Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

26. července 1903.

4

Císla 202.

5 article

195 německých hlasů! Ale Němci vymlouvali, odkládali, měnili svá prohlášení, jak toho po- třebovali. Klassické jest jednání vůdce jejich Chlumeckého; Serenyův návrh na poměrné za- stoupení ve velkostatku potiral tehdá naprosto, a za několik let při pověstných smiřovačkách r. 1899 přišel s ním sám; ovšem tentokrát si koruna přála smíru a Chlumecký k vůli n okázal se smířlivým, dobře věda, že z toho Němcům nevyplyne žádná škoda, poněvadž vlastní své návrhy smiřovací prostě nepřijmou. Návrh posl. Slavíka na zavedení všeobec- ného práva volebního nevzbudil na moravském sněmě ohlasu; rovněž ne předloha hr. Taaffa, kterou státník tento podal na rozšíření voleb- ního práva do říšské rady a která byla hřebem do rakve jeho; u nás nevybojováno dosud an právo volební pro pětizlatové voliče ve městech Připomenouti dlužno, že v Čechách za hrab. Taaffa aspoň zjednána většína poslanců českých a šlechty historické a změnou volebních řádů do obchodních komor bar. Pina získána většina v komoře pražské, budějovické a plzeňské. Ni podobného nestalo se na Moravě, jež nesměla býti poslovaněna!

Němec Serenyův Chlumecký Slavík Taaff Čechy Morava

6 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. Attentát na samosprávu. Pan Körber chce Čechy ztrestati za opposie tím, že odkládá svolání českého sněmu na dalekou dobu, na nejposlednější dni v roce, aby neměl fysického času ku projednání nejpotřebnějších záležitostí zemských. Myslí si: když Čechové překážejí v práci ústřednímu parlamentu, budu já překážeti jejich zemskému sněmu. Krakovská „Nová Reforma“ právem nazývá tuto politiku „attentátem na samosprávu“. Zem ské sněmy za Körbra svolávány jsou již jer úkradkem. Sněmy vlastně již přestávají působiti Každá vláda, byť byla sebe horší, musí počítat se zřízením, jaké jest dáno. V Rakousku jsou sněmy zemské vedle říšské rady. Rakousko pra- cuje dvěma stroji: jeden je vládní, druhý samo- správný. Zastavuje-li se práce jednoho stroje a funkce její se nepřenáší současně na stroj druhý, musí nevyhnutelně nastati nepravidelnosť v celé správě říše i zemí. Vznikají z toho ztráty nejen pelitické, nýbrž i materialné, hospodářské. Nyní na př., po strašných povodních, které postihly mnohé země rakouské, je třeba, sněmy těch zemí bez odkladu svolati, aby se pora- dily, co učiniti ke zmírnění neštěstí. Není to do- statečné ani správné opatření, jestliže vláda dává živelné pohromy vyšetřovati pouze politiekými orgány. Národní školství v Rakousku. Ústřední statistická komise uveřejňuje ve 2. seš. LXII. sv. „Rakouské statistiky“, jenž tylo dni vyšel, výsledky popisu všech národních škol v Rakousku ze dne 15. kv. 1900. Dovídáme se, že počet národních škol v Ci lajtanii vzrostl od r. 1850 do r. 1900 z 12.784 na 20.442. Všecky země vykazují značný pří rostek kromě Tyrol, kde počet škol v posledních 50 letech se zmenšil. Na 100 škol národních v Rakousku připadá 39.6% na školy německé, 53.6% na slovanské 4% na italské a 2.8% na školy jazykově smí šené.

Körber Čecho Čechy Rakousko Tyroly

7 article

Jazyk německý jest vyučovacím ve všech veřejných školách Horních Rakous, Solnohrad Předarulanie (Vorarlbergu). V Dolních Rakou- sích má 99.7%. V Korutanech napočítáno 77.5 škol německých, ve Štyrsku 69.3%, v Tyrolsku 55.7%, v Terstu 10.8%, v Krajině 7.5 v Istrii 0.59. Čechy mají 57.49% škol českých a 42.6 německých. Není tedy českých škol ještě an z daleka tolik, kolik by mělo býti podle počtu českého obyvatelstva. Morava mě 70.1% škol českých a 29.72 německých. Ve Slezsku 43.1% škol německých. 21.1% českých a 26.9% polských. V Haliči 51.1% polských, 42.4% ruských a 5.9%% smí šených. V Bukovině 6.6% německých, 39.49 ruských, 33.1% rumunských, 0.91 maďar- ských a 19.72% smíšených. Počet škol německých a italských neustál se zmenšuje. Německých bylo r. 1880 42.59 r. 1900 39.6. Přece však tolo upadání nen takové, aby neněmečtí národové mohli doufati že mezi jejich a německým školstvím brzy na stoupí pomér spravedlivý, počtu jejich odpoví dající. Školy italské sklesly s 5.7% na 49. Počet škol slovanských vzrosti od r. 1880 z 43.6% pouze na 539%. Učitelů bylo r. 1900 53.070, učitelek 22.466, dohromady sil učitelských 75.506. Víe učitelek než učitelů je pouze v Terstu. V Haliči a Tyrolích počet učitelů a učitelek rovnají se. Roční plat menší 600 K zjištěn u 496 uči- telův a 1566 učítelek; od 600—1200 K u 12.624 učitelův a 6989 učitelek. Více než 2000 K bralo 11.768 učitelů a 1926 učitelek. Počet učitelek vzrostl v posledních 20 le- tech z 189% na 277. Největší počet nejnižších učitelských plato je v Haliči.

Horní Rakousy Dolní Raka Korutany Štyrsko Tyrolsko Terst Istria Čechy Morava Slezsko Halič Tyroly Solnohrad Předarulanie Vorarlberg

8 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. července. Příští židovský stát. Tyto dni přijel do Petrohradu mr. White jenž byl pravou rukou barona Hirsehe při ne- zdařeném stěhování židů do Argentiny. White praví o tomto podniku, že byl se židovského stanoviska výborně a vlastenecky pojat a že baron Hirsch nelitoval žádných obětí, aby jej uskutečnil; avšak vkradla se v něj jakási zá- sadná chyba, která toto dílo prozatím zmařila. Prozatím, neboť Židé již neustoupí od svého poznání, že musejí míti na zeměkouli svou vlasť jako jiní národové, že teprve potom budou národem celým a teprve potom rozvinou všecky své talenty a energii. Projekt Hirschův neza- hynul, ale poučil Židy, že musejí židovskou otázku důkladněji studovati. Protižidovské bouře mr. White považuje za vzpružiny velké myšlenky Hirschovy. Ony právě Židy nejeitelněji poučují, že v každém jinorodém státě jsou cizinci a že si musejí poříditi stát svůj vlastní. O antisemitismu ruském se vy- jádřil, že je překonán antisemitismem anglickým. Do nedávna Angličané neměli ničeho proti tomu, když se Židé s nimi ztotožňovali, ano i jim do hazovali, ze věichni Ansličané jeaui cemitskéh

White Hirsch Hirschův Žid Angličan Praha Petrohrad Argentina

9 article

původu. Chování Angličanů k Židům změnilo se teprve po válce burské, když dělali bilanci této války. Tu poznali, že tato válka byla záhubná Burům, osudná Angličanům a prospěšná pouze Židům. Když se anglické obecenstvo dovědělo, že v Johannesburgu pracují pouze židovské firmy, svrhlo všecku zodpovědnosť za nákladnou válku, za nezdary a hanebné porážky na Židy a židovské bursiány. Rozezlení proti Židům do- sáhlo v Anglii takových rozměrů, že v Rusku o tom ani poněti nemají. Antisemitism anglický mr. White pokládá za nejmocnější pobídku, aby se židé úsilovně chopili práce o zřízení svého státu. Židě museji si vymoci od velmocí záruku, že země, kterou si za svou vlasť oberou, bude svobodna, a te- prve potom začnou se tam stěhovati hromady židovského národa. Každý chudý Žid dostal by tam část půdy a kapitál, jenž by obnášel asi tisíc liber (12.000 zl.) na duši. O peníze je postaráno. Nastala by potom olázka, kterou zemi by si Židé za vlasť vyvolili. Pan White by byl pro Kavkaz. Myslí, že by Rusko nebylo proti tomu a ochotně jej Židům prodalo. Mělo by dvojí výhodu: dostalo by za něj peněžitou náhradu, zajisté nemalou a zbylo by se Židů v jižních, jihozápadních a povislanských guber- nilch.

Angličan Žid White Johannesburg Anglie Rusko Kavkaz

10 article

Kritické položení v Bulharsku. (Dopis »Nár. Listů «.) Z Bělehradu, 23. července. Ten, kdo zná balkánské věci vůbec a bulharské zvlášt. není v pochybnostech, že makedonské povstání je dílem knížete Ferdinanda Koburského. Ma- kedonské komitéty nikdy by nebyly rozvinuly takovou činnost, jako rozvinuly, kdyby si ne- byly jisty, že za nimi stojí kníže Ferdin anda chrání je svou autoritou. Kdo zase stojí za knižetem Ferdinandem, není těžká hádanka. Rusko to není. Ferdinand obelhal Rusko, obe- lhal Rakousko. Aby získal Rusko, pokřtil svého syna dle pravoslavného obřadu a řekl: Er oriente lux. Za 25lelého jubileje plevenské bitvy telegrafoval německému cisaři: Jsem brd na to, že jsem německým princem. Tak se vrti s jedné strany na druhou a vrtí se tak dlouho, až se pod ním rozviklal trůn, jenž bez toho nikdy nebyl dost pevný. Propustil nezdvo- řile rusofilskou vládu Daneva a povolal k správě země lidi, jejichž ideály nejsou v národě, nýbrž na západě. Ministerstvo nynější má pro sebe v národním sobrání jen několik lidí. Ostatní všichni jsou v opposici jak proti této vládě, tak proti Koburgovi. Milan a Alexandr v Srbsku nevládlí jinak, než Koburg v Bulharsku. Kdykoli Koburg měnil ministerstvo, vždy to bylo činem zoufalství. Chtěl se zachrániti nevěděl, koho se chopit. Naposled spoléhal, že vyvolá válku s Tureckem a že mu aspoň Ra- kousko pomůže, když ne Rusko. Turecko vě- dělo o jeho zoufalém položení. Proto ukázalo Bulharsku všecku svou moe, ale války nevypo- vědělo. Koburg je poražen bez války, a to je porážka nejstrašnější a nejhanebnější.

Ferdinand Koburg Milan Alexandr Bulharsko Bělehrad Ma Rusko Rakousko Srbsko Turecko

11 article

Doufal, že v nejhorším případě vymůže pomocí Evropy nějakou opravu hranie a tímsi dobude v očích bulharského národa aspoň ta- kové zástuhy, jako měl o Srbsko Milan, jenž na vrub Niše a Pirotu celý svůj další život páchal na účet srbského národa smrtelné hřichy a myslil, že má na to právo, poněvadž za jeho panování běh dějin rozšířil poněkud území srb- ského státu. Kombinoval, že tak zle makedonské po- vstání dopadnouti nemůže, aby dalekosáhlými reformami nepřineslo makedonským Bulharům značný zisk a nepošinulo bulharskou věcv Turecku o velký hon ku předu. I v tom se úplně přepočítal. Dejme tomu, že Turecko má upřímnou vůli i sílu reformy provésti; pak ale prospěch z reforem budou míti všechny národ- nosti evropského Turecka, a nikoli pouze ma- kedonští Bulhaři. Bulharské hnutí v Makedonii mělo povahu národního sobeetví. Již tím, že bulharští organisátoři v Makedonii budou nyní museti zúžiti meze svého pole a zkrotiti svůj egoism, jest jasně dokázána porážka politiky prince Koburského v Makedonii. Všechno mu sklaplo. Ještě paprsek naděje mu svitl po dni 11. června, po zavraždění krále Alexandra. Honem kázal svým listům rozvinouti prapor unie se Srbskem. Ale sen o dědietvi cara Dušana netrval mu déle dvou dní a nocí. Tak hluboko Srbsko přece ještě nekleslo, aby nabídlo svůj trůn německému princi, byť se tím sebe více pyšnil. Lidé, přicházející sem ze Sofle, vypravují že tam vypukla ostrá dynastická krise. Ferdi- nandovi jde již jen o to, aby trůn zabezpečil svému synu Borisovi. Vidno, že potentátská marnivost převyšuje v jeho srdci lásku oteov- skou. Osud krále srbského Alexandra budiž mu výstrahou. Srb Slovan

Milan Bulhar Alexandr Dušan Boris Srb Slovan Evropa Niš Pirot Turecko Makedonie Srbsko

13 article

Záhada náhlého odstoupení ministerského předsedy Silvely s celým kabinetem vysvětluje se nyní v parlamentních kruzích madridských pověstí o velkém finančním skandálu, jehož oběti se Silvela stal. Vypravuje se, že při vyjednávání s francouzským syndikátem, který měl Španělsku poskytnouti peníze na stavbu válečných lodí zakoupiti za to některé doly a vojenské arsenály, vymínili si dva členové vlády příliš veliké pro- vise. Obtížemi, které vyskytly se při uzavírání smlouvy se syndikátem, zaviněno, že zprávyo provisi těchto dvou členů vlády dostaly se na veřejnost, načež Silvela, by zabránil dalším skan- dálům, s celým kabinetem odstoupil. Proto také potvrzují se zprávy, jež kabinetu Villaverdovu hned při jeho vzniku véštily krátký život. Z Madridu se sděluje, že nynější vláda jest jen přechodní a že Villaverde má jenom za úkol, aby uchoval místo Silvelovi, který, až zahladi se příčiny demisse jeho vlády, sestaví nový ka- binet, což státi se má již na podzim.

Silvel Španělsko Madrid

14 article

Chamberlainova celní politika. V londýnském telegramu praví „Berl. Tage- blati“, že na základě officiálního sdělení nemá anglická vláda v úmyslu ani tehdy sněmovnu rozpustiti, kdyby v kabinetu dostavila se hrozící secesse a že Balfour ještě na jaře bude v čele vlády. Zajímavý odpůrce Chamberlainovy celní po- litiky vyvstal v osobě jeho bratra, tajemníka témže ministerstvu, jehož je Arthur Chamberlain chefem. Bratr jeho Joe jest rozhodným stoupen- cem svobodného obehodu a prohlásil v těchto dnech v obchodní komoře v Birminghamu, že jeho bratrem ministrem navrhovaná anketa ku prozkoumání a uvážení otázky ochranného ela jest holým švindlem a že jejím úkolem pouz jest, aby se o této otázce tak dlouho na veřej- nosti nemluvilo, dokud vůdci nového, min. osad zahájeného hnutí nejsou připraveni, aby rozjeli se po zemi s propagandou, vše ssebou strhujíeía uchvacující. Jistým lidem jedná se c anketu, by mohli lid ošálit, abý pro ně hlasoval. — Bir- minghamská obchodní komora vyslovila se pak pro svobodný obchod.

Chamberlainův Berl Balfour Chamberlain Joe Birmingham Bira Tage

15 article

Francouzská parlamentní delegace v Londýně Za nynějších přátelských styků francouz sko-anglických vznikl plán, utvořiti zvláštní smírčí výbor pro vyřizování sporných záležitosti obou zemí. Zmínili jsme se před nedávnemo tomto zajímavém projektu, za jehož uskuteč- něním odebrala se do Londýna 22. t. m. parla- mentní delegace francouzská. Byla přijata velmi srdečně a jejímu příchodu dává se velká důle- žitost. Hlavním účelem této návštěvy je asi dosažení obchodní smlouvy nebo spíše návrat k bývalé smlouvě anglo-francouzské, uzavřené r. 1862. Jedná se hlavně o zájmy obchodní a praktičtí členové obchodního výboru parla- mentu anglického pozvali si do Londýna fran- couzské osobnosti parlamentní, které mohou prosaditi provedení télo myšlenky. Ovšem my- šlenka »smírčího soudu« je jaksi ideálním po- zadím vyjednávání. Socialističtí poslanci fran- eouzšlí, jak ujišťuje »Liberté«, šli do Londýna s úmyslem pracovati proti allianci francouzsko- ruské. Doufají, že vláda ruská bude podrá- žděna roztomilostmi vyměňovanými mezi Francií a Anglií. V popředí delegace franeouzské jsou bývalí členové kabinelu Waldecka-Rousseaua, Cailloux a Lanessan, jimž Angličané věnují nej- větší pozornost, jsou však nemile překvapeni že v delegaci jsou vesměs poslanci » blocu«a skoro žádný poslanec, znající důkladně otázky zahraniční a obchodní. Průběh vyjednávání členů parlamentu londýnského a pařížského sleduje se s napjetím, ale bez velkého opti- mismu, neboť není jisto, zdali francouzská sně- movna dá se snadno získat pro věc zájmů ob- chodních, jichž zisk politický a hospodářský není pro Francii ještě náležitě zřejmý.

Waldeck Rousseau Cailloux Lanessan Angličan Londýn Francie Anglie parlamento

16 article

Členové francouzské delegace byli poho- stěni u jednotlivých členů parlamentu angli- ckého. Ve sněmovně byl uspořádán banketo 200 příborech. Byly pronešeny pouze dva to- asty: na zdar krále a presidenta republiky, jež pronesli sir William Houldsworth a ministr- president Balfour. Tento státník projevil potě- šení nad sympatiemi proudíeími mezi Francil Anglií a nad přítomností francouzských poslanců Doufá, že společnou prací dojde se k výsled- kům praktickým, že tu nejde jen o sny a uto pie. Potom sir Campbell-Bannermann ve fran- couzské řeči vyslovil vřelý souhlas s myšlen- kami, projevenými premier-ministrem. Lord Cham- berlain měl zajímavou řeč. Věří v »P'entente cordiale« a doufá, že se bude opírati nejen o úmluvy, ale i o vzájemnou sympatii obou zemí. »V budoucnosti nevidím nijaký vážný důvod pro vážnější rozpor mezi oběma zeměmi« skonči za hlučného souhlasu.

Houldsworth Balfour Campbell Anglie Cham

17 article Výstavy.

Výstavy. Slavnostní otevření pardubické výstavy. V Pardubicích, 25. červenee (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Tedy šťastně zahájena! Není tím arci ře čeno, že by byla úplně hotova, ale která pak z výstav, co jich pamatujeme, byla při svém za- hájení hotova? A přece ji to, ku podivu, ni- kterak neškodí! Naopak! Tento zajímavý sta nehotovosti při oslňujícím již vzezření celku, tato, abychom tak řekli, koketně nedbalková toilefta při dokonale již vyvinutých tvarech dodává mla- distvé výstavě zvláštní pikantnosti. Navštěvovatel vidí lepou krasavici, kterak si opatrně a se vší raffinavostí ještě úbor upravuje, doplňuje, vyzdobuje a v řasy skládá — a má zajislé po- žitek dvojí. Uvidí aspoň nejenom, jak výstava vypadá, nýbrž i jak se dělá. A v tom ohledu jest vzhled její neobyčejně jímavý. Je velká, bohatá a velmi ladná. Obezření její vyžaduje mnoho návštěv, ale opětované tyto visity ne- oslabí interes diváků, neboť při každé uzří host něco nového, další pokrok prací, nové zdokona- lení, nové zjevy. A když bude výstava zúplna hotova ve všech svých částech, nastane nový interes, jak vypadá všechno teď, v kompletním stavu, v celém dovršení. Pak přijdou vlastní ná- rodní festivity, slavnosti nejrůznějšího druhu. velkolepé manifestační sjezdy, závody, odborn výstavy — slovem, stále nové a nové podněty interessu. Že nebude dosti těch slavnosti na vy stavě pardubické? Špatně by nás znal, kdo by tak soudil u nás slavnosti rostou samy, ze sebe a máme-l očividnou příčinu ke slavení, jsme v pořádání festivit — jak se výstavně říká — „hors con- cours“, bez konkurenta. Tentokráte není opravdu pochyby, že ze všech krajů zanášen bude do Pardubic slavnostní kvas, že stane se významné toto město českého výehodu ohniskem všeho slavnostního, manifestačního a zábavního ruchu.

Pardubice

18 article

První polovici zdaru výstavy pro- vedli naši průmyslnici, umělci, obchodníci, inže- nýři, hospodáři a řemeslníci, česká věda, české umění, český průmysl a česká orba skvěle; druhou polovici zdaru výstavy: ve- likou návštěvu a čestný výsledek má v rukou národ! Mají snad býti Pardubičtí starostliví o tuto čásť výsledku? Níkoliv. Jest v dobrých rukou národ, který dovedl již takové divy, učiní i tento- kráte zadost své povinnosti, svému prospěchu, jménu a chloubě. Slavnostní zahájení stalo se o 10. hodině dopolední za účastenství, jaké možno nazvati ohromným. Předehrou k němu bylo uvítání hosto před radnicí pardubickou, kde na schodišti pro- mluvil starosta města dr. Formánek asi takto: Vzácní hosté a přátelé! K naší nesmírné radosti sešel se počet hostí tak četný, že, ač pů- vodně bylo zamýšleno uvitati přítomné v zase- dací síní městské radnice, musilo se tak státi zde. protože několik zasedacích síní by nestačilo ku pojetí všech. Jsem hrdým, že mohu uvitati sbo tolika mužů a dam a k této hrdosti pojí se poci radosti, že sešli se v den tak významný a pa- mátný pro celý český východ e pro komorní mě- sto Pardubice zvlášť. Po formálním uvilání pří- tomných žádal, aby nastoupili cestu na výsta- viště.

doktor Formánek Pardubice český věda

19 article

Stalo se tak, v malebném, dlouhém prů- vedu. Při objevení prvních řad u brány zahrála sokolská hudba „Kde domov můj“. Přítomní shromáždili se u representačního pavillonu, kde za všeobecného ticha ujal se slova předseda vý- konného výboru dr. Štolba. V pěkné, jímavé řeči své pravil: »Významný, ano veliký nadešel nám den: Český východ skládá celé české veřejnosti účiy ze své čin- nosti ve všech odborech lidské práce, český východ klade výsledky práce své na pilevní stůl veřejnosti té, český východ prokazuje, jakým způsobem hospo- dařil s hřivnou, kterou Prozřetelnost mu byla svěřila, prokazuje, zda a jak usiloval držeti stejný krol v práci jiných národě, zda a jak dovedl práci té hledali a nalézati cest samostatných, a zda a jak docílil toho, aby dodal ne-li celé práci své, tedy ale- spoň některým odvělvím práce své oné zvláštní rázo- vitosti, oné zvláštní osobitosti, která odpovídá ná- rodní jeho povaze.

doktor Štolba

20 article

Malí národové mají za nynějších světových po- měrů velice obtižně poslavení, neboť jsou v koncertě národů z pravidla odsouzeni k mlčení. Vělicí náro- dové, třebas i krve přibazně, hledí na menší druhy své ne li s tajeným či netajeným hněvem, tož zajisté s velkopanskou nedbalostí, umlčujíce je při každé příležitosti, ano, těšíce se zcela nepokrytě na jejich dědictví. A vůči umlčování takovému malí národové jsou téměř bezbranni. Proti násilí, proti brutálni moci stejuých zbraní použiti nemohou. Ale na jed- nom poli, na jednom bojišti mohou i nejmenší ná- rodové směle mětiti se i s národy největšími, totiž na poli práce, na poli kulturním. Zde kynou i ma- lým národům vavříny, o něž žádné násilí oloupitije nemůže, zde mohou domoci se takových úspěchů, že přese vše umlčování, přese vše ignorování musí jednou přece přijíti den, kdy hlas jejich bude nejen slyšán, ale také uznán.

21 article

Ale nestačí jen pracovati, nestačí jen v práci docilovati úspěchů. Musí se také hledati příležitost. práci svou uplatniti, s výsledky práce té se pochlu- biti a zdatnost svou ve všech oborech jejích veřejně prokázati. Tvrdí se často, že výstavy se přežily. Snad pře žily se jan pro národy veliké, ale národové malí umičovaní, mají příznivou příležitost, kde promluvit mohou slovo závažné, slovo, jež nijak umlčelí nelze a to jsou veřejné výstavy. Výstavy takové jsou jása vými výkřiky, jež blasem hromovým volají: my jsm zde, my žijeme, my pracujeme a proto s námi účto- váno býti musí. Český národ ohlásil světu již několikerým způ- sobem, že ani stoletý útisk nedovedl ho zničili, že veškeré bědy stoleli sedmnáctého, osmnáctého a de- vatenáctého nestačily, aby podťaly národní jeho pod- statu, aby vyrvaly mu jeho jazyk, aby ho vymazaly z řady národů živoucích. Jazyk Komenského, jazyi Veleslavínův zablaholil znovu a v novém rozmachu v krajích, v nichž před dávnými věky národ nás první v Evropě vztýčil korouhev svobody myšlene a povolal ducha národa, zázračně vzkříšeného k nové činnosti. A s jakým úspěchem! Genius českého ná- roda pokynul a celý svět s obdivem naslouchati se jal úchvatným zpěvům, jež naší Smelanové, Dvořá- kové, Kovařovicové, Nedbalové a jiní a jiní z bohaté duše svého národa byli vykouzlili a jež naši Ondří- čkové, Kubellkové, Kociánové a jiní a jiní tak ča- rovně dovedli tlumočiti; genius českého národa po- kynul a calý svět s úžasem hleděl na práce našieh výtvarníků, jež ve vzácné originalitě myšlenek v dokonalosti provedení kypěly osobivostí národní genius českého národa pokynul a povstali nám bá- sníci a vědátoři, které závidí nám svět.

Komenský Veleslavínův Kovařovic Nedbal Kubellková Kocián Evropa

22 article

V ideální práci prokázali jsme tedy, že máme právo žíti a že ač malým jsme národem, nedáme v práci kulturní zastímiti žádným národem jiným. nechť sebe větším. Ale i v práci ostatní nezůstali jsme za jinými. Národ, jenž proslavil se vynálezy. které způsobily netušené obraty v poměrech světo- vých, národ, jehož pracovní síla vílána a hledána jest na celé zeměkouli, má zajisté právo, aby i na poli práce pochlubil se svými výsledky. Nuže, zde je naleznete, zde naleznete vše, co do- vede dokázati český duch a co spatříte tu z práce cizí, bylo zařaděno jen z oněch odborů, které u nás a zejmena na českém východě dosud zastoupeny nejsou. Neboť výcho dočeská výstava naše má býti nejen věrným obrazem naší práce, ale zároveň také školou pro náš lid. Výslava naše není jen chlubným vyložením předmětů zvláštních, jen za účelem tím vyrobených, výstava naše má za účel, aby nám ukázala nejen co jsme, ale také to, co nám ještě schází. A proto doufáme, že lid náš, v každém ohledu tak vnímavý, přijde a vezme si poučení ze všeho, co uvidí, pro sebe, pro své dobro, pro svou budoucnost, a že s novými silami přičiňovati se bude, aby vynikl také tam, kde dosud činným nebyl.

23 article

Výstava naše jest tedy podnikem, jenž povzbuditi musí lid náš k nové úsilovně činnosti, a to-li vý- stava naše dokáže, pak výkonný výbor spokojené pohlížeti bude na to, co byl vykonal, neboť vše, co podnikl, podnikl jen pro dobro našeho lidu s nej upřímnějším přáním, aby ovece činnosti té sloužilo jen ku povznesení kulturní a národohospodářské úrovně celého národa. A protož: vítáni buďtežl Řečník vítá zástupce vtády, dv. radu Jindřicha Vojáčka, zástupce literární obce Jaroslava Vrchl ckého, zástupce naší žurnalistiky, poslance, zástupce královské Prahy a ostatních měst a okresů, zejmena východočeských, šlechty, vojenské posádky, vysta vovatele, zástupce korporaci, jednot a spolků, děl- ného lidu a všechny, kteří přišli, aby soudným okem prohlédli vše, co tu připraveno. Východočeská výstava, končil řečník, očekává radostí vašeho příchodu, a mně, jako předsedovi vý- konného výboru nezbývá, nežli vysloviti vroucí přání, aby zástupce vládní pan dr. rada Jindřich Vojáček podati mohl na příslušných místech zprávu, a vy všichni naši vzácní hosté abyste mohli sděliti tém, kteří vás vyslali, že český východ vykonal svou povinnost a že uspořádal národu našemu výstavu, které co do rozsáhlosti, které co do ladného uspo- řádání a které — a to jest to nejhlavnější — co do obsahu a vnitřní ceny, na českém venkové dosud rovno nebylo.« (Výborně, dlouho trvající potlesk.)

Vojáček Vrchl doktor rada Praha český východ

24 article

Dvorní rada Jindřich Vojáček v zastoupen místodržitele pravil: Pan místodržitel, nemohl, jak si přál, zúčastnit se dnešní slavnosti, poněvadž péče o naléhavé ho- spodářské potřeby obyvatelstvu lentokráte ho vedla jinými kraji tohoto království živelní pohromou těžc postiženými, i pověřil mne čestným úkolem, abyc ho zde zastupoval. Po více než 5 let bylo mi dopřáno. bezprostředně sledovati jak mohutně vzrůstá a vzkvétá král. komorní město Pardubice a jak utěšeně se osvě tově i hospodářsky rozvíjí celý kraj. A tento vývoj přirozenou silou svojí dal vznik podniku, jehož brány se nám právě mnohoslibně ole vřely. Našly se osobnosti, které nedbajíce práce, obtíži a obětí, podjaly se těžké úlohy a v době poměrně nedlouhé nám vykouzlily celé město, v němž oby- vatelstvo širokých oblastí tohoto království nás se- známí s výsledky své práce, píle a dovednostia s pokroky, jež do dnes učinilo na poli umění, země- dělství, průmyslu, živností a čelných jiných oborů. Zajisté výstava tato bude podnětem, aby ve všech těchto obprech zavládl čilejší ruch a oběh, a celý ho- spodářský život se oživil a osvěžil. Kéž pak podnik terto přispěje k tomu, aby pro zemědělský průmyel a živnosti nadešla doba požehnaná a abychom tím také dospěli ke zvelebení blahobytu všeobecného. S tím přáním, prosím vás, pane starosto, abyste zaháji výstavu. (Výborně!) Starosta města Pardubic dr. Formánek pro- mluvil následovně: „Vyzván slovutným panem předsedou výkon- ného výboru, abych východočeskou naši výstavu za

Vojáček doktor Formánek Pardubice

25 article

hájil, chci k jeho proslovení, v němž důležitost výstavy vůbec a význam naší výstavy trelným způsobem vy- líčil, přičiniti jen několik slov. Především pokládám ale za přemilou svou povinnost, abych ještě jednou z tohoto místa připojil se k srdečnému uvítání všech přítomných. Při pohledu na mohutnou budovu průmy- slového paláce a ostatních přečetných budov výslav- ních a na valný zástup rozradostněných přátel, jeis kelem sebe vidím — noří se mysl má v krásné nezapomenutelné okamžiky památných našich výstav, jubilejní a národopisné. V jubilejní výstavě doká zali jsme světu na podiv, že stačilo několik jen deselilei od našeho probuzení, abychom se ctí stanuli v řadě osvícených národů — na výstavě národopisně ukázali jsme, jak žijeme, jaké jsou naše zvyky a zvláštnosti, a jak dovedli jsme i přes staletou svou porobu za- chovati a obhájiti si svou samobytnost. Ale obě tyle naše velkolepé výslavy měly ještě jiný vážný a po- vzbuzující výsledek. Lichotivé uznání, jakého doslalo se v jubilejní výstavě české dovednosti a české práci

26 article

— ve výstavě národopisné pak českému duchu a če- skému cítění, vzbudilo po jednotlivých českých kra- jich šlechelnou touhu, aby prokázaly, že berou čin- ného a úspěšného podílu na snahách a práci celěho národa, a že uznání, jakého se doslalo národu, patří také jim! — Proto neuplynulo téměř ani roku, aby nebylo některé město pořádáním výstavy pokusilo s o důkaz, že se svým vůkolím jest platným činitelem na poli českého vědění a české práce. Nikdo neupie, že čím úplněji podaří se národu, aby veškeré svoje potřeby doma kryl, aby, možno-li, vedle toho i z ci- zích národů odběratele svých výrobků učinil — lir více vzrůstá jeho blahobyt, tím stává se samostat- nějším a nezávislejším na cizině. Nová doba vzbu- dila mezi národy nový způsob bojů, boje důmyslu vynalezavosti a práce, boje na poli průmyslového tvoření. Skutečný pokrok na poli vědění, umění a prá- ce předpokládá ale v prvé řadě, aby národ každý svoje síly sorávně poznal a ocenil, aby věděl, co do- vede a čeho se mu k jeho samobytnosti ještě nedo- stává, a aby pak dle toho seznání dále s úspěchem

27 article

pokračoval. A poněvadž výstavy jednotlivých krajů českých právě k tomu sloužiti mají, aby podávaly jasného a pravdivého obrazu o veškerém tvoření lidu v kraji tom usedlého a poněvadž dále na nich nejlépe se poznává, čeho ta neb ona krajina postrádů, a čím by je snad jiný kraj společného domova opatřovati mohl — jsou krajinské výstavy bez odporu důležitou pomůckou a zbraní národa v kulturním a národo- hospodářském jeho zápase. Jakmile proto mezi růz- nými českými kraji nastala uznání hodná soutěžv podávání veřejných důkazů o jejich duševní vyspě- losti, pak hospodářské a průmyslové pokročilosti, ne- směl v řadě jejich chyběti český východ. K městům českého východu, kteráž se již dříve odvážila výsledky své vynalézavosti a práce předložiti svým sourodákům i cizině k posouzení, druží se dnes naše milé Pardu- bice, město, kteréž u veliké míře rozvoji průmyslua vedle toho železným drahám má co děkovati, že jsoue do nedávna jedním z menších měst českých, dodě- lalo se v poměrně krátké době tak netušeného roz- květu. Dnes pednik náš, dítko poctivé snahy a lopolně práce, rozkládá se před vámi a jest na vás, kteří jsle

český východ

28 article

vyhověli přátelskému našemu pozvání, abyste po- soudili, pokud podnik ten vyhovuje vysokému cíli kra- jinských výstav, o němž jsem se zmínil. Touha na- šeho živnostnictva, žádost našich průmyslníků a ob- choaníků, přání četných krubů naší intelligence do- chází dnes svého uskutečnění. Nenaleznete zde snad vše, čeho hledáte, a co pro celkový obraz tvorby českého východu bylo by snad význačným, ale t co naleznete, podává vám ryzá snaha prospěti ná- Nuž vstupte, a shlédněte, co vykonati dovedeme, v čem jsme slabí, a čeho ještě se nám nedostává — poučujme jeden druhého, poznávejme přednosti i vady vystavené výroby — uznávejme skutečný pokrok a vy- týkejme nalezené vady — a pak, bohdá, dodělá se vý- stava naše velikého účele, k němuž byla pořádána, toliž, že výdatně přispěje k tomu, abychom poznali a spočetli vlastní svoje síly a povzbudili se k další společné, horlivé činnosti pro milovaný národ svůj. Výsledek ten bude pak všem, kdož k uskutečnění vý- stavy se přičinili, nejcennější odměnou, výstava naše bude ke cti a prospěchu našeho města, celého českého východu, ano celého českého národa. A s vroucím přáním, aby se tak stalo, prohlašuji Východo- českou výstavu v komorním městě Par redu.

29 article

dubicích za zahájenu! (Výborně! Potlesk.) Zpěvácký spolek „Pernštýn“ zapěl na to ze řízení učitele p. Váňy „Chorál Čechů“, na- čež odebrali se hosté ku prohlídce průmyslového paláce a dále celé výstavy. Ve velikém počtu přítomných, vedle městské rady pardubické, re- presentantů samosprávy, professorů, úřadnictva, veřejného a soukromého, průmyslníků, místních a okolních, štábního sboru místní posádky, úřad- nictva poštovního, železničního a berního, byli mezi vzáenými hosty zejmena: representační šestičlenná deputace král. města Prahy, za radu městskou a sbor obecních starších a to pp.: posl. Jirousek, Hudl, Vaníček, Rašín, Soiferta dr. Baštýř; za zemský výbor posl. K. Adámek; dále Jaroslav Vrehlický, v zastoupení místodržitele dvorní rada Jindřich Vojáček, deputace města Nuslí: Ant. Je- linek, starosta, Fric Ant., náměstek a JUC. Fr. Kurka, ředitel městských úřadů, posl. dr. Mettal, Jaroslav Kocián, prof. König z Londýna, cís. r. Křižik, správce okresního hejtmanství Novák, velitel brigády pardu- bické generálmajor Vladyka de Balta- zar, děkan P. Ulrich, ředitel reálky pardu- bické Štorch, vrchní správce pošty Lorene, za pražskou obchodní komoru a technol. museum dr. V. Schuster, za výkonný výbor národni strany svobodomyslné tajemník Gabr. Moudrý, dále posl. dr. Pippich, Udržal, Ulrich, Kudrnka, Hovorka, Papoušek, Ko- márek, Srdinko, okresní starosta Marka- lous, hr. Rudolí Kinský, rada zem. soudu Wagner, řed. donucovací pracovny Jansa, ředitel Národního divadla Sehmoranz, inž.

Čecho Jirousek Vaníček Rašín Soifert doktor Baštýř K Adámek Vrehlický Vojáček Fric Antonín František Kurek Mettal Kocián profesor König Křižik Novák P Ulrich Štorch Loren V Schuster Moudrá Pippich Udržal Ulrich Kudrnka Hovorka Papoušek ko Marek Kinská Wagner Jansa Ing Pernštýn Praha Nusle Londýn Vladyka jít Balta městský úřad Gabr národní divadlo Sehmoranz průmyslový palác

30 article

Šedivý, starostové měst východočeských, stav. rada Fialka atd. atd. Telegramy omluvné zaslali: místo- držitelský rada Steinfeld z Hradce Králové, Umě- lecko-průmyslové museum v Praze. Tusar, živno- stenský inspektor z Václavic. Měsíská rada ve Velkém Meziříčí. Lošťák, ředitel Zemské banky v Praze. Dr. Karel Viškovský v Praze. Ruth, cís. rada, přednosta dopravy stát. dráhy. Scheller Praze. Neubert, inženýr, starostův náměstek v Praze. Prokůpek na Král. Vinohradech. Dr. Si- tenský, zemský inspektor na Král. Vinohradech. Dr. Tomsa jménem městské rady a obecního zastupitelstva. Okresní výbor vysokomýtský. Cejp, okresní starosta ve Vysokém Mýtě. Městská rada v Prostějově. Macháček, důvěrník v Pro- seči. Dr. Černohorský, starosta v Hor. Jelení. Ed. Šeplavý, předseda výboru strany národně- sociální ve Vršovicích. Pražská úvěrní banka. Městská rada v Táboře. Mazánek v Jičíně. Penk, starosta ve Voticích. Městská rada v Jaroměři. Chaloupka, poslanec. Josef Víšek, starosta na Král. Vinohradech. Wolf, starosta v Opočně. Mikuláš, důvěrník v Náchodě. Městská rada v Rychnově nad Kněžnou. Umělecká beseda v Praze. Kusý, doktor v Praze. Jaroš, poslanec- Mudra v Karlíně. Jos. Pultar ve Slaném. MUDr. Šamánek v Liberci. Naylo Fuchs, chefredaktor „Svět zvířat“. Alois Zlatník v Král. Dvoře. Dr. Pavlíček, starosta v Karlíně. Dr. Hendrychv Zamberku. Dörfl, místodržitelský vicepresident v Praze a j. v. Procházka výstavou. Rekli jsme, že výslavě pardubické sluší n některých místech její nehotovost. V definitiv-

Fialka Steinfeld Tusar Lošťák doktor Viškovský Ruth Neubert Prokůpek Král Tomsa Cejp Macháček Černohorský Chaloupek Víšek Wolf Kusá Jaroš Mudra Pultar Šamánek Fuchs Zlatník Pavlíček Hendrychv Dörfl Hradec Králové Uma Praha Václavice Velký Meziříčí Vysoký Mýto Prostějov Vršovice Tábor Jičín Votice Jaroměř Opočeň Mikuláš Náchod Rychnov nad Kněžná Karlín Liberec průmyslový muzeum zemský banka Scheller Praga výbor strana národněsociální úvěrní banka