ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 525fe7d0-66ab-11dc-9eba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 51, org 9, person 282, work 5
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. května 1900.
4 masthead
Císlo 143.
5 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. května. Co chtějí sedláci bulharští? Bulharsko má nejdemokratičtější ústavu v Evropě: má všeobecné a přímé hlasování rovné volební právo všech mužů všech národ ností a vyznání, nemá panské sněmovny. Avšal přes to, že bulharské obyvatelstvo ze tří čivrtin přináleží stavu selskému, mezi poslanci sobrání zřidka bývá několik sedláků, neboť sedláci bul- harští vybírají vesměs »intelligenty«. To jest ovšem následkem toho, že sedláci bulharští po strádají dosud »třídného vědomí«. Jinak, kdyby užívali svých ústavných práv, mohli by mii v sobrání stálou většinu, ano mohli by i přiměti knížete, aby sestavil selské ministerstvo. Roku 1880 veliký počet poslanců byl v národním kroji, avšak od r. 1881, od »převratu«, jenž měl v zápětí zmenšení počtu poslanců, sedláků v národním sobrání valně ubylo. Při tom dlužno podolknouti, že právě r. 1880 byl znova zave- den naturálný desátek, zrušený r. 1878 ruskou občanskou správou. O organisaci selského stavu bulharského nikdo se vážně nepokusil. Pravda, od r. 1890—1892 zmáhá se sociálně demokra- tické hnutí mezi mládeží. Avšak »agrárný pro- gram« tohoto hnutí nikterak nemohl svésti bul- harské sedláky, kteříž jsou skoro vesměs maji- teli jen malých usedlostí.
Praha Bulharsko Evropa panská sněmovna
6 article
V Bulharsku vycházelo dosti mnoho listo a časopisů pro sedláky, ale žádný z nich ne- přežije několik let. Vydavatelé těchto list vždycky měli zření jen k cílům odborným ao politickou organisaci sedláků se nepokoušel Nyni vycházejí v Bulharsku selské listy: »Opano« (7. rok). »Cao« (3. rok), »C« (3. rok) Bojovné politické organisaci věnovaly se listy »3execa Bopa« ve Varně (2. rok) »3eeca 3amura« (1. rok). Poslední dva listy, vydávané hlavně za účastenství býva- lých učitelů středních hospodářských školv Ruščuku, Plevně a Plovdivě — učitelé ve službe skrývají se za pseudonymy — poprvé se podjaly mezi intelligencí i sedláky propagandy organisac selské strany.
Cao Bopa Bulharsko Ruščuk
7 article
Ovocem této agitace byl prvý bulharský selský sjezd v Plevně koncem lonského roku. Opposičné politické strany a socialní demokraté zabránili organisátorům sjezdu vésti sedláky vyznačenou drahou a zavlekli je na kluzkou cestu politických demonstrací, že svolavatel sjezdu a obhájci myšlenky organisace selské strany nebyli s to vypracovati program, srovná- vající se s podmínkami bulharského života, vidno z programu »zemědělské strany«, jenž byl vytištěn v č. 14. časopisu »3eec Bopóa«: 1. zrušení všech daní a za- vedení místo nich vzestupných po- p liatků z příjmů; 2. rozmnožení počtn národních zástupců; 3. zkrácení doby vojenské služby; 4. zrušení všech zákonův omezujících výrobu a obchod 5. bezplatná lékarská pomoc a bezplatné vydá- vání léků ze státních lékáren; 6. zákon o pojištění pro stáří pro všechny bulharské občany; 7. zákon, zabezpe- čující rodinný nedíl každému hospodáři. Nepřipravivše půdu místným organisacím, nevypracovavše program, srozumitelný všem se- dlákům, organisátoři »zemědělské strany« vrhnuli se střemhlav do boje, v jehož zápalu zapomněli svého hlavního cíle. Boj nabyl neočekávané podoby: se zbraní v rukou sedláci pozdvihli se proti desátku. Avšak ani k tomu boji se- dláci nejsou zorganisováni. Zatýkáni za poslední zbrojný útok na vojsko a četnictvo, šmahem udávají jeden druhého jako svého svůdce. Ne- známo ovšem, čím to vše se skončí, ale vzdě- laní hospodáři a agronomové bulharští, kte vítali myšlenku selské organisace, začínají se vážně obávati, že kníže Koburský užije dané příležitosti a zruší ústavu.
8 article
Vylučování polských žáků z gym naslí poznaňských. Od některého času konají se po celém kní- žectví poznaňském domovské prohlídky u stu- dentů Poláků. Professoři vpadají nenadále do jejich bytů, prohledávají jejich knihy, papírv kufry a stoly, hledajíce polské knihy. Výsledek je dosud ten, že tři záci byli vyloučeni z gym- nasia krotošinského před samou maturitou. Nale- zeno u nich několik polských knížek, jejichz obsah professorům se nelibil. Knihy ty nikterak nejsou závadny. Jsou to: »Historie polskáe Chociševského, »Malý Svět«, časopis pro děti. »Historie polská po rozboru« od Skarbka, jez vychází ve Lvově a Nehringova »Literatura«.
Polák Nal Lvov
10 article
Bělehradský dopisovatel »MOCOBCEYB Bs- oMocrei« píše o odsouzení Kosty Taušanoviče: Všem bylo nápadno, že za vyšetřo vání ni- kdo se neobjevil jako poškoze ný a nežádal, aby mu byla nahrazena škoda, způ- sobená dle tvrzení obžaloby falsifakací Tauša- novičovou. Banky v Záhřebě a Novém Sadě, u nichž byly zastaveny akcie, dle tvrzení ob- žaloby falešné, nemají pochybnosti, že jsou pravé a jako zástava cenné. Bělehradský soud nebyl přiveden v rozpaky, že nebylo soukro. mého žalobce. Jemu šlo o to, aby z a ka ždou cenu byl obviněn aodsouzen muž, kterého Milan Obrenovič po- kládá za svého nejnebezpečnij šího nepřítele a kterého proto zbaviti chce toho posledního, oč ještě ho neoloupil dobrého jmena. Vůle Milanova jest jediným zá- konem, podle kterého soudí bělehradský soud. kde všechna místa obsazena jsou nejoddaněj- šími nášlapky srbského generalissima. Avšak národ počítá Taušanoviče mez svoje nejčestnější muže, za muže který pracoval výhradně pro veřejné dobro Nové odsouzení Taušanovičovo přispělo pouze ku zvýšení obecných sympatií k nešťastné obět Milanově. Co rmoutí přátele a ctitele Taušano- vičovy jest, že zdraví jeho je podryto a že dlouho nepřežije rány, kterými jej vrah jeho zasypal.
Obrenovič Milanův Kosta Záhřeb MOCOBCEYB Bs
11 article
Poslední projev presidenta fran- couzské sněmovny. V neděli svolána do velké posluchárny nové Sorbonny valná hromada jednoty »Société del Mutualité commerciale«, které pan Pavel D chanel předsedal. Svmpatický a výmluvný president fra couzské poslanecké sněmovny věnoval předně pa- řížskému obchodnictvu vzletnou apostrofu a pro- hlásil, konstatovav veliký pokrok, který se jme- novitě v posledních letech v obchodnickém spolk vzájemné podpory jevil, že je vývoj zásady sdru- žovací v každé formě nevyhnutelnou reakeí proti nemilým následkům individualismu veřejného práva z francouzské republiky povstavšího nezbytným prý i doplňkem svobody práce, kterou republika vymohla. Pan Deschanel uvedl v dalším průběhu poutavé své řeči jistý počet nových a složitěj- ších odborů, jež dlužno jednotlivými společnostm vyvolati, jako na přiklad : zařízení výpomocnýeh pokladen pro nemocné členstvo, zřízení pojišto ven, sirotčinců, řemeslnických zimních a letníc běhů, zprostredkovacích ústavů, záložen atd.
Pavel D Deschanel couzský sněmovna
12 article
Odborné vzdělání ve zvláštních, státníceh mistry řemeslníky spravovaných ústavech je nynějším řemeslnicko-živnostenském světě Francie dosud ne zcela vyplněnou mezerou, a hlavni přičinou sily německé soutěže. Řečník se při- mlouval i v tom za důkladnou nápravu, roz- vinul za všeobecného napjeti před posluchač- stvem svou myšlenku o vzájemné, v pravd bratrské podpoře, doložil, že je vzájemnost při- kladem potřebného sdružení kapitálu a práce končil vlasteneckým appellem nal občanskou svo- nost následujícími, významnými slovy: »Jl i st spory rozdvojily do jisté míry naše obyvatelstvo k veliké radosti a k nemalému zisku vsech soupetů a nepřátel Francie! Je nezbytno, soustřediti všechny naše národní sily, abychom byli v rozhodném okamžiku s to, všem zevnitřním případům čeliti. Francie si chce pood- dechnout a chce žlti a pracovati v klidu !«
Francie
13 article
Příští osada francouzská? Pan Tarte, ministr veřejných prací Kanady předsedal na světové výstavě pařížské bankel bretoňské federace a vyslovil se při té příleži tosti, odpovídaje na proslov p. Ch. La Goffie velmi význačným způsobem o stycích franko- kanadských. Řečník, vzpomenuv J. Cartiera, malouin- ského Breloňce, který odkryl první území k nadská, objasnil příčiny vlivu francouzskéh živlu v Kanadě a vylkl zdroje, z nichž Kana- dané čerpati nepřestali. Francouzských Kanaďanů jes dnes na tři milliony; těší se vesmě jistému vlivu a poměrně značnému bohatství V kanadské správě je skoro stále na nejméno pět rodilých Francouzů. Letos se stal Francon Laurent i kanadským premierministrem. Po- vedou-li si francouzští Kanaďané stále tak a poroste-li jejich vliv jak až doposud, pak se lze záhy nadíti, že etnický živel, který má původ ve francouzské race, d- stane celou správu a celou mo nad bohatou osadou do rukou. Pa Tarte nemohl v dalším s lítostí nekonstatovai a si nestěžovati do velikého počtu Francouzů z Francie, kteří si bratří za oceanem pouze povrchně všímají a projevil přání celého obyva- telstva francouzské Kanady, by se vystěhova- lecký proud z republiky zvláště do Kanady soustřeďoval, kdež se žádný Francouz dosu neodnárodnil a kde je pro Francouze všec oborů zvlášť výhodné pole blahodárné činnosti Předseda banketu na konec promluvi i vřelá slova o kanadské skupině na světové výstavě, která ač malá a pod anglickou vlajkou pořádaná, přec přemnoho zajímavostí skýtá samostatný vývoj pravé francouzské Kanady vděčné zaoceanské dcery Francie, znázorňuje.
Tarte J Cartier Breloňce Kanaďan Francouz Kanada Le Goffie Francie
14 article
Soud liberálův francouzských v nynější vládě. Pařížský »Temps«, orgán liberálů, ovšen nevalné rozšířený a nevelkého vlivu požívající jenž ale do nedávna byl ještě vládu Waldeck Rousseanovu podporoval, píše po úterní schůzi sněmovní: »Waldeck - Rousseau jest v rukou mužstva, jež ho sleduje, i není již pánem své vůle. Z ministerstva republikánské obrany stalo se ministerstvo socialistieko-radikální, nebot program, kterýž v něm Waldeck Roussenu roz- vinul, jest výhradně radikální.« Odpoutá-lis od šiku Waldeck-Rousseauova i skupina, která jde s »Tempsem«, může se snadno úterní jeho většina zaměniti v menšinu. Uniklť již v úterý pan Waldeck-Rousseau porážce jen tím, že za- přel své přípravy k rovisi procesu Dreyfusova a seznav smýšlení sněmovny proti opětování kampaně dreyfusovské, ač slovy dosti dvoj smyslnými, se vyslovil. Sněmovna skutečn většinou obrovskou pokusy, kampaň tu znov rozdmychovati, odsoudila. Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy.
Waldeck Rousseanův Rousseau Roussena Rousseauův Waldeck Dreyfusův Körbrův Waldeck
15 article
Z Přelouče. (Původní zpráva.) Politický klub »Havlíček« v Přelo uči, sezna navržený způsob úpravy jazykového zákona pro státní úřady v království českém ministerstvem dra. Körbra, ohražuje se co nejrozhodněji prot tomu, aby úpravu tuto prováděla rada říšská upírá jí příslušnou kompetenci ve věci této. ježto jedině sněm král. českého k tomu jes povolán. Protestujeme proti obmýšlenému poru- šování platného právního řádu v král. českém. dle kterého oba jazyky zemské jsou v celém obvodu země rovnoprávnými a všichni úřadníc obou jazyků zemských znalými býti mají Jednota správy král. českého nesmí v ničem býti porušována a řeči české plné rovné právo ve vnitřním úřadování poskytnuto ve smyslu článku XIX. státních základnich zákonů a pro- testujeme co nejdůrazněji proti jakémukoliv nadpráví řeči německé. Poslance své vyzýváme, aby navržené osnové jazykové, kterou základní zákony zemské i říšské křiklavě se porušují práva národa českého neuznávají, všemi pro- středky se opřeli a schvalujíce zahájenou jimi obstrukci na radě říšské, žádáme důrazně, aby přesvědčeni o účinné pomoci celého národa, o obstrukce této neupouštěli potud, pokud křivda dne 17. října 1899 národu našemu způsobená odčiněna nebude. Za městskou radu: Joset
Havlíček Přelouč
16 article
Slavík, starosta. Václav Magler, náměstek. za politický klub »Havliček«: JUDr. Lad. Ouis, t. č. předseda. Karel Ostadal, t. č. jednatel. Z spolkový cukrovar: J. Dítě, předseda. Za pod- porující pokladnu živnostenskou: Theobald Ha- vránek, předseda. Jan Vávra, jednatel. Za Ob- čanskou záložnu: Josef Slavík, starosta. Václav Blažek, člen předsednictva. Za hasičský sbor: V. Magler, předseda. Frant. Kadavý, jednatel. Za Občanskou besedu: Alois Nerad, předseda. Ant. Kotýnek, člen výboru. Za obchodní gre- mium: Frant. Šimáček, předseda. Fr. Bouček, místopředseda. Za sociální komisi městskou Ferd. Čapek, předseda. Mg. Ph. Jan Pšenčík. jednatel. Za vzdělávací spolek »Komenský«: Ja Šolmn, přodseda. Karel Poláček, jednatel.z spolek vojenských vysloužilců: Frant. Černík. předseda. Václav Čížek, jednatel. Za národn dělnictvo »Barák«: Čeněk Pleskot, předseda.
Magler JUDr Lada Karel Ostadal J Dítě Theobald ha Vávra Slavík Blažek V Magler František Kadavá Nerad Kotýnek Šimáček Bouček Čapek Pšenčík Komenský Poláček Černík Čížek Barák Pleskot Ob
17 article
Josef Sobotka, jednatel. Za společenstvo smí- šených živností: Karel Lieger, předseda. Fran. Decker, jednatel. Za křesťansko -katolieký spolek »Svornosť«: P. Frant. Hajzler, předseda. Emi Balear, jednalel. Okresní výbor v Turnově, seznav obsal osnovy jazykového zákona pro státní úřady v království českém, již právě podalo mini- sterstvo dra. Körbra říšské radě, prohlašuje n základě usnesení v mimořádné schůzi dne 17. května t. r. učiněného: 1. že dle platne ústavy rada říšská neni kompete n tn k úpravě jazvkových poměrů při úřadech v král. českém, nýbrž že jedině příslušným v tě příčině je sněm královstvíčeského. 2.že navržená ustanovení křiklavě porušuií platný právní rád v královstv čes kém, dle kterého oba jazyky zemské jsou v celém obvodu země rovnoprá v né dle kterého všichni státní úřadníci musí být znalí obou jazyků zemských. 3. Předloženou osnovou 'ruší se jednota správy království če- ského, vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řeči české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plné rovné práv o, na- opak řeči německé zjednává se n a dprá ví, což odporuje článku 19. státních zákl. zákonů.
Sobotka Lieger Fran Decker František Hajzler če ský Turnov e Balear
18 article
4. Ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i říšské porušuje, jednak práva národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby v šemi prostředky osno v té kladli odpor a proti vládě, jež takým způsobem proti spravedlnosti a právu se pro- hřešila, provozovali nejostře j s o pposici. Schvalujeme, že poslancí češt zahájili na radě říšské obstrukci a žá- dáme důrazně, nechť od ní ne- u stoupí potud, pokud křivda dne 17. října 1899 našemu národu způsobená, nebude smyta. Přislibujeme svým poslancům v še- možnou podporu v jich zápasu n obhájení práv nedilného království českého českého národa. Z Unhoště. O kresní výbor v Un hošti projevuje úplný souhlas s nynějším postupem českých poslanců, zejmena vzhledem k podaným vládním předlohám o rozparcelování království českého. Žádáme důtklivě, aby všichni pp. poslanci konali svoji povinnosť, schůzí pilne se zúčastňovali, aby klubem nebyla dána ni- komu dovolená, vyjímaje případy onemocnění Jan Náprstek, okresní starosta.
Náprstek Unhošť český český národ
19 article
Z Úpice. Městská rada v Úpie usnesla sě dne 17. května ve schůzi na násle- dujícím rozhodnutí: Osnova nového elaborátu zá- kona jazykového odporuje křiklavě závazným ustanovením obnoveného zřízení zemského v krá- lovství českém, rovněž i později vydaným dekretům dvorním a určitému znění článku 19. státních základních zákonův. Osnova tato poru- šuje všem národům zaručenou rovnoprávnost slavnými přísahami českých panovníkův zajiště- nou celistvost a nedílnost království a zem koruny svatováclavské. Proto vybízíme zástupee své na radě říšské, aby všemi jim přístupnými zbraněmi a prostředky proti uzákonění osnovy této bojovali, jmenovitě souhlasíme úplně s ob- strukčním jich postupem, ve kterémž nechť se vším důrazem vytrvaji, dokud národu českému ke svatému jeho právu nepomohou a histori- ckým právům zemi koruny české platnosti uznání neziskají.
Úpice
20 article
Z Babí u Náchoda. (Pův. zpráva.) Pol- tický klub národ. děl. »Palacký« svolal na neděli dne 20. t. m. k nám veřejnou schůzi lidu. Prostorné místnosti starosty p. Hlejzlara byly do posledního místečka naplněny. Schůzi zahájil a řídil místopředseda klubu p. Čáp referoval p. red. Jos. V. Louda z Náchoda. Při líčení bezpráví na nás páchaných shromá- žděný lid dával hlučně na jevo nespokojenost a prudké výkřiky nevole ozývaly se při rozebí rání zákona Körbrova. Po řeči red. Loudy při jata jednohlasně resoluce schůze opočenské dobrušské, kterou protestuje se rozhodně proti uzákonění Körbrových návrhů a vyslovujese s obstrukcí české delegace. Z Hořic. Demonstrace prot vládě Körbrově a proti trhání krá lovství českého. Dne 14. t. m. o 8. hod. večer vyšlo občanstvo z různých místnost na náměstí, kde se seřadilo a za zpévu národ- ních písní procházelo městem. V předu neseny lampiony, osvětlující tabulky s nápisy : »Ať žije české státní právo!« atd. Kdykoliv se zpěv utišil, ozvaly ze bouřlivé demonstrativní projevy, které před četnickými kasárnami byly opako- vány. V zástupu přes 1000 hlav čítajícím bylo i množství dam a representanti sa mo- správných korporací. Před sochou
Pol Palacká Hlejzlar Čáp V Louda Louda Körbrův Babí Náchod Hořice
21 article
Komenského promluvil red. J. Vlasák, na náměstí pak p. MUDr. A. Erban, vyličuje ne- spokojenost českého lidu a vysvětluje smysl i účel Körbrovy osnovy zákona. Po bouřlivém souhlasu promluvil red. »Obrany lidu« Frant J. Hruška, vybízeje k semknutí řad v této vážné době všech Čechů, bez rozdílu politické barvy a ke společnému postupu. Poukazuje k významu demonstrací nalehal, aby účastníci její nikým k ničemu protizákonnému nedali s strhnouti a v klidu se rozešli, což se také po doslovu p. dra. Erbana a po zapění písně » Hej Slované !« stalo. Před farní budovou zpívána »Hranice vzplála«. Pořádek vůbec porušen nebyl. Z Vídně. Valná hromada Klubu ra kouských národností ve Vídni pro- jevuje úplný souhlas s nynějším postupem če- ských poslanců na říšské radě a doufá, že z žádnou cenu nedají se od ní odvrátiti, doku rovné právo jazyka českého v zemích koruny české nebude úplně provedeno, neboť jen tak možno dočkati se, že i my Čechové dolno- rakouští domůžeme se konečně uznání našeho jazyka a postavení, které v uvážení naší sily početní i historického významu nám po zá- konu náleží. Dále ohražujeme se nejrozhod- něji jmenem Čechů dolnorakouských proti pro vokaci, kterou provádí sněm dolnorakouský vůči nám Čechům v zemi usedlým a nejméně 700.000 duší čítajícím návrhy Körbrovými,a žádáme vládu, aby konečně zamezila dosavadní jednání majority proti menšině tak početně sílné a dokázala, že v Rakousku platí dosu článek 19. stát. zákl. zákonů, zaručující ka- zdému obyvateli této říše rovné právo jazykové jak v úřadě, ve škole, tak i v životě veřejném.
Komenský J Vlasák MUDr A Erban Körbrův J Hruška Čecho Erban Slovan Körbrový Hranice Vídeň Rakousko
22 article
Dále prohlašujeme, že nestrpíme, aby při příštím sčítání lidu zneužívalo se moci proli těm, kdož přihlásí se k jazyku mateřskému a že všemi zákonnými prostředky budeme se domáhati svého práva. — Správní rada klubu rak. národnostl. Jos. Kubíček, předseda. Frant. Lilling, jednatel. Samostatní řemeslníci a živnostníci, seskupení v »Národní jednotě sam- statných řemeslníků a živnostníků na Smichově«, připojují se úplně v plném obsahu ku protestu král. hlavního města Prahy ze dne 21. t. m. proti zamýšlené úpravě jazy- kové v království českém a markrabství morav- ském, navržené drem. šl. Körbrem. Zamítám úplně tento jeho návrh jazykový a žádáme naše poselstvo, ku kterémuž úplnou důvěru chováme. by v obstrukci celou silou setrvalo, pokud ne- bude urážka ze dne 17. října na českém ná- rodě spáchaná odčiněna. Na Smíchově, dne 24. května 1900. Alois Jelínek, starosta. Eman. Franezy, jednatel. Okresní výbor ve Vys. Mýtě ve schůzi dne 23. května 1900 konané usnesl se jedno- myslně na následujícím prohlášení: »Okresní výbor vysokomýtský souhlasí úplně s obstrukční taktikou delegace české, aby nižádným způsobem nedopustila, by předložené jazykové zákony usku- tečněny byly, a zůstala v odporu dotud, pokud křivda, na našem národě spáchaná, odčiněna ne- bude«. Z okresního výkoru ve Vysokém Mýtě. dne 23. května 1900. Okresní starosta: J. Cejp. Členové okresního výboru: Josef Lichtenberg. Frant. Vrátil, Frant. Skrčilek, Frant. Vrátil.
Kubíček František Jelínek Eman J Cejp Lichtenberg Praha Smíchov Vysoký Mýto okresní výbor v Vy
23 article
Důvěrná schůze obecních starostů okresu chrudimského konaná dne 13. května t. r. v Chrudimi za přítomnosti 38 starostů, městská rada chrudimská ve schůzi 15. května a výbor politického spol ku pro politický okreschrudimský ve schůzi dne 17. května t. r. usnesly se vzhledem k osnovám jazykových zákonů pro království české a pro markrabství moravské na říšské radě vládou předloženým jednomyslně na nej du- raznějším protestu proti tomu, aby říš- ská rada nejsouc podlo dosud platné ústavy kompotentní k tomu, jazykové poměry v každo korunní zemi individuálně různé upravovati, ja- zykové tyto zákony projednávala, a prohlásily dále, že jazykový zákon pro království česk porušuje dosud platné zákony v příčině obou jazyčnosti úřadů a povinnosti veškerého úřad- nictva znáti oba jazyky zemské, porušuje podle těchto zákonů pro celý obvod království platné rovné právo, ruší také jednotu a nedilnost správy zemské, a pokud v něm i v jazykovém zákonu pro markrabství moravské zavádi se vnitřní
Chrudim
24 article
úřadní jazyk český, činí to v království a zvlášt pak v markrabství tak nedostatečným způsobem, že příčí se to čl. XIX. základních státních zá- konů a zásadě rovnoprávnosti a rovnocennosti dále zjednává se řeči německé zcela nezákonné nadpráví, následkem čehož je třeba, aby česká delegace na říšské radě všemi prostředky se opřela proti uzákonění těchto předloh a aby proti vládě i proti celému parlamentu, který by toto bezpráví a porušení platných zákonů při- pustiti chtěl, se postavila v nejrozhodnější odpor, dále aby neoblomně stála na tom toho se domáhala, by křivda zrušením jazyko- vých nažízení dne 17. října 1899 českému ná- rodu způsobená předem byla odčiněna. Seznavše obsah osnovy jazykového zákon pro státní úřady v království českém, jež právě podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě, prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada řišská není kompetentní k úpravé jazykových poměrů při úřadech v království českém, nýbra že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá
25 article
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři- klavé porušují platný právní řád ve království českém, dle kterého oba ja- zvky zemské jsou v celém obvodu země r o v no- právné a dle kterého všichni státní úřadníci musí býti znali obou jazyků zemských; 3. před- loženou osnovou ruší se jednota správy králov- ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řeči české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plné rovné právo, naopak řeči německé zjednává se nadpráví, což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i říšské po- rušuje, jednak práv národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby všemi pro- středky osnově té kladli odpor proti vládě, jež takým způsobem se proti spra- vedlnosti a právu prohře šila, provozovali n ej ostřejší opposici. Schvalujeme, že po- slanci čeští zahájili na radě říšské o bstrukei a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud, pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná- rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme svým poslancům všemožnou podporu v jich zápasu na obhájení práv nedilného krá- lovství českého a českého národa. Živnostenské společenstvo tkalců v Ž i ze licích n. C. Předseda společenstva: Václav Novotný. Členové výboru: Jan Pšenička, V. J. Hradecký, Jan Slanina. Živnostenské společenstvo krejčů v Ž i že- licích n. C. Starosta společenstva: Joseí Bureš. Člen výboru: Ludvik Paleček. Živnostenské společenstvo spojených živnost- níků kovářů, kolářů, truhlářů a j. v. v Ži že- licích n. C. Předseda společenstva: Frant. Mitiska. Karel Sedláček, člen výboru. Živnostenské společenstvo pekařů, řezníků, hostinských, obchodníků a j. v Žiželi c l ch n. C. Předseda: F. Žampa. Členové výboru Svat. Slanina, Frant. Jarouch, Frant. Slanina, Josef Šlár, V. J. Hradecký.
Novotná Pšenička V J Hradecký Slanina Bureš Ludvik Paleček František Mitiska Sedláček F Žampa Šlár Žižel c
26 article
Obecní zastupitelstvo města Žiželie Starosta: F. Žampa. Josef Liška, radní. V.J. Hradecký, radní. Jiří Kasal, Josef Šlár, Josel Posejpal, Václav Tomeš, výboři. Obecní zastupitelstvo v Dl. Třebové: Starosta: J. Šár. Ant. Fajt, radní. Fr. Kováí, radní. Josef Štancl, radní. Obecní zastupitelstvo ve R tyni. Hroch, starosta. Josef Hak, radní. Roza, radní. Zastupitelstvo obce v Žiže lo v si. Obecní zastupitelstvo v Řepníku: Frant. Kafka, starosta, Josef Vaníček, radní, Jost Fikejz, Jan Kočí, Frant. Tlapák, Josef Řehák, Frant. Kazda, Jan Novák, Frant. Černík, Jos. Tlapák. Za obec Srbec: Jan Říha, staroste, Čeněk Mlíka, radní, Josef Trunec, radní, Ja Kohoutek, Jan Kabrhel, Václav Kužela, Matěj Pištora, Josef Vich, Josef Kacafírek, výboři. Za obec Střemošice: Josef Sobotka, starosta. Za obec Doubravice: Frant. Bartik, starosta, Jan Karal, radní, Josef Trunec, výbor. Za obec Libejcinu: Josef Barták, sta- rosta, Josef Jirsák, Václav Poslušný, výboř. Za obec Pustiny: Josef Košnar, obecn starosta. Za obec Svařeň: Frant. Hrubeš, st- rosta, Václav Dostál, radní, Jan Vavruška. Za obec Péšice: Jan Dostál, staroste, Frant. Dostál, radní, Václav Kohoutek, Frant. Kohoutek, výboř. Obecní zastupitelstvo v Semonic í ch: Jan Koza, starosta, Jan Jelínek, radní, Václ Lhotský, radní, Jan Srkal, člen výboru. Z Polné: Rudolf Sadil, starosta měst, Karel Losenický, nám. okres. starosty, Aug. Sedlák, radní, V. Pojmann, radní, Adolf Šuster- čík, radní, Romuald Roštota, člen okr. zasta- pitelstva, Jindřich Volenec, Václav Zima, Fran.
F Žampa Liška V J Hradecký Kasal Šlár Josel Posejpal Tomeš Fajt František Kováí Štancl Hroch Hak Roza Kafka Vaníček Jost Fikejz Kočí Tlapák Řehák Kazda Novák Černík Jos Srbec Říha Mlíka Trunec Kabrhel Kužela Pištora Vich Kacafírek Sobotka Karal Barták Jirsák Poslušná Košnar Hrubeš Dostál Vavruška Kohoutek Koza Jelínek Václ Lhotská Srkal Sadil Karel Aug Sedlák V Pojmann Šuster Roštota Volenec Zima Fran Žiželie Střemošice Semonice Polná obec Doubravice
27 article
Novotný, Karel Müller, Jan Procházka, Jos Doubek, F. Pokorný, Jan Neubauer, František Kundt, Jan Pospíchal, Miloslav Ráček, Theodor Chlebeček, A. Fährich, Ladislav Rohrich, čle- nové obecního zastupitelstva, Adolf Sadil, Joseí Perla, Emanuel Procházka, Heroš Klusáček, Alois Pojman, Antonín Landmann, Jan Kašík, Karel Sázavský. Zastupitelstvo obce M říčné: Mil. Kovál, starosta. Obecní zastupitelstvo v Lubné: V. Hejda, starosta, J. Srbecký, radní, Fr. Bretšnaidr, radnl, Václav Kejla, Václav Bretšnaidr, Václ. Bechyně, Jan Melč, Adolf Caithaml, Jan Tresl, Josef Vaš. Obecní představenstvo v Dobré V o det Jan Praus, starosta, Josef Hudoc, radní, Fi. Zavřel. Obecní zastupitelstvo v Tumačově: Josef Dufek, starosta, Matěj Kosina, radní, Pave Kuneš, radní, Jiří Konop. Spolek vojenských vysloužilců v C h o c ni: Václav Merta, předseda. Rada král. města. Velvar: K. Krohn, starosta, členové rady: Ant. Jelen, Emil Gol, Ant. Kalina. Obecní zastupitelstvo ve Velkém P - říčí: Ant. Hazlar, starosta, Celestýn Hejlek, radní, Václav Allin, radní. Představenstvo obce v Čer a di cích; František Frič, starosta, Josef Svajer, radní, Josef Jonák, radní. Obecní představenstvo ve Velké Řetové: J. Váně, starosta, Th. Vrbický, radní. Živnostenské společenstvo král. hor. měst Březových Hor: Josef Šembera, starosta, Stan. Novák, místostarosta, Václav Šnajdr, jed- natel, Frant. Liška, Hynek Rmoutil, Alois Lebl, Frant. Pobuda, Karel Pobuda. Obecní zastupitelstvo v Rudolti e l ch u Votic: M. Mařik, starosta obce. Obecní zastupitelstvo v Černožicich; Potůček, starosta, Sehnoutka, radní, V. Pácal,. radní, J. Cembach, zástupce virilního hlasu. Al.
Novotná Müller Procházka Doubek F Pokorná Neubauer Kundt Pospíchal Ráček Chlebeček A Fährich Rohrich Sadil Perl Heroš Klusáček Pojman Landmann Kašík Sázavský V Hejda J Srbecká Bretšnaidr Kejla Václ Jan Caithaml Tresl Vaš Praus Hudoc Zavřel Dufek Kosina Pave Kuneš Konop Merta K Krohn Jelen Emil Golo Antonín Kalina Hejlek Allin Frič Svajer Jonák J Váně Th Vrbická Šembera Stan Novák Šnajdr František Hynek Lebl Pobuda M Mařik Potůček Sehnoutka V Pácal J Cembach Lubná Francie Bechyně Melč Velvary Čer Velká Řetová Březová hora Rudolti e l ch Votice Rada král Černožicich
28 article
Řezáč, J. Hušek, Jan Kupka, Josef Jakoubek, Josef Horák, Josef Havrda, Jan Hynek, V. Ve- verka, členové obecního výboru. Obecní představenstvo v Přívratě: Joset Vaňous, starosta, Jan V oleský, František Váně, Zastupitelstvo obce Braníka: Ryba, sta- rosta obce. Městská rada v Turnově: JUDr. Ja. Svoboda, náměstek starostův, JUDr. František Šindler, M. Kotátko, Jos. May, Jan Bušek, Ant. Svoboda, městští radní Obecní představenstvo v Českých L ib- havách: Frant. Paukert, starosta, Josef Pa- páček, radní, Frant. Stárek, František Jiruška, Mlikuláš Krejsa, Václav Zeman, Josef Beneš, Jan Tomáš, Frant. Diblík, František Petraněk, členové obeeního výboru. Obecní představenstvo ve K visti: Ja Mach, starosta, Antonín Sychra, radní. Obecní zastupitelstvo v P ace ři clch: Karel Bělohlávek, starosta, Frant. Strnad, radní, Josef Kalfeřt, František Fanta, Václav Chlebna, Josef Fanta, František Pecina, František Pekar, Adolf Hübner, Josef Kinský, Václav Strnad, Adolf Mužiček. Rada král. města Loun: Dr. V. Slopka, starosta, dr. Jan Veltubský, Jan Bouček, Josei Krýsl, Adolf Šaroch, Jindřich Katz. Zastupitelstvo obecní v M aleši c f ch: Hovorka, starosta, Čeněk Burda, J. Hochimann. Frant. Prachař, Josef Břečka, Jan Málek, Václ. Chudomel. Městská rada v Heřmano vě M ě stei Podpisy jsou tyto: Ferd. Bouchal, starosta. Jan Tocháček, radní. Karel Klaus, radní. Gah. Stárek, radní. Karel Pivnička, radní. Josek Maťocha, radní. Městská rada v Dobruseo : Joseí Vondra, starosta. J. Roubal, radní. A. Krause, radní. Jos. Petráň, radní. Občanský klub na Kladně. K. Knobloch předseda. Karel Vožech, jednatel. Městská rada v Ži ž k o v é. Starosta : B Ždárský. Okresní výbor v Nové Kdyni: Josl radní.
Řezáč J Hušek Kupka Jakoubek Horák Havrda Jan Hynek Jan Váně Ryba JUDr Šindler M Kotátko Jos May Bušek Antonín František Paukert Josef pa Stárek Jiruška Mlikuláš Krejsa Zeman Beneš Jan Tomáš Diblík Petraněk Sychra Bělohlávek Strnad Kalfeřt Fanta Chlebna Pecina Pekar Hübner Kinská Mužiček doktor V Slopka Veltubský Bouček Josei Krýsl Šaroch Katz Hovorka Burda J Hochimann Břečka Málek Václ Chudomel Bouchal Tocháček Klaus Pivnička Josek Maťoch Vondra J Roubal A Kraus Petráň K Knobloch Vožech Braník Turnov Louny Kladno B Ždárský Nová Kdyně obecní výbor JUDr Rada král Joset Vaňous já Mach
29 article
Prais. Představenstvo obce v Beřovicích Frant. Hořeje, starosta. Josef Studnička, radnl. Josef Kalvoda, radní. Představenstvo obce v Palečku. Josek Rubeš, starosta. Václav Brádka, Frant. Rubeš, Frant. Fronc, Frant. Rubeš, Ant. Frolik, čle- nové obecního zastupitelstva, A. Novák, J. Maly- petr, Václav Prošek, obecní starší.
Prais František Studnička Kalvoda Paleček Josek Rubeš Brádka Rubeš Fronc Antonín A Novák J Malo Prošek Beřovice