Dne 12. července I9!4\

-CECH

18З. číslo. Strana 3.

I odpoledne bylo ve všech kostelích všemi zvony vyzváněno. Odpoledne konali u rakve srbští kněžf modlitby za zesnulého.

SíWySbií zločin. Anglický, tisk o sarajevském zločinu. Vážný londýnský týdenník „John Bull“, lejrozšířenější to anglický list, vznáší verejnou obžalobu na srbské vyslanectví v Lon- lýně, vině ho ze spoluviny na sarajevském itentátu. Praví, že již před osmi měsíci dídilo Srbsko při svém londýnském vysla- lectví zvláštní tajné bureau za účelem agi- ace proti Rakousku. V tomto tajném bu- eau vylíhlo se spiknutí proti arcivévodovi -rantišku Ferdinandovi. „J. B.“ připomíná ,ršak к tomu, že vlastní vyslanecký personál >ez důkazu obviňovali nechce. Vypravuje lále, že při stěhování se vyslanectví z Belgrade Mansions Hotel do Queene Gatte v iubnu letošního roku byly mnohé důležité lokumenty spáleny. Kus takového do póla spáleného dokumentu nalézá se v majetku edakce. К článku jest připojeno fotografické eho faksimile. Z tištěné adresy lze čisti: ,tion Royale de Serbie“ (král. srbské vy- áanectví), dále datum 5. dubna. Obsah, jak ,J. B.“ tvrdí, jest psán tajnými chiframi.

Jst udává, že má klíc těchto chiffer, a »řekládá obsah listu následovně: „Za úplné Klstranění (elimination) F. F. sumu 2000 iber sterlinků splatnou jak následuje: 1000 iber při příchodu do Bělehradu z ruky pana j., a zbývajících 1000 liber po ukončení ílohy z týchž rukou. Sumu 200 liber na uzná vydání a pro agenty atd. dříve než Klcestujete. Vaše arrangements“... Zde jest ist utržen. F. F. má znamenati, jak týden- lík tvrdí, arcivévodu Františka Ferdinanda. - Jistý vysoký bosenský, úředník ze Sa- ajeva vypravoval, že dvě hodiny po atentátu >yly rozhazovány na bosenských dráhách rbské manifesty, které srbského krále Petra «•ohlašovali za „krále všech Srbů“ a re- damovali Bosnu a Hercegovinu. К tomu eště „J. B.“ dodává: „Jest zřejmo, že roz- iřování tohoto manifestu jest důkazem, že itentát byl připravován, a že měl sloužiti ako signál ku všeobecným nepokojům v emi. Při tom nutno miti na zřeteli, že :rál Petr jest synem odsouzeného vraha, »řince Jiřího Karaděrdoviče, který r. 1869 lai v tolpšidském parku v Bělehradě úklad- lě zavražditi srbského knížete Obrenoviče, i že Petr sám obviněn byl ze spoluviny ia zavraždění krále Alexandra a královny )ragy.“ • ! ; ;

Proti sarajevskému starostovi. Z Bělehradu, 10. července. „Stampa“ u- eňejňuje otevřený list Petara Hadži Koče- iče, adresovaný starostovi sarajevskému, 'ehimovi Curčičovi, kterémuž se vytýká, že provoláním, vydaným к obyvatelstvu, pro- ázal službu utiskovatelům Bosny a Herce- [oviny, neboť vyzval mohamedánskou a fca- olickou luzu v Sarajevě, aby plenila a raždila Srby. Tím se snížil к psovským lužbám. Všechno, co na světě mluví srb- ko-chorvatsky a tzké tak myslí, ho odsu- uje a proklíná. Jeho zločin proti bezbran- ým Srbům se na něm strašlivě vymstí, íic není věčně a také Rakousko-Uhersko ezůstane věčně v Bosně a Hercegovině, íení doba daleko, kdý Srbové, kteří zlo- úli moc Turků a potrestali Bulhary, sáh- ou po Ivan Planině na Trebeviči a pak rusí složiti účty čurčič a ona čeládka, která o poslouchala. Nic a nikdo, ani kletba, ne- lůže ho zachrániti od zaslouženého trestu. Útoky srbského tisku. Z Bělehradu, 10. července „Piemont“ tisku je záhřebský, dopis, v nčmž se tvrdl, že emonstrael nesúíastnili se žádni Chorváti, ýbrž pouze jedna strana, která skládá se ze plhavých duchovních, с. к úředníků,, špionů,

židů, Maďarů, Němců a Italů a již chorvatská firma byla vtisknuta. Doby bratrského boje nenávratně již minuly. Chorvatstvl jest totožné se srbstvlm, rakouští kleriká- lové, šplhavci a špionové nejsou žádnými Chorváty. — „Pravda“ článkem „Bojkot nlčemnlků,, vyzývá к bojkotu rakouských firem v Bělehradě, jakož také к bojkotu rakouského zboží a praví, že jest povinností „Národní obrany*, aby dbala co nejpřísnějšiho prováděni bojkotu. — „Novosti“ oznamuji, že zítra uveřejní věštbu jistého děvčete (!) o nastávající záhubě Rakousko- Uherska, které písemně zaslalo ji. redakci listu o Vidovdanu, tedy v den atentátu.

Z Bělehradu, 11. července. „Politika“ otiskuje urážky proti členům Nejvyššího císařského domu, jež nelze reprodukovat:'. — „Balkan“ napadá sarajevskou policii a praví, že její systém je takový, jakého se užívá vždy při rozvratech států. Poslední dny Ríma, Byzance, Benátek a Turecka upomí- nají na nynější situaci Rakousko-Uherska, Evropa, která nedávno obírala se nemocným mužem na Bosporu, bude v brzku mít co činiti s nemocným mužem «a Duna]'. — Obchodní list „Trgovinski Glasnik“ mluví o zkaženosti a bezohlednosti rakousko-uher- ské politiky, kterou nazývá jesuitskou, bezohlednou a nečestnou. Pronásledování Srbů v Bosně a Hercegovině dokazuje celému světu, že tato politika jest barbarskou a lupičskou a že nádoba již přetéká. Bude poučením srbskému národu v Rakousko-Uher- sku, že nežije v kulturním ctáíš, jenž zaručuje život a majetek, a pobídkou, že musí vždy být připraven a ozbrojan к obhájení se proti lupičství úřadů a vlády. Po posledních událostech nesmí srbský národ čekaíi již déle jako beránek, jenž každého dne může býti zabit, nýbrž jako iev, jenž jest připraven ke krvavé obraně. Týž list píše: Kdežto smuteční projev předsednictva zemského sněmu, usnesený ihned po atentátu, byl moudrý, byla smutečním projevem obecní rady vyzvána ulice к .útokům, na obyvatelstvo. Na provolání podepsán jest jako místostarosta Srb Kristián Hadži Domjanovič.

E situa?! na Balinš. Ticho před bouří. Z Dráče, 9. července večer. (Radiote- legram přes Erceg Nový.) Kromě ojedinělých výstřelů z pušek, jež padly minulé noci na čáře předních stráží, minula noc i dnešní den klidně- Spolehlivý muž přišedší dnes z okolí Tirany, kterému se povedlo projiti řetězem povstalců, sdělil, že povstalci ze Šiaku, Tirany a z okolí Kavaje mají asi 10.000 mužů, odhaduje však počet opravdovýcii po vstalců sotva na 2000—3000, všichni ostatní byli ponenáhiu hrozbami a represaliemi donuceni к součinnosti. Tábory povstalců jsou signály světelnými ve stálém spojení. Posice směrem к Jubě, jakož i Porta Romana jsou téměř neobsazeny. Od Porta Romana, 12 km. severně od Drace, až к městu neviděl muž ten žádného nepřítele.

Pád Koříce. Z Dráče, 10. července. Prefekt z Koříce Pauli Pangele Vergete zaslal z Beratu ministrovi vnitra Azizovi pašovi tento telegram : Naplněn hlubokou starosti a rozechvěn sděluji, že město Korica nalézá se už po dva dny v rukou nepřítele. Součinnost povstalců s pravidelným řeckým vojskem, které ‘ trvale střílelo na město, zdolala naše zoufale bojující vojsko. Přibyl jsem s úředníky prefektúry a 300 osobami, které se vyznamenaly obzvlášť žhavým vlastenectvím. Obyvatelstvo v Korici, čítající 50.000 duší, třese se před ukrutnostmi Řeků a rozprchává se na všechny strany. Jsouc zbaveno nejnutnějších prostředků, trpí největší nouzí. Učiňte nutná opatření, aby odvráceno bylo toto nebezpečí, které nás poznovu ohrožuje. Řecká armáda postupuje a kam přichází, všude šití smrt, vraždu, žhářství, prznění žen a zkázu. Bída v jižní Albánii a prchajícího obyvatelstva jest nevýslovná a mohla by býti zmírněna jenom dostatečnou pomocí. — Minulá noc a dnešní den měly klidný průběh. Tut chrni paša u Sszonova. Z Carského Sěla, 10. července. Ministr zahraničních záležitostí Sazonov přijal dnes ve 3 hodiny odpoledne albánského ministerského předsedu Turchana pašu a měl s ním rozmluvu delší jedné hodiny. Na to navštívil Turchan paša francouzského velvyslance Paleeicguea a anglického velvyslance Buchanana. Ve směrodatných kruzích se ujišťuje, že Turchan paša dostal definitivní odpovědi na všechny otázky ho zaurmjící. Zítra odjede Turchan paša do Petěrhofu a večer do Berlína.

Albánský Epirus. . . . , , Z Ríma, 11. července. „Agenzia Stefani“ oznamuje z Dráče z 10. t. m. večer: Prefekt Pandeii Evangeli, jenž z Koříce u- prchl do Beratu, zaslal vládě tento telegram: V nejhlubším pohnutí spěchám, a- bych vám oznámil, že Koříce po prudkém1 třídenním boji padla do rukou Řecka. Povstalci, jež napadli nás směrem od Starova a pravidelné řecké vojsko, které naše město strašlivě bombardovalo, zvítězilo konečně nad zoufalým odporem našeho vojska. Přibyl sem se všemi funkcionáři prefektúry a 300 osobami, jichž vlastenecké smýšlení dobře jest známo, do Beratu. Obyvatelstvo, 50.000, rozprchlo se ve strachu před řeckými ukrutnostmi na všechny strany a trpí nedostatkem nejpotřebnějších věcí. Žádám naléhavě o opatření к nápravě této nové těžké rány, která postihla tak nešťastnou Albánii. Řecká armáda při svém postupu všude vraždí, zapaluje a rozsévá zkázu.“ — Kníže povolal к sobě vyslance velmocí,: aby je uvědomil o vážnosti situace v Epiru, aby mohli učiniti opatření, jež by se jim zdála vhodnými. Bulharská výpůjčka. Ze Sofie, 11. července. Listy sdělují, že se vůdcové oposičních stran sobrání u- snesli na konferenci potírati společně všemi po ruce jsoucími prostředky schválení půjčky. — (Bankéři Bieichröder a Mendelssohn zachovali se к Bulharsku jako Schy- lock tvrdě.) M : i Mi

POLITICKÝ PŘEHLED Porady vídeňské. Do Vídně přibyl Haličský místodržitel Korytovvski, jsa na cestě do Mariánských Lázní. Jeho pobyt tady souvisí s rozpuštěním haličského sněmu a1 s vypsáním nových voleb lna základě nového volebního řádu. Také zemský president krajinský svob. pán Schwarz sem přibyl a jejho pobyt souvisí se sokolským sletem v Lublani. Dějí se opětné pokusy, aby povolen byl slet v rozměrech alespoň skrovnějších^ aby se ho mohli súčastniti ne-li Srbové a Chorvaté, tož aspoň Čechové. Konoplštské porady. „Novoje Vremja“ oznamuje, že na schůzce arciknížete Františka Ferdinanda s německým císařemí v Konopišti ujednáno bylo toto: Německo zavazuje se zříditi dva nové armádní sbory na ruské hranici, zvýšiti počet poddůstojníků v armádě, v jistých případech po nechá ti záložníky ve zbrani, zříditi zvláštní strážní sbor na východní hra|nici a konečně vybudovati dva nové dreadnoughty. Rakousko naproti tomu prý zavázalo se zvýšiti kontingent o 30.000 mužů, doplnili efektivní stav reserv, vystavěti dráhu к ruským hranicím a Bosnu a Hercegovinu rozděliti ve dva samostatné distrikty. — .Jiný.pramen