Periodikum ALTO Viewer

1

26. července 1903

2

Příloha „Národních Lisuů

3

k číslu 202

4

Strana 13.

5 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Nové publikace. = Už po dlouhou řadu let máme ve svém seznamu národních tužeb, aby se nám dostalo knihy dějin českého umění výtvarného. Přání to není ani o mnoho mladší, nežli sama česká ar- cheologie, vždycky však vycházelo z kruhů mimo vědu stojících a není bez důvodů, že obezřetní pracovníci v historii umění podobných přání ne- vyslovovali ani nesplňovali. Jim bylo příliš zřejmo, že dříve (řeba půdu všude zkypřita převrátit, že třeba nejen získati si co možná zevrnou zásobu autopsie památkové a všestran- ného probádání a prohledání písemných pramenů, ale že třeba, více nežli to, propracovati celou řadu otázek a platně rozluštiti mnoho záhada objasniti nejasnosti, nežli bude možno rozvrh- nouti a provésti celou velkou budovu dějin. Jen některé body: Co je českého a co cizího v umění v Čechách? Jaký podíl má na něm prvním středověku východní a západní říše řím- ská? Jak souvisí naše umění se sousedním Němcích a čím se od něho liší? Co přineslia provedli Vlaši? Jaké měřítko slušno klásti n národnost a národní příslušnost jednotlivých umělců? O některé otázky vede se dosud spor, o jině nikdo ani nezavadil, k jiným je snesen jen částečný materiál. Arci máme už dějiny. aspoň středověkéh umění v Čechách, ale nejsme s nimi spokojeni. Ani s B. Gruebrem, ani s Jos. Neuwirthem. Než proti jejich širokým pracím, karakteru zcela rozdilného, postavil jen Jos. Brániš dva tenké svazečky, skromně vypravené, stručný přehled. spíš přelet historie umění v Čechách až do vzniku renesance. Za tuto mez se ještě nikdo neodvážil, každý se právem hrozí tohoto málo prosekaného pralesa.

Jim Němec Vlach B Gruebr Neuwirth Čechy Jos

6 article

Od několika dnů mám na stole dokončený první díl »Dějin umění národa českého«, jež vydává Ferd. J. Lehner *). Jakkoli čítá na čtyř sta stran, zavírá v sobě toliko část architektury stohu románského; je zde tedy teprve počátel díla velice široce založeného, dlouho připravo- vaného. Práce vskutku úctyhodná pro na- dšenou vytrvalost nutora, práce vítaná pro potřebu, jíž vychází vstřic, práce milá pro svoji pěknou výpravu. A přece nejen já i mnoz jiní pročitali jsme ji při postupném vydávání s pocity dost »smíšenými«. Téšíme se, že máme tuto knihu a přece nás nedovedla cele uspokojit. Zdá se nám, že vleče s sebou přes příliš přítěže, že není dost organická, že v ní má převahu popis nad soustavným líčením historie umění, že nejpalčivější otázky historieko-umělecké přília lehce přechází anebo docela míjí. S druhé strany akcentuje veškerým právem autor knihy svoji velkou námahu, může se odkázati na to, že mnohé neznámé nebo zapomenuté zapředl do svého líčení, že podává knihu poučení širokým vrstvám, jichž zájem pro staré umělecké pa- mátky chce a dovede získati. Jemu jako knězi přichází vhod, že románské umění v Čechách, aspoň v zachovalých objektech, je výhradně církevní a jako kněz a vřelý vlastenec píše svojí knihu. První vlastnost jej arci svádí někde k upřilišněným tvrzením, na př. v estetickém uvedení.

J Lehner Čechy

7 article

Než, ať se kde shodujeme s autorem nebo s ním rozcházíme, vždy a všady musí impono- vati čtvrtstoleti horlivé a místy i objevitelské práce, ona veliká snůška materiálu památníko- vého, její ovoce, jímž nade všechny přodchůdce vysoko vyniká a který téměř všude výkresy do- kumentuje. Až bude dílo Lehnerovo uzavřeno budeme míti v české literatuře knihu, v níž bude snad všechno vypsáno a zaznamenáno, co z období románského slohu až na naše dny se dochovalo. V tom hlavně bude ležeti význam spočívati váha Lehnerových dějin. Abych byl jasným, musím říci, co se mi zdá v nich přebytečným a přitěži. Aspoň dvě věci: Předně výklad systému prvokřesťanského, byzanckého a románského slohu, o němž arei předpokládám, že byl psán k poučení širších kruhů; za druhé pak všechny historie a osudy staveb mladší nežli románské doby, které nicv této neosvětlují a nevysvětlují. Roz rh práce zavinil také častá opakování údajů. První díl »Dějin« Lehnerových obsahuje vedle zmíněných už odstavců dost stručné, při vší obšírnosti, vypsání vlastních dějin umění románského v Čechách a na Moravě dle pra- menů a v chronologickém řádu. Potom hned se obrací ku památkám zachovaným a sicek nejmenším a nejjednodušším, k jednolodním kostélům šesti typů. Okrouhlé kosteliky, jako je slušno a důvodno, staví napřed. Nejedná se tak autorovi o dějinný postup vývoje romanského stavitelství v zemi, jako o rozeskupení památek dle tvarového rozvrhu a jeho větší nebo menší složitosti. Přijímáme to, ač při tom časový vznik a rozkvět slohu zůstane poněkud zatem- něn, a zdálo by se správnějším v »Dějinách« postupovati jako dějinný vývoj sám. Bylať

Lehnerův Roza Čechy Morava

8 article

Čechách velká centra stavební a umělecká. vedle hlavního města kláštery. Jejich chrámy po většině jsou datovány, jejich umění bez od poru vykonávalo určitý vliv na okolí svého majetku a sobě podřízené a sotva všechny ven kovské, osadní kostelíky kolem nich vyrostly mimo organickou souvislost s nimi. Před lety pokusil se také už J. Brániš vyšetřiti vlivový obvod kláštera sázavského. Klášterní a kolegi atní kostely v Čechách jsou také jediné troj- lodní basiliky (jenom dva vesnické kostely na Proseku a v Tismicích se k nim výjimkou druží) a ty přirozeně obsahují všechny ele- menty slohu v sobě. Z těchto složitých staveb po vělšině, z jejich tvarové zásoby živilys menší a drobnější. Arci staví se historicko- uměleckému badání zde v cestu veliké překážky, hluboké mezery. Kostel kláštera břevnovského (993 a 1045), ostrovského (999), katedrala Spytihněvova (zal. 1061) neexistují a jině jako sázavský zmizely v přestavbách. Přes to dlužno je míti ve středu historického líčení už také pro jich filiační poměry, a pak teprve by v sou vislém a živém obraze vynikly umělecké snahy a působnosti českých panovníků, biskupů a vel- kých opatů. Staví-li však F. J. Lehner v čelo svého třídění kosteliky okrouhlé, činí tak správně *) Dějiny umění národa českého. Napsal F.J Lehner. Dil I. Doba románská. Svazek I. Archite- ktura. Část I. — V Praze. Tiskem a nákladem Česk grafické společnosti »Unie«, 1903.

J Brániš Spytihněvův F J Lehner Lehner Čechy Prosek Tismice Praha klášter břevnovský

9 article

neboť jak už jiní před ním dovodili, je to nej- starší a zároveň nejoriginálnější a nejkarakteri- stičtější kostelní útvar v Čechách, téměř celým obdobím romanským procházející. Za nimi řadí kosteliky jednolodní s apsidou a po případě i věží, mezi nimiž vynechává starý kostelik bole- slavský, za to sem klade starou sakristii u sv Jiři na Hradčanech jako kostel Vratislavova založení (poč. 10. stol.) a má jaksi za poslední říčanský, r. 1155 zasvěcený. Zdali však ostatní mezi nimi lze časově seřaditi podle jejich ro- stoucí architektonické složitosti a výprave, jest věcí, kterou nelze tak lehce připustiti, jak se autorovi zdá. Zajisté i v dobách pokročilejších byly budovány stavby prostší a snad i primitivního vzhledu dle místních okolností. Není však beze všeho významu, jestliže tyto kostelíky jsou na jihu nejčetnější, ač i to může míti svoji příčinu v pouhé zachovalosti. Polom probírá kosteliky s chorem pravoúhlým, jimž staví v čelo kapli sv. Kateřiny na Tetíně, ač je stavba na dobu sv. Ludmily tvarů přiliš pokročilých, a předsta- vuje si, že teprve sloučením obou těchto po- sledních typů vznikl, časově tedy později, další, chorem a apsidou zakončený, na českém jihu zastoupený. K nim řadí kosteliky s polygonálním chorem, který je arci zeela jinou myšlenkou stavební, nežli u S. Vilale v Ravenně, kde je jen zevní obal oblé apsidy mnohoúhelný. Klade je do první polovice 12. stoleti. Na konec staví »centrální kostely« a míní um onen typ, který zastupoval v Praze nedávno zbořený kostel sv.

Vratislavův svatý . Kateřina svatý . Ludmila S Vilale Čechy Hradčany Polom Tetín Ravenna Praha

10 article

Jana na Zábradlí a dosud representuje řezno- vický na Moravě, k nimž dle půdorysných apsidálných zbytků řadí ještě řeporyjský a také r. 1866 zmizelý ve Vlňovsi, křižové podoby,a správně jim dává vzniknouti také v prvé polo- vině 12. věku.« Centrální stavbou skončil se dá- stojně vývoj jednolodních románských kostelův říši české, který českou rolundou byl zahájen.« Očividně si autor představuje, že tytov celku jednoduché útvary stavební staly se zákla- dem pro typy a individua bohatší, sic by byl musil pojmouti v tolo pořadí na př. kostely ve Vinci, Potvorově, Plaňanech, sv. Jakubě, slovem všechny ostatní jednolodní, na nichž se román- ský styl jeví v plném rozvinu. Avšak vývoj umělecký nedál se v Čechách v této prostě pro- gressi, už proto ne, že nebyl cele autochtoní. A tu zase jsme v záležitosti vlivů a vzorů ci- zích, u spojek mezi českou architekturou a cizí na jihu a na západě a severu. To je velký problem dějin středověkého uměni v Čechách, který mo- žná ani nikdy nebude definitivně rozřešen, ale jehož rozluštění přece musí býti vždycky usilo- váno. Jiní se na různých místech a v různých partiích o to už pokusili a autor nečiní dobře že takměř všechnu práci svých předchůdců, do- mácích a cizíeh, ignoruje aneb aspoň zamlčuje. Jedno však zůstává v platnosti: kniha . J. Lehnera, jednou dokončená, poskytne v urči- tém pořadu nejobsáhlejší přehled památek umění doby románské v Čechách a z části i na Mo ravě, jakého jsme dosud neměli, a to bude kus imposantní a imponující práce, o niž budou se moci leckde dobře opřiti všichni, kdo po něm přijdou a zajisté mu to budou vděčně kvitovati. Karel B. Mádl.

Jan J Lehner Mádl Morava Vinci Potvorov Plaňany svatý . Jakuba Čechy

11 article Školská hlídka.

Školská hlídka. O volbě povolání. Několik statí pro rodiče, (Dokončení)

12 article

V novější době dávají se dcery na u čitel ství; pokládá se stav ten za vhodný, neboť za- jišťuje doživotní zaopatření, prázdniny, vý- služné atd. Vše se dere k němu, hodicí se i ne- hodíci, schopné i neschopné, tělesně silné a zdra- vé i chabé a slabé. Jistý chléb a vážnost stavu je k tomu láká. Chci o tom otevřeně, beze všech ohledů své mínění pronésti. Vím, že narazím a že můj úsu- dek nebude všude vítán. Pravím: Tuto volbu pokládým pro dívky všeobecně za nevhodnou a neůčel- nou. Ne proto, poněvadž učitelky nejen o úřadův — ale i od kollegů za nižší pokládány bývají — to se dá zlepšiti, čím horlivěji budou na svém důkladném vzdělání pracovati, tím více vynutí si úctu kollegův a přinutí úřady, by za rovnocenné s učiteli uznány byly — ale mně se zdá, že povolání učitelské jest takové, v němž ženy přirozeně s výsledkem s mužem konkuro- vati nemohou. Vládnouti nad množstvím není věeí žen. Pevnou a silnou rukou držeti otěže, bez pečně voditi množství různých, tvrdošijných a zarputilých živlů, podaří se muži rozhodně snadněji. Vstoupí-li muž do školní světnice, mají děti proň samy od sebe větší úctu a vážnost než pro ženu. Kázně docílí snadněji, kdežto učitelka se více namáhati musí. Muž, vyrovná-li se ostatně ženě ve vědění, ve vyučování atd., nemusí tak často napomínati, trostati; nabývá více času k účinnému vyučování a udržuje si snadnějí ja- rou mysl.

13 article

Jinak jest při vyučování privátním jednoho neb málo více žáků neb žákyň. Tu ne- má muž předností před ženou; ale rozhodně je má, nucen-li padesáte nebo i více děti ve ve- řejné třídě ovládati. Výjimky na pravidle nic nemění. Vím, ž jednotlivé ženy dovedou si snadno kázeň zjed- nati. I Semiramis jezdila v čele svých vojsk, do- byla mnoho zemí, a přece nikoho nenapadne, aby řekl, že ženy právě tak dobře se hodí za vojevůdce jako muži. — Abych všemu nedorozumění předešel, chci se ještě jednou pokusiti, bych své náhledy ob jasnil. Malé dítě má vychováno a vyučováno být od matky a později od vychovatelky a učitelky jako se to ve školách mateřských koná. Na učil jsem se zde znáti dámy, které svůj kruh působnosti tak dokonale a krásně vyplňovaly byly veselé a těšily se ze života, vůbec v každé příčině zasluhovaly všecku chválu. Pro větší děti v mnoha připadech nedo- stačuje učitelce tělesná síla, by padesát i více jich dětí ovládala. Znal jsem několik učitelek které se vysílily a které žalostnou úlohu hrály Povolání učitelskému mají se jen ty věno- vati, které k němu tělesně i duševně schopny jsou, a úřady měly by jen takové dosazovati. Zákonité vědomosti nejsou ještě všecko. K dů- stojnému úřadu učitelky a vychovatelky náležejí ještě jiné, mnohem důležitější věci. Všeobecně nelze říci, že vychování mládeže dospělejší, i dívek, má býti výhrad- ně svěřeno učitelkám. VI.

Semiramis

14 article

Ještě o některých jiných druzích zaměstnání nutnc mi se zmíniti, poněvadž zasahují v kruh volby povolání. Nejprve o divadle, které má pro mlade děvy velmi mnoho půvabného, lákavého, svůd- ného. Nebývají z pěvačky lépe placeny nežli ministři? Nevedou knížecí život a nežijív nádheře? Nebývají velké umělkyně zahirnovány vyznamenáváními, tak že největší učenci, nej- šťastnější vynálezci, největší dobrodinci lidstva jako nepatrní lidé vedle nich stojí? A není to „nebeské“, když z tisíce hrdel zaznívá sláva výborně! a souhlas jako bouře domem buráeí květiny prší, věnce vavřínové litají a nadšené obecenstvo oslavenci koně od vozu odpřahuje jásajíc „divu“ do hostince veze? Ano; tak jest. Dvojí však nucen jsem namitati. Předně: Počet těchto šťastných je pra- nepatrný proti množství nespokojeneů, kteří s odříkáním se, s nouzí a bídou bojují. Nemluví se o stu, které v nedostatku žijí, nýbrž pouzeo jedné, která obdržela diamantový šperk, kterou štěstí přízní obdařilo. Jest pošelilé sázeti do lo- terie, ve které jen jediný ze sta vyhraje a deva- desát devět s prázdnou odehází. Po druhé: Není vždy šťasten ten, kdo je veleben a šperky dostává. Záviseti od libovůle intendanta nebo ředitele, shýbati šíji před kri- tikem, neb si jeho přízeň dokonce zakupovati, jest velice ponižující; při nejlepší vůli, s vynalo- žením všech sil obecenstvo nemoci uspokojiti, jest zničující.

15 article

Rozvaž každá, která se chceš divadlu věno- vati: velikou se státi je těžké, vyžaduje velikého studia, namáhavé práce, a každé podařené pro- vedení část živolníchí sil. Zůstati nepatrnou je tolik, jako býti opovrženu. Každý pochválený výkon budí zlou závist kollegyň, každý nezdar škodolibý výsměch. Velice nadaný herec, požíva- jící přízně obecenstva, hrál úlohu, v níž musil zemříti a na to na márách do kostela nesen býti. Souhlasem odměněn, vypravoval po několika dnech v kruhu svých přátel: „Když jsem na márách ležel, pomyslil jsem si: Kdyby to byla skutečnost a nesli tě k odpočinku věčnému. Ne- věříte, kterak srdce v tomto zápase a boji p klidu a pokoji touží!“ Dále pokládám ještě za závažné zmíniti se o velikých a proslavených umělkyních z „vyš- šiho“ stavu. Tyto, nepokládajíce pod svou dů- stojnost, ale rády, bez lítosti daly jevišti vale. pojistil-li jim ctihodný muž bezstarostnou exi- stenci a nabídl jim ruku a své jméno. Ale právě tato zkušenost je závažná, významná. Jeví-li se u děvčete talent, postava, hlasa zdraví dostačují a láska k umění, pilnost a vy- trvalost na jevě, potom nechť s radostí se věnuje divadlu; nadšení pro odbor pomůže jí útrapy snášeti. Takovým děvám dostane se vzdělání různých hudebních a pěveckých ústavech.

16 article

Nepokládej však povolání za umění, pakli se ti v milostné úloze lleská, náhledné a laskavé obecenstvo v pochvale štědré jestl Divadelní představeni v rodině nebo u ochot níků divadelních nachází vždy vděčné a náhledné pesluchače, kteří s pochvalou nikdy neskrblí. Obecenstvo a kritikové jsou různí soudci. A také není lhostejno, zdali si mohu voliti sám úlohu, která se pro mne bodí, nebo musím-li hráti, co mi intendant nebo ředitel dá, třeba se pro moji povahu ani nehodilo. Většině, která se divadlu věnuje, přináší ži- vot jen útrapy, mrzutosti a malé uznání. Při vy- volených, šťastných (totiž úlohách) spatřují po- sluchači jen růže, necítí však s nimi bolest, již jim ostny způsobují. Službu při telegrafu nelze rozhodně doporučovati, poněvadž práce při stálém sedění a dosti často ve špatně vyvětraných nebo přetope ných místnostech zdraví (jmenovitě dívkám) škod- liva jest. Totéž platí i o místnostech pokladníků při železnici a na poštách. Takové služby nevyhledávají se z libůst- kářství nebo z náklonosti, nýbrž jen proto, že za- bezpečují jistý příjem a chléb. Služba při telefonu je také velice namá- havá, rozčilujíc nervy a mnohé dámy nuceny byly v poměrně krátké době službu tuto opustiti. Pro dívky pravidlem jen to povolání vhodné které nevyžaduje ustavičného sedění v uzavřené místnosti.

17 article

Zástupcové samosprávy v okresních školních radách a učitelé. Ve správě školství obecného náleží okresním školním radám působení významné a důležité. V nich pak popřáno jest autonomi i mí- sto tak veliké, že, kdyby plnou měrou ho použí- vala, měla by nejen směrodatný vliv na vše, co je v mezích jejich působnosti, ale zástupcové autonomie mohli by do svých rukou dostati rozhodování o všem téměř úplně. Nejméně čtyř zástupeové obci, volení okresním zastupitel- stvem, po případě velkými městy a zástupee učitelstva, zvolený okresní konferencí, zajisté mají a mohou státi na stráži, aby byrokracie, jež vtírá se pořád více v ústrojí školství obec- ného, nenabyla tam vrchu, a poměry školstv v mezích zákonných aby řízeny byly v duchu ná rodním, po spravedlivosti a tak účelně, by po- třebám lidu a země hověly.

18 article

Vyjmenovaní zástupcové autonomie ve všech případech, kde se zásadně nebo meritorně roz hoduje, jsou vždy počtem s to, aby pozdvihl a uhájili prapor pokroku, zdravého vývoje, lidsko sti i zájmů národních. Jsouť vedle nich členy okresní školní rady mimo předsedu a okresního inspektora jen virilista z ústavu učitelského nebo z měšťanské školy a zástupcové konfessí, kteří nejsouce vůli obyvatelstva (volbou) povoláni do úřadu, neposkytují záruk, že zájmů lidu a jeho potřeb hájiti mohou, dovedou a chtějí. Než nad nimi zástupcové autonomie vždy mají pře- vahu a konají-li čestný úkol, jejž přijali, svědo- mitě a s dobrým porozuměním, jest o lidovýa národní zájem — ovšem v mezích zákona — postaráno. V oboru působnosti okresní školní rady je vliv na úpravu, rozšiřování a zřizování škol; vliv na zřizování a zrušování míst učitelských a dozor nad opatřováním věcných potřeb škol. Ona ob- sazuje zatímně místa učitelská, překládá za- tímně učitele, jmenuje učitele vedlejší a indu- striální učitelky. Právem praesentačním roz- ho duje plně i o definitivním obsazování míst.

19 article

Vede disciplinární řízení, sama přisuzuje do- mluvy a navrhuje disciplinární tresty pro učitele má pečovati o vzdělání učitelstva a stanoví, kdy mají býti prázdniny ve školách. Povážíme-li, že i v těch věcech, v nichž nen dáno okresní školní radě, aby konečně a právo platně rozhodovala, téměř vždy její votum je zá vazné a směrodatné, seznáme, že každému příteli školství a zdravého jeho rozvoje velice musí záležeti na tom; aby jednání a usnášení o věcech tak vznamných bylo v rukou mužů ne- jen svědomitých, osvícených a spravedlivých, ale i dobře školství znalých a pro pokrok jeho nadšených. Jim především je potřebí, aby obeznámeni byli s poměry školství a s poměry učitelstvav okrese. Jim nesmí býti cizím smýšlení, které v učitelstvu převladá, jeho soud o administra tivním řízení školství, jeho snahy, jeho tužby a stesky na vedení všeho školství v okrese. Před nimi nesmí se utajovati, v čem školství v okrese je pozadu za okresy jinými a v čem nutny jsou neodkladné opravy.

Jim

20 article

Z toho vyplývá, jak potřebny a jak účelny byly by vzájemné slyky autonomních členův okresni školní rady s učilelstvem. Z toho patrno též, že styků těch potřebí jest nejen v zájmu učitelstva, ale i v zájmu samotných členův okresní školní rady. Oni musejí býti informo- vání o všem, o čem jest jim ve schůzích okresn školní rady rozhodovati, aby náležitě ve sboru tom se mohli uplatniti a svým náhledům a přá- ním — jež vzniknou z poznání skutečných po- třeb okresu — dovedli zjednati uznání a splnění Nemají-li vlastních názorů, nepřesvědčují-li se o všem osobně, nevniknou-li s plným porozumě- ním v obor své působnosti, jsou pouhou hříčkou předsedy nebo referujícího školního inspektora Nemožno jim povznésti hlasu, hájiti přání, od- chylných od přednešených mínění, a zabránit zvůli a neprávu . . Popud ke vzájemnému dorozumívání vychá- zeti má jak od učitelstva, tak od členův okresn školní rady. Zejmena tito, kdyby vzájemné doroz- umívání zobecnělo, vyhnuli by se často trapné si- tuaci, kdy z neznalosti věcí nucen bývají přisvědčovati návrhům ne- příslušným; dovedli by potom též hájiti své kompetence a nedopustili by, aby ve vážných věcech rozhodoval presidiálně okresní hejtman s okresním inspektorem i tehdy, kdy dle znění zákona nebo dle povahy věci rozhodnut náleží sborovému usnesení školního úřadu, tedy vlivu autonomních jeho členů. Volený zástupce učitelstva nemůže vždy po- dávati o všem informací tak důkladných, jak je žádoueno a zvláště nemůže tak činiti v samotných schůzích okresní školní rady. Tu je potřebí, aby též učitelstvo ostatní přispívalo a pomáhalo budovati podklad a podmínky, aby každý před- mět jednání ve školním úřadě všestranně mohl býti posouzen a aby jednání vždy vyznělo ve výsledek spravedlivý.

21 article

Nechceme nikterak, aby členové okresníeh školních rad obléháni byli od učitelů; nechceme aby titc v osobních záležitostech k nim se obra- celi. Naopak, s plnou rozhodností proti tomu vy- stupujeme. Ale máme za to, že věci měly by se chopiti jednoty učitelské. Předsednictva jejich měla by s jednotlivými autonomními členy navazovati čilé styky a trvale je udržovati. Jim známy jsou poměry školství a poměry učitelstva v okrese; vědí, v čem v obecném školství po třebna je náprava, pokud spadá do kompetence okresní školní rady; vědí, čeho třeba, aby v osob- ních záležitostech rozhodovalo se tak, by v učitel- stvu zahostil se klid a vědomi právní bezpečnosti což nutno jest, má-li učitelstvo s plným prospě chem svůj úkol plniti.

Jim

22 article

Ve věcech disciplinárnich velmi často rozviřuje se v okrese debata a vytřibují se náhledy, až když okresní školní rada po ná- vrhu školního inspektora — jenž v jedné osobě bývá žalobcem, vyšetřujícím i navrhovatelem trestu — vyslovila své votum. V záležito- stechobsazování míst dovídají se auto- nomní členové okresní školní rady mnohdy až po vykonané praesentaci, jak mělo býti na zá- kladě věcných důvodů po právu rozhodnuto a ne- jednou sami se vyslovují, že by byli jinak hlaso- vali — proti návrhu inspektorovu, přes dopro šování neodbytného uchazeče — kdyby byli v čas informováni. V otázce obsazování míst, ve které slýchati bývá od učitelstva nejvíce stesků na okrosní školní rady, soudime, že dosáhlo by učitelstvo značných výsledků, kdyby ujalo se věci a před každým za- sedáním rady se všemi autonomními jejími členy upřímně se domluvilo, ať už prostřednictvím před- sedy spolku učitel, nebo učitele — jenž osobně u věci není zúčastněn — a jenž š dotyčným čle- nem blíže je znám. Vážnému rozkladua dobře odůvodněnému přání po většině každý by byl přístupen, zvláště i proto, že kdo delší dobu ve sboru zašedá, ví a cítí, že u těch, kdo řídí jednání, obyčejně visítka pána s dosti lesklou uniformou nebo s infulou mnohem více znamená, než celý sbor mužů, zastupujících sta poplatníků.

sed spolek učitel

23 article

Protí naprosto spravedlivému požadavku uči telstva, aby obsazování mist dělo se dle doby slu- žební, myslíme, že nikdo z autonomních členův okresní školní rady zásadně se nepostaví. Sou- díme tak dle toho, že víme, jak v návrzích okres- ního inspektora pravidlem nebývá dbáno terna místní školní rady — bývá tedy hlas autonomního sboru první instance pomíjen — a že zejmena na školách venkovských praesentace nebývá pro- vedena po přání autonomních členů, nýbrž po protekci, ze zcela jiných sfér prýštící. Z těchto příčin zdá se nám přirozeným, že autonomní členové okresní školní rady — budou-li správně informováni — spíše dají se na stranu spravedlivých zá- sad, než na stranu protekční kliky, jejiž osten namiřen je proti jich vlastním právům. Dobře bude, když jednoty uči- telské do svých schůzí zváti budou autonomní členy okresních škol- ních rad, zejmena do schůzí, kde jednáno bude o právním postavení a o obsazování míst které zajisté je teď nejchoulostivější otázkou ná rodního učitelstva.

24 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Z cyklistského ruchu ** Dnes o 4. hod. odpol. koná se IV. bicycle- polový zápas o mistrovství Č. Ú. J. V. na hříšti klubu »Čechie« na Král. Vinohradech klubů »K. V. Vinohrady« proti »K. V. Kladno«. Zápas bude jistě nejzajímavějším v serii matchů o mistrovství, neb kluby tyto i loni obsadily místo prvé a druhé. ** Čtvrté číslo »Zpravodaje klubu velocipedistů Slaný« jest opět velmi pěkně vypraveno a četnými zprávami také i pro ostatní cyklistský svět zajímavo. Z obsahu vyjímáme: III. župní sjezd župy III. (pod- řipské) Č. U. J. V. koná se dne 2. srpna v Rakov- níce s následujícím programem: Od 10. do 12. hod. dopol. místní koncert před městskou radnicí. O půl 1. hod. odpol. společný oběd v hotelu pí. Šnajdrové. O 2. hod. průvod městem a uvítání před radnicí sl. městskou radou s p. starostou v čele. Po průvodě zahradní koncert. Večer věneček.

Král K V Šnajdr Čechie Kladno Rakov velocipedista Slaný

25 article

Dále pořádá klub od 9 srpna do 16. srpna pěkný výlet do Krkonoš a vypsání výletu končí slibnou větou: Starosti nechají se doma, za to vezme se s sebou veselá mysl a něco peněz a dá-li Pänbůh pěkné počasí, bude výlet rozkošný! Přejeme též nej- lepšího zdaru! Z obsahu ještě vyjímáme: Klub po- clěn dne 6. června milou návštěvou »Klubu veloci- pedistů Praha«, které kromě 20 členů klubu zúčastnil se též známý zasloužilý sportovník a bývalý před- seda klubu p. řed. Em. Balcar Staré přátelství mez oběma kluby výletem tímto jen pevněji utvrzeno. ** Nové světové rekordy postavil Dangla při zá- vodě o mistrovství Francie na 100 km. Tak uje 40 km. za 20 m. 531/s vt. (dříve Contenet 31.087. 4), 5 km za 38 383/4 (Contenet 38 40), 60 km. za 46.051. (Contenet 46.231/s), 70 km. za 53.06 (Contenet 53.491/s). Další rekordy pak postavil opět Contenet, který po 70 km. převzal vedení: 90 km. za 1.08. 57 (Cuntenet 1.09 44), 100 km. za 1 16.21", (Robe 1 22 071/8) ** Velice »rychlá« jest nová dráha v Hanno- veru, kdež Salzmann nové světové rekordy utvořil. 5 km. ujel pak tam za 4.021/4 (dříve Dickentmann 4.1134), 10 km. za 7.491/s, 15 km. za 11.38 a 20 km. za 15 311/4 (dříve Contenet 15.38/2). Proto chce se též na této dráze o nové rekordy pokusiti Th. Robl.

Balcar Contenet Salzmann Robl Krkonoše Praha Hanna km Contenet 46.231 / s Contenet 53.491 / s 44

26 article

Athletika a sportovní hry- ** Tiché jindy letní období ve sportu athletickém oživne letos měrou velikou a to zásluhou sportovních odborů výstavy hořické a pardubické. Programy na celé období jsou již vypracovány a v našem listě byly již též uveřejněny. Na naše sportovníky pak spoléhají obě výstavy, že pilně se všech podniků zúčastní. Proto doufáme, že celá obec sportovní do jednoho muže oba podniky stejnou měrou podporo- vati bude a že malicherné osobní roztržky tentokráte úplně stranou ponechány budou. Zejmena pražské sportovníky čeká neúmorná práce, neboť zvláště pražské kluby musí český sport na výstavách těchto representovati a českému venkovu dokázati, že český sportovník dovede nejen ve svém odboru s úspěchem cizině čeliti, ale že i na poli národním jest vřelým pracovníkem. * V neděli pořádány ve Vídni-Währingu athle- tické závody jen pro atůlety z Rakouska. Závodů těch zúčastnil se i Tiboz z Gajzago v Pešti pod jme- nem Gramatch. Tvrdil, že je ve Vídni usedlý a tím ke startu oprávněný. Proti jeho startu protestoval však W. A. C., kterému vyhověno a Gajzago ve všech závodech dístancován a tak pozbyl prvých cen, které získal v běhu na 60 metrů a ve skoku do výše. Kromě toho na dobu půl roku vyloučen ze závodů Leopold Sax, protože při běhu na 5 km. z dráhy vystrčil a porazil spoluzávodníka Blaua. Zá- vodu na 5 km. zúčastnil se též Nemastil (Sparta), který ale se vzdal a vítězem pak byl Dessort.

Tiboz Sax Blau Nemastil Dessort Vídeň Rakousko Pešť Zá Sparta km

28 article

** Motodrom, závodiště pro automobily, bude postaven prý co nejdříve v Champigny u Paříže, zároveň se závodištěm pro koňské dostihy. Místo bylo již zakoupeno za 200.000 fr. a tak budou míti páni chaffeuři již v nejbližší době rejdiště, kde plnou parou budou moci silu motorů zkoušeti a se — při- pozabíjeti. Aspoň bude ale obecenstvo nehod uše- třeno, které často při závodech silničních nevinně k úrazu přišlo. ** Zdokonalením motorových vozů zdokonaleny i motorové lodě a právě dnes pořádá se v Paříži na Seině 100km. závod lodice motorové. Závod vede po i proti proudu a vyzývací pokál věnoval známý francouzský sportovník M. Dulonnet. 19*203. Šachy. Čís. 344. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Jan S mutný v Příbrami. Úloha č. 631 (originál) Jan Smutny v P'říbrami

M Dulonnet Jan Smutny Champigna u Paříž Paříž Příbram km

29 article

Bílý začne a dá 3. tahem mat. Úloha čís. 639. („Tijdschrift van den Nederlandschen Schaakbond.“) F. W. Wynne. Dudley Bílý: Ka4 Vhl Šb6 Ješ fi Černý: Kel Př2 f4 gi g5 mat 3. tahom. Partie čís. 334. Hrána před krátkým časem v Praze. Španělská hra. — Bílý: Lad. Prokeš. Černý: Amateur. e7—e5 12. d6xc7 Dd8—f6 d) 1. e2—e 2. Jg1—f3 Jb8—ce 13. Ve1- e51 e) Je6xKe5 f 3. 8f1—b5 Jg8—fe 14. Jf3e5+ Kg6—h5 4. 0—0 J6x04 15. g2—g4+ Kh5—h4 g 16. Dd5—g2! Df6XKeh 5. d2—d4 Je4 — de 6. d4e5 Jd6xcb5 17. Jb1—ď2! h) De5 —f 7. a2—a4 J95 —den 18. Jd2—13 Dísx 8. Sc1—g5 b) f7— f6 19. Dg2xf3 Sf8—de 9. e5d6 f6xKg5e 20. Va1—as1 10. Víl—e1+ Kes—tr a mat ve2 11. Dd1—d5+ Kf7—g tazích. POZNÁMKY a) Zastaralé; dnes hraje se dle Bardelebena d7— d6. b) Nejlepší pokračování c) Lépe bylo bráti pěšce; bílý nabývá prudkého útoku. d) Nutné! Na 12.... Dds)e7 bílý dá mat- ve třech tazích. Počátek skvostného konce. Lépe bylo Dí6—f4, ale i tu hra černých ztracena: 13.... Df6—f4 14. Jb1—d2! Je6xe5 A, 15. Jf3c5-- Kg6—h6! 16. g3—g4 Df4—b4! 17. Je5—f7+ K6-g6 18. J78+ Kg6- f6 19. Je3—e4+ a vyhraje. A. 14.... h7—h6 15. Dd5—d3+ Kg0—h5 (Kg6—f 16. Jd2—c4+ Kf6—g6 17. Je4—g3- a vyhraje.) 16. g2—g3 Dg4—b4! 17. c2—c3 Db4—d6 18. g3—gil a vyhraje- ) J 15. ... Kh5—h6 zřetelně prohrává. h) Krásný konec. Černý loučí se nuceně s dámou. Zprávy šachové. Dr. A. G. Olland a J F. S. Esser hrají v Utrochtu match 7 her. Nynější stav při 5 partiích jest dr. Ollan 41/2, Esser 11/2 výhry. V soutěži na trojtažky časopisu „Wedrowiec“ ob- držely úlohy s hesly: I. a II. ex aequo „Kvat ven“a „U boj“, III. „Signo“, IV. „Polonia“, V. „Qui vive“, VI. „Argentina“, VII. „Alpenglüben“ a VIII. „Bonjour“. Mezinárodního turnaje smatenrského hollaudského šachového sdružení zúčastní se tentokráte p. Oldřich Důraz z Prahy.

F W Wynne Ješ Černá Prokeš Dd Df doktor A G Olland Esser Kvat Polonius Qui Oldřich Dudley Vhl Šb Praha Virginie Kh Argentina Nederlandschen Schaakbond Jf 3e5 + kg 6 J 78 + kg 6 e 4 + Tijdschrift Amateur . e 7 e 5 12 Kh 5 4 J 95 e 1 + Kesy h 6 c 4 + Kf