2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. července 1903. Číslo 202
4
article
nenávisti, jejíž plamen háral vždy víc a více. Ne-
nalezajíc klidu ubohá paní snila celé dny o té chví-
li, kdy bude moci s otevřeným hledím a přece bez
obavy opletání u „okresního“ tváří v tvář ce-
lému demu (a tím i celé ulici) vychrliti lávu,
nahremaděnou v utýraném žlučovém váčku
která by nepřítele zdrtila a vrhla do té malo-
moci, ve které úpěla sama. Ale ať namáhala dů-
vtip svůj, jak chtěla — nezjevila se jí ona
šťastná myšlénka, přinášející vítězný vavřín. —
— Anonymní psaní? — Lapálie! Opatřene
si kočky, psa či jiného zvířete? — To nebylo
originální! Čí snad nadávajícího papouška? —
To by bylo něco — ale přece ne to, čeho si
přála. A tak dny a týdny míjely, aniž by byla
nadešla chvíle vysvobození.
Konečně však dobrotivé nebe smilovalo s
nad vzdechy, které, vstávajíc lehajíc k němu
vysílala —: paní Brabenečková schladilasi
žáhu. A nejen to: její nepřítel byl i vypuzen,
prchl a ona stála na bojišti veliká, vítězná!
V témže poschodí, kde bydlily obě znepřáte-
lené dámy, bydlela ještě třetí „partaj“, zachová-
vající přísnou neutralitu. A od této třetí velmoee
přišla pomoc. Náleželť do svazku jejího i malý
sedmiletý zbojník, jménem Tonda, kterýž oběm
znepřáteleným stranám zcela rovnoprávně pů-
sobil různé nepříjemnosti, ač s oběma udržoval
jakés takés přátelské styky. Vyvedl-li něeo
pinčlíkovi paní Lajhlikové, získal si přízeň Bra-
benečkové — v opačném případě Lajblíkové —
a tak kolísaly vážky konečného rozhodnuti, ke
které straně se má přidati, až věnoval posléze
definitivně přízeň svoji paní Brabenečkové a c
pomohl jí k vítězství.
Tonda
Lajhliková
Bro
Brabenečková
Brabenečková schladilasi
5
article
Bylo jednou dopoledne v neděli. Celým
domem vanula vůně svátečních obědů a z po-
otevřených dveři bytů ozývalo se lahodicí cin-
kání talířů, mis a misek. Tonda seděl na chodb
a bavil se s psíkem. Již se vlastně nudil —— neboí
piněl předvedl již všechny své umělecké kousky
a pomrskuje dobrácky ohonem lehl si, utýrán,
na zem. Tonda pozoroval rozmrzele líného tvora
a šemraje ho prutem za uchem, projevoval zcela
nepokrytě radost nad nevrlosti Amidorkovou,
jenž chňapal dosti nemotorně po neodbytném
rušiteli jeho klidu. Pojednou zasvítily chlape
zraky — a on zadival se chvíli na ohon pinělikův.
Pak kýv! spokojeně hlavou a usmáv se tajuplni
a mnohoslibně na zvířátko, zmizel ve dveříel
bytu. Pes se sice ohledl za odcházejicím zboj-
nikem, ale ani mu nenapadlo, že by odchod jeh
mohl věštit nové nebezpečí. Naopak — odfrknuv
si, jakoby chtěl říci: konečně sám! — položi
hlavu na pracky, přivřel očka a oddal se klidno
dřímetě.
Ne na dlouho. Tonda vykradl se za chvíl
* dveří bytu a usednuv vedle psa, tázavě nai
hledícího, ukonejšil ho něžným hlazením p
srsti v pocit úplného bezpečí. (Po sr st
pravím proto, že míval pravidelně ve zvyku hla
diti pinčla proti srsti.) Pak ale vytáhnuv rychle
z kapsy prázdnou škatulku od sirek, vstrčiv do
ní koneček psova ocásku, rychle ji, pokud tom
arci neodporoval zákon o neprostupnosti těles
zavřel.
Tonda
Amidorková
6
article
To bylo ovšem pro Amidorka příliš bolestne
procitnutí ze sladkého klamu. Vyskočiv, mrskal
ohonem a pobíhaje zběsile sem tam, naříkal tal
úpěnlivým způsobem, že se sběhla dobrá polo-
vina nájemníků a z každého bytu jistě nejmén
jednočlenná delegace.
Rozumí se, že vyběhla i paní Lajblíková
s paní Brabenečkovou.
Majitelkr psa, pochopivši situaci, neváhala
strhla svému miláčkovi s ocasu skřipec, vtiskla
Tendovi dva nebo tři řádné záhlavky, až mu
vstoupily slzy do oči. Ale ani v neštěstí nezapře
postižený svoji hodnost vůdce bandy mladé gene-
race zbojníků v ulici. Polykaje veliké slzy, ka
noucí mu po tvářích, postoupil hrdinně prot
rozezlené mstitelce a vzkřikl: Babo čarodějnická
Špinavá! a přidav k těmto dosti mírným epi
thetům několik tlustších, ohlížel se po dveřích,
aby mohl v čas provésti ústup před masitýma
rukama paní Lajblikové, jež máchajíc jimi bli-
žila se povážlivě k němu. Teď se ale stalo něco
co bylo počátkem konce slávy majitelky piněl
Amnidora.
Brabenečková totiž nanejvýše rozechvěna
objala Tondu kostnatými lokty a chráníe ho
před útokem Lajblice, okázale, demonstrativně
ho polibila na čelo, nazvala ho božským dítětem
a vyžádavši si jeho souhlas, vedla ho slavnostně
k cukráři, od něhož si Tonda přinesl objemný
kornout cukroví.
Lajblíková
Brabenečková
Tonda
7
article
Lajblíková celá sezelenala. Vousisk
na bradavce se jí zježila a nešťastná dáma, stavšt
se terčem obecného posměchu, zmizela s Ami-
dorkem za dveřmi svého bytu, z něhož doléhalo
na chodbu žalostné naříkání nešťastného zví-
řete, na jehož hřbítku panička chladila zlost nad
nenadálou porážkou.
Za to paní Brabenečková a Tonda byli
hrdiny dne. Kluci z celé ulice cucali cukroví
z jeho ohromného kornoutu a velebili paní Bra-
benečkovou, odsuzujíce rozhořčeně jednání pro-
tivné strany, kterémuž rozhořčení zcela bez
ostychu dávali průchod, kdykoli pan Lajblík, či
jeho choť nebo celkem nevinný Amidorek vyšlí
na ulici.
A konec?
Tondovi, kterýž se přecpal cukrovím, bylo
špatně a pan Lajblík, překonav energieky odpor
své choti, rozhodl se přeložiti residenci svoji
do dílu města přímo protilehlého. Do jeho bytu
přistěhoval se jakýsi starý mládenec, s nímž se
paní Brabeněková nehádá — tím méně, ana je
u něho dozorkyní nad bytem. Kdykoli pak vejde
do kuchyně nebo do pokojika, v němž utáboře
byl dříve její úhlavní nepřítel, cítí v hrdle pří-
jemné lehtání a šimrání, tak že neodolá a dá se
do šeplavého, tichého chochtání, bručíe si spo-
kojeně s mazlivým nádechem unylosti —: „Jo
J. H.J.
jol ta mrcha! ta se mne nazlobila !“
Brabenečková
Tonda
Bro
Brabeněková
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Defraudace 79.800 franků pli c. k. rakouském
konsulátu v Bukurešti. (Pův. zpráva „Nár. Listů“
Před krátkým časem zemřel v Bukurešti klobouční
Jan Fišer v Calea Viktorici č. 3. Po dvou dnech by
pohřben. Zanechal 78.000 franků, ačkoliv se Ivrdilo.
že nemá značného jmění. Dva dni po pohřhu vyslal
rak. konsulát svého úřadníka Viléma Schmidla, aby
provedl inventuru zůstalostní. Ten se do bylu dostavil,
zvěčnělého zhotovil inventář a našel 1600 fr. hotových
peněz a 78.000 franků v cenných papírech. S těmite
cennými papíry Vilém Schmidt odebral se domů, ulo-
žil si je, odešel do města, vyhledal společnost přátel
s nimiž pil šampaňské, tak že za jeden večer utratil
200 franků. Opilý vrávoral k domovu a myslil patrně
že si sedá do fiakru, položil se na chodník a usnu
na boulevardu Elisaheta. Policista ho sebzal a doved
na strážnicí. Komisař Marin Badulescu našel v jeho
kapsách jen 1400 fr., jež konfiskoval. Když se Schmidí
z opičky trochu probral, křičel: „Dejte mi peníze“
Když se prokázalo, že jest úřadníkem rak. konsulátu,
byl propuštěn, ale konsulátu podána byla o tom zprá
va. Z komisařství odešel Schmidl do svého bylu, se-
hral cenné papíry a odešel pryč. Domácí paní, u kter
bydlel, a která mu mléko k snídaní přinesla, ptala se.
proč tak časně odchází, nebude-li snídat? „Jdus
koupit revolver, zastřelím se,“ odpovědě! Schmidt.
Na to odešel a více se nevrátil. Policie byla vyzvána
rak. vyslanecivím o jeho stihání. Doufá se, že bude
zastižen u své matky, která jest vdova, a slouží n
venkově v „Caineni“ u jednoho boera za hospodyni.
Fišer
Cale
Schmidl
Schmidt
Schmidět
Bukurešť
9
article
Schmidt jest člověk nevzdělaný, jenž chodil pouze
do 2. obecné školy. Býval prodavačem v rozličných
obchodech; před několika léty uprchl do Ameriky,
kdež se bídně protloukal, načež přátelstvo sehnale
mu peníze na zpáteční cestu. V Bukurešti byl delší
čas bez místa a konečně úřadníkem u rak. konsulálu
= Historické okno ve Valikáně. V římské ulici
piazza Rusticucci umístěny jsou vojenské kasárny,
jichž čele nalezá se strážní budka. Z ní vede vy-
híídka k t. zv. historickému oknu papežského paláce,
kteréž za dne stále jest otevřeno a teprve na noe
se zavírá. Sklem jeho však stále proniká na venek
zář světla, plápolajícího v oněch místech vždy až do
rána. Okno, světlo i kasárenská budka doplňují se
v jistém směru do jakéhosi celku, neboť právě
z budky veda se dohled nad tím, aby okno bylo ve
dne otevřeno a v noci osvětleno. Neboť není li lomu
tak, jest to znamením, že papež jest mrtev. Zařízení
to trvá už po několik století. Pověsť vypravuje, že
při smrti Pia IX. oznámil generální sekretář vnitra
Giovanni della Rocca zvěsť o úmrtí papežově příliš
předčasně. Historické okno bylo prý ještě osvětleno
a Crispi prohlásil prý: »Ma Giovanni, che osa hi
fatto? Ii papo č vivo ancora.« (Co děláš, Jene
Vždyť papež ještě žije «) A zatím nežli Crispise
rozmýšlel, jak by se věc dala ještě napraviti, přišla
zpráva vojenské stráže z kasární“ budky, že papek
dokonal. O šesté hodině ranní zhaslo světlo za hi-
storickým oknem Vatikánu.
Schmidt
Pius
Crispi
Jan
Amerika
Bukurešť
Vatikán
Ma Giovanni
papežský palác
Giovanni della Rocca
10
article
= Válečná vzducholoď. Na přikaz anglického
ministerstva války staví dr. Barion, jenž se již zú-
častnil stavby říditelného balonu hr. Zeppelina,v
Londýně největší vzducholoď, která až posud byla
pořízena. Stavba provádí se v obrovské ohradě na
Alexandrové náměstí. Délka lodí obnáší 180 slop,
výše 75 a šíře 50. Koš pořízen ze silného bambuso-
vého proutí, pošitého drátem. V lodi umístěno bude
pětičlenné mužstvo, kromě toho pak vloženy tam
budou tři hnací stroje o 50 koňských silách. Stroji
těmito, jež připevněny budou po stranách lodi, budou
se široké lopaty otáčeti tisíckráte za minutu. Balon
pojme 200 000 krychlových slop plynu a pořízen je
k nosnosti sedmi anglických tun. Budovatelé jeho
mají za to, že již příšti měsic bude možno podnik
nouti plavbu na zkoušku.
doktor
Barion
Zeppelin
Londýn
Alexandr náměstí
11
article
= Proces o vydání dřdictvi byl zahiájen mez
zpříbuzněnými rodiami nejpřednějších amerických
millionářů. V srpnu m. r. byli v Pace zabiti manželé
Fairovi a to při neštěstí zaviněném jízdou aulomo-
bily. O pozůstalost 25 mill. dollarů vznikl mezi dědici
manželů Fairových spor s rodinou Vanderbiltů. Jedná
se nyní o zjištění, který z obou manželů Fairových
zemřel dříve. Byli o tom v Americe již vyslechnuti
dva svědci, s oběma však zavedeno soudní stíhání,
neboť se za to má, že výpovědi jich před soudem byly
křivé. A poněvadž svědci tito meškali v Paříži, byl
tam na zakročení amerických úřadů zatčení.
= Rozčilující scéna udála se v cirku magddebur-
ském, kdež právě produkovala se známá společnose
velocipedistů krkolomnou jízdou po zvláště poříze-
ném lešení. Následkem bouře, jež před tím panoval
a provázena byla obrovským lijákem, namokla dře-
vená ohrada nejhořejších obrub a povolila v oka-
mžiku, kdy se první z produkujících umělců hnal
úprkem z nedohledné výše od stropu. Odvážný jezde
sletěl za všeobecného poděšení obecenstvá střemhlav
dolů na zem a zůstal tu v mrákotách ležeti jako mrtvý.
Fairový
Vanderbilt
Amerika
Paříž
12
article
Přispěli mu k pomoci hasiči, kteří jej odnesli z manéže
do vedlejší místnosti divadla, kamž se současně dosta
vili lékaři. Přímo zázračnou náhodou, jak kenstato-
váno, utrpěl umělec jenom lehčí tělesný úraz i vyléčí
se v několika dnech tou měrou, že zase bude moci
v produkcích pokračovati. Ostatním členům umělecké
tlupy, kteří se za svým náčelníkem pustiti měli v krko
lomně jízdě, nepřihodilo se praničeho, neboť ještě v čas
zadrželi své stroje, aby vadnému místu na cirkovém
lešení se vyhnuli
= Berimnský případ Schindler-Jakobus. Vyšetřo
vání záhadné události, odehravší se v předním ham-
burském hotelu, kdež, jak známo, nalezena byla
mrtvela bankéře Schindlera stává se v poslední době
stále zpletitějším. Smrt bankéřova není dosud nijak
vysvětlena. Dle lékařského nálezu, jakož i dle polohy
mrtvoly není vyloučeno, že bankéř zemřel smrtí ná-
silnou. Potom by však pachatelkou činu jedině mohla
býti jeho choť, která až do poslední chvíle se Schin-
dlerem prodlévala a z hotelu náhle zmizela, aniž by
se vědělo, kam. Pátrání v tom směru zahájené zůstalo
do té chvíle bezvýsledným. Ovšem, souvisí-li zároveř
zmizení pf. Schindlerové s útěkem zpronevěřilého
pokladníka Jakobusa, nelze dosud s určitostí tvrditi
= Vejín vrahem. Ve čtvrtek zastřelil četa? Prun-
ner od 24. praporu polních myslivců v Pešří svoji
42letou milenku Barthovou. Udržoval s ni důvěrn
styky déle nežli sedm roků. Barthová žila odloučeně
od svého chotě a měla pět dětí. V poslední době byly
mezi milenci na denním pořádku různice a sváry.
Schindler
Jakobus
Barthův
Barthová
Prun
13
article
Před nedávnem ztropila Barthová Prunnerovi v ka-
sárnech hlučný skandál, při kteréž příležitosti ji četař
zbil. Byl za to vojenským úřadem volán k zodpověd
nosti a přísně potom potrestán. Ve čtvrtek opusti
vojenské vězení a zaslechinuv, že Barthová udržuje
styky s jinými muži, odebral se do jejího bytu a za
střelil ji ze služební pušky. Na to dostavil se sám
do úřadovny policejního komisařství a oznámil tam
co provedl. Byl odevzdán vojenské patrole a odveden
k vojenskému soudu.
= Lichvářské hanky v Haliči. Městečko Giliniany
u Lvova v Haliči čítá skoro jen 4 tisíce obyvatelo
jest však sídlem devíti bankovních podniků, jež mají
40 ředitelů a 100 členů správních rad. Jsou to vesměs
banky lichvářské, jež pod uchranou zákonů provozuji
hanebné řemeslo upírské. Před krátkým časem zalo
žilo tam několikačlenné sdružení banku pod názvem
záložny, kteráž cítala do své klientely mncho selského
lidu. Brzy po založení přešla záložna v majetek
Leiba Bauera a Šalamouna Zieglera za 4400 korun
původní zakladatelé »záložny« dali opět život jinému
»reelnímu« podniku, kterýž pokřtili rúvě rníma spol-
kem«. V připadě pr deje banky musí se prodávajíeí
kupujícímu zaručiti, že bude valnou hromadou zvolen
za ředitele, což se z pravidla také děje. Rozepisovatí
se blíže o působnosti takových čistých peněžních
závodů, bylo by zbytečnými mrháním času, nebo
poslední slovo asi bude miti na věci té státní zastupce.
jenž to s pány jistě vezme trochu zkrátka.
Barthová
Leib Bauer
Ziegler
Halič
Giliniany
Lvov
sdružený banka
záložna
14
article
= Zvláštní dar poskylnouti hodlá městská správa
v Buenos Ayres městu Řimu. Nabídla se totiž, že na
svůj náklad vydláždí prostorné náměstí před panthe
onem. Vydláždění se má státi zvláštními dřevěnými
špalfčky, jež vyrábějí se v lestch argentinských, Šta
rosta města Řtíma ohdržel již zprávu, že úřad buenos-
ayreský právě zasílá do Rima 424.000 takových
špalíčků. Rovněž vyšle tam zručné dlaždiče, aby
práce byla jak náleží provedena. Nastává jen olá zka.
bude-li dláždění buenosayresské také tak trvalým, aby
přelrvalo hrozné povodně, jimiž náměstí před panthe
onem časlo bývá za letních dob stiženo? Až dosu
nebylo dřevěného dláždění v Římě použiváno a jest
proto světovému městu ryzí novinkou.
= Žíznivý pan azsessor. V garnisonním městě
bavorském vypravuje se dle »E. Zig.“ tato historka
Do důstojnického kasina zapadala časlo společnost
občanská, kleráž s důstojníky byla známou. Mlimo
jiné docházíval tam assessor pan X. Jednou večer
meškal opět v kasině, kdež se vedle něho usadil
setník Y. Pan assessor prázdnil sklínku za skiínkou
a konečně prohlásil, že si musí zajíti ještě do jiné
hospůdky, protože prý jej tam očekává opět jiná
společnost přátel a známých. Pan assessor, muž
neobyčejně velkého vzrůstu zvedl se a zvolal, že
chce vypořádati účty s vrchním číšníkem. »Mnoholi
mám platit?., tázal se ho. Číšník, jak to v Bavor-
sku jest zavedeno, odešel na to ke zvláštnímu po-
strannímu stolu, kdež se každému z hostí zvláště
zaznamenává co snědl a vypil — a za chvíli pro-
hlašova!: »Měl jste 16 sklenie pšoru pane asses-
sore...« Když se assespor vzdálil, zavolal si číšníka
setník a jal se jej kárat, jak může se opovážit tak
odirali v kasině liosty a tvrditi jim do očí, že tolik
E Zig
Bavor
Buenos Ayres
Řim
Řtím
15
article
vypili. Ale číšník se omlouval, že za nic nemůže
že konal jen svou povinnost, když svědomitě zazna-
menával vše, co pan assessor vypil. Za tři dni do-
stavil se pan assessor do kasina znova a náhoda
tomu chtěla, že zde pan selník opětně meškal. Po-
sadili se nanovo k sobě a pan assessor jal se opět
zaháněti žízeň. Tentokráte však pan hejtman nepro
pásl příležitosti a každou skleničku občanovu zazna-
menal si potají čárkou na jednu z manžet. A když
konečně po dlouhé chvíli prohlásil pan assessor, že
se žízně zbavil a volal opět číšníka, nahlédl setník
do tajně vedené kontroly na svém rukávě .. . a světe
žasni... manželn byla jako když ji vyláhne z ko-
mína: čárkami celá pomazaná Číšník hlásil tentokráte
číslo 20. I povolal si ho selník stranou a zašepla
mu klidně do ucha: »Promiňte, že jsem vás předešle
podezříval. Od nynějška plně věřím, že pání assessoř-
trpí nezkrolitelnou žízní.«
= Carův kočí. Již po několik dní postrádá pe
trohradské obecenstvo, kontrolující vyjíždky carovy
na kočáře marciální postavu osobního vladařova ko
čího Semena Michajlova. Slarý carův kočí, jenž svů
zodpovědný úkol plnil již od časů Alexandra HI.
odešel po 30leté službě na odpočinek a tráví dny
poklidu na svém malém statečku v Doně. Semer
Michajlov byl kdysí členem kozácké gardy a stal s
po letech osobním kočím carovým. Alexandr III.
Mikuláš II. projevovali mu při každé příle žitosti
svou přízeň i uznání
Carův
Michajlův
Semer Michajlov
Mikuláš II
21
article
Při hrozících epidemiích
Při hrozících epidemiích
nemůžeme býti, jak známo, vzliledem kjakosti denní pitno
vody dosti opatrnými. Ze všech okelností jest však do-
povnčení hodna čistá přirodní kyselka, jako
Mattoniho kyselka, která, majíc původ ve ska-
lách, jest úplně prostá škodlivých organismů a se v opět
ných případech, zvláště při objevech tyfu jako zabraňo-
vací a velmi léčivý prostředek co nejskvěleji osvědčila.
tudíž také v lékařských kruzích zvláštního ocenění požívá
15196
22
article
LEČIVÉ ROSTLINY
LEČIVÉ ROSTLINY
třelí vydání. Vychází v sešitech m. 4° nádherné úpravy
po 25 kr. S 86 bareruými tabulemi, na
nichž zobrazeno jest přes 250 rostlin.
„Národní Llaty“ plší: „Důkladněji nelz
lečivých účinků vypočítávati. Krásnými
obrazy nabývá kniha zjevu nž luxurios-
ního“i,
15530
Druhé vydání, pokud ještě skrovná zá-
soba stači, dostati lze neváz. za l zl. 20
kr., váz. s 28 barevnými tabnlemi za2
zl. 80 kr., s 50 tabulemi za 4 zl.
národní Llata
27
article
Nejnovější sbírka poučení a příkladů k sepisováne
dopisů soukromých a rodinných, obchodních a živnost-
ních, jakož i listin jednacích a právních. Spolu rádce
o věcech poštovních, železničních, kolko vních a pe-
něžních. Sepsal a sestavíl Fr. Borovaký.
Obsahuje na 500 stran, mnoho tisíc příklad
různých dopisů rodinných, milostných i obchodních pro
každý možný případ v životé rodinném neb obchodním.
dále vzory listin jednacích, žádosti, ohlášení, žaloby,
smlouvy, nabídky, četné příklady ofert služebních, po-
učení o směnkách atd.
Cena velice obsáhlé knihy pouze 1 zl. 50 kr.
v původní celoplátěné vazbě 2 zl., vydání se slovníčkem
novinářským 2 zl., v celoplátěné trvanlivé vazbě 2 zl
50 kr., ve velmi pevné vazbě s koženým hřbetem 2 zl
80 kr., poštou franko o 30 kr. více, kdo předem obnos
poštovní poukázkou zašle. Na skladě v každén
knihkupectví, hlavně u nakladatele Rudolta
Storcha, knihkupce v Karlíně.
Borovaký
Rudolt Storch
Francie
Karlín
38
article
REKLAMACE
REKLAMACE
ohledně úlevy ve vojenské službě
ihned, levně, správně
v c. k. povolené kanceláři
15300
c. a k. setníka m. s.
v Praze-II., 1080.
= Cenníky zdnrma. =
diaetetický pro-
středek, výtečný
žaludek silící l-
kér, továrna
Santoni, Tri-
dent-Berlín. Cena za lahev K 1.20. Ve všech
lékárnách, drogueriích a obchodech lahůdkářských
k dostání. Hlavní sklad: Stará polni lé-
kárna ve Vídni, l., Stephansplatz č. a.
Praha
Berlín
Vídeň
Trident
Stephansplatz č . a
56
article
Nejkrásnějáí
fotografické stereoskopické snímky kra-
jinek v barvách.
v Ječné ul., stan. elektr. dráhy. Dnes koncert
kapely p. Kroupy za přízniv. počasí v zahradé
za nepříznivého počasí v zimních místnostech
15676
Kroupa
67
article
Eotel „Markur“ na Letné, Belorodiova třída.
Eotel „Markur“ na Letné, Belorodiova třída.
Velká anenská zábava. Vstup volný
Začátek o 6. hod.
Fr. Kejř, hostinský
1690
spojená s lidov. divadiem „ Uranie“. Každ. neděli.
čtvrtek a svátek velký voj- koncert kap. c. a k.p
pl. č. 88. Zač. o 1/24. h. Vst. vol. Fr. Morávek, rest
15086
zavítavším dopornčuje svůj importní závod všech druh
doutníků a papiros
rmta e
Dráždanech, Grunaerstrasse čís. 11 (hlavní tříd
k výstavě).
Zdejší informace ochetně sdělím.
Kejř
František
Morávek
Letná
Belorodiov třída
73
article
Nejlacinější los
Nejlacinější los
při současně velké výherní chanei
jes
Rest dvor. piv. Mezin. Orf. Krátká pohost. hra pův
ensemblu. „Folies Caprice“ z Budapešti. Vyst. um
sil jen prv. řádu. Cleo de Merode, prakomická scé
na, 1000krát v Budapešti provozovaná. Obrovský
úspěch. Začátek o 8. hod. Konec o 1/212. hod
18404
Orfa
Caprice
jít Merode
Mezina
Budapešť
82
article
v Poštovské ulici. I. Dnes, každou neděl
středu a svátek koncert. Portér. Vstup volný
15307
dále v každém tahu
I výhra po frk. 60.000 . . . . .
60..00
2 výhry „ „ 20.000 . . . . . . 40.000
6 výher . . 6.000 . . . . . . 36.00
12 výher „ „ 3.000 . . . . . . 36.000
28 výher
L000
28.000
iimo to 800 výher po 232 frk.) celkem 300.000
Nejmenší výhra, s níž každý
los v nejnepřiznivějším případu tažen býti musí
obnáší frk. 232, tedy téměř dvojuásobný ob-
nos ceny losu.e
Výhradního herního a výherního práva na
veškeré výhry ve veškerých tazích nabude ku-
pující již zapravením první splátky.
BANKOvN
PRAHA, S
poštovský ulice
Praha
90
article
Jen pravé.
schranná známka a ňrma.
Mollovy seldllcké prášky jsou osvědčený domác
prostředek k odstranění všech neduhů povstalých z
špatného trávení, nechuti k jidlu a zácpě. Původní
krabice stojí K 2
1 českobudějoncká zahradní restauraee
„U Petráčků“. Dnes v neděli a v pondělí, jakož
kaž. přiští svátek velký koncert sal. kap. p. M
Čermáka. Začátek přesně v 6 hod. Vstup volný
17000
pak-li na každé lahvičco vytiskuuta MtOLLOva
Jen pravá. pehranná známka s je-lí olověnou plomb
vřen
Mollova francovka a sůl chvalně známá jest jako
národní prostředek, totiž jako bolesti mirnici mazáni
při lámání v údech a při jiných z nastuzení vzešlých
následcích. Plombovaná původní láhev stojí K 1.90.
Hlavní zaslatelství v lékárně A. Molla, e. a k. dveraího de-
daratele ve Vídni, Tuchlauben čís. 9. Ve veukovských skladek
Ládsimo výslovné A. Mo11á v připrarek.
1515n
Mollův
Petráček
A Moll
daratele
molybden
Vídeň