3
masthead
26. července 1903.
5
article
195 německých hlasů! Ale Němci vymlouvali,
odkládali, měnili svá prohlášení, jak toho po-
třebovali. Klassické jest jednání vůdce jejich
Chlumeckého; Serenyův návrh na poměrné za-
stoupení ve velkostatku potiral tehdá naprosto,
a za několik let při pověstných smiřovačkách
r. 1899 přišel s ním sám; ovšem tentokrát
si koruna přála smíru a Chlumecký k vůli n
okázal se smířlivým, dobře věda, že z toho
Němcům nevyplyne žádná škoda, poněvadž
vlastní své návrhy smiřovací prostě nepřijmou.
Návrh posl. Slavíka na zavedení všeobec-
ného práva volebního nevzbudil na moravském
sněmě ohlasu; rovněž ne předloha hr. Taaffa,
kterou státník tento podal na rozšíření voleb-
ního práva do říšské rady a která byla hřebem
do rakve jeho; u nás nevybojováno dosud an
právo volební pro pětizlatové voliče ve městech
Připomenouti dlužno, že v Čechách za hrab.
Taaffa aspoň zjednána většína poslanců českých
a šlechty historické a změnou volebních řádů
do obchodních komor bar. Pina získána většina
v komoře pražské, budějovické a plzeňské. Ni
podobného nestalo se na Moravě, jež nesměla
býti poslovaněna!
Němec
Serenyův
Chlumecký
Slavík
Taaff
Čechy
Morava
6
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Attentát na samosprávu.
Pan Körber chce Čechy ztrestati za opposie
tím, že odkládá svolání českého sněmu na dalekou
dobu, na nejposlednější dni v roce, aby neměl
fysického času ku projednání nejpotřebnějších
záležitostí zemských. Myslí si: když Čechové
překážejí v práci ústřednímu parlamentu, budu
já překážeti jejich zemskému sněmu.
Krakovská „Nová Reforma“ právem nazývá
tuto politiku „attentátem na samosprávu“. Zem
ské sněmy za Körbra svolávány jsou již jer
úkradkem. Sněmy vlastně již přestávají působiti
Každá vláda, byť byla sebe horší, musí počítat
se zřízením, jaké jest dáno. V Rakousku jsou
sněmy zemské vedle říšské rady. Rakousko pra-
cuje dvěma stroji: jeden je vládní, druhý samo-
správný. Zastavuje-li se práce jednoho stroje a
funkce její se nepřenáší současně na stroj druhý,
musí nevyhnutelně nastati nepravidelnosť v celé
správě říše i zemí. Vznikají z toho ztráty nejen
pelitické, nýbrž i materialné, hospodářské.
Nyní na př., po strašných povodních, které
postihly mnohé země rakouské, je třeba, sněmy
těch zemí bez odkladu svolati, aby se pora-
dily, co učiniti ke zmírnění neštěstí. Není to do-
statečné ani správné opatření, jestliže vláda dává
živelné pohromy vyšetřovati pouze politiekými
orgány.
Národní školství v Rakousku.
Ústřední statistická komise uveřejňuje ve
2. seš. LXII. sv. „Rakouské statistiky“, jenž
tylo dni vyšel, výsledky popisu všech národních
škol v Rakousku ze dne 15. kv. 1900.
Dovídáme se, že počet národních škol v Ci
lajtanii vzrostl od r. 1850 do r. 1900 z 12.784
na 20.442. Všecky země vykazují značný pří
rostek kromě Tyrol, kde počet škol v posledních
50 letech se zmenšil.
Na 100 škol národních v Rakousku připadá
39.6% na školy německé, 53.6% na slovanské
4% na italské a 2.8% na školy jazykově smí
šené.
Körber
Čecho
Čechy
Rakousko
Tyroly
7
article
Jazyk německý jest vyučovacím ve všech
veřejných školách Horních Rakous, Solnohrad
Předarulanie (Vorarlbergu). V Dolních Rakou-
sích má 99.7%. V Korutanech napočítáno 77.5
škol německých, ve Štyrsku 69.3%, v Tyrolsku
55.7%, v Terstu 10.8%, v Krajině 7.5
v Istrii 0.59.
Čechy mají 57.49% škol českých a 42.6
německých. Není tedy českých škol ještě an
z daleka tolik, kolik by mělo býti podle počtu
českého obyvatelstva.
Morava mě 70.1% škol českých a 29.72
německých. Ve Slezsku 43.1% škol německých.
21.1% českých a 26.9% polských. V Haliči
51.1% polských, 42.4% ruských a 5.9%% smí
šených. V Bukovině 6.6% německých, 39.49
ruských, 33.1% rumunských, 0.91 maďar-
ských a 19.72% smíšených.
Počet škol německých a italských neustál
se zmenšuje. Německých bylo r. 1880 42.59
r. 1900 39.6. Přece však tolo upadání nen
takové, aby neněmečtí národové mohli doufati
že mezi jejich a německým školstvím brzy na
stoupí pomér spravedlivý, počtu jejich odpoví
dající. Školy italské sklesly s 5.7% na 49.
Počet škol slovanských vzrosti od r. 1880
z 43.6% pouze na 539%.
Učitelů bylo r. 1900 53.070, učitelek
22.466, dohromady sil učitelských 75.506. Víe
učitelek než učitelů je pouze v Terstu. V Haliči
a Tyrolích počet učitelů a učitelek rovnají se.
Roční plat menší 600 K zjištěn u 496 uči-
telův a 1566 učítelek; od 600—1200 K u
12.624 učitelův a 6989 učitelek. Více než 2000
K bralo 11.768 učitelů a 1926 učitelek.
Počet učitelek vzrostl v posledních 20 le-
tech z 189% na 277.
Největší počet nejnižších učitelských plato
je v Haliči.
Horní Rakousy
Dolní Raka
Korutany
Štyrsko
Tyrolsko
Terst
Istria
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Tyroly
Solnohrad Předarulanie
Vorarlberg
8
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. července.
Příští židovský stát.
Tyto dni přijel do Petrohradu mr. White
jenž byl pravou rukou barona Hirsehe při ne-
zdařeném stěhování židů do Argentiny. White
praví o tomto podniku, že byl se židovského
stanoviska výborně a vlastenecky pojat a že
baron Hirsch nelitoval žádných obětí, aby jej
uskutečnil; avšak vkradla se v něj jakási zá-
sadná chyba, která toto dílo prozatím zmařila.
Prozatím, neboť Židé již neustoupí od svého
poznání, že musejí míti na zeměkouli svou
vlasť jako jiní národové, že teprve potom budou
národem celým a teprve potom rozvinou všecky
své talenty a energii. Projekt Hirschův neza-
hynul, ale poučil Židy, že musejí židovskou
otázku důkladněji studovati.
Protižidovské bouře mr. White považuje za
vzpružiny velké myšlenky Hirschovy. Ony právě
Židy nejeitelněji poučují, že v každém jinorodém
státě jsou cizinci a že si musejí poříditi stát
svůj vlastní. O antisemitismu ruském se vy-
jádřil, že je překonán antisemitismem anglickým.
Do nedávna Angličané neměli ničeho proti tomu,
když se Židé s nimi ztotožňovali, ano i jim do
hazovali, ze věichni Ansličané jeaui cemitskéh
White
Hirsch
Hirschův
Žid
Angličan
Praha
Petrohrad
Argentina
9
article
původu. Chování Angličanů k Židům změnilo se
teprve po válce burské, když dělali bilanci této
války. Tu poznali, že tato válka byla záhubná
Burům, osudná Angličanům a prospěšná pouze
Židům. Když se anglické obecenstvo dovědělo,
že v Johannesburgu pracují pouze židovské
firmy, svrhlo všecku zodpovědnosť za nákladnou
válku, za nezdary a hanebné porážky na Židy
a židovské bursiány. Rozezlení proti Židům do-
sáhlo v Anglii takových rozměrů, že v Rusku
o tom ani poněti nemají.
Antisemitism anglický mr. White pokládá
za nejmocnější pobídku, aby se židé úsilovně
chopili práce o zřízení svého státu. Židě museji
si vymoci od velmocí záruku, že země, kterou
si za svou vlasť oberou, bude svobodna, a te-
prve potom začnou se tam stěhovati hromady
židovského národa. Každý chudý Žid dostal by
tam část půdy a kapitál, jenž by obnášel asi
tisíc liber (12.000 zl.) na duši. O peníze je
postaráno. Nastala by potom olázka, kterou
zemi by si Židé za vlasť vyvolili. Pan White
by byl pro Kavkaz. Myslí, že by Rusko nebylo
proti tomu a ochotně jej Židům prodalo. Mělo
by dvojí výhodu: dostalo by za něj peněžitou
náhradu, zajisté nemalou a zbylo by se Židů
v jižních, jihozápadních a povislanských guber-
nilch.
Angličan
Žid
White
Johannesburg
Anglie
Rusko
Kavkaz
10
article
Kritické položení v Bulharsku.
(Dopis »Nár. Listů «.)
Z Bělehradu, 23. července. Ten, kdo
zná balkánské věci vůbec a bulharské zvlášt.
není v pochybnostech, že makedonské povstání
je dílem knížete Ferdinanda Koburského. Ma-
kedonské komitéty nikdy by nebyly rozvinuly
takovou činnost, jako rozvinuly, kdyby si ne-
byly jisty, že za nimi stojí kníže Ferdin anda
chrání je svou autoritou. Kdo zase stojí za
knižetem Ferdinandem, není těžká hádanka.
Rusko to není. Ferdinand obelhal Rusko, obe-
lhal Rakousko. Aby získal Rusko, pokřtil svého
syna dle pravoslavného obřadu a řekl: Er
oriente lux. Za 25lelého jubileje plevenské
bitvy telegrafoval německému cisaři: Jsem brd
na to, že jsem německým princem. Tak se
vrti s jedné strany na druhou a vrtí se tak
dlouho, až se pod ním rozviklal trůn, jenž bez
toho nikdy nebyl dost pevný. Propustil nezdvo-
řile rusofilskou vládu Daneva a povolal k správě
země lidi, jejichž ideály nejsou v národě, nýbrž
na západě. Ministerstvo nynější má pro sebe
v národním sobrání jen několik lidí. Ostatní
všichni jsou v opposici jak proti této vládě, tak
proti Koburgovi. Milan a Alexandr v Srbsku
nevládlí jinak, než Koburg v Bulharsku.
Kdykoli Koburg měnil ministerstvo, vždy
to bylo činem zoufalství. Chtěl se zachrániti
nevěděl, koho se chopit. Naposled spoléhal, že
vyvolá válku s Tureckem a že mu aspoň Ra-
kousko pomůže, když ne Rusko. Turecko vě-
dělo o jeho zoufalém položení. Proto ukázalo
Bulharsku všecku svou moe, ale války nevypo-
vědělo. Koburg je poražen bez války, a to je
porážka nejstrašnější a nejhanebnější.
Ferdinand
Koburg
Milan
Alexandr
Bulharsko
Bělehrad
Ma
Rusko
Rakousko
Srbsko
Turecko
11
article
Doufal, že v nejhorším případě vymůže
pomocí Evropy nějakou opravu hranie a tímsi
dobude v očích bulharského národa aspoň ta-
kové zástuhy, jako měl o Srbsko Milan, jenž
na vrub Niše a Pirotu celý svůj další život
páchal na účet srbského národa smrtelné hřichy
a myslil, že má na to právo, poněvadž za jeho
panování běh dějin rozšířil poněkud území srb-
ského státu.
Kombinoval, že tak zle makedonské po-
vstání dopadnouti nemůže, aby dalekosáhlými
reformami nepřineslo makedonským Bulharům
značný zisk a nepošinulo bulharskou věcv
Turecku o velký hon ku předu. I v tom se
úplně přepočítal. Dejme tomu, že Turecko má
upřímnou vůli i sílu reformy provésti; pak ale
prospěch z reforem budou míti všechny národ-
nosti evropského Turecka, a nikoli pouze ma-
kedonští Bulhaři. Bulharské hnutí v Makedonii
mělo povahu národního sobeetví. Již tím, že
bulharští organisátoři v Makedonii budou nyní
museti zúžiti meze svého pole a zkrotiti svůj
egoism, jest jasně dokázána porážka politiky
prince Koburského v Makedonii.
Všechno mu sklaplo. Ještě paprsek naděje
mu svitl po dni 11. června, po zavraždění krále
Alexandra. Honem kázal svým listům rozvinouti
prapor unie se Srbskem. Ale sen o dědietvi
cara Dušana netrval mu déle dvou dní a nocí.
Tak hluboko Srbsko přece ještě nekleslo, aby
nabídlo svůj trůn německému princi, byť se tím
sebe více pyšnil.
Lidé, přicházející sem ze Sofle, vypravují
že tam vypukla ostrá dynastická krise. Ferdi-
nandovi jde již jen o to, aby trůn zabezpečil
svému synu Borisovi. Vidno, že potentátská
marnivost převyšuje v jeho srdci lásku oteov-
skou. Osud krále srbského Alexandra budiž mu
výstrahou.
Srb Slovan
Milan
Bulhar
Alexandr
Dušan
Boris
Srb
Slovan
Evropa
Niš
Pirot
Turecko
Makedonie
Srbsko
13
article
Záhada náhlého odstoupení ministerského
předsedy Silvely s celým kabinetem vysvětluje
se nyní v parlamentních kruzích madridských
pověstí o velkém finančním skandálu, jehož oběti
se Silvela stal. Vypravuje se, že při vyjednávání
s francouzským syndikátem, který měl Španělsku
poskytnouti peníze na stavbu válečných lodí
zakoupiti za to některé doly a vojenské arsenály,
vymínili si dva členové vlády příliš veliké pro-
vise. Obtížemi, které vyskytly se při uzavírání
smlouvy se syndikátem, zaviněno, že zprávyo
provisi těchto dvou členů vlády dostaly se na
veřejnost, načež Silvela, by zabránil dalším skan-
dálům, s celým kabinetem odstoupil. Proto také
potvrzují se zprávy, jež kabinetu Villaverdovu
hned při jeho vzniku véštily krátký život.
Z Madridu se sděluje, že nynější vláda jest jen
přechodní a že Villaverde má jenom za úkol,
aby uchoval místo Silvelovi, který, až zahladi
se příčiny demisse jeho vlády, sestaví nový ka-
binet, což státi se má již na podzim.
Silvel
Španělsko
Madrid
14
article
Chamberlainova celní politika.
V londýnském telegramu praví „Berl. Tage-
blati“, že na základě officiálního sdělení nemá
anglická vláda v úmyslu ani tehdy sněmovnu
rozpustiti, kdyby v kabinetu dostavila se hrozící
secesse a že Balfour ještě na jaře bude v čele
vlády.
Zajímavý odpůrce Chamberlainovy celní po-
litiky vyvstal v osobě jeho bratra, tajemníka
témže ministerstvu, jehož je Arthur Chamberlain
chefem. Bratr jeho Joe jest rozhodným stoupen-
cem svobodného obehodu a prohlásil v těchto
dnech v obchodní komoře v Birminghamu, že
jeho bratrem ministrem navrhovaná anketa ku
prozkoumání a uvážení otázky ochranného ela
jest holým švindlem a že jejím úkolem pouz
jest, aby se o této otázce tak dlouho na veřej-
nosti nemluvilo, dokud vůdci nového, min. osad
zahájeného hnutí nejsou připraveni, aby rozjeli
se po zemi s propagandou, vše ssebou strhujíeía
uchvacující. Jistým lidem jedná se c anketu, by
mohli lid ošálit, abý pro ně hlasoval. — Bir-
minghamská obchodní komora vyslovila se pak
pro svobodný obchod.
Chamberlainův
Berl
Balfour
Chamberlain
Joe
Birmingham
Bira
Tage
15
article
Francouzská parlamentní delegace v Londýně
Za nynějších přátelských styků francouz
sko-anglických vznikl plán, utvořiti zvláštní
smírčí výbor pro vyřizování sporných záležitosti
obou zemí. Zmínili jsme se před nedávnemo
tomto zajímavém projektu, za jehož uskuteč-
něním odebrala se do Londýna 22. t. m. parla-
mentní delegace francouzská. Byla přijata velmi
srdečně a jejímu příchodu dává se velká důle-
žitost. Hlavním účelem této návštěvy je asi
dosažení obchodní smlouvy nebo spíše návrat
k bývalé smlouvě anglo-francouzské, uzavřené
r. 1862. Jedná se hlavně o zájmy obchodní
a praktičtí členové obchodního výboru parla-
mentu anglického pozvali si do Londýna fran-
couzské osobnosti parlamentní, které mohou
prosaditi provedení télo myšlenky. Ovšem my-
šlenka »smírčího soudu« je jaksi ideálním po-
zadím vyjednávání. Socialističtí poslanci fran-
eouzšlí, jak ujišťuje »Liberté«, šli do Londýna
s úmyslem pracovati proti allianci francouzsko-
ruské. Doufají, že vláda ruská bude podrá-
žděna roztomilostmi vyměňovanými mezi Francií
a Anglií. V popředí delegace franeouzské jsou
bývalí členové kabinelu Waldecka-Rousseaua,
Cailloux a Lanessan, jimž Angličané věnují nej-
větší pozornost, jsou však nemile překvapeni
že v delegaci jsou vesměs poslanci » blocu«a
skoro žádný poslanec, znající důkladně otázky
zahraniční a obchodní. Průběh vyjednávání
členů parlamentu londýnského a pařížského
sleduje se s napjetím, ale bez velkého opti-
mismu, neboť není jisto, zdali francouzská sně-
movna dá se snadno získat pro věc zájmů ob-
chodních, jichž zisk politický a hospodářský
není pro Francii ještě náležitě zřejmý.
Waldeck
Rousseau
Cailloux
Lanessan
Angličan
Londýn
Francie
Anglie
parlamento
16
article
Členové francouzské delegace byli poho-
stěni u jednotlivých členů parlamentu angli-
ckého. Ve sněmovně byl uspořádán banketo
200 příborech. Byly pronešeny pouze dva to-
asty: na zdar krále a presidenta republiky, jež
pronesli sir William Houldsworth a ministr-
president Balfour. Tento státník projevil potě-
šení nad sympatiemi proudíeími mezi Francil
Anglií a nad přítomností francouzských poslanců
Doufá, že společnou prací dojde se k výsled-
kům praktickým, že tu nejde jen o sny a uto
pie. Potom sir Campbell-Bannermann ve fran-
couzské řeči vyslovil vřelý souhlas s myšlen-
kami, projevenými premier-ministrem. Lord Cham-
berlain měl zajímavou řeč. Věří v »P'entente
cordiale« a doufá, že se bude opírati nejen o
úmluvy, ale i o vzájemnou sympatii obou zemí.
»V budoucnosti nevidím nijaký vážný důvod pro
vážnější rozpor mezi oběma zeměmi« skonči
za hlučného souhlasu.
Houldsworth
Balfour
Campbell
Anglie
Cham
17
article
Výstavy.
Výstavy.
Slavnostní otevření pardubické
výstavy.
V Pardubicích, 25. červenee
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
Tedy šťastně zahájena! Není tím arci ře
čeno, že by byla úplně hotova, ale která pak
z výstav, co jich pamatujeme, byla při svém za-
hájení hotova? A přece ji to, ku podivu, ni-
kterak neškodí! Naopak! Tento zajímavý sta
nehotovosti při oslňujícím již vzezření celku, tato,
abychom tak řekli, koketně nedbalková toilefta
při dokonale již vyvinutých tvarech dodává mla-
distvé výstavě zvláštní pikantnosti. Navštěvovatel
vidí lepou krasavici, kterak si opatrně a se
vší raffinavostí ještě úbor upravuje, doplňuje,
vyzdobuje a v řasy skládá — a má zajislé po-
žitek dvojí.
Uvidí aspoň nejenom, jak výstava vypadá,
nýbrž i jak se dělá. A v tom ohledu jest vzhled
její neobyčejně jímavý. Je velká, bohatá
a velmi ladná. Obezření její vyžaduje
mnoho návštěv, ale opětované tyto visity ne-
oslabí interes diváků, neboť při každé uzří host
něco nového, další pokrok prací, nové zdokona-
lení, nové zjevy. A když bude výstava zúplna
hotova ve všech svých částech, nastane nový
interes, jak vypadá všechno teď, v kompletním
stavu, v celém dovršení. Pak přijdou vlastní ná-
rodní festivity, slavnosti nejrůznějšího druhu.
velkolepé manifestační sjezdy, závody, odborn
výstavy — slovem, stále nové a nové podněty
interessu. Že nebude dosti těch slavnosti na vy
stavě pardubické?
Špatně by nás znal, kdo by tak soudil
u nás slavnosti rostou samy, ze sebe a máme-l
očividnou příčinu ke slavení, jsme v pořádání
festivit — jak se výstavně říká — „hors con-
cours“, bez konkurenta. Tentokráte není opravdu
pochyby, že ze všech krajů zanášen bude do
Pardubic slavnostní kvas, že stane se významné
toto město českého výehodu ohniskem všeho
slavnostního, manifestačního a zábavního ruchu.
Pardubice
18
article
První polovici zdaru výstavy pro-
vedli naši průmyslnici, umělci, obchodníci, inže-
nýři, hospodáři a řemeslníci, česká věda, české
umění, český průmysl a česká orba skvěle;
druhou polovici zdaru výstavy: ve-
likou návštěvu a čestný výsledek má v rukou
národ!
Mají snad býti Pardubičtí starostliví o tuto
čásť výsledku? Níkoliv. Jest v dobrých rukou
národ, který dovedl již takové divy, učiní i tento-
kráte zadost své povinnosti, svému prospěchu,
jménu a chloubě.
Slavnostní zahájení stalo se o 10. hodině
dopolední za účastenství, jaké možno nazvati
ohromným. Předehrou k němu bylo uvítání hosto
před radnicí pardubickou, kde na schodišti pro-
mluvil starosta města dr. Formánek asi
takto:
Vzácní hosté a přátelé! K naší nesmírné
radosti sešel se počet hostí tak četný, že, ač pů-
vodně bylo zamýšleno uvitati přítomné v zase-
dací síní městské radnice, musilo se tak státi zde.
protože několik zasedacích síní by nestačilo ku
pojetí všech. Jsem hrdým, že mohu uvitati sbo
tolika mužů a dam a k této hrdosti pojí se poci
radosti, že sešli se v den tak významný a pa-
mátný pro celý český východ e pro komorní mě-
sto Pardubice zvlášť. Po formálním uvilání pří-
tomných žádal, aby nastoupili cestu na výsta-
viště.
doktor
Formánek
Pardubice
český věda
19
article
Stalo se tak, v malebném, dlouhém prů-
vedu. Při objevení prvních řad u brány zahrála
sokolská hudba „Kde domov můj“. Přítomní
shromáždili se u representačního pavillonu, kde
za všeobecného ticha ujal se slova předseda vý-
konného výboru dr. Štolba.
V pěkné, jímavé řeči své pravil:
»Významný, ano veliký nadešel nám den: Český
východ skládá celé české veřejnosti účiy ze své čin-
nosti ve všech odborech lidské práce, český východ
klade výsledky práce své na pilevní stůl veřejnosti
té, český východ prokazuje, jakým způsobem hospo-
dařil s hřivnou, kterou Prozřetelnost mu byla svěřila,
prokazuje, zda a jak usiloval držeti stejný krol
v práci jiných národě, zda a jak dovedl práci té
hledali a nalézati cest samostatných, a zda a jak
docílil toho, aby dodal ne-li celé práci své, tedy ale-
spoň některým odvělvím práce své oné zvláštní rázo-
vitosti, oné zvláštní osobitosti, která odpovídá ná-
rodní jeho povaze.
doktor
Štolba
20
article
Malí národové mají za nynějších světových po-
měrů velice obtižně poslavení, neboť jsou v koncertě
národů z pravidla odsouzeni k mlčení. Vělicí náro-
dové, třebas i krve přibazně, hledí na menší druhy
své ne li s tajeným či netajeným hněvem, tož zajisté
s velkopanskou nedbalostí, umlčujíce je při každé
příležitosti, ano, těšíce se zcela nepokrytě na jejich
dědictví. A vůči umlčování takovému malí národové
jsou téměř bezbranni. Proti násilí, proti brutálni
moci stejuých zbraní použiti nemohou. Ale na jed-
nom poli, na jednom bojišti mohou i nejmenší ná-
rodové směle mětiti se i s národy největšími, totiž
na poli práce, na poli kulturním. Zde kynou i ma-
lým národům vavříny, o něž žádné násilí oloupitije
nemůže, zde mohou domoci se takových úspěchů, že
přese vše umlčování, přese vše ignorování musí
jednou přece přijíti den, kdy hlas jejich bude nejen
slyšán, ale také uznán.
21
article
Ale nestačí jen pracovati, nestačí jen v práci
docilovati úspěchů. Musí se také hledati příležitost.
práci svou uplatniti, s výsledky práce té se pochlu-
biti a zdatnost svou ve všech oborech jejích veřejně
prokázati.
Tvrdí se často, že výstavy se přežily. Snad pře
žily se jan pro národy veliké, ale národové malí
umičovaní, mají příznivou příležitost, kde promluvit
mohou slovo závažné, slovo, jež nijak umlčelí nelze
a to jsou veřejné výstavy. Výstavy takové jsou jása
vými výkřiky, jež blasem hromovým volají: my jsm
zde, my žijeme, my pracujeme a proto s námi účto-
váno býti musí.
Český národ ohlásil světu již několikerým způ-
sobem, že ani stoletý útisk nedovedl ho zničili, že
veškeré bědy stoleli sedmnáctého, osmnáctého a de-
vatenáctého nestačily, aby podťaly národní jeho pod-
statu, aby vyrvaly mu jeho jazyk, aby ho vymazaly
z řady národů živoucích. Jazyk Komenského, jazyi
Veleslavínův zablaholil znovu a v novém rozmachu
v krajích, v nichž před dávnými věky národ nás
první v Evropě vztýčil korouhev svobody myšlene
a povolal ducha národa, zázračně vzkříšeného k nové
činnosti. A s jakým úspěchem! Genius českého ná-
roda pokynul a celý svět s obdivem naslouchati se
jal úchvatným zpěvům, jež naší Smelanové, Dvořá-
kové, Kovařovicové, Nedbalové a jiní a jiní z bohaté
duše svého národa byli vykouzlili a jež naši Ondří-
čkové, Kubellkové, Kociánové a jiní a jiní tak ča-
rovně dovedli tlumočiti; genius českého národa po-
kynul a calý svět s úžasem hleděl na práce našieh
výtvarníků, jež ve vzácné originalitě myšlenek
v dokonalosti provedení kypěly osobivostí národní
genius českého národa pokynul a povstali nám bá-
sníci a vědátoři, které závidí nám svět.
Komenský
Veleslavínův
Kovařovic
Nedbal
Kubellková
Kocián
Evropa
22
article
V ideální práci prokázali jsme tedy, že máme
právo žíti a že ač malým jsme národem, nedáme
v práci kulturní zastímiti žádným národem jiným.
nechť sebe větším. Ale i v práci ostatní nezůstali
jsme za jinými. Národ, jenž proslavil se vynálezy.
které způsobily netušené obraty v poměrech světo-
vých, národ, jehož pracovní síla vílána a hledána
jest na celé zeměkouli, má zajisté právo, aby i na
poli práce pochlubil se svými výsledky.
Nuže, zde je naleznete, zde naleznete vše, co do-
vede dokázati český duch a co spatříte tu z práce
cizí, bylo zařaděno jen z oněch odborů, které u nás
a zejmena na českém východě dosud zastoupeny
nejsou. Neboť výcho dočeská výstava naše má býti
nejen věrným obrazem naší práce, ale zároveň také
školou pro náš lid. Výslava naše není jen chlubným
vyložením předmětů zvláštních, jen za účelem tím
vyrobených, výstava naše má za účel, aby nám
ukázala nejen co jsme, ale také to, co nám ještě
schází. A proto doufáme, že lid náš, v každém
ohledu tak vnímavý, přijde a vezme si poučení ze
všeho, co uvidí, pro sebe, pro své dobro, pro svou
budoucnost, a že s novými silami přičiňovati se
bude, aby vynikl také tam, kde dosud činným nebyl.
23
article
Výstava naše jest tedy podnikem, jenž povzbuditi
musí lid náš k nové úsilovně činnosti, a to-li vý-
stava naše dokáže, pak výkonný výbor spokojené
pohlížeti bude na to, co byl vykonal, neboť vše, co
podnikl, podnikl jen pro dobro našeho lidu s nej
upřímnějším přáním, aby ovece činnosti té sloužilo
jen ku povznesení kulturní a národohospodářské
úrovně celého národa.
A protož: vítáni buďtežl
Řečník vítá zástupce vtády, dv. radu Jindřicha
Vojáčka, zástupce literární obce Jaroslava Vrchl
ckého, zástupce naší žurnalistiky, poslance, zástupce
královské Prahy a ostatních měst a okresů, zejmena
východočeských, šlechty, vojenské posádky, vysta
vovatele, zástupce korporaci, jednot a spolků, děl-
ného lidu a všechny, kteří přišli, aby soudným
okem prohlédli vše, co tu připraveno.
Východočeská výstava, končil řečník, očekává
radostí vašeho příchodu, a mně, jako předsedovi vý-
konného výboru nezbývá, nežli vysloviti vroucí
přání, aby zástupce vládní pan dr. rada Jindřich
Vojáček podati mohl na příslušných místech zprávu,
a vy všichni naši vzácní hosté abyste mohli sděliti
tém, kteří vás vyslali, že český východ vykonal svou
povinnost a že uspořádal národu našemu výstavu,
které co do rozsáhlosti, které co do ladného uspo-
řádání a které — a to jest to nejhlavnější — co do
obsahu a vnitřní ceny, na českém venkové dosud
rovno nebylo.« (Výborně, dlouho trvající potlesk.)
Vojáček
Vrchl
doktor
rada
Praha
český východ
24
article
Dvorní rada Jindřich Vojáček v zastoupen
místodržitele pravil:
Pan místodržitel, nemohl, jak si přál, zúčastnit
se dnešní slavnosti, poněvadž péče o naléhavé ho-
spodářské potřeby obyvatelstvu lentokráte ho vedla
jinými kraji tohoto království živelní pohromou těžc
postiženými, i pověřil mne čestným úkolem, abyc
ho zde zastupoval. Po více než 5 let bylo mi dopřáno.
bezprostředně sledovati jak mohutně vzrůstá a vzkvétá
král. komorní město Pardubice a jak utěšeně se osvě
tově i hospodářsky rozvíjí celý kraj.
A tento vývoj přirozenou silou svojí dal vznik
podniku, jehož brány se nám právě mnohoslibně ole
vřely. Našly se osobnosti, které nedbajíce práce, obtíži
a obětí, podjaly se těžké úlohy a v době poměrně
nedlouhé nám vykouzlily celé město, v němž oby-
vatelstvo širokých oblastí tohoto království nás se-
známí s výsledky své práce, píle a dovednostia
s pokroky, jež do dnes učinilo na poli umění, země-
dělství, průmyslu, živností a čelných jiných oborů.
Zajisté výstava tato bude podnětem, aby ve všech
těchto obprech zavládl čilejší ruch a oběh, a celý ho-
spodářský život se oživil a osvěžil. Kéž pak podnik
terto přispěje k tomu, aby pro zemědělský průmyel
a živnosti nadešla doba požehnaná a abychom tím
také dospěli ke zvelebení blahobytu všeobecného. S tím
přáním, prosím vás, pane starosto, abyste zaháji
výstavu. (Výborně!)
Starosta města Pardubic dr. Formánek pro-
mluvil následovně:
„Vyzván slovutným panem předsedou výkon-
ného výboru, abych východočeskou naši výstavu za
Vojáček
doktor
Formánek
Pardubice
25
article
hájil, chci k jeho proslovení, v němž důležitost výstavy
vůbec a význam naší výstavy trelným způsobem vy-
líčil, přičiniti jen několik slov. Především pokládám
ale za přemilou svou povinnost, abych ještě jednou
z tohoto místa připojil se k srdečnému uvítání všech
přítomných. Při pohledu na mohutnou budovu průmy-
slového paláce a ostatních přečetných budov výslav-
ních a na valný zástup rozradostněných přátel, jeis
kelem sebe vidím — noří se mysl má v krásné
nezapomenutelné okamžiky památných našich výstav,
jubilejní a národopisné. V jubilejní výstavě doká zali
jsme světu na podiv, že stačilo několik jen deselilei
od našeho probuzení, abychom se ctí stanuli v řadě
osvícených národů — na výstavě národopisně ukázali
jsme, jak žijeme, jaké jsou naše zvyky a zvláštnosti,
a jak dovedli jsme i přes staletou svou porobu za-
chovati a obhájiti si svou samobytnost. Ale obě tyle
naše velkolepé výslavy měly ještě jiný vážný a po-
vzbuzující výsledek. Lichotivé uznání, jakého doslalo
se v jubilejní výstavě české dovednosti a české práci
26
article
— ve výstavě národopisné pak českému duchu a če-
skému cítění, vzbudilo po jednotlivých českých kra-
jich šlechelnou touhu, aby prokázaly, že berou čin-
ného a úspěšného podílu na snahách a práci celěho
národa, a že uznání, jakého se doslalo národu, patří
také jim! — Proto neuplynulo téměř ani roku, aby
nebylo některé město pořádáním výstavy pokusilo s
o důkaz, že se svým vůkolím jest platným činitelem
na poli českého vědění a české práce. Nikdo neupie,
že čím úplněji podaří se národu, aby veškeré svoje
potřeby doma kryl, aby, možno-li, vedle toho i z ci-
zích národů odběratele svých výrobků učinil — lir
více vzrůstá jeho blahobyt, tím stává se samostat-
nějším a nezávislejším na cizině. Nová doba vzbu-
dila mezi národy nový způsob bojů, boje důmyslu
vynalezavosti a práce, boje na poli průmyslového
tvoření. Skutečný pokrok na poli vědění, umění a prá-
ce předpokládá ale v prvé řadě, aby národ každý
svoje síly sorávně poznal a ocenil, aby věděl, co do-
vede a čeho se mu k jeho samobytnosti ještě nedo-
stává, a aby pak dle toho seznání dále s úspěchem
27
article
pokračoval. A poněvadž výstavy jednotlivých krajů
českých právě k tomu sloužiti mají, aby podávaly
jasného a pravdivého obrazu o veškerém tvoření lidu
v kraji tom usedlého a poněvadž dále na nich nejlépe
se poznává, čeho ta neb ona krajina postrádů, a čím
by je snad jiný kraj společného domova opatřovati
mohl — jsou krajinské výstavy bez odporu důležitou
pomůckou a zbraní národa v kulturním a národo-
hospodářském jeho zápase. Jakmile proto mezi růz-
nými českými kraji nastala uznání hodná soutěžv
podávání veřejných důkazů o jejich duševní vyspě-
losti, pak hospodářské a průmyslové pokročilosti, ne-
směl v řadě jejich chyběti český východ. K městům
českého východu, kteráž se již dříve odvážila výsledky
své vynalézavosti a práce předložiti svým sourodákům
i cizině k posouzení, druží se dnes naše milé Pardu-
bice, město, kteréž u veliké míře rozvoji průmyslua
vedle toho železným drahám má co děkovati, že jsoue
do nedávna jedním z menších měst českých, dodě-
lalo se v poměrně krátké době tak netušeného roz-
květu. Dnes pednik náš, dítko poctivé snahy a lopolně
práce, rozkládá se před vámi a jest na vás, kteří jsle
český východ
28
article
vyhověli přátelskému našemu pozvání, abyste po-
soudili, pokud podnik ten vyhovuje vysokému cíli kra-
jinských výstav, o němž jsem se zmínil. Touha na-
šeho živnostnictva, žádost našich průmyslníků a ob-
choaníků, přání četných krubů naší intelligence do-
chází dnes svého uskutečnění. Nenaleznete zde snad
vše, čeho hledáte, a co pro celkový obraz tvorby
českého východu bylo by snad význačným, ale t
co naleznete, podává vám ryzá snaha prospěti ná-
Nuž vstupte, a shlédněte, co vykonati dovedeme,
v čem jsme slabí, a čeho ještě se nám nedostává —
poučujme jeden druhého, poznávejme přednosti i vady
vystavené výroby — uznávejme skutečný pokrok a vy-
týkejme nalezené vady — a pak, bohdá, dodělá se vý-
stava naše velikého účele, k němuž byla pořádána,
toliž, že výdatně přispěje k tomu, abychom poznali
a spočetli vlastní svoje síly a povzbudili se k další
společné, horlivé činnosti pro milovaný národ svůj.
Výsledek ten bude pak všem, kdož k uskutečnění vý-
stavy se přičinili, nejcennější odměnou, výstava naše
bude ke cti a prospěchu našeho města, celého českého
východu, ano celého českého národa. A s vroucím
přáním, aby se tak stalo, prohlašuji Východo-
českou výstavu v komorním městě Par
redu.
29
article
dubicích za zahájenu! (Výborně! Potlesk.)
Zpěvácký spolek „Pernštýn“ zapěl na to
ze řízení učitele p. Váňy „Chorál Čechů“, na-
čež odebrali se hosté ku prohlídce průmyslového
paláce a dále celé výstavy. Ve velikém počtu
přítomných, vedle městské rady pardubické, re-
presentantů samosprávy, professorů, úřadnictva,
veřejného a soukromého, průmyslníků, místních
a okolních, štábního sboru místní posádky, úřad-
nictva poštovního, železničního a berního, byli
mezi vzáenými hosty zejmena: representační
šestičlenná deputace král. města Prahy, za radu
městskou a sbor obecních starších a to pp.:
posl. Jirousek, Hudl, Vaníček, Rašín,
Soiferta dr. Baštýř; za zemský výbor posl.
K. Adámek; dále Jaroslav Vrehlický,
v zastoupení místodržitele dvorní rada Jindřich
Vojáček, deputace města Nuslí: Ant. Je-
linek, starosta, Fric Ant., náměstek a JUC.
Fr. Kurka, ředitel městských úřadů, posl. dr.
Mettal, Jaroslav Kocián, prof. König
z Londýna, cís. r. Křižik, správce okresního
hejtmanství Novák, velitel brigády pardu-
bické generálmajor Vladyka de Balta-
zar, děkan P. Ulrich, ředitel reálky pardu-
bické Štorch, vrchní správce pošty Lorene,
za pražskou obchodní komoru a technol. museum
dr. V. Schuster, za výkonný výbor národni
strany svobodomyslné tajemník Gabr. Moudrý,
dále posl. dr. Pippich, Udržal, Ulrich,
Kudrnka, Hovorka, Papoušek, Ko-
márek, Srdinko, okresní starosta Marka-
lous, hr. Rudolí Kinský, rada zem. soudu
Wagner, řed. donucovací pracovny Jansa,
ředitel Národního divadla Sehmoranz, inž.
Čecho
Jirousek
Vaníček
Rašín
Soifert
doktor
Baštýř
K Adámek
Vrehlický
Vojáček
Fric Antonín
František
Kurek
Mettal
Kocián
profesor
König
Křižik
Novák
P Ulrich
Štorch
Loren
V Schuster
Moudrá
Pippich
Udržal
Ulrich
Kudrnka
Hovorka
Papoušek
ko
Marek
Kinská
Wagner
Jansa
Ing
Pernštýn
Praha
Nusle
Londýn
Vladyka jít Balta
městský úřad
Gabr
národní divadlo
Sehmoranz
průmyslový palác
30
article
Šedivý, starostové měst východočeských, stav.
rada Fialka atd. atd.
Telegramy omluvné zaslali: místo-
držitelský rada Steinfeld z Hradce Králové, Umě-
lecko-průmyslové museum v Praze. Tusar, živno-
stenský inspektor z Václavic. Měsíská rada ve
Velkém Meziříčí. Lošťák, ředitel Zemské banky
v Praze. Dr. Karel Viškovský v Praze. Ruth, cís.
rada, přednosta dopravy stát. dráhy. Scheller
Praze. Neubert, inženýr, starostův náměstek v
Praze. Prokůpek na Král. Vinohradech. Dr. Si-
tenský, zemský inspektor na Král. Vinohradech.
Dr. Tomsa jménem městské rady a obecního
zastupitelstva. Okresní výbor vysokomýtský.
Cejp, okresní starosta ve Vysokém Mýtě. Městská
rada v Prostějově. Macháček, důvěrník v Pro-
seči. Dr. Černohorský, starosta v Hor. Jelení.
Ed. Šeplavý, předseda výboru strany národně-
sociální ve Vršovicích. Pražská úvěrní banka.
Městská rada v Táboře. Mazánek v Jičíně. Penk,
starosta ve Voticích. Městská rada v Jaroměři.
Chaloupka, poslanec. Josef Víšek, starosta na
Král. Vinohradech. Wolf, starosta v Opočně.
Mikuláš, důvěrník v Náchodě. Městská rada
v Rychnově nad Kněžnou. Umělecká beseda
v Praze. Kusý, doktor v Praze. Jaroš, poslanec-
Mudra v Karlíně. Jos. Pultar ve Slaném. MUDr.
Šamánek v Liberci. Naylo Fuchs, chefredaktor
„Svět zvířat“. Alois Zlatník v Král. Dvoře. Dr.
Pavlíček, starosta v Karlíně. Dr. Hendrychv
Zamberku. Dörfl, místodržitelský vicepresident
v Praze a j. v.
Procházka výstavou.
Rekli jsme, že výslavě pardubické sluší n
některých místech její nehotovost. V definitiv-
Fialka
Steinfeld
Tusar
Lošťák
doktor
Viškovský
Ruth
Neubert
Prokůpek
Král
Tomsa
Cejp
Macháček
Černohorský
Chaloupek
Víšek
Wolf
Kusá
Jaroš
Mudra
Pultar
Šamánek
Fuchs
Zlatník
Pavlíček
Hendrychv
Dörfl
Hradec Králové
Uma
Praha
Václavice
Velký Meziříčí
Vysoký Mýto
Prostějov
Vršovice
Tábor
Jičín
Votice
Jaroměř
Opočeň
Mikuláš
Náchod
Rychnov nad Kněžná
Karlín
Liberec
průmyslový muzeum
zemský banka
Scheller Praga
výbor strana národněsociální
úvěrní banka