1
masthead
25. května 1900. Číslo 143
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
* Lvovský obchodní soud rozhodl zvláštní lite
fární při. Zygmunt Leser hodlal vydati brošurku
»Neuzasthenicy w literaturze: I. Stanislaw Przv-
byszewski«. Závazek vydati brošurku převzala » Ksie
karnia polska«, ale dosud mu nedostála. Soud k ža
lobě spisovatelově odsoudil knihtiskárnu k pokute
200 K a přikázal jí bez průtahu vydati brošuru pod
nebezpečím exekuce.
* Ve Varšavě těšila se značnému úspěchu oper
Adama Münchheimera »Mazepa«, kompono
vaná dle tragedie Slowackého. Provedení opery při
padlo k oslavě 50leté skladatelské činnosti 70letého
komponisty. Listy místní notifikují s radostí, že pan
Florjanski stane se na podzim stálým členem var
šavské opery.
* Program krakovských slavností jubilejních jes
ustanoven deflnitivně. Dne 6. června zástupci uni-
versity ověnčí hrob Jigiellův a Jadwigy, večer bude
raut, pořádaný městskou radou. Následujícího dne
shromáždí se účastníci v Collegium Novum, odkud
půjdou společně do Marianského kostela. Hlavní slav-
nost odbude se v akademickém chrámě sv. Anny
který bude proměněn ve zvláštní dvoranu. Zástupce
k významnému jubileu university krakovské přihlá-
sily všechny university rakouské a 52 zahraničné.
a sice 42 zástupce z Ruska, 5 z Německa, 3 z Franci
atd. Naši universitu bude zastupovati nynější rektor
dr. Gebauer.
* V Sarajevě počal vycházeti nový časopis
»Behar«. Účelem jeho jest skupili kolem sebe srb-
skou intelligenci muhamedánskéh
vyznání. List bude vycházeti dvakrál měsíčněa
redaktorem jeho jest Safvet beg Bašagi.
Slavjanin.
Leser
I Przv
Münchheimer
Mazepa
Slowacký
Florjanski
Anna
Franek
doktor
Gebauer
Behar
Varšava
Rusko
Německo
Sarajevo
6
article
* Dopis z Paříže. Je snad naše doba horší
než doby minulé a poskytovala nám minulá stolet
toliko příklady cností a obdivuhodných mravů?
Zajisté že nikoli, jakož dokazuje zajímavá kniha
p. Francka Brentana podle neuveřejněných dosud
archivů Bastiliy.
V kníze té líčí nám společnost XVII. století
dvůr Ludvika XIV. Avšak musíme jak náleží změnit
názory, jež jsme si utvořili o této době podle tra-
gedií Racinových a pohřebních řečí Bossuetových.
Známe ji uhlazenou, elegantní, raffinovanou
žijící v neustálých idyllách. Poznáváme ji nyn
v barvách pochmurných, ba tragických; idyllka změ-
nila se v drama, drama, jež svého času uvrhla
v ustrnutí Paříž a kdež uprostřed četných vinníků
kompromitována některá z nejslavnějších jmen oné
šlechty tak hrdé.
»Travičské drama«, jež nám vypravuje na základě
nepopíratelných dokladů p. Franck Brentano, jest za-
jisté jedna z nejnapínavějších afiér v letopisech soud-
nictví. Shledáváme se tu se zločinnými ženami, jako
markýza de Brinvilliers aneb Voisinová, jež mohly
klidně a po celá leta provozovat svoje travičské ře-
meslo a získati značné jmění provozováním živnosti
jež kladl k jich nohám celý dvůr velmožů a boháčů.
Neboť se zdá, že v oné době panovala skutečná
zuřivost travičská. Žádáno přispění »čarodějnic« na
otrávení věřitelů, nepřátel a soků v lásce.
Krevní soud, jenž měl stihat vinníky, jak se zdá
nám, se zhrozil počtu a hodností téch, kdož vydáni
do rukou spravedlnosti.
Franck Brentan
Bastilia
Ludvik
Racinův
Bossuetův
Franck Brentano
Brinvilliers
Paříž
Voisinová
7
article
Několik jich dokonce zůstalo ušetřeno díky svému
naprosto výjimečnému postavení, jako na př. paní
de Montespan, již podezřívati z takovýchto ohavností
bylo by nesnadno, kdyby nezvratné důkazy nedo-
svědčovaly, že užívala umění traviček, aby pomstila
se za nevěrnost královu, anebo dokonce sám mírný
Racine, jenž byl obviněn, že uspíšil smrt herečky
Duparcovy, ale vůči němuž r pravdě nemožno uvésti
nijakého důkazu tak vážného.
Milovníci kouzelnictví a magie naleznou opět
v těto knize zajímavé podrobnosti, kterak tehdáž
v téže společnosti provozovány byly obřady nejpitvor
nější a nejpříšernější »černé mše« a exorcismy
Zdálo by se vám na chvíli, že jste se ocítili v nej
temnějších dobách středověku
Vratmež se nyní do naší doby, jež, vezmeme-
věc kolem, má též svoje dohré stránky, zejmen
srovnáváme-li.
Čím jsou na příklad vůči oněm ohavnostem
zločinům směšnosti a vady nynějších povýšenců
anebo šlechticů, pachtících se po dobrém obchodu.
jež tak pěkně popisuje p. Sigaux ve svém novém
románu »Zabme mandarina«. Upokojím vás nejprv
ve příčině titulu: v tomto díle nikoho nezabijí, ba
ani nezraní a »zabít mandarina« jest obrazné rčení.
naznačující obírati bližního tím, že pohnut pustit
se do finanční spekulace, osudné pro jeho měšec.A
jest velký počet těch, kdož tímto způsobem »zabíjejí
mandarina.« Ba i sám pan Malambast, hrdina ro-
mánu, jenž ačkoliv jest celkem počestný muž, do-
spívá ku prostředkům věru málo slušným, aby roz-
množil svoje jmění, jenž však ostatně, jat opozdě-
nými výčitkami, vzdává se dobrovolně jmění naby-
tého bezprávně. Látka, jak vidíte, je naprosto mo-
rální a připomínám, že to kniha i pro dívky, což
jest dosti vzázné, abych se o tom zmínil, a že mimo
to obsahuje náčrtky podle přírody, líčící dosti věrně
a přesně velmi zajímavý koutek pařížské společnosti.
jít Montespan
Racin
Duparcův
Vratmež
Sigaux
Malambast
zabít mandarín
8
article
»Dům spůnku« p. Remya du Saint Maurice jes
kniha autora mladého, jenž však již dovede ovláda
svoje prostředky.
Vychován v »dobré škole naturalistické«, vyniká
popisy krajin, jež mu jsou rámcem k ději. Tento-
kráte vybral si koutek Bretaně, a nikoliv nejméně
malebný z tohoto kraje, jejž navštěvuje tolik cizinců
a jejž velmi mnoho Francouzů nezná. Neboť jest to
zátoka Morgotská, jejíž rozsáhlé jeskyně »svým bá-
ječným zbarvením a svým složením mohou, dle do-
znání samých Skotů, závodit s legendárními jesky-
němi Fingalovými.«
Na této drsné a divoké půdě žije obyvatelstv
rovněž divoké a velmi prostých mravů, zachovávajíc
po věky vážný a mystický ráz dávného plemene
keltského.
Avšak do středu těchto lidí prostých a chudobných
zapadá dravý pták, podnikatel, jenž kupuje od ry-
bářů ryby za nízkou cenu, aby je prodával draho n
trzích velkých měst.
Je to drama surového vykořisťování chudých ry-
bářů tímto neúprosným lichvářem. Až do dne, kdy
zapleten ve zločinný podnik, zatčen a odveden čet
níky za kleteb obyvatelstva, jež byl tak dlouho vy
díral, nepozbývaje však při tom své drzosti a vrhaje
ve tvář těm, kdož jej udali, slova vyzývavé filosofie
»Chlapi l komu teď budete prodávat svoje ryby
Ani ne za tři měsíce přijdete mne prosit, abych s
vrátil do Morgetu.« A touto hrozbou končí kniha, jež
opakuji to, obsahuje velmi zajímavé obrazy života
a mravů plavců našich bretonských přímoří.
Mauric
Francouz
Skot
Fingalův
Bretaň
Morget
Morgotský
9
article
»Paní od jezera« p. Pierra Gantiera, jíž končím
svoji zprávu, jest dílo ducha delikátního a spisovatele
bystrého. Dodávám, že p. Gautier zná a miluje
halii, k níž se nesly již předešlé jeho literárn
studie.
»Paní od jezera« jest v legendách plavců chil-
lonských měnivý a tajemný zjev, jenž se tvoří v ho-
rách s obrubou lesů a rysy obrovských balvanů.
A v románu toto pěkné jmeno pojí se k rozto
milé, podivínské osobě, baronce de Colondalle.
Měnivá jako »paní od jezera« zamiluje se nej
prve do florenckého zahradníka, jenž jí přináší kvě
tiny, pak do spisovatele humanisty, rozsévajíc štěstí
ale také trpkost mezi ty, jež miluje, zjevujíc se
nizíc jako víla zároveň dobrá i zlá.
Toť ve svém jádru typ, velmi bystře líčený dívky
ledabyle vychované, plné podivných choutek a ne
zdravých vrtochů, jež však ve svém nitru přece ne-
byla by zlá, kdyby vychování bylo v ní přívedlo
dozrání dobré símě!
Končím touto analysou a ponechávám si pre
příště jiné časové romány, nemluvě o těch, o nichž
M. Wollí.
se již šeptá, dříve než vyšly.
Gantier
Gautier
Colondalle
10
article
Z cizích revuí-
11
article
* Deutsche Rundschau« (čís. 8) přinášt
z péra E. Münsterberga poutavou sociologicko-psycho-
logickou studii »Das Bettelwesen in Grossstädten«.
Aster rozeznává dva druhy žebráků: jedni chlějí
vzbuditi stejný soucit u všech tříd obyvatelstva, t
tedy nemusejí pátrati po bližších okolnostech lidí
kleré o almužnu prosí a musejí pouze dbáti o to.
aby hodně zbědovaně vyhlíželi — v tom tedy jedině
nás podvádějí, kdežto druzí, ti chtějí působiti na
učilé třídy, těm nutno se informovali o poměrech
toho onoho dobrodince a dle tohoto podváděti: radi-
kálu představiti se jako oběť konservalivců atd. Na
to velmi zajímavé zprávy dovídáme se o organisa
cích žebráckých. V Paříži na příklad svaz žebráků
vydal tiskem dva adresáře v žebrácké mluvě t. zv.
»le petit jen« a »le grande jeu«. Jsou to knihy, které
do podrobností informují žebráka o tisícech osob-
ností. Mimo to v Paříži výdávají denní list pro že-
bráky, tištěný »jako rukopis«, v němž denně jest
oznámeno, kde jaká svatba, pohřeb atd. se koná,a
mimo to i informace, pokud se jednotlivých osob-
ností tkne. Strašné však jest líčení autorovo o ne-
stvůrném obchodu s dětmi žebravými, jenž hlavn
v Londýně a ještě více v Paříži kvele. Méně odporné
již jest ličení autorovo pozůslalostí různých žebráků.
E Münsterberg
Paříž
Londýn
Deutsche Rundschau
12
article
Tak po žebráku Vasnierovi našlo se — 750.000 fr., po
jedné žebračce curyšské nalezeno tolik vyžebraného
šatstva a jídla, že musilo to vše býti na čtyřech vo-
zech převeženo. Vroucím appellem k podpoře pravé
bídy a k ničení těchto podvodných tisíců žebráckých
končí autor svou stat
* Diskusse vzbuzená v »Révne des revuese
Jeanem Finotem, pokud se tkne osudného pro fran-
činu vzrůstu osob mluvících vlámsky a německy
v Belgii, pokračuje stále. Claretie v »Journalu« uve-
řejňuje varovný hlas a zároveň horlivou vybídku
aby Francie hleděla účinněji podporovati Francouze
v Belgi, než tomu bylo až dosud. »Le Tour du
Monder v čís. 18. však tvrdí, že není třeba tak
zoufati, ježto prý číslice Finotovy a Claretieovy za-
kládají se jen na soukromých a nespolehlivých vý-
počtech. Dle rozdílu sčítání v roku 1880 a 1890 jeví
se tento stav: Lidí vládnoucích jen jazykem Iran-
couzským bylo roku 1890 o 247.205 více než 1880
vlámským o 246.525 více, německým o 661 více.
francouzským a vlámským o 280.658 a francouzským
a německým o 23.579 více. A také prý v jiném
směru — návěstní tabule atd. — nejeví prý se dosud
nic hrozivého, tak že možno prý s klidem hleděti
nejbližšímu sčítání, jež konati se bude 31. prosince
roku 1900.-
* Důkladnou studií o slovanských sýpkách za-
hajuje K. Rhamm ve »Globu« (čís. 18.) obšírným
pojednáním o českých špýcharech. Je viděti, že dů-
kladně je obeznámen nejen s poměry místními —
autor je Brunšvičan — i s literaturou českou, tohoto
odboru se týkající, jeť jeho studie provázena zdaři-
lými kresbami z různých českých krajů i hojnými
citáty z Bartoše, »Českého Lidu« ald
Finot
Francouz
Claretieův
K Rhamm
Bartoš
Belgie
Francie
Glob
Le Tour jít Monder
13
article
Erneste Seilliers napsal do »Révue de
deux Mondes« (č. 8.) studii, kterou každý, kdo
se zajímá o soudobou literaturu, nebude moci po-
minouti. Již titulem (L'influence francaise dans
littérature allemande moderne«) naznačuje směr sévl
studie. Své theoretické závěry » silném vlivu fran-
couzské literatury na německou dokazuje autor na
Arnu Holzovi. Seilliers jest ve svých vývodech ve-
lice šťastný a přesvědčivý. Nejednou odhaluje, že z
domnělým vlivem anglické neb severské literatury
stojí vlastně vliv čistě francouzský, jenom že se
strany německých spisovatelů tvrdošíjně zapíraný.
Na studíi C. Larsena o duševním úpadku sou-
dobého Dánska odpovídá v Dansk Tidskrii
(č. 3.) P. Munch ohnivou obranou nynějšího dušev-
ního stavu. V politice ovšem panuje dnes jistá
chladná skepse, ale v literatuře panuje stále čilý
ruch. Výtku, že v Dánsku příliš se rozmohla belletrie
na úkor vědy, odmítá Munch správně poukazem, že
oblíbenost krásné prosy byla Dánsku blahodárnou;
ona zallačila různé kolportované krváky a mimo to
stala se nejůčinnějším pionýrem popularisování vědy.
Důkazem toho jest nebývalý úspěch populárně vědo-
ckého časopisu »Frem«, jenž dosáhl 80.000 abonentů
Neméně čestný jest úspěch jiných přírodovědeckých
a dějepisných děl populárních. Není už nic shnilého
v Dánsku, alespoň ne v lidu, pr ví autor.
Nadprodukce literární zachvátila i Německo.
jak zřejmo z následujících čísel: »Úber Lan
und Meer« vypsal konkurs 1000, 500 a 900 m. na
povídku, ku kterémuž došlo 999 prací. Prvn. cen
nedosáhla žádná
M. Penn.
Seilliers
deux Mondes
Holz
C Larsen
P Munch
Munch
M Penn
Dánsko
Dansk Tidskrie
Německo
L ' influence
Lana und Meer
15
article
* Stará Praha. Sto akvarelů Victora Jansy
Popisem doprovází Jan Herain. Nakl. Bedřich
Kočí. Sešit 10. Nový sešil tohoto díla, jež se
nás dočkalo tak značného a zaslouženého úspěchu.
obsahuje zdařilé reprodukce následujících pohledů
»U šitkovské vodárny«, »Nádvoří u kaple sv. Lazara
na Novém městě«, »Nádvoří domu »u zlaté hvězdy«
na Starém městě« a »Severovýchodní strana Staro-
městského náměstí«.
* »Česká Rovue«. Ročník III., prvé půlletí
Obsah prvních šesti sešitů tohoto sborníku vyzname-
nává se opět zajímavým a rozmanitým obsahem ze
všech oborů lidského vědění a umění. »Česká Revue
dovedla kolem sebe soustředit pevný sbor spisova-
telský, který se stále rozšiřuje, tak že »Česká Revuee
důstojně představuje střední generaci a částečně
mladou. Nalezáme tu četné zajímavé články z oboru
právních i státních věd a činné politiky, z oboru dě-
jin a věd pomocných, věd přírodních, technických
lékařství. Literatura beletristická zastoupena jest
pěkným výborem původní poesie a prosy. Mimo to
obsahuje každé číslo rozhledy ze slovanských litera-
tur, kritiky literární, hudební, divadelní a umě-
lecké.
* Slovanské hymny. Melodie, původní texty
a české překlady. Pátý tisíc. Nakl. F. Šimá ček.
Sešitek obsahuje nápěvy, původní texty a české pře-
klady čtrnácti písní a sice ruskou » Bože cara chraní !«,
maloruskou, tři polské, českou »Kde domov můj?«.
slovenskou »Hej Slované«, chorvatskou, srbskou
»Onam, onamo!«, bulharskou, slovinskou » Naprei
zastava Slave« a tři lužicko srbské. Že levné tot
vydání dočkalo se v krátké době pátého tisíce vý-
tisků, svědčí o jeho oblibě a časovosti.
Jansa
Herain
Kočí
svatý . Lazar
Bož
Slovan
Praha
městský náměstí
Český Rovue
Naprei zastava Slave
16
article
* J. E. Jirásek, Odkaz Tyršův. Předne-
šeno v nové Sokolovně v Humpolci. Nákl. liter. od-
boru Sokola v Humpolci. Vřelými, nadšenými slovy
podán tu obraz velkolepé vlastenecké činnosti prv-
ního vůdce Sokolstva a žároveň důtklivá pobídka
k vážné, nezištné a vytrvalé práci vlastenecké.
Nástěnné obrazy přírodopisné. Tat
učebná pomůcka, vydaná nákladem Kobrova knihku-
pectví v Praze, schválena jest ministerstvem vyučo-
vání. Na šedesáti listech velikého formátu 81, 105
em, zobrazen jest značný počet zvířat věrně a umě-
lecky. Českým školám obecným a měšťanským.
zvláště ale středním přibyla těmito obrazy zoologi
ckými pomůcka, která bude skvělou ozdobou siní
učebných a chodeb školních. Sbírka podává zvířenu.
jak ji vídáme v přírodě, s příslušným okolím, nikol
těla ztrnulá, bezvýrazná a bezživotná. Cena obraz
Kobrových je vzhledem na umělecké provedení
velký formát nízká, nebo jednotlivé listy stojí 70 kr.
serie 10 listů 6 zl.
* Adresář politického okresu turnov
ského. — Adresář polit. okresu semilského
Sestavil a vydal Václav Kudrnáč v Turnově
Adresáře tyto podávají praktický a úplný přehle
současného stavu těchto okresů a sice nejen po stránc
kulturní, ale mají také ráz informační. Pro podhor
skou krajinu i širší veřejnost mají tyto publikace dů-
ležitost hlavně v tom směru, že seznamují konsu
menta s výrobcem a snaží se napomáhati ku zvele-
bení trudných poměrů v malovýrobě panujících
Práce autora-vydavatele jest tudíž hodna uznání. Sou-
časně oznamuje p. Kudrnáč, že v nejbližší době vydá
adresáře okresů jičínského a mnicho-hradištského.
Adresář okresu turnovského obsahuje, zároveň také
popis soudních okresů turnovského a českodubského
V adresáři semilském jest popis okresu semilského.
lomnického a železnobrodského z péra učitele Fr
Mizery-
Jirásek
Tyršův
Kobrův
Kudrnáč
Mizera
Humpolec
Tata
Praha
Turnov
Sokol
17
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Budeč kutnohorská koná dne 5. června
(v úterý svatodušní) v 10 bodin dopoledne spol-
kovou schůzi svou na Vlaském Dvoř
v zasedací síni zastupitelstva král. horního města
Hory Kutné, k níž výbor veškeré členstvo uctivě
zve. Na pořadu jest přednáška o »Vlaském Dvoře-
předsedy p. Ant. J. Zavadila a po ní pochůzka p
památkách kutnohorských. Hosté jsou vítáni.
J Zavadil
Budeč
horní město
Kutná
18
article
Hudba.
Hudba.
+ Krajan náš Vilík Heš, basista dvorní
opery vídeňské, povolán byl u příležitosti císařských
slavnostních představení ve Wiesbadenu, sby tam
spoluúčinkoval v Lortzingově opeře »Car a tesař«
Zpíval van Bekta s úspěchem tak znamenitým, že
německý císař Vilém II. vyslovil intendantem wies-
badenským panu Hešovi vřelý dík za jeho výlečný
výkon. Za to jedno vystoupení poukázán byl panu
Hešovi honorář 1200 marek
Vilík Heš
Lortzingův
Vilém II
Heš
Wiesbaden
Cara
19
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
vystoupí po druhé ensemble pěvců ruské císařské
opery petrohradské v Čajkovského opeře »Eugeni
Oněgin«. Titulní úlohu zpívá pan Alexandr Vasil
jevič Smirnov. Olgu pí. Gorlenko-Dolina, Taťanu pí.
Budkěvičová, Lenského pan Čuprinnikov, Gremina
pan Serebriakov. Ostatní úlohy jsou v rukou umělců
Národního divadla a sice zpívají pl. Klánová Filipěvnu.
pí. Bradáčová Larinu, majora pan Šír. Zářeckého
pan Viktorin a Triqueta pan Krössing. Představení
jest mimo předplacení. — Dělnické představení usta-
novené na zejtřek, bylo nutno o 14 dnů odložiti.
Ředitelství Národního divadla upozorňuje na to, že
lístky pro dělnické představení s datem 26. května
zůstanou v platnosti na den 9. června, aniž by vy-
tištěné datum na nich se měnilo. K zejtřejšímu před-
stavení tyto listky platili nemají a budou k zejtřejšímu
představení vydávány lístky jiné, vedle data ještě
zvláště poznamenané. — Zejtra se dává Ladislava
Stroupežnického veselohra »Naši furianti«. —
V neděli večer se dává Dvořákova opera »Dimitrij«
+ Z kanceláře smíchovského divadla
Dnes opakuje se poprvé Blumenthal-Kadelburgova pro-
slulá veselohra »U bílého koníčka«.
+ Pištěkovo letní divadlo na Král. Vino-
hradech. Dává se dnes ve prospěch pana Bedřicha
Hally o půl 7. hodině večer rozmarná veselohra »Oti
naši muži«. Není pochybnosti, že obecenstvo pocti
hojnou návštěvou pana beneficianta, který dlouhon
řadu let jako oblíbený snaživý herec a režisér působí
Oněgin
Alexandr Vasil
Smirnov
Olga paní
Gorlenko Dolina
Taťan paní
Budkěvičová
Lenský
Čuprinnikov
Gremin
Serebriakov
Klánová
Bradáčová Larin
Šír
Viktorin
Triquet
Krössing
Stroupežnický
Dimitrij
Blumenthal
Kadelburgův
Král
Hall
Oti
národní divadlo
Čajkovský opera
Pištěkův letnit divadlo
20
article
Věstník zivnostenský a dělnickj.
Věstník zivnostenský a dělnickj.
* Veřejná schůze mistrů kominických
z Čech, Moravy a Slezska konala se včera o 2.
hod. odpol. v místnostech obchodní a živnostenské
komory pražské za hojné účasti členstva. Schůz
přítomni byli též oha živnostenští instruktoři pan
JUDr. Polák za sekci českou a p. JUDr. Tom-
schek za sekci německou. Debatováno bylo stří-
davě v obou zemských řečech; přit mni byli zde déž
zástupci z úzavřeného území, pak z Vídně a Brna
Schůzi zahájil vřelým uvítánim v řeči české p. Hugo
Demartini z Karlína, vyloživ účel schůze a vy-
zvav přítomné k věcné a vážné debatě. Prvním řeč-
níkem byl p. JUDr. Polák, živnostenský instruktor
za sekci českou. Zmiňuje se o úpadku živnosti ko-
minické a příčinách jeho. Hlavní příčinu vidí v tom,
že kominíci nejsou zorganisování. Aby zachrániti se
mohl stav kominický od zkázy, nutno organisovat
jej na zásadách společenstev živnostenských. Spole-
čenstevní organisace osvědčila se u jiných živností
a řemesel výtečně, osvědčí se proto též jistě n lohoto.
JUDr
Polák
Tom
Hugo Demartini
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
Brno
Karlín
21
article
Řečník doporučuje prolo zřízení společenstev dle ob-
vodů jednotlivých obchodních komor a sloučení těchto
společenstev v jediný zemský svaz. Rozdělení spole-
čenstev dle obvodů komor obchodních bude nejlepší
a nejprospěšnější a způsob jich sestavení jest ná-
sledující: Pro obvod obchodní komory liberecké
společenstvo smíšené, t. j. obovjazyčné, pro komoru
pražskou společenstvo ryze české, pro plzeňskou smí-
šené a pro budějovickou rovněž smíšené. Řečníi
praví, že podobná dislokace bude prospěšnou pr
dotyčné obvody a zajisté se osvědčí. Musí ovšem
ustoupiti prý zájmy národní zájmům hospodářským
a stavovským. JUDr. Tomaschek, instrukter živno-
stenský za sekci německou, praví, že organisac
živnosti kominické jest nejvýš třeba. Nouze láme
železo. Proto sloučiti se musí Češi s Němci a spo-
lečně na poli národohospodářském postupovati. Hospo-
dářského posílení země jest nejvýše potřebí a každému
živnostníku na tom záležeti musí, aby stav svůj zve-
lebil. Zvelebení možné je však pouze v rámci cechovní
organisace. Žijeme, praví řečník, v krásné zemi hospo-
dářsky bohaté a je nutno, aby ostatní hleděli přispěti
k většímu ještě rozkvětu hospodářskému této zemně
(Hlučný, dlouhotrvající potlesk.) Pan Havlík praví,
že němečtí kollegové kominníci jsou mnohem lépe na
tom, než kollegové čeští, poněvadž nepanuje prý
mezi nimi taková řevnivost a konkurence. Zástupce
zemské jednoty řemesiných a živnostenských spole-
čenstev v král, českém pan Veverka přeje si, aby
v Čechách konečně už oba kmeny zmoudřely a aby
zájmy národnostní ustoupily v hospodářských otáz-
kách do pozadí. Je to v zájmu obou národností.
JUDr
Tomaschek
Čech
Němec
Havlík
Veverka
Čechy
22
article
Země by se jen posílila, kdyby Čechové i Něme
v otázkách hospodářských kráčeli ruku v ruce.
(Hlučný potlesk.) Pan Jandera praví, že souhlasí
s předřečníkem. »Nejsme, praví, ani Češi, a n
Němci — nýbrž kominníci«. (1!) Činí návrh.
aby byly obvody bez rozdílu národnostního upraveny
Pan Ševčík z Loun podotýká, že mistrům jedná
se o to, aby hoch po vyučení dostati mohl vysvěd
čení české, což těžko půjde v obvodech smíšených.
Činí proto návrh, aby při zřizování společenstev
vzat byl zřetel na poměry národnostní a čeští mistř
kominičtí aby nebyli podřizování úřadům německým.
Čecho
Jandera
Čech
Němec
Ševčík
Louny
23
article
Dr. Polák podotýká k tomu, že kominíkům jedná
se o společenstva a nikoliv prý o národnostní zájmy (l
a žádá přítomné, aby otázku národnostní nevtahoval
do debaty, neboť by pak se nedocililo zřízení spole-
čenstev a celá akce by se jen zdržovala. Spole čenstva
nesmí míti charakter národnostní, nýbrž odborový
Další debaty súčastnili se ještě pp.: Kužel ka
Prokeš, Tauber, dr. Demuth (tajemník
obchodní komory liberecké), Kaura, Jungman (zá-
stupce říšského společenstva spojených kominíků).
Vignati (předseda říšského svazu kominíků ve
Vídni), Gingus, Havlík a Rainer. Usneseno
zříditi společenstva dle návrhu dra. Poláka a dra.
Tomaschka, totiž v obvodu obchodních komo
(jak je navrhl dr. Polák). Výjimku činí tu
obvod liberecký, kde budou společen-
stva dvě, jedno ryze německé v Li-
berci, druhé ryze české v Hradcí Krá-
lové. Fo doslovu předsedově schůze na to po 5.
hod. odpol. skončena.
Polák
Kužel
Prokeš
Tauber
doktor
Demuth
Kaura
Jungman
Vignati
Havlík
Rainer
Tomaschek
Fo
předsedův
spojený kominík
Vídeň
Gingus
obchodní komora liberecký
říšský svaz kominík
24
article
*O hospodářských poměrech českýc
klempířů a nutnosti zřizení družstva ná-
kupního pojednáno bylo na včerejší schůzi mistrů
klempířských z Prahy a okolí v Řemeslnicko-živno-
stenské besedě na Nábřeží. Schůzi zahájil starosta
společenstva klempířů pražských p. Slaví k, po
ukázav na neutěšené poměry klempířů a nutnou
svépomoc. Neutěšené poměry mistrů klempířů praž
ských zaviněny jsou hlavně špatnou organisaci
Všechny stavy s úspěchem se organisují, jen živnost-
nictvo české jako by nechápalo prospěšnost odbo-
rové organisace. Před půlletem zřízena byla Zem-
ská jednota mistrů klempířských z Čech, Moravy a Slez-
ská, jež jest nejpovolanějším a takřka legálním zástup-
cem klempířství zemích koruny české, avšak vzdor
tomu nejeví se po půlletní její existenci stav člen-
stva v žádném poměru ke skutečnému počtu mistrů
klempířských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
jichž jest jen národnosti české přes tisíc! V tom
spočívá vážné nebezpečí pro klempířstvo česko.
neboť bez organisace upadá každý stav a každá
živnost. Následky této desorganisace již se dostavují.
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
25
article
Řemeslnictvo klempířské zbavováno jest kus po kuse
důležitých svých odvětví a mistři klempířští s klidem
čekají, až snad zbývající část zabrána bude nějakou
novou továrnou neb nějakým novým koncesovaným
podnikem. Než tak daleko věc dojíti nesmí. Klem-
pířstvo české musí se též probuditi z dosavadní
lethargie a vzchopiti se ke zdravé, úspěšné akci.
Na prvním místě musí se klempíři sraziti v jeden
mohutný šik v Zemské jednotě klempířů, aby tak
čeliti mohli příbojům kapilalistických choutek a j
zdárně odrážeti. Toho docití se jen tehdy, když v jed-
notě budou soustředěni všichni klempíři z Čech, Mo-
ravy a Slezska. Kdyby se to nemělo státi, pak velik
koncesované podniky a továrny se ženskými pracov-
níky zaberou všechnu práci do oboru klempířského
spadající a klempířům nezbude téměř ničeho, nebot
potřeby pro různé průmyslové závody dodají do
nových továren přímo strojírny a veliké koncesované
firmy, jež zaměstnávají již dnes nemalý počet klempíř-
ského pomocnictva. Co týče se prací stavebních a oprav-
ných provedou je z veliké části neoprávněně zedníci
a pokryvači, při budovách vojenských pak vojíní
na různých budovách úřadů a ústavů zřízenci těchto.
Klem
Čechy
Slezsko
26
article
Toť asi tak obrázek pro budoucnost, potrvá li i na
dále lhostejnost ke všemu, co se v otázkách živno-
stenských děje. K podobným koncům však nemusí
dojíli, zorganisuje-li se stav klempířský patřičněa
zavčas. Vždyť klempiřstvo v zemích korany české
není tak nepatrným činitelem — potřehí jest jen
svornosti a jednomyslnosti! Proto kdo není ještě
členem zemské jeduoty klempířů, nechť přihlásí se
co nejdříve. Jest to v zájmu nejen jednotlivce, alei
celku. Jednota může nejen v ohledu živnostensko- práv-
ním mnoho pro členy své vykonati, ona se může státi
průběhem doby i se stanoviska odborného důležitým
činitelem, jenž bude míti i vliv na vznik různých
nových odvětví řemesla klempířského! Kromě toho
může i v otázkách úvěru, nákupu a zřízení tržnice
klempířské platné služby pro své členstvo vykonat.
To všechno možno však očekávati jedině lehdy, když
se pro jednotu objeví mezi klempíři českými dosta-
tečný zájem. Pan Kamelský podotýká, že stě-
žejní a nejnalehavější otázkou a potřebou jest nyní
zřízení nákupního družstva klempířského. Při uvažo-
vání o této věci nutno si především jasně představiti.
oč se vlastě jedná. Především třeba si uvědomiti.
že společenstvo nemůže prostě svým usnesením
podnik, o který se jedná, založiti. K tomu
jest třeba zvláštního družstva, jehož členy
budou se moci státi všichni klempíři z Čech.
Kamelský
Čechy
živnostenskýpráv
27
article
Moravy a Slezska a po případě i jiné osobnosti.
družstvo toto musí si především opatřiti jistý kapitál.
Všechno ostatní bude pak již možno vhodnou úpravou
stanov lehce zaříditi. Způsob, jakým má býti potřebný
kapitál opatřen, jest také zcela jasný. Členové druž
stva, jež bude výdělkovou společnosti ve smyslů zá-
kona a zapsaných výdělkových společenstev z roku
1873, mají kapitál ten složiti ve způsobu podílu. Je
samozřejmo, že požadují-li se na někom k jistému
podniku peníze, týž tázati se bude, zda pro-
jektovaný podnik bude se vypláceti a zdali snad
po případě o vložený obnos v podníku nepřijde.
K otázce podobné možno však odpověděti směle tím
způsobem, že podaří li se pro myšlěnku tu získat-
většinu mistrů klempířských z Čech, Moravya
Slezska a tímto způsobem zaopatřiti také potřebný
kapitál, tož zdar podniku jest nade všecku pochyb-
nost zcela jistý. Vždyť v Čechách, na Moravě a ve
Morava
Slezsko
Čechy
Moravya Slezsko
28
article
Stezsku jest přibližné 1000 mistrů klempířských
české národnosti. Když každý mistr spotřebuje prů-
měrně jen za 1000 K materiálu, jeví se úhrnná roční
spotřeba materiálu klempířského obnosem 1,000.000 K
A kdyby jen polovička klempířů odebírala suroviny
ze společného skladu, činil by roční obrat 500.00
korun! Příbližný tento odhad jest ovšem příliš
níký a není důvodů, proč by všichni klempíři ne-
odebírali materiál od vlastního družstva. Vždyť vý-
těžek, jenž zbyl by po zaplacení ustanovených úroků
z podílů, věnoval by se na slarobní pojištění mistr
klempířských ! Když se jen 1 procento ročně k tomu
cíli věnuje, bude zde za 10 let kapitál 60—100.000
korun. Kromě toho i jiné okamžité výhody pro člen-
stvo dostavily by se samy sebou, z nichž nemalá
spočívá v řádném, dobrém, nijak falšovaném zboží.
jež by i v menším množství každý obdržel. A po-
měry dnešní přímo k tomu vybízejí. Vždyť na př.
cín v malém musi se nepřiměřeně dráže za-
platiti, nežli jest vlastní jeho kursovní cenaa
k tomu jest ještě smísen s olovem a pokažen
zinkem. Též jiné kovy platí se mnohem dráže
Malou jen ochranou jsou tržní zprávy, kde mohou
být zaznamenány jen tak zvané základní cenyl
Proto doporučuje řečník nejhojnější přistupování za
členy tohoto družstva, zejmena přistupování malo-
živnostníků, poněvadž pro tyto bude nákupní druž-
stvo klempířské pravým dobrodiním. (Hlučný po-
tlesk.) Další debaty zúčastnili se ještě pp. Štef an
Srkal, Břehovský, Čermák, Mužík, Ja-
nák a Veverka, načež schůze po doslovu sta-
rosty p. Slavíka skončena.
Srkal
Břehovský
Čermák
Mužík
Veverka
Slavík
29
article
* Úvěr pro maloživnostníky. Živnostníe
shromáždění na veřejné živnostenské schůzi v Olo-
mouci dne 13. května, usnesli se jednohlasně na re-
soluci: »Bereme na vědomí, že c. k. vláda mín
svolati anketu ku poradě o úvěru pro maloživnost
níky, konstatujeme však s politováním, že nedbá se
opět malého a středníbo živnostnictva. Konstatujeme
že pokud týče se Moravy a pokud víme, nebyla an
žádná česká živnostenská společenstva, ba ani Zem-
ská jednola živnostenských společenstev na Moravě
v níž jest soustředěno 138 společenstev, čítajících přen
20.000 živnostníků, o této akci zpravena, a tím méně
ku spolupůsobení v nejmenším vyzvána. Na Moravě
pokud se týče českého živnostnictva, jedná se se
strany všech povolaných úřadních orgánů s naprostou
nevšímavostí, proti které tímto protestujeme. Prote-
stujeme proti tomu tím více, jestliže jsou správné
zprávy, že obchodní komory v království českémv
této příčině obrátily se na jednotlivé korporace,
zvláště společenstva, o vyslání delegátů do této an-
kety, kdežto moravské obchodní komory naše korpo
race úplně opomenuly. Vidíme v tom pohrzení pro
přesvědčení všeho živnostnictva a že od některých
komor obchodních a živnostenských ani žádných
ohledů očekávati nelze. Žádáme povolané kruhy
aby, nechtějí-li naprosto podkopati důvěru našív
opravdovost zmíněné akce a v dobrý výsledek pre
nás, tuto anketu daly co nejdříve doplniti příslušníky
našich povolaných korporací a žádáme též společen-
stevního instruktora, aby tuto naši žádost na přísluš-
ných místech tlumočil.« Zemská jednota živnosten-
ských společenstev na Moravě.
Prot
Ola
Morava
živnostník
30
article
Společenstvo mechaniků a optik
v Praze a okolí. Jelikož výroční valná hromada.
na den 27. dubna t. r. svolaná, pro nedostatečný
počet přítomných konati se nemohla, určena jesť na
pátek dne 25. května t. r. druhá valná schůze spo
lečenstevní, která se bude konati ale za každého
počtu přítomných. Pořad jest nezměněn. Schůze ko-
nati se bude v místnoslech. Choděrovy restaurace
v I. patře a počne určitě o 8. hod. večerní
Nemocenská pokladna při společen
stvu knihařů, ozdobníků atd. v Praze konati
bude dne 27. t. m. výroční valnou hromadu delegátů
v Konviktě o 9. hod. dopol.
* Sjezd obchodní omladiny na Moravě
O svatodušních svátcích pořádá odbor »Českoslovan
ské obchodnické besedy v Brně« pod protektorátem
posl. p. dra. Šíleného sjezd obchodní omladiny z Mo
ravy a Slezska. Slovanský obchodnický spolek ve
Vídni usnesl se sjezdu tohoto hromadně se zúčast.
niti i tlumočiti na něm své tužby a utvrditi bratrské
styky s moravskými a slezskými soudruhy. Ježto
o svatodušních svátcích podnikají se větší neb menš
výlety a náklad cesty do Brna (tam i zpět 6 korun
i tamějšího pobytu bude nepatrný, jest žádoucno
aby se společné této výpravy co možná nejvíce na-
šinců zúčastnilo. Odjezd dne 3. června ráno. Při
hlášky přijímá do 31. t. m. výbor S. O. S. I.—1
Bräunerstr.7.
Stávky.
* Z Jablonce, 24. května. (C.-B.) Z ruchu mez
stavebním dělnictvem soudí se, že chystají se ku
stávce. Ve schůzi, jíž zúčastnilo se asi 700 osob
byly ustanoveny jeho požadavky. Šestičlenný výbo
má je předložiti mistrům s vyzváním, by dali od-
pověď do 26. t. m. Dne 28. t. m. bude nová schůze
a v ní — dle odpovědi mistrů — bude usneseno
jak se dělnictvo dále zachová. Stavebních dělník
v Jablonci a okolí jest asi 2000 osob.
Choděrův
S O
S I
Praha
Konvikt
Morava
Brno
Slezsko
Vídeň
Jablonec
31
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Cyklistika.
Schůze závodníků koná se v klubu v ponděl
28. t. m. v 8 hod. večer; všichni závodníci i vodič
dostavtež se určitě i s klubovými dressy k dopravě
připravenými.
Automobilism.
Automobilní klub pro král. české
V sobotu dne 26. t. m. zahájí místopťedseda klubu
továrník p. Fr. Klubal řadu odborných přednášek
z oboru automobilismu pro členy přednáškou
»O historii automobilismu«. Přednášky konati se
budou v restaurantu p. Koláře v Celetné ul.
Kolář
Celetná ulice
automobilní klub pro král
32
title
Věstník spolkový.
33
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Z pěveckého kroužku »Sokola
pražského. Zejtra koná se důležitá zkonška
k účinkování při nedělní slavnosti na Lipanech. Do-
stav se každý určitě. Po té schůze starého i nového
správního družstva. — »Soko!« na král. Vyše-
bradě zůčastní se župní pouti na Lipany v neděl
dne 27. t. m. Členové v kroji shromáždí se na ná-
draží v Hybernské ulici, odkudž odjiždí vlak v1
hodinu 25 min. odpoledne do Českého Brodu. Jízdné
tam a zpět obnáší 90 kr. O svátcích svatodušních
3. a 4. června koná se župní výlet na Zvíkov
Orlík. Jízdné obnáší zl. 3.45. Bližší sdělí sev
tělocvicně v hodinách cvičebních. Učňové cvil
nyní místo v neděli, každý úterek od 8. do 9. hod.
večerní. — Ze župy »Barákovy«. V neděli dne
27. t. m. odpoledne konati se budou na Mělníce v
místnostech tamní br. jednoty tyto schůze župní:
O půl 3. hod. schůze sboru cvičitelského o půl 4. hod.
schůze výboru a po ní schůze vzdělávacího odboru.
Br. jednoty důtklivě se vybízejí, aby do schůzí zá-
stupce své v plném počtu vyslaly a zároveň opětně
se upozorňují, že jednotu ve výboru zastupovati
může toliko zástupce neb náhradník jako správním
výborem jednoty zvolený a že není přípustno, aby
jednotu zastupovati mohl člen jiný.
Soko
Barákův
hybernský ulice
Český Brod
Zvíkov Orlík
Mělník
Sokol
34
article
Slavnosti.
Slavnosti.
Slavnost obchodního pomocnictva
ve výstavišti. Výkonný výbor žádá majitele
restaurací v hořejší části výstaviště, budou- li ochotni
v den slavnosti dne 15. července t. r. učiniti své
místnosti obecenstvu přístupnými. Veškeré dotazy
přijímá Jan Hule. Vodičkova ulice 32, I. patro. —
Velká slavnost Matice ostravské v
prospěch reálného gymnasia bude se
konati ve dnech svatodušních 3. a 4. června t.r.
Veliký náklad na školy Matice ostravské již okol
17.000 zl. ročně obnášející, bude pořadatelskému
výboru pobídkou, aby se přičinil co nejvíce o zdar
slavnosti mravní a hmotný. Dny svatodušní jsou
obvyklými dny výletů a možná proto doufati, že
Ostrava uvidí v těch dnech hojně
hostů z Moravy, Slezska i snad z Čech,
aby tito bratří shlédnuli onen, jak v ohledu národ-
ním, tak i v ohledu hospodářském důležitý kraj.
k němuž obracely se zraky celého ná-
roda, ba celého Rakouska, když zde před
nedávnem zápasil slovanský horník tři plné měsíne
za své zájmy. Jistě bude tato pouť do říše uhl
zdrojem hojného poučení pro každého z hostů.
Přípravy k slavnosti již začínají a prosí se snažně,
zejmena spolky v okolí Ostravy, aby v tyto dni nie
jiného nepořádaly. Bližší zprávy v brzku se roze-
šlou. Všecky spolky bližšího vůkoli budou požá-
dány a jistě též neodeprou své účastenství při t
slavnosti.
Hule
Vodičkův ulice
Ostrava
Morava
Slezsko
Čechy
Rakousko
35
article
Haslěský věstník.
Haslěský věstník.
Hasičská župa pobělohorská má
IX. valný sjezd v neděli, dne 1. července v Ořechu
pod záštitou obec. zastupitelstva. V 10 hodin dopol
jest odborná přednáška a po ní župní valná hro-
mada, pak společný oběd. Odpoledne o 2. hod. odpol.
koná se školní cvičení místního sboru, poplach
požárové cvičení, načež pořádá se zahradní a ta-
neční zábava v hostincích su české koruny«
»u českého lva«. — Župní hasičská jednota
pošumavská koná dne 27. t. m. VII. řádnou
a výroční sjezd župní v Petrově
valnou hromadu
Dvoře u Netolic.
O půl 9. hod. jest seřadění a pak
sboru petrodvorského. O 10. hod.
veřejné cvičení
valná hromnada
župní v Petrově Dvoře. O 1 hol.
odpol. společný
oběd v Petrově Dvoře. O 3. hod.
odpol. zahradní
zábava na »Střelnici«. O 8. hod.
večer věneček.
Schůze.
český lev
Petrov
Netolice
Petrov Dvůr
36
article
Dne 25. května: Z Htaholu pražské ho.
Dnes o 6. hod. jest zkouška damského odboru a o 7.
hod. večer mužského sboru k nastávajícím slavne-
stem ve prospěch Ústřední Matice školské na výsta-
višti pořádaným. — Spolek posluchač
chemie na c. k. čes. vys. škole technické v Prare
pořádá o 8. hod. več. »u Štajgrů« členskou schůni
s rozhovorem p. doc. Jos. Schneidra: »O hmotných
vyhlídkách studia chemického«. — Vlastenecko dobro-
činný spolek »Slovanská Praha« žádá sré
členy, by zúčastnili se pohřbu člena spolku p. Ant.
Cáhy o 3. hod. odpol. z ústřední síně na Olšanech.
— »Cecilie«, podpor. jednota opráv. hudebník
v Praze, má schůzi výboru o 8. hod. več. v místnosli
jednoty.
Dne 26. května: Spolek mediků če-
ských má letní řádnou valnou hromadu o 1/28. hod.
večer v restauraci »u žitné brány«. — Histori-
cký klub má členskou schůzi o 6. hod. več. v Kle-
mentinu čís. IV. Program: 1. »Pavel Žídek a jeho
Spravovna«, přednese p. Jos. Pešek. 2. Formalie.
docent
Jos
Schneidr
Cáha
Cecilie
Pavel Žídek
Pešek
Praha
Olšany
kla
Prare
spolek medik če
37
article
3. Návrhy výboru. Hosté vítáni. V poslední době ob-
držel Historický klub darem: Od královské české spo-
lečnosti nauk »Věstníky« od r. 1885—99. Od p. prot.
děkana Mourka 3 rečníky »Alethein«. Od p. dra. Fr
Kameníčka, professora na české reálce a docenta ra-
kouských dějin na vysokých školách technických
v Brně »Zemské sněmy a sjezdy moravské«. —
Řádná valná hromada spolku zemských úřad-
níků král. českého má o 7. hod. več. ve vel-
kém sále Řemeslnicko živnostenské besedy v Praz
na Nábřeží (»Bellevue«). — Remeslnicko-dělnick
beseda »Barák« na Malé straně má o 8. hod. več.
členskou schůzi v místnostech spolkových v Mal-
stranské besedě. — Srbský spolek »Šumadija
má schůzi o 8. hod. večer v restauraci p. Pečeného
na Purkyňově náměstí na Král. Vinohradech. —
První spolek dělníků čalounických ma
výborovou schůzi su Bonů«. — Spolek českých
akademiků- židů v Praze pokračuje ve valné
hromadě květnové »u Štajgrů« o 8. hod. večerní.
Výberní spolek »Naděje« v Karlíně má oa.
hod. več. platební a výborovou schůzi v místnostech
spolkov ých.
Alethein
Kameníček
Barák
Pečený
Král
Bono
Praz
Mala
Purkyňův náměstí
Praha
Karlín
vysoký škola technický v Brno
zemský úřadník král
živnostenský beseda
Bellevue
spolek český akademik
38
article
Zábavy.
Národní jednota českých střelct
na Král. Vinohradech pořádá v sobotu 26. t. m. přá-
telský večírek se zábavní střelbou o ceny v mís-
nosti jednoty, restaurant br. Marvánka »u velk
Prahy« v Palackého třídě. Začátek v 8 hod. večer.
V neděli dne 27. t. m. zúčastní se jednota pouti ku
mobyle lipanské, v kroji neb obleku občanském
s odznakem. Schůze o 8. hod. ranní na nádraží
státním v Hybernské ulici. Jízdné tam i zpět
Výlety a vycházky.
Spolek posluchačů chemie pořáda
dnes vycházku do továrny na umělé máslo, mýdl
a svíčky p. Frant. Holoubka v Nuslích. Schůzk
o půl 2. hod. ve vestibulu české technihy. — Po-
učnou vycházku do letohrádku Hvězdy
a na památná místa bělohorská, kdež o historických
památkách promluví p. Fr. Páris, člen výboru spo-
lečnosti přátel starožitností českých v Praze, pořádá
místní odbor Českoslovanské obchodnické besedy na
Smíchově dne 27. t. m. (za nepohody 4. června).,
Schůzka před půl 2. hod. odpol. na náměstí před
radnicí na Smíchově. — Akademikové smí-
chovští pořádají společenský výlet na »Kla-
movku« v sobotu dne 26. t. m. a nikoliv ve středu.
Schůzka o 3. hodině na »Klamovce«. Hry, program,
tombola, pohlednice, tanec. Režijní příspěvek za ro-
dinu 2 K, za osobu 1 K. Akademikové vstup volný
na průkaz legitimací. Dárky do tomboly přijímá vý-
letní výbor dne 26. t. m. od půl 2. hod. odpol.
v hořejších místnostech »Klamovky«.
Z výboru Jednoty samosprávných
úřadníků obecních i okresních v král. českém.
Stanovy odborů pro kraje čáslavský a chrudimský
byly potvrzeny a krajské tyto odbory zahájily ji
činnost. Rovnéž pracuje se na organisaci kraje budě-
jovického, plzeňského a králově-hradeckého. Určení
výroční valné hromady a sjezdu stane se ve schůzi
výboru 2. června.
Král
Marvánek
Výleta
František
Holoubek
Praha
Palacký třída
hybernský ulice
Nusle
Francie
Smíchov
Klamovka
39
title
Válka jihoafrická.
40
title
V Praze, 24. května
Praha
41
article
Z bojiště.
Z bojiště.
Nemýlili jsme se včera, když vyslovili jsme
pochybnost, bude-li lze Burům jinak samo
o sobě silné postavení jejich na řece Rheno-
steru oproti obcházecí taktice anglické udrželi,
poněvadž Angličané budou mocí ohrožovati bok
jejich. Skutečně obavy naše potvrzeny jsou jiz
dnes dodanou nám depeší lorda Robertsa, dato-
vanou však již ze včerejšího večera. Depeše
oznamuje již skutečně vítězný přechod voje
Robertsova, jenž teprve v pondělí z Kronstadu
ku předu postoupil, přes řeku Rhenoster.
Angličan
Robertsa
Robertsův
Rhit