1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Obohod —Prmysl
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 18. ze dne 19. ledna 1908.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 18. ledna.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 18. ledna.
Pozornost hospodářského života a ruchu
soustředěna k vývoji trhů peněz. To je konečně
samozřejmo. Nehledíme-li k provisím obratovým,
platil průmysl i obchod z bankovních úvěrů
v Německu při sazbě 71% úrok 8lg, u nás při
sazbě bankovní 6 průměrem 7 Soukromý
diskont pohyboval se rovněž na vysoké úrovni
a tak bylo nutno usilovati o podstatné zvýšení
zisků, aby bylo lze přizpůsobiti se opevněným
požadavkům trhu peněžního. Uvážíme-li, že
v pravidelných případech dosahuje úvěr, na
který jsou podnikatelé vzhledem k rozsahu svého
podniku odkázáni, někdy až i polovinu pro-
středků veškerých, jež jsou jim k disposici,
možno si snadno učiniti obraz situace. K tomu
přistupují však momenty další: mzdy vykazují
linii vzestupnou, suroviny jsou veskrze zdra-
ženy, náklady stavební i zařizování strojního
stouply až o 25, zatím co není již dnes sporu
o tom, že s vrcholu konjunktury zvolna sestu-
pujeme zase dolů.
V takovéto situaci, kdy nutno hodně vážně
a hodně opatrně přemýšleti o zejtřku, padá
každý obnos na váhu. Proto bylo zřejmo, jak
nedočkavě čeká obchodní a průmyslový svět na
vývoj na trhu peněz. Podání směnečná u bank
v prosinci, kdy přece potřeba byla k závěru
ročnímu značna, obmezují se jen na nejnutnějši
a všude zračí se snaha odložiti potřebu jen po-
někud méně naléhavou na dobu pozdějši. Závěr
roku prochází hladce a prvá polovina ledna
přináší tak značný zpětný přiliv prostředků do
cedulové banky, že rakousko-uherská banka té
doby má zase zálohu bankovek daně prostých.
Po řadě měsíců jsme zase v poměrech normál-
nějších.
Praha
Německo
7
article
Tento vývoj potvrzuván i cizinou. Anglická
banka snižuje v tomto témdni svoji sazbu opět
a sice na 5, zatím co také německá banka
říšská uvádí sazbu 64%. Rozpjetí diskontní mezi
Londýnem a Berlínem činí tedy zase 1199.
Motivace snížení sazby anglické banky
praví výslovně, že není nebezpečí, že by se
snad Amerika obrátila na Evropu s novými po-
žadavky, boj o zlato, který veden mezi starým
a novým světem, ustoupil klidu zbraní a v Ame-
rice vrací se zase důvěra širších vrstev uklá-
dacích v domácí ústavy peněžní. Právě tak, jako
otřesení důvěry této vyvolalo krisi, čeká se
nyní po rozplašení pochybností na pozvolné od-
stranění její. Anglická banka výslovně zdůvod-
ňovala zvyšování diskonta ohledem na trl
mezinárodní. Její posice, jakožto finančního
ústředí světového, nemohla býti ani jinou.
A tu jest zajímavo, co pronesl nový pre-
sident německé banky říšské, Havenstein při
usnesení německé banky říšské snížiti sazbu
diskontní. Podav krátký přehled světového trhu
peněz, zdůraznil, že diskontní politika německé
banky říšské musí býti v prvé řadě vedena
ohledy na domácí poměry. Německo proto mělo
tak značnou potřebu peněz, poněvadž jeho ho-
spodářská moc jest přece jen přiliš mladou
Zlepšení stavu cedulové banky neučinilo zde tak
značného pokroku letos jako v tomže obdob
lonském. Proč, pravil bezprostředně potom v de-
batě říšského sněmu německého, kde byl nucen
vysvětliti své stanovisko k dosavadní politice
říšské banky německé. Jak známo, vracejí se
agrární proudy německé k staré své tužbé,
k zavedení bimetalismu.
Londýn
Berlín
Evropa
Německo
anglický banka
8
article
Moment tento byl hlavním motivem inter-
pelace Kanitzovy, zda vláda říšská chce čeli
nepříznivým zjevům, které přivodily nutnost zvý-
šiti diskontní sazbu až na 7124 President Haven-
stein byl upřímným. »Diskont v prvé míte
určován jest poměry země. Zdražováním peněz
trpí Německo již po léta. Vysoký diskont uplalní
se však teprve během posledního roku. Tím po-
tvrzen názor, že vysoká sazba diskontní nen
otázkou peněz, nýbrž otázkou kapitálu a úvěru,
a v tom směru jest Německo hůře na tom, nez
jiné země. Potřebuje mnoho peněz a odkázána
valnou měrou na úvěr, protože jest svým prů
myslovým vývojem nejmladší zemi Evropy
protože musí hájiti své těžce dobylé místo mo
censké mezi ostatními státy a protože kráčí nej
rychleji v před. Následkem zdražených cen su-
rovin, zvýšené mzdy a p. byly nuceny výrobní
třídy více vydávati. V posledních letech od
r. 1904—1907 stouply požadavky kapitálové
o více než 81 mihardy marek .
Vážné krise bude Německo bohda ušetřeno.
Bude zajisté možno snižiti bankovní diskont
opět na obvyklou úroveň. Německý lid již proto
nemusí se znepokojovati obavami nějaké prudké
krise, protože se posice německého zemědělství
v posledních létech značně posílila. Nejlepšl
cestou, jak vyváznouti z dnešní drahoty peněz.
jest cesta krajní úspornosti ve všech směrecha
ve všech oborech«.
Haven
Německo
Evropa
9
article
President německé banky říšské velmí
dobře vystihl daný stav. Co přavil o Německu
platí i o Spojených státech, kdé' rovněž nedo
stupuje pohotovost kapitálová, nastřádaná a na-
kupená prací předehozích generací, té úrovně.
jako v Anglii, která má za sebou průmyslový
vývoj sta padesáti let. Otázka úměrnosti pro-
středků a cílů jest problémem, který opět a opět
vyzníval z vývoje doby.
Rozlet ducha a vzepjetí vílězné energie.
opřené a bohaté zkušenosti a poznatky, nesou
se za velikými elly, za obrazy moci a sily -
ale vždy a vždy ukazuje život, do jaké míry
jsou podvázána křídla. Jest mnoho optimismu
podnikání a odhodlání hospodářském — bez
ného nebylo by smělosti postupu — korektiv
dostavuje se v zápětí. Když zaplavilo slunce
konjunktury svým jasem Unii Severní Ameriky,
rázem vynořily se plány velkolepého vystrojení
drah, železáren, dopravních společností námoř-
ních a p. Není pochyby, že plány tyto opřeny
o správnou začasté kalkulaci obchodní: přiboj
potřeby americké však marně bil do zdí an
glické banky, která zůstala pevnou ve svém od-
mitání požadavků přilišných. Německo tento fako
Německo
spojený stát
Anglie
severní Amerika
10
article
pociťuje rovněž na sobě a nový president ho
otevřeně přiznal,
Není k necti říši sousední. Nemá onoho ve-
likého a širokého okruhu kapitalistů, který vy-
značuje Anglii a proto také finanění základy
jeho průmyslu opřeny o banky, jež stávají se
ústředím, kam se sbíhají pohotově prostředky ná-
roda. Ve vývoji dosavadním tkví různost hosp
dářského ustrojení Anglie a Německa po finan-
ční stránce a z něho pramení. Typ průmyslové
banky povoláno teprve vytvořiti Německo, zatím
co americký vývoj nalezl opory v mocných asso-
ciacích trustových. Spojené státy tvoří magnáty
finanční netušených dříve prostředků a moci
Německo dává vznikati formě bank, která jest
pro jeho hospodářský postup typickou.
Oba státy jsou jakoby školním příkladem
pro ty, kdož půjdou rovněž na dráze moderního
vývoje ekonomického. O nás jest rozhodnato, že
vzor německý přírozeným dějem a danými po-
měry bude směrodatným. Nelze tu mluvitio
kopii a napodobení. Hospodářské základy, ze
kterých vytryskl vývoj, byly v podstatě obdobny
a tak jsou i výsledky podobny. Náš průmya
v nový rozmach svůj nepřinesl si pohotových
prostředků. Selfmademan jest u nás zjevem vel-
mi obyčejným a historie velikých závodů v naší
vlasti v obrovské většině případů víže se k živé
ještě vzpomínce, jak zakladatel začal chud pro
středky a bohat vůlí ku práci a silou. Bez opory
o úvěr nebyl dnešní stav vůbec myslitelným. Ve
svých rozhodnutích úvěrových byly banky nuceny
z pravidla více stavěti na důvěře v osobu než na ve
likém majetku. Tento moment vtiskuje ban-
kám určitý ráz a zvyšuje na druhé straně poža-
davky v ně kladené. Banka i u nás vkliňuje se
pevně v rozvoj průmyslový a stává se vážným
faktorem jeho.
Anglie
Německo
spojený stát
11
article
Ale: banka musí býti ustrojena a vyzbro-
jena dle potřeb doby, jako vůbec nuitno celou
soustavu úvěrní přizpůsobiti dané situaci ná-
roda. To jest conditio sine qua non. Volá-li se
dnes po účelné úpravě živnostenského úvěru
u nás v Čechách, jest volání toto velmi včasno,
protože posilování středních výrobních vrstev
našich jest přímo příkazem každé skutečně če-
ské politiky hospodářské. Z těchto vrstev vyšla
řada silných mužů a nutno tente kádr udržovat
při síle a práci. Revise organisace okresních ho-
spodářských záložen jest momentem rovněž vy-
soce aktuálním, protože nutno konečně sou-
stavně i u nás zasáhnouti v úpravu úvěru země-
dělského, který tak utěšeně klade si široké zá-
klady v Raiffeisenkách. Při úslavech, povolanýeh
pro větší úkoly úvěrní, tedy u bank, padá vzhle
dem k rostoucím úkolům průmyslovým, jimž ne-
lze dostáti leč vlastními prostředky, spíše zmo-
hutňování již vybudovaných ústavů než další
rozhojňování jich. Mnoho malých bank slačí na
mnoho malých úkolů, několik velikých na hojně
velikých úloh, poněvadž sila vlastních prostřed-
ků to dovoluje. To jest linie, na které bude
nutno řešiti otázku českého bankovnictví, má-li
vyhovovati oněm úkolům, které se při rychlém
rozvoji našeho průmyslu a obchodu přihlásí. Pro
dobu, kdy nastane poměrný zakladatelský klid
a kdy bude lze zpevňovati nabyté, snad i u nás
moment tento vystoupí v popředí úvah. Zda
v stadium činů, bude otázkou rozhledu a pocho-
pení pro situaci naši v budoucnu ...
Čechy
12
article
Minulý týden minul na naší burse opělně
v klidu za nálady pevné. Na trhu hodnot uklá-
dacích se po předcházejicích vzestupech ten-
dence ustálila a jednány zvláště za pevných
kursů zástavní listy našich zemských ústavů.
Z hodnot dividendových obchodovány akcie Po-
dolské cementárny za vyššího kursu
204.— a akcie strojírny dř. Daňkovy
za 463.—. Jinak podáváno bylo za akcie: „Mer-
kuru“, akc. směn. spol. 601.—, Živnostenské
banky 239.—, Úvěrního ústavu Hr. Králové
449.—, První české pojišťovny na život 270.—
Pražské úvěrní banky 525.—, České průmyslové
banky 414.—, Zajišťovaci banky 140.—, Hospo-
dářské úvěrní banky 381.—, České banky
„Union“ 238.—, První česko-moravské strojir-
ny 850.—, Továrny na umělá hnojiva v Kolíně
420.—, České spol. pro prům. cukerní 149.—
Pivovaru v Č. Budějovicích 805.—, Kolínské
továrny kávových náhražků 650.—, První praž-
ské zastavárny 460.—, První české továrny
orient. cukrovinek 250.—, aniž by bylo došlo
k uzávěrkám.
Daňkův
Králové
Kolín
Č . Budějovice
úvěrní ústav Hradec
Český průmyslový banka
Zajišťovac banka
Český banka
Union “ 238
Český společenský
13
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 18. ledna.
(Pův. zpráva »Nár. L.«)
Olázky velikého dosahu projednávány byly v po
sledních dnech v německém říšském sněmu. V letošní
zímě drahota peněz dosáhla v Německu neobyčejné
intensity. Diskont dostoupl výše 71/2% a není divu,
když na všech stranách postižené kruby ptají se po
příčinách této drahoty peněz a po prostředcích, jak
ji alespoň na příště čeliti. Je přirozeno, že docházeno
tu k úsudkům a návrhům nejrozdílnějším a že ko-
nečně i ukázalo se znovu, jak mnohá hesla udržují
se stale přes to, že jsou ve své podstatě zcela zvrá
cens. — Strana agrární a poslední zbytky ze starého
lábora bimetalistů nedaly si ujíli télo příležitosti,
aby dostavily se se svými spasnými návrhy, které
nejsou ničím jiným než úlokem na zlatou měnu
v Německu. Vůdce agrárníků hr. Kanitz podal již
22. listopada v říšském sněmu dotaz, »co hodlá uči-
niti říšský kancléř, aby čelil nepřístojnostem, vzni-
kajícím nynější výší bankovního diskontu?« Dotaz
zodpověděn teprve v tomto týdnu, a debala s tím
spojená poskytla zajímavé výhledy do názorů různých
stran o tak důležité otázce, jakou je měna a ban-
kovní politika.
Kanitz
Vídeň
Německo
14
article
Jedná se tu o několik zásadních otázek, jichž
zodpovědění je sice obtížno, avšak nikoli nemožno.
V první řadě domnívají se agrárníci, že vysoký
diskont způsobil dnešní krisi. Zde ovšem není třeba
ani přílišné znalosti odborně, aby seznána byla
zvrácenost tohoto tvrzení. Je všeobecně známo, že
v hospodářském vývoji zemí vždy střídalo se světlo
se stínem a že po rychlém vzestupu musí vždy na-
stati buď stagnace anebo ústup, krok nazpět. Vždyt
o konci konjunktury mluvilo se už v minulém jaře.
kdy peníze nebyly nepřirozeně drahé.
Druhý zásadní omyl agrárníků jest, že nechtějí
uznali vliv rozmachu průmyslového na cenu peněz.
Drahota peněz jest přirozeným důsledkem konjunk-
tury, objevuje se všude a nejostřeji ukázala se právě
v Únii severoamerické, v zemi bimetalismu. Slovo.
které v debatě pronesl sociální demokrat Su-
dekum: Poněvadž se nám vede dobře, vede se nám
15
article
špatně — lze v tomto smyslu zcela dobře akceplo-
vati. —
A konečně hlavní omyl agrárníků resp. bimeta-
listů je ten, že chtějí zdražování peněz čeliti roz
množením oběžných prostředků. To je poplétení
pojmů, které jsme viděli i v Americe v diskusí
finanční krisi, a které dnes už nemělo by se objeviti
v návrzích na změnu měnové nebo bankovní poli-
tiky. Hr. Kanilz domnívá se odvrátiti obtíž vysokého
diskontu tím, že rozmnoží oběžné prostředky. Ale
přehliží při tom, že nové kapitály, k další průmy
slové činnosti potřebné, netvoří se ani tím, když
uvede se více stříbra do oběhu, ani tím, když bankn
bude moci vydávati více bankovek — nýbrž že tvoří
se pouze prací, kterou nutno ze všech sil podporo-
vati. Poukaz na zkušenosti s Lawovou bankou pa
řížskou není v této souvislosti ničím směšným. Roz
množení oběžných prostředků musí se díti jen po-
tud, pokud tržba ho vyžaduje — umělé podporování
oběhu peněz vede k influaci, která sama o sobě už
je zboršením valuty.
Že hr. Kanitz chce rozmnožiti oběžné prostředky
pomocí stříbra, jest důsledkem jeho bimetalistického
přesvědčení a další chybou jeho programu. »Musíme
zříditi kolem svého zlatého pokladu stříbrnou z ď —
která bude lepší než dnešní papírová« — volá hr.
Kanitz, zapomínaje, že ex stuje hospodářský zákon
o zapuzování dobré mince špatnou, který doložen
byl už dost často historií, než aby nebylo lze v něj
věřiti. Hr. Kanitz chce, aby banka mohla do 1000
marek vypláceti stříbrem. To by vedlo k vnucování
stříbra obecenatvu, neboť, jak vlipně řekl dr. Weber,
bylo by nutno vziti si k odnesení 1000 mk. stříbra
posluhu — a tento moment už dostačil by k tomu.
aby stříbrná mince stala se minci špatnější a aby
na zlato utvořilo se ažio, Zlato by odplývalo z banky
ještě více než dnes a situace by se jen zhoršila.
Lawův
Roza
doktor
Weber
Zlata
Amerika
Hradec
Kanitz
16
article
Okolnost, že německá říšská banka má ve svých
sklepích málo zlata, jest ovšem závažna a nutí ku
přemýšlení. Cesty k nápravě jsou pouze dvě: jednak
stáhnouti do banky více zlata z oběhu, jednak
získati zlato z ciziny. Německo má dnes asi 414
miliardy marek zlata, z toho však jest pouze asi
pětina soustředěno u banky. U Rakouska je tomu
právě nanpak a to vedlo Německo k napodobení
naší říše. Dáva do oběhu málé bankovky — umí-
stěno jich již za 300 mil. marek — a tou měrou,
jak obecensivo si na tylo zvyká, tou měrou vraci se
zlato z oběhu do banky. Jest to ovšem ústup o
přísných zásad metalické theorie, avšak doby se
právě mění a s nimi i zkušenosti. Nesnadnější je
získávání zlata z ciziny. Zde rozhoduje platební
bilance a la není pro Německo vždycky přiznivou
Zvláště v posledních letech dovezeno do Německa
mnoho cizích cenných papírů, za něž bylo nutno
zaplatiti.
Avšak tyto poměry budou se rychle lepšiti, poně-
vadž za kapilály v cizině investované bude dostávati
Německo trvale úroky, které zlepší platební bilanci.
Německo
Rakousko
17
article
Tvoření se kapitálů pokračuje v Německu rychlými
kroky a brzy bude i Německo — právě tak jako
Francie a Anglie — státem věřitelským, kterému je
snadno trvati na úplně čisté zlaté měně proto, že
vývoz zlata není na trvalo vůbec ani možným.
Správně vytčeno toto stanovisko také v říšském
sněmu svobodomyslnou stranou a řečeno, že jest
zdravá hospodařská politika trvalým lékem proti pří-
lišnému zdražování peněz.
Se strany řišské vlády ujištěno, že na zlaté
měně bude pevně setrváno. Nulno nyní vyčkati dl
šiho průběhu řešení důležitých těch otázek.
Pro nás jest diskuse o nich tim důležitější, že
o osudu konečné úpravy našeho měňového systému
stále ještě není rozhodnoto, a že i u nás otázka
úpravy cedulového bankovniciví stává se akutní.
V minulém lýdnu nebylo na burse jednotného
smýšlení. Z počatku na všeobecné zlevňorání prnět
a na příznivější zprávy o průmyslové konjunktuře
v Americe a Německu byla tendence velmi pevná.
Německo
Francie
Anglie
Amerika
18
article
Ke konci týdne však málo utěšovací zprávy z něme
ckého železařského trhu bursu rozladily. Z těchto
zpráv jde na jevo, že naděje na udržení dosavadního
ruchu průmyslového je marnou. A to spekulaci na-
laďuje pessimisticky. Nad to jest účasť širšího kapi-
tatistického obecenstva nepatrná, tak že obchody po-
strádají veškeré živosti.
Trh hodnot dopravních jest stále pod vlivem
zpráv o postátňovacím vyjednávání. Z počátku lýdne
nastalo rozladění, když řečeno, že jednání znovu
odloženo. Později posuzována akce opět příznivějia
kurs akcií statní dráhy opětně zpevnil. Z ostatních
jen akcie Dunajské paroplav. společnosti poutaly
k sobě pozornost svým vzestupem kursu.
Obrat na trhu akcií bankovních byly nepalrné.
Kurs kreditek sotva se udržoval, oproti tomu akcie
pozemkového úvěr. úslavu na příznivé posuzování
bilančních vyhlídek byly velmi pevny. Větší zájem
poutaly k sobě ještě akcie některých uherských bank
Na trhu hodnot průmyslových bylo poměrně nej-
živěji. Pozoruhodně pevny byly lentokráte hodnoty
uhlářské, kdežto akcie železáren ke konci týdne
ochably, když došly z Německa méně příznivě zprávy.
Pevny byly také hodnoty petrolejářské a z ostatních
paplrů laké akcie zbrojovky a birtenberské továroy.
Jinak nebylo tu význačnějších změn. Trh rent by
klidný.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
18. ledna 11. ledna
96 9
96.80
Rak. korunová renta . . .
115 05
115.55
Rak. zlatá renta . . . . .
111. 45
Uherská zlatá renta . . . .
111. 50
93.40
93 70
Uherská korunová renta ..
185.90
Turecké lozy . . . . ..
186 75
637. 75.
Německo
19
article
Rak. kreditky . . . . . .
64).75
Banka pro země rakouské .
409.75
410.—
768.40
768.25
Uherské kreditky . . . . .
520.50
519. —
Bankovní jednota . . . .
1044. —
1041.—
Pozemkový úvěrní ústav . .
239.—
238.50
Živnostenská banka . . . .
680.—
677 75
Společnost státní dráhy . .
149. 50
151 50
Jižní dráha . . . . . . .
424.—
425. —
Polabská dráha
1070.—
1063. —
Buštěhradská dráha lit. B..
1000.—
1000.—
Dunajská paroplavební spol..
493.—
490.—
Rakouská továrna na zbroj.
602 25
600.—
Alpinky
528 50
527 75
Rym.-muráňská společnost
2425.—
2420.—
Pražská železářska společnost
728.—
720.—
Mostecká uhlářská společnost
487.—
490 —
Schodnica . . . . . . .
241 22
241.17
Londýnská devisa . . . .
117.76
Schodnica
živnostenský banka
státní dráha
Bank pro země
jižní dráha
20
article
Říšské marky . . . . . .
Říšské marky . . . . . .
Odbyt železa v r. 1907. Včera uveřejněn
byl výkaz o domácím odbytu zkartelovaných vý-
robků železářských v měsíci prosinci 1907
i je možno sestaviti příslušná čísla celoroční. Dle
řečených výkazů obnášel odbyt:
v prosinci proti v celém r. vůči
1907 1906
1907
1906
tyč. a fas. žel. 296.147 + 69.709 3,472.987 +355 67
nosičů . . . 80.401 — 529 1,294.849 —108.645
hrub. plechu. 45.597 + 6.360 508.377 +— 90.51e
kolejnic . . 43.067 + 31.017 612.682 + 95.479
úhrnem . 465.212 +106.557 5,888.895 +-433.02
Dle toho vykázal prosinec s výjimkou nosičů,
jichž odbyt ostatně klesl jen pranepatrně, ve všech
výrobeích nový přírost, zejmena značný u železa
tyčového a fasonového. V číslech celoročních ob-
ráží se zřejmě vzestup všeodborné loňské kon-
junktury hospodářské: domácí spotřeba železa
stoupla u nás — nehledíc ke zvýšenému při-
vozu z ciziny — o 433.022 q. čili téměř o osm
procent a to ještě v číslici té respeklován již
22
article
úbytek odbytu nosičů sumou 108.645 q, jenž
vyvolán nepříznivými poměry na trhu stavebním,
tisněném zvláště vysokou mírou úrokovou. Odbyt
železa tyčového a fasonového stoupl o 355. 672
čili proti r. 1906 o více než 10 procent, odby
hrubého plechu o 90515 čili o 21.7 procen
a kolejnic o 95.479 q čili o 18 5 procent. Čísla
loňská znamenají nejvyšší, dosud u nás dosa
ženou úroveň spotřeby želoza.
Akoe hostinských a dělnictva proti kartelu
pivovarskému. Vůči včerejší zprávě „Práva
Lidu“, jako bychom v otázce t. zv. kartelu pivo-
varského stáli bezvýhradně na straně pivovarů
a obelhávali českou veřejnost vědomě ne
správnými informacemi o cílech, které ochranný
svaz pivovarský sleduje, konstatujeme prostě
že „P. L.“ usuzuje tak z článku, podopsaného
výslovně p. Zvěřinou a tlumočícího jeho
osobní stanovisko, za něž zodpovídá jedině
on sám. Odporuje-li názor v řečeném článku há-
jený nějakému cirkuláři z dřívější doby, o němž
redakce neměla vědomosti, nemůže stlhati proto
výtka nás a žádoucího vysvětlení dostane se ve-
řejnosti zajisté z organisace pivovarské. Konsta-
tujeme ještě, že v přítomném konfliktu pivovarů
s hostinskými a konsumenty, dosud nalézajícím
se jen ve stadiu silných slov a vášnivých agitací
předvolebních, stojíme samozřejmě, věrni svým
známým zásadám, na straně hospodářsky slab-
ších a utlačovaných, t. j. na straně hostinských.
kdyby jim snad pivovary ukládaly podminky
stěžující ještě více dnešní jejich, beztak přetěž-
kou a sotva snesitelnou posici existenční. O ce-
lém hnutí snažíme se opatřiti referáty co možná
objektivné a nestranné.
P L
Zvěřina
23
article
Z trhů peněžních. 18. ledna. Výkazy cedulových
bank velmi uspokojily. Po několika měsících vyká
zala rakousko-uherská banka znovu daně prostou re-
servu bankovek ve výši 41.3 mil. K. Zlepšování děle
se letos rychlejším lempem než loni a tak nejlépe
ospravedlňnje se snížení diskontu banky. Slav banky
jest oproti lonsku jen o málo nepříznivější a pozo-
ruhodno jest, že portefenille činí o 43.5 mil. K méně
než před rokem. Vysoká sazba učinia rychle svou
povinnost. Německá banka má nyní zdaněný oběh
bankovek 117 mil. mar. oproti 626 mil. koncem
roku, a zlepšování děje se rovněž rychleji než loni.
24
article
Stav banky není značněji borší loňského.
Praha. Při klidném smýšlení omezil se dnešní
trh-pouze na závěrky 4% kom. dl. úpisů české zem.
banky za K 97.25. Z ukládacích hodnot zdražily
4% zástavní listy české hypoteční bankya
znamenány K 8.10 až K 99.10, za 3% novou
ruskou půjčku kladeno K 90 12 a za turecké
losy oceňováno K 186.—. Jinak podáváno za akcie
První české továrny na orientálské cukrovinky
K 250.—, »Merkuru«, směn. akciové společnost
K 601.—, První pražské zastavárny K 460.—, První
české akc. pojišť. na život K 270.—, Kolinské tov.
káv náhražků K 650.—, Pivovaru v Č. B dějovicích
K 305.—, Živnostenské banky K 239.—, České banky
»Union« K 238.—, České společnosti pro průmysl
cukerní K 149.—, strojírny Daňkovy K 463.—, Praž-
ské úvěrní banky K 525.—, Hospodářské úvěrní
banky K 381.—, České průmyslové banky K 414.—.
Podolské cementárny K 200.—, Zajišťovací banky
K 140.—, Akc. továrny na vyrábění uměl, hnojiv
v Kolíně K 420. . První česko moravské strojírny
K 850.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 449.—
peníze.
Kolinský
Daňkův
Praha
Č . B
Kolín
K 601
první český akciový
živnostenský banka
Český banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
Králohradecký úvěrní
25
article
Vídeň. Na začáteční burse byl obchod zase
velmi klidný, ačkoliv z ciziny došly uspokojivé
záznamy a pevna tendence. Zájem jevil se pro akcie
státní dráhy, které profitovaly chystaným zahájením
sestátňovacích porad se společností státní dráhy
Na konec měly také akcie uherské banky poptávku.
Na polední burse byl obchod rovněž velmi klídný a
obrat byl malý. K větším obratům došlo jenom
v kreditkách a akciích státní drahy. Alpinky byly
vzdor příznivému výkazu kartelovaných železáren
klidné. Ve šraňku měly přednost uhelnodolné papíry
a akcie Škodovy. Trh k ukládání pevný; valutya
devisy nezměněny. Na eskomptním trhu peníze ne-
změnény — 41/.4%.
Škodův
Vídeň
26
article
Berlin. Po chabém začátku spojeném s pokle-
sem pevné zůročitelných nodnot némeckých, k němuž
zavdala příčinu ohlášená emise 41/ procentních obli-
gací brémské a hamburské dopravní společnosti ve
výši asi 60 milionů, nabylo převahy příznivější na-
zirání na celkovou situaci peněz a kursy v mnohém
odvětví pronikavě zpevnily. Rovněž z Londýna došly
zlepšené záznamy a lím důvěra spekulujících krubů
v lepší týden posílena měrou nemalou. Zpětné drobne
koup: nrychlily zotavení jmenovitě ve skupině hod-
not průmyslových volně i kasovně obchodovaných
Se zpevaěním těchto titrů zlepšen kurs akcií domá
cích bankovních ústavů a i akcie dopravních společ-
ností neobyčejně získaly, ovšem obraty pohybovaly
se tu v nejnižších mezích. Americké dráhy držely se
vzestupné tendence bursy londýnské, kreditky a
státní dráha rakouská zpevnila vlivem Vídně. Sou-
kromý diskont 59 %.
Z cukerního průmyslu. V září vyprší kartelní
úmluva rakouských rafinerii cukru a současně i do-
hoda mezi ratouským a uherským cukerním kartelem,
dle níž mohou rakouské rafinerie dováželi do Úher
ročně 225.000 metr, centů cukru. Rakouský kartel
trvá, není-li vypovězen, po jeden rok dále a nelze
dnes míti za lo, že bude v čas vypovězen. Oproti
tomu však bude nutno obnoviti úmluvu s Uhry, poně-
vadž dle smlouvy o surtaxe lze sice dovažeti d
Uher volně 225.000 metr. centů, avšak tím, že část
z toho odpadá na kandisový cukr a pohraniční ob-
chod, zbývá k rozdělení na rafinerie pouze asi 203.00
metr. centů. Za účelem provedení tohoto rozdělení
konána bude 23. l. m. schůze rakouské sekce spolku
rakouských a uherských rafinerií cukru. — Vývoz
cukru do Argentiny přes Terst jest nyní velmi čilý.
Berlín
Londýn
Vídeň
Uhry
Argentina
Terst
27
article
Poslední argentinská sklizeň byla velmi slabá, tak že
vznikla potřeba dovozu 300.000 až 400.000 metr.
centů. Tento dovoz opatřují z největší části Německo
a Rakousko Uhersko. V posladních dnech uzavřeny
byly moraskými cukrovary dodávky do Argentiny
v množství 60.000 metr. centů na dodávku v únoru
a březnu. V posledních měsících zaslano tam bylo
130.000 až 150.000 metr. centů. Toto oživení rakou-
ského vývozu cukru do Argentiny pociťuje se nyní
tím příjemněji, že vývoz do Indie a Orientu úplně
vázne.
Přijmy c. k. stálních drah v z. 1907. Dle právě
uveřejněného výkazu přijaly c. k. státní dráhyv
prosinci m. r. úhrnem 24,157.400 K, proti 190
o 1,671.698 K více, severní dráha pak 8,994.300,
čili o 280.044 K více než v prosinci 1906, úhrnem
tedy 33,151.700 K, čili o 1,951.742 K více. S rekti-
fikací záříjovou obdržíme pak tyto číslice celo-
roční: úhrnem v r. 1907 přijaly státní dráhy
430,206.800 K, z čehož připadá 316,753.000 K na
trati starší a 113,453.800 K na loni postátněnou se-
verní dráhu. Přírost loňský obnáší u srovnání sr
1906 celkem 31,078.953 K (z toho připadá na starš
trati 22,438.933 K a na severní dráhu 8,540.020 k)
Připočteme-li i hrubý výnos drah soukromých, při
jaly dráhy rakouské v r. 1907 okrouhle 760 mil. ,
t. j. asi o 44 mil. K, čili přes 6% více než vr
1906. — Na státních drahách dopraveno v r. 1907
celkem 73,632.200 osob, začež přijato 105,567. 500
Německo
Rakousko Uhersko
Argentina
Indie
Orient
28
article
a 62,997.500 tun zboží, což znamená hrubý příjem
324,639.300 K. Cifry skutečně rekordní!
Obmezení výroby uherských mlýnů. Jak jsme
již oznámili, zamýšlejí uherské mlýny provésti obme-
zení výroby v takovém rozsahu, že by se pracovalo
pouze čtyři dny v týdnu. Dohody v lom směru
ještě docileno nebylo, poněvadž venkovské mlýny
k akci peštských se ještě nepřipojily. Mimo to v po-
sledních dnech prohlásily dva menší peštské mlýny.
že budou pracovati 41/2 dne v lýdnu. Schůze v této
otázce konaná nevedla k cíli — než přes to má se
za to, že k úmluvě dojde.
Převzeli hospodářství a závodů. Pan Karel
Sehuster, statkář ve Vojkovicích, převzal
veškeré podniky (hospodářství a hosp. průmysl ve
Vojkovicích, nájem dvora Hostině) svého zesnulého
otce p. V. A. Schustera, jehož byl dlouholetým spolu-
pracovníkem a povede je dále v plném rozsahu.
Mannesmanu. Mannesmannovy továrny na roury
v Chomůtově docílily za r. 1906—07 čístého získu
660.889 kor.
Spekulant Sully. Stoupání cen na americkém
bavlnářském trhu vysvětlují některé zprávy činnosti
konsorcia, v jehož čele stojí prý známý speku-
lant Sally.
Ročně o 40 mil. K možno zvýšiti čistý výtěžek
pouze z krav v zomích koruny české, kdyby naši
zemědělci uměli krmiti vhodnou dávkor a přikrmo-
vati jadmými krmivy, tak jak činí rolníci belgičti,
kde změněnou dávkou po provedených kontrolách
bylo docileno trvale lepšího průměrného zužitkování
píce o 32 haléřů denně, což za dobu zimního krmení,
kdy dobytek bývá u nás tak špatně živen, činí 50 K.
Sehuster
Schuster
Mannesmannův
Sulla
Vojkovice
29
article
Profesor střední hospodářské školy v Přerově, p.
Basil Macalík, známý odborník v chovu do-
bytka a zvláště v otázce krmení, uveřejňuje o tom
podrobný článek v posledním čísle hosp. časopisu
„Kodym“ (vychází v Táboře za redakce profesora
J. Cikánka a asistenta E. Reicha), kde vybízí rolníky
a hosp. korporace k uspořádání demonstračních po-
kusů krmných za účelem lepšího zpeněžení píce.
Pravi doslovně: „Dle posledního sčítání bylo v Če-
chách 1,081562 krav. na Moravě 420.058, ve Slezsku
119.824, celkem v těchto zemích 1,621.444. Dejme
tomu, že jen polovina je jich špatně živena, tedy
810.722. Počitejme, že by u nás lepším krmením
také zvýšil se výtěžek denně o 32 haléřů, za jednu
zimu o 50 K, ledy pouze od krav zvýšil by se vý-
těžek o 40,536.100 K. Čislice ta stojí za uváženou
a vyzývá nás přímo k tomu, aby se u nás takové de-
monstrační pokusy pořádaly jako v Belgii.“ Pokusy
ať ídí zemědělské rady za pomoci svých odborných
úřadníků a hospodářských škol.
Rovise zvyklosti v obchodě s uhlím. Dne 21.
t. m. koná se v Praze anketa o revisi zvyklostí v uhei-
ném obchodě, ke které dostaví se i zástupci vlády.
Na této anketě bude se také jednati o etázce zavedení
uhelného obchodu na bursu.
Pověsti o finančních ruských. Dopisovate! „Frkf.
Macalík
Kodym
J Cikánek
E Reich
Přerov
Tábor
Morava
Slezsko
Belgie
Praha
Dopisovate
30
article
Ztg.“ píše rvěmu listu: V Petrohradě kolují pověsti.
že mincovní jednotka má býti snížena s jednoho na
půl ruble. Vláda prý doufá, že při této operaci získá
16 kopějek na rubl. v celku asi 500 mil. rublů, kte-
rých by se použilo k umoření části státního dluhu.
V kruzích vládě blizkých se poplrá, že by tyto zprávy
byly pravdivě. V každém případě nutno vyčkati po-
tvrzení těchto pověstí, neboť nezdají se býti pravdě
podobnými.
Prostředkovací oddělaní Nového obchod. gremia
král. hlavního měsla Prahy obsadi ihned náste-
dující místa: příručích po vyučení také starších z ob.
kotoniálního a lahůdkářského, příručích po vyučení
(v Praze bydlících) z oh. soukenného a učňů i učed-
nic ze všech oborů obchodních; dále místo české
korespondentky ve Vídni, která ovládá něm. jazyka
něm, stenografii, komptoiristky, znající aspoň českou
stenografii a psaní na stroji (s delší praxí) a míst-
ního jednatele pro Prahu z ob. koloniálního. Nabídky
přijíma kancelař prostř. oddělení Nového obchodního
gremia v Marianské ulici č. 32 v I. posch., čis. dv. 6.
Zadání praci pro slavbu strojovny na Jubilejní
výstavě r. 1908. Výkonný výbor jubilejní výstavy
komorní 1908 vypisuje veřejné ofertní řízení na do-
dání železobstanových staveb, dále prací: truhlář-
skýcn, zámečnických, maliřských, štusatérskýcha
provedení hromosvodu, vesměs pro strojovnu vý-
stavní. Btižší podmínky o ustanovení obdrží ucha-
zeli ve stavební kanceláři výstavní (obchodní a živn.
komora, II. posch.) denně od 18. ledna do 21. ledna
t. r. o 10. do 12. hod. polední. Lhůta podaní ofert
končí dnem 22. ledna t. r. o 12. hod. polední
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí
v pondělí dne 20. ledna 1908 přihlášeno jest 240
kusů hovězího dobytka původu domácího a 600 kusů
původu haličského.
Petrohrad
Praha
Vídeň
č . 32
31
article
Zastoupení pro kožené rukavice v Londýně. Ji-
stá, u odběratelů kožených rukavic dobře zavedená
firma přeje si převzíti zastoupení některé příslušné
zdejší továrny. Vývozní kancelář pražské obchodní a
živnostenské kemery žádá proto firmy zminěného
oboru, jež nejsou ještě v Anglii zastoupeny a přály
by si tam navázati obchodní styky, aby se u komory
záhy přihlásily.
Obchodní poměry v Madridě. O těchlo má vý-
vozní kancelář obchodní a živnostenské komory praž-
ské se spolehlivé strany důvěrnou zprávu, zejména
pokud jde o obor zboží rukodilného, textilního, ozdob-
ného a krštkého, ve kterou mohou legitimovaní inte-
resenti v úřadních, hodinách nahlédnouui.
Trh s kožešinami v Soluni. Ve vývozní kanceláři
pražské obchodní a živnostenské komory vyložena
jest legitimovaným interesentům k nahlédnuti zpráva
o stavu trhu s kožešinami v Soluni
Vývoz do Kanady. Vývozní spolek v Praze II.
Londýn
Anglie
Madrid
Soluň
Kanada
živnostenský komora pražit
vývozní spolek v Praga II
32
article
Palackého ulice 1., obdržel v poslední době důležitě
zprávy, týkajíci se dovozu zboži do Kanady. Jelikož
se svého času naši průmyslníci o tuto zemi zajímali,
jest jmenovaný spolek ochoten veškeré dolazy v tom
směru ihned vyřiditi.
Spotřoba papiru v Srbsku. Vývozní spolek ozna-
muje, že olertní řízení, vypsané za účelem zajištění
dodávky pepíru pro stální tiskárnu v Bělehradě pro
rok 1908-9, určené na den 2. ledna t. r., bylo v dneš-
ním úřadním listě bez udání jakéhokoliv termínu cpět
vypsáno. Bližší v kanceláři Vývozního spolku v ho-
dinách úřadních, dopol. od 8—12, odpol. od 2—e
hodin
Výroční trhy v král. věn. mžstě Nověm Bydžově
v r. 1908 budou se konsti, jak následuje: na zboží:
10. března, 2. června, 7. září, 13. října a 14. pro-
since; na dobytek: 21. ledna, 4. února, 10. března,
21. dubna, 2. června. 16. června, 14. července,
28. července, 7. září, 13. října, 17. listopadu a 14.
prosince.
Trhy. Výroční trh na dobytek v Klatovech
koná se v úterý dne 21. ledna 1909.
Palacký ulice
Kanada
Srbsko
Bělehrad
Klatovy
Nově Bydžov
33
article
Tržní zprávy z venkova.
Z Domažlic, 16. ledna. Přivezeno: 25 hektol.
pšenice po K 23.—, 22.50, 63 hl. žila 22.50, 22.—,
13 hl. ječmene 18.—, 17.50, 43 hl. ovsa 16.—, —.—,
seno 1 q K 8.—, 7.—, sláma 4.80, 4.60, máslo kg
2.—, vejce kopa 4.20, — hl bramborů 0.—, — kop
zelí 0.—, 0.—. Přihnáno — volů, — krav. — jalovic,
— telat a 61 odstávčat a prodáno — volů, — krav,
jalovic, — telat a 61 odstávčat.
Banky, záložny a spořitelny.
Zemská banka království českého počne vyplá-
ceti únorový kupon čís. 15 komunálních dlužních
úpisů a číslo 17. melioračních úpisů v korunové měně
beze vší srážky, počínajíc dnem 23. ledna 1908
ve všední dny u pokladny své v Praze, ve Vídni, pak
u C. k. priv. rakouského úvěrního úslavu pro obchod
a průmysl, u C. k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr
pozemkový, u Anglorakouské banky, u banky Union,
u Vídeňské bankovní jednoty, u C. k. priv. Allg. Ver-
kehrsbank, u Akciové směnární společnosti Merkur
Domažlice
Praha
Vídeň
Vera
zemský banka
Anglorakouský banka
Union