po několika
ministerstvech a přikázaly se ministerstvu jedinému.
K živnostensko politickým agendám měli by se po-
volávat úřadníci, již mají smysl pro živnostnietvo
a potom nebude možná, aby neměli ohled na jeho
přání. Poukazuje na projevy v alpských i sudetských
zemích, aby se zostřil průkaz způsobilosti, pořídila
dobrá organisace a propustil rozhodný vliv na
živnostenské zákonodárství a jeho provádění. Bylo
by ukrniným, kdyby vláda nepovolila tato opatření,
jež ji nic nestojí. Na živnostenském výboru bude,
aby vyloučil z předloby polovičatá opatření a vy-
konal práci dokonalou. (Pochvala.)
Živnostenská novela příkázána potom živnosten
skému výboru.
Posl. Schönerer opakoval svůj dotaz po
přidělení nařízení dle § 14. ústavnímu výboru, načež
schůze o 4 hod. odp. byla skončena.
Příští schůze bude v úterý, 14. t. m.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 11. března. (C.- B.)
Celní výbor přijal 18 proti 7 hlasům návrh
ref. Garapicha se změnou, že místo slov: »Zakaz
dovozu dobytka« vloženo »zakaz dovozu dobytka
masa«.
Rovněž Chiari-Lemischův dodatek, vyzvati vládu
pro případ hospodářské rozluky s Úhrami, by se
včas postarala o obchodní a veterinářské smlouvy
s balkánskými zeměmi.
Peschkův a odročovací návrh Seitzův propadly
načež posl. Peschka ohlásil svůj návrh jako mino-
rilní votum.
Podobně učinil posl. Licht se svým zavrženým
návrhem, jenž různí se od referentského tím, že vy-
puštěn z něho odslavec, v němž žádá se, by se ne-
uzavíraly s Ruskem, Rumunskem, Bulharskema
Tureckem žádně smlouvy o dobytčích nákazách
setrvalo při zakázaném dovozu dobytka a masa.
Posl
Chiari
Lemischův
Peschkův
Seitzův
Peschek
Vídeň
Rusko
Rumunsko
Turecko
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 11. března. (Otázkou rekon-
strukce kabinetu) zabývají se dále časo-
pisy všech politických stran. Jmenují se kandi-
dáti různých ministerských portefeuillů i jich
protikandidáti, jakoby rekonstrukce byla již za
dveřmi. Uvedli jsme již na tomto místě hlasy
dobře zpravených polských listů („Czasu“ a
„Sl. Polsk.“), dle nichž rekonstrukce ve smyslu
pariamentním předpokládá aspoň takové ukli-
zení sporu česko-německého, aby nebylo národ-
nostních sporů také v lůně kabinetu. Tuto pod-
minku uznává dnes i „Pr. Tagbl.“, jenž píše
že v parlamentě nikdo nepochybuje o rekon-
strukci ministerstva, jakmile se uzavře
příměři v otázce národnostní. Po-
kus o přiměří má prý se státi v době veliko-
nočních prázdnin, a sice prý na sněmu králov-
ství českého, jenž má za tim účelem býli svolán
ke krátkému zasedání. Do té doby bude as
nutno na rekonstrukci počkati.
Z listů slovinských zabývá se otázkou re-
konstrukce liberální „Sloven. Narod“, který kon-
statuje s politováním, že ani v novém parla-
mentním kabinetě nemá se dostati místa zá-
stupci jižních Slovanů, ačkoliv jim po pádu B-
denově bylo výslovně slíbeno korunou, že se
všem národům dostane zástupce v koaličním
kabinetě, jakmile se poměry ve státě uklidní a
parlamentni ministerstvo bude opět možno.
Praha
Slovan
22
article
„Slib tento — dodává „Slov. Narod“ — upad
v zapomnění. Ustaví-li se nyní koaliční parla-
mentní kabinet, budou jižní Slované opět pře-
hlédnuti a také jest pravděpodobno, že jižní Slo-
vané budou nuceni zaplatiti útraty dorozuměn
mezi oněmi stranami, jež se rozdělí o porte-
feuilly, tak sice, že Němci v Čechách v leda-
čems ustoupí a odškodné se jim za to dá mezi
Slovinci.
Chápeme sice roztrpčení jižních Slovanů,
že v pověstech o rekonstrukci kabinetu na
ně se zapomíná, poněvadž uznáváme jejieh
právo na zastoupení ve vládě, ale za neopráv
něné máme podezření pisatele citované úvahy
že by zástupcové českého národa dopustili, aby
se za ústupky, učiněné nám v Čechách, poskytlo
Němcům odškodné na útraty bratrů Slovinců
Tak my slovanské vzájemnosti nerozumíme.
V Praze, 11. března. (K demissi W el
sersheimbově) píše se z Vídně „Czasu“
„Říšské radě nastane v brzku povinnost schvá-
liti veliké, velmi nepopulární úvěry vojenské.
Hr. Welsersheimb srazil se v poslední době dost
vážně se stranami radikálními a proto by ne-
mohl dosti účinně hájiti oněch úvěrů ve sně-
movně. Proto není nic pochopitelnějšího, než
že hr. Welsersheimb ustupuje a zastoupí ho bar.
Schönaich, který má pověst moderního generála
a v parlamentě nemá osobních odpůrců.
V Praze, 11. března. (Uherská mini
sterská krise.) V Pošti očekává se každy
Slovan
Němec
Slovinec
Schönaich
Čechy
Praha
Vídeň
Hradec
23
article
den opětné povolání hr. Andrássye k panov-
níku, poněvadž situace se pranic nezměnila ani
po vyslechnutí 16 zástupců uherských politi-
ckých stran a jediné možným ministerstvem jest
i nyní kabinet koaliční s hr. Jul. Andrássyem
v čele. Pověst o rozmrzelosti Andrássyově nebo
o jeho úmyslu, vzdáti se poslaneckého mandátu,
ukázala se nejapnou kachnou. Hr. Andrássy
zmocnil pešťského zpravodaje „Zeitu“ uveřej-
niti následující jeho prohlášení: „Časopisecké
zprávy, že složím mandát a liberální dissidenti
se pak spojí se stranou neodvislosti, jsou tak
naivní, že jest téměř zbytečno je popírati. Kdo
zná chování a činnost liberálních dissidentů, ví.
že se snaží o zachování vyrovnání z roku 1867a
hájí ze všech sil toto vyrovnání, ovšem jen pro-
středky čistými a poctivými. Ale všechny ten-
denční pověsti, které se o mně rozšiřují, ne-
mohou mne odvrátiti od cesty, po které jsem
kráčel a vždy budu kráčeti.
Z prohlášení toho je patrno, že se hr. An-
drássy nevzdává převzaté povinnosti, aby na-
lezl východ z nynější krise. Sám ovšem se ne-
tají v rozhovorech s přáteli, že by mu bylo mi-
lejší, kdyby úkol, sestaviti nový kabinet, nebyl
vnesen na něho, poněvadž se obává, že jeho
chatrné zdraví nestačí na tak namáhavou práci.
Andrássy
Jula
Hradec
24
article
Ale tomuto jeho přání sotva může býti na ten
čas vyhověno, poněvadž v Uhrách není jiného
tak populárního a schopného státníka, který by
chtěl a dovedl hájiti vyrovnání z r. 1867, jež
Tisza a jeho liberální strana v Uhrách tak dů-
kladně otřásli.
Z Pešti, 10. března. (Košut prot
Chorvatům.) Prohlášení dra. Tomašiče, že
Chorvaté budou žádati chorvatské velení u svých
pluků, stane-li se maďarština jazykem veleníu
pluků uherských, přimělo Fr. Košuta k odpovědi
„Mag. Orsz.“ Tam píše: „Dr. Tomašič ozná-
mil panovníku, že Chorvaté pro případ, do-
stane-li se uherským plukům společné armády
maďarského jazyka, musejí pro chorvatské pluky
obdržeti velení chorvatské. Chorvaté tedy proti
německému velení nečiní nijakých požadavků.
ale pro případ maďarského velení mají své po
žadavky. Tím dr. Tomašič položil požadavku
uherského národa velikou překážku do cesty
Děkujeme za to jemu i Chorvatům, kteří za-
pomněli, že práv, kterých jsme vybojovali my
uživají též oni. Proto z vděčnosti si pospíšili
aby před panovníkem vylíčili společné vojsk
jako babylonskou věž.“
Ze Lvova, 8. března. (Rentové statky
v Haliči.) Panovnickou sankcí nabyl pro Halič
platnosti zemský zákon o rentových stateích.
Košut
Chorvat
Mag
Orsz
doktor
Tomašič
Uhry
Pešť
Francie
Lvov
Halič
Tisza
25
article
Země zřídi zvláštní fond, z něhož se budou
udileti v dlouhé řadě let umořitelné půjčky
držitelům malých statků (nejvýše 50 jiterních)
na zaplacení dluhů, meliorace, novostavby a
pod. Zákon, v myšlence dobrý, narazil však na
odpor ruského obyvatelstva východní Haliče,
poněvadž Rusové právem v něm spatřují novou
zbraň v ruce Poláků proti ruskému obyvatelstvu.
V poslední době velká čásť polských velkostat-
kářů ve východní Haliči přišla na mízinu a jich
statky zkoupili ruští sedláci, kteří se o ně roz-
dělili a tím značně zlepšili své hmotné postaven
ve vých, polovině Haliče na úkor živlu polského
zastoupeného tu na venkově hlavně jen statkáři.
Aby se zamezil přechod polské půdy do rukou
ruských, utvořen zákon o rentových statcích,
který umožní zemskému fondu poskytovati
půjčky polským sedlákům ze západní Haliče
(Mazurům), z nichž se mají zřizovati nově pol-
ské kolonie na rozparcelovaných velkostatcích
ve východní Haliči, tedy v kraji ruském. „Gali-
čanin“, pojednávaje o rentových statcích, vy-
bízí haličské Rusy, aby se postarali v čas o svůj
vlastní peněžní ústav, který by mohl konkurovati
se zemským fondem a poskytoval by ruským
sedlákům podobné výhody, jaké bude Polákům
poskytovati fond zemský.
Rus
Mazur
Polák
Halič
26
article
Ze Zadru, 8. března. (Sloučeni slo-
vanských stran v Dalmacii.) Sloučení
chorvatské strany a strany práva v Dalmacii, pro
něž vypracovali zásady dr. Pero Čingrija a dr.
A. Trumbič na schůzi v Dubrovníce, nabývá
stále více půdy a jest naděje, že bude sehváleno
také oběma poslaneckými kluby chorvatskými.
V programu spojených stran jest na prvém místě
sloučení Dalmacie s Chorvatskem
jakožto uskutečnění národního cíle, aby všichní
Chorvaté byli spojeni v jedné zemi. Z jiných
bodů programu sluší uvésti otázku úřadního ja-
zyka, platnost zkoušek, složených na universitě
záhřebské, volební reformu, opravu obecního
zřízení bez újmy samosprávě, zlepšení učitel-
ských platů atd. Vyznání náboženské nemá miti
vlívu na politiku. V otázce srbské program
sloučených stran drží se zásady, že Chorvaté
a Srbové svým půvedem i jazykem jsou jeden
národ, nerozlučně spojený souvislostí území,
jež obývají. Ani Bosna nedělí, nýbrž naopak spo-
juje Srby s Chorvaty. Pokud se týče Slovan-
stva, program klade váhu netoliko na kulturní.
nýbrž i na přirozené společenství. Jinak chee
program vyhovovati i všem jiným moderním. po
žadavkům. Spojená strana má se zváti „chor
vatská“ a má míti ráz organisace pokrokové.
Čingrija
doktor
A Trumbič
Chorvat
Srba
Dalmacie
Dubrovnit
Chorvatsko
Bosna
Zadr
27
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. března
Ruch mezi neruskými národnostmi v Rusku.
Vnitřní nepokoje, které zachvacují Rusk
zajisté nikoli bez cizího podpalování, radostně
vítají baltičtí Němci. Lístky jejich už vyslovují
naději, že baltickým Němcům svilaji »lepš
dnové«. Vedoucí orgány německé formulují ně-
mecké požadavky. Chtějí německé školy, ně
mecké úřadníky, německou samosprávu »na hi-
storickém základě«, t. j. takovou, která by
Němcům vrátila moc nad domácími národy
Baltu, nad Esty a Lotyši. Šlechtický »landtags
v Revelu se usnesl obnoviti »šlechtické gymna-
sium«, jež by bylo výhradně stavovské a ně-
mecké. Svého času ruská vláda chtěla šlechtické
německé gymnasium v Revelu proměniti v ruské,
přístupné žákům všech národností. Němci raději
gymnasium zavřeli, než by dopustili takové
změny. Je jasno, co to znamená, chtějí-li nyní
ono gymnasium znova zříditi. Němci na Baltě
zdvihají hlavu. Revelský »landtag« kromě toho
usnesl se požádati ministra vyučování peticí,
aby zastavil russifikaci obecného školství na
Baltě a vrátil je germanisaci. Ale požadavky
Némců narážejí především na svorný odpor
Estů a Lotyšů, kteří Rusku děkují, že je zba-
vilo německého jha.
Rusk
Němec
Est
Lotyš
Praha
Rusko
Balt
Revel
Balta
28
article
Krveproliti v Baku povzbudivě účinkovalo
na národnosti kavkazské, jejichž vzájemné ne-
přátelství náhle se velmi přiostřilo. Příklad ba-
kinských Tatarů bude nejspíš jiskrou, která
padla v hořivo odvěkých sporů mezi Kavkazany,
které každou chvíli mohou vzplanouti vysokým
požárem. Ve Vladikavkaze již dvě neděle čekají
vpád Ingušů do města a drancování. Obyvatel-
stvo se opatřuje revolvery. Večer nevychází na
ulici, kdo nemusí. Lidé na potkání bojí se jeden
druhého. Typické figury domorodců na koních,
na obrazích velmi malebné, budí postrach. Po
městě jsou rozhazovány hrozebné listy, že »ne-
zůstane kámen na kameni«. Úřady učinily ja-
kási opatření k větší bezpečnosti, ale význam
úřadů je nyní otřesen všeobecnou záští k nim.
Státní budovy jsou střeženy vojskem. Městská
rada v mimořádné schůzi rokovala o tom, že
se množí loupeže, a co třeba učiniti proti nim.
Ka ganerálu Řevuskému, jenž dočasně zastupuje
úřad náčelníka oblasti, přišla deputace Arménů
prosit ochranu od možného přepadení vladikav-
kazskými Tatary. Generál Řevuský Armény upo-
kojil a řekl, že má dosti vojska, které dovede
udržeti pořádek, bude-li zapotřebí. Na znamení,
že chtějí s Tatary žíti v pokoji, vladikavkazští
Arméni přítomni byli v mešitě v panichidě z
mohamedány, zhynulé za řeží v Baku.
Tatar
Kavkazan
Inguš
Armén
Bak
Vladikavkaz
29
article
Winstona Churchilla úřok na vládu.
Winstona Churchilla úřok na vládu.
Neobyčejné pohnuti vzbudila čtvrleční de-
bata v dolní sněmovně anglické, při níž hlavní
slovo vedl Winston Churchill, jenž měl
obratně zosnovaný výpad proti kabinetu. Návrh
Churchillův, zdánlivě namířený proti Chamber-
lainovi a jeho tarifnímu reformačnímu plánu,
měl býti veden proti vládě, měl docíliti masko-
vané votum nedůvěry. Winstona Churchilla záměr
byl získati projev pro volný obchod, získati pro
něj přivržence volného obchodu ze strany vládní
a tak zasaditi kabinetu záludnou ránu. Mladý
Winston Churchill pronesl svou velkou řeč s ne-
obyčejnou umírněností a chladností. Skutečně
podařilo se mu, že jeden z vládních přivrženců
volného obchodu promluvil v podobném smyslu.
Koloniální ministr Lyttleton uchopil se slova na
obhájení vlády a demaskoval pravý úmysl útoku.
Chamberlain mluvil též, vyslovil se ostře proti
bezúčelnosti podobných theoretických úvah, jimiž
se ničeho nedosáhne ani nerozhodne. Výsledek
hlasování byl očekáván s velkým napjetím. Vláda
vyšla vítězně z nebezpečné situace, neboť pro
ni vyslovily se 302 hlasy, kdežto opposice měla
menšinu 260 hlasů. Mnozí unionisté, jako lord
George Hamilton, J. R. Cavendich, Goshen a j.
hlasovali s opposicí, četní se vzdálili před hla-
sováním. Zdá se, že Balfourův kabinet překonal
bez pohromy těžkou krisi.
Winston Churchill
bata
Churchillův
Lyttleton
Chamberlain
Hamilton
Cavendich
Goshen
Balfourův
dolní sněmovna
30
article
Prancouzští progressisté
Skupina republikánských poslanců progressi-
stických, kteří nejvydatněji přispěli k pádu Com-
besově, konala tyto dny schůzi, v níž pronesl
předseda skupiny posl. Renault-Morliěre
pozoruhodnou řeč. Vynikající tento chef strany
poukázal na politické událostí posleďních tří
let a líčil boj proti vládě Combesově. Rozhod-
nými slovy odsuzoval rozvratnou činnost kabi-
netu Combesova a projevil radost nad zdarem
boje všech upřímných Francouzů, jimž konečně
podařilo se povaliti Combesa a Pelletana.
Renault-Morlire s hrdosti vzpomíná, že byl po-
ctěn vynikající úlohou v tomto zápase. Nyní
však myslí, že jeho úkol je skončen a prohlá-
sil, že se vzdává předsednictví ve skupině re-
publikánů progressistů.
Francouz
Combesa
Como
Renault
Morliěre
Morlire
31
article
Poláci v Prusku a hakatism.
Poláci v Prusku a hakatism.
Německý sněm říšský pokračoval v rokování
o rozpočtu ministerstva vnitra. Polák Kule v-
ski vystoupil proti prohlášení státního tajemník
Posadowského, který o řečníkově nedávném vý-
roku (že osadnický zákon pruský znamená po-
rušení pruské ústavy a ránu ve tvář říšské ústavy)
pravil, že výrok ten postrádá autoritativního rázu.
U ministra Hammersteina, dí řečník, nedivil bych
se poznámce takové, ale u muže tak logicky
myslicího, jakým jest Posadowski, mne věc t
překvapuje. V Prusku ovšem byla soudnost za-
kalena hakatistickými štvanicemi, avšak v celé
Evropě v době, kdy osadnický zákon byl zavá-
děn, zaujímaly autoritativní osoby stejné stano-
visko, jako já. Však i v Prusku při projednávání
zákona nebylo málem ani jednoho, jenž by ne-
měl podobné námitky. Že v poslanecké sněmovně
národní liberálové byli jiného mínění, rozumí s
samo sebou. Pruská ústava praví výslovně, že
všichni Prusové před zákonem jsou si rovni.
Státoprávně pojato, jsou i státní občané polsky
mluvící Prusy a požívají stejné rovnoprávnosti
před zákonem. Osadnický zákon má ale zamezili
každé osazení, jež příčí se účelům tohoto zákona.
Polák
Kule
Posadowský
Hammerstein
Prus
Prusko
Evropa
poslanecký sněmovna
32
article
Účelem zákona toho jest ale zameziti osa-
zování se Polákův, podporovati však kolonisaci
německou. Zvláště § 13. vylučuje každého Po-
láka jen proto, že jest Polákem, z práva osa-
zovaeího. A také sám ministr Hammerstein
prohlásil výslovně, že zákon ten má býti řízným
mečem proti Polákům. Zákon podmiňuje tedy
změnu ústavy a měl jako taký předložen býti
k opětnému hlasování. To se ale nestalo, čímž
spácháno druhé porušení ústavy
pruské.
Prohlásil jsem však též, že zákon jest ra-
nou ve tvář řišské ústavy. Na toto druhé mé
tvrzení speciálně státní tajemník neodpověděl,
zdá se státi tudíž na stanovisku mém. Potom
ale mohu očekávati, že říšský kaneléř učiní
ihned kroky potřebně, aby taký zákon, příčíeí se
říšské ústavě, byl co nejrychleji opět zrušen.
Ředitel v říšském úřadu pro vnitřní zále-
žitostí Wermuth omlouval státního tajemníka
Posadowského, že nemohl býti přítomen hned
na počátku porad a že tudíž nemůže odpověděti
řečníku bezprostředně.
Wermuth pochybuje však, že by státní ta-
jemník byl se ujal příležitosti dáti kýženou řeč-
níkem odpověd. Mlčení státního tajemníka vy-
světlovalo se spíše tím, že tento postrádal v tvr-
zení řečníkově všelikého důkazu, že by se bylo
porušsní ústavy říšské skutečně událo. To do-
kázati se také řečníkovi nepodaří. Jest tu co
činiti jen s pruskou otázkou ústavní, jež s roz-
počtem jen velmi volně souvisi. Řečník tvrzení
o porušení ústavy pruské »rozhodně odmllá« —
obvyklý to pohodlný způsob oficiálni, kterýž
na věci také tuto ovšem nic nemění.
Případné další rokování shledá čtenár
v depeších.
Polákův
Polák
Hammerstein
Posadowský