1
masthead
19. ledna 1908. Císlo 18.
4
article
Nejpalčivějšími a nejpilnějšími otázkami
jsou zajisté: jazyková otázka státních úřadů
v zemích koruny české a otázka úřadnická. Dr.
Russ míni (v „N. W. Tagblattu“ 1. ledna t. r.)
že je nejlíp, řešiti věci ty se stanoviska „prak-
tické potřeby“. Dobrá — s praktického stano-
viska obou národů.
Praktická potřeba dojista vyžaduje v první
řadě, by zástupcové obou národů v celém krá-
lovství, v zemích koruny české vůbec, nalezli
právo své u všech úřadů státních svým jazykem
mateřským. Jsem přesvědčen, že by Němci vel-
mi těžce pocitili, kdyby na př. v Chrudimi nebe
v Čáslavi nemohli uživat u státních úřadů svého
jazyka, stejně jako by těžce pociťoval Čech,
kdyby nemohl užívati svého jazyka v Liberci.
Otázka tato nedá se obejít a nenajde se žádný
Čech, jenž by chtěl tuto zásadu zadat. Nejjedno-
dušším prostředkem po té stránce jest, aby znal
úřadníci jazyky oba. Dříve Němci zamítali pro-
středek ten vždycky, nyní však, kdy volají Něm-
ci: „Němci, učte se česky!“, stačí s naší strany
jen podnět: „Češi, učte se německy!“ a cesta
je teoreticky nastoupena. Jsem přesvědčen, že
bychom provedením zásady té vyvarovali se ta-
kových neblahých afér, jakou je chebská a ještě
více neblahých zmatků při jmenování soudců.
Ovšem musí se předpokládati dobrá vůle n
obou stranách.
Opětuji tedy: nejprostším prostředkem jest
aby všichni úřadníci v Čechách mluvili oběma
jazyky zemskými. Našinci učí se německy, Něm
ci chtějí, by jejich lidé učili se česky — nej-
větší překážka, která byla dosud na straně ně-
mecké, jest uklizena.
doktor
Russ míni
N W
Němec
Čo
Čech
Dobrá
Chrudim
Čáslav
Liberec
Německo
Čechy
5
article
Nedoporučuji, by učení se druhému jazyku
bylo nucené, chci se bráti jenom cestou prak
tickou. K fedrování znalosti obou jazyků jsou
cesty dvě:
1. T. zv. „wechsel“, dříve oběma národy
provozovaná vzájemná výměna jejich přísluš-
níků, ale nikoli dětí, nýbrž praktikantů a to v ten
způsob, že by se na rok až na půldruha roku
přeložili němečtí praktikanti do českých krajin,
čeští do německých, což je nejpraktičtější školou
k naučení se jazykům. Tato výměna byla v Če-
chách starou zvyklostí, dle které čeští a němečt
rodičové dávali svoje děti do jinojazyčných kra-
jin. Tak naučilo se dílě hravě druhému jazyku
a také přátelské styky rodin zůstaly. Tomu bylo
tak ovšem v dobách dávno minulých, kdy něme-
cká zášť proti naučení se češtině nezasáhla
nynějšího vysokého stupně. Protože však Něme
nyní přijali zásadu: „Němci, učte se česky“, je
dobře, ukázati na tuto cestu. Však uvidíme, s ja-
kou opravdovostí byla zásada ta vyhlášena.
2. Druhým praktickým prostředkem, kte-
rým možno fedrovati naučení druhému jazyku
zemskému, jsou remunerace: úřadníkovi, kterýž
umí druhým jazykem mluvit a psáti, povolí se
podle jeho vědomostí percentuální přídavek ku
platu. To je nejlepší způsob fedrování obou ja-
zyků, jenž osvědčil se také v učitelstvu králov-
ství českého. Myslím, že by se tímto systémen
znalost obou jazyků fedrovala velice.
Němec
6
article
Každý rozvážný člověk v Čechách uznává.
že je to jediný a nejsnadnější způsob, otázku
tu rozřešit, protože Němci však z protivenství ná-
rodního vzpírali se učení se jazyku českému.
hledala se palliativa, by se nahradil nedostatek
z toho vzešlý. Připomínám brožuru dra. Russa
„Der Sprachenstreit in Oesterreich“, ve kter
tento politik dobře postihl tuto potřebu a pravil:
„Stači, jsou-li úřady jako celek mocny obou
jazyků a nikoli jednotliví členové jejich.“ Jedná
se tody zde o dvoujazyčné úřady, percentuálně
národně obsazené. Vše to byla jen palliativaa
zůstane jí. Vše stalo by se zbytečným, kdyby
se provedla zásada „Němci, učte se česky“
Doporučuji navzájem rozhodně naší české
mládeži, by se učila německy. Mělť jsem z
dlouholeté své působnosti parlamentní, jako z
krátké činnosti své ministerské příležitost se-
znati, jak tato neznalost anebo tato strojená ne-
znalost škodila mládeži české.
Oba tyto prostředky sdělil jsem četným po-
slancům německým a navrhl jsem je také na
konferencích velice rozhodujících a nenarazi
jsem na žádný odpor. Snad dal by se tímto po-
stupem při trošce dobré vůle zjednati pokrok
Dříve nebyl nedostatek znalosti obou jazyků
zemských tak zlý jako nyní, poněvadž byl
dříve učení se oběma jazykům zemským na ško-
lách středních povinným, když však zemský
sněm s německou většinou r. 1869 jazykový zi-
kon zrušil, když odpor proti učení se jazyku
českému na straně německé vždy rostl a když
také naše mládež zdráhala se učiti se jazyku
německému, povstaly poměry, jaké vidíme nyní.
Němec
doktor
Russo
Čechy
der Sprachenstreit
7
article
Rozpomeňme se, kolikrát byl učiněn na sněmě
českém návrh, aby na střodních školách vyučo-
vání oběma jazykům zemským stalo se povin-
ným! Návrhy ty nebyly vůbec ani projednány
Ochladne-li jednou národnostní žár, bude o vě
cech těch asi soud jiný. ebanán do
Ve svých „Náčrtech k úpravě jazykové-
stanovil jsem k naučení tomu na gymnasiu ter
min 12—14 let. Namítne se: půl věku lidského
Možná — čím však je tento proti životu celého
národa? Tento podnět se potkal s odporem.
A když hr. Badeni vydal své druhé jazykoyé
nařízení, ve kterém stanovila se k tomu lhůta
kratší, a když jsme o tom mluvíli — já a proí.
Kaizl — s hr. Badenem, řekl: „Na to právě
kladou rozhodující kruhy největší důraz, protože
se tak donutí Čechové, učiti se německy.“ Byeh
uvaroval se všeho nedorozumění, podotýkám, že
stát, má-li právo žádat, aby znal úřadník ze-
vrubně zákony, má také právo žádat, aby znal
úřadník jazyk obyvatelstva, v jehož středu má
úřadovat. Vždyť nikdo není nucen, být úřadní-
kem anebo soudcem — o nějakém nucení ne
sevi
může tedy býti žádné řeči.
Baden
Kaizl
Čecho
Baden
8
article
Mým úmyslem bylo, pojednati jen o prakti
cké potřebě, stejně jak učinili pp. dr. Russa
dr. Pergelt (také v „N. W. Tagblattu“) — o po-
třebě obou národů a vlády, kdežto oba páni ti.
podle mého dojmu, mluvili jen o potřebě
jednoho národa a vlády.
Ještě několik slov, jež nenáležejí sice k
thematu, jež však je nutno povědět. Zasl jse
velice, když v poslední době na německé stra-
ně — poslanci a novinami — protestováno proti
eventuálnímu percentuálnímu obsazení úřadůa
soudů národními úřadníky. Seděl jsem ve všech
konferencích za hr. Badena a v pozdějších, na
všech poradách a rozhodujících schůzkácha
proto právě jsem žasl. Kdo pak byl to, jenž
vždycky usiloval o toto percentuální obsazení?
Byli to důvěrníci němečtí, kteří se ho domáhali.
svšem jen jednostranně, tam, kde kynula jim
doktor
Russo
Pergelt
N W
Baden
9
article
výhoda. My nebyli dokonce neochotni, dáti se
touto cestou, ale nikoli jednostranně, nýbrž ve
všech zemích českých a ve všech úřadech a sou-
dech a ve všech kutegoriích jejich skrz na skrz.
To přál jsem si míti konstatováno.
(Pozn. redakce „N. L.“: Se všem
zásadami, tuto projevenými, nelze bez vý
hrady souhlasiti. Je to především „roz-
hodné doporučení““ J. Ex. p. dra. Pacáka české
mládeži, aby se učila německy. Znalost něm-
činy, lépe nutnost znalosti němčiny, jest přede-
psána v určitých případech státní služby,
vstupuje-li do státní služby, je to povinnost
smluvního jeho závazku. O to se také stát po-
staral státními zkouškami, ovšem velmi jedno-
stranně. Nám netřeba pobízeti naši mládež
k znalosti němčiny, starejme se raději o to, aby
všichni úřadníci v zemích koruny české
znali také česky, aby mohli vyhověti zákoni
tému požadavku, podle kteréhož čeština ve stát
ní správě stojí úplně na rovni němčině. Pereent
ní obsazování úřadů národními úřadníky pod
miňuje samosťatný konkretuáln
status německý, jak by samo sebou vy-
svítalo z rozlišování na české a na něme
cké úřadníký. A tomu se právě bráníme ze
všech sil.)
Pacák
10
article
Z vídeňského parlamentu-
Z Vídně, 18. ledna. V úterý sejde se roz-
počtový výbor a ihned opět na celý týden se
rozejde. Rozděli pouze referáty pro jednotlivé
obory a oddíly řádného rozpočtu na rok 1908.
To mohlo, to mělo se učiniti již dávno, noj-
později v prosinci před rozchodem parlamentu
na vánoční a novoroční prázdeň, která trvá nyní
již přes měsíc, aniž ve věci té se něco stalo.
Také při největší shovívavosti nelze pominouti
mlčením skutečnost, že poslanci berou diety.
aniž jakkoli pracovali. Varovali jsme se úzkost-
livě, vydati se na cesty, na kterých vyčítajía
vytýkají se poslancům jejich přijmy, avšak tu
nejde o peníze, nýbrž o to, zdali se za peníze
přijaté také konají povinnosti s nimi spojené.
Na tu otázku nelze pohříchu odpověděti jinak.
nežli záporně. Rozpočtový výbor byl povinen se-
jíti se hned po Novém roce s referáty již rozdě-
lenými a pustiti se do díla. Nyní sestoupí se
v úterý a dá si zase celotýdenní prázdeň, aby
páni zákonodárci mohli zase celých 8 dní stu-
dovati rozpočet, který již mají několik nedě!
v ruce. To je plýtvání penězi ostrého odsouzení
zasluhující.
Slyšíme, že sociální demokraté hlásili se
o všechny referáty; bylo by tedy zajímavo zvé-
děti, zdali by byli ochotní převzíli také referát
o výdajích na dvůr a na kabinetní kancelář cí-
nodoír
sařovu.
Kromě rozpočtového výboru sejde se s ne-
děle také sociálně-politický a národohospodář-
ský výbor; v druhé polovici únorové výbory ješti
jiné, 16. března sejde se opět plenum
poslanecké sněmovny, by vyřídil-
především zákon o odvodu branců na r. 1908,
kterým bude stanoven dosavadni pe-
čet nováčků.
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Potom dojde na řádný rozpočet pro
r. 1908; soudí se, že bude do konce května
oběma snémovnami vyřízen. Doufá se, že před
velikými letními prázdninami ještě bude lze pro-
jednati zákon o úpravě poměrů obcho-
ních pomocníků a novelu k občan-
skému zákonníku.one
Zákon, kterým snižuje se cukerní daňo
8 K z 1 q, bude snad panskou sněmov-
nou poslanecké sněmovně vráce
a při opětném jeho projednání v ní hodlají agrár-
níci naléhati, aby se vyřídil současně také zá-
kon prpti rayonování řepy.
Pokud jde o změnu jednací ho
řádu, stane se podle „Německo-nacionální ko-
respondence“ jen tolik, že počet podpist
pro interpelace, pro návrhy a pro pilné návrhy
bude zvýšen. Zákon invaliditní hodlá vláda
předložiti teprve na podzim. O reformě trest-
ního práva se pracuje. Osnova nového zákona
dostane se však do sněmovny teprve až budou
tam vyřízeny věci, které souvisí s trestním zá-
konem, na př. zákon tiskový.
ree
Baron Beck u audience.
Z Vídně, 18 ledna. Ministerský předseda
bar. Beck byl dnes odpoledne přijat elsařem ve
slyšení neobyčejně dlouhém. Trvalo půl drubé
hodiny. Po slyšení přišel chef vlády s okresním
komisařem Parsingerem na přednášku, která s
konala o 4. hod. odpolední v paláci minister-
ského předsedy před posluchačstvem skoro vý-
hradně aristokratickým, o lidovém umění dal
matském a jeho budouenosti
Bar Beck nebyl dlouho, již u císaře
patrně referoval mu dnes nejen o nynější si-
tuaci politické, nýbrž také o nastávajících
pracích parlamentních a o volbách do některých
sněmů zemských, zejména do snému království
českého. Na ponděli svolána jest ministerská
rada, která taktéž nesešla se několik neděl.
Zákon
Beck
bar Beck
Německo
Vídeň
12
article
Němci a řešení sporu česko-německého.
Z Vidně, 18. ledna. Štyrskohradeckému
„Tagblattu“ sděluje se z parlameniních kruhů
vídeňských: „Zpráva, že v nejbližsí době konati
se budou u ministerského předsedy bar. Becka
konference o německo-českém na
rovnání, není pravdiva. („Národní Li-
sty“ již před několika nedělemi cznámily, že ne-
bude se konati žádná taková konference.) An
vláda, ani strany nepovažují národní akci doroz
umivací za tak pokročilou, aby již v nej
bližší době mohlo se začíti s určitým vyjedná
váním o ní. Vedle toho doba, ve které roz
víjí se v království českém zápat
volební, není způsobilá, aby mez
Němcia Čechy přivoděno bylo sbli-
žení. Ke zjevům, ktaré souvisí s bojem při
zemských volbách, počítají na německé straně
také řeči na schůzích a projevy českého ministra
Práška, který ke starým požadavkům českým
připojil ještě postulát, aby pětina úřadnickýeh
mist při ústředních úřadech obsazena byla
Čechy. Tente požadavek, nehledě k jeho věcné
nepřípustnosti, Němei nepovažují za ta-
kový, aby se o něm vůbec mohlo mlu-
viti. Takový požadavek vzdaluje se
také odprostřednílinie, kterot vy-
tkl ministerský přelseda jako
směr svého kouličníh, kabine tu.
Německé strany trvají na tanovisku, že
jako dříve také nyní rády podají ruku k doroa-
umění, že však národní vyrovnání státi
semůže jenom po etapáck, že mus
býti obmezeno především na krá-
1ov ství české, že podkladem jeho m us.
Němec
Beck
Prášek
Čecho
Čechy
Tagblatt
13
article
býti toliko nynější skutečné po-
měry a praktická potřeba, nižádným
způsobem však státoprávní český program. Agi-
tační řeči českého ministra, které nedají se ni-
kterak srovnati s politickou dobou, budou mít
již v rozpočtovém výboru v zápětí protes
Němců.“
Štyrskohradecký „Tagbl.“ dovídá se dále.
že odklad dorozumívací akce neznamen
ještě, že by se bylo od ní upustilo,
avšak vyskytuje prý se otázka, zdali český mi-
nístr Prášek, kterému agitační účinky jeho řeč
jsou cennější, nežli povinnost, kterou převzal
vstupem do kabinotu, jest vhodnou osobou, aby
při národním vyrovnání mezi Čechy a Něme
spolupůsobil jako prostředník.
Vysoká škola pro obchodní nauky ve Vídni.
Z Vídně, 18. ledna. Jak se dovídáme
bude vysoká odborná škola pro nauky obchodní
ve Vídní slavnostním způsobem otevřena dne
2. února za přítomnosti ministra obchodu dra.
Fiedlera a ministra veřejných prací dra. Gess-
manna. Jednoroční běh školy té obsahuje
kromě odborných předmětů také knihovnictví
kalkulaci a zákonodárství živnostenské.
O tomto předmětu bude po prvním roce
školním vydána kniha příruční a přehledná jak
praktická pomůcka. Zvláštní docent bude o živ-
nostenských zákonech přednášeli česky a to ho-
dinu týdně, by se českým navštěvovatelům
školy usnadnilo porozumění věci.
Trapné zprávy o uvitáni chorvatského bána.
Ze Záhřeba, 18. ledna. Při nevlídném uví
tání bar. Raucha stala se příhodu, jež trapně s
dotkla i kruhů, jež s demonstracemi proti bá
novi nic nemají společného. Na nádraží uvítal
bána sborový velitel Gerba jenom jazykem ně-
meckým. Účastníci byli trapně dojati odpověd
bar. Raucha, který shorovému veliteli poděkova
jen jazykem německým. Stějně nemile dotkl.
se všech, že chef horního hejtmanství Guloviě
pozdravil bána jazykem maďarským; jemu všal
odpověděl bán chorvatsky.
Němec
Tagbl
doktor
Fiedler
Rauch
Čechy
Vídeň
Záhřeb
14
article
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 18. ledna. (Pův. telgm
»Nár. Listů«.) Mitropolita sloužil dnes v kate
drale panychidu za zemřelého slovanského vl
stence V. Komarova.
Skupština sejde se 23. t. m. Mlado-
radikálové rozhodli se pro bezohlednou
obstrukci, aby vynutili demisi vlády a rozpu-
štění nynější skupštiny. Oposice kojí se nadějí
že nové volby provede nějaká neutrální vláda
ale mýlí se.
Hrabě Fr. Thun v Berlině.
Z Berlína, 18. ledna. V kruzích zdejšímu rakou-
skému vyslanectví blízkých ujišťuje se, že návštěva
hr. Františka Thuna v Berlíně nemá dosahu po-
litického. Hrabě Fr. Thun, který má četné přá-
telské styky s dvorskou společností berlínskou, vy-
konal prostě četným zdejším známým přátelskou
návštěvu, v první řadě říšskému kancléři kn. Bůlowu.
se kterým se setkal loni v Norderneyi. Již tentokráte
pozval kn. Bülow hr. Thuna na návštěvu v Berlíně.
Bülow pořádal na počest hr. Thuna hostinu. Ovšem
navštívil hr. Thun také rakouského vyslance Sač-
gyena a členové vyslanectví uspořádali pak hostinu
na počest hr. Thuna. Dle zvyklosti ve dvorských
kruzích zpravil hr. Thun o svém pobylu také nej-
vyšší hofmistrovský úřad. Císař Vílém projevil ihned
přání, přijati hr. Thuna v andienci. Císař Vilém po-
zval hr. Tbuna a jeho choť hr. Thunovou-Wratisla
vovou na snídani Návštěva hr. Tbuna byla povahy
přátelské a neměla naprosto žádného po
litického poz a dí.
Mitropolita
V Komarov
Mlada
Thun
Bülow
hostina
Vilém
Thunův
Wratislo
Srbsko
Bělehrad
Francie
Berlín
15
article
Ruské události.
Ruské události.
Ruská opatření při perské hranicl.
Z Petrohradu, 18. ledna. (P. T. A.) V zahraniě
ních, jakož i v teheranských listech kolovala ne
dávno zpráva, že v Džulfě u perských hranic sou-
střeďuje se značný počet ruského vojska. Zpráva tat
není přesná. Ve skutečnosti nalézá se nyní v ob-
vodu ruské Džulfy, jenž jest hlavním bodem na
cestě ze Zskavkazska do Aserbeidžanu, jen 600 ko-
záků z umaňského pluku. Kozáci tito střeží pouze
ruské hranice, aby v případě potřeby dostalo se čet-
ným ruským poddaným a zařízením v sousedním
perském okresu, kde jsou stálé zmatky, zákonem
úplně odůvodněné ochrany. Že jest toho třeba, o tom
svědčí zřetelně nedávné zavraždění kurýra ruského kon-
sula, a odhalení spiknutí, čelicího proti generálnímu
konsulu v Aserbeidžanu. Přes tuto situaci nepodniklo
Rusko na perském území žádných aktivních opatření
nýbrž sesílilo jen kozáckou stráž generálního konsul
v Taebrisu o 25 mužů, aby chráněny byly konsulá
a jiná ruská zařízení v Taebrisu.
Alentát na inženýra.
Ze Sosnovic, 18. ledna. (K. k.) Na vrchního in
ženýra Brendela podniku Huldšinského byl včera
spáchán atentát. Byl těžce raněn dvěma výstřely do
hlavy a do krku.
Kozák
Sosnův
Petrohrad
Zskavkazsko
Aserbeidžan
Rusko
Džulfa
16
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Dolnorakouský sněm.
Z Vídně, 18. ledna. (K. k.) Posl. dr. Weis-
kirehner a sp. poukazují v dotazu na zhoubne
účinky kartelů vůbec a železářského zvlášť a táží se
místodržitele, je-li vláda ochotna oznámený již zákon
kartelový co nejrychlejí podat a učinit ihned náležitá
opatření za snížením cel ze železa.
Mistodržitel hr. Kielmansegg odpověděl na
Koliskův dolaz po úpravě vyučovacího jazy k
na pokračovacích školách živnosten-
ských průvodním nařízením, že § 2. nového zá-
kona (stanovení němčiny jazykem vyučovacím) platí
jen pro pokračovaci školy, vydržované z prostředk
veřejných.
Podle zákona může býti přiznáno právo veřej
nosti soukromé pokračovací škole. Průvodní nařízení
je souhrnným vyjasněním platných stanovisek a není
naprosto v žádném rozporu k usneseným zemským
zákonům.
Posl. Eltz referoval o vyjednávání, které týká
se případného otevření uhelného dolu ve Wiesílecku-
Thomasbergu v Dol. Rakousích, aby bylo aspot
postaráno o vlastní potřeby země. Navrhuje, aby
zemský výbor byl zmocněn použiti tam pro dalš
hloubení a těžbu 35.000 K z prostředků zemských
uložiti zemskému výboru, aby o výsledcích podal
zprávu v nejbližším letním zasedání.
Po delší debatě byl E tsův návrh schválen.
Vyřízeno ještě mnoho zemských záležitostí
sněm odročen.
Posl
doktor
Weis
Kielmansegg
Koliskův
Vídeň
Wiesílecko
Dolo
Rakousy
17
article
Schůze oposice.
Z Pešti, 18 ledna. Odštěpenci a opo-
siční poslanci mi'mo strany rokovali večer
o situaci se zřetelem na chystanou revisi jedna-
cího řádu. Usneseno jednomyslně, že třeba prot
ní prováděti nejostřejší oposici.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 18. ledna. (K. k.) Předseda Justh za-
bájil schůzi poslanecké sněmovny a rokovalo se
dále o stanovení braneckého kontingentu
pro r. 1908.
Posl. Molnar (odšt.) prohlašuje, že země
nesmí ustati, dokud také v armádě nebude zjevnou
samostatnost Uher. Nynější procento branců, jež
Uhry dodávají společné armádě, je nespravedlivé
Strana neodvislosti octla se na scestí, kde vůbec za-
stavili se nelze. Po zvýšení kvoty přichází změna
jednacího řádu a to jen proto, aby byl zvýšen pre-
senční stav mužstva.
Justh
Posl
Molnar
Uher
Pešť
Uhry
poslanecký sněmovna
18
article
Předseda přerušuje řečníka, že bude míti
přležitost promluviti o revisi sněmovního řádu, až
bude na jednacím pořadu, teď ať prý mluví
k věci.
Posl. Molnar prohlašuje jménem svým i od-
štěpenců, že oprou se všem předlohám, v nichž ne
bude zjevno národní postavení. Navrhuje vyzvati
vládu, aby odvolala braneckou předlohu a podaln
předlohy nové, kde uherské procento branců nen
stanoveno dle počtu obyvatelstva, nýbrž dle branné
schopnosti země.
Posl. Mezöfi (nár. soc.) zamítá předlohu
pojednává o týrání mužstva a samovraždách
armádě.
Posl. Farkashazy (odšt.) také zamítá před
lohu. Celá země vzepře se a ohradí proti zvýšení
braneckého kontingentu. Navrhuje resoluci, aby před
loha o brancích byla vrácena brannému výboru k
škrtnutí protistätních výrazd.
Jednání přerušuje se.
Příští schůze bude v pondělI. Na jednacím
pořadu je pokračování v dnešní debaťě a event. pro
jednávání předlohy o místní dráze Prešpurk— zemská
hranice.
Posl. Maniu (Rumun) odůvodňuje svůj dotaz
po loňských událostech v Panatu, kde
honvédi poranili 33 rumunských sedláků. Žadá za
předložení vyšetřovacích spisů, za potrestání vinníko
a náhradu raněným.
Honvédský ministr zbrojm. Jekelfalus y líčí
uďálosti dle úřadního vyšetřování. Setník vypověděl
prý opilého učitele z důstojnického kasina, které je
ve škole, a když choval se drze, voják ho zpolí-
čkoval. Lid házel na vojáky kamením a byli zranění
poručík a strážmistr. Setník dal vytroubiti pohoto-
vost, aby se vrátili vojáci z taneční zábavy. Poně-
važd se však rozšihla pověst, že sedláci zbil
dva vojáky, došlo k bítce. Tři vojáci, jimž bylo do-
kázáno, že bili a ranilí sedláky, byli potrestáni.
Ministrova odpověď vzata na vědomí všemi hlasy
proti blasům národnostních poslanců.
Říšský sněm německý.
Posl
Molnar
Rumun
Prešpurk
Pana
Mezöfi
19
article
Z Berlína, 18. ledna. (K. k. Říšský sněm ro
koval dál o dotazech po zákonné úpravě bratr-
ských pokladen.
Posl. Gotheim (svob. sdr.) poukazuje na
Anglii, kde není vůbec žádného státního zákona
báňského a přece se tam výroba velice rozmnožila.
Právě proto, že máme státní doly v Prusku. Bavo
řích, Sasku, Anhaltě a j. měly by býti báňské zá-
konodárství a správní záležitosti hornické odňaty
jednotlivým státům. Zhoršením báňského zákona je
vinna mimo konservativní také strana národně libe-
rální. Stát, říše a st. tajemník vnitra jsou povinny
pátrati po příčinách předčasné invalidity horníků.
Navrhne k rozpočíu vnitra přiměřenou resoluci
doufaje, že konservativci ji budou podporovati. Po
tom se také zdaři říšská zákonná úprava báňského
práva.
Posl. Brejski (Polák) přeje si také, aby bylo
upraveno říšským zákonem báňské právo. Šl. Brode-
hausen myslí, že horníkům nesmí se poskytnouti
tajné právo hlasovscí, poněvadž by prospělo také
Polákům; podle této theorie nesměl by německý
národ vůbec dostati žádný dobrý zákon.
Posl
Polák
Berlín
Anglie
Prusko
Sasko
Brod
20
article
Posl. Giesbert (střed) lituje, že posl. Hue
učinil z olázky horníků otázku strany.
Posl. Sachse (soc. dem) a jeho strana sou
hlasí a dosazením parlamentního výboru. Zavedou-lí
se do bratrských pokladen tajné volby, lze ještě do
cíliti dohody.
Posl. Behrens (hosp. sdr.) donfá, že ťoto
rokování bude působiti příznivě na zavedení řádu
pro bratrské pokladny ve vrchním báňském okres
dortmundském. Snad docíli se něco dobrého pro
invalidy, vdovy a sirotky.
Posl, Hue (soc. dem.) polemisuje s Gies-
bertem a ten lituje, že úsilí pomoci horníkům
zvrhlo se ve strannicko politické různice.
Posl. Bassermann (nár. lib.) praví, že sta-
novisko strany se od Hammacherovy doby nezměnilo
Je žádoucím, aby báňské záležitosti byly upraveny
říšským zákonem.
Po dalších poznámkách posl. Behrens
(hosp. sdruž.), Sachsa (soc. dem.) bylo rokován
skončeno.
Příšti schůze bude v pondělí, na pořadě jes
zákon o dobytčí nákaze a zákon chekový.
Posl
Giesbert
Sachs
Behrens
Hue
Gies
Bassermann
Hammacherův
Sachsa
21
article
Z pruského sněmu.
Z Berlina, 17. ledna. (K. k) Poslanecká
sněmovna zahajuje 3. čtení protipolské před-
lohy.
Posl. Szumann (Polák) prohlašuje, že Polácí
nezúčastní se dál debaty o zákoně, který odporuje
ústavě a právním normám v Prusku a Německu.
vede k bezohledněmu znásilnění polského obyva-
telstva, uráží polské obyvatelstvo v jeho nejvzneše-
nějších citech přítulnosti k domácí hroudě a pod-
kopává základy společenského pořádku a státu. Ohra-
žuje se a protestuje proti násilnému aktu, který je
vtělen v předlohu, a prohlašuje, že Poláci podniknou
vypovězený boj o otcovskou hroudu zmužile u vě-
domí, že zápasí za věc spravedlivou. Důvěra v bož-
skou prozřetelnost poskytne jim síly, aby vítězně
přemohli novou pohromu. (Hlučná pochvala mezl
Poláky.)
Posl. Dewitz (kons) praví, že konservativei
mají na zřeteli pouze zájem státu. Po těžkých vnitř
ních bojích hlasovali pro vyvlastnění, ač se vydalí
sami v nebezpečenství, že budou vyvlastnění; —
Müller (Berlin, svob. str. lid.) odmítá předlohu; —
šl. Heydebrand (kons) a jeho přátelé budou
hlasovati pro usnesení, učiněné při 2. čtení; — hr.
Posl
Polák
Müller
Berlín
Prusko
Německo
22
article
Spee (střed) a jeho strana v zájmu státu jsou proti
předloze, jejíž následky byly by neblahé. Bülow po-
stavil si předlohou pomník sice trvalý, ale ne čestný
Celá akce jest protiůstavní a příčí se nedotknutel-
nosti soukromého majetku.
Posl. Luschensky (nár. lib) prohlašuje, že
dle přesvědčení národních liberálů předloha je veskra
ústavní; Max (střed) chce i v 3. čtení ješté jednou
konstatovati, že jeho strana považuje jasné předpisy
ústavy za porušené a prosí, by protiústavní před
loha byla přimo zamitnuta. (Trvalá pochvala ve
středu)
Ministr spravedlnosti Beseler problašuje struč-
ně, že bylo přihlíženo již ke všem námitkám, uvede-
ným předešlým řečníkem.
Povšechné rokování končí se a § 1. až 19. schva-
luje se většinou konservativců a národních liberálů
proti hlasům středu. Poláků a svobodemyslných.
Po krátkém rokování schvaluje se také zbývající
část zákona. Po zamitnutí Marxova návrhu, aby se
po 21 dnech znovu hlasovalo o zákonu, neboť jde
o změnu ústavy, přijímá se zákon delinitivně.
Poláci volají: Fuj! což předseda šl. K röchen
kárá jako neparlamentní.
Přechází se k 2. čtení rozpočtu pro zemědělství.
Posl. šl. Arnin referuje o výborovém jednání
K dotazu prohlašuje ministr šl. Arnín, ž
vláda neudělí koaliční právo zemědělským dělníkům.
S návrhem rozpočtového výboru, aby byly ze stát
ních prostředků podporováni rolníci, kteří jsou ve
své existenci ohroženi veterinářskými opatřeními
ministr souhlasí a slibuje příslušné prostředky po-
jmouti do příštího rozpočtu.
Po dalším rokování o koaličním právu byla po
ložka »Platy ministrů« schválena a rovněž tak ben
debaty mnohé jiné položky
Příšti schůze bude v pondělí.
Spee
Bülow
Posl
Max
Polák
Marxův
Luschensky
23
article
Ministerská krise v Bulharsku.
Ze Sofie, 18. ledna. (K. k.) Ministerská rad
se usnesla požádati za propuštěnou. Poněvadť není
ještě jisto, přijme-li kníže Ferdinand tuto demisi.
bude krise rozřešena asi teprve s neděle.
Campbell Bannerman a Píchon.
Z Paříže, 18. ledna. (K. k) Ministr Pichon přijal
dopoledne min, předsedu anglického Campbell- Ban-
nermana. Oba státníci bavili se velmi srdečně pů
hodiny.
Marocké události.
Z Kolína n. R., 18. ledna. (K. k.) Tangerský zá-
stupce »Köln. Ztgu.« telegrafuje: Dlíci zde dt
věrník Muleje Hafida prohlašuje, že Mule
Hafid je nakloněn cizincům a chce dbáli všech do-
savadních smluv, také algecirasské; jen ohledně za-
vedení policie musil by učiniti výhrady. Použil
každé příležitosti, aby to velmocem oznámil písemně
i ústně. Stálým postupem francouzských vojsk do
vnitrozemí byl donucen vyhlásiti svatou válku. Za-
tlačení a oloupení kmenové obrátili se na něh
o pomoc. Jako marocký sultán musí přičiniti se o to.
aby byla obnovena integrita říše. Neskonči-li brzn
nebezpečná hra Francouzů, nebude moci žádná mo
na světě zabrániti obecnému povstání. O fezskéa
mekinezské proklamaci nemohí Mulej Hafid věděti.
když z Tagly vydal rozkaz, aby vojsko ho násle-
dovalo do Marakeše.
Z Cařihradu, 17. ledna. (K. k.) Sesazení ma-
rockého suitána učinilo v Iidizu hluboký dojem.
Ferdinand
Campbell Bannerman
Píchon
Köln
Francouz
Bulharsko
Sofie
Paříž
Bana
Kolín
Cařihrad
anglický Campbell
24
article
Vývoj marockých událostí sleduje se s velikým
zájmem.
Z Paříže, 18. ledna. (K. k) V dnešní mini-
sterské radě podal ministr Pichon zprávu o své
španělské cestě a svých rozmluvách s králema
členy tamní vlády. Mezi Francit a Španěl-
skem jest úplná shoda o politice, jakou
třeba sledovati se zřetelem k nedávným udá lostem.
V posledních, do Paříže došlých telegramech vyli-
čuje se prohlášení Muleje Hafida suitánem, k němuž
došlo ve Fezu, jakož i činnost, kterou Mulej Hafid
zahájil proti všem cizincům a všem« mezinárodním
smlouvám. Nyní je ve všech přístavech klid, avšak
cizí osady provádějí pro všechny případy všude bez-
pečnostní opatření.
Z Tangeru, 18. ledna. (Havas.) Zpráva, že v Be-
rešídu a Mediuně byli zatčení 3 původe
loňských červencových řeží v Casa-
blance, vzbudila v evropských kruzích v Tangeru
velmi příznivý dojem.
Z Rabatu, 18. ledna. (Havas.) V Tetuanu, E
Ksaru a v Laraši, jichž guvernéři zachovali sultánu
Abdul Azizovi věrnosl, jest úplný klid. V Mara-
keši hlásá se svalá válka, nedochází však ohlasu.
Pichon
Španěl
Havas
Aziz
Paříž
Tanger
Be
Casa
Laraši
25
article
Sněmovní volba v Anoli
Z Londýna, 18. ledna. (K. k.) V Ashburtonu (De-
vonshire) zvolen poslancem unionista Bel! 5191
hlasy; jeho liberální protikandidát Buiton dostal jich
4632. O minulé volbě unionisté podlehli
Smlouva o integritě Norska.
Z Kristianie, 17. ledna. (K. k.) Výbor, jemuž byls
přikázána smlouva o nedotknutelnosti Norska, usnesl
se jednohlasně navrhnouti storthingu její schválení.
O záležitosti té pojedná nejspíše zejtra storthing v
důvěrné schůzi.
Dánsko kupuje ponornou lod.
Z Kodaně, 18. ledna. (K. k.) Ministr zemské
obrany podal dnes ve Volkethingu předlohu o úvěru
460.000 K na koupi ponorné lodi za hranicemi, jí
použije se v Oeresundu.
Prolest proli sudanské smlouvě.
Z Kahýry, 17. ledna. (Něm. kab.) Strana na
cionalistů usnesla se protestovati u egyptské
anglické a turecké vlády proti egyptsko anglické
smlouvě o Sudanu, uzavřené 19. ledna 1899.
Italie a Habeš.
Z Řima, 18. ledna. (K. k.) Správce adis-abeb-
ského vyslanectví zaslal ministru Tittonovi tento te-
legram: V Adis Abebě 17. ledna. Mluvil jsem opět
s negnsem o události, sběhnuvší se u Lugu. Negue
potvrdil, že habešské výpravě, která vyšla z území
Arussů, bylo nařízeno přispěti Fitauvarům a Gu-
brům, že však přes tento rozkaz vnikla do území
lugského. Negus mne ujistil, že učinil ihned náležita
opatření, aby Habešané ibned odtáhli z benadirského
území a doufa, že tak již učinili. Negus nařídil
Dedžaslul-Segetovi, aby dohodl se se mnou o nej-
vhodnějších opatřeních na ochranu italského obchod-
ního jednatele v ůzemí Arussů; jednatel ten hodlá
odebrati se do Lugu, aby spravoval zatím tamější
stanici.
vonshire
Bela
Kahýr
Titton
Habešan
Londýn
Norsko
Kristiania
Dánsko
Kodaň
Německo
Súdán
Habeš
Řima
Addis Abeba
Luga
Italia
26
article
Dementí
Z Nového Yorku, 18. ledna. (N. kab.) Dle zprávy
z Tokia popírá ministr námořnictva bar. Zaito
úřadně pověsti, jakoby japonská námořní správa vy-
vozovala z návštěvy amerického vojenského
loďstva v Tichém moři nepřátelské úmysly.
Povslání na ostrově Haiti.
Z Nov. Yorku, 18. ledna. (K. k.) Z Port au Prince
sdělují, že vláda dala obklíčiti povstalci obsazená
města Gonaives a St. Marc. Pokračuje se v přípra-
vách k bombardování obou měst. Diplomatický sb t
podal proti tomu formální protest.
Z Berlína, 18. ledna. (»Nordd. Allg. Z.«) Ríšský
kancléř kn. Bülow přijal dnes vídeňského velvy-
slance šl. T schirschkého.
Z Řima, 18. ledna. (K. k.) »Messagera« ozna-
muje z Baru, že tam byl propuštěn zatčený Albá-
nec Stamola, který 15. t. m. převzal zásilku
zbraní a nábojů k dopravě na Černou Horu
Z Říma, 18. ledna. (K. k.) Lěkaři dr. Marchia-
fava a dr. Petacci navštívili papeže a zjistili, že
ve stavu jeho nastalo podstatné zlepšení. Papež po-
vstal z lože, přijal v delším slyšení st. tajemnika
Merry del Vala a ztrávil celý den v lenošce.
Port
Princ
Marc
Bülow
Messager
doktor
Marchio
Petacci
Nový York
Tokio
Haiti
York
Gonaives
St
Berlín
Řima
Řím
Merry del Val
27
article
Telegrafické zprávy hospodářské
Telegrafické zprávy hospodářské
Návštěva v semenářské stanici
Z Vídně, 18. ledna. (K. k.) Na pozvání ministra
obchodu navštívil zemědělský výbor poslanecké sně-
movny dne 17. t. m. c. k. semenářskou stanici ve
Vídni. Ředitel ryl. Weinzierl provazel návštěvníky
všemi místnostmi, v nichž zařízení a přistroje vzbu-
díly velmi čilý zájem členů výboru. Ministr dr. Eben-
hoch ubezpečoval, že ministerstvo se vždy vynasnaží,
aby získalo si důvěry a spokojenosti zástupců země-
dělství další organisací ústavů, které slouží ke zvelebení
zemědělství. Avšak to bude jen možno, budou-lí
práce a úspěchy oněch ústavů popularisovány, totiž
proniknou-li do šírokých vrstev zemědělco.
Ředitelstvím lesův a statků.
Z Vidně, 18. ledna. (K. k) Ministr orby zaslal
všem ředitelstvím lesů a statků výnos, v němž do-
poručuje jim zjednodušit úřadování. Záleží na tom,
aby správně se poznalo, čeho třeba, má-li rozsah
práce býti v řádném poměru k její výsledkům. Úrad-
níci mají při vyřízování spisů voliti vždy nejkratší
způsob, vedouci přímo k cíli. Konečně poukazuje se
k tomu, že hospodářské a administrativní úkoly
střední instance, spravující statky, vzrůstají, a že
proto třeba vyhýbati se vší téžkopádnosti a kompli-
kovanosti.
Dividendy.
Z Vídně, 18. ledna. (N. F. P.«) Jest skorem ji-
sto, že dividenda Rakouského ůvěrní ho
ústavu bude obnášeti 30 K jako v minulých lelech.
Výtěžek korunové renly.
Z Vídně, 18. ledna. (»N. F. P.«) Byla provedena
uzávěrka zúčtování vytěžku konkorcia pro rakouskou
korunovou rentu. Výtěžek emise 130 mil. korun bude
obnášeti asi čtvrt milionu korun.
Weinzierl
Eben
Vídeň
poslanecký snít
28
article
Stav osení v Uhrách
Z Peštl, 18. ledna. (K. k. uh.) Protože většina
polí není pod sněhem a od 1. t. m. byla velmi tubá
zima, ozývají se stesky; bylo by tudiž velmi zá-
hodno, kdyby hustě sněžilo. Rolníci obávají se. že
utrpělo ono osení, jež na počátku zimy vzkličilo.
Následkem stálých mrazů obavy tyto ještě vzroslly.
Osevní plocha zimního ječmene a řepkových semen
sotva se liší rozsahem od loňské. Pro sucho bude
patrně u zimní pšenice obnášeti úbytek 5—6 proc.
u žita rovněž 5—6 proc., u ozimého ječmene 8 at
10 proc., u řepky 10—15 proc. oproti loňsku. Do-
bytek má dostatek píce. Veterinární poměry jsou
v celé zemi příznivě.
Odročena konference.
Z Lendýna, 18. ledna. (K. k.) Konference paro-
plavebních společností v Atlantickém moři.
jež byla na dnešek svolána, odročena na neurčitou
dobu.
Změna diskontní
Z Petrobradu, 18. ledna. (K. k.) Slátní bank
snížila diskont pro Jměsíční směnky až na 7 proc.
pro 6měsíční až na 8 proc., pro 9měsíční až n
8 a půl proe.
Perský obchod.
Z Teheranu, 18. ledna. (Reuter.) Úřadní stati-
stika za rok 1906—1907 vykazuje značný vzrůst
obchodu, jehož úhrnná hodnota v r. 1907 činila
14,526.234 naproti 11,326.774 2 v roce předešlém.
V tisících dělí se obchod takto: Rusko: Dovoz
4118, vývoz 4174, Velká Britanie: Dovoz 2450, vý-
voz 678. Dovoz a vývoz dohromady činí: U Turecka
1335, u Francie 700, u Rakouska 277, u Afganistanu
203, u Německa 182, u Ciny 142, u Spojených obcí
Uhry
Peštl
Lendýn
Teheran
Rusko
Velká Británie
Turecko
Francie
Rakousko
Afghánistán
Německo
Cin
Slátní banka
Jměsíční
Reuter
Petrobrad