ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 53b838b0-738c-11dc-ac71-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 41 celkem · entity: person 57, place 28, work 36, org 4
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. ledna 1908. Číslo 18.
4 title
Lékařská hlídka.
5 article Ochrana dětí.
Ochrana dětí. Těsně k osadám feriálním druží se ústavy pro dítky „skrofulosní“ Mnoho, velmi mnoho je dítek skrofulosních. Těžké, vysilující choroby rodičů (zvláště tuber- kulosa), bída, starosti, útrapy sociální — živoí nezřízený a vůbec vše, co vyčerpává trvale do dna síly ústrojné, působí zhoubně i do dale- kého budouena rodu lidského; z rodičů oslabe- ných rodí se plod nostatečný. V té pak době, kdy člověk je dítětem, je selá soustava těla jeho mlada, jaksi teprve zra- jící. Patrně tu různé škodliviny mohou snáze zhoubněji působit než u dospělého. Pravé spou- stý škod působí špatná hygiena života rodinného (byty těsné, vlhké a nečisté, jimiž neprovane vzduch, jež neprosvítí slunce — výživa ditěti. zvláště kojenci, nepřiměřená — zanedbávání či- stoty těla i ducha atd.) a některé nemoci věku dět- ského (zádušný kašel, spalničky, poruchy vý živy atd.). Různé pohromy ty — dědičné neb získané — vtiskují soustavě těla dětského zvláštní ráz a mění její pravidelné poměry. Přečetné známe i dohadované příčiny chorob (způsobených úra- zem, nákazou mikroorganickou, lučebními lát- kami atd. atd.) mohou mocně poškoditi takto seslabenou soustavu těla dětského. Ano mohou tu zhoubně působiti i chorohoplodné zdroje slabé nebo oslabené, jež by nemohly v těle zdravém vůboc chorobu způsobit.
6 article
Usuzujeme, že ditě takově je stiženo vlohou skrofulosní: v této, jako dobré, vnímavé půdě. daří se dobře různým chorobám. Nemoce sliznie kůže, mizních žlaz, okostice, kostí a kloubů výživy atd. na těle vlohou skrofulosní poško zeném jeví zvláštní ráz, zvláštní průběh, úchyl ný více méně od obrazů těchže chorob na těle skrofulosní vlohou nepostiženém. Uvykli jsme v pojmu skrofulosy chorobám nejvýznačnějším změnám ve žlazách mizních (neboť soustava mizní onemocní nejprve a nejvýznačněji), kata rům sliznie (spojivek očních, cest dýchacích) některým chorobám kostí a kloubů (spina ven tosa, fungus, caries atd.) a kožním (eczema skrofuloderma atd.). Témto a všem jiným chorobám rázu skrofu- losního je společno: Choroby skrofulosní pouze v dětském věku člověka vznikají, zvolna se vy- vinou, mnohonásobně propukají, nepravidelně postupují (lepší se, pohoršují se atd.), vzdorně dlouho trvají; často se opětují, značnějším po- citem bolesti provázeny nebývají. Četné případy příznivé, mnohdy i pokročilé, honosí se dokona- lými úspěchy léčebnými; případy vážné, mnohdy i nepokročilé, propadají tuberkulose.
7 article
Tuberkulosa vůbec jest určitě posledním obrazem všech projevů skrofulosních. Ať si tvrdíme, že skrofulosa je samostatnou chorobou výživy — samostatnou chorobou soustavy mizní (žlaz, cév) — že je způsobena živoucím bacilem tuberkulosním nebo jen jedy tuberkulosními nebo i jinými mikroorganismy atd. atd. — vždy svorně usuzujeme, že bdj proti skrofulose je bojem proti tuberkulose, věku dětského. Nelze ani pojednat, neřku-li bojovat jen protí jedné z těchto chorob! Z toho, co řečeno, poznáváme, že je slušno, abychom se opřeli nedůstojnému, mezi lidem dosud rozšířenému názoru, jakoby skrofulosn byla chorobou potupnou, kterou pohlavní hříchy rodičů zjevují se na dětech. Myslím, že skore v každé rodině je trochu skrofulosy a že nejča- stěji trpíme skrofulosou bez nejmenší viny vlastní. Opatrovati a řádně léčiti nemocné skrofulo sou je prací těžkou. Děti skrofulosní nemohou býti vůbec řádně opatřeny domácím ošetřová ním. Cokuli poskytnouti může domácí péče, vše to skrofulose nepostačí. Je tu třeba zvláštní trpělivé, soustavné a odborné péče opatrovnick i lékařské po měsíce, ano i po léta. Poliže ty ode dávna byly trapny a lidstvo zoufale uchyli valo se ku prostředkům nadpřirozeným až i vě řivalo, že požehnání, které udělí ruka královská vyléčí skrofulosul Dnes víme, že může býti dětem skrofu losním upraven zvláštní domov v ústavech vý hradně pro léčení krtičnatosti zařízených. Osno va ústavů těchto opírá se o přísné požadavky hygienické. Ústavy pro skrofulosní nemohou než býti ústavy rodinnými, a život v nich je rázu zcela jiného než v nemocnicích všeobecných léčících choroby prudce probíhající. A právem-l druhdy Thomayer ukázal na vznešený moráln význam ústavů léčebných, právem tak říci ma- žeme o ústavech těchto.
Thomayer
8 article
Různé ústavy léčebné vyznačeny jsou jed nak úpravou svojí vnitřní, jednak rázem těck přírodních a klimatických poměrů, v nichž jsou vybudovány (přímořské, na pevnině: pohorské. poblíž lesů, u pramenů a ložisk solných atd.) Rovnucennými úspěchy léčebnými honos se právě tak ústavy na pevnině, jako ústavy pří- mořské. Valná čásť projevů skrofulosních stejně úspěšně v obou se léčí; některé případy lépe se hodí do ústavů přímořských, jiné opět do ústavů na pevnině. Vždy však therapie sledovati musí i těch poměrů klimatických, v nichž ditě vyrostlo, jimž uvyklo a v nichž i v budoucnu žiti bude, i únavy dlouhou cestou do ciziny, přizpůsobováníse zcela jiným poměrům po odjezdu do ciziny a po opětném návratu do domova. Všechny vynikající ústavy jsou po dobu ce- lého roku nemocným přístupny; ústavy otevřené jen po dobu několika letních měsíců jsou spíše osadami feriálními a postačují snad jen nejleh- čím případům. Statistika léčebných úspěchů ústavních valně se různí; určuje ji nejen ráz chorobya nedostatečná doba léčební, ale zvláště chlouba reklamní. Největší ústav evropský (cca 1000 po- stelí) v Bercku ve Francii svědomitě ošetřuje jedno dítko průměrně po 423 dny, vykazuje 70% vyléčených, 3% polepšených, 77% zemře- Tolik o všeobecných poměrech dětí ohro žených; jindy o dalších speciálních snahách p- Dr. Fr. Hamza v Luži. jednáme. lých
Hamza Luža Francie Bercko
9 article
Kalendář českých lékařů 1908. Právě vydán by! v pěkně úpravě XL. ročník této příruční knihy če- ského lékařé redakcí dra. Augustina Riegla. V úvodu zmiňuje se vydavatel kalendáře, že letošní vydání jest jubilejní, neboť jim dovršen 40. ročník. Kalendái českých lékarů vydán byl poprvé r. 1869 „jako úhledná, malá kniha, formátu daleko menšího než je nynější, o 110 stránkách tištěného obsahu, čílaje v to též schematismus lékařský“, Letošní vydání ob- sahuje 338 stránek textu v díle prvém, v díle druhém pak 387 str. a obsahuje vedle obvyklých rubrik řadi článků, jednak doplněných a opravených, jednak zcela nových. V I. díle byl seznam léků rozmnožen o značný počet nových léčiv a ceny upraveny dle sazby lékárnické na rok 1907. Sazba za práce lékár- nické a za obvazadla vytištěna dle sazby na rok 1907. Maximální dávky upraveny dle VIII, vydání farma- kopoce. V II. dílu vytištěn článek dra. E. Tobiáška o frakturách a luxacích. Nově uveřejněny receply pro praxi pokladenskou a chudinskou a přepraco- vána stať o šetření při předepisování léků. Tak mož- no zaznamenat i letos značný pokrok pokud obsahu se týče této nezbytné příručky každého českého lékaře.
Augustin Riegl E Tobiášek
10 article Z odborných kruhů.
Z odborných kruhů. O strojených a umělých draho- kamech. Z přednášky dv. r. prof. dra. K. Vrby. Zvyk, krášliti se šperkem, jest prastarý; již národové předhistoričtí, ženy i mužové, zdobil se různými okrasami, o čemž podávají důkazy nepopíratelné nálezy, jež na sídlištích a pohře- bištích pravěkých národů činíme. Nejsou to ovšem ponejvíce kameny, jichž původně co šper- ku užíváno, trofeje honební, kly dravců, lastury, korály jantarové, skleněné a emailové, zvláště pak ozdoby bronzové a zlaté i jiné předměty či- nily podstatu šperku člověka pravěkého. Podob ný šperk nacházíme i nyní u národů nekultur ních. Ale záhy všímáno si obyčejně jen drob ných kaménků, vzezření nápadného, barvy krás- né, průhlodnosti dokonalé a lesku značného, jichž co šperku užito. Staří Indové znali a vy- soce cenili drahokamy, jimiž půda domorodá tak hojně je obdařila. Též Babyloňané, Chal dejci, Egypťané a jiní národové východní užíval déle než 2000 let před letopočtem naším draho kamů. Vědomosti o drahokamech osvojili si snad ve vyhnanství babylonském a v Egyptě židé jich velekněz nosil na prsou svých zlatý šti Aaronův, osázený 12 drahokamy: karneolem chrysolithem, smaragdem, rubínem, lapis-lazu- lim, onyxem, safirem, achatem, křišťálem, to- pasem, beryllem a jaspisem. Každý z těchto ka- menů označoval jeden kmen israelský. Třikrále do roka, když velekněz vkročil do nejsvětějšího zdobil se démantem. Obchodníci feničtí sezná- mili záhy Řeky s drahokamy, o nichž Herodot.
profesor doktor K Vrba Babyloňan Egypťan Aaronův Řek Herodot Egypt
11 article
Plato, slavný Aristoteles a žák jeho Theofrast podávají zprávu. Římané zvláště za doby císa- řův užívali drahokamů nejen jako šperku, nýbrž i k ozdobě šatu, rozmanitého náčiní a nádobí jakož i zbraní. Drahokamům připisovány různé divotvorne a tajemné vlastnosti. O démantu na př. pravi Plinius, že jest nepřekonatelným a nezničitel ným, že kovadlinu, na niž byl položen, a kla- divo, jež mohutným nárazem na něj dopadlo. rozdrtí na drobné třepiny, toliko byl-li v teplou ještě krov kozla, po šest neděl petrželí krme- ného a vínem napájeného uložen, ztrácí nepře- konatelnost svoji. Podobné bájky udržely se po celý středověk i přičiněny k nim ještě nové drahokamům připisován vliv na zdraví, půvab. bohatství, poctu a štěstí, drahokamy nošeny jak amulety, achát prodlužoval život, amethyst chrá- nil proti otravě, beryll poskytoval majiteli věčné mládí a štěstí, chaleodon zapuzoval těžkomysl- nost, démant značil nevinnost, smaragd čini majitele nesmrtelným atd. Drahokamům přibá jena jakási souvislost s planetami, ročním po časím a jednotlivými měsíci; různí národové užívali v různých měsících určitých drahokamů co šperků; zvyk ten se udržel až po dobu naši Drahokamy považovány za léčiva a každá témě choroba určitým drahokamem zažehnávána bý- vala. Achátu užíváno proti uštknutí skorpionem jantaru proti chorobám žaludečním, žlutých be ryllů proti žloutence, zelených proti chorobám očním, diamant poskytoval vodě i vínu účinky léčivé proti dně a poněvadž sám byl nepřekona telným, zažehnával téměř každou nemoc, hya- cinth platil za ochranu před morem a p.
Platón Aristoteles Říman
12 article
Avšak drahokamy, tak, jak je z lůna zeme získáváme, neposkytují předměty takové, kter by byly bezprostředně způsobilými k upotře- bení na šperkové kameny. Nejpěknější draho- kamy nalézají se obyčejně v nánosu štěrkovém tvar jejich bývá nepravidelný, povrch drsný čímž trpi barva i lesk, bývají neúhledné a nijak nepůsobí oním kouzlem, které obdivujeme na šperkových kamenech. Aby lesk byl zvýšena barva i průhlednost vynikly, byly drahokamy v Indii záhy na povrchu hlazeny, později přibru- šovány a leštěny četné drobné plochy, čímž drahokam úhlednějším se stal. Agraffa na plášt Karla Velikého osázena démanty, jichž přiro- zené plochy toliko přihlazeny jsou (t. z. hrotov- ce). Umění broušení a hlazení drahokamů záhy též nacházíme v Evropě, koncem 14. století při- pomínají se leštiči démantů v Norimberce a tou dobou byl již cech brusičů drahokamů v Paříži. v první polovině 15. stoleti v Štrassburku v Bruggách flanderských, kde již dříve proslavi se uměním svým Ludvík van Berquen, který brousil pro Karla Udatného, vévodu Burguna- ského, tři velké démanty, mezi těmito rakouský Florentýn a francouzský Sancy. Žáci Berquenov usadili se v Paříži, v Antverpách a v Amster - damě, kde později průmysl brusířský značného rozmachu se dodělal. Roku 1609 připomíná se v Praze dovedný brusič drahokamů, Kašpar Lehmann.
Veliký Berquen Udatný Burgun ský Berquenov Kašpar Lehmann Indie Evropa Norimberk Paříž Bruggy Antverpy Amster Praha
13 article
Jak již připomenuto, byl indický výbrus jelikož šetřeno na váze kamene a facetty nepra- videlně přibrušovány, nedokonalý a neumožňo- val vyniknouti veškerým světelným efektům které podmiňují krásu drahokamu. Příkladen budiž uveden velký anglický 1861/1% karatu těž- ký diamant, Koh-i-noor zvaný, který roku 1850 byl ukořistěn anglickým vojskem a roku 1851 v Londýně vystaven. Výbrus byl tak nevýhodný. že démant tento v žádné poloze nečinil dojem jiný, než kus broušeného skla neb křemene. r. 1852 v Amsterodamě Voorsangerem přebrou- šen ve tvar brilliantu, ztratil sice na váze své 80 karatů, za to ale vyniká dokenalou krásou, novým tvarem podmíněnou. Umělcům evrop- ským podařilo se po dlouhých zkouškách vy stihnouti jednak pro kameny bezbarvé neb světle zbarvené, jednak pro kameny barevné tvary nejdokonalejší, jichž s malými změnam podnes užíváme. Roku 1520 vznikla růžice čili routa, kolem roku 1650 na popud kardinála Mazarina dvouřadý, na konci 17. století brilliant třířadý, jejž proslulý brusiě benátský Vincení Peruzzí vytvořil. Na počátku 19. století snaži
Mazarin Londýn Amsterodama Koh
14 article
se klenotník Caire v Paříži nahraditi brilliant tak zvaným hvězdovcem, avšak se zdarem pochyb- ným. Vedle uvedených hlavních typů výbrusu drahokamů užívá se v určitých případech zvláště pro barevné drahokamy t. zv. stupňovee a míšence pro návěsky tvaru, briolett neb pende- loques zvaného, který může míti za základ rů- žici, tvar brilliantu neb čočkovce. Kamenům ne- průhledným dává se obyčejně tvar čočkovce. Jak připomenuto, ceněny byly od dávnýel dob drahokamy nad jiné předměty pozemní, aniž by bylo přesného měřítka k stanovení jich hod noty. Cenu drahokamů podmiňuje nejen jieh hmota a s touto spojené vlastnosti na př. tvrdost hustota a j., nýprž i odstín barvy, lesk, stupen průhlednosti. Mezi četnými kameny téhož druh nacházíme obyčejně jen málo kousků takových které požadavkům uvedeným v svrchované míře vyhovují. Tak mezi četnými korundy, jichž kry staly často rozsahem i váhou svojí vynikají, na cházíme jen zřídka odrůdu červenou, rubín zvanou, ale i tato nebývá vždy dosti sylě čer vená, tak jako holubí krev, nebývá stejnoměrně zbarvena neb dokonale průhledná. Jsou to oby čejně jen kaménky nejmenší, které dostupuj svrchované krásy. Patří tudíž k podstatným zna kům drahokamů též vzácnost. Nelze též pomlčeti, že, jako ve všem, též u drabokamů obliba neb můžeme říci moda má nemalý vliv na cenu drahokamů. Před málo ještě léty nad jiné ceněn byl rubín a cena jeho stoupla do závratné výše. Od nějaké doby za vládla obliba pro kameny zelené, zvlášté sma ragd, který vlastnostmi svými nevyrovná se ru bínu, a přec jest dnes nejoblíbenějším draho- kamem; za karat (asi 205 mg) smaragdu doko nalé jakosti platí se 1000 fr. a více.
Paříž mg
15 article
Jaký vliv má moda na cenu šperkových ka- menů, znázorňuje snad nejnápadněji t. zv. tyai oko, odrůda křemene, prostoupěná v hnědel pro měněným krokydolithem. Když asi před 35 roky první kaménky z Jižní Afriky do obchodu při- šly, ceněn karat asi na 100 fr., tygří oka karma- sována brillianty a nejvznešenější dámy měly zálibu v tomto šperku. Lnes neprodává se tyg oko na karaty, kameny, několik grammů těžké. slouží jaku přívěsky k šperku mosaznému a ne- dostupují ceny jediné koruny. Jak povědéno, byly a jsou drahokamy ja- kosti nejlepší velmi vzácné a cena jejich velm vysoká, byly a jsou výhradou boháčů; lidé jinal zámožní musí se uskrovniti šperkem s kameny méně cennými neb s kameny drobnými. Třídám méně zámožným jest drahocenný šperk nedo- stižným, ač touha jejich po šperku není menšt než ona šťastnější boháčů. Aby touze po šperku co možná vyhověno bylo, aby šperk všeobecně přístupnějším se stal, byly již od dávných doh vzácné drahokamy nahražavány kameny obyčej- nějšími, tudíž levnějšími, zbarvení, lesku i prů- hlednosti příbližně podobné. Podařilo se barvu levnějších kamenů umělým způsobem tak po- změniti, že stávají se cennějším kamenům velm podobny a pak způsobilými, tyto nahraditi. Tak lze diamant nahraditi bezbarvým topasem, safi rem, fenakitem neb vyžíhaným a takto odbarve- ným hyaciníhem; rubín bývá nahrážen rubin spinellem, topas žlutým křemenem t. z. citrinem neb vyžíhaným r takto žlutě zbarveným ame thystem.
jižní Afrika
16 article
Mirným žiháním mění některé drahokamy barvu svoji buď dočasně neb trvale. Některé nabnědlé diamanty stávají se dočasně růžovými. amethyst trvale žlutým, hyacinth se odbarvuje úplně a jest po vyžíhání bezbarvým, bledý rubín stává se mnohdy sytě červeným. Zajímavé jsou pokusy, jež vykonali P. M. Berthelet a F. Bor- das; prvý odbarviv žiháním amethyst, vystavi jej účinkům indukce radioaktivní, violové zbar- vení se navrátilo, tak, jak již bylo pozorováno znovuzbarvení amethystu paprsky kathodovýmn Bordas shledal, že působením radiumbromidu různé odrůdy korundu měnt barvu svoji, rubín stává se violovým, pak modrým, načež zeleným a konečně žlutým. Takto přebarvené kameny ne- ztratily žíháním více barvu, jíž účinkem radium- bromidu byly nabyly. Poněkud průstupné ka- meny lze různými mořidly intensivně zbarviti , světlé chalcedony a achaty barví se černě medem a kyselinou sírovou, červeně skalicí zelenou žiháním, zeleně kyselinou chromovou, žlutě ky- selinou solnou a j. Démantu nažlautlému odejme se znehodnocující odstín barvy žluté, potře-li se na spodku slabým roztokem modře methylenové. tyrkys naoývá sytě modré barvy, byl-li položen do roztoku skalice modré a pak do ammoniaku. Značnějšího lesku a sytější barvy nabývaji drahokamy v šperku v příhrádky zasazené, tudíž ze spoda kryté, podloží-li se stříbrnou folií u ka- menů bezbarvých přípádně obarvenou u ka- menů barevných. Též barva brilliantovaných ka- menů stává se intensivnější, pak-li se pod korun- kou, v niž kámen jest zasazen, kov pokryje pří- padným omailem.
Mirná
17 article
Nejobyčejnější a nejlevnější, ale též nej- méně nebezpečné a úplně bezcenné jsou padělky drahokamů, pořízené z uměle připraveného skla. t. zv. komposice, jež obsahuje kysličník křemi- čitý, kysličník olovnatý, kysličník draselnatý, ky sličník arsenový, borax a stopy kysličníků kovů těžkých, jež slouží co barviva pro různé imitace drahokamů. Imitace tyto snadno lze rozeznati o pravých drahokamů, jimž se obyčejně jen bar vou přibližují neb i rovnají, lesk bývá méně in tensivní, tvrdost nedostupuje stupně vyššího, ne účinkují ve světlo polarisované a obyčejně vyka zují ve hmotě své drobné, v chomáčky sesku- pené bublinky a hojné šmouhy. Skelné imitace činí toliko při světle umělém příbližně dojem kamenů pravých. V posledních letech zřízeny ve větších městech velkolepé závody s t. zv. umělými „démanty“ a jiný mi drahokamy, jichž výkladní skříně s takovou dovedností jsou po- řízeny, že vystavené šperky vzbuzují obdiv vše- obecný. Výklady osvětleny i za dne nesčetným žárovkami, jichž světlo přiměřeně umístěným facettovanými zrcadělky zmnohonásobněno, ba- revná světla vrhána na skvosty v rotačním po hybu udržované a od těchto reflektována, působ v oči obdivovatelů kouzlem pravých drahokamů Předmět z takto upraveného prostředí vyjmutý ztrácí v rozptýleném světle denním úplně svů půvab. Nechci se šířiti o pokusech již na kone 18. století podniknutých, jichž cílem bylo. z drobných démantů roztavením obdržeti kameny velké. Nebyly-li démanty v tyglíku popelem dobře ucpány, aby vzduch přístupu neměl, zmi- zelv, byvše kyslikem vzduchu v kysličník uhli- čitý okysličeny. První pokusy, připraviti umělý diamant, provedl r. 1861 Despretz a po něm
18 article
r. 1880 Hannay. Prvý dal po dobu jednoho mě- síce nepřetržité vybíjeti silrou elektrickou jiskr z polu uhelného na pol platinový, na kterém utvořil se povlak, v němž nalezeny mikroskopi- cké oktaedry, jež byly tvrdšími korundu. Hannay rozložil pomocí lithia za temperatury a tlaku vy- sokého parafin a spermacet a obdržel hmotu krystalickou, jež rýpala korund a obsahovala 97% uhlíku. První skutečné diamanty připravil r. 1893 Moissan. Nasytiv v žáru elektrické pece roztavené železo uhlíkem, rychle je ochladil čímž železo na povrchu utuhnuvší, velkým tla- kem na vnitřek ještě roztavený působilo. Z volně ch adnoucího železa za tohoto tlaku vyloučil se uhlík a z části jako diamant vykrystaloval, z části v tvaru šedých a hnědých zrnek, karbonadu po- dobných se vyloučil. Snad Moissan veden byl k methodě naznačené objevením drobných dé- mantů v železe meteorickém, které krátce před tím r. 1891 na Caňon Diablo v Arizoně nale- zeno bylo.
Moissan Arizona
19 article
V poslední době vzrušila zpráva odborné kruhy, že se prof. Miethemu v Berlíně podařilo připravíti diamanty tak velké, že lze upotřebiti jich jako šperkových kamenů. Ač uplynulo již ně- kolik měsíců, co první zpráva do veřejnosti při- šla, přec dosud démanty Mietheovy nikdo ne- viděl, aniž on sám podrobnější zprávu o metho- dě své uveřejnil. Asi před měsícem vyskytla se v denních listech zpráva, že chemik Charette předložil pařižské Akademii velké krystaly umě- lého diamantu, avšak komise, Akademií zvolená, prohlásila, že Charettovy krystaly démanty ne- jsou. Poštěstilo-li se, připraviti umělý démant ač dosud jen v krystalech drobných, jest naděje oprávněna, že se též podaří připraviti krystaly větší; budou-li tyto způsobilé, nahraditi přiro- zený démant co šperkový kámen, není lze pře- dem tvrditi. Bylo by ale důležito, kdyby se po- dařilo vyráběti umělý démant ve velkém a l- cino, by bylo lze této nad jiné tvrdé hmoty u větší míře využitkovati k potřebám techni- ckým; drahocenné přirozené kameny necht slouží jako šperk, nechť zvyšují lesk koruna půvab krásy.
profesor Miethe Charette Charettův Berlín
20 article
Též rubín již uměle přípraven a tento ni- koli v krystalech tak drobných, jako u démantu připomenuto bylo. Mezi umělé rubíny čítati sluší kameny původu neznámého, které r. 1885 snad ze Ženevy do obchodu kamenářského přišly Barvou byly přirozenému rubínu nápadně po dobné, i leskem, průhledností, dvojlomem světla hustotou a tvrdostí se tomuto úplně rovnaly, než bylo lze pozorovati pod mikroskopem, že vy- kazují některé zvláštnosti od přirozeného ru- bínu odchylné, pročež považovány za artefakt, snad za drobné, přirozené rubíny, jakýmsi sklo- vitým tmelem stejné hustoty optické, jakou má rubín, ve větší kousky setmelené. Jiný náhled o ženevských rubínech pronesen v ten smysl, že připraveny byly roztavením drobných přiroze- ných rubínů. Výklad tento zdá se býti pravdě nepodobným. Při vysoké temperatuře — asi 1500° C, které jest třeba, aby kysličník hlinitý roztaven byl, ruší se krásná barva rubínu, tento stává se šedě kalným, ztrácí podstatné vlastnosti drahokamu a přecházi v obecný korund. Cestou amělou připravili skutečné rubíny Ebelmen, Daubrée, Saint Claire Deville, Caron, Moroze- wicz a j., avšak výrobky jejich jako děmanty Moissanem obdržené byly jen velmi drobné. Před třemi roky dodány mi byly dva brou- šené rubiny, každ, asi 1/% karatu těžký, inten- sivně lesklé, barvy rubínové s odstínem do bar- vy fialové, které jeden klenotník za pravě, jiný za padělané rubíny prohlásil, abych je ohledal a úsudek svůj pronesl. Hustota, tvrdost, lom světla poukazovaly na rubín a vylučovaly každý jiný kámen, tím více i sebe podařenější imitaci.
Barva Caron Moroz Ženeva Saint Clair Deville
21 article
Při bedlivém ohledání mikroskopem nalezene v jednem z obou kaménků několik drobných du- tinek, v chomáček seskupených, jaké nikdy v pravých přirozených rubinech se nevyskytuji a které poukazují k vzniku z hmoty roztavené. V druhém kaminku dutinek sice nebylo, ale vy- kazoval šmouhy jasněji a tmavěji rubinově zbar- vené, podobné oněm, které pozorujeme často r obyčejném skle; opět znak, že byla hmota dříve roztavena. Poněvadž rubín thermitový po- dobné uzavřeniny často obsahuje, jest úplně odůvodněn náhled, že zmíněné broušené kameny jsou rubínem thermitovým. Nedokonalé zbar vení a šmouhy v rubínech thermitových sna lze vysvětliti prudkou reakci při vzniku rubín těchto, není zajisté lehko, upraviti nejvhodnější poměr součástky barvicí a tuto stejnoměrné roz děliti celou roztavenou struskou. Roku 1900 vy stavil Paguier v Paříži umělé rubíny, které bar- vou a leskem rovnaly se nejskvostnějším rubí- nům přirozeným a nevykazovaly znaků, které poukazují k výrobě umělé. V Paříži jest několik výroben umělých rubínů, za sdělení methody a zařízení výroby požaduje se 5000 franků. Umělé rubíny připravují se úplně bezvadné. není pochyby, že cena přirozených rubínů kles- ne, již proto, že kameny vlastností a jakostí stejných, umělé a přirozené rubíny, nikoli snad bezcenné imitace, nebudou výhradou boháčů.
Paříž
22 article
Ale i tilo budou se rozpakovati, za indické ru- bíny platiti obnosy vysoké. V poslední době za- počato s vývozem umělých rubínů do Indie, kdež přebrušovány na tvar indický. Přijdou-li takto upravené kameny zpět na trh evropský, budou vydávány za rubíny indické, není totiž žádného rozdílu mezi přirozeným a umělým rubínem — rubíny přijdou z mody. V poslední době vyrábějí se v Paříži též umělé safíry, které broušeny, úplně se podobaji světlejším kamenům coylonským. Avšak safír tyto lehce lze od safíru přirozeného rozeznati, neúčinkují v světlo polarisované a kdyby, jak se tvrdí, byly lučebně se safírem totožny, jsou jen sklem safírovým. Že by se bylo podařilo, tou dobou nejoblíbenější drahokam — smaragd — uměle připraviti, najisto postaveno není. Ebel- men obdržel prý roztavením obecného beryllu s kyselinou borovou a nepatrným množstvím kysličníku chromitého jehlice sytě zelené, snad smaragd. Hautefeuille roztaviv součástky beryllu s kyselým molybdenanem lithnatým a nepa- trným množstvím kysličníku chromitého, ob- držel až 3 mm tlusté sloupečky barvy zelené. avšak kalné. Byl-li to skutečný umělý smaragd prokázáno však není. Smaragdem jistě nejso t. zv. „zaručeně pravé umělé smaragdy“, které letošního roku v Paříži na trhu kamenářském se objevily; tak jako „ceylonský safír“ neúčinkuji ve světlo polariscvané a dokumentují takto sklo- vitou svoji povahu. Totéž platí o „zaručeně pra vém“ umělém akvamarinu.
Indie Paříž mm
23 article
Na konec nutno ještě se zmíniti, že se cestou mechanickou též tyrkys uměle připra- vuje; fosforečnan hlinitý a měďnatý komprimují se hydraulickým tlakem ve hmotu, vykazujíeí veškeré vlastnosti tyrkysu přirozeného, již není lze od tohoto rozeznati, tím méně, ana přimí- chána bývají do směsi i zrnka hydroxydu žele- zitého, které přirozený tyrkys tak často uzavírá. Žihán rozpadá se umělý tyrkys, roztápí neb speče se a zachovává aspoň v nitru svém barvu modrou. Přirozený tyrkys žárem praská, stává se černým, aniž by se roztavil nebo spekl, vy- žíhaný lehce v prášek dá se rozmáčknouti. Vy- mezil jsem podstatu drahokamů, naznačil jsem způsoby jich strojení a nápodobení, seznámil v stručných rysech s umělou výrobou draho- kamů a s oblížemi, s touto spojenými, jakož ise znaky, které umožňují, umělé drahokamy o přirozených rozeznati 1912/108.
27 article
Partie čís. 310. Hrána v ruském turnaji v Lodi 26. prosince 1907. Odmítnutý gambit dámy. Bilý: Rotlevi. Černý: Rubinstein. 1. d2—d4 d7— d5. 14. Dd2—e2 Sc8—br 15, 0—0 Jc6 —e5 2. Jgt—f e7—e0 3. e2—e3 c7—c5 16. JfSxKen Sd6xke5 Se5—c7 17. f2—fad 4. c2—c4 Jb8—ce 5. Jb1—c3 Jg8—fe Va8—c8 18. e3 —e4. 6. d4xc5?a) Sf8 xKch Sc7—be- 19. e4—e5 7. a2—a3 a7—a6 20. Kg1—bí Jf6—g4! 8. b2—b4 Se5—de De7—h4i 21. Sd3—eke) 9. Sc1—b2 0—o Ve8xemi 22. g2—g3 10. Dd!—d2?b) Dd8—ezí Vd8—d2 23. g3xk4 Sb7xet- 11. Sf1—d3e) d5xkc4 24. De2xk«d2 12. Sd3xc4 b7— b5 25. Dd2—g2 Ve3—ha Ví8 — ds 13. Sc4— ds a bílý se vzdal.
Černá Rubinstein Jc jít jít 7 Dd f e 7 c 5 16 c 7 Jb c 3 Jg 8 Sb 7 Sf 1 d 2 12
28 article
)Ztráta tempa! Bílý má zde dvé dobrá pokračování totiž: I. 6. Sf1—d3 d5xc4, 7. Sd3xKc4 a7—a6, s.. 0—0 b7—b5, 9. Sc4—b3 Sc8—b7, 10. Ddl—e? atd II. 6. a2—13 a7—as, 7. b2—b3 (partie Schlechter— Tarrasch, Ostende 1907). Lepší jest 10. Sf1—d3 s násl. Ddl—e2 Bílý mohl dobýti pěšce d5, což bylo by však ne- bezpečno, na př. 11. c4xd5 e6d5, 12. Jeaxds Jf6d5, 13. Dd2xd5 Sc8—e6, 14. Dd5—d2 Vf8 — d8, 15. Jf3—d4 Jesxd4, 16. Sb2xKd4 Sd6—e5, 17. Sfl—e2 Se5xd4, 18. e3xd4 Se6—c4, 19. Dd2 —e Vd8—e8! atd. Tento a zvlášť příští tah bílého kompromitují po- sici bílého. Na místé bylo 17. Vf1 — di Bílý nemá více dostatečné obrany. Jezdce g4 nebylo lze bráti pro 21. Vd8d3 s násl. Vd3—d2 a Ves— d2. Konec hraje Rubinstein velmi krásně. (E. Cohn v „D. Wochenschach“. Partie č. 311. Hrána v V. všeruském turnaji v Lodi 1908. Hra čtyř jezdeů Bílý: Snosko-Borowski Černý: Salve. 1. 62—e4 e7— e5 120. Jf3—d4 Da2—a3 2. Jg1—f3 Jb8—ce 21. De2—d2 Da3——c 3. Sf1—b5 Jg8—f 22. f2—f4 Se6—c8 4. Jb1—c3 Sf8—b4 23. f4—f5 Jg6—f 5. 0—0 24. Se3—b4 Dc5—e5 6. d2— d3 Sb4xKch 25. Jdt—fs De5—e8 d7—de 7. b2xkc3 26. e4—e5 Jf6—h5 8. Sc1—g5 Dd8—e7 27. e5xd6 Des—d7 Jc6—ds 9. Vfl—el 28. g2—g4 c6—ch 29. Sb4—cz Jd8—ee Jh5—fs 10. d3—dt c7—c6 30. Vet—e 11. Sg5—cí Dd7—at Ví8—ds [31. Jf3—e5 12. Sb5—fl. Jí8—d7 Je6— fs 32. Vd1—el 13. Ddt—e2 Jd7xe5 De7—c? 1 33. Se3xceh 14. Sc1—a3 Da4—bt Sc8— ee 34. Se5—c Db4—bs 15. Val—dt Jí8 —g6 35. Sc3 xxkc fe 16. c3—ck gTxk fe 17. h2—h3 De7—a5 36. Ddz—d5 Vd8—f 18. Sa3—be 37. d6—d Dašxa2 Sesxdz e5)k2d4 38. Ve7xKd7 a č. se vzd 19. Sb2—es
Schlechter Tarrasch Dd Jesxd Rubinstein E Cohn D Wochenschach Borowský Černá jít 5 jít 7 jh Ostende Val Vd 8 d Sf 1 d 3 d Sb 2 xKd 4 Sd 6 e 8 e 5 120 c 3 c 3 Sf 8 Sb 4 xK 25 e 7 27 Sb 4 c 7 c 6 30 Dd 7 Sb 5 Sesxdz e 5 4 38 Sb 2
29 article
Partie č. 312. Hrána v témž turnaji. Francouzská hra. Černý: Notkin Bílý: Snosko-Borowski. e7—e6 [19. c3—c4 d5xeca 1. e2—e4 d7—d5 20. Dd2 xKah. Jb6 —d5 2. d2—d4 Jg8—f 21. Je3xdá e6x«d5 3. Jb1—ba Sf8—e7 22. 0— Ja6—b4 4. Sc1—g5 Jí6—d7 23. Da5—be Vf8s—bs 5. 64—65 24. Db6—ch Dd8xke7 De7xch 6. Sg5xe7 Jd7—be 7. Je3—b5 25. d4 xkkcc Sd7—f 27—a6 26. Vb1 —at Vasxkat 8. c2—e3 c7—c5 9. Jb5—as 27. Vfl xaal c4Xcbs Jb6—a4 28. Jf3—de b3—be 10. Ja3—c2 29. Va1—f b7—b5 Jb4—ae 11. Va1—bí Se8— dr 30. g2—g4 Sf5—c 12. f2— f4 c5—c4 31. Kgi i Ja2—cs 18. Jgl—fs. a6—a5 32. Se2— fs b2—bun Jb8 —n6 33. Jd2xbi Sc2xkcbi Ja4—ce 34. Sf3XKd5 Jes x ds 35. Vfi Xbt c4x«bs Jd5xkfa a bilý se vzdal. 14. 801—e2. 15. Dd1—dz 16. b2—b 17. Je2—es 18. a2x«bs
Černá Borowský Jb Virginie e 7 e 6 c 4 d d 5 3 d 7 23 b 5 25 Sd 7 c 5 9 c 2 Je x d 35