ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 53a7e500-738c-11dc-8bfe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 28 celkem · entity: person 97, place 82, work 8, org 9
1 masthead
19. ledna 1908. Císlo 18.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5
4 article
Nejpalčivějšími a nejpilnějšími otázkami jsou zajisté: jazyková otázka státních úřadů v zemích koruny české a otázka úřadnická. Dr. Russ míni (v „N. W. Tagblattu“ 1. ledna t. r.) že je nejlíp, řešiti věci ty se stanoviska „prak- tické potřeby“. Dobrá — s praktického stano- viska obou národů. Praktická potřeba dojista vyžaduje v první řadě, by zástupcové obou národů v celém krá- lovství, v zemích koruny české vůbec, nalezli právo své u všech úřadů státních svým jazykem mateřským. Jsem přesvědčen, že by Němci vel- mi těžce pocitili, kdyby na př. v Chrudimi nebe v Čáslavi nemohli uživat u státních úřadů svého jazyka, stejně jako by těžce pociťoval Čech, kdyby nemohl užívati svého jazyka v Liberci. Otázka tato nedá se obejít a nenajde se žádný Čech, jenž by chtěl tuto zásadu zadat. Nejjedno- dušším prostředkem po té stránce jest, aby znal úřadníci jazyky oba. Dříve Němci zamítali pro- středek ten vždycky, nyní však, kdy volají Něm- ci: „Němci, učte se česky!“, stačí s naší strany jen podnět: „Češi, učte se německy!“ a cesta je teoreticky nastoupena. Jsem přesvědčen, že bychom provedením zásady té vyvarovali se ta- kových neblahých afér, jakou je chebská a ještě více neblahých zmatků při jmenování soudců. Ovšem musí se předpokládati dobrá vůle n obou stranách. Opětuji tedy: nejprostším prostředkem jest aby všichni úřadníci v Čechách mluvili oběma jazyky zemskými. Našinci učí se německy, Něm ci chtějí, by jejich lidé učili se česky — nej- větší překážka, která byla dosud na straně ně- mecké, jest uklizena.
doktor Russ míni N W Němec Čo Čech Dobrá Chrudim Čáslav Liberec Německo Čechy
5 article
Nedoporučuji, by učení se druhému jazyku bylo nucené, chci se bráti jenom cestou prak tickou. K fedrování znalosti obou jazyků jsou cesty dvě: 1. T. zv. „wechsel“, dříve oběma národy provozovaná vzájemná výměna jejich přísluš- níků, ale nikoli dětí, nýbrž praktikantů a to v ten způsob, že by se na rok až na půldruha roku přeložili němečtí praktikanti do českých krajin, čeští do německých, což je nejpraktičtější školou k naučení se jazykům. Tato výměna byla v Če- chách starou zvyklostí, dle které čeští a němečt rodičové dávali svoje děti do jinojazyčných kra- jin. Tak naučilo se dílě hravě druhému jazyku a také přátelské styky rodin zůstaly. Tomu bylo tak ovšem v dobách dávno minulých, kdy něme- cká zášť proti naučení se češtině nezasáhla nynějšího vysokého stupně. Protože však Něme nyní přijali zásadu: „Němci, učte se česky“, je dobře, ukázati na tuto cestu. Však uvidíme, s ja- kou opravdovostí byla zásada ta vyhlášena. 2. Druhým praktickým prostředkem, kte- rým možno fedrovati naučení druhému jazyku zemskému, jsou remunerace: úřadníkovi, kterýž umí druhým jazykem mluvit a psáti, povolí se podle jeho vědomostí percentuální přídavek ku platu. To je nejlepší způsob fedrování obou ja- zyků, jenž osvědčil se také v učitelstvu králov- ství českého. Myslím, že by se tímto systémen znalost obou jazyků fedrovala velice.
Němec
6 article
Každý rozvážný člověk v Čechách uznává. že je to jediný a nejsnadnější způsob, otázku tu rozřešit, protože Němci však z protivenství ná- rodního vzpírali se učení se jazyku českému. hledala se palliativa, by se nahradil nedostatek z toho vzešlý. Připomínám brožuru dra. Russa „Der Sprachenstreit in Oesterreich“, ve kter tento politik dobře postihl tuto potřebu a pravil: „Stači, jsou-li úřady jako celek mocny obou jazyků a nikoli jednotliví členové jejich.“ Jedná se tody zde o dvoujazyčné úřady, percentuálně národně obsazené. Vše to byla jen palliativaa zůstane jí. Vše stalo by se zbytečným, kdyby se provedla zásada „Němci, učte se česky“ Doporučuji navzájem rozhodně naší české mládeži, by se učila německy. Mělť jsem z dlouholeté své působnosti parlamentní, jako z krátké činnosti své ministerské příležitost se- znati, jak tato neznalost anebo tato strojená ne- znalost škodila mládeži české. Oba tyto prostředky sdělil jsem četným po- slancům německým a navrhl jsem je také na konferencích velice rozhodujících a nenarazi jsem na žádný odpor. Snad dal by se tímto po- stupem při trošce dobré vůle zjednati pokrok Dříve nebyl nedostatek znalosti obou jazyků zemských tak zlý jako nyní, poněvadž byl dříve učení se oběma jazykům zemským na ško- lách středních povinným, když však zemský sněm s německou většinou r. 1869 jazykový zi- kon zrušil, když odpor proti učení se jazyku českému na straně německé vždy rostl a když také naše mládež zdráhala se učiti se jazyku německému, povstaly poměry, jaké vidíme nyní.
Němec doktor Russo Čechy der Sprachenstreit
7 article
Rozpomeňme se, kolikrát byl učiněn na sněmě českém návrh, aby na střodních školách vyučo- vání oběma jazykům zemským stalo se povin- ným! Návrhy ty nebyly vůbec ani projednány Ochladne-li jednou národnostní žár, bude o vě cech těch asi soud jiný. ebanán do Ve svých „Náčrtech k úpravě jazykové- stanovil jsem k naučení tomu na gymnasiu ter min 12—14 let. Namítne se: půl věku lidského Možná — čím však je tento proti životu celého národa? Tento podnět se potkal s odporem. A když hr. Badeni vydal své druhé jazykoyé nařízení, ve kterém stanovila se k tomu lhůta kratší, a když jsme o tom mluvíli — já a proí. Kaizl — s hr. Badenem, řekl: „Na to právě kladou rozhodující kruhy největší důraz, protože se tak donutí Čechové, učiti se německy.“ Byeh uvaroval se všeho nedorozumění, podotýkám, že stát, má-li právo žádat, aby znal úřadník ze- vrubně zákony, má také právo žádat, aby znal úřadník jazyk obyvatelstva, v jehož středu má úřadovat. Vždyť nikdo není nucen, být úřadní- kem anebo soudcem — o nějakém nucení ne sevi může tedy býti žádné řeči.
Baden Kaizl Čecho Baden
8 article
Mým úmyslem bylo, pojednati jen o prakti cké potřebě, stejně jak učinili pp. dr. Russa dr. Pergelt (také v „N. W. Tagblattu“) — o po- třebě obou národů a vlády, kdežto oba páni ti. podle mého dojmu, mluvili jen o potřebě jednoho národa a vlády. Ještě několik slov, jež nenáležejí sice k thematu, jež však je nutno povědět. Zasl jse velice, když v poslední době na německé stra- ně — poslanci a novinami — protestováno proti eventuálnímu percentuálnímu obsazení úřadůa soudů národními úřadníky. Seděl jsem ve všech konferencích za hr. Badena a v pozdějších, na všech poradách a rozhodujících schůzkácha proto právě jsem žasl. Kdo pak byl to, jenž vždycky usiloval o toto percentuální obsazení? Byli to důvěrníci němečtí, kteří se ho domáhali. svšem jen jednostranně, tam, kde kynula jim
doktor Russo Pergelt N W Baden
9 article
výhoda. My nebyli dokonce neochotni, dáti se touto cestou, ale nikoli jednostranně, nýbrž ve všech zemích českých a ve všech úřadech a sou- dech a ve všech kutegoriích jejich skrz na skrz. To přál jsem si míti konstatováno. (Pozn. redakce „N. L.“: Se všem zásadami, tuto projevenými, nelze bez vý hrady souhlasiti. Je to především „roz- hodné doporučení““ J. Ex. p. dra. Pacáka české mládeži, aby se učila německy. Znalost něm- činy, lépe nutnost znalosti němčiny, jest přede- psána v určitých případech státní služby, vstupuje-li do státní služby, je to povinnost smluvního jeho závazku. O to se také stát po- staral státními zkouškami, ovšem velmi jedno- stranně. Nám netřeba pobízeti naši mládež k znalosti němčiny, starejme se raději o to, aby všichni úřadníci v zemích koruny české znali také česky, aby mohli vyhověti zákoni tému požadavku, podle kteréhož čeština ve stát ní správě stojí úplně na rovni němčině. Pereent ní obsazování úřadů národními úřadníky pod miňuje samosťatný konkretuáln status německý, jak by samo sebou vy- svítalo z rozlišování na české a na něme cké úřadníký. A tomu se právě bráníme ze všech sil.)
Pacák
10 article
Z vídeňského parlamentu- Z Vídně, 18. ledna. V úterý sejde se roz- počtový výbor a ihned opět na celý týden se rozejde. Rozděli pouze referáty pro jednotlivé obory a oddíly řádného rozpočtu na rok 1908. To mohlo, to mělo se učiniti již dávno, noj- později v prosinci před rozchodem parlamentu na vánoční a novoroční prázdeň, která trvá nyní již přes měsíc, aniž ve věci té se něco stalo. Také při největší shovívavosti nelze pominouti mlčením skutečnost, že poslanci berou diety. aniž jakkoli pracovali. Varovali jsme se úzkost- livě, vydati se na cesty, na kterých vyčítajía vytýkají se poslancům jejich přijmy, avšak tu nejde o peníze, nýbrž o to, zdali se za peníze přijaté také konají povinnosti s nimi spojené. Na tu otázku nelze pohříchu odpověděti jinak. nežli záporně. Rozpočtový výbor byl povinen se- jíti se hned po Novém roce s referáty již rozdě- lenými a pustiti se do díla. Nyní sestoupí se v úterý a dá si zase celotýdenní prázdeň, aby páni zákonodárci mohli zase celých 8 dní stu- dovati rozpočet, který již mají několik nedě! v ruce. To je plýtvání penězi ostrého odsouzení zasluhující. Slyšíme, že sociální demokraté hlásili se o všechny referáty; bylo by tedy zajímavo zvé- děti, zdali by byli ochotní převzíli také referát o výdajích na dvůr a na kabinetní kancelář cí- nodoír sařovu. Kromě rozpočtového výboru sejde se s ne- děle také sociálně-politický a národohospodář- ský výbor; v druhé polovici únorové výbory ješti jiné, 16. března sejde se opět plenum poslanecké sněmovny, by vyřídil- především zákon o odvodu branců na r. 1908, kterým bude stanoven dosavadni pe- čet nováčků.
Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
Potom dojde na řádný rozpočet pro r. 1908; soudí se, že bude do konce května oběma snémovnami vyřízen. Doufá se, že před velikými letními prázdninami ještě bude lze pro- jednati zákon o úpravě poměrů obcho- ních pomocníků a novelu k občan- skému zákonníku.one Zákon, kterým snižuje se cukerní daňo 8 K z 1 q, bude snad panskou sněmov- nou poslanecké sněmovně vráce a při opětném jeho projednání v ní hodlají agrár- níci naléhati, aby se vyřídil současně také zá- kon prpti rayonování řepy. Pokud jde o změnu jednací ho řádu, stane se podle „Německo-nacionální ko- respondence“ jen tolik, že počet podpist pro interpelace, pro návrhy a pro pilné návrhy bude zvýšen. Zákon invaliditní hodlá vláda předložiti teprve na podzim. O reformě trest- ního práva se pracuje. Osnova nového zákona dostane se však do sněmovny teprve až budou tam vyřízeny věci, které souvisí s trestním zá- konem, na př. zákon tiskový. ree Baron Beck u audience. Z Vídně, 18 ledna. Ministerský předseda bar. Beck byl dnes odpoledne přijat elsařem ve slyšení neobyčejně dlouhém. Trvalo půl drubé hodiny. Po slyšení přišel chef vlády s okresním komisařem Parsingerem na přednášku, která s konala o 4. hod. odpolední v paláci minister- ského předsedy před posluchačstvem skoro vý- hradně aristokratickým, o lidovém umění dal matském a jeho budouenosti Bar Beck nebyl dlouho, již u císaře patrně referoval mu dnes nejen o nynější si- tuaci politické, nýbrž také o nastávajících pracích parlamentních a o volbách do některých sněmů zemských, zejména do snému království českého. Na ponděli svolána jest ministerská rada, která taktéž nesešla se několik neděl.
Zákon Beck bar Beck Německo Vídeň
12 article
Němci a řešení sporu česko-německého. Z Vidně, 18. ledna. Štyrskohradeckému „Tagblattu“ sděluje se z parlameniních kruhů vídeňských: „Zpráva, že v nejbližsí době konati se budou u ministerského předsedy bar. Becka konference o německo-českém na rovnání, není pravdiva. („Národní Li- sty“ již před několika nedělemi cznámily, že ne- bude se konati žádná taková konference.) An vláda, ani strany nepovažují národní akci doroz umivací za tak pokročilou, aby již v nej bližší době mohlo se začíti s určitým vyjedná váním o ní. Vedle toho doba, ve které roz víjí se v království českém zápat volební, není způsobilá, aby mez Němcia Čechy přivoděno bylo sbli- žení. Ke zjevům, ktaré souvisí s bojem při zemských volbách, počítají na německé straně také řeči na schůzích a projevy českého ministra Práška, který ke starým požadavkům českým připojil ještě postulát, aby pětina úřadnickýeh mist při ústředních úřadech obsazena byla Čechy. Tente požadavek, nehledě k jeho věcné nepřípustnosti, Němei nepovažují za ta- kový, aby se o něm vůbec mohlo mlu- viti. Takový požadavek vzdaluje se také odprostřednílinie, kterot vy- tkl ministerský přelseda jako směr svého kouličníh, kabine tu. Německé strany trvají na tanovisku, že jako dříve také nyní rády podají ruku k doroa- umění, že však národní vyrovnání státi semůže jenom po etapáck, že mus býti obmezeno především na krá- 1ov ství české, že podkladem jeho m us.
Němec Beck Prášek Čecho Čechy Tagblatt
13 article
býti toliko nynější skutečné po- měry a praktická potřeba, nižádným způsobem však státoprávní český program. Agi- tační řeči českého ministra, které nedají se ni- kterak srovnati s politickou dobou, budou mít již v rozpočtovém výboru v zápětí protes Němců.“ Štyrskohradecký „Tagbl.“ dovídá se dále. že odklad dorozumívací akce neznamen ještě, že by se bylo od ní upustilo, avšak vyskytuje prý se otázka, zdali český mi- nístr Prášek, kterému agitační účinky jeho řeč jsou cennější, nežli povinnost, kterou převzal vstupem do kabinotu, jest vhodnou osobou, aby při národním vyrovnání mezi Čechy a Něme spolupůsobil jako prostředník. Vysoká škola pro obchodní nauky ve Vídni. Z Vídně, 18. ledna. Jak se dovídáme bude vysoká odborná škola pro nauky obchodní ve Vídní slavnostním způsobem otevřena dne 2. února za přítomnosti ministra obchodu dra. Fiedlera a ministra veřejných prací dra. Gess- manna. Jednoroční běh školy té obsahuje kromě odborných předmětů také knihovnictví kalkulaci a zákonodárství živnostenské. O tomto předmětu bude po prvním roce školním vydána kniha příruční a přehledná jak praktická pomůcka. Zvláštní docent bude o živ- nostenských zákonech přednášeli česky a to ho- dinu týdně, by se českým navštěvovatelům školy usnadnilo porozumění věci. Trapné zprávy o uvitáni chorvatského bána. Ze Záhřeba, 18. ledna. Při nevlídném uví tání bar. Raucha stala se příhodu, jež trapně s dotkla i kruhů, jež s demonstracemi proti bá novi nic nemají společného. Na nádraží uvítal bána sborový velitel Gerba jenom jazykem ně- meckým. Účastníci byli trapně dojati odpověd bar. Raucha, který shorovému veliteli poděkova jen jazykem německým. Stějně nemile dotkl. se všech, že chef horního hejtmanství Guloviě pozdravil bána jazykem maďarským; jemu všal odpověděl bán chorvatsky.
Němec Tagbl doktor Fiedler Rauch Čechy Vídeň Záhřeb
14 article
Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 18. ledna. (Pův. telgm »Nár. Listů«.) Mitropolita sloužil dnes v kate drale panychidu za zemřelého slovanského vl stence V. Komarova. Skupština sejde se 23. t. m. Mlado- radikálové rozhodli se pro bezohlednou obstrukci, aby vynutili demisi vlády a rozpu- štění nynější skupštiny. Oposice kojí se nadějí že nové volby provede nějaká neutrální vláda ale mýlí se. Hrabě Fr. Thun v Berlině. Z Berlína, 18. ledna. V kruzích zdejšímu rakou- skému vyslanectví blízkých ujišťuje se, že návštěva hr. Františka Thuna v Berlíně nemá dosahu po- litického. Hrabě Fr. Thun, který má četné přá- telské styky s dvorskou společností berlínskou, vy- konal prostě četným zdejším známým přátelskou návštěvu, v první řadě říšskému kancléři kn. Bůlowu. se kterým se setkal loni v Norderneyi. Již tentokráte pozval kn. Bülow hr. Thuna na návštěvu v Berlíně. Bülow pořádal na počest hr. Thuna hostinu. Ovšem navštívil hr. Thun také rakouského vyslance Sač- gyena a členové vyslanectví uspořádali pak hostinu na počest hr. Thuna. Dle zvyklosti ve dvorských kruzích zpravil hr. Thun o svém pobylu také nej- vyšší hofmistrovský úřad. Císař Vílém projevil ihned přání, přijati hr. Thuna v andienci. Císař Vilém po- zval hr. Tbuna a jeho choť hr. Thunovou-Wratisla vovou na snídani Návštěva hr. Tbuna byla povahy přátelské a neměla naprosto žádného po litického poz a dí.
Mitropolita V Komarov Mlada Thun Bülow hostina Vilém Thunův Wratislo Srbsko Bělehrad Francie Berlín
15 article Ruské události.
Ruské události. Ruská opatření při perské hranicl. Z Petrohradu, 18. ledna. (P. T. A.) V zahraniě ních, jakož i v teheranských listech kolovala ne dávno zpráva, že v Džulfě u perských hranic sou- střeďuje se značný počet ruského vojska. Zpráva tat není přesná. Ve skutečnosti nalézá se nyní v ob- vodu ruské Džulfy, jenž jest hlavním bodem na cestě ze Zskavkazska do Aserbeidžanu, jen 600 ko- záků z umaňského pluku. Kozáci tito střeží pouze ruské hranice, aby v případě potřeby dostalo se čet- ným ruským poddaným a zařízením v sousedním perském okresu, kde jsou stálé zmatky, zákonem úplně odůvodněné ochrany. Že jest toho třeba, o tom svědčí zřetelně nedávné zavraždění kurýra ruského kon- sula, a odhalení spiknutí, čelicího proti generálnímu konsulu v Aserbeidžanu. Přes tuto situaci nepodniklo Rusko na perském území žádných aktivních opatření nýbrž sesílilo jen kozáckou stráž generálního konsul v Taebrisu o 25 mužů, aby chráněny byly konsulá a jiná ruská zařízení v Taebrisu. Alentát na inženýra. Ze Sosnovic, 18. ledna. (K. k.) Na vrchního in ženýra Brendela podniku Huldšinského byl včera spáchán atentát. Byl těžce raněn dvěma výstřely do hlavy a do krku.
Kozák Sosnův Petrohrad Zskavkazsko Aserbeidžan Rusko Džulfa
16 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Dolnorakouský sněm. Z Vídně, 18. ledna. (K. k.) Posl. dr. Weis- kirehner a sp. poukazují v dotazu na zhoubne účinky kartelů vůbec a železářského zvlášť a táží se místodržitele, je-li vláda ochotna oznámený již zákon kartelový co nejrychlejí podat a učinit ihned náležitá opatření za snížením cel ze železa. Mistodržitel hr. Kielmansegg odpověděl na Koliskův dolaz po úpravě vyučovacího jazy k na pokračovacích školách živnosten- ských průvodním nařízením, že § 2. nového zá- kona (stanovení němčiny jazykem vyučovacím) platí jen pro pokračovaci školy, vydržované z prostředk veřejných. Podle zákona může býti přiznáno právo veřej nosti soukromé pokračovací škole. Průvodní nařízení je souhrnným vyjasněním platných stanovisek a není naprosto v žádném rozporu k usneseným zemským zákonům. Posl. Eltz referoval o vyjednávání, které týká se případného otevření uhelného dolu ve Wiesílecku- Thomasbergu v Dol. Rakousích, aby bylo aspot postaráno o vlastní potřeby země. Navrhuje, aby zemský výbor byl zmocněn použiti tam pro dalš hloubení a těžbu 35.000 K z prostředků zemských uložiti zemskému výboru, aby o výsledcích podal zprávu v nejbližším letním zasedání. Po delší debatě byl E tsův návrh schválen. Vyřízeno ještě mnoho zemských záležitostí sněm odročen.
Posl doktor Weis Kielmansegg Koliskův Vídeň Wiesílecko Dolo Rakousy
17 article
Schůze oposice. Z Pešti, 18 ledna. Odštěpenci a opo- siční poslanci mi'mo strany rokovali večer o situaci se zřetelem na chystanou revisi jedna- cího řádu. Usneseno jednomyslně, že třeba prot ní prováděti nejostřejší oposici. Z říšského sněmu uherského. Z Pešti, 18. ledna. (K. k.) Předseda Justh za- bájil schůzi poslanecké sněmovny a rokovalo se dále o stanovení braneckého kontingentu pro r. 1908. Posl. Molnar (odšt.) prohlašuje, že země nesmí ustati, dokud také v armádě nebude zjevnou samostatnost Uher. Nynější procento branců, jež Uhry dodávají společné armádě, je nespravedlivé Strana neodvislosti octla se na scestí, kde vůbec za- stavili se nelze. Po zvýšení kvoty přichází změna jednacího řádu a to jen proto, aby byl zvýšen pre- senční stav mužstva.
Justh Posl Molnar Uher Pešť Uhry poslanecký sněmovna
18 article
Předseda přerušuje řečníka, že bude míti přležitost promluviti o revisi sněmovního řádu, až bude na jednacím pořadu, teď ať prý mluví k věci. Posl. Molnar prohlašuje jménem svým i od- štěpenců, že oprou se všem předlohám, v nichž ne bude zjevno národní postavení. Navrhuje vyzvati vládu, aby odvolala braneckou předlohu a podaln předlohy nové, kde uherské procento branců nen stanoveno dle počtu obyvatelstva, nýbrž dle branné schopnosti země. Posl. Mezöfi (nár. soc.) zamítá předlohu pojednává o týrání mužstva a samovraždách armádě. Posl. Farkashazy (odšt.) také zamítá před lohu. Celá země vzepře se a ohradí proti zvýšení braneckého kontingentu. Navrhuje resoluci, aby před loha o brancích byla vrácena brannému výboru k škrtnutí protistätních výrazd. Jednání přerušuje se. Příští schůze bude v pondělI. Na jednacím pořadu je pokračování v dnešní debaťě a event. pro jednávání předlohy o místní dráze Prešpurk— zemská hranice. Posl. Maniu (Rumun) odůvodňuje svůj dotaz po loňských událostech v Panatu, kde honvédi poranili 33 rumunských sedláků. Žadá za předložení vyšetřovacích spisů, za potrestání vinníko a náhradu raněným. Honvédský ministr zbrojm. Jekelfalus y líčí uďálosti dle úřadního vyšetřování. Setník vypověděl prý opilého učitele z důstojnického kasina, které je ve škole, a když choval se drze, voják ho zpolí- čkoval. Lid házel na vojáky kamením a byli zranění poručík a strážmistr. Setník dal vytroubiti pohoto- vost, aby se vrátili vojáci z taneční zábavy. Poně- važd se však rozšihla pověst, že sedláci zbil dva vojáky, došlo k bítce. Tři vojáci, jimž bylo do- kázáno, že bili a ranilí sedláky, byli potrestáni. Ministrova odpověď vzata na vědomí všemi hlasy proti blasům národnostních poslanců. Říšský sněm německý.
Posl Molnar Rumun Prešpurk Pana Mezöfi
19 article
Z Berlína, 18. ledna. (K. k. Říšský sněm ro koval dál o dotazech po zákonné úpravě bratr- ských pokladen. Posl. Gotheim (svob. sdr.) poukazuje na Anglii, kde není vůbec žádného státního zákona báňského a přece se tam výroba velice rozmnožila. Právě proto, že máme státní doly v Prusku. Bavo řích, Sasku, Anhaltě a j. měly by býti báňské zá- konodárství a správní záležitosti hornické odňaty jednotlivým státům. Zhoršením báňského zákona je vinna mimo konservativní také strana národně libe- rální. Stát, říše a st. tajemník vnitra jsou povinny pátrati po příčinách předčasné invalidity horníků. Navrhne k rozpočíu vnitra přiměřenou resoluci doufaje, že konservativci ji budou podporovati. Po tom se také zdaři říšská zákonná úprava báňského práva. Posl. Brejski (Polák) přeje si také, aby bylo upraveno říšským zákonem báňské právo. Šl. Brode- hausen myslí, že horníkům nesmí se poskytnouti tajné právo hlasovscí, poněvadž by prospělo také Polákům; podle této theorie nesměl by německý národ vůbec dostati žádný dobrý zákon.
Posl Polák Berlín Anglie Prusko Sasko Brod
20 article
Posl. Giesbert (střed) lituje, že posl. Hue učinil z olázky horníků otázku strany. Posl. Sachse (soc. dem) a jeho strana sou hlasí a dosazením parlamentního výboru. Zavedou-lí se do bratrských pokladen tajné volby, lze ještě do cíliti dohody. Posl. Behrens (hosp. sdr.) donfá, že ťoto rokování bude působiti příznivě na zavedení řádu pro bratrské pokladny ve vrchním báňském okres dortmundském. Snad docíli se něco dobrého pro invalidy, vdovy a sirotky. Posl, Hue (soc. dem.) polemisuje s Gies- bertem a ten lituje, že úsilí pomoci horníkům zvrhlo se ve strannicko politické různice. Posl. Bassermann (nár. lib.) praví, že sta- novisko strany se od Hammacherovy doby nezměnilo Je žádoucím, aby báňské záležitosti byly upraveny říšským zákonem. Po dalších poznámkách posl. Behrens (hosp. sdruž.), Sachsa (soc. dem.) bylo rokován skončeno. Příšti schůze bude v pondělí, na pořadě jes zákon o dobytčí nákaze a zákon chekový.
Posl Giesbert Sachs Behrens Hue Gies Bassermann Hammacherův Sachsa
21 article
Z pruského sněmu. Z Berlina, 17. ledna. (K. k) Poslanecká sněmovna zahajuje 3. čtení protipolské před- lohy. Posl. Szumann (Polák) prohlašuje, že Polácí nezúčastní se dál debaty o zákoně, který odporuje ústavě a právním normám v Prusku a Německu. vede k bezohledněmu znásilnění polského obyva- telstva, uráží polské obyvatelstvo v jeho nejvzneše- nějších citech přítulnosti k domácí hroudě a pod- kopává základy společenského pořádku a státu. Ohra- žuje se a protestuje proti násilnému aktu, který je vtělen v předlohu, a prohlašuje, že Poláci podniknou vypovězený boj o otcovskou hroudu zmužile u vě- domí, že zápasí za věc spravedlivou. Důvěra v bož- skou prozřetelnost poskytne jim síly, aby vítězně přemohli novou pohromu. (Hlučná pochvala mezl Poláky.) Posl. Dewitz (kons) praví, že konservativei mají na zřeteli pouze zájem státu. Po těžkých vnitř ních bojích hlasovali pro vyvlastnění, ač se vydalí sami v nebezpečenství, že budou vyvlastnění; — Müller (Berlin, svob. str. lid.) odmítá předlohu; — šl. Heydebrand (kons) a jeho přátelé budou hlasovati pro usnesení, učiněné při 2. čtení; — hr.
Posl Polák Müller Berlín Prusko Německo
22 article
Spee (střed) a jeho strana v zájmu státu jsou proti předloze, jejíž následky byly by neblahé. Bülow po- stavil si předlohou pomník sice trvalý, ale ne čestný Celá akce jest protiůstavní a příčí se nedotknutel- nosti soukromého majetku. Posl. Luschensky (nár. lib) prohlašuje, že dle přesvědčení národních liberálů předloha je veskra ústavní; Max (střed) chce i v 3. čtení ješté jednou konstatovati, že jeho strana považuje jasné předpisy ústavy za porušené a prosí, by protiústavní před loha byla přimo zamitnuta. (Trvalá pochvala ve středu) Ministr spravedlnosti Beseler problašuje struč- ně, že bylo přihlíženo již ke všem námitkám, uvede- ným předešlým řečníkem. Povšechné rokování končí se a § 1. až 19. schva- luje se většinou konservativců a národních liberálů proti hlasům středu. Poláků a svobodemyslných. Po krátkém rokování schvaluje se také zbývající část zákona. Po zamitnutí Marxova návrhu, aby se po 21 dnech znovu hlasovalo o zákonu, neboť jde o změnu ústavy, přijímá se zákon delinitivně. Poláci volají: Fuj! což předseda šl. K röchen kárá jako neparlamentní. Přechází se k 2. čtení rozpočtu pro zemědělství. Posl. šl. Arnin referuje o výborovém jednání K dotazu prohlašuje ministr šl. Arnín, ž vláda neudělí koaliční právo zemědělským dělníkům. S návrhem rozpočtového výboru, aby byly ze stát ních prostředků podporováni rolníci, kteří jsou ve své existenci ohroženi veterinářskými opatřeními ministr souhlasí a slibuje příslušné prostředky po- jmouti do příštího rozpočtu. Po dalším rokování o koaličním právu byla po ložka »Platy ministrů« schválena a rovněž tak ben debaty mnohé jiné položky Příšti schůze bude v pondělí.
Spee Bülow Posl Max Polák Marxův Luschensky
23 article
Ministerská krise v Bulharsku. Ze Sofie, 18. ledna. (K. k.) Ministerská rad se usnesla požádati za propuštěnou. Poněvadť není ještě jisto, přijme-li kníže Ferdinand tuto demisi. bude krise rozřešena asi teprve s neděle. Campbell Bannerman a Píchon. Z Paříže, 18. ledna. (K. k) Ministr Pichon přijal dopoledne min, předsedu anglického Campbell- Ban- nermana. Oba státníci bavili se velmi srdečně pů hodiny. Marocké události. Z Kolína n. R., 18. ledna. (K. k.) Tangerský zá- stupce »Köln. Ztgu.« telegrafuje: Dlíci zde dt věrník Muleje Hafida prohlašuje, že Mule Hafid je nakloněn cizincům a chce dbáli všech do- savadních smluv, také algecirasské; jen ohledně za- vedení policie musil by učiniti výhrady. Použil každé příležitosti, aby to velmocem oznámil písemně i ústně. Stálým postupem francouzských vojsk do vnitrozemí byl donucen vyhlásiti svatou válku. Za- tlačení a oloupení kmenové obrátili se na něh o pomoc. Jako marocký sultán musí přičiniti se o to. aby byla obnovena integrita říše. Neskonči-li brzn nebezpečná hra Francouzů, nebude moci žádná mo na světě zabrániti obecnému povstání. O fezskéa mekinezské proklamaci nemohí Mulej Hafid věděti. když z Tagly vydal rozkaz, aby vojsko ho násle- dovalo do Marakeše. Z Cařihradu, 17. ledna. (K. k.) Sesazení ma- rockého suitána učinilo v Iidizu hluboký dojem.
Ferdinand Campbell Bannerman Píchon Köln Francouz Bulharsko Sofie Paříž Bana Kolín Cařihrad anglický Campbell
24 article
Vývoj marockých událostí sleduje se s velikým zájmem. Z Paříže, 18. ledna. (K. k) V dnešní mini- sterské radě podal ministr Pichon zprávu o své španělské cestě a svých rozmluvách s králema členy tamní vlády. Mezi Francit a Španěl- skem jest úplná shoda o politice, jakou třeba sledovati se zřetelem k nedávným udá lostem. V posledních, do Paříže došlých telegramech vyli- čuje se prohlášení Muleje Hafida suitánem, k němuž došlo ve Fezu, jakož i činnost, kterou Mulej Hafid zahájil proti všem cizincům a všem« mezinárodním smlouvám. Nyní je ve všech přístavech klid, avšak cizí osady provádějí pro všechny případy všude bez- pečnostní opatření. Z Tangeru, 18. ledna. (Havas.) Zpráva, že v Be- rešídu a Mediuně byli zatčení 3 původe loňských červencových řeží v Casa- blance, vzbudila v evropských kruzích v Tangeru velmi příznivý dojem. Z Rabatu, 18. ledna. (Havas.) V Tetuanu, E Ksaru a v Laraši, jichž guvernéři zachovali sultánu Abdul Azizovi věrnosl, jest úplný klid. V Mara- keši hlásá se svalá válka, nedochází však ohlasu.
Pichon Španěl Havas Aziz Paříž Tanger Be Casa Laraši
25 article
Sněmovní volba v Anoli Z Londýna, 18. ledna. (K. k.) V Ashburtonu (De- vonshire) zvolen poslancem unionista Bel! 5191 hlasy; jeho liberální protikandidát Buiton dostal jich 4632. O minulé volbě unionisté podlehli Smlouva o integritě Norska. Z Kristianie, 17. ledna. (K. k.) Výbor, jemuž byls přikázána smlouva o nedotknutelnosti Norska, usnesl se jednohlasně navrhnouti storthingu její schválení. O záležitosti té pojedná nejspíše zejtra storthing v důvěrné schůzi. Dánsko kupuje ponornou lod. Z Kodaně, 18. ledna. (K. k.) Ministr zemské obrany podal dnes ve Volkethingu předlohu o úvěru 460.000 K na koupi ponorné lodi za hranicemi, jí použije se v Oeresundu. Prolest proli sudanské smlouvě. Z Kahýry, 17. ledna. (Něm. kab.) Strana na cionalistů usnesla se protestovati u egyptské anglické a turecké vlády proti egyptsko anglické smlouvě o Sudanu, uzavřené 19. ledna 1899. Italie a Habeš. Z Řima, 18. ledna. (K. k.) Správce adis-abeb- ského vyslanectví zaslal ministru Tittonovi tento te- legram: V Adis Abebě 17. ledna. Mluvil jsem opět s negnsem o události, sběhnuvší se u Lugu. Negue potvrdil, že habešské výpravě, která vyšla z území Arussů, bylo nařízeno přispěti Fitauvarům a Gu- brům, že však přes tento rozkaz vnikla do území lugského. Negus mne ujistil, že učinil ihned náležita opatření, aby Habešané ibned odtáhli z benadirského území a doufa, že tak již učinili. Negus nařídil Dedžaslul-Segetovi, aby dohodl se se mnou o nej- vhodnějších opatřeních na ochranu italského obchod- ního jednatele v ůzemí Arussů; jednatel ten hodlá odebrati se do Lugu, aby spravoval zatím tamější stanici.
vonshire Bela Kahýr Titton Habešan Londýn Norsko Kristiania Dánsko Kodaň Německo Súdán Habeš Řima Addis Abeba Luga Italia
26 article
Dementí Z Nového Yorku, 18. ledna. (N. kab.) Dle zprávy z Tokia popírá ministr námořnictva bar. Zaito úřadně pověsti, jakoby japonská námořní správa vy- vozovala z návštěvy amerického vojenského loďstva v Tichém moři nepřátelské úmysly. Povslání na ostrově Haiti. Z Nov. Yorku, 18. ledna. (K. k.) Z Port au Prince sdělují, že vláda dala obklíčiti povstalci obsazená města Gonaives a St. Marc. Pokračuje se v přípra- vách k bombardování obou měst. Diplomatický sb t podal proti tomu formální protest. Z Berlína, 18. ledna. (»Nordd. Allg. Z.«) Ríšský kancléř kn. Bülow přijal dnes vídeňského velvy- slance šl. T schirschkého. Z Řima, 18. ledna. (K. k.) »Messagera« ozna- muje z Baru, že tam byl propuštěn zatčený Albá- nec Stamola, který 15. t. m. převzal zásilku zbraní a nábojů k dopravě na Černou Horu Z Říma, 18. ledna. (K. k.) Lěkaři dr. Marchia- fava a dr. Petacci navštívili papeže a zjistili, že ve stavu jeho nastalo podstatné zlepšení. Papež po- vstal z lože, přijal v delším slyšení st. tajemnika Merry del Vala a ztrávil celý den v lenošce.
Port Princ Marc Bülow Messager doktor Marchio Petacci Nový York Tokio Haiti York Gonaives St Berlín Řima Řím Merry del Val
27 article Telegrafické zprávy hospodářské
Telegrafické zprávy hospodářské Návštěva v semenářské stanici Z Vídně, 18. ledna. (K. k.) Na pozvání ministra obchodu navštívil zemědělský výbor poslanecké sně- movny dne 17. t. m. c. k. semenářskou stanici ve Vídni. Ředitel ryl. Weinzierl provazel návštěvníky všemi místnostmi, v nichž zařízení a přistroje vzbu- díly velmi čilý zájem členů výboru. Ministr dr. Eben- hoch ubezpečoval, že ministerstvo se vždy vynasnaží, aby získalo si důvěry a spokojenosti zástupců země- dělství další organisací ústavů, které slouží ke zvelebení zemědělství. Avšak to bude jen možno, budou-lí práce a úspěchy oněch ústavů popularisovány, totiž proniknou-li do šírokých vrstev zemědělco. Ředitelstvím lesův a statků. Z Vidně, 18. ledna. (K. k) Ministr orby zaslal všem ředitelstvím lesů a statků výnos, v němž do- poručuje jim zjednodušit úřadování. Záleží na tom, aby správně se poznalo, čeho třeba, má-li rozsah práce býti v řádném poměru k její výsledkům. Úrad- níci mají při vyřízování spisů voliti vždy nejkratší způsob, vedouci přímo k cíli. Konečně poukazuje se k tomu, že hospodářské a administrativní úkoly střední instance, spravující statky, vzrůstají, a že proto třeba vyhýbati se vší téžkopádnosti a kompli- kovanosti. Dividendy. Z Vídně, 18. ledna. (N. F. P.«) Jest skorem ji- sto, že dividenda Rakouského ůvěrní ho ústavu bude obnášeti 30 K jako v minulých lelech. Výtěžek korunové renly. Z Vídně, 18. ledna. (»N. F. P.«) Byla provedena uzávěrka zúčtování vytěžku konkorcia pro rakouskou korunovou rentu. Výtěžek emise 130 mil. korun bude obnášeti asi čtvrt milionu korun.
Weinzierl Eben Vídeň poslanecký snít
28 article
Stav osení v Uhrách Z Peštl, 18. ledna. (K. k. uh.) Protože většina polí není pod sněhem a od 1. t. m. byla velmi tubá zima, ozývají se stesky; bylo by tudiž velmi zá- hodno, kdyby hustě sněžilo. Rolníci obávají se. že utrpělo ono osení, jež na počátku zimy vzkličilo. Následkem stálých mrazů obavy tyto ještě vzroslly. Osevní plocha zimního ječmene a řepkových semen sotva se liší rozsahem od loňské. Pro sucho bude patrně u zimní pšenice obnášeti úbytek 5—6 proc. u žita rovněž 5—6 proc., u ozimého ječmene 8 at 10 proc., u řepky 10—15 proc. oproti loňsku. Do- bytek má dostatek píce. Veterinární poměry jsou v celé zemi příznivě. Odročena konference. Z Lendýna, 18. ledna. (K. k.) Konference paro- plavebních společností v Atlantickém moři. jež byla na dnešek svolána, odročena na neurčitou dobu. Změna diskontní Z Petrobradu, 18. ledna. (K. k.) Slátní bank snížila diskont pro Jměsíční směnky až na 7 proc. pro 6měsíční až na 8 proc., pro 9měsíční až n 8 a půl proe. Perský obchod. Z Teheranu, 18. ledna. (Reuter.) Úřadní stati- stika za rok 1906—1907 vykazuje značný vzrůst obchodu, jehož úhrnná hodnota v r. 1907 činila 14,526.234 naproti 11,326.774 2 v roce předešlém. V tisících dělí se obchod takto: Rusko: Dovoz 4118, vývoz 4174, Velká Britanie: Dovoz 2450, vý- voz 678. Dovoz a vývoz dohromady činí: U Turecka 1335, u Francie 700, u Rakouska 277, u Afganistanu 203, u Německa 182, u Ciny 142, u Spojených obcí
Uhry Peštl Lendýn Teheran Rusko Velká Británie Turecko Francie Rakousko Afghánistán Německo Cin Slátní banka Jměsíční Reuter Petrobrad