1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v neděli dne 26. července 1903.
Praha
4
article
Na rasní a odpol. listy
předelási se
v Praze v adminisíraei
za muěsdn
na čtnt leta . . . . 6 K
s dvojí čenáškos
za mnůt
ki
na člvi t leta
ve sliaulch: 2K so
na uš ke .
Poštout
a prate
kel
Ba čtvrt leta-
s drejí zisilkos
ně
na lirrt lel
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Praha
6
article
Oběti militarismu.
Oběti militarismu.
Pět dní trvalo, než pronikla na veřejnos
zvěst o hrozné katastrofé, postihnuvši vojsko
naše, syny to ubohého Slovenska, na
ostrém pochodu a cvičení mezi Tre-
binjí a Bílkem, v podálné okkupované
Hercegovině. Samo říšské ministerstvo
války doznává, že 15 vojinů zahynu lo
tamv poli úpalem slunečním. Však
maďarské listy, zvláště »Magyar Ország-
a »Budapesti Hirl ape dovídají se o při-
padu podrobnosti tak hrozné, že člověk trne
bolestí a žasna táže se, kterak něco podobněho
možno při cvičeních zřízeného evropského voj
ska v míru?
Dle hercegovského dopisu »Magyar Országue
vytáhl v noci na 20. t. m. (tedy s neděle na
pondělí) dvanáctý pěší komárenský pluk, sklá
dající se většinou že synův Slovače, z Trebinje,
kdež posádkou ležel, na severovýchod na veliké
manévry v okolí nevesinském. Cesta z Trebinje
na Nevesinjí vede přes městečko Bílek, kdež
tolikéž táboří značnější vojenská posádka,
s kterouž velitel její vytrhl o 5. hodině ranní
vstříc blížícímu se »nepříteli«, aby se s nim
utkal cestou na šíré planině. Slunce červencové
sálalo a rozpalovalo vápenitou půdu hornatiny
hercegovské každou hodinu pod nohami postu-
pujícího vojska, vypraveného jako do války
t. j. obtíženého nejen veškerou výzbrojí a ná-
činím jidelním, ale i veškerým šatem svým o
pláště až do parádní uniformy.
Bílek
Magyar Ország Hirl
Magyar
Slovensko
Tre
Slovač
Trebinje
Nevesinje
7
article
Pluk 12., vyšedší z Trebinje o 3. hodině
s půlnoci, byl při setkání se s posádkou bíle-
ekou urazil již 7 hodin cesty a to stále do
vrchu. Tou dobou dostoupilo pak již vedro
32 stupňů Reaumura. Lidé nemohli již únavou
státi na nohou. Nicméně ihned zahá-
jeno cvičení, za kterého žár sluneční
k polednímu ještě o 8 stupňů se zvýšil, tak že
dosáhlo parno 40 stupňů Reaumura.! V tomto
tropickém vedru ovšem již vojsko klesalo nad
lidským přemožením svých sil. Nieméně dán
rozkaz, že jakmile bude evičení »odtroubeno«,
ihned bez odpočinku nastoupí s
pochod, resp. návrat k Bilku!A
tak se i stalo. Asi tři čtvrti hodiny ještě to
pochodem šlo. Leč pak musilo být k smrti una-
venému mužstvu dopřáno odpočinku na —
čtvrt hodiny. Zabubnováno opět k pochodu,
leč nyní nadešla pohroma: Mužstvo v úpalu
slunečním na silnicí padalo jako mouchy, takže
než dostihlo Bilku, bylo v pravém slova smyslu
zdecimováno: z 800 mužů scházelo jich prý
na 450! Důstojníci prý bili plochými šavlemi
do klesajících vojínů, aby je přinutili k dalšímu
pochodu, a neuznali prý za nutné oznámiti
utrpení mužstva velicímu generálu, jenž jeda
napřed neměl ani tušení o katastrofě, jež stihla
jeho pluk. Do 7. hodiny večerní. bylo prý do
nemocnice v Bílku dopraveno 19 mrtvých a 40
těžce nemocných, pak na dvě stě churavých
vojínů; mnoho vojínů pak se vůbec ztratilo.
Neuvěřitelné hrozné tyto čislice budí at
pochybnost o věrohodnosti zprávy, avšak slyšme,
co zvěstuje se současně jinému vážnému listu
peštskému »Budapesti Hirlap«:
Reaumura
Bilek
Trebinje
Bílka
Budapest Hirlap
uno
8
article
Dva prapory 12. pěšího pluku daly se 20.
července z Trebinje na pochod k Nevesinji.
aby se účastnily tamních sborových manévrů.
Cestou uspořádáno bojovné evičení
posádkou bíleckou za vedra 57
stupňů Celsia.
Mužstvo bylo dle předpisu vystrojeno
plně zbroji válečné, záložníci pak nad to nesli
i parádní uniformu s botami s sebou. Ačkoliv
bylo ustanoveno, že má vojsko (z Trebinje o
půl čívrté hod. ranní vytáhnuvši) dorazili do
Bilku o 12. hodině polední, na vyšší roz-
kaz protáhlo se cvíčení ještě o
tři hodiny déle. Již za hodin dopoledních
hlásili vojenšti lékaři 70 nemocných. Nie-
méně bylo ve cvičení pokračo-
váno! Po skončení téhož doporučoval velitel
posádky bilecké veliteli zástupei vojsk
trebinjského, aby dopřál svému znavenému pluku
delšího odpočinku. Avšak plukovnik Grůn
zweig nedbal této rady. Vlastní velitel tre-
bijnského pluku, plukovník Török, byl již dříve,
jsa vedrem znaven, vsedl do kočáru a odjel
napřed do Bilku. Asi dva nebo tři kilometry
před Bilkem nadešla katastrofa: polovina mužstva
trebinjského padla vysílena na zem. 9 mužů,
zasažených úpalem slunečným zemřelo na sil-
nici, 16 ve mdlobách dovezeno do nemocnice
z těchto šest jich za hrozných křečí skonalo.
Celsius
Bilek
Török
Trebinje
Nevesinje
9
article
Počet vojáků, úpalem slunečním lehčejí
onemoenělých, není dosud zjištěn. Připady
tolikerých úmrti a onemocnění učinily na po-
sádku désný dojem. Oněch 15 mrtvých bylo
hned v ůterý ve společné šachtě pohřbeno. Že
mohlo býti katastrofé uvarováno, dokázala okol-
nost, že jeden setník, operující se svou setninou
samostatně, vida nesmírnou únavu mužstva
svého, ustoupil s ním do stinného místa, kdež
pobyl až do slunce západu, načež přivedl celou
svou setninu úplně zdravou do Bilku.« —
Potud zprávy neodvislých vážných list
maďarských. Oproti nim vydalo c. k. mini-
sterstvo války toto osvědčení:
»Ačkoliv výklady časopisů o způ so bu,
jakým byl pochod proveden, neodpovídají sku-
tečnosti, musí býti přece s politováním kon-
statováno, že jmenovaného dne událo
se 15 případů slunečného úpalu
jež skončily smrtí . . . Až dosud pro-
vedeným zevrubným vyšetřováním vyšlo na jevo.
že s vojenské strany byla učiněna pře-
depsaná opatření o úlevu na po-
chodu i byly učiněny přípravy k opatřen
vody, jakož i bylo na pochodu několik odpo-
činkův. Příčinou žalostných nehod bylo asi jen
nevšedně veliké vedro, kteréž ke konci pochodu
pokročilo z 32 na 40 stupňů Reaumura. « —
Zaznamenáváme, jak toho tragika neštěstí
tak krůtého žádá, pro dnes zcela objektivně
zprávy došlé s obou stran, avšak při všem
respektu ku věrohodnosti ministra války mu-
síme ve jménu lidskosti požadovati mnohem
důkladnější vyšetření události tak hrozné,
musíme žádati, aby trnoucí veřejnosti bylo jvy-
svétleno, byloli nulno v takovém
tropickém vedru druhým pochodem una
vené a břemenem 30 kil obllžené mužstvo
pravé poledne ještě trmáceti cvičením na plani
nách sluncem rozpálených?
Toho po zdravém rozumu lidském ne-
vymáhá přece ani zdatnost ar
Bilek
Reaumura
uno vený
10
article
mády ani prospěch říše, aby cvi-
čení vojska přesahovalo do té
míry krajnost lidských sil až do
úpadu, ba až do smrti ubohých vo
jinův! Není tu ještě nikdo jiný vinen, krom
toho věčného slunce?
Křížová cesta opravy volebního
řádu na sněm moravský.
(Ze studie zem. posla aee MUDra. Ondř. Přikryla. )
Ve schůzi Politického spolku prostějov
ského dne 13. t. m. probráná ze studie této čás
druhá, končíci pádem hr. Taaffa. Změny vo
lebního řádu, které Němci za passivního odporu
Čechů hravě si provedly r. 1872—73, bylo
především zdokonalení pověstné již volebn
geometrie Schmerlingovy. Ve venkovských ob-
cích oddělili čistě české Telečsko od smíšeného
okresu dačicko-jemnického, a české Budějovicko
od smíšeného Znojemska; k okresu mohelni
ckému připojili německé Unčovsko, k hranické
mu německý okres Dvorec — vše za tím účelem.
aby české obyvatelstvo utopili Ve městech o
Boskovska odloučili Tišnov, od Holešovska
(silné židovstvo, ale města čistě česká) Hulín
vyzvali nepatrná městečka německá, aby podala
žádost za zařadění do kurie měsť a tu pak k če-
ským městům s mocným židovslvem přivěsili
tato čistě německá městečka, na př. k Prostějovu
Německý Brodek, k Třebiči Stonašov, ke skupině
Ivančice-Krumlov pak Pohořelice. Jsou to přímo
hnízda bezvýznamná s 1300—1600 obyv., beze
všeho průmyslu, ale přece zařaděna do kurie
měst, kdežto českým městům, na př. Rožnovu
se to dosud nepodařilo. Při tom referenti, po-
věstný Sturm a sekretář obchodní komory olo-
moucké dr. Machanek, důstojný to předchůdce
Přikryl
Taaff
Němec
Čecho
Schmerlingův
Třebič Stonašov
doktor
Machanek
Znojemsko
Tišnov
Holešovsko
Prostějov
Brodek
Ivančice
Krumlov
Pohořelice
Rožnov
11
article
Maxa Höniga, ovšem opírali se o data o počtu
obyvatelstva a daní, jen že nesprávná. Machanek
přímo falešně uvedl, že nutno Dvorec vylou-
čiti z venkovské skupiny šternberské, která prý
má 54.861 obyv., kdežto z pravidla prý má jeden
poslanec přijíti asi na 52.000 duší; ale uvedl
veřejnost v omyl tím, že v oněch 54.861 obyv
počítal také 13.509 obyv. města Šternberka.
které volilo v kurii měst! Proti tomuto průměru
pak sesílil skupinu mohelnickou až na 69.534
duší, Dačicko seslabil jen na 28.764 duší, jen
aby vše získal pro většinu německou. Když se
falšování těchto výkazů, které neobstarával zem-
ský výbor, nýbrž ústavácký politický spolek Fort-
schrittsverein, vytýkalo později Němcům, odpo-
véděl čelný poslanec německý: „No, úřadn
ta data nebyla, ale byla to přec
data!“ Mělo tak býti umlčeno ve skupině da
čické 20.000, na Mohelnicku 27.000, na Hra-
nicku 26.000, na Znojemsku 14.000 Čechů
okresy vytrženy ze sousedství a z hejtmanství
kterým přirozeně náležely. Čistě liberální názory
Vše přijato bez debaty
Výsledek se ovšem dostavil při nejbližšíc
volbách. Získaliť Němci české skupiny měst-
ské: Třebič, Holešov a Boskovice; na venkově
úplně české Uh. Brodsko (!), převahou české
Hranicko a Dačieko, Skupina přerovská stěží jen
uhájena. Fakta nyni téměř neuvěřitelná. Geome-
trie volební pracovala tu s nátlakem vlády, spolu
pak prováděna nejostřejší persekuce českýeh
škol a ústavů peněžních, o něž se školy opiraly
Maxa Hönig
Machanek
Dačicko
Němec
Čecho
Brodsko
Dačieko
Šternberk
Mohelnicko
Znojemsko
Holešov
Boskovice
spolek FortSF
Třebič
český Hranicko
12
article
(rozpuštěna záložna prostějovská a jiné). Aby
pak odpor Čechů proti centralisaci byl zlomen.
zavedeny téhož roku 1873 přímé volby n
radu řišskou; stalo se tak zákonem řiš
ským, ale zřízení zemské nebylo zároveň ve
směru tom změněno, tak že dle něho dosud má
zeniský sněm právo vysílati poslance na radu
říšskou!
Má tedy r. 1873 pro Moravu význam hrozný
znemožnil Čechům naprosto dobýti si majority
na sněmu.
Češti poslanci zemští z obavy, aby věc ná
rodní další nepřítomností jejich na sněmě ne
ulrpěla ještě větší ztráty, upustili přes domluvy
Palackého od passivní opposice a vstoupili na
sněm. Spolu s feudální šlechtou (z kurie fidei
komisního velkostatku) podali obšírné osvědčení
v němž odhalovali machinace německé a křivdy
zejmena změnou volebního řádu na Češích p
chané — ale Němci je prostě ukřičeli a hejímar
zemský baron Widmann osvědčení nepřipustil
Češti poslanci opět a opět podávali návrhy na
změnu volebního řádu, jež byly marny; o peti-
cích voličstva českého o téže věci vůbec zemský
hejtman nedal jednati, poněvadž prý volební řád
a jeho změny, Němci provedené, dosáhly sankee
panovníkovy! Zatím v r. 1878 provedeny nov
volby na sněm, které nesou také pečeť éry
Čecho
Palacký
Čech
Němec
Widmann
Morava
13
article
Auersperg-Giskrovy. Postupující národní uvědo-
mění získalo nám sice venkov uhersko-brodský
(zvolen posl. Šrom) a také skupinu hranickou
kde ani volební geometrie nepomohla; zato
však Němei udrželi skupinu dačickou (o dva
hlasy!) a města Kroměřiž, Boskovice, Příbor
Třebíč, Prostějov, ba i Holešov ohromnou vět
šinou, již získal Thonet (378 hl.) proti Karlu
Bůbelovi (276 hl., kdežto při předešlé volbě šlo
jen o 2 hlasy!). Úřadníci státní komandováni, vo
liti ústavácké kandidáty a v Kyjově zvolen známý
Auspitz tím, že veřejnost volby byla úplně poru
šena; německá volební komise seděla ve zvláštn
kleci skleněné, do níž vpustili vždy jen jednoho
voliče; jen komise tedy věděla, jak volič ten
hlasuje (ústně!), nikdo jiný nemohl to konírolo
vati. Nepřirozené poměry na sněmě a zlořády
volební pohnuly někleré Němee, že sami pro
jevili ochotu, aby se volební řád změnil ve s my
slu slušnosti, jak sami prohlásili; ale n
nalezlo to dostatečného ohlasu.
Šrom
Thonet
Bůbela
Auersperg
Giskrův
Kroměřiž
Boskovice
Příbor
Třebíč
Prostějov
Holešov
Kyjov
14
article
Konečně v létě 1879 padlo ministerstv
Auerspergovo. Od nástupce jehoc hr. Ed, Tal a ff
(od 14. srpna 1879 do 29. řijna 1893) oče
kávala česká Morava obrat ve směru spravedl
nosti a to tím spíše, že do ministerstva byl po
volán vůdce českých poslanců moravských dr
Alois Pražák; mluvilo se též, že změna voleb
řádu na sněm moravský jest jednou z pod
mínek, za nichž česká delegace vstoupila na
radž říšskou. Ale hr. Taaffe patrně ani z dalek
nechtěl, aby na Moravě nastaly poměry příro-
zenější a ministr jeho bar. Conrad zajisté tlu-
močil jeho názor, když pronesl okřídlené slovo
že Morava nesmí býti poslovanéna. Vláda nepři
činila se nikdy, aby podobně jako v Čechách
v kurii velkoslatku nesvěřenského zvoleni byl
autonomisté, neb aspoň poměrný díl jejich
proto udržovala se německá většina na sněmě,
která zcela odmítavě chovala se vůči českým
požadavkům. »Nejmírnější« z nich, ale největší
nepřítel Čechů, ryt. Jan Chlumecký řekl to vý
slovně, že německá majorita dobrovolně ne
V orobném prodejít
ranní čí lo o sobě
o b polediti
. . . na 2h
Ve slialkách na venkově
ranní čísd
odpolodní.
. . . . . . . Bh
Inseráty
platí se holově rneřel
Předplacení a inserty přijíná z dmini-
strace v Mariasské ulici č.z
Tem nscházejí se těž nr dskee
liskárna a ezpedice „ Národních Listá“.
Rukoplsy se nevracají.
Auerspergův
Alois Pražák
Taaff
Čecho
Chlumecký
Ed
Tal
Morava
Conrad
Čechy
Mariasský ulice
Tema
národní Listat
15
article
ustoupí; a přec jest známo, že většina ta né-
udrží se vlastní silou, nýbrž jen přízní vídeňske
vlády. Jediné, co Taaffova doba přinesla, bylo,
že v zápasu volebním učiněno tolik příkoři, pod-
vodů a násilí, jak se to provádělo dříve za pa-
tronance vládní. Proto také při volbách r. 1884
Němci ztratili městské skupiny Prostějov, Kro-
měřiž, Boskovice, Kyjov, Třebič, Dačice, Příbor,
Uherské Hradiště (zvolen místodržitel hr. Schön-
born), ba i Krumlov a Hustopeč. Na venkově
pak dobyli jsme Dačicka. Přes to, že voleb
řád svou nejasnosti a zastaralosti neustále dával
podnět ke sporům a verifikační výbor trvale za-
městnával, nedali se Němei pohnouti ke změně
jeho. Národní (staročešti) poslanci, opakujíce ná-
vrhy své stále, zachovávali soustavu zastoupení
dle zájmů a obmezovali se v podstatě na to,
aby byl census v měslech snížen na 5 zl.,
aby spravedlivěji byly utvořeny skupiny volební;
Němci ani snížení censu nepřipustili, ač se
v tomto smyslu byl už změnil volební řád na
radu říšskou.
Zatím již v Čechách strana svobodomyslná
přijala ve svůj program všeobecné právo
hlasovací na sjezdu 25. prosince 1874.
Na Moravě zásada ta nalezla ohlas až v roce
1890, kdy se ustavila lidová strana mo-
ravská, jež na schůzi kroměřížské po řeči
dra. Stránského položila požadavek, aby venko
byl na roveň postaven městům, aby volil přím
anebo aby zavedeno bylo všeobecné právo hla-
sovácí. Téhož roku bylo již zvoleno 6 poslanců
lidových, proti nimž propadl posl. dr. Mezník.
Taaffův
Němec
Schön
Stránský
doktor
Mezník
Prostějov
Boskovice
Kyjov
Třebič
Dačice
Příbor
uherský Hradiště
Hustopeče
Čechy
Morava
Krumlov
16
article
Češi dobyli sice městské skupiny uh brodské,
ale ztratili města Prostějov, Krumlov i Hu-
stopeč; stalo se to částečně vinou vlastní, více
však tím, že vláda hr. Taaffa v době té už
zřejmě stranila Němcům, jeť to období punk-
tační. V novém sněmě podány byly opětně dva
důležité návrhy. Hrabě Serenyi žádal ve velko-
statku nesvěřenském poměrné zastou-
pení, dr. Šrom úplnou změnu volebního řádu,
zejmena snížení censu, rozmnožení mandátů za
venkov, nové rozdělení počtu poslanců na jed-
notlivé skupiny dle počtu obyvatelstva a daní.
Odůvodňnje návrh svůj ukázal dr. Šrom,že
dle sčítání lidu r. 1880 a dle daně r. 1884
měla Morava 2,143.580 obyv. a 9,370.000 zl.
daně; na velkostatek připadalo při 185 voličích
a 1,292.000 zl. daní třicet poslanců; n
města s 478.000 dušemi a 2,271.000 zl. daně
31 poslanců, kdežto na venkov s 1,698. 000
byv. a 4,768.000 zl. daní pouze též 31 po-
slanců, ač platil více než polovici veškeré daně
Dokázal, že takto připadá jeden poslanec v kuri
velkostatku na 43.000 zl., ve městech n
73000 zl. daní a na venkově až na 153 800
zl. daně; poměr dle obyvatelstva jest ještě horší.
Němci ovšem zachovali se jako dříve;
návrh Serenya zamítli vůbec, návrh Šromův
přikázali zemskému výboru, aby konal opět še-
tření atd. Při tom opět vedl je Chlumecký,
jehož chauvinismus, chytráctvím zakrývaný, od-
halil v plné nahotě dr. Žáček; týž dokázal
zpravodaji německému, že překrucoval úřadní
data ve prospěch Němců. V letech následuj cích
Češi nalehali na vyřízení návrhu Šromova, jejž
odůvodňovali novými daty z voleb r. 1880;
připadlť tehdá 1 český poslanec na 639 hlasů,
1 německý jen na 403 hlasy; ve městských
skupinách bylo udušeno 1803 českých, ale jen
Čech
Taaff
Němec
Serenyi
doktor
Šrom
Šromův
Chlumecký
Žáček
Prostějov
Krumlov
Hu
Morava
17
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 25. července.
Praha
18
article
B—. (Kronika.) Vážený soudruh onehdy
svým rozmarným způsobem slavně zde obháji
»problematické« půvaby »české vesnice«, jež ve
své prostotě připadají tak směšny vyběráčkům,
kteří za rozkošemi letního pobytu zajížději si
až k moři nebo k jezerům alpským a po samé
paty ledovců. Nejsou zatím dokonce tak » proble-
matické« půvaby našeho českého venkova, jak
víte. Sami jste zažili mnohou chvilku rozkoše
v idyllickém obvodu některé české Lhoty, někde
u českého potoka, kde kejbaly české husy, kde
od břehu voněla posečená česká louka, nebo
někde na pasece sluncem prozářené, kde sloupek
kouře vinul se k obloze z komína české my-
slivny, kde na hrázi kokrhal český kohout aze
dvora vám přinášeli nakrájený čerstvý chléh
s bílou českou smetanou v hrnku a se zlatým
medem na skleněném taliřku!
Rozhodně má své půvaby letní pobyt na
českém venkově, obzvláště jste-li sami vlastníky
svého »letohrádku«, jako náš šťastný nadšenec
třeba sebe skromnějsího stánku, třeba jen cha
loupky »čisté jako na sloupku« — mohl by být
také dvorec se zámkem a parkem, proč pak ne
— kde si všecko zařídíte podle svého vkusu,
kde stůl, kuchyně, sklep i všecko ovzduší snaž
se přizpůsobiti se vaší osobitosti, kde vás ob
klopuje a do bavlnky svých pozorností zabaluje
péče vám blízkých, oddaných bytostí... Nen
potom nad půvaby české krajiny!
Třeba však rozeznávati hezky případy!
— A kam vy letos? zastavili jste onehdy
známého na potkání.
Jmenoval nějaký zázračný letní kout někde
na den jízdy rychlíkem od Prahy. Už hezky za
hranicemi, rozumí se. Prý tam všecko tak nevy.
rovnatelné, tak velkolepé, tak báječné! A ješte
islaciné ke všemul
— Což jste loni nebyli spokojeni na svém
vlasteneckém letním sídle tam a tam? Je tam
přec všecko nově zřízeno, všecko tak slohové.
s největším komfortem opatřeno !
český Lhota
Nen
Praha
19
article
— Dejte pokoj ! Do té — otravárny mne
víckrát nikdo nedostanel
— Ah?... Není možná ! ...
— Tak, tak! Snad bylo všecko nové,
úpravně a pohodlně zařízeno před dvěmač
třemi lety, když to zaváděli. Dnes, povídám vám.
je to bídný, zanedbaný pelech, kde se člověk jen
zlobí a otravuje.
— Nedávno jsem přec četl
— Ah, co četl! V novinách, v reklamních
brožurách, na illustrovaných plakátech je arci
samá chlouba, samá pozornost, samý komfort
Ale na skutečnost se neplejte! Je k zoufáni
pocákané ubrusy, špinavé vidličky, nechutná
úprava, pochybné omastky, nevětrané pokoje
liná, neochotná obsluha — tak to vypadá s »kom
fortem a pozorností«, které vás tam čekají ..
— Huj, huj, huj!..
Jak vidět, různost hledisek, jaká už stoj
za povšimnutj.
20
article
Nedávno podnikli jste v malé společnost
výlet do půvabného údolička, půl dne cesty od
Prahy. Před několika lety tam zřídili hotel. Žádný
»riviěrový« přepych, rozumí se. Žádný park kolem.
s nádherou záhonů, šumotem vodotrysků, kas-
kád, s přepychem mramorových schodišť, zrea-
dlových síni, žádná elektřina venku a uvnitř
tak dále! Prostý hostinec u cesty, řekněme
dráhy, venkovský, poměrům přiměřený, ale po-
hodlný. Budova o jednom patře, na zvýšené
plošině, otevřená veranda, nějaký strůmek, ne-
jaké loubí a vyhlídka kolem do zelených
strání a lesů. Místečko, kde výletem rozjařený
měšťák právem mohl by se těšili na dobrou
večeři a příjemný nocleh na zdravém, čerstvém
vzduchu.
Abyste šli najisto — opatrnosti nezbývá ! —
objednali jste si nocleh a večeři telegraficky.
Odpověd zněla velmi slibně:
— Jen přijďte! Všecko připravenol
V nejlepší náladě po vesělém pochodu kra-
jinou jste s večerem přitrhli.
— Tak, napřed pokoj nám ukažte! pro
síte . ..
Vedou vás do prvního patra. Schodiště
chodba, ne právě radostně vzdnšně. Však jsme
doma, třeba se uskrovniti v požadavcích! Ote
vřeli pokoj. Pěkná poloha ! S jedné strany okno
s druhé sklenéné dvéře na terasu. Stavitel ne-
myslil to zle. Rozhled po vůkolním kober
strání a lesů zcela způsobný. To by tak lákalo
k pobytu 1 Ale, jaký vzduch ! Zde asi po čtyř
neděle spal nějaký domáci vězeň při zabedně
ných skulinách a otvorech!
— Proč pak nevětráte?
— Prosím, v tom pokoji už pár dní nikd
nebyll
Praha
Al
21
article
— Ale, vzduch je spatný! Měla byse
otevírat okna
— Bývají ráno otevřena.
— Proč jen ráno? Proč ne celý den, když
je venku tak hezky
— Jó, a což kdyby přišel vílr?
— Nu, přijde-li vítr, zavřou se.
— Jó, a kdo pak má času pořád mysle
na okna ! ..
V rohu byla postel. Přistoupite, poodhrnete
svršky
— Prosím vás! Ty věci tady laskavě př
vlecfel
— Tohle? Vždyť to je čerstvé! brání se
služebný duch s jistou podrážděností tónu
Nie platno. Fakt je příliš zřejmý. Ukazu
jete na pomačkaný povlak.
— Někdo v tom ležell
— Božínku, ležel, alo — jenom jednou
Předevčírem tu byl jeden pán. Druhý den hneo
zase odjell
— Tak, vida ! Tedy čerstve povlaky, prosím
dříve se nehnu
Máte už své zkušenosti a svoji methodu
Služebný duch shrábl nevrle svrchní prádlo
hodil na stůl, obrátil se a prásknuv dveřmi
zmizel. Tuze vlídné přijetí! Tak náladové, po
vzbuzující! Po chvíli se vraci děvečka s čer
stvým prostěradlem.
— A což polštáře, svrchnice?
— Ty jsou čerstvé . .
Zase škubnutí, otočení na patě, prásknu
dveřmi. Po delší chvíli vrací se služebný duch
zase s nějakým kusem ložní soupravy. Vzala
ve vedlejším pokoji z postele polštář a nes
vítězně.
22
article
— Nechci jiný polštář, čerstvý povlak bych
prosil !
Ale tentokrát měla toho dobrá duše s vám
patrně dost. »Podivous!« pomyslila si a ne-
chala vás státi. Čekáte, čekále, zvoníte, voláte
Po deseti minutách přicházejí dvě osoby. Slu
žebná s assistenci. Přivedla si metra, domáci
paní. Ta za to stojí. Aspoň její vyřídilka! Co
prý si přejete? Že je u nich všecko čistél
— Neřikám, že v tom někdo zabíjel vepře
Ale onehdy v tom už někdo spal. Jsou takoví
lidé, že si potrpí na čerstvý povlak ! . . .
A to prý ona jakživa neviděla ! Takov
»sekýrování« k vůli několika »krejearům« nedá
si libit. A jestli vám něco není vhod, že vá
nikdo nedrží. Můžete si na nocleh třeba
města !. v .
Tak vlidného vyzvání nezbývalo vskutku než
uposlechnouti. Bylo teprve osm hodin, krásný
letní večer a právě po tichém letním deštíčku
Městečko jen půl hodiny vzdáleno! Malá spo
lečnost sebrala své kabely a deštníky a porou
čela se poněkud ochlazena ve své výletní ná
ladě. Adieu, pěkné údolíčko! Však je otázka
jak půjdou asi obchody té dobré paní, ktera
prý bývala mlynářkou, teď se stala hostinskou
ale přání svých hostů považuje rozhodně — z
sekalurul
Podivous
Takov
23
article
Turistika má dvojí stránku, jednu skyt
přiroda, druhou musí poskytnouti lidé. S fo
druhou slránkou to však u nás ještě tak bled
stoji! Snad budě časem lépe ! Všemu třeb
se učit, zajisté. Napadá vás však vzpomink
z holičské síně
Zvědavý host, mezi tím, co mu mistr břit
kou ocelí hlaďounce jezdí po namydlené tváři
se vyplává.
— A jak se člověk vycvičí na holiče
dovolte? Přece učený ani holič s nebe ne
spadne! A to bych se poděkoval, aby chtěl ně
kdo s břitvou na mně se cvičit! Přece nejsou
lakovi hostě, kteří by se chtěli dát od neumě
lého učně — pořezat?
— Jsou právě takoví hostě ! vykládá do
bromyslně mistr břidilu. Přijdou, posadí se, na
staví tvář, dají si po ní jezdit nebezpečným ná
strojem a nakonec ještě si libují, že — ne
musí platit
A jmenoval zástupce určitých stavů tal
vzorně trpělivých.
Tak mají všecky obory svoji stupnici p
žitků a požadavků. Souvisí to s rozvojem
kultury. Co jednomu hrůzu působí, jinému
— lahodí. Kdosi prohlásil za měřitko kul-
turního stupně spotřebu — mýdla v zemi
Jedni se myjí pouze o velikých svátcích
druzí třeba vícekrát denně. Někde střídají stoln
prádlo jednou za týden, jinde posluhují čistým
ke každému podnosu. Všecko má své odstiny
I pojem čistoty. Čemu v našich hostincích-řikaj
»čistý« nebo »čerstvě vypraný« (achich ! jaká
procedura, br!) ubrousek, nad tím host angli
ckého hotelu mohl by padnouti do mdlob. Nejen
sloh literární, laké stav stolu a kuchyně jsou
měřitkem poměrů kulturních. V Holandsku, Dán-
sku, Norsku, Švédsku i v některých krajích Ně
mecka najde turista i na vesnici při nejprostálm
pohostění zvláštní půvabnou čistotu a úpravnos
Holandsko
Dánsko
Norsko
Švédsko
24
article
Není zde už výlučným příznakem bohatstvía
přepychu. Vžila se ve zvyky a potřeby oby-
vatelstva, je příznakem národním U nás v těch
věcech panuje namnoze ještě primitivnost ná-
zorů a obyčejů, která dá přemýšleti. A nejen —
na vesnici! V cestovních pomůckách, návěštích,
různých »průvodeích po kraji«, reklamních no-
tickách novin a pod. hemží se to ovšem nej-
chlubnějšími přívlastky. Hotely se jině nejmenuji
než »prvního řádu«, oblašují se »velkorestau-
race«, »velkokavárny«, »velkohostince «, všecko,
rozumí se, s »elegantním« nábytkem, s největším
» komfortem« zařízeno, se »vzornou« obsluhou,
s »uznaně výtečnou« kuchyní a podobně oma-
štěnými obraty slovnými *), ale jaké sklamání
při bližším seznání skutku! V širším turistickém
světě naše území platí namnoze ještě za —
Poloasii! Nedivte se! Nářek na nedostatek ná-
vštěvy cizinců má zde jistě svou neposlední
přičinu,
Mistní výbor pro zvelebení okresu X. po-
stavil v pěkném koutku v lese za městem prak-
tickou budovu. Chtějí tam říkat »v lázních«.
25
article
Kdo bude hotelierem? Nějaký přibuzný pana
měšťanosty, rozumí se. Hodný, ale nesťastný
muž. Býval kupcem, nebo koželuhem, nebo
rukavičkářem. Nevedlo se mu dobře, stane s
»tedy« hostinským. Jeho paní, dle výroku něja-
kého strejčka, je prý »výborná kuchařka«.
Podmínky jsou »tedy« dány. Ale ne všecky.
Mnohému třeba se přece jenom učit. A nejen
holič, také hostinský může se zaučovat teprv
»na někom«. Záleží jen, aby tu bylo obecen-
stvo, které se na sobě sučit« nechá. A tu je
právě punkt, kde se názory rozeházejí. Jedno
obecenstvo má vskutku potřebnou »trpělivost«
— otázka stupně jeho požadavků — ale druhé,
často rozhodující jednou se dá napálit reklamou,
ale pak prohlásí:
— No, děkuji! Za své peníze nedám s
považovat za zkušebného králika! Počkám, až
se učeň na někom vycvičí na mistra a — půjdu
zatím jinam.
A cvičení na mistra trvá někdy celé —
generace
*) Jak vše »souvisí« ve světě kulturném, svědčl
obdobná frazeologie jiných oborů. Jaké primitiv-
nosli na př. v politice, v literatuře, v umění, v
vědě, jsou vynášeny a obecně platí za zjevy »prv-
ního řádu«, za »znamenitosti« svého druhu, za vý-
kony hodné obdivu a oslavy, bývá někdy komické,
někdy — trapné
Hodná