ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5acdf640-78ea-11dc-8654-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 89, place 45, org 8, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
12. hřezna 1905.. Číslo 71
4 article
to se státi mohlo, že by musily dříve býti sjed- nány předpoklady, jež by vstup takový učinily možným.e
5 title
Říšská rada.
6 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 11. března. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) První čtení živnostenské reformy jest odbyte. Jako každá předloha vládní, byla dle jednacího řádu prostě přikázána výboru, kdež osud její jest naprosto nejistý. Rokováni dálo se za malé účasti. Byloť při hlasován o konci debaty na vlas 100 poslanců, minimum. za kterého je sněmovna usnášení schopna. Pěi řečníků ještě promluvilo; dva Češi: Krato- chvíl a Šrámok, kteří oba tlumočili poža- davky a potřeby živnostenského stavu a dotkl se také kompetence. Poslance Šrámka ustavičně vyrušoval poslanec Heilinger, který svými vý- křiky stává se opravdovou svízelí všem mluvčím. Poslanec Březnovský postoupil své místo novému zástupci obchodní komory lvovské, dru- Malachowskému. Jím přibyla kolu pol- skému dobrá akvisice. Starosta hlavního města haličského má dar zvučného hlasu, pěkného přednesu a reliefové přehlednosti. Formou jem- nou, ale rozhodnou, vytkl zákonodárství živno- stenskému dvě podstatné vady: uniformovanost při které se nehledí na různost poměrů jednotli- vých zemí a formalism, který dusí podnikavost a jehož v Uhrách v takové míře není. Horno- rakouský zemský hejtman dr. Ebenhoch byl vyhlédnut generálním řečníkem pro předlohu ale resignoval na prospěch krajana svého Böheima. Vládní osnova řádu živnostenského prošla prvním stadiem parlamentním. Zdali vůbec do- stane se do říšského zákonníka za nynějšího šestiletí, které skončí v listopadu 1. 1906a v jaké fermě a způsobě, to jsou dnes otázky, ve přičině kterých cokoliv prorokovat, bylo by dí lem krajně odvážným. Živnostenský výbor svolán jest na úterý do- poledne ke schůzi s jednacím pořadem: „Živno stenská novela“.
Čech Šrámek Heilinger Březnovská Malachowský doktor Ebenhoch Vídeň Uhry poslanecký sněmovna
7 article
Z Vídně, 11. března. (C.- B) Předseda hr. Vetter zabajuje schůzi o 11. ho 20 min. dopol. Posl. Noske a soudr. činí návrh: Branný vý bor se vyzývá, aby ve všech připadech stížností na týrání vojáků nebo nedostatečné nakládání s nemoc- nými vojáky ve sněmovně přednesených a jemu přikázaných zkoumal materiál, jenž mu má býti dodán ministerstvem zemské obrany, a podal sně- movně o každém případě co nejrychleji zprávu. Další návrhy podali poslanci Berger a spol na změnu a doplnění živnost. řádu se zřetelem k práci slepců: — Kaiser a spol. na volbu 24členného výboru pro vládní program starobního a invalidního pojišťování. Dotazy podali poslanci: Kink a spol. po do- dávkách pro hajmaskerskou střelnici (u Vesprimu — Herold (žatecký) a spol. po vyloučení žáka Kratzera z průmyslové školy liberecké; — For- mánka a spol. po zastavení exekuce na cihlářské společenstvo chvojenské pro výdělkovou daň. Sněmovna rokovala dál
Vetter Posl Berger Kaiser Kratzer Vídeň Herold
8 article
o živnostenské novele.
9 article
Posl. Malachovski práví, že zástupci Haliče jsou povděční vládní předloze, neboť v zásadě sou- hlasí s hlavním cílem reformy, o niž vláda usiluje. Není však jisto, odstraní-li prostředky chystané vlá- dou na posilu stavu živnostenského opravdu jeho zlořády. Na druhé straně nepřihlíží se také v před loze k důležitým věcem jako reorganisaci živnosten- ských soudů, zadávání větších státních prací ne- oprávněným, nekvalifikovaným podnikatelům, upravení vyučování učňů. Celý živnostenský řád měl by se důkladně prozkoumati. Ač živnostenské zákonodár- ství přísluší říšské radě, živnostenské poměry jedno- tlivých korunních zemi a potřeby obyvatelstva jsou tak různé, že v zásadě sluší pochybovati, je li dobře upravovati všecky olázky průmyslu stejně pro všechny korunní země. Řečník přimlouvá se za roz- šíření zemské samosprávy, za úpravu jazykových otázek, školskýck záležitostí, různých podrobností koncesí. Také nešťastný fiskalismus v malém slobu musí konečně přestati. Jeho strana spatřuje v povzne- sení a podporování průmyslu i řemesla budoucnost hospodářské, politické a národní síly a proto, ae nesouhlasí se všemi podrobnostmi předlohy, bude hlasovati pro přikázání předlohy živnostenskému vý- boru (Hlučná pochvala na lavicích polských.) Posl. Kratochvíl (nejprv česky, pak německy): Ve- řejnou správou nejzanedbanější stav, živnostenský. domáhá se už dávno pro sebe zákona, jenž stal by se podkladem jeho zdárného vývoje. Živnosten- ský zákon z r. 1859 sloužil všem, jen ne živnostní- řeknou Poláci sami: kdyby naše říše byla vět šinou slovanská nejen svým počtem, ale duchem a zřízením, zda by ten pouhý fakt neměl mnohem větší mravní váhu i pro poměry v sousedství, nežli sebe prudčí, ale do dálky vždy jen bezmocná — tisková kanonáda?
Posl Kratochvíl Polák Halič
10 article
»Šwiat Slowiaňski« právem našemu dneš- nímu slovanství vytýká »sentimentální frásovi- tost«. Však ta není než příznakem a důsledkem našeho mládi a nehotovosti poměrů. Jen na Polá- cích záleží, abychom od sladkých »frazesů« v našich mezislovanských věcech mohli přejíti k úkolům — konkretnějším. Fráze z ůstan frází i kdyby nakrásně »sentimentálnost« byl zaměněna »kritikou«, pokud slovo není doprová- zeno vážným — skutkem. Ať fráze lyri cká nebo fráse mravokárná, každá je bez mocna, pokud kdo ji pronáší, sám není scho- pen — činu. Spor ruskopolský nevznikl teprv včera. Ni- kdo z generace dnes žijící jej nezpůsobil, Všichni naopak, ať na straně utlačených nebo utlačovaných, přišli už do hotových poměrů, zdědili tradice, přijali hotové názory a před- sudky. Nikdo třetí, sám dříve nijak ne- stanuv na vrcholi vlastní ctnoty, nemá práva přistupovati a rozhodovati: ty's vinen tím, co jest, na tebe padá zodpovědnost! Vina je v minulosti, rozřešení je v budoucnosti. Jde tu o historický proces, jejž v dané chvíli vyba- vená na obou stranách mravní síla jen může rozhodnouti. Události zdají se nasvědčo- vati, že chvíle oběma bratrským stranám n Rusi právě — nadchází. Vroueně se na ni tě- šíme . . Svůj úkol pak my ostatní Slované máme rovněž před sebou. Buď jako živel říše pro- kážeme schopnost, ovládati své síly a dove- deme svoji povinnost, ne kázat do sou- sedství druhým, ale konat na svém místě svou vlastní anebo neprokážeme tu schopnost a pak bude jen zjevno, že jako živel vskutku nezasluhujeme jiného osudu, než poslou- žiti za mrvu a těsto druhému — zdatnějšímu živlu.
Slowiaňski Rus Slovan
11 article
kům; o nějakém vlivu toholo stavu na stální správu nebylo řeči. Ani v r. 1883 ho nebylo a proto ani tehdejší zákon valně neposloužil. Následkem hnut řemeslnictva dospělo se k přesvědčení, že třeba vy- dati nový, jednotný a jasný živnostenský řád, při- měřený poměrům i potřebám stavu a nepřipouště tolik ministerských nařízení, jako dosud. Živnostnictvo toužilo po zákoně, který by byl pedkladem rozvoje hospodářského i společenského Avšak podaná předloha naděje ty nesplňuje. Jen silné hospodářské organisace mohou zdárně pod- stoupiti zápas na velkém hospodářském tržišti, jen silné, hospodářsky organisované stavy výrobní mo- hou obstáti ve všeobecné konkurenci. Jakýs náběh učiněn posledním odstavcem § 114., ale ten jsa potměšíle stylisován, nevžil se. Přátele živnostnictva rozhořčil tehda přijatý návrh dra. Rusa stran okres- ních jednot. Nynější předloha neobsahuje pokrok. Semo živnostnictvo, zejmena v Čechách a na Mo- ravě, činí o něco víc, hledíc si vybudovati silných velkých hospodář. organisací zemských. Nepřesta- neme žádat, by zákon přizpůsobil se poměrům a ne naopak. Stanovisko velkých hospodářských organisací zemských je posilněno tím, že hospodářských otázek živnostenských ujímá se morálně i hmotně zemská samospráva mnohem výdatněji než vláda. K činnost samosprávy druží se činnost obchodních komor nověji i činnost akademické intelligence.
Rus Čechy
12 article
Vzmáhá se obecně přesvědčení, že zachován živnostnictva v plné síle a hospodářské neodvislost nevyžaduje pouze zájem národa a státu, ale tak zájem nejširších lidových vrstev rolnických a děl- nických. Silný, hospodářský neodvislý stav živnosten- ský je silnou oporou státu v ohledu fmančním zaručuje evoluční postup myšlenky sociálně-hospo- dářské. Prospěch národa vyžaduje, bychom měli c možná velký počet, Uřeba menších, ale hospodářsky samostatných jedinců, zejmena v oboru výroby. Vý- voj národa jako všem ostatním lidovým vrstvám bude i stavu živnostenskému v budoucne ukládat velké povinnosti. Také stavu rolnickému a dělni- ckému musí záležeti, aby živnostenský stav byl ho- spodářsky silným. Vždyť jsou to většinou synové zemědělských a dělnických rodin, kleří tento slav tvoří, a lisícům jich je tento stav mostem, přes nějž vcházejí do poměrů, kde jim možno zápasiti s výsledkem s velkoprůmyslem a kapitálem. Máme tedy právo na život. Chceme ochranu jako jiné stavy a proto žádáme řádný zákon, jeho řádně provádění za součinnosti živnostnictva, vypravení úřadů, aby provádění živn, zákonů nebylo jim jako dosud přítěží. Žádáme ochranu poctivé práce před ne- stydatou hrabivostí, péči o výchovný moment živ- nostnictva i jeho dorostu. Žádáme, aby vláda ne- obtěžovala živnostníka tak velkými břemeny, pro- jevujíc na druhé straně největší blahovůli velko- kapitálu s jeho obrovskými příjmy.
13 article
Živnostenská politika buď řízena lak, aby se udě lala přitrž hospodářské anarchii a nesolidní kon- kurenci, pracující pod heslem: Lacino a špatně! Vytknuv, proč jeho strana žádala, by předloh příkázala se výboru bez prvního čtení, jako stalo se také jindy (v r. 1880) pravil: V užší radě strany sociálně demokratické bylo však usnešenc učiniti ná- mitky, aby čtení poskytlo příležitost k řečnickému turnaji. Živnostnictvo vi dobře, proč se tak stale. V řečích předáků oné strany proveden důkaz, že vn není přátel živnostnictva. Toto stanovisko proti- živnostenské není správné. Dle smyslu oněch pro- gramů a řečí bylo by nejlépe, kdyby se veškeré živnostnictvo dříve zproletarisovalo, potom prý mu kyne lepší budoucnost. Taková hesla slýcháme též od zástupců velkého průmyslu a velkého kapitálu. Dle mého názoru, bylo by prospěšnější, kdyby všichni zástupci lidových třid pracovali k ponenáhlému rozložení kapitálů, jež země a síla lidská podává, na nejširší vrstvy lidstva.
Lacina strana sociálno demokratický
14 article
Zákonodárstvl, které má být podkladem hospo dářského rozvoje některé lidové třídy, je k tomu nej- lepší příležitostí. Každý přítel lidu musí být potěšen zavádí-li se zákon, který má být ochranou stavů děl nického, rolnického a živnostenského. Těmto lidovým třídám uloženo mnoho povinnost a dáno málo práv, zejmena práva existence. Pouka- zuje-li někdo na to, že v Americe, Francii, Anglii ai nelze mluvit o zvláštní ochraně živnosti, průkazu, způsobilosti a pod., tu odpovídáme klidně: To víme též, ale víme také proč. V Americe, Anglii, Francii, Belgii bylo občanstv po věky vychováváno v občanských svobodách, touto výchovou staly se výrobní třídy mnohem způsobi- lejšími k svobodnému zápasu hospodářskému než u nás v Rakousku. Zde bylo počátkem a koncem státní moudrosti ve všech směrech státní správy prověsti system centralisační, aby jeho pomocí provedlo se snáze poněmčení neněmeckých národů. Proto málo dbáno o školství, upírána občanská svoboda z obavy. aby individuální síla neněmeckých národů nepřišla k platnosti. To bylo nejvyšším úkolem absolutismu a jej pře- vzali potom zástupci liberalismu. Vyrostla velkoprů- myslová a kapitalistická aristokracie, která nabyla nesmírného vlivu na zákonodárství v ohledu národ- ním, politickém i hospodářském. Tomuto živlu mohla liberální theorie prospěti. Proto zahájen boj proli všem právům stavu živnostenskéhe a r. 1859 prohlá- šena svoboda živností. Co jste dali za náhradu tomu stavu, co jste učinili pro malého muže, aby nastáva- jící svobodný zápas s výsledkem mohl podnikati?
Amerika Francie Anglie Belgie Rakousko
15 article
Nic. Může se někdo diviti, domáhá-li se živnostenský stav zákonů, zdejším poměrům odpovidajících, a ne- ohlíží se na poměry v Americe, Anglii a j.? Požadavku nových zákonů učiněno jen částečně zadost r. 1883—1885 a 1897 a právě, že jen k částeční úpravě přikročeno, domáháno se úsilovně vydání zá- kona jednotného, jasného. A tu, když po dlouhé době vláda přikročuje k vy- dání osnovy živn. řádu, třeba neúplného, slyšíme a vidíme, jak ohromnou starost jeví pánové liberál- ního tábora o konsumenta. Vykládají jaká zhoub by nastala změnou § 14., 37.—38. atd. tu prý by ne- smírně trpěly zájmy odběratelů. Kde však jsou ti pánové, kde jejich starost o od- běratele, když velkoprůmysl a kruhy kapitalistické pomocí úmluv, kartelů, ringů a syndikátů vyšroubují ceny zboží, polotovarův a surovin do takové výše že se to podobá pravému drancování kapes odběratelů.
Amerika Anglie
16 article
Touto cestou, věřte, vás živnostnictvo nebude násle- dovati. My chceme jen takové zákonné útvary, kter umožní provedení — práva na existenci. To je zájmem nejen stavu živnestenského, ale i zemědělského a dělnického. A proto chraňte všecky stavy, ale také poclivý stav živnostenský. (Hlučná pochvala.) Posl. Tamhosi praví, že vlaští poslanci nejso odpůrci živnostenské novely, ale dělá-li se nějaký zákon. třeba se snažiti lu, aby byl prováděn a proto musí se přihlížeti k různostem mezi jednotlivými národy i k velikým rozdílům mezi městem a ven kovem a k různému rozdělení jednotlivých kruhů obyvatelstva. Upozorňuje, že duch románský nesou- hlasí s nucenými společnostmi jako vůbec se všemi nucenými organisacemi. Posléze dokazoval, že třeba podporovati a rozšíři ti živnostenské vyučování. Každý soudní okres musí míti svou pokračovací školu. má-li se živnostenský řád vůbec provésti. Arci, ted by se na ně nedostávalo učitelů, protože se o ně nikdo nestará. Pro země od středu vzdálenější třeba přechodných ustanovení. (Pochvala mezi Vlachy.)
Posl Vlach
17 article
Posl. Šrámek (nejprve česky potom německy) dovozuje, že jeho strana usilovala vždy o důkladnou opravu živnostenského zákonodárství, avšak vlády se jí stále vybýbaly, vydávajíce raději novely, vý- nosy a nařízení, jejichž následky jeví se: tíseň všeho živnostnictva. Nynější novela je pouhým ko- nejšivým prostředkem. Nechce tvrditi, že by se tu jednalo o politickou taktiku vlády, neboť důvěřuje, že nynější minislerský předseda nepřevzal »vášně prostý slibovací systém« svého předchůdce. Stagnaei živnostenské politiky vysvětluje tím, že od r. 1859 nedospělo se k novému živnostenskému řádu. Ve vy- chování dorostu a organisaci živnostnictva dala s předloha dosti dobrou cestou, ale navržená ustano- vení nejsou dostatečna. Přimlouvá se za podporu živnostnictva průkazem způsobilosti.
Posl Šrámek
18 article
Obrací pozornost vlády na širší reformu uče- nictví. V předloze pohřešuje ustanovení, že mislr. jenž má učeníky vycvičiti, musí býti se svůj úkol. Proto žádá, by se zřídily inspektoráty učenictví. Špatný stav živnostnictva zavinily též agitace vzájemné štvanice mistrů a pomocnictva. Bezpod- statné je tvrzení, že by se společenstevní samospráva zničila, kdyby se do ní pojaly pomocnické hromady. Kulturní a hospodářské různosti korunních zemí nelze přistříti. Císař Josef a Marie Terezie, již zadal individualitě zemí koruny české smrtelnou ránu, po- řídili vývoj Rakouska, jenž vedl k dualismu a povede možná k osobní unii. Vše to působilo mocně na naši živnostenskou politiku. (Hlučná pochvala mezi Čechy.) Posl. Hauei s navrhl konec debaty. Posl. Heilinger křičí: Skandál! O tak důle- žité věci nesmi se zde mluviti. Posl. Malik: Haueis je zrádcem živnostnictva (Hluk.) Posl. Pommer: Potřebujeme práci a ne po vídání. Posl. Stein žádá, by se zjistil poměr hlasů. Haueisův návrh přijímá se 68 proti 32 hlasům (Opětný odpor Heilin gera a Všeněmců. Hlavními řečníky zvolení poslanci Böheim (pro) Bacher (contra). Posl. Böheím praví, že jsou zklamány naděje v vládní předlohu. Tato novela nepomůže živnostnicivu.
Josef Marie Terezia Posl Malik Haueis Pommer Stein Haueisův Bacher Rakousko Čechy Böheim
19 article
Totoj je samo vinno svými špatnými poměry. Žádá jakousi autoritu pro společenstva. Přimlouvá se, aby také mistři byli povinni průkazem způsobilosti. Uče- nická otázka je ve stavu velmi rozbáraném. Pro po- hodlí vlády nezavádí se tak mnohá instituce. Oprava živnostenského řádu je velice nutna a všichni po- slanci jsou povinni se o ni vynasnažiti. Avšak vlád bývá při uvažování takových otázek přihluchlá Vládní předloha nevyhovuje, ale sněmovna můžeji tozřešit a tak vyhověti oprávněným přáním zúčast- něných kruhů. Doufá, že většina sněmovny bude podporovati tento úkol živnostenského výboru. (Po- chvala na německé straně lidové.) Posl. Fresl navrhuje konec schůze a žádá, by se konstatoval poměr hlasů, ale návrh ten propad- všemi hlasy proti hlasu navrhovatelovu. Posl. Pacher, hlavní řečník contra, lituje, že no- vela nebyla předložena sněmovně již dávno! Při- mlouvá se, aby průkaz způsobilosti zavedl se pro všecky živnosti, také hostinskou a obchodní, a lituje. že v jistých vládních kruzích chovají se k rozšířeni průkazu způsobilosti tak tuze lhostejně. Nepochopuje jaký interes má na tom vláda, aby živnostnictvo obchodnictvo zavedením průkazu způsobilosti staraly se o výbor členstva a náležité vzdělání dorostu Každý stav stará se o své zájmy. Průkaz způsobi- losti prospěje nejen stísněným živnostem, ale také konsumentům, pomocnictvu, ba i samotnému státu Tento musí dbáti více prospěchu tisíců živnostníků než zájmů některých velkokapitalistů. Rečník stýská si, že politické úřady zanedbávají živnostenské záležilosti. Živnostenské úřady neroz- umějí duchu našeho živnostenského zákonodárstv chrániti maloživnosti a také o to nedbají. Bylo by třeba dle vzoru společenstevních instruktorů zřídit pro úřady poradní sbory, jež by jim pomáhaly př provádění živnostenských zákonů.
Posl Pacher
20 article
Dále by bylo třeba postarati se, aby živnosten- sko-politické vgendy nebyly roztroušeny po několika ministerstvech a přikázaly se ministerstvu jedinému. K živnostensko politickým agendám měli by se po- volávat úřadníci, již mají smysl pro živnostnietvo a potom nebude možná, aby neměli ohled na jeho přání. Poukazuje na projevy v alpských i sudetských zemích, aby se zostřil průkaz způsobilosti, pořídila dobrá organisace a propustil rozhodný vliv na živnostenské zákonodárství a jeho provádění. Bylo by ukrniným, kdyby vláda nepovolila tato opatření, jež ji nic nestojí. Na živnostenském výboru bude, aby vyloučil z předloby polovičatá opatření a vy- konal práci dokonalou. (Pochvala.) Živnostenská novela příkázána potom živnosten skému výboru. Posl. Schönerer opakoval svůj dotaz po přidělení nařízení dle § 14. ústavnímu výboru, načež schůze o 4 hod. odp. byla skončena. Příští schůze bude v úterý, 14. t. m. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 11. března. (C.- B.) Celní výbor přijal 18 proti 7 hlasům návrh ref. Garapicha se změnou, že místo slov: »Zakaz dovozu dobytka« vloženo »zakaz dovozu dobytka masa«. Rovněž Chiari-Lemischův dodatek, vyzvati vládu pro případ hospodářské rozluky s Úhrami, by se včas postarala o obchodní a veterinářské smlouvy s balkánskými zeměmi. Peschkův a odročovací návrh Seitzův propadly načež posl. Peschka ohlásil svůj návrh jako mino- rilní votum. Podobně učinil posl. Licht se svým zavrženým návrhem, jenž různí se od referentského tím, že vy- puštěn z něho odslavec, v němž žádá se, by se ne- uzavíraly s Ruskem, Rumunskem, Bulharskema Tureckem žádně smlouvy o dobytčích nákazách setrvalo při zakázaném dovozu dobytka a masa.
Posl Chiari Lemischův Peschkův Seitzův Peschek Vídeň Rusko Rumunsko Turecko
21 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 11. března. (Otázkou rekon- strukce kabinetu) zabývají se dále časo- pisy všech politických stran. Jmenují se kandi- dáti různých ministerských portefeuillů i jich protikandidáti, jakoby rekonstrukce byla již za dveřmi. Uvedli jsme již na tomto místě hlasy dobře zpravených polských listů („Czasu“ a „Sl. Polsk.“), dle nichž rekonstrukce ve smyslu pariamentním předpokládá aspoň takové ukli- zení sporu česko-německého, aby nebylo národ- nostních sporů také v lůně kabinetu. Tuto pod- minku uznává dnes i „Pr. Tagbl.“, jenž píše že v parlamentě nikdo nepochybuje o rekon- strukci ministerstva, jakmile se uzavře příměři v otázce národnostní. Po- kus o přiměří má prý se státi v době veliko- nočních prázdnin, a sice prý na sněmu králov- ství českého, jenž má za tim účelem býli svolán ke krátkému zasedání. Do té doby bude as nutno na rekonstrukci počkati. Z listů slovinských zabývá se otázkou re- konstrukce liberální „Sloven. Narod“, který kon- statuje s politováním, že ani v novém parla- mentním kabinetě nemá se dostati místa zá- stupci jižních Slovanů, ačkoliv jim po pádu B- denově bylo výslovně slíbeno korunou, že se všem národům dostane zástupce v koaličním kabinetě, jakmile se poměry ve státě uklidní a parlamentni ministerstvo bude opět možno.
Praha Slovan
22 article
„Slib tento — dodává „Slov. Narod“ — upad v zapomnění. Ustaví-li se nyní koaliční parla- mentní kabinet, budou jižní Slované opět pře- hlédnuti a také jest pravděpodobno, že jižní Slo- vané budou nuceni zaplatiti útraty dorozuměn mezi oněmi stranami, jež se rozdělí o porte- feuilly, tak sice, že Němci v Čechách v leda- čems ustoupí a odškodné se jim za to dá mezi Slovinci. Chápeme sice roztrpčení jižních Slovanů, že v pověstech o rekonstrukci kabinetu na ně se zapomíná, poněvadž uznáváme jejieh právo na zastoupení ve vládě, ale za neopráv něné máme podezření pisatele citované úvahy že by zástupcové českého národa dopustili, aby se za ústupky, učiněné nám v Čechách, poskytlo Němcům odškodné na útraty bratrů Slovinců Tak my slovanské vzájemnosti nerozumíme. V Praze, 11. března. (K demissi W el sersheimbově) píše se z Vídně „Czasu“ „Říšské radě nastane v brzku povinnost schvá- liti veliké, velmi nepopulární úvěry vojenské. Hr. Welsersheimb srazil se v poslední době dost vážně se stranami radikálními a proto by ne- mohl dosti účinně hájiti oněch úvěrů ve sně- movně. Proto není nic pochopitelnějšího, než že hr. Welsersheimb ustupuje a zastoupí ho bar. Schönaich, který má pověst moderního generála a v parlamentě nemá osobních odpůrců. V Praze, 11. března. (Uherská mini sterská krise.) V Pošti očekává se každy
Slovan Němec Slovinec Schönaich Čechy Praha Vídeň Hradec
23 article
den opětné povolání hr. Andrássye k panov- níku, poněvadž situace se pranic nezměnila ani po vyslechnutí 16 zástupců uherských politi- ckých stran a jediné možným ministerstvem jest i nyní kabinet koaliční s hr. Jul. Andrássyem v čele. Pověst o rozmrzelosti Andrássyově nebo o jeho úmyslu, vzdáti se poslaneckého mandátu, ukázala se nejapnou kachnou. Hr. Andrássy zmocnil pešťského zpravodaje „Zeitu“ uveřej- niti následující jeho prohlášení: „Časopisecké zprávy, že složím mandát a liberální dissidenti se pak spojí se stranou neodvislosti, jsou tak naivní, že jest téměř zbytečno je popírati. Kdo zná chování a činnost liberálních dissidentů, ví. že se snaží o zachování vyrovnání z roku 1867a hájí ze všech sil toto vyrovnání, ovšem jen pro- středky čistými a poctivými. Ale všechny ten- denční pověsti, které se o mně rozšiřují, ne- mohou mne odvrátiti od cesty, po které jsem kráčel a vždy budu kráčeti. Z prohlášení toho je patrno, že se hr. An- drássy nevzdává převzaté povinnosti, aby na- lezl východ z nynější krise. Sám ovšem se ne- tají v rozhovorech s přáteli, že by mu bylo mi- lejší, kdyby úkol, sestaviti nový kabinet, nebyl vnesen na něho, poněvadž se obává, že jeho chatrné zdraví nestačí na tak namáhavou práci.
Andrássy Jula Hradec
24 article
Ale tomuto jeho přání sotva může býti na ten čas vyhověno, poněvadž v Uhrách není jiného tak populárního a schopného státníka, který by chtěl a dovedl hájiti vyrovnání z r. 1867, jež Tisza a jeho liberální strana v Uhrách tak dů- kladně otřásli. Z Pešti, 10. března. (Košut prot Chorvatům.) Prohlášení dra. Tomašiče, že Chorvaté budou žádati chorvatské velení u svých pluků, stane-li se maďarština jazykem veleníu pluků uherských, přimělo Fr. Košuta k odpovědi „Mag. Orsz.“ Tam píše: „Dr. Tomašič ozná- mil panovníku, že Chorvaté pro případ, do- stane-li se uherským plukům společné armády maďarského jazyka, musejí pro chorvatské pluky obdržeti velení chorvatské. Chorvaté tedy proti německému velení nečiní nijakých požadavků. ale pro případ maďarského velení mají své po žadavky. Tím dr. Tomašič položil požadavku uherského národa velikou překážku do cesty Děkujeme za to jemu i Chorvatům, kteří za- pomněli, že práv, kterých jsme vybojovali my uživají též oni. Proto z vděčnosti si pospíšili aby před panovníkem vylíčili společné vojsk jako babylonskou věž.“ Ze Lvova, 8. března. (Rentové statky v Haliči.) Panovnickou sankcí nabyl pro Halič platnosti zemský zákon o rentových stateích.
Košut Chorvat Mag Orsz doktor Tomašič Uhry Pešť Francie Lvov Halič Tisza
25 article
Země zřídi zvláštní fond, z něhož se budou udileti v dlouhé řadě let umořitelné půjčky držitelům malých statků (nejvýše 50 jiterních) na zaplacení dluhů, meliorace, novostavby a pod. Zákon, v myšlence dobrý, narazil však na odpor ruského obyvatelstva východní Haliče, poněvadž Rusové právem v něm spatřují novou zbraň v ruce Poláků proti ruskému obyvatelstvu. V poslední době velká čásť polských velkostat- kářů ve východní Haliči přišla na mízinu a jich statky zkoupili ruští sedláci, kteří se o ně roz- dělili a tím značně zlepšili své hmotné postaven ve vých, polovině Haliče na úkor živlu polského zastoupeného tu na venkově hlavně jen statkáři. Aby se zamezil přechod polské půdy do rukou ruských, utvořen zákon o rentových statcích, který umožní zemskému fondu poskytovati půjčky polským sedlákům ze západní Haliče (Mazurům), z nichž se mají zřizovati nově pol- ské kolonie na rozparcelovaných velkostatcích ve východní Haliči, tedy v kraji ruském. „Gali- čanin“, pojednávaje o rentových statcích, vy- bízí haličské Rusy, aby se postarali v čas o svůj vlastní peněžní ústav, který by mohl konkurovati se zemským fondem a poskytoval by ruským sedlákům podobné výhody, jaké bude Polákům poskytovati fond zemský.
Rus Mazur Polák Halič
26 article
Ze Zadru, 8. března. (Sloučeni slo- vanských stran v Dalmacii.) Sloučení chorvatské strany a strany práva v Dalmacii, pro něž vypracovali zásady dr. Pero Čingrija a dr. A. Trumbič na schůzi v Dubrovníce, nabývá stále více půdy a jest naděje, že bude sehváleno také oběma poslaneckými kluby chorvatskými. V programu spojených stran jest na prvém místě sloučení Dalmacie s Chorvatskem jakožto uskutečnění národního cíle, aby všichní Chorvaté byli spojeni v jedné zemi. Z jiných bodů programu sluší uvésti otázku úřadního ja- zyka, platnost zkoušek, složených na universitě záhřebské, volební reformu, opravu obecního zřízení bez újmy samosprávě, zlepšení učitel- ských platů atd. Vyznání náboženské nemá miti vlívu na politiku. V otázce srbské program sloučených stran drží se zásady, že Chorvaté a Srbové svým půvedem i jazykem jsou jeden národ, nerozlučně spojený souvislostí území, jež obývají. Ani Bosna nedělí, nýbrž naopak spo- juje Srby s Chorvaty. Pokud se týče Slovan- stva, program klade váhu netoliko na kulturní. nýbrž i na přirozené společenství. Jinak chee program vyhovovati i všem jiným moderním. po žadavkům. Spojená strana má se zváti „chor vatská“ a má míti ráz organisace pokrokové.
Čingrija doktor A Trumbič Chorvat Srba Dalmacie Dubrovnit Chorvatsko Bosna Zadr
27 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. března Ruch mezi neruskými národnostmi v Rusku. Vnitřní nepokoje, které zachvacují Rusk zajisté nikoli bez cizího podpalování, radostně vítají baltičtí Němci. Lístky jejich už vyslovují naději, že baltickým Němcům svilaji »lepš dnové«. Vedoucí orgány německé formulují ně- mecké požadavky. Chtějí německé školy, ně mecké úřadníky, německou samosprávu »na hi- storickém základě«, t. j. takovou, která by Němcům vrátila moc nad domácími národy Baltu, nad Esty a Lotyši. Šlechtický »landtags v Revelu se usnesl obnoviti »šlechtické gymna- sium«, jež by bylo výhradně stavovské a ně- mecké. Svého času ruská vláda chtěla šlechtické německé gymnasium v Revelu proměniti v ruské, přístupné žákům všech národností. Němci raději gymnasium zavřeli, než by dopustili takové změny. Je jasno, co to znamená, chtějí-li nyní ono gymnasium znova zříditi. Němci na Baltě zdvihají hlavu. Revelský »landtag« kromě toho usnesl se požádati ministra vyučování peticí, aby zastavil russifikaci obecného školství na Baltě a vrátil je germanisaci. Ale požadavky Némců narážejí především na svorný odpor Estů a Lotyšů, kteří Rusku děkují, že je zba- vilo německého jha.
Rusk Němec Est Lotyš Praha Rusko Balt Revel Balta
28 article
Krveproliti v Baku povzbudivě účinkovalo na národnosti kavkazské, jejichž vzájemné ne- přátelství náhle se velmi přiostřilo. Příklad ba- kinských Tatarů bude nejspíš jiskrou, která padla v hořivo odvěkých sporů mezi Kavkazany, které každou chvíli mohou vzplanouti vysokým požárem. Ve Vladikavkaze již dvě neděle čekají vpád Ingušů do města a drancování. Obyvatel- stvo se opatřuje revolvery. Večer nevychází na ulici, kdo nemusí. Lidé na potkání bojí se jeden druhého. Typické figury domorodců na koních, na obrazích velmi malebné, budí postrach. Po městě jsou rozhazovány hrozebné listy, že »ne- zůstane kámen na kameni«. Úřady učinily ja- kási opatření k větší bezpečnosti, ale význam úřadů je nyní otřesen všeobecnou záští k nim. Státní budovy jsou střeženy vojskem. Městská rada v mimořádné schůzi rokovala o tom, že se množí loupeže, a co třeba učiniti proti nim. Ka ganerálu Řevuskému, jenž dočasně zastupuje úřad náčelníka oblasti, přišla deputace Arménů prosit ochranu od možného přepadení vladikav- kazskými Tatary. Generál Řevuský Armény upo- kojil a řekl, že má dosti vojska, které dovede udržeti pořádek, bude-li zapotřebí. Na znamení, že chtějí s Tatary žíti v pokoji, vladikavkazští Arméni přítomni byli v mešitě v panichidě z mohamedány, zhynulé za řeží v Baku.
Tatar Kavkazan Inguš Armén Bak Vladikavkaz
29 article Winstona Churchilla úřok na vládu.
Winstona Churchilla úřok na vládu. Neobyčejné pohnuti vzbudila čtvrleční de- bata v dolní sněmovně anglické, při níž hlavní slovo vedl Winston Churchill, jenž měl obratně zosnovaný výpad proti kabinetu. Návrh Churchillův, zdánlivě namířený proti Chamber- lainovi a jeho tarifnímu reformačnímu plánu, měl býti veden proti vládě, měl docíliti masko- vané votum nedůvěry. Winstona Churchilla záměr byl získati projev pro volný obchod, získati pro něj přivržence volného obchodu ze strany vládní a tak zasaditi kabinetu záludnou ránu. Mladý Winston Churchill pronesl svou velkou řeč s ne- obyčejnou umírněností a chladností. Skutečně podařilo se mu, že jeden z vládních přivrženců volného obchodu promluvil v podobném smyslu. Koloniální ministr Lyttleton uchopil se slova na obhájení vlády a demaskoval pravý úmysl útoku. Chamberlain mluvil též, vyslovil se ostře proti bezúčelnosti podobných theoretických úvah, jimiž se ničeho nedosáhne ani nerozhodne. Výsledek hlasování byl očekáván s velkým napjetím. Vláda vyšla vítězně z nebezpečné situace, neboť pro ni vyslovily se 302 hlasy, kdežto opposice měla menšinu 260 hlasů. Mnozí unionisté, jako lord George Hamilton, J. R. Cavendich, Goshen a j. hlasovali s opposicí, četní se vzdálili před hla- sováním. Zdá se, že Balfourův kabinet překonal bez pohromy těžkou krisi.
Winston Churchill bata Churchillův Lyttleton Chamberlain Hamilton Cavendich Goshen Balfourův dolní sněmovna
30 article
Prancouzští progressisté Skupina republikánských poslanců progressi- stických, kteří nejvydatněji přispěli k pádu Com- besově, konala tyto dny schůzi, v níž pronesl předseda skupiny posl. Renault-Morliěre pozoruhodnou řeč. Vynikající tento chef strany poukázal na politické událostí posleďních tří let a líčil boj proti vládě Combesově. Rozhod- nými slovy odsuzoval rozvratnou činnost kabi- netu Combesova a projevil radost nad zdarem boje všech upřímných Francouzů, jimž konečně podařilo se povaliti Combesa a Pelletana. Renault-Morlire s hrdosti vzpomíná, že byl po- ctěn vynikající úlohou v tomto zápase. Nyní však myslí, že jeho úkol je skončen a prohlá- sil, že se vzdává předsednictví ve skupině re- publikánů progressistů.
Francouz Combesa Como Renault Morliěre Morlire
31 article Poláci v Prusku a hakatism.
Poláci v Prusku a hakatism. Německý sněm říšský pokračoval v rokování o rozpočtu ministerstva vnitra. Polák Kule v- ski vystoupil proti prohlášení státního tajemník Posadowského, který o řečníkově nedávném vý- roku (že osadnický zákon pruský znamená po- rušení pruské ústavy a ránu ve tvář říšské ústavy) pravil, že výrok ten postrádá autoritativního rázu. U ministra Hammersteina, dí řečník, nedivil bych se poznámce takové, ale u muže tak logicky myslicího, jakým jest Posadowski, mne věc t překvapuje. V Prusku ovšem byla soudnost za- kalena hakatistickými štvanicemi, avšak v celé Evropě v době, kdy osadnický zákon byl zavá- děn, zaujímaly autoritativní osoby stejné stano- visko, jako já. Však i v Prusku při projednávání zákona nebylo málem ani jednoho, jenž by ne- měl podobné námitky. Že v poslanecké sněmovně národní liberálové byli jiného mínění, rozumí s samo sebou. Pruská ústava praví výslovně, že všichni Prusové před zákonem jsou si rovni. Státoprávně pojato, jsou i státní občané polsky mluvící Prusy a požívají stejné rovnoprávnosti před zákonem. Osadnický zákon má ale zamezili každé osazení, jež příčí se účelům tohoto zákona.
Polák Kule Posadowský Hammerstein Prus Prusko Evropa poslanecký sněmovna
32 article
Účelem zákona toho jest ale zameziti osa- zování se Polákův, podporovati však kolonisaci německou. Zvláště § 13. vylučuje každého Po- láka jen proto, že jest Polákem, z práva osa- zovaeího. A také sám ministr Hammerstein prohlásil výslovně, že zákon ten má býti řízným mečem proti Polákům. Zákon podmiňuje tedy změnu ústavy a měl jako taký předložen býti k opětnému hlasování. To se ale nestalo, čímž spácháno druhé porušení ústavy pruské. Prohlásil jsem však též, že zákon jest ra- nou ve tvář řišské ústavy. Na toto druhé mé tvrzení speciálně státní tajemník neodpověděl, zdá se státi tudíž na stanovisku mém. Potom ale mohu očekávati, že říšský kaneléř učiní ihned kroky potřebně, aby taký zákon, příčíeí se říšské ústavě, byl co nejrychleji opět zrušen. Ředitel v říšském úřadu pro vnitřní zále- žitostí Wermuth omlouval státního tajemníka Posadowského, že nemohl býti přítomen hned na počátku porad a že tudíž nemůže odpověděti řečníku bezprostředně. Wermuth pochybuje však, že by státní ta- jemník byl se ujal příležitosti dáti kýženou řeč- níkem odpověd. Mlčení státního tajemníka vy- světlovalo se spíše tím, že tento postrádal v tvr- zení řečníkově všelikého důkazu, že by se bylo porušsní ústavy říšské skutečně událo. To do- kázati se také řečníkovi nepodaří. Jest tu co činiti jen s pruskou otázkou ústavní, jež s roz- počtem jen velmi volně souvisi. Řečník tvrzení o porušení ústavy pruské »rozhodně odmllá« — obvyklý to pohodlný způsob oficiálni, kterýž na věci také tuto ovšem nic nemění. Případné další rokování shledá čtenár v depeších.
Polákův Polák Hammerstein Posadowský