3
masthead
25. května 1900.
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. května.
Co chtějí sedláci bulharští?
Bulharsko má nejdemokratičtější ústavu
v Evropě: má všeobecné a přímé hlasování
rovné volební právo všech mužů všech národ
ností a vyznání, nemá panské sněmovny. Avšal
přes to, že bulharské obyvatelstvo ze tří čivrtin
přináleží stavu selskému, mezi poslanci sobrání
zřidka bývá několik sedláků, neboť sedláci bul-
harští vybírají vesměs »intelligenty«. To jest
ovšem následkem toho, že sedláci bulharští po
strádají dosud »třídného vědomí«. Jinak, kdyby
užívali svých ústavných práv, mohli by mii
v sobrání stálou většinu, ano mohli by i přiměti
knížete, aby sestavil selské ministerstvo. Roku
1880 veliký počet poslanců byl v národním
kroji, avšak od r. 1881, od »převratu«, jenž
měl v zápětí zmenšení počtu poslanců, sedláků
v národním sobrání valně ubylo. Při tom dlužno
podolknouti, že právě r. 1880 byl znova zave-
den naturálný desátek, zrušený r. 1878 ruskou
občanskou správou. O organisaci selského stavu
bulharského nikdo se vážně nepokusil. Pravda,
od r. 1890—1892 zmáhá se sociálně demokra-
tické hnutí mezi mládeží. Avšak »agrárný pro-
gram« tohoto hnutí nikterak nemohl svésti bul-
harské sedláky, kteříž jsou skoro vesměs maji-
teli jen malých usedlostí.
Praha
Bulharsko
Evropa
panská sněmovna
6
article
V Bulharsku vycházelo dosti mnoho listo
a časopisů pro sedláky, ale žádný z nich ne-
přežije několik let. Vydavatelé těchto list
vždycky měli zření jen k cílům odborným ao
politickou organisaci sedláků se nepokoušel
Nyni vycházejí v Bulharsku selské listy: »Opano«
(7. rok). »Cao« (3. rok), »C« (3. rok)
Bojovné politické organisaci věnovaly se listy
»3execa Bopa« ve Varně (2. rok)
»3eeca 3amura« (1. rok). Poslední
dva listy, vydávané hlavně za účastenství býva-
lých učitelů středních hospodářských školv
Ruščuku, Plevně a Plovdivě — učitelé ve službe
skrývají se za pseudonymy — poprvé se podjaly
mezi intelligencí i sedláky propagandy organisac
selské strany.
Cao
Bopa
Bulharsko
Ruščuk
7
article
Ovocem této agitace byl prvý bulharský
selský sjezd v Plevně koncem lonského roku.
Opposičné politické strany a socialní demokraté
zabránili organisátorům sjezdu vésti sedláky
vyznačenou drahou a zavlekli je na kluzkou
cestu politických demonstrací, že svolavatel
sjezdu a obhájci myšlenky organisace selské
strany nebyli s to vypracovati program, srovná-
vající se s podmínkami bulharského života,
vidno z programu »zemědělské strany«, jenž
byl vytištěn v č. 14. časopisu »3eec
Bopóa«: 1. zrušení všech daní a za-
vedení místo nich vzestupných po-
p liatků z příjmů; 2. rozmnožení počtn
národních zástupců; 3. zkrácení doby vojenské
služby; 4. zrušení všech zákonův
omezujících výrobu a obchod
5. bezplatná lékarská pomoc a bezplatné vydá-
vání léků ze státních lékáren; 6. zákon o
pojištění pro stáří pro všechny
bulharské občany; 7. zákon, zabezpe-
čující rodinný nedíl každému hospodáři.
Nepřipravivše půdu místným organisacím,
nevypracovavše program, srozumitelný všem se-
dlákům, organisátoři »zemědělské strany« vrhnuli
se střemhlav do boje, v jehož zápalu zapomněli
svého hlavního cíle. Boj nabyl neočekávané
podoby: se zbraní v rukou sedláci pozdvihli
se proti desátku. Avšak ani k tomu boji se-
dláci nejsou zorganisováni. Zatýkáni za poslední
zbrojný útok na vojsko a četnictvo, šmahem
udávají jeden druhého jako svého svůdce. Ne-
známo ovšem, čím to vše se skončí, ale vzdě-
laní hospodáři a agronomové bulharští, kte
vítali myšlenku selské organisace, začínají se
vážně obávati, že kníže Koburský užije dané
příležitosti a zruší ústavu.
8
article
Vylučování polských žáků z gym
naslí poznaňských.
Od některého času konají se po celém kní-
žectví poznaňském domovské prohlídky u stu-
dentů Poláků. Professoři vpadají nenadále do
jejich bytů, prohledávají jejich knihy, papírv
kufry a stoly, hledajíce polské knihy. Výsledek
je dosud ten, že tři záci byli vyloučeni z gym-
nasia krotošinského před samou maturitou. Nale-
zeno u nich několik polských knížek, jejichz
obsah professorům se nelibil. Knihy ty nikterak
nejsou závadny. Jsou to: »Historie polskáe
Chociševského, »Malý Svět«, časopis pro děti.
»Historie polská po rozboru« od Skarbka, jez
vychází ve Lvově a Nehringova »Literatura«.
Polák
Nal
Lvov
10
article
Bělehradský dopisovatel »MOCOBCEYB Bs-
oMocrei« píše o odsouzení Kosty Taušanoviče:
Všem bylo nápadno, že za vyšetřo vání ni-
kdo se neobjevil jako poškoze ný
a nežádal, aby mu byla nahrazena škoda, způ-
sobená dle tvrzení obžaloby falsifakací Tauša-
novičovou. Banky v Záhřebě a Novém Sadě,
u nichž byly zastaveny akcie, dle tvrzení ob-
žaloby falešné, nemají pochybnosti, že jsou
pravé a jako zástava cenné. Bělehradský soud
nebyl přiveden v rozpaky, že nebylo soukro.
mého žalobce. Jemu šlo o to, aby z a ka
ždou cenu byl obviněn aodsouzen
muž, kterého Milan Obrenovič po-
kládá za svého nejnebezpečnij
šího nepřítele a kterého proto zbaviti
chce toho posledního, oč ještě ho neoloupil
dobrého jmena. Vůle Milanova jest jediným zá-
konem, podle kterého soudí bělehradský soud.
kde všechna místa obsazena jsou nejoddaněj-
šími nášlapky srbského generalissima. Avšak
národ počítá Taušanoviče mez
svoje nejčestnější muže, za muže
který pracoval výhradně pro veřejné dobro
Nové odsouzení Taušanovičovo přispělo pouze
ku zvýšení obecných sympatií k nešťastné obět
Milanově. Co rmoutí přátele a ctitele Taušano-
vičovy jest, že zdraví jeho je podryto a že
dlouho nepřežije rány, kterými jej vrah jeho
zasypal.
Obrenovič
Milanův
Kosta
Záhřeb
MOCOBCEYB Bs
11
article
Poslední projev presidenta fran-
couzské sněmovny.
V neděli svolána do velké posluchárny nové
Sorbonny valná hromada jednoty »Société del
Mutualité commerciale«, které pan Pavel D
chanel předsedal.
Svmpatický a výmluvný president fra
couzské poslanecké sněmovny věnoval předně pa-
řížskému obchodnictvu vzletnou apostrofu a pro-
hlásil, konstatovav veliký pokrok, který se jme-
novitě v posledních letech v obchodnickém spolk
vzájemné podpory jevil, že je vývoj zásady sdru-
žovací v každé formě nevyhnutelnou reakeí proti
nemilým následkům individualismu veřejného
práva z francouzské republiky povstavšího
nezbytným prý i doplňkem svobody práce, kterou
republika vymohla.
Pan Deschanel uvedl v dalším průběhu
poutavé své řeči jistý počet nových a složitěj-
ších odborů, jež dlužno jednotlivými společnostm
vyvolati, jako na přiklad : zařízení výpomocnýeh
pokladen pro nemocné členstvo, zřízení pojišto
ven, sirotčinců, řemeslnických zimních a letníc
běhů, zprostredkovacích ústavů, záložen atd.
Pavel D
Deschanel
couzský sněmovna
12
article
Odborné vzdělání ve zvláštních, státníceh
mistry řemeslníky spravovaných ústavech je
nynějším řemeslnicko-živnostenském světě Francie
dosud ne zcela vyplněnou mezerou, a hlavni
přičinou sily německé soutěže. Řečník se při-
mlouval i v tom za důkladnou nápravu, roz-
vinul za všeobecného napjeti před posluchač-
stvem svou myšlenku o vzájemné, v pravd
bratrské podpoře, doložil, že je vzájemnost při-
kladem potřebného sdružení kapitálu a práce
končil vlasteneckým appellem nal občanskou svo-
nost následujícími, významnými slovy: »Jl i st
spory rozdvojily do jisté míry
naše obyvatelstvo k veliké radosti
a k nemalému zisku vsech soupetů
a nepřátel Francie! Je nezbytno,
soustřediti všechny naše národní
sily, abychom byli v rozhodném
okamžiku s to, všem zevnitřním
případům čeliti. Francie si chce pood-
dechnout a chce žlti a pracovati v klidu !«
Francie
13
article
Příští osada francouzská?
Pan Tarte, ministr veřejných prací Kanady
předsedal na světové výstavě pařížské bankel
bretoňské federace a vyslovil se při té příleži
tosti, odpovídaje na proslov p. Ch. La Goffie
velmi význačným způsobem o stycích franko-
kanadských.
Řečník, vzpomenuv J. Cartiera, malouin-
ského Breloňce, který odkryl první území k
nadská, objasnil příčiny vlivu francouzskéh
živlu v Kanadě a vylkl zdroje, z nichž Kana-
dané čerpati nepřestali.
Francouzských Kanaďanů jes
dnes na tři milliony; těší se vesmě
jistému vlivu a poměrně značnému bohatství
V kanadské správě je skoro stále na nejméno
pět rodilých Francouzů. Letos se stal Francon
Laurent i kanadským premierministrem. Po-
vedou-li si francouzští Kanaďané stále tak a
poroste-li jejich vliv jak až doposud, pak se lze
záhy nadíti, že etnický živel, který má
původ ve francouzské race, d-
stane celou správu a celou mo
nad bohatou osadou do rukou. Pa
Tarte nemohl v dalším s lítostí nekonstatovai
a si nestěžovati do velikého počtu Francouzů
z Francie, kteří si bratří za oceanem pouze
povrchně všímají a projevil přání celého obyva-
telstva francouzské Kanady, by se vystěhova-
lecký proud z republiky zvláště do Kanady
soustřeďoval, kdež se žádný Francouz dosu
neodnárodnil a kde je pro Francouze všec
oborů zvlášť výhodné pole blahodárné činnosti
Předseda banketu na konec promluvi
i vřelá slova o kanadské skupině na světové
výstavě, která ač malá a pod anglickou vlajkou
pořádaná, přec přemnoho zajímavostí skýtá
samostatný vývoj pravé francouzské Kanady
vděčné zaoceanské dcery Francie, znázorňuje.
Tarte
J Cartier
Breloňce
Kanaďan
Francouz
Kanada
Le Goffie
Francie
14
article
Soud liberálův francouzských
v nynější vládě.
Pařížský »Temps«, orgán liberálů, ovšen
nevalné rozšířený a nevelkého vlivu požívající
jenž ale do nedávna byl ještě vládu Waldeck
Rousseanovu podporoval, píše po úterní schůzi
sněmovní: »Waldeck - Rousseau jest v rukou
mužstva, jež ho sleduje, i není již pánem
své vůle. Z ministerstva republikánské obrany
stalo se ministerstvo socialistieko-radikální, nebot
program, kterýž v něm Waldeck Roussenu roz-
vinul, jest výhradně radikální.« Odpoutá-lis
od šiku Waldeck-Rousseauova i skupina, která
jde s »Tempsem«, může se snadno úterní jeho
většina zaměniti v menšinu. Uniklť již v úterý
pan Waldeck-Rousseau porážce jen tím, že za-
přel své přípravy k rovisi procesu Dreyfusova
a seznav smýšlení sněmovny proti opětování
kampaně dreyfusovské, ač slovy dosti dvoj
smyslnými, se vyslovil. Sněmovna skutečn
většinou obrovskou pokusy, kampaň tu znov
rozdmychovati, odsoudila.
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Waldeck Rousseanův
Rousseau
Roussena
Rousseauův
Waldeck
Dreyfusův
Körbrův
Waldeck
15
article
Z Přelouče. (Původní zpráva.) Politický
klub »Havlíček« v Přelo uči, sezna
navržený způsob úpravy jazykového zákona pro
státní úřady v království českém ministerstvem
dra. Körbra, ohražuje se co nejrozhodněji prot
tomu, aby úpravu tuto prováděla rada říšská
upírá jí příslušnou kompetenci ve věci této.
ježto jedině sněm král. českého k tomu jes
povolán. Protestujeme proti obmýšlenému poru-
šování platného právního řádu v král. českém.
dle kterého oba jazyky zemské jsou v celém
obvodu země rovnoprávnými a všichni úřadníc
obou jazyků zemských znalými býti mají
Jednota správy král. českého nesmí v ničem
býti porušována a řeči české plné rovné právo
ve vnitřním úřadování poskytnuto ve smyslu
článku XIX. státních základnich zákonů a pro-
testujeme co nejdůrazněji proti jakémukoliv
nadpráví řeči německé. Poslance své vyzýváme,
aby navržené osnové jazykové, kterou základní
zákony zemské i říšské křiklavě se porušují
práva národa českého neuznávají, všemi pro-
středky se opřeli a schvalujíce zahájenou jimi
obstrukci na radě říšské, žádáme důrazně, aby
přesvědčeni o účinné pomoci celého národa, o
obstrukce této neupouštěli potud, pokud křivda
dne 17. října 1899 národu našemu způsobená
odčiněna nebude. Za městskou radu: Joset
Havlíček
Přelouč
16
article
Slavík, starosta. Václav Magler, náměstek. za
politický klub »Havliček«: JUDr. Lad. Ouis,
t. č. předseda. Karel Ostadal, t. č. jednatel. Z
spolkový cukrovar: J. Dítě, předseda. Za pod-
porující pokladnu živnostenskou: Theobald Ha-
vránek, předseda. Jan Vávra, jednatel. Za Ob-
čanskou záložnu: Josef Slavík, starosta. Václav
Blažek, člen předsednictva. Za hasičský sbor:
V. Magler, předseda. Frant. Kadavý, jednatel.
Za Občanskou besedu: Alois Nerad, předseda.
Ant. Kotýnek, člen výboru. Za obchodní gre-
mium: Frant. Šimáček, předseda. Fr. Bouček,
místopředseda. Za sociální komisi městskou
Ferd. Čapek, předseda. Mg. Ph. Jan Pšenčík.
jednatel. Za vzdělávací spolek »Komenský«: Ja
Šolmn, přodseda. Karel Poláček, jednatel.z
spolek vojenských vysloužilců: Frant. Černík.
předseda. Václav Čížek, jednatel. Za národn
dělnictvo »Barák«: Čeněk Pleskot, předseda.
Magler
JUDr
Lada
Karel Ostadal
J Dítě
Theobald ha
Vávra
Slavík
Blažek
V Magler
František
Kadavá
Nerad
Kotýnek
Šimáček
Bouček
Čapek
Pšenčík
Komenský
Poláček
Černík
Čížek
Barák
Pleskot
Ob
17
article
Josef Sobotka, jednatel. Za společenstvo smí-
šených živností: Karel Lieger, předseda. Fran.
Decker, jednatel. Za křesťansko -katolieký spolek
»Svornosť«: P. Frant. Hajzler, předseda. Emi
Balear, jednalel.
Okresní výbor v Turnově, seznav obsal
osnovy jazykového zákona pro státní úřady
v království českém, již právě podalo mini-
sterstvo dra. Körbra říšské radě, prohlašuje n
základě usnesení v mimořádné schůzi dne
17. května t. r. učiněného: 1. že dle platne
ústavy rada říšská neni kompete n tn
k úpravě jazvkových poměrů při úřadech v král.
českém, nýbrž že jedině příslušným v tě příčině
je sněm královstvíčeského. 2.že
navržená ustanovení křiklavě porušuií
platný právní rád v královstv
čes kém, dle kterého oba jazyky zemské jsou
v celém obvodu země rovnoprá v né
dle kterého všichni státní úřadníci musí být
znalí obou jazyků zemských. 3. Předloženou
osnovou 'ruší se jednota správy království če-
ského, vylučuje se řeč česká z krajin většinou
německých a řeči české ve vnitřním úřadování
neposkytuje se plné rovné práv o, na-
opak řeči německé zjednává se n a dprá ví,
což odporuje článku 19. státních zákl. zákonů.
Sobotka
Lieger
Fran
Decker
František
Hajzler
če ský
Turnov
e Balear
18
article
4. Ježto osnova tato jednak základní zákony
zemské i říšské porušuje, jednak práva
národa českého neuznává, vyzýváme poslance
své, aby v šemi prostředky osno v
té kladli odpor a proti vládě, jež takým
způsobem proti spravedlnosti a právu se pro-
hřešila, provozovali nejostře j s
o pposici. Schvalujeme, že poslancí češt
zahájili na radě říšské obstrukci a žá-
dáme důrazně, nechť od ní ne-
u stoupí potud, pokud křivda dne 17. října
1899 našemu národu způsobená, nebude
smyta. Přislibujeme svým poslancům v še-
možnou podporu v jich zápasu n
obhájení práv nedilného království českého
českého národa.
Z Unhoště. O kresní výbor v Un
hošti projevuje úplný souhlas s nynějším
postupem českých poslanců, zejmena vzhledem
k podaným vládním předlohám o rozparcelování
království českého. Žádáme důtklivě, aby všichni
pp. poslanci konali svoji povinnosť, schůzí pilne
se zúčastňovali, aby klubem nebyla dána ni-
komu dovolená, vyjímaje případy onemocnění
Jan Náprstek, okresní starosta.
Náprstek
Unhošť
český český národ
19
article
Z Úpice. Městská rada v Úpie
usnesla sě dne 17. května ve schůzi na násle-
dujícím rozhodnutí: Osnova nového elaborátu zá-
kona jazykového odporuje křiklavě závazným
ustanovením obnoveného zřízení zemského v krá-
lovství českém, rovněž i později vydaným
dekretům dvorním a určitému znění článku 19.
státních základních zákonův. Osnova tato poru-
šuje všem národům zaručenou rovnoprávnost
slavnými přísahami českých panovníkův zajiště-
nou celistvost a nedílnost království a zem
koruny svatováclavské. Proto vybízíme zástupee
své na radě říšské, aby všemi jim přístupnými
zbraněmi a prostředky proti uzákonění osnovy
této bojovali, jmenovitě souhlasíme úplně s ob-
strukčním jich postupem, ve kterémž nechť se
vším důrazem vytrvaji, dokud národu českému
ke svatému jeho právu nepomohou a histori-
ckým právům zemi koruny české platnosti
uznání neziskají.
Úpice
20
article
Z Babí u Náchoda. (Pův. zpráva.) Pol-
tický klub národ. děl. »Palacký« svolal na
neděli dne 20. t. m. k nám veřejnou schůzi
lidu. Prostorné místnosti starosty p. Hlejzlara
byly do posledního místečka naplněny. Schůzi
zahájil a řídil místopředseda klubu p. Čáp
referoval p. red. Jos. V. Louda z Náchoda.
Při líčení bezpráví na nás páchaných shromá-
žděný lid dával hlučně na jevo nespokojenost
a prudké výkřiky nevole ozývaly se při rozebí
rání zákona Körbrova. Po řeči red. Loudy při
jata jednohlasně resoluce schůze opočenské
dobrušské, kterou protestuje se rozhodně proti
uzákonění Körbrových návrhů a vyslovujese
s obstrukcí české delegace.
Z Hořic. Demonstrace prot
vládě Körbrově a proti trhání krá
lovství českého. Dne 14. t. m. o 8.
hod. večer vyšlo občanstvo z různých místnost
na náměstí, kde se seřadilo a za zpévu národ-
ních písní procházelo městem. V předu neseny
lampiony, osvětlující tabulky s nápisy : »Ať žije
české státní právo!« atd. Kdykoliv se zpěv
utišil, ozvaly ze bouřlivé demonstrativní projevy,
které před četnickými kasárnami byly opako-
vány. V zástupu přes 1000 hlav čítajícím bylo
i množství dam a representanti sa mo-
správných korporací. Před sochou
Pol
Palacká
Hlejzlar
Čáp
V Louda
Louda
Körbrův
Babí
Náchod
Hořice
21
article
Komenského promluvil red. J. Vlasák, na
náměstí pak p. MUDr. A. Erban, vyličuje ne-
spokojenost českého lidu a vysvětluje smysl
i účel Körbrovy osnovy zákona. Po bouřlivém
souhlasu promluvil red. »Obrany lidu« Frant
J. Hruška, vybízeje k semknutí řad v této
vážné době všech Čechů, bez rozdílu politické
barvy a ke společnému postupu. Poukazuje
k významu demonstrací nalehal, aby účastníci
její nikým k ničemu protizákonnému nedali s
strhnouti a v klidu se rozešli, což se také po
doslovu p. dra. Erbana a po zapění písně » Hej
Slované !« stalo. Před farní budovou zpívána
»Hranice vzplála«. Pořádek vůbec porušen
nebyl.
Z Vídně. Valná hromada Klubu ra
kouských národností ve Vídni pro-
jevuje úplný souhlas s nynějším postupem če-
ských poslanců na říšské radě a doufá, že z
žádnou cenu nedají se od ní odvrátiti, doku
rovné právo jazyka českého v zemích koruny
české nebude úplně provedeno, neboť jen tak
možno dočkati se, že i my Čechové dolno-
rakouští domůžeme se konečně uznání našeho
jazyka a postavení, které v uvážení naší sily
početní i historického významu nám po zá-
konu náleží. Dále ohražujeme se nejrozhod-
něji jmenem Čechů dolnorakouských proti pro
vokaci, kterou provádí sněm dolnorakouský vůči
nám Čechům v zemi usedlým a nejméně
700.000 duší čítajícím návrhy Körbrovými,a
žádáme vládu, aby konečně zamezila dosavadní
jednání majority proti menšině tak početně
sílné a dokázala, že v Rakousku platí dosu
článek 19. stát. zákl. zákonů, zaručující ka-
zdému obyvateli této říše rovné právo jazykové
jak v úřadě, ve škole, tak i v životě veřejném.
Komenský
J Vlasák
MUDr
A Erban
Körbrův
J Hruška
Čecho
Erban
Slovan
Körbrový
Hranice
Vídeň
Rakousko
22
article
Dále prohlašujeme, že nestrpíme, aby při příštím
sčítání lidu zneužívalo se moci proli těm, kdož
přihlásí se k jazyku mateřskému a že všemi
zákonnými prostředky budeme se domáhati svého
práva. — Správní rada klubu rak. národnostl.
Jos. Kubíček, předseda. Frant. Lilling, jednatel.
Samostatní řemeslníci a živnostníci,
seskupení v »Národní jednotě sam-
statných řemeslníků a živnostníků
na Smichově«, připojují se úplně v plném
obsahu ku protestu král. hlavního města Prahy
ze dne 21. t. m. proti zamýšlené úpravě jazy-
kové v království českém a markrabství morav-
ském, navržené drem. šl. Körbrem. Zamítám
úplně tento jeho návrh jazykový a žádáme naše
poselstvo, ku kterémuž úplnou důvěru chováme.
by v obstrukci celou silou setrvalo, pokud ne-
bude urážka ze dne 17. října na českém ná-
rodě spáchaná odčiněna. Na Smíchově, dne
24. května 1900. Alois Jelínek, starosta. Eman.
Franezy, jednatel.
Okresní výbor ve Vys. Mýtě ve schůzi
dne 23. května 1900 konané usnesl se jedno-
myslně na následujícím prohlášení: »Okresní
výbor vysokomýtský souhlasí úplně s obstrukční
taktikou delegace české, aby nižádným způsobem
nedopustila, by předložené jazykové zákony usku-
tečněny byly, a zůstala v odporu dotud, pokud
křivda, na našem národě spáchaná, odčiněna ne-
bude«. Z okresního výkoru ve Vysokém Mýtě.
dne 23. května 1900. Okresní starosta: J. Cejp.
Členové okresního výboru: Josef Lichtenberg.
Frant. Vrátil, Frant. Skrčilek, Frant. Vrátil.
Kubíček
František
Jelínek
Eman
J Cejp
Lichtenberg
Praha
Smíchov
Vysoký Mýto
okresní výbor v Vy
23
article
Důvěrná schůze obecních starostů
okresu chrudimského konaná dne 13. května
t. r. v Chrudimi za přítomnosti 38 starostů,
městská rada chrudimská ve schůzi
15. května a výbor politického spol ku
pro politický okreschrudimský ve
schůzi dne 17. května t. r. usnesly se vzhledem
k osnovám jazykových zákonů pro království
české a pro markrabství moravské na říšské radě
vládou předloženým jednomyslně na nej du-
raznějším protestu proti tomu, aby říš-
ská rada nejsouc podlo dosud platné ústavy
kompotentní k tomu, jazykové poměry v každo
korunní zemi individuálně různé upravovati, ja-
zykové tyto zákony projednávala, a prohlásily
dále, že jazykový zákon pro království česk
porušuje dosud platné zákony v příčině obou
jazyčnosti úřadů a povinnosti veškerého úřad-
nictva znáti oba jazyky zemské, porušuje podle
těchto zákonů pro celý obvod království platné
rovné právo, ruší také jednotu a nedilnost správy
zemské, a pokud v něm i v jazykovém zákonu
pro markrabství moravské zavádi se vnitřní
Chrudim
24
article
úřadní jazyk český, činí to v království a zvlášt
pak v markrabství tak nedostatečným způsobem,
že příčí se to čl. XIX. základních státních zá-
konů a zásadě rovnoprávnosti a rovnocennosti
dále zjednává se řeči německé zcela nezákonné
nadpráví, následkem čehož je třeba, aby česká
delegace na říšské radě všemi prostředky se
opřela proti uzákonění těchto předloh a aby
proti vládě i proti celému parlamentu, který by
toto bezpráví a porušení platných zákonů při-
pustiti chtěl, se postavila v nejrozhodnější
odpor, dále aby neoblomně stála na tom
toho se domáhala, by křivda zrušením jazyko-
vých nažízení dne 17. října 1899 českému ná-
rodu způsobená předem byla odčiněna.
Seznavše obsah osnovy jazykového zákon
pro státní úřady v království českém, jež právě
podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě,
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada řišská
není kompetentní k úpravé jazykových
poměrů při úřadech v království českém, nýbra
že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá
25
article
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři-
klavé porušují platný právní řád ve
království českém, dle kterého oba ja-
zvky zemské jsou v celém obvodu země r o v no-
právné a dle kterého všichni státní úřadníci
musí býti znali obou jazyků zemských; 3. před-
loženou osnovou ruší se jednota správy králov-
ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin
většinou německých a řeči české ve vnitřním
úřadování neposkytuje se plné rovné právo,
naopak řeči německé zjednává se nadpráví,
což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova
tato jednak základní zákony zemské i říšské po-
rušuje, jednak práv národa českého neuznává,
vyzýváme poslance své, aby všemi pro-
středky osnově té kladli odpor
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohře šila, provozovali n ej
ostřejší opposici. Schvalujeme, že po-
slanci čeští zahájili na radě říšské o bstrukei
a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud,
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná-
rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme
svým poslancům všemožnou podporu
v jich zápasu na obhájení práv nedilného krá-
lovství českého a českého národa.
Živnostenské společenstvo tkalců v Ž i ze
licích n. C. Předseda společenstva: Václav
Novotný. Členové výboru: Jan Pšenička, V. J.
Hradecký, Jan Slanina.
Živnostenské společenstvo krejčů v Ž i že-
licích n. C. Starosta společenstva: Joseí
Bureš. Člen výboru: Ludvik Paleček.
Živnostenské společenstvo spojených živnost-
níků kovářů, kolářů, truhlářů a j. v. v Ži že-
licích n. C. Předseda společenstva: Frant.
Mitiska. Karel Sedláček, člen výboru.
Živnostenské společenstvo pekařů, řezníků,
hostinských, obchodníků a j. v Žiželi c l ch
n. C. Předseda: F. Žampa. Členové výboru
Svat. Slanina, Frant. Jarouch, Frant. Slanina,
Josef Šlár, V. J. Hradecký.
Novotná
Pšenička
V J Hradecký
Slanina
Bureš
Ludvik Paleček
František
Mitiska
Sedláček
F Žampa
Šlár
Žižel c
26
article
Obecní zastupitelstvo města Žiželie
Starosta: F. Žampa. Josef Liška, radní. V.J.
Hradecký, radní. Jiří Kasal, Josef Šlár, Josel
Posejpal, Václav Tomeš, výboři.
Obecní zastupitelstvo v Dl. Třebové:
Starosta: J. Šár. Ant. Fajt, radní. Fr. Kováí,
radní. Josef Štancl, radní.
Obecní zastupitelstvo ve R tyni. Hroch,
starosta. Josef Hak, radní. Roza, radní.
Zastupitelstvo obce v Žiže lo v si.
Obecní zastupitelstvo v Řepníku: Frant.
Kafka, starosta, Josef Vaníček, radní, Jost
Fikejz, Jan Kočí, Frant. Tlapák, Josef Řehák,
Frant. Kazda, Jan Novák, Frant. Černík, Jos.
Tlapák.
Za obec Srbec: Jan Říha, staroste,
Čeněk Mlíka, radní, Josef Trunec, radní, Ja
Kohoutek, Jan Kabrhel, Václav Kužela, Matěj
Pištora, Josef Vich, Josef Kacafírek, výboři.
Za obec Střemošice: Josef Sobotka,
starosta.
Za obec Doubravice: Frant. Bartik,
starosta, Jan Karal, radní, Josef Trunec, výbor.
Za obec Libejcinu: Josef Barták, sta-
rosta, Josef Jirsák, Václav Poslušný, výboř.
Za obec Pustiny: Josef Košnar, obecn
starosta.
Za obec Svařeň: Frant. Hrubeš, st-
rosta, Václav Dostál, radní, Jan Vavruška.
Za obec Péšice: Jan Dostál, staroste,
Frant. Dostál, radní, Václav Kohoutek, Frant.
Kohoutek, výboř.
Obecní zastupitelstvo v Semonic í ch:
Jan Koza, starosta, Jan Jelínek, radní, Václ
Lhotský, radní, Jan Srkal, člen výboru.
Z Polné: Rudolf Sadil, starosta měst,
Karel Losenický, nám. okres. starosty, Aug.
Sedlák, radní, V. Pojmann, radní, Adolf Šuster-
čík, radní, Romuald Roštota, člen okr. zasta-
pitelstva, Jindřich Volenec, Václav Zima, Fran.
F Žampa
Liška
V J Hradecký
Kasal
Šlár
Josel Posejpal
Tomeš
Fajt
František
Kováí
Štancl
Hroch
Hak
Roza
Kafka
Vaníček
Jost Fikejz
Kočí
Tlapák
Řehák
Kazda
Novák
Černík
Jos
Srbec
Říha
Mlíka
Trunec
Kabrhel
Kužela
Pištora
Vich
Kacafírek
Sobotka
Karal
Barták
Jirsák
Poslušná
Košnar
Hrubeš
Dostál
Vavruška
Kohoutek
Koza
Jelínek
Václ Lhotská
Srkal
Sadil
Karel
Aug
Sedlák
V Pojmann
Šuster
Roštota
Volenec
Zima
Fran
Žiželie
Střemošice
Semonice
Polná
obec Doubravice
27
article
Novotný, Karel Müller, Jan Procházka, Jos
Doubek, F. Pokorný, Jan Neubauer, František
Kundt, Jan Pospíchal, Miloslav Ráček, Theodor
Chlebeček, A. Fährich, Ladislav Rohrich, čle-
nové obecního zastupitelstva, Adolf Sadil, Joseí
Perla, Emanuel Procházka, Heroš Klusáček,
Alois Pojman, Antonín Landmann, Jan Kašík,
Karel Sázavský.
Zastupitelstvo obce M říčné: Mil. Kovál,
starosta.
Obecní zastupitelstvo v Lubné: V. Hejda,
starosta, J. Srbecký, radní, Fr. Bretšnaidr, radnl,
Václav Kejla, Václav Bretšnaidr, Václ. Bechyně,
Jan Melč, Adolf Caithaml, Jan Tresl, Josef Vaš.
Obecní představenstvo v Dobré V o det
Jan Praus, starosta, Josef Hudoc, radní, Fi.
Zavřel.
Obecní zastupitelstvo v Tumačově:
Josef Dufek, starosta, Matěj Kosina, radní, Pave
Kuneš, radní, Jiří Konop.
Spolek vojenských vysloužilců v C h o c ni:
Václav Merta, předseda.
Rada král. města. Velvar: K. Krohn,
starosta, členové rady: Ant. Jelen, Emil Gol,
Ant. Kalina.
Obecní zastupitelstvo ve Velkém P -
říčí: Ant. Hazlar, starosta, Celestýn Hejlek,
radní, Václav Allin, radní.
Představenstvo obce v Čer a di cích;
František Frič, starosta, Josef Svajer, radní,
Josef Jonák, radní.
Obecní představenstvo ve Velké Řetové:
J. Váně, starosta, Th. Vrbický, radní.
Živnostenské společenstvo král. hor. měst
Březových Hor: Josef Šembera, starosta,
Stan. Novák, místostarosta, Václav Šnajdr, jed-
natel, Frant. Liška, Hynek Rmoutil, Alois Lebl,
Frant. Pobuda, Karel Pobuda.
Obecní zastupitelstvo v Rudolti e l ch
u Votic: M. Mařik, starosta obce.
Obecní zastupitelstvo v Černožicich;
Potůček, starosta, Sehnoutka, radní, V. Pácal,.
radní, J. Cembach, zástupce virilního hlasu. Al.
Novotná
Müller
Procházka
Doubek
F Pokorná
Neubauer
Kundt
Pospíchal
Ráček
Chlebeček
A Fährich
Rohrich
Sadil
Perl
Heroš Klusáček
Pojman
Landmann
Kašík
Sázavský
V Hejda
J Srbecká
Bretšnaidr
Kejla
Václ
Jan
Caithaml
Tresl
Vaš
Praus
Hudoc
Zavřel
Dufek
Kosina
Pave Kuneš
Konop
Merta
K Krohn
Jelen
Emil Golo
Antonín
Kalina
Hejlek
Allin
Frič
Svajer
Jonák
J Váně
Th
Vrbická
Šembera
Stan
Novák
Šnajdr
František
Hynek
Lebl
Pobuda
M Mařik
Potůček
Sehnoutka
V Pácal
J Cembach
Lubná
Francie
Bechyně
Melč
Velvary
Čer
Velká Řetová
Březová hora
Rudolti e l ch
Votice
Rada král
Černožicich
28
article
Řezáč, J. Hušek, Jan Kupka, Josef Jakoubek,
Josef Horák, Josef Havrda, Jan Hynek, V. Ve-
verka, členové obecního výboru.
Obecní představenstvo v Přívratě: Joset
Vaňous, starosta, Jan V oleský, František Váně,
Zastupitelstvo obce Braníka: Ryba, sta-
rosta obce.
Městská rada v Turnově: JUDr. Ja.
Svoboda, náměstek starostův, JUDr. František
Šindler, M. Kotátko, Jos. May, Jan Bušek, Ant.
Svoboda, městští radní
Obecní představenstvo v Českých L ib-
havách: Frant. Paukert, starosta, Josef Pa-
páček, radní, Frant. Stárek, František Jiruška,
Mlikuláš Krejsa, Václav Zeman, Josef Beneš,
Jan Tomáš, Frant. Diblík, František Petraněk,
členové obeeního výboru.
Obecní představenstvo ve K visti: Ja
Mach, starosta, Antonín Sychra, radní.
Obecní zastupitelstvo v P ace ři clch:
Karel Bělohlávek, starosta, Frant. Strnad, radní,
Josef Kalfeřt, František Fanta, Václav Chlebna,
Josef Fanta, František Pecina, František Pekar,
Adolf Hübner, Josef Kinský, Václav Strnad,
Adolf Mužiček.
Rada král. města Loun: Dr. V. Slopka,
starosta, dr. Jan Veltubský, Jan Bouček, Josei
Krýsl, Adolf Šaroch, Jindřich Katz.
Zastupitelstvo obecní v M aleši c f ch:
Hovorka, starosta, Čeněk Burda, J. Hochimann.
Frant. Prachař, Josef Břečka, Jan Málek, Václ.
Chudomel.
Městská rada v Heřmano vě M ě stei
Podpisy jsou tyto: Ferd. Bouchal, starosta.
Jan Tocháček, radní. Karel Klaus, radní. Gah.
Stárek, radní. Karel Pivnička, radní. Josek
Maťocha, radní.
Městská rada v Dobruseo : Joseí
Vondra, starosta. J. Roubal, radní. A. Krause,
radní. Jos. Petráň, radní.
Občanský klub na Kladně. K. Knobloch
předseda. Karel Vožech, jednatel.
Městská rada v Ži ž k o v é. Starosta : B
Ždárský.
Okresní výbor v Nové Kdyni: Josl
radní.
Řezáč
J Hušek
Kupka
Jakoubek
Horák
Havrda
Jan Hynek
Jan
Váně
Ryba
JUDr
Šindler
M Kotátko
Jos
May
Bušek
Antonín
František
Paukert
Josef pa
Stárek
Jiruška
Mlikuláš Krejsa
Zeman
Beneš
Jan Tomáš
Diblík
Petraněk
Sychra
Bělohlávek
Strnad
Kalfeřt
Fanta
Chlebna
Pecina
Pekar
Hübner
Kinská
Mužiček
doktor
V Slopka
Veltubský
Bouček
Josei Krýsl
Šaroch
Katz
Hovorka
Burda
J Hochimann
Břečka
Málek
Václ
Chudomel
Bouchal
Tocháček
Klaus
Pivnička
Josek Maťoch
Vondra
J Roubal
A Kraus
Petráň
K Knobloch
Vožech
Braník
Turnov
Louny
Kladno
B Ždárský
Nová Kdyně
obecní výbor
JUDr
Rada král
Joset Vaňous
já Mach
29
article
Prais.
Představenstvo obce v Beřovicích
Frant. Hořeje, starosta. Josef Studnička, radnl.
Josef Kalvoda, radní.
Představenstvo obce v Palečku. Josek
Rubeš, starosta. Václav Brádka, Frant. Rubeš,
Frant. Fronc, Frant. Rubeš, Ant. Frolik, čle-
nové obecního zastupitelstva, A. Novák, J. Maly-
petr, Václav Prošek, obecní starší.
Prais
František
Studnička
Kalvoda
Paleček
Josek Rubeš
Brádka
Rubeš
Fronc
Antonín
A Novák
J Malo
Prošek
Beřovice