ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 54805300-70c0-11dc-9d47-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 66, person 56, org 5, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, v neděli dne 26. července 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 202.
4 article
Na rasní a odpol. listy předelási se v Praze v adminisíraei za muěsdn na čtnt leta . . . . 6 K s dvojí čenáškos za mnůt ki na člvi t leta ve sliaulch: 2K so na uš ke . Poštout a prate kel Ba čtvrt leta- s drejí zisilkos ně na lirrt lel
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Praha
6 article Oběti militarismu.
Oběti militarismu. Pět dní trvalo, než pronikla na veřejnos zvěst o hrozné katastrofé, postihnuvši vojsko naše, syny to ubohého Slovenska, na ostrém pochodu a cvičení mezi Tre- binjí a Bílkem, v podálné okkupované Hercegovině. Samo říšské ministerstvo války doznává, že 15 vojinů zahynu lo tamv poli úpalem slunečním. Však maďarské listy, zvláště »Magyar Ország- a »Budapesti Hirl ape dovídají se o při- padu podrobnosti tak hrozné, že člověk trne bolestí a žasna táže se, kterak něco podobněho možno při cvičeních zřízeného evropského voj ska v míru? Dle hercegovského dopisu »Magyar Országue vytáhl v noci na 20. t. m. (tedy s neděle na pondělí) dvanáctý pěší komárenský pluk, sklá dající se většinou že synův Slovače, z Trebinje, kdež posádkou ležel, na severovýchod na veliké manévry v okolí nevesinském. Cesta z Trebinje na Nevesinjí vede přes městečko Bílek, kdež tolikéž táboří značnější vojenská posádka, s kterouž velitel její vytrhl o 5. hodině ranní vstříc blížícímu se »nepříteli«, aby se s nim utkal cestou na šíré planině. Slunce červencové sálalo a rozpalovalo vápenitou půdu hornatiny hercegovské každou hodinu pod nohami postu- pujícího vojska, vypraveného jako do války t. j. obtíženého nejen veškerou výzbrojí a ná- činím jidelním, ale i veškerým šatem svým o pláště až do parádní uniformy.
Bílek Magyar Ország Hirl Magyar Slovensko Tre Slovač Trebinje Nevesinje
7 article
Pluk 12., vyšedší z Trebinje o 3. hodině s půlnoci, byl při setkání se s posádkou bíle- ekou urazil již 7 hodin cesty a to stále do vrchu. Tou dobou dostoupilo pak již vedro 32 stupňů Reaumura. Lidé nemohli již únavou státi na nohou. Nicméně ihned zahá- jeno cvičení, za kterého žár sluneční k polednímu ještě o 8 stupňů se zvýšil, tak že dosáhlo parno 40 stupňů Reaumura.! V tomto tropickém vedru ovšem již vojsko klesalo nad lidským přemožením svých sil. Nieméně dán rozkaz, že jakmile bude evičení »odtroubeno«, ihned bez odpočinku nastoupí s pochod, resp. návrat k Bilku!A tak se i stalo. Asi tři čtvrti hodiny ještě to pochodem šlo. Leč pak musilo být k smrti una- venému mužstvu dopřáno odpočinku na — čtvrt hodiny. Zabubnováno opět k pochodu, leč nyní nadešla pohroma: Mužstvo v úpalu slunečním na silnicí padalo jako mouchy, takže než dostihlo Bilku, bylo v pravém slova smyslu zdecimováno: z 800 mužů scházelo jich prý na 450! Důstojníci prý bili plochými šavlemi do klesajících vojínů, aby je přinutili k dalšímu pochodu, a neuznali prý za nutné oznámiti utrpení mužstva velicímu generálu, jenž jeda napřed neměl ani tušení o katastrofě, jež stihla jeho pluk. Do 7. hodiny večerní. bylo prý do nemocnice v Bílku dopraveno 19 mrtvých a 40 těžce nemocných, pak na dvě stě churavých vojínů; mnoho vojínů pak se vůbec ztratilo. Neuvěřitelné hrozné tyto čislice budí at pochybnost o věrohodnosti zprávy, avšak slyšme, co zvěstuje se současně jinému vážnému listu peštskému »Budapesti Hirlap«:
Reaumura Bilek Trebinje Bílka Budapest Hirlap uno
8 article
Dva prapory 12. pěšího pluku daly se 20. července z Trebinje na pochod k Nevesinji. aby se účastnily tamních sborových manévrů. Cestou uspořádáno bojovné evičení posádkou bíleckou za vedra 57 stupňů Celsia. Mužstvo bylo dle předpisu vystrojeno plně zbroji válečné, záložníci pak nad to nesli i parádní uniformu s botami s sebou. Ačkoliv bylo ustanoveno, že má vojsko (z Trebinje o půl čívrté hod. ranní vytáhnuvši) dorazili do Bilku o 12. hodině polední, na vyšší roz- kaz protáhlo se cvíčení ještě o tři hodiny déle. Již za hodin dopoledních hlásili vojenšti lékaři 70 nemocných. Nie- méně bylo ve cvičení pokračo- váno! Po skončení téhož doporučoval velitel posádky bilecké veliteli zástupei vojsk trebinjského, aby dopřál svému znavenému pluku delšího odpočinku. Avšak plukovnik Grůn zweig nedbal této rady. Vlastní velitel tre- bijnského pluku, plukovník Török, byl již dříve, jsa vedrem znaven, vsedl do kočáru a odjel napřed do Bilku. Asi dva nebo tři kilometry před Bilkem nadešla katastrofa: polovina mužstva trebinjského padla vysílena na zem. 9 mužů, zasažených úpalem slunečným zemřelo na sil- nici, 16 ve mdlobách dovezeno do nemocnice z těchto šest jich za hrozných křečí skonalo.
Celsius Bilek Török Trebinje Nevesinje
9 article
Počet vojáků, úpalem slunečním lehčejí onemoenělých, není dosud zjištěn. Připady tolikerých úmrti a onemocnění učinily na po- sádku désný dojem. Oněch 15 mrtvých bylo hned v ůterý ve společné šachtě pohřbeno. Že mohlo býti katastrofé uvarováno, dokázala okol- nost, že jeden setník, operující se svou setninou samostatně, vida nesmírnou únavu mužstva svého, ustoupil s ním do stinného místa, kdež pobyl až do slunce západu, načež přivedl celou svou setninu úplně zdravou do Bilku.« — Potud zprávy neodvislých vážných list maďarských. Oproti nim vydalo c. k. mini- sterstvo války toto osvědčení: »Ačkoliv výklady časopisů o způ so bu, jakým byl pochod proveden, neodpovídají sku- tečnosti, musí býti přece s politováním kon- statováno, že jmenovaného dne událo se 15 případů slunečného úpalu jež skončily smrtí . . . Až dosud pro- vedeným zevrubným vyšetřováním vyšlo na jevo. že s vojenské strany byla učiněna pře- depsaná opatření o úlevu na po- chodu i byly učiněny přípravy k opatřen vody, jakož i bylo na pochodu několik odpo- činkův. Příčinou žalostných nehod bylo asi jen nevšedně veliké vedro, kteréž ke konci pochodu pokročilo z 32 na 40 stupňů Reaumura. « — Zaznamenáváme, jak toho tragika neštěstí tak krůtého žádá, pro dnes zcela objektivně zprávy došlé s obou stran, avšak při všem respektu ku věrohodnosti ministra války mu- síme ve jménu lidskosti požadovati mnohem důkladnější vyšetření události tak hrozné, musíme žádati, aby trnoucí veřejnosti bylo jvy- svétleno, byloli nulno v takovém tropickém vedru druhým pochodem una vené a břemenem 30 kil obllžené mužstvo pravé poledne ještě trmáceti cvičením na plani nách sluncem rozpálených? Toho po zdravém rozumu lidském ne- vymáhá přece ani zdatnost ar
Bilek Reaumura uno vený
10 article
mády ani prospěch říše, aby cvi- čení vojska přesahovalo do té míry krajnost lidských sil až do úpadu, ba až do smrti ubohých vo jinův! Není tu ještě nikdo jiný vinen, krom toho věčného slunce? Křížová cesta opravy volebního řádu na sněm moravský. (Ze studie zem. posla aee MUDra. Ondř. Přikryla. ) Ve schůzi Politického spolku prostějov ského dne 13. t. m. probráná ze studie této čás druhá, končíci pádem hr. Taaffa. Změny vo lebního řádu, které Němci za passivního odporu Čechů hravě si provedly r. 1872—73, bylo především zdokonalení pověstné již volebn geometrie Schmerlingovy. Ve venkovských ob- cích oddělili čistě české Telečsko od smíšeného okresu dačicko-jemnického, a české Budějovicko od smíšeného Znojemska; k okresu mohelni ckému připojili německé Unčovsko, k hranické mu německý okres Dvorec — vše za tím účelem. aby české obyvatelstvo utopili Ve městech o Boskovska odloučili Tišnov, od Holešovska (silné židovstvo, ale města čistě česká) Hulín vyzvali nepatrná městečka německá, aby podala žádost za zařadění do kurie měsť a tu pak k če- ským městům s mocným židovslvem přivěsili tato čistě německá městečka, na př. k Prostějovu Německý Brodek, k Třebiči Stonašov, ke skupině Ivančice-Krumlov pak Pohořelice. Jsou to přímo hnízda bezvýznamná s 1300—1600 obyv., beze všeho průmyslu, ale přece zařaděna do kurie měst, kdežto českým městům, na př. Rožnovu se to dosud nepodařilo. Při tom referenti, po- věstný Sturm a sekretář obchodní komory olo- moucké dr. Machanek, důstojný to předchůdce
Přikryl Taaff Němec Čecho Schmerlingův Třebič Stonašov doktor Machanek Znojemsko Tišnov Holešovsko Prostějov Brodek Ivančice Krumlov Pohořelice Rožnov
11 article
Maxa Höniga, ovšem opírali se o data o počtu obyvatelstva a daní, jen že nesprávná. Machanek přímo falešně uvedl, že nutno Dvorec vylou- čiti z venkovské skupiny šternberské, která prý má 54.861 obyv., kdežto z pravidla prý má jeden poslanec přijíti asi na 52.000 duší; ale uvedl veřejnost v omyl tím, že v oněch 54.861 obyv počítal také 13.509 obyv. města Šternberka. které volilo v kurii měst! Proti tomuto průměru pak sesílil skupinu mohelnickou až na 69.534 duší, Dačicko seslabil jen na 28.764 duší, jen aby vše získal pro většinu německou. Když se falšování těchto výkazů, které neobstarával zem- ský výbor, nýbrž ústavácký politický spolek Fort- schrittsverein, vytýkalo později Němcům, odpo- véděl čelný poslanec německý: „No, úřadn ta data nebyla, ale byla to přec data!“ Mělo tak býti umlčeno ve skupině da čické 20.000, na Mohelnicku 27.000, na Hra- nicku 26.000, na Znojemsku 14.000 Čechů okresy vytrženy ze sousedství a z hejtmanství kterým přirozeně náležely. Čistě liberální názory Vše přijato bez debaty Výsledek se ovšem dostavil při nejbližšíc volbách. Získaliť Němci české skupiny měst- ské: Třebič, Holešov a Boskovice; na venkově úplně české Uh. Brodsko (!), převahou české Hranicko a Dačieko, Skupina přerovská stěží jen uhájena. Fakta nyni téměř neuvěřitelná. Geome- trie volební pracovala tu s nátlakem vlády, spolu pak prováděna nejostřejší persekuce českýeh škol a ústavů peněžních, o něž se školy opiraly
Maxa Hönig Machanek Dačicko Němec Čecho Brodsko Dačieko Šternberk Mohelnicko Znojemsko Holešov Boskovice spolek FortSF Třebič český Hranicko
12 article
(rozpuštěna záložna prostějovská a jiné). Aby pak odpor Čechů proti centralisaci byl zlomen. zavedeny téhož roku 1873 přímé volby n radu řišskou; stalo se tak zákonem řiš ským, ale zřízení zemské nebylo zároveň ve směru tom změněno, tak že dle něho dosud má zeniský sněm právo vysílati poslance na radu říšskou! Má tedy r. 1873 pro Moravu význam hrozný znemožnil Čechům naprosto dobýti si majority na sněmu. Češti poslanci zemští z obavy, aby věc ná rodní další nepřítomností jejich na sněmě ne ulrpěla ještě větší ztráty, upustili přes domluvy Palackého od passivní opposice a vstoupili na sněm. Spolu s feudální šlechtou (z kurie fidei komisního velkostatku) podali obšírné osvědčení v němž odhalovali machinace německé a křivdy zejmena změnou volebního řádu na Češích p chané — ale Němci je prostě ukřičeli a hejímar zemský baron Widmann osvědčení nepřipustil Češti poslanci opět a opět podávali návrhy na změnu volebního řádu, jež byly marny; o peti- cích voličstva českého o téže věci vůbec zemský hejtman nedal jednati, poněvadž prý volební řád a jeho změny, Němci provedené, dosáhly sankee panovníkovy! Zatím v r. 1878 provedeny nov volby na sněm, které nesou také pečeť éry
Čecho Palacký Čech Němec Widmann Morava
13 article
Auersperg-Giskrovy. Postupující národní uvědo- mění získalo nám sice venkov uhersko-brodský (zvolen posl. Šrom) a také skupinu hranickou kde ani volební geometrie nepomohla; zato však Němei udrželi skupinu dačickou (o dva hlasy!) a města Kroměřiž, Boskovice, Příbor Třebíč, Prostějov, ba i Holešov ohromnou vět šinou, již získal Thonet (378 hl.) proti Karlu Bůbelovi (276 hl., kdežto při předešlé volbě šlo jen o 2 hlasy!). Úřadníci státní komandováni, vo liti ústavácké kandidáty a v Kyjově zvolen známý Auspitz tím, že veřejnost volby byla úplně poru šena; německá volební komise seděla ve zvláštn kleci skleněné, do níž vpustili vždy jen jednoho voliče; jen komise tedy věděla, jak volič ten hlasuje (ústně!), nikdo jiný nemohl to konírolo vati. Nepřirozené poměry na sněmě a zlořády volební pohnuly někleré Němee, že sami pro jevili ochotu, aby se volební řád změnil ve s my slu slušnosti, jak sami prohlásili; ale n nalezlo to dostatečného ohlasu.
Šrom Thonet Bůbela Auersperg Giskrův Kroměřiž Boskovice Příbor Třebíč Prostějov Holešov Kyjov
14 article
Konečně v létě 1879 padlo ministerstv Auerspergovo. Od nástupce jehoc hr. Ed, Tal a ff (od 14. srpna 1879 do 29. řijna 1893) oče kávala česká Morava obrat ve směru spravedl nosti a to tím spíše, že do ministerstva byl po volán vůdce českých poslanců moravských dr Alois Pražák; mluvilo se též, že změna voleb řádu na sněm moravský jest jednou z pod mínek, za nichž česká delegace vstoupila na radž říšskou. Ale hr. Taaffe patrně ani z dalek nechtěl, aby na Moravě nastaly poměry příro- zenější a ministr jeho bar. Conrad zajisté tlu- močil jeho názor, když pronesl okřídlené slovo že Morava nesmí býti poslovanéna. Vláda nepři činila se nikdy, aby podobně jako v Čechách v kurii velkoslatku nesvěřenského zvoleni byl autonomisté, neb aspoň poměrný díl jejich proto udržovala se německá většina na sněmě, která zcela odmítavě chovala se vůči českým požadavkům. »Nejmírnější« z nich, ale největší nepřítel Čechů, ryt. Jan Chlumecký řekl to vý slovně, že německá majorita dobrovolně ne V orobném prodejít ranní čí lo o sobě o b polediti . . . na 2h Ve slialkách na venkově ranní čísd odpolodní. . . . . . . . Bh Inseráty platí se holově rneřel Předplacení a inserty přijíná z dmini- strace v Mariasské ulici č.z Tem nscházejí se těž nr dskee liskárna a ezpedice „ Národních Listá“. Rukoplsy se nevracají.
Auerspergův Alois Pražák Taaff Čecho Chlumecký Ed Tal Morava Conrad Čechy Mariasský ulice Tema národní Listat
15 article
ustoupí; a přec jest známo, že většina ta né- udrží se vlastní silou, nýbrž jen přízní vídeňske vlády. Jediné, co Taaffova doba přinesla, bylo, že v zápasu volebním učiněno tolik příkoři, pod- vodů a násilí, jak se to provádělo dříve za pa- tronance vládní. Proto také při volbách r. 1884 Němci ztratili městské skupiny Prostějov, Kro- měřiž, Boskovice, Kyjov, Třebič, Dačice, Příbor, Uherské Hradiště (zvolen místodržitel hr. Schön- born), ba i Krumlov a Hustopeč. Na venkově pak dobyli jsme Dačicka. Přes to, že voleb řád svou nejasnosti a zastaralosti neustále dával podnět ke sporům a verifikační výbor trvale za- městnával, nedali se Němei pohnouti ke změně jeho. Národní (staročešti) poslanci, opakujíce ná- vrhy své stále, zachovávali soustavu zastoupení dle zájmů a obmezovali se v podstatě na to, aby byl census v měslech snížen na 5 zl., aby spravedlivěji byly utvořeny skupiny volební; Němci ani snížení censu nepřipustili, ač se v tomto smyslu byl už změnil volební řád na radu říšskou. Zatím již v Čechách strana svobodomyslná přijala ve svůj program všeobecné právo hlasovací na sjezdu 25. prosince 1874. Na Moravě zásada ta nalezla ohlas až v roce 1890, kdy se ustavila lidová strana mo- ravská, jež na schůzi kroměřížské po řeči dra. Stránského položila požadavek, aby venko byl na roveň postaven městům, aby volil přím anebo aby zavedeno bylo všeobecné právo hla- sovácí. Téhož roku bylo již zvoleno 6 poslanců lidových, proti nimž propadl posl. dr. Mezník.
Taaffův Němec Schön Stránský doktor Mezník Prostějov Boskovice Kyjov Třebič Dačice Příbor uherský Hradiště Hustopeče Čechy Morava Krumlov
16 article
Češi dobyli sice městské skupiny uh brodské, ale ztratili města Prostějov, Krumlov i Hu- stopeč; stalo se to částečně vinou vlastní, více však tím, že vláda hr. Taaffa v době té už zřejmě stranila Němcům, jeť to období punk- tační. V novém sněmě podány byly opětně dva důležité návrhy. Hrabě Serenyi žádal ve velko- statku nesvěřenském poměrné zastou- pení, dr. Šrom úplnou změnu volebního řádu, zejmena snížení censu, rozmnožení mandátů za venkov, nové rozdělení počtu poslanců na jed- notlivé skupiny dle počtu obyvatelstva a daní. Odůvodňnje návrh svůj ukázal dr. Šrom,že dle sčítání lidu r. 1880 a dle daně r. 1884 měla Morava 2,143.580 obyv. a 9,370.000 zl. daně; na velkostatek připadalo při 185 voličích a 1,292.000 zl. daní třicet poslanců; n města s 478.000 dušemi a 2,271.000 zl. daně 31 poslanců, kdežto na venkov s 1,698. 000 byv. a 4,768.000 zl. daní pouze též 31 po- slanců, ač platil více než polovici veškeré daně Dokázal, že takto připadá jeden poslanec v kuri velkostatku na 43.000 zl., ve městech n 73000 zl. daní a na venkově až na 153 800 zl. daně; poměr dle obyvatelstva jest ještě horší. Němci ovšem zachovali se jako dříve; návrh Serenya zamítli vůbec, návrh Šromův přikázali zemskému výboru, aby konal opět še- tření atd. Při tom opět vedl je Chlumecký, jehož chauvinismus, chytráctvím zakrývaný, od- halil v plné nahotě dr. Žáček; týž dokázal zpravodaji německému, že překrucoval úřadní data ve prospěch Němců. V letech následuj cích Češi nalehali na vyřízení návrhu Šromova, jejž odůvodňovali novými daty z voleb r. 1880; připadlť tehdá 1 český poslanec na 639 hlasů, 1 německý jen na 403 hlasy; ve městských skupinách bylo udušeno 1803 českých, ale jen
Čech Taaff Němec Serenyi doktor Šrom Šromův Chlumecký Žáček Prostějov Krumlov Hu Morava
17 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 25. července.
Praha
18 article
B—. (Kronika.) Vážený soudruh onehdy svým rozmarným způsobem slavně zde obháji »problematické« půvaby »české vesnice«, jež ve své prostotě připadají tak směšny vyběráčkům, kteří za rozkošemi letního pobytu zajížději si až k moři nebo k jezerům alpským a po samé paty ledovců. Nejsou zatím dokonce tak » proble- matické« půvaby našeho českého venkova, jak víte. Sami jste zažili mnohou chvilku rozkoše v idyllickém obvodu některé české Lhoty, někde u českého potoka, kde kejbaly české husy, kde od břehu voněla posečená česká louka, nebo někde na pasece sluncem prozářené, kde sloupek kouře vinul se k obloze z komína české my- slivny, kde na hrázi kokrhal český kohout aze dvora vám přinášeli nakrájený čerstvý chléh s bílou českou smetanou v hrnku a se zlatým medem na skleněném taliřku! Rozhodně má své půvaby letní pobyt na českém venkově, obzvláště jste-li sami vlastníky svého »letohrádku«, jako náš šťastný nadšenec třeba sebe skromnějsího stánku, třeba jen cha loupky »čisté jako na sloupku« — mohl by být také dvorec se zámkem a parkem, proč pak ne — kde si všecko zařídíte podle svého vkusu, kde stůl, kuchyně, sklep i všecko ovzduší snaž se přizpůsobiti se vaší osobitosti, kde vás ob klopuje a do bavlnky svých pozorností zabaluje péče vám blízkých, oddaných bytostí... Nen potom nad půvaby české krajiny! Třeba však rozeznávati hezky případy! — A kam vy letos? zastavili jste onehdy známého na potkání. Jmenoval nějaký zázračný letní kout někde na den jízdy rychlíkem od Prahy. Už hezky za hranicemi, rozumí se. Prý tam všecko tak nevy. rovnatelné, tak velkolepé, tak báječné! A ješte islaciné ke všemul — Což jste loni nebyli spokojeni na svém vlasteneckém letním sídle tam a tam? Je tam přec všecko nově zřízeno, všecko tak slohové. s největším komfortem opatřeno !
český Lhota Nen Praha
19 article
— Dejte pokoj ! Do té — otravárny mne víckrát nikdo nedostanel — Ah?... Není možná ! ... — Tak, tak! Snad bylo všecko nové, úpravně a pohodlně zařízeno před dvěmač třemi lety, když to zaváděli. Dnes, povídám vám. je to bídný, zanedbaný pelech, kde se člověk jen zlobí a otravuje. — Nedávno jsem přec četl — Ah, co četl! V novinách, v reklamních brožurách, na illustrovaných plakátech je arci samá chlouba, samá pozornost, samý komfort Ale na skutečnost se neplejte! Je k zoufáni pocákané ubrusy, špinavé vidličky, nechutná úprava, pochybné omastky, nevětrané pokoje liná, neochotná obsluha — tak to vypadá s »kom fortem a pozorností«, které vás tam čekají .. — Huj, huj, huj!.. Jak vidět, různost hledisek, jaká už stoj za povšimnutj.
20 article
Nedávno podnikli jste v malé společnost výlet do půvabného údolička, půl dne cesty od Prahy. Před několika lety tam zřídili hotel. Žádný »riviěrový« přepych, rozumí se. Žádný park kolem. s nádherou záhonů, šumotem vodotrysků, kas- kád, s přepychem mramorových schodišť, zrea- dlových síni, žádná elektřina venku a uvnitř tak dále! Prostý hostinec u cesty, řekněme dráhy, venkovský, poměrům přiměřený, ale po- hodlný. Budova o jednom patře, na zvýšené plošině, otevřená veranda, nějaký strůmek, ne- jaké loubí a vyhlídka kolem do zelených strání a lesů. Místečko, kde výletem rozjařený měšťák právem mohl by se těšili na dobrou večeři a příjemný nocleh na zdravém, čerstvém vzduchu. Abyste šli najisto — opatrnosti nezbývá ! — objednali jste si nocleh a večeři telegraficky. Odpověd zněla velmi slibně: — Jen přijďte! Všecko připravenol V nejlepší náladě po vesělém pochodu kra- jinou jste s večerem přitrhli. — Tak, napřed pokoj nám ukažte! pro síte . .. Vedou vás do prvního patra. Schodiště chodba, ne právě radostně vzdnšně. Však jsme doma, třeba se uskrovniti v požadavcích! Ote vřeli pokoj. Pěkná poloha ! S jedné strany okno s druhé sklenéné dvéře na terasu. Stavitel ne- myslil to zle. Rozhled po vůkolním kober strání a lesů zcela způsobný. To by tak lákalo k pobytu 1 Ale, jaký vzduch ! Zde asi po čtyř neděle spal nějaký domáci vězeň při zabedně ných skulinách a otvorech! — Proč pak nevětráte? — Prosím, v tom pokoji už pár dní nikd nebyll
Praha Al
21 article
— Ale, vzduch je spatný! Měla byse otevírat okna — Bývají ráno otevřena. — Proč jen ráno? Proč ne celý den, když je venku tak hezky — Jó, a což kdyby přišel vílr? — Nu, přijde-li vítr, zavřou se. — Jó, a kdo pak má času pořád mysle na okna ! .. V rohu byla postel. Přistoupite, poodhrnete svršky — Prosím vás! Ty věci tady laskavě př vlecfel — Tohle? Vždyť to je čerstvé! brání se služebný duch s jistou podrážděností tónu Nie platno. Fakt je příliš zřejmý. Ukazu jete na pomačkaný povlak. — Někdo v tom ležell — Božínku, ležel, alo — jenom jednou Předevčírem tu byl jeden pán. Druhý den hneo zase odjell — Tak, vida ! Tedy čerstve povlaky, prosím dříve se nehnu Máte už své zkušenosti a svoji methodu Služebný duch shrábl nevrle svrchní prádlo hodil na stůl, obrátil se a prásknuv dveřmi zmizel. Tuze vlídné přijetí! Tak náladové, po vzbuzující! Po chvíli se vraci děvečka s čer stvým prostěradlem. — A což polštáře, svrchnice? — Ty jsou čerstvé . . Zase škubnutí, otočení na patě, prásknu dveřmi. Po delší chvíli vrací se služebný duch zase s nějakým kusem ložní soupravy. Vzala ve vedlejším pokoji z postele polštář a nes vítězně.
22 article
— Nechci jiný polštář, čerstvý povlak bych prosil ! Ale tentokrát měla toho dobrá duše s vám patrně dost. »Podivous!« pomyslila si a ne- chala vás státi. Čekáte, čekále, zvoníte, voláte Po deseti minutách přicházejí dvě osoby. Slu žebná s assistenci. Přivedla si metra, domáci paní. Ta za to stojí. Aspoň její vyřídilka! Co prý si přejete? Že je u nich všecko čistél — Neřikám, že v tom někdo zabíjel vepře Ale onehdy v tom už někdo spal. Jsou takoví lidé, že si potrpí na čerstvý povlak ! . . . A to prý ona jakživa neviděla ! Takov »sekýrování« k vůli několika »krejearům« nedá si libit. A jestli vám něco není vhod, že vá nikdo nedrží. Můžete si na nocleh třeba města !. v . Tak vlidného vyzvání nezbývalo vskutku než uposlechnouti. Bylo teprve osm hodin, krásný letní večer a právě po tichém letním deštíčku Městečko jen půl hodiny vzdáleno! Malá spo lečnost sebrala své kabely a deštníky a porou čela se poněkud ochlazena ve své výletní ná ladě. Adieu, pěkné údolíčko! Však je otázka jak půjdou asi obchody té dobré paní, ktera prý bývala mlynářkou, teď se stala hostinskou ale přání svých hostů považuje rozhodně — z sekalurul
Podivous Takov
23 article
Turistika má dvojí stránku, jednu skyt přiroda, druhou musí poskytnouti lidé. S fo druhou slránkou to však u nás ještě tak bled stoji! Snad budě časem lépe ! Všemu třeb se učit, zajisté. Napadá vás však vzpomink z holičské síně Zvědavý host, mezi tím, co mu mistr břit kou ocelí hlaďounce jezdí po namydlené tváři se vyplává. — A jak se člověk vycvičí na holiče dovolte? Přece učený ani holič s nebe ne spadne! A to bych se poděkoval, aby chtěl ně kdo s břitvou na mně se cvičit! Přece nejsou lakovi hostě, kteří by se chtěli dát od neumě lého učně — pořezat? — Jsou právě takoví hostě ! vykládá do bromyslně mistr břidilu. Přijdou, posadí se, na staví tvář, dají si po ní jezdit nebezpečným ná strojem a nakonec ještě si libují, že — ne musí platit A jmenoval zástupce určitých stavů tal vzorně trpělivých. Tak mají všecky obory svoji stupnici p žitků a požadavků. Souvisí to s rozvojem kultury. Co jednomu hrůzu působí, jinému — lahodí. Kdosi prohlásil za měřitko kul- turního stupně spotřebu — mýdla v zemi Jedni se myjí pouze o velikých svátcích druzí třeba vícekrát denně. Někde střídají stoln prádlo jednou za týden, jinde posluhují čistým ke každému podnosu. Všecko má své odstiny I pojem čistoty. Čemu v našich hostincích-řikaj »čistý« nebo »čerstvě vypraný« (achich ! jaká procedura, br!) ubrousek, nad tím host angli ckého hotelu mohl by padnouti do mdlob. Nejen sloh literární, laké stav stolu a kuchyně jsou měřitkem poměrů kulturních. V Holandsku, Dán- sku, Norsku, Švédsku i v některých krajích Ně mecka najde turista i na vesnici při nejprostálm pohostění zvláštní půvabnou čistotu a úpravnos
Holandsko Dánsko Norsko Švédsko
24 article
Není zde už výlučným příznakem bohatstvía přepychu. Vžila se ve zvyky a potřeby oby- vatelstva, je příznakem národním U nás v těch věcech panuje namnoze ještě primitivnost ná- zorů a obyčejů, která dá přemýšleti. A nejen — na vesnici! V cestovních pomůckách, návěštích, různých »průvodeích po kraji«, reklamních no- tickách novin a pod. hemží se to ovšem nej- chlubnějšími přívlastky. Hotely se jině nejmenuji než »prvního řádu«, oblašují se »velkorestau- race«, »velkokavárny«, »velkohostince «, všecko, rozumí se, s »elegantním« nábytkem, s největším » komfortem« zařízeno, se »vzornou« obsluhou, s »uznaně výtečnou« kuchyní a podobně oma- štěnými obraty slovnými *), ale jaké sklamání při bližším seznání skutku! V širším turistickém světě naše území platí namnoze ještě za — Poloasii! Nedivte se! Nářek na nedostatek ná- vštěvy cizinců má zde jistě svou neposlední přičinu, Mistní výbor pro zvelebení okresu X. po- stavil v pěkném koutku v lese za městem prak- tickou budovu. Chtějí tam říkat »v lázních«.
25 article
Kdo bude hotelierem? Nějaký přibuzný pana měšťanosty, rozumí se. Hodný, ale nesťastný muž. Býval kupcem, nebo koželuhem, nebo rukavičkářem. Nevedlo se mu dobře, stane s »tedy« hostinským. Jeho paní, dle výroku něja- kého strejčka, je prý »výborná kuchařka«. Podmínky jsou »tedy« dány. Ale ne všecky. Mnohému třeba se přece jenom učit. A nejen holič, také hostinský může se zaučovat teprv »na někom«. Záleží jen, aby tu bylo obecen- stvo, které se na sobě sučit« nechá. A tu je právě punkt, kde se názory rozeházejí. Jedno obecenstvo má vskutku potřebnou »trpělivost« — otázka stupně jeho požadavků — ale druhé, často rozhodující jednou se dá napálit reklamou, ale pak prohlásí: — No, děkuji! Za své peníze nedám s považovat za zkušebného králika! Počkám, až se učeň na někom vycvičí na mistra a — půjdu zatím jinam. A cvičení na mistra trvá někdy celé — generace *) Jak vše »souvisí« ve světě kulturném, svědčl obdobná frazeologie jiných oborů. Jaké primitiv- nosli na př. v politice, v literatuře, v umění, v vědě, jsou vynášeny a obecně platí za zjevy »prv- ního řádu«, za »znamenitosti« svého druhu, za vý- kony hodné obdivu a oslavy, bývá někdy komické, někdy — trapné
Hodná