ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 539917f0-738c-11dc-a182-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 41 celkem · entity: place 67, person 58, org 8, work 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
benod
3 masthead
šfanslebte 34o
4 masthead
zoq ae po
5 masthead
sty isběes ovhy lle
6 masthead
V Praze, v neděli 19. ledna 1903.
Praha
7 masthead
dvol
8 masthead
vozem ce slttsl
9 masthead
Číslo 18.
10 masthead
pste
11 masthead
tonetle
12 masthead
nnbnio t i
13 article
Na rannt a odpol. HIsty předplácí se v Praze v aáninístrael na měsda . . . . na čtvrt leta . . . s droji donáškou na měsí
Praha
14 article
za čtrrti late. ve slislksck na něsíc . . Poštou
16 article
na čivr li. . . . s dvojí zisilk na čtert eka
17 article
na l miěsíe
18 article Dnašní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Dnašní číslo pro Prahu le o 18 stranách. »Státu (pruskému) udílí se právo, aby v okresech, kde nelze ohrožené něme ctví jinak ochránit, nežli posílením a za- okrouhlením německých osad pomocí usí- dlení přistěhovalcův, — získal potřeb ných k tomu pozemkův v úhrnné vý měře 70.000 liektarů cestou vyvlast- nění!« Tak zní zákon, jejž přijala včera 18. ledna 1908 pruská sněmovna poslancův značnou, skoro dvoutřetinovou většinou ve třetím čtení. — Tam až dospěla tedy již svěřepá kru tost pruské vlády a její trabantův proti ubo hému lidu polskému, jejž Evropa po roztr hání Polsky dopřála v pospas Hohenzolle rům. Tehda ovšem králové pruští ještě sli bovali Polakům otcovskou svou lásku ochranu a záštitu Jejich národnosti a jejich občanských práv. Tak po třetím dělení Pol sky dal tehdejší král pruský r. 1795 razit pro Poláky pamětní peníz se svou podobiz nou a s nápisem latinským: »Et vobis quo que pater!« (»Také vám budu ot cem!«) A což teprve po kongresu vídeň skěm r. 1815 a při prohlášení ústavy pro království pruské. To bylo teprv blahovol- ných královských slibův v slavných prokla- macích a manífestech »věrným a dobrým polským poddaným, kteří mají býti účastni všech práv a svobod úslavních« atd. atd.
Polak Pol Praha Evropa Polsko
19 article
Avšak již v polovině předešlého století víti v Berlině počal se obracet proti polské ná- rodnosti a řeči, a jakkoliv synové polští krvá- celi na bojištích v Čechách r. 1866, jako roku 1870 a 1871 na bojištích francouzských pro slávu a moc Pruska a Hohenzollerův měrou všeho uznání hodnou, dostalo se ubo- hým Polákům v Prusku za to již rokem 1886 počínaje — královské odplaty a vděku pruského, až Evropa trnula a zasla. » Nej vělši statník Němcův« Otto Bísmark tehda s veškerou sobě vlastní bezohledností pro- hlásil Poláky Pruskem zabrané za živel Ně- mectvu a Prusku krajně uebezpečný, který prý nemůže oželet své někdejší velké Pol- sky a tudíž by za možně příští pro Prusko nešťastné války jistě povstal revolučně, aby poraženě Prusko dorazil. Proti tomuto předvídanému nebezpečí v budoucnosti musí prý se tedy Pruskoa Němectvo záhy opatřit jednak úsilovným po- němčováním všeho polského školství, jednak hojným zakupováním polských velkostatkův a osazováním jich německými sedlaky, aby oblast polská byla pokud možná brzya pokud možná nejhustěji prostoupena živlem německým. — Povolením 100 milionův marek z daní také polského lidu »usídlovací německé ko- misi« zahájen státem pruským od r. 1886 nepokrytý vyhlazovací boj proti polským občanům v Prusku — boj Němcův o polskou půdu, vedený všemi prostředky násilí, úkladův a korupce. Bismark padl, přišel Vilém II, Capriví, Hohenlohe, Bülow — leč proti- polská vyhlazovací ta válka trvala dále ; — roku 1901 povoleno na zakupování polských sl dsootěi do
Prusek Hohenzollerův Polák Němcův Bísmark Vilém II Hohenlohe Bülow Berlín Čechy Evropa Prusko
20 article
statků a na zaplavování polských krajův ně- meckými dobrodruhy sněmem pruským dal ších 250 milionů marek a školy polské poněmčovány způsobem, že byl to pravý evropský skandal. Nicméně všechna tato hanebnost pruská odrážela se o vlasteneckou statečnost a obě tovnost polské inteligence, která proti tomu státnímu chabrusu pruskému spolčováním i organisací obrannýcb polských bank zá polila tak houževnatě, že na konec slavná pruská vláda utržila notné fiasko. Ceny pozemků v krajích polských vůč lačnosti německých parcelářů rapidně rostly. avšak na konec nemohla král. pruská osídlo- vací komise ani za žádné peníze dosáhnouti koupě velkostatků polských, na něž měla spadeno. Nebyly prostě za žádnou cenu Němcům na prodej. Každá jen poněkud slušná vláda byl by za těch okolností ustála od úsilí tak mrzkého jako marného, byla by po této lekci rozumně uznala, že pod sluncem XX století není již možno podobnými středově- kými hrubými torturami vyhladit a zničit probuzený, zachovalý národ, ale sluší se mu v mezích státní příslušnosti dopřáti vol- ného prostoru ku vývoji jeho svérázného
21 article
Mm života národního. Než, toho není stát pruský, založený železem a krví na hrobech slovanských, jak patrno ani pod sluncem XX. století naprosto schopen. Když nechtějí ubozí rolníci a velko- statkáři polští prodávati svou rodnou půdu Němcům za žádnou cenu, tož jim ji šle- chetná královská pruská politika prostě vezme násilím za cenu nejnižší: nuceným vyvlastněním jich ze sídel po otcích zdědě nýchl Toť prostý význam a smysl onoho shora uvedeného vyvlastňovacího zákona! 70.000 hektarů polské půdy má býti státními vy- vlastňovacími komisaři libovolně k »za okroublení německé državy« vyhlédnuto, do savadním polským vlastníkům hodí se za jejich statky špinavě nejnižší »odhadní cena« — a pak se násilím pruskými četníky ze svých statků, ze své půdy vyženou! — T je možně, to se děje dnes ve středu Evropy v moderním (l), právním (!!) a ústavním (ll statě pruském, na očich vzdělaného lidstva.
Němec Evropa
22 article
Holá konfiskace majetku a vlastnictví, hole oloupení a vydědění národa klidného, nedo pustivšího se žadného odboje, žadné revo- luce proli statu, z čehož sobě druhdy ve století 17. brávaly absolutní vlády zaminku ku podobným loupežim. Ne — Polska je ticha, Poznaň mlčí, avšak německý fu- ror v Prusku dnes řádí proti bez- brannému obyvatelstvu slovanskému, jako o řetězu utržený. V celém vzdělaném světě platí právní řád, že soukromý majetek občanů je svatým a nedotknutelným, že státní moc je povolána, aby jej chránila a hájila svým soudnictvím jako svou policií; i novověké » právo válečné šetří soukromého majetku občanův ve státě přepadeném a podmaněném. Práva vyvlastňo- vacího smí užíti i dle pruských zákonův stát pouze a jedině v určitě předepsaných nej- krajnějších nutnostech, když toho na př. vy mahá nezbytně přímá obrana země v čas války, nebo velký hospodářský zájem, jako stavba dráhy neb hrází proti povodním ochrana proti nebezpečí ohně, potřeba veřejné komunikace, asanace a těm pod, místní nut nosti. Ale osvojiti si právo k násilnému vy vlastnění tisícův majitelů půdy ce lých širých krajův (70.000 hektarův!), jen proto, a výslovně proto, aby místo vy- hnaných Slovanů mohli v ta opuštěná sídla býti usazeni němečtí kolonisté: nad tím svědomí všeho vzdělaného novodobého lidstva se otřásá ošklivostí a hrůzou, proti tomu civilisace evropská musí stejně prote stovat jako proti lupičství a zlodějství »revo- lučních« těch banditů v Rusku, před nimiž křižuje a žehná se té doby německý tisk jako před neslýchanou zvlčilostí »barbarstv ruského«. Jaký tu rozdíl? tážeme se však my. »Expropriace« jako »expropriace«, at s pumou, nebo se zákonníkem pruským v ruce.
Polsko Poznaň Rusko
23 article
Však to také cítili dobře pruští konservativci v kostech, na jaký svrchovaně po vážlivý a principu monarchisti ckému krajně nebezpečný srá spouští se tímto činem vůči Polákům krá- lovská politika pruská. Však také trnuli pomyšlením, že Bebe se z tohoto »státního komunismue pruského nepokrytě raduje, — avšak nie méně nedovedli se vzchopit k náležitému ráznému odporu a přestali na pouhém varo vání a napomínání před nebezpečnými dů sledky tohoto nemravného činu. Tak na př hr. Praschma pravil: »Jaká bouře roz- hořčení by se zvedla, kdyby naši baltičt soukmenovci v Rusku nebo ně mečtí velkostatkáři v Uhrách byli podobně vyvlastněni? Nebezpečí, jaké tímto zá konem se přivodí, jest mnohem větší nežl domnělé nebezpečí národní, které se před stírá. Bebel výslovně pověděl, že tato před- loha odpovídá jeho programu. A k jakému prostředku hodláte sáhnout, když ani tento nespomůže? Pak zbývá nám už jediné kon- fiskace polských statků, a vyhnání Polákův z Pruska ! »Postřílení jich!« dodali polští poslanc v pruské sněmovně, a ukončili svou zou- falou, ač ovšem marnou obranu svého práva dobrého a svého majetku poctivého, svých odvěkých, právně nabytých statků a své rodné půdy posléze — když vše bylo ztra ceno a většina sněmu pruského brutálně za mítla i poslední obranný návrh, aby dle ústavy byla vyhrazena lhůta 21 dní, du které lze o zákoné tom ještě jednou sně- movně rozhodnout — posléze jedi- ným vystižným výkřikem: »Fíl1 Rozumí se, předseda sněmovny pruské ihned zkáral tento neparlamentní výkřik. Ale již bylo pozdě. Toto polské »íi!« roz- lehne se celou vzdělanou Evropou a zů stane v dějinách věkoplatným odsudkem zločinu pruského ze dne 18. ledna 1908.
Polák Bebe Bebel Polákův Rusko Uhry Prusko Evropa
24 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. ledna. (Projev výkon- ného výboru české národní stra ny ve Slezsku.) Český výkonný výbor ve Slezsku pojednal v poslední své poradě o nej- důležitějších aktuálných otázkách, týkajících s
Praha Slezsko
25 article
slezských Čechů a vytknul své stanovisko ve třech resolucích. V prvé mluví o známěm jazykovém rozhodnuů zemského výboru slez- ského. Výkonný výbor prohlašuje, že rozhod- nutí ono porušuje ústavu a platné zékony, pře to však spatřuje v něm »nepatrný první krok ke zlepšení poměrů a zahájení klidnějšího spolu- žití bez újmy ústavně právního stanoviska.« Při tom vyzývá české obce, aby bez prodlení, jestliže to ještě neučinily, prohlásily češtinu za svůj úřadní jazyk a zemskému výboru o tom podaly zprávu. V druhé resoluci výkonný výbor vítá že poslanci ze zemí s koruny české na říšské radě se spojili v jednolný »Národní klub«, aby prováděli positivní politiku a vyslovuje za to dík všem, kdož k tomu pracovali, zejména též posl. bar. Rolsbergovi. »Pokládáme — praví se v reso luci — jednotný postup poslanců všech zeml koruny české na půdě vídeňské za nutný pro zájmy Čechů slezských a prospěšný pro celý národ, poněvadž my Čechové ve Slezsku jako národní menšina nulnost takového jednotného postupu obzvláště pociťujeme. « Mimo to Narodní klub se žádá, aby bez Slezska neděl se žádné vyrovnání v Čechách V resoluci třetí vyslovuje se politování, že snahy o sjednocení všech českých stran v Slezsku nevedly dosud k elli, ale výkonný výbor nevzdává se naděje, že se konečně nalezne vhodná cesta k sjednocení.
Čecho Slezsko Čechy národní klub
26 title
Politické zprávy zahraničné.
27 article
V Praze, 18. ledna.
Praha
28 article
Přeličení pro kapitulaci portarlurskou. Portarturské přelíčení dospělo ke zjištěn jak se udála sama kapitulace. Z předešlýeh zpráv je známo, že válečná rada skoro jedno myslně se vyslovila proti kapitulaci. Pro ni by vlastně navrhovatel, pluk. Reis, sámi i jediný Gen. Stössel a Fok nevyjádřili se určitě. Válečná rada se rozešla v přesvědčení, že v obraně bud pokračováno. Vídeňské úřadní zpravodajství, jež ny zřejmě naddržuje Stösslovi, oznámilo telegrafi- cky listům, že přelíčením konstatována byl holá nemožnost, aby se Portartur déle bránil. Úřadní zpravodajství zajisté ví, že jde pře soudem v prvé řadě o něco zcela jiného: o zji- štění, kteří z portarturských vojevůdců byl vinni, že se Portartur nedal od Japoneů vzit že se jim dobrovolně vzdal před útokem možná posledním, ale přece jen bez posledního boje Zákony o obraně pevností jsou ve všech státech stejné: pevnost kapitulovati nesmí a musí se dáti dobýt. Kapitulace je přípustna teprve v tom okamžiku, když nepřitel do pevnosti vší silou vnikl, tu teprvé obranci smějí se mu vzdáti složiti zbraně. A přelíčením bylo zjištěno toto: Když se válečná rada rozešla, gen. Stösse v předvečer 19. prosince (1. led.) poslal do ja- ponského tábora parlamentáře, praporščíka Mal- čenka. Učinil to tajně, o svém umě a neprávem s tím patrným úmyslem, aby ostatní vojevůdce postavil před nevyhnutelnost. Pluk. Chvostov vypověděl, že v něm, když Malčenko odcházel do japonského tábora, vznik lo podezření, že pevnost kapituluje. Když se Malčenko vrátil, Chvostov se ho tázal, proě jel k Japoncům. Malčenko odpověděl: „Nes jsem gen. Noziovi gratulaci k novému roku.
Reis Malčenko Chvostov Japonec Mala Malčenko Portartur
29 article
V drobném prodejít ranní čisla o sobě . . . za 8 b odpoledni . . . . za 2 Ve flialkách sa veskovl ranní čísle. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 k Inserátv platí se hotevě napřel Předplacení a inserty přijímá adminl- strace v Mláridnské ulici č. a. Tam nachásejí se též redakee Glskárna s ezpedice , Národnich Listů“. Rakopisy se novracejí.
Mláridnský ulice
30 article
Chvostov zůstal při svém podezření, že se vy- jednává o kapitulaci. Šel k důstojníkům štábu a pravil jim: „Gen. Stössel poslal k Nogiovi posla s gratulací k novému roku.“ Všichni byli pobouřeni a prohlašovali, že je to nemístné. Ráno 20. pros. (2. ledna.) Chvostov byl ko- mandován, aby doprovodil pluk. Reisa do japon- ského tábora. Kromě něho byli k tomu koman- dováni: podplukovník Dmitrevský, hejtman Go- lovaň, kap. I. tř. Ščensnovič, praporščík Mal- čenko a student ústavu pro východní jazyky Le- bedev. a Chvostov uvědomil o tom gen. Smirnova, jenž pravil: „Jeďte, jinak se nedovímo výsledku vyjednávání. Japonci posly očekávali v chatě ve vsi Šujšujině. Přijal je gen. Iditi, náčelník štábu Nogiova. Odevzdal poslům podminky kapitulace, sepsané v anglickém jazyku, řekl jim, že se mají rozhodnouti v 3/4 hod. a odešel. Plukovník Reis na rychlo sepsal podmínky nabízené kapi- tulace. Ostatní souhlasili s podmínkou, že kapi- tulace bude čestná, že posádce bude dán volný odchod a že jí japonské vojsko při tom vzdá čest. Gen. Iditi, vrátiv se, prohilásil, že tato pod- mínka je nepřijatelná. Reis odpověděl, že sou- hlasí a že se Rusové vzdávají bez podmínky. Kapitulace byla hotova. Hejtman Golovaň tázán předsedou, jaký do- jem naň učinily podmínky kapitulace, odpové- děl: „Velmi nepříjemný. Zdálo se mi strašně urážlivým, že vojáci naši mají býti vzati do za- Když brány Portarturu Japoncům otevřeny, ruské posádce čest vzdána nebyla. Vojáci beze zbraní odvedeni do zajetí. Důstojníky vítězové prohlásili za volné, ale jen gen. Slössel a pluk. Reis této výhody použili. Ostatní, zejména ge- nerálové Smirnov, Fok, Bílý, Semenov, Nikitin, Mechmandarov a velitelé některých pluků ode- brali se do japonského zajetí se svými vojsky. jetí.
Stössel Chvostov Smirnov Japonec Iditi Nogiův Reis Rus Golovaň Fok Semenov Nikitin Mechmandarov Chvostov Mala podplukovník Dmitrevský
31 article
Události v Marokku. V Rabatu, nynějším sídle sullána Ab- dula Aziza, je poměrně klidno, ale maghzen má velké nesnáze s mnohými předními osob- nostmi, jimž neimponuje více jeho otfesená sutorita. V paláci sultánově konala se 15. 1. m. porada notáblů města o změně guvernéra města. Dosavadní guvernér Arbi Zeboli jevil odpor proti zavedení policie a vůbec se zdál nespoleblivým. Bude prý nahražen Ben Nasser Ghanamem, bý- valým členem komise pro zahraniční věci. Sultána potkala nová pohroma. Byl zrazen kmenem Zemmurů, který měl vyslati jistý počet jezdců k sesílení vojska šerifova. Jezdci přijeli před Rabat, vyplenili statky v okolí a odjeli, odehnavše asi 2000 kusů dobytka. Maghzen je velmi rozěilen touto událostí. Rabat je stále střežen vojenskými hlídkami, jež mají na sta- rosti zejména chránit obydll Evropanů. Soltán konal přehtidku vojska. Mehala Buchty el Beg- dada vrátila se do města a utábořila se vedle paláce sultánova. Řada operací, provedených rychle generá- em d'Amadem, činí nejlepší dojem na Evro- pany. Tuzemei opět začinají dostávat re spekt k francouzským zbraním. Je to nový důkaz, že proti Maročanům je mnohem výhodnější útočný způsob nežli obranný. Kdyby se takto energicky jednalo — píše tangerský dopisovatel »Tempsu« — již v srpnu a září m. r., byl by již uklid-
Aziza Arbi Zeboli ben Nasser Ghanam Zemmur Evropan Soltán sultánův Amado Maročan Maroko elektrický Bega
32 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 18 ledna 6—. (Kronika.) Zpráva evropského zájmu: na zámku Serrahnu u Krakova v Sas- kém Altenburku (Schloss Serrahn bei Cracow in Sachsen Altenburg) zasnoubil se kníže Ferdi- nand Bulharský s princeznou Eleonorou von Reuss-Köstritz... A všecko, rozumí se, hned se zajímá o nevěsta! Noviny vypravují, co vyzvěděly. Jakou má dáma minulost, jaký vedla dosud život pohnutý a záslužný a jakou do- stanou Bulhaři příšté hodnou kněžnu ! A řeč se obrátí na brzkou svatbu, na věno a výbavu nevěsty a podobné otázky a věci. Nu a — dále? Jsou přece jiné ještě otázky na světě! Koho na příklad zajímá, že tu dvěma řádky diplomatiekého telegramu vyslovena vlastně cela kulturní historie slovanského — pravěku? Zámek Serráhn v Německu? Jméno roz hodně nemá německý zvuk. Skomolenina ně- jaká! Najde se jich spousta v místopise něme- ckém: Werra, Gera, Gotha, Kahla, Jena . .
Reuss Bulhar Praha Serrahna Krakov Sas Německo Gera Gotha Kahla Jena Werra Schloss Serrahn bei Cracow in Sachsen Altenburg
33 article
Podivné zrůdy! Jméno arci jako jméno ! Vy slovuje se od jakživa, nepřemýšli nikdo o něm Tvary a obraty jazyka srostou tak s člověkem Kolik lidiček řiká »kuráž«, »kaof ik«, » punčochae a mysli si, že jsou to — česká slova ! A Něme nejpodivnější jména svých měst a míst považuj za německá! Anebo, znějí-li přilis bachraté aspoň za — staroněmecká Zámek Serrahn, konečně, budiž! Těžko se v tom vyznat! Ale Krakov bned vedle Kde se vzaí v Německu — Krakov, řekněte — Nu, také žádný problém ! Známo přece, v Polabí, až po Sálu, dlouho seděli Slované! An Němci nepopírají dějinný fakt! .. Až po Sálu! Ale jména podezřelého tvaru a zvuku táhnou se za Sálu! Jdou celým Du rynskem a — dál! Mnohem dál na západ ! .. — Jména nic nedokazují... Což sejde na zvuku a tvaru jmána ? Ví se přec: od nejstar ších časů seděli tu Němci! A ne li Němci, tedy snad jiní národové staří, jenom ne — Slované A proč ne Slovaně? — Protože ti přišli k Labi teprve v pátém století po Kr. Zde narazíli na německou moc. A převaze podléhali. Kdo to praví?
Slovan Němec Kristus Krakov Německo Polabí Sála
34 article
— Inu, kdož! Věda historickál Vskutku! Německá věda nedopouští an pomysliti, že by v Německu byly nějaké stopy dávného — slovanského živola Nejvíce na slovo braný učenec praví o tom — Jisto je, Slované v šestém stoleti by- dleli v Zakarpati až po Vislu, tou dobou nu Labi nikdo o nich nevěděl.. 1) A jiný patriarcha německé stařinovědy: — Že by východní Germané, za prvníeh stoleti našeho počtu a dříve už, byli měli mezi sebou Slovany, ať už jako zbytky staršího oby- vatelstva nebo jako vetřelce, neuka z uj žádné známky, a domněnka zůstává prázdnou možností beze vší ceny . . . 2) Tedy před pátým nebo šestým stoletím po Kr. o Slovanech na Labi ani řeč! Tedy ani v Čechách a dále na jih, tím méně dále — na západ v Německu l — A jsou li tu zřejmé slovanské stopy vát přec? — Pak jsou leda z doby — pozdějš!!.. Nadmiru vědecky a neodvolatelně prone šeno! Kdo se cítí autoritou, už jinak nemluví A přec jen se vnucuje otázka, co tu po- mazaní věštcové vyššího Poznání fak hlasatelsky za pravdu vynášejí, není-li vlastně čirý — ne smysl?
Slovan Visla Kristus Německo Labe Čechy Slovan
35 article
Krakov v Altenbursku stoji dojista blíže z povšimnuti! Není v Německu osamocen. V Meklenbursku jmenují jiný Krakov ! A v Du rynsku, nedaleko »Treffurtu an der Werrae uvádí se nějaký — Kraburk ! Což jiného, než také někdejší Krakov! Pak vemte spoustu na- šich českých Krakovců, Krakovic, Krakoviček A Krakov polskýl s valnr Není tu něco nápadno ? Napřed, jaká rozloha kraje! A kde je jméno, lam byli lidé, kteří jméno dali ! Kdo jméno dává, mysli při tom něco. A co si při slově myslím, je význam slova! Na širokém prostranstvu z Meklenburska přes Durynky Čechy až do Haliče seděli tedy kdysi lidé, kteří určitému slovu přikládali určitý význam. Lidě jednoho jazyka! Řekli »krakov« a myslili tím v kraji místo nějakých vlastností. Jakých vlast- ností ? Co značilo slovo? 1) Deutz: die Deulschen und ihre Nachbarvölke ) Müllenhoff: Deutsche Alterthumskunde.
Krakoviček Krakov Altenbursko Německo Meklenbursko Durynk Čechy Halič český Krakovec Krakovic die Deulschen und ihre Nachbarvölke Deutsche Monde
36 article
Dnes říkáme »krákati někoho« a myslíme, »potahati za vlasy«. Anebo »krákati« prostě myslíme, neladné zvuky vyrážeti. Vrány nám krá- čou. Ani jeden ani druhý smysl nehodí se dobře pro místo v kraji. Slovo mělo asi za dávných časů jiný význam, dnes zapomenutý. Zvukse zachoval, smysl je ten tam. Vyhynul dávno jako předpotopní kerejš, jehož skořepina zkamenělá se někdy najde. Co mohlo znamcnat v krajině slov »krakov «? Muž, který se dlouho a soustavně oblrá přírodozpytem místopisných jmen, vyslovuje o tom své mínění. . 2l — Krakov, vlastně »krakovo« slovanským jazykem znači kraj plný kalužii n. Na ta- kové půdě stojí dva Krakovy v Kraňsku, Kra- kov u Muravy ve Štyrsku a Krakov v Meklen- bursku e) Tu by tedy byl význam! Je li pravý? Nemůžete posoudit. Muž mí pro svůj názor jistě své důvody. Sami nemáte dostatečný přehled látky, nemůžete přisvědčit ani odpírati. Kdby látka byla srovnána, dalo by se soudit, odhadovat, řešit, ba i s určitost tvrdit a — počítst.
Vrána Krakov Kraňsko Štyrsko Meklen Murava
37 article
Doufejme, časem látka srovnána bude! Však něco je přece jisto! Zvuk slova zkameněl, kámen vydává svědectví! V dobách, kdy slovo mělo svůj význam v kraji, mluvil se jedním jazykem v dnesním Kraňsku a Štyr- sku, v Čechách a v Polsku, v Durynsku Meklenbursku, na všem prostranstvu od Baltu až po Adriil A otázka je na snadě: kdy to bylo Kolik století nazad? Jak dlouho trvá, nežl slovo ztrati svůj původní význam, nežli zkamení v pouhý, prázdný a bezvýznamný zvuk ? Otázk z přirodozpytu jazyka! Jak dlouho trvá, nežl národ usedlý na ohromném prostranství a niž by byl odnárodněn, zapomene význam svého vlastního slova? Jak dlouho trvá tak podivný odumirací proces tvarů v paměti věkovitého ústrojí národa ?. A ještě něco je jistol Připad není ojedinělý ! Nejde jen o slov »krakov« a jeho význam! Mistopis zemí o Baltu po Adrii vykazuje ne sta, ale tisíce 1) M. Žunkovič: Kdy Slované osadili střední Evropu? tisíce jmén, zvuku zřejmě slovanského, ale smyslu — zapomenutého. Vyslovujeme denně slova svého okolí a své potřeby, slova zděděná neznámého významu, ale nepřemýšlíme o nich Vyslovujeme jména měst, vesnic, hradů, vrchů. potoků, řek, mluvíme o Praze, o Zbraslavi, Do- břiši, Zvikovu, Tremšinu, o Sázavě a Vitavě ale nevíme dávno, co si lidé myslili, když mi- stům a předmětům jména přikládali ! Tisíce a tisíce názvů, celý slovník, celé těleso jazyka tak pozbylo ducha, odumřelo, zkamenělo, pro- dělalo podivný proces odumíraci, přerozovací, podobný onomu, jaký geologům se jeví z obraze ve vrstvách kůry zemské! Jenom, jakého času je potřebí, ab se mohl oduhráti takový proces v kulturném lůně národa? Kde je věda, která by zodponl dala ty a takové otázky ? Na tom tu všeck sejdel
M Žunkovič Slovan Tremšin Kraňsko Čechy Polsko Durynsko Meklenbursk Evropa Praha Zbraslav Sázava
39 article
Tisíeileté těleso jazyka! Kulturné jeho vrstvy! Prvé, než zemězpyt pronikl ke studlu vrstev, nemělo lidstvo ani potuchy o stáří země. Jen báje kolovaly, kde dnes už nastupují přesné odhady a výpočty. Také od studia kulturných vrátev jazykového tělesa možno se nadlti vý sledků obdobných. Názvoslovný materiál místo pisný představuje nános nejstarších pojmů, po třeb a znaků kolturného života, jak souvisely. s okolnostmi kraje. Studium slovanského místo- pisu je dosud v plenkách, až bude na své výši bude mu tak lehko a bezpečno sestavit pů- vodní přesné tvary a poduby názvoslovné z daných prvků a zachovaných zbytků jako dne věda zemězpytu z nalezených zkamenělin sesta- vuje kostry dávných, nikdy nevídaných tvorů. Pak bude dána i možnost srovnávat doby vý voje, odhadovat jejich stáří, měřit vzdálenost stáří kulturných vrstev jazy ka! Jak je tomu dávno, co vznikaly, co mohly a musely vznikati »krakovy« v Meklenbursku a Šlyrsku? Jak tomu dávno, co hlaholil jediný jazyk a zřejmě slovanský mezi Baltem a Adrií? Kolik století bylo třeba, aby stopy toho stavu jazyka pokryly se sfopami — jiného už stavu Kolik století? Anebo kolik — tisicileti? Dnes ještě není pravého měřitka pro přesnost odhadu. Však co není — bude! Dnes jenom přibližně usuzujeme! Srovnáváme nejstarší plsemné památky češtiny s dnešním jazykom Pét, šest stoleti
Adrie Meklenbursk Balt
40 article
děli oba stavy věci! A cože pozorujeme ? Jazyk se rosvinul, rozkvetl, sbohatl, pravda ! Však co do hmoty a rázu je týž dnes jako tehdy! Ne- kolik stoleti nikterak nestačilo změnit jeho hmotu Srovnejte dnešní mapu Čech s nejstaršl ččeskou mapou! Rozvoj práce je patrný i různost úpravy! Ale obsah mapy ? Jména míst, městeček, hor a řek! Dnes jako před sty a sly lety ! Po- měry trvalostné jako při tvarech — geologiekých ! A teď mapa Německa! Nejen v ne bližším sou- sedstvu našem, ale dál, až k samým břehům »Otce Rýna« a za ně, nacházejí se zajímavé zkameněliny slovný h tvarů původu zřějmě slo- vanského. 4) Vysvětliti jich tvar a přitomnost nelze žádným dějem, který by se byl mohl odehrát uvnitř několika krátkých století ! Muselo tu dávno, před tisíci a tisíci lety působit a bi se s živolem a jeho potřebami pokolení, které myslilo a mluvilo — slovansky! A co na to historická — věda — Nemožno! odpovídá. Sované nemohl dávno před Kristem sedět v Německu! — Proč nemohti?
Krist Čechy Německo Rýn
41 article
— Protože . . . protože . . . César, Ta- citus, Ptolomeus a jiné podobné staré prameny nikde o Slovanech nemluví !. Podobně v minulých dobách soudili n stáří země a lidstva podle údajů — sv. Pí ma. Asi pět tisic roků počítáno od Adama a stvo- ření světa! A co se příčilo elihodnému pramenu, považováno za šílenství. Až příšel zemězpyta vymohl si potřebné korektury — názorů. Po- dobná korektura čeká panující dosud názory historiků o dávnověku slovanském! Výklady o těch věcech u Deutze, Mütlenhoffa a jiných učenců téže školy čtou se jako staré geolo- gické výklady — z B ble. Zatímuž obrysy nově, přesné vědy vy- stupují na obzoru ! Vědy, kterou nebude už lze odbýt výtkou filologických a etymologickýeh hřiček, ale která bude založena už na pře sném prozpytu kulturných vrstev jazykové hmoty slo- vanské a zvláště nezměrného bohatství doku- měntů, uložených v názvoslovném materiálu slo- vanského místopisu. A nová věda postaví do úžasného světla názory o dávné minulosti evropské, jež zbu- dovány byly dosud na základé pramenů pouze — psaných. Víz: Hlabert Marjan: Rheinische Ortsnamea.
César Hlabert Marjan Ada Rheinische Ortsnamea