2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
25. května 1900.
5
article
versity a tolikéž české techniky, pak ze sedmi dele
gnů spolků a fondů podpůrných a konečně ze čtyi
členů kooptovaných, k nimž se přidruží jako virilista
zástupce král. hlav. města Prahy. Spolky podpůrné
kupují poukázky, jejichž cena letos stanovena 50 h.
poukázky ty pak z části rozdávají zdarma svým
klientům, z části těmto, jakož i jiným nemajelným
sludujícím za touže cenu přenechávají. Jest to tak.
jakoby každý z oněch sedmi spolků měl Mensu pro
sebe, při čemž však vydání režijní s tím spojení
hradí nový spolek ze svého. Z toho patrno, že jest
ovšem v zájmu spolků podpůrných, aby měla Mensn
příjmy co největší, vedle toho však potřebují spolky
všestranné účinné podpory jako dříve. Přednášející
člen kuratoria univ. prof. Jarník, promluvil obšírně
těž o tom, kterak se věc v praxi provádí. Obědy se
vydávají od 1/212. do 1/23. hod.; aby se vždy předem
vědělo, kolik obědů se má chystati (což jest nezbytno
jak v zájmu Mensy, tak i účastníků), jsou poukázky
opatřeny též lístky, jimiž nutno obědy den napřed
objednati. Při obědě jest zavedeno postupné obslu-
hování celých stolů a to až na příkrmy po způsobu
table d'höte bez jejích stinných stránek. Způsob ten s
osvědčil; zjištěno, že nejdéle ve 20 minutách může
býti každý s obědem hotov a jen tak lze v krátké době
11/2—2 hodin obsloužiti slušně a rychle na 300 osob
Za vrchní kurátory na dobu pěti roků zvoleni pro-
fessoři MUDr. Josef Reinsberg z university a MÚDr
Alfred Slavík z české techniky.
profesor
Jarník
MUDr
Reinsberg
Slavík
Praha
Mensa
6
article
— Světová výstava v Paříži. Výprav
českých cukrovarníků na světovou vý-
stavu, pořádaná administrací společných výprav
firmou F. Topičovou, vydala se dnešního dne impo-
saniním počtem kolem 60 osob na cestu ku svému
cili za vedení pp. G. ryt. Hodka a vrchního ředitele
Gollera. Výpravy účastní se vedle jmenovaných
pánů ještě: Pan Hodek rytíř Jarolim ze Želevic, che-
mik, Praha. Pan Goller JUC. Theodor, Praha. Pan
Beneš Josef, ředitel cukrovaru, Nový Bydžov. Paní
Benešová, choť ředilele cukrovaru, Nový Bydžov. P'an
Pilař Frant., ředitel cukrovaru, Dymokury. Pan Boro-
vec Josef, ředitel cukrovaru, Chrudim. Pan Reindl
Dom., ředitel cukrovaru, Vranovice. Paní Reindlová
choť řed. cukrovaru Vranovice. Pan Hübner Em-
ředitel cukrovaru, Domažlice. Paní Hübnerová, cho
řed. cukrovaru. Domažlice. Pan Šešták Josef V., ře
ditel cukrovaru, Brodek. Slečna Šeštákova, dcera řed.
cukrovaru, Brodek. Pan Mládek Josef, inspektor, Král
Vinohrady. Paní Mládková, choť inspektora, Král.
Vinohrady. Pan Karlík K., ředitel cukrovaru, Nymburk.
Slečna Karlíkova Ludmila, dcera řed. cukrovaru, Nym-
burk. Slečna Karlíkova Frant., dcera řed. cukrovaru.
Nymburk. Pan Kašpar Karel, řed. cukrovaru, Mšeno.
F Topičův
Hodek
Goller
Jaroli
Theodor
Beneš
Josef
Benešová
František
Bora
Reindl
Reindlová
Hübner
Hübnerová
Šešták
Šeštákův
Mládková
Král
Karlíkův Ludmila
Karlíkův
Karel
Paříž
Želevice
Praha
Nová Bydžov
Dymokury
Chrudim
Dom
Vranovice
Domažlice
Brodek
Nymburk
Ny
Mšeno
cukrovar Vranovice
Královský Vinohrady
7
article
Paní Kašparová, choť řed. cukrovaru, Mšeno. Pan
Hruška Čeněk, techn. úřadník cukrovaru z Ruska. Pan
Sochor Jan, ředitel cukrovaru, Pardubice. Pan Hruška
Frant., řed. cukrovaru, Louny. Pan Weyer Bedřich.
ředitel cukrovaru, Předměřice n. L. Pan Herbst K.-
ředitel cukrovaru, Kutná Hora. Pan Bayer Ferd., řed.
cukrovaru. Zlonice. Pan Vondráček Al., techn. úřadník
cukrovaru, Doudleby. Pan Neumann K. C., inž. chemnik.
Praha. Pan Schneider Jindř., řed. cukrovaru, Beronn.
Pan Jakš Václav, techn. adjunkt, Dymokury. Pan
Protivinský, řed. cukrovaru, Hospozin. Paní Protivin-
ská, choť řed, cukrovaru, Hospozín. Pan Mareš, ředitel
cukrovaru, Močovice. Pan Wagner, ředítel cukrovaru,
Choltice. Pan Záhorský, ředitel cukrovaru, Mochov
Pan Dušek, správce cukrovaru, Rosíce. Pan Hyroš.
ředitel cukrovaru, Český Brod. Pan Kroutil, ředitel
cukrovaru, Kolín. Paní Kroutilová, choť řed. cukro
varu, Kolín. Pan Záruba Václ., dr., Seidenberg. Pan
Prager Jar., velkoobchodník, Praha. Pan Wittoch Vik
torin, zást. firmy Waldek a Wagner, Praha. Pan Kamm
Ant. L., prokur. firmy Wohanka a spol., Praha. Pan
Tvrdek Ant., statkář, Chlumčany. Pan Trnka Karel.
obchodník s cukrem, Domažlice. Pan Trnka Frant.
obchodník s cukrem, Stankovy. Pan Fiala Lad., statkát.
Kašparová
Hruška
Čeněk
Sochor
Jan
František
Weyer
Bedřich
Herbst
Bayer
Vondráček
Al
Neumann
K C
Ing
Schneider
Jindřichův
Jakš
Václav
Protivinský
Mareš
Wagner
Záhorský
Dušek
Hyroš
Kroutil
Kroutilová
Záruba
Václ
doktor
Seidenberg
Prager
Wittoch Vik
Waldek
Kamm
Tvrdek
Antonín
Trnka
Karel
Stankův
Fiala
Mšeno
Rusko
Pardubice
Louny
Předměřice můj
Kutná Hora
Zlonice
Doudleby
Praha
Dymokury
Hospozín
Močovice
Choltice
Mochov
Český Brod
Kolín
Chlumčany
Domažlice
Wohanka a společenský
8
article
Praha. Paní Francová Milada, Kněžívka. Pan Blahník
Ant., statkář, Česká Skalice. Paní Blahníková, Česká
Skalice. Pan Zimmer Jan u firmy Müller a spol.
Praha. Pan Tepiš Jos. St., likvidator Živnostenské
banky. Brno. Pan Winter Ant. F., obchodník, Praha.
Pan Simonek Václ., statkář, Doubravice. Pan Toman
Frant., velkostatkář, Mšeno. — Třetí výprava bude
sokolská a vydá se na cestu dnem 31. května
Přihlášky, jež přijímá tajemnický úřad České obce
sokolské v Praze ve Ferdinandově tř. č. 60, docházej
velmi hojně.
— Přednášky. Akademická čítárna.
»Kólko Polskie A. Č« kierujac sie myšla wzajemneg
poznania sie i tacznošci mlodziežy polskiej z czeska.
zagaja szersza swa czynnošé odezytem p. prof. dra.
Adolfa Černého: »O konstituci 3ho máje r. 1791«.
który odbedzie sie w jezyku czeskim w sobote 26.b.
m. o 7. g. wieczorem w lokalu Akademické čítárny.
Francová
Blahník
Antonín
Blahníková
Zimmer
Jan u
Müller
Tepiš
Winter
Václ
Toman
František
profesor
doktor
Černý
Praha
Kněžívka
St
Brno
Doubravice
Mšeno
Ferdinandov třída
Český Skalica
živnostenský banka
Český obec sokolský v Praga
Kólko Polskie A
9
article
»Kólko Polskie« zaprasza na ów odczyt wszystkich
pobratymców, których to epokalne i kulturalne zdar-
zenie w dziejach narodu polskiego zajmuje. — O ži-
votě a působení slovanských apoštolu
sv. Cyrilla a Methoděje slíbil přednášeli
universitní prof. pan dr. Frant. Pastrnek 1. července
v karlínské radnici při posvícenské slavnosti pořádané
v Karlíně ve prospěch Ústřední Matice školské.
— Cyklus přednášek o Moravě ukončen
bude příští neděli o 11. hodině dopol. ve velkém
sále Měšťanské besedy přednáškou »O lidu mo-
ravském«, již pronese mons. Ig. Wurm z Olomouce
Pořadatelstvo doufá, že zvláště tato poslední před-
náška bude velmi četně navštívena. Třeba hojnou
účastí ukázati, jak pevnou jest vzájemnost česko-
moravská! — Předmětem nedělní přednášky bude
charakteristika lidu moravského, píseň lidová, orna
mentika moravská, lidový průmysl, sociální řády
slovanské, ženy moravské jakožto nositelky a pě
stitelky tradic kultury slovanské atd. Vstup k před-
nášce jest každému volný.
Cyrill
Methoděj
doktor
František
Pastrnek
Wurm
Karlín
Morava
Olomouc
10
article
— Účastníci výroční pouti ke hrobu F
Palackého vyjedou dne 26. t. m. přesně o 7. hod.
ranní od radnice staroměstské, kdež povozy budou
uchystány.
— Plenární schůze dámská slavností ma-
tičních koná se dnes v pátek dne 25. května
přesně o 5. hod. odpol. v malém sále Měšťanské be-
sedy pražské.
— Obmezení dopravy. Dnes v pátek bude
za příčinou kladení kolejí zapotřebí uzavříti křižo-
vatku ulice Hybernské, Havlíčkovy a Dlážděné.
Práce s výměnou kolejí na tomto místě budou pro-
váděny s největším urychlením i za doby noční.
aby komunikace mnoho netrpěla. Za tím učelem
bude nutno vozbu na koňské dráze od severo
západního nádraží na Smíchov v těchto místech
přerušiti. — Stavba stoky v ulici Karmelitské do-
spěla až k četnickým kasárnám. Za účelem stavhy
stoky v ulici na Újezdě bude nyní nutno uzavříti
Újezd pro jízdu povozy mezi ulicemi Novodvorskou
a Harantovou. — Ulice Tomásská a Valdštýnská
bude od zejtřka pro povozy opět otevřena. Naproti
tomu bude uzavřena ulice Lužická od ústavu sleyých
až k ulici Letenské.
— Exekuční dražba domů. U okres. soudu
v Karlfně konala se předevčírem exekuční dražba
domu č. 265 ve Vítkově ulici v Karlíně. Koupil jej
soukromník p. Josef Vokoun za 60.000 K. Odhadni
cena obnéšela 77.403 K, vadium složili tři kupci. —
U okres. soudu v Žižkově konala se exekuční dražbu
domu č. 496 v Karlově třídě v Žižkově. Koupila je
sl. Antonie Bergerova za 30.000 K. Odhadní cene
obnášela 32.800 K.
Palacký
Harantův
Tomásská
Vokoun
Koupil
Bergerův
Havlíčkův
Smíchov
Újezd
Letenská
Karlfn
Vítkov ulice
Karlín
Žižkov
Karlov třída
11
article
— Zjištěná mrtvola. V onom mladiku, který
v úterý večer příšel do hostince »u Sladkých« nn
Perštýně a náhle tam zemřel, zjištěn byl 16letý
dělník Alfred Bašus.
— Ohně na venkově. Z Rychnova n. Kn. s
nám píše: V pondělí dne 21. května o 1/29. hod. več
vznikl oheň v dřevníku chalupy p. Kovaříka v Cha-
loupkách. Náhodou byl oheň v čas zpozorován
uhašen. Oheň byl patrně založen.
— Vzbouření pro zdražení mléka. Z Rych
nova n. Kn. se sděluje: V rychnovském okresu
byly před nedávnem zdraženy ceny mléka a mez
lidem roznesla se klamná zpráva o tom, že původ
cem zdražení toho byl rolník a okresní starosta pan
Tobiáš Kučera v Lupenici. V úterý po 10. hodíně
v noci přitáhl do Lupenice zástup as 400 hilav číta
jící a z dělníků vamberských sestávající. Tito příšl
pomstiti se domnělému původci zvýšení cen mléka
Přitáhli k usedlosti okresního starosty, kde způsobil
značné škody Několik sousedů přišlo p. Kučerovi
na pomoc, načež v pozdní době noční vznikla před
statkem tuhá řež, při níž hluk a křik daleko se roz
Bašus
Kovařík
Kučera
Rychnov můj
Kněžná
Lupenice
NN Perštýn
12
article
léhal. Když bitva skončila, zjištěna byla čtyři pora
nění. (lehčích zranění bylo veliké množství). Mez
poraněnými jest syn okresního starosty, dále soused
jeho Šklíba, občan Horák z Lupenice a občan Houdel
z Tutlek. Zraněným musila být opatřena z Vam
berka lékařská pomoc. Někteří z účastníků pomsty
lačné noční výpravy byli již zatčení a soudu v Rych
nově odevzdáni. — Z Rychnova píše nám přítel na
šeho listu o vzbouření následující podrobnosti: Pře
dešlého měsíce usnesli se majitelé velkostatků Ko
stelce a Častolovic Bedřich Karel říšský hrabě Kinsky
a Leopold hrabě Sternberg spolu s hospodářským
spolky politického okresu rychnovského, že zdraž-
mléko a sice: mléko litr o 4 b, smetanu litr o 18
a to počínajíc 15. květnem t. r.; skutečně téhož dne
se tak stalo a veřejně prohlášeno bylo. Pobouřen
z toho nastalo všeobecné, zejmena mezi lidem továr
ním. Ve Vamberku dělníci konali na to dne 20. t. m
v obci »Podřezově« schůzi a tu zejmena bylo rozji
tření viděti mezi dělnicemi. Slibován výprask něko
lika rolníkům, kteří na prohlášení byli podepsáni
těm, proti kterým měli podezření, že na zdražení ton
pracovali; mezi tyto poslední patřil starosta okresu
majitel statku, pan Tobiáš Kučera v Lupenici. Vyhrů
žek těch nevšímáno, ale ono skutečně došlo k činu
Dne 22. t. m. shromáždilo se dělnictvo vambereckých
továren v počtu as 700 osob »u mlýnských kamenů-
nad Vamberkem o 8. hod. večer a táhlo průvodemo
Bedřich Karel
Sternberg
Kučera
Lupenice
Tutleky
Rychnov
Častolovice
Vamberk
13
article
Lupenice, kdež před statkem Kučerovým ztropilo rá-
mus; na to začalo okna tlouci kamením, střechy
trhati, ploty lámati a do statku se dobývati. Ve vsi
kde nikdo ničeho nevěděl, povstal poplach, zvoněno
a voláno, tím přiváben lid z okolních vesnic Tutlek
a Dubí, pak z Merklovic a potom nastal boj. Stří
leno s obou stran, neporaněn však nikdo, ale
za to kamením, obušky atd. mláceno a způsobeno
takto mnoho poranění: synu Kučerovu uražen nos
rozbito ueho, J. Horák z Tutlek, syn rolníka, příše
o oko, Šklíbovi Josefa, rolníku z Lupenice, rozbita
hlava, mladému Houdkovi z Tutlek tvář poraněna atd
Nářek raněných byl všeobecný a ve tmě panoval
zmatek; křik slyšeti bylo i v Rychnově. Rozražením
zástupu podařilo se místním občanům rozprášiti zá
stupy na několik stran. Četnictvo z Vamberka, Ko
stelce a Rychnova zatýká houfně lid a odvádído
Rychnova k vyšetřování. Vypravuje se, že podobná
hromadná výprava chystá se na J. Chal oupku do
Lible, J. Macháně do Merklovie a Fr. Koska na Ro-
veň. Dnes 12členná doputace starostů odebralase
k hejtmanství se žádostí o přísné zakročení a ochranu
proti rozlícenému lidu. Do Vamberka bál se kdo pro
lékaře jeti, povolán tedy z Kostelce p. dr. Albert
který raněným pomoci poskytl. Rychlé pomoci lidu
místního má p. Kučera co děkovati, že majetek jeho
nebyl zničen a rozbořen. Živnost jeho i majetek
řízení vzorného čítá se za největší na Rychnovsko-
Kostelecku.
Kučerův
J Horák
Houdek
J Macháně
Kosek
doktor
Albert
Kučera
Lupenice
Tutleky
Dubí
Merklovice
Kučerov
Rychnov
Vamberk
Lible
Merklovie
Francie
Kostelec
Rychnovsko
Kostelecko
Šklíba Josef
14
article
— Osudná ranní vyjíždka eyklisty. Těž-
kým úrazem, zaviněným velmi rychlou jízdou na
velocipedu, stižen byl včera 20letý truhlářský po-
mocník Karel Šmerák, bydlící v čís. 860 na Žižkově
Šmerák chtěl na kole podniknouti větší vyjížďku
přivstal si a už o 4. hodině ranní jel jako s větrem
o závod Lipanskou ulicí přes Basilejské náměstí do
Jeseniovy ulice. Osudnou náhodou nepovšimls
mladík, že nalezá se mu v cestě akátový strom, na
nějž narazíl hlavou s takovou prudkostí, že sev
bezvědomí svalil s kola. Náraz byl tak mocný, že
cyklista hlavou urazil kus kůry se stromu. Poněvadž
nikde na blízku pomoc lékařská nebyla po ruce.
byl nebožák hlídkou odnesen na strážnici a odtudv
ambulančním voze záchranné stanice odvezen do
všeobecné nemocnice. Stav jeho jest velmi vážný.
neboť utrpěl otřesení mozku.
— Koči povozem přejet. U povozníka p.
Ant. Micky v čís. 69—VI. zaměstnaný 21letý koe
Jan Zámečník předevčírem odpoledne jel s nákla-
dem cihel z Podbaby do Prahy. Když se ze silnice
zahýbal na polní cestu, přetrhla se mu oprať, kočh
upadl a levá noha byla mu zadním kolem přejeta.
Zraněný odvezen byl do svého příbytku.
Šmerák
Žižkův Šmerák
Koč
Mick
Zámečník
basilejský náměstí
Jeseniův ulice
Podbaba
Praha
15
article
— Spadlou taškou těžce zraněna. Vážnou
nehodou stižena byla předevčírem večer 47letá vdova
Marie Šmejkalová, bydlící v domě čp. 408—II. v
Podskalí. Smejkalová v podvečer usedla v nádvoří
domu na zápraží a chovala čtyřletou dcerušku po-
sluhovačky, Josefu Hadrbolcovu. Z nenadání spadla
se střechy domu těžká taška, zasáhla Šmejkalovou
na hlavě a způsobila jí těžké poranění. Kus tašky
zasáhl také hlavu děvčátka a rovněž ji zranil
Oběma poskyti lékař ze záchranné stanice první
pomocil a odvezl je v ambulančním voze do vše
obecné nemocnice. Teprve po této příhodě bude
snad střecha dotyčného domu prohlédnuta a opra
— Drobné místní zprávy. V pražském po
licejním obvodu bylo předvčírem zatčeno 75 osob
Mezi těmi 8 pro krádež, 1 pro podvod. 37 pro po
tulku a nedovolený návrat, 7 pro opilství a vý
tržnosť. 2 pro nebezpečné vyhrožování, 2 pro po-
škození sadů, 10 pro žebrotu. — Pro přestupek
jízdního řádu bylo podáno 11 oznámení. — V Ořechu
u Smíchova bydlící 56letý dělník Frant. Valenta
předvčírem odpoledne na Újezdě mdlobou a vysí
lením klesl. Stráž dala ho odvézti nejprvé na stráž-
nici a odtud do nemocnice Milosrdných sester. Po
dobně byla vážnou chorobou v Hluboké cestě sti
žena 20ietá služka Antonie Dolenská, která nemohla
nalézti žádné zaměstnání a o hladu bloudila po
Praze. — V kolně, stavené v nádvoří domu č. k
v židovské čtvrti ve Staré Libni, ve středu odpo-
ledne vzňala se nepovědomým způsobem sláma. Ne-
bezpečí bylo síce značné, ale rychlým přispěním
sousedů podařilo se záhy plameny uhasiti. Na místo
byli také povolání libenští hasiči.
Šmejkalová
Hadrbolcův
František
Valent
Dolenská
Podskalí
Smíchov
Újezd
Stráž
Praha
Libeň
16
article
— Krvavý čin sociálních demokratů.
Píše se nám: V neděli dne 20. května odehrála s
ve Vídní v X. okresu scéna, která vrhá podivné
světlo na mravní výchovu české sociální demokracie
Společnost národních socialistů, čítající asi 60 osob
bavila se při koncertu, když přišlo šest sociálních
demokratů, kteří nadávkami chtěli způsobiti rvačku
Po nějaké době byli však hostinským vyzváni, aby
opustili místnost. Sociální demokrat Kolář ml. v
dveřích oháněl se deštníkem a křičel: »Hanba vám
česká bando! Česká pakáž!« atd. To vše dělo se z
přítomnosti vůdce zdejších cihlářů agitátora Nejez-
chleby. Několik národních socialistů vyšlo ven a do-
mlouvalo křičícím; mezi nimi byl národní socialista
J. Kryštof, který, když se chtěl navrátiti do místnosti
byl ze zadu napaden a bodnut čtyřikráte nožem Jo-
sefem Kolářem starším. Krvácejícího J. Kryštofa od-
vedli do přední místnosti, kamž povolán lékař p. dr
Hofmann. Shromáždění pak bylo u velikém rozčilení
a vše pátralo po sociálně-demokratickém agitáforu
Nejezchlebovi, kterého zatím rozvážnější národní
socialisté uschovali a svým vlastním tělem chránili
Když příšel lékař, prohlásil poranění Kryštofa za
těžká a dal raněného dopraviti do nemocnice. Zlosyn
byl ihned zatčen a dodán soudu. Jest obecně známo.
že celá věc byla úmyslně vyvolána. Zdejší orgkn
české sociální demokracie čin Kolářův ještě omlouvá
ačkoliv i »Arbeiter-Zeitunge jej co nejrozhodněji od
suzuje.
Hofmann
Nejezchleb
Kryštof
Kolářův
Arbeiter
Vídeň
národní socialista
17
article
— Očkování dítek na Král. Vinohradec
koná se v sobotu dne 26. května 1900 o 1/23 hod
odpolední ve školní budově vedle radnice na Purky
ňově náměstí.
— Vystěhovalci. Včera ubíralo se Prahou
do Ameriky 5 vystěhovalců z Rumunska a2
z Haliče,
— Z Vysočan. (Politickoobčanská b
seda) má řádnou valnou hromadu dne 30. t. m.
8. hod. večer v místnostech p. V. Čelikovského u ná
draží ve Vysočanech.
— Z Podolí-Dvorců. (Přednáška pro
líd.) Vzdělávaeí odbor tělocvičné jednoty »Sokole
v Podolí-Dvoreích pořádá v neděli dne 27. t. m. ve
řejnou přednášku pro lid. Přednášeti bude pan inž
st. Otlo Janko, člen vzděl. odhoru, »0 sluneční sou
vena.
Král
V Čelikovský
Ing
Janko
Praha
Amerika
Rumunsko
Halič
Vysočany
Z Podolí
Sokol v Podolí
18
article
stavě« v místnostech tělocvičny u Karla IV. v Po
dolí o 6. hod. večer.
— Z Klapého. (Pův. dopis.) Pomocný vý
bor pro poškozené katastrofou hazmburskou kona
dne 19. t. m. třetí schůzi v nové akci v zasedac
síni okresního výboru v Libochovicích. P'ředsedal
okresní hejtman Loula. Pomocný výbor společně
s obcí klapskou předložil dvě žádosti k vládě a zem.
Loula
Karel Iva
Klapý
Libochovice
19
article
výboru král. českého s prosbou o subvenci pro po-
škozené občany, kteří sesouváním Hazmburku dne
10. a 11. května t. r. o svůj těžce získaný majetek
přišli a úplně byli ožebračeni. Zemský výbor vyšle
technika na doplnění plánu regulačního r. 1898 zho-
toveného, případně na vypracování plánu nového. Při
tom má býti vzat zřetel též na navržené nové a do-
mněle bezpečnější místo pro Nové Klapé za hrází
bývalého panského rybníka (dnes vysušeného a ose-
tého) u sv. Jana směrem ke Křesýnu. Kdyby však
zemský technik záhy vyslán nebyl, bude opět o něh
žádáno, nemá-li se opět čas pro novostavby protáh-
noutí tak, že by poškození neměli kde v zimě by-
dleti. Úřadní odhad zničených letos budov konal se
dne 21 a 22. května. Veřejné sbírky jsou tentokráte
mnohonásobně slabší než před dvěma roky a do-
sábly až dosud nepatrné výše 17.950.58 K. Na účet
podpory udělí se poškozeným dle poměru utrpěné
škody a jich poměrů majetkových vůbec záloha na
bourání a nejnevyhnutelnější potřeby z došlých milo-
darů po menšich částkách peněžitých, při čemž
úhruná záloha 5000 K překročena býti nesmí. Pan
stavitel Pokorný předložil praktický náčrtek skupin
domků pro poškozené, vždy pro 5—6, které mají spo-
lečnou hraniční zeď. Takto postavené domky byly by
mnohem levnějšími. Na tento návrh nebylo možno
pomocnému výboru přistoupiti, jelikož na základi
dřívějších zkušeností usneseno bylo jednohlasně, aby
každý poškozený stavěl si nové bydliště sám, bude
šetřiti plánu regulačního, dle svých individuálních
potřeb a prostředků, ve které započte se i hotově
udělená podpora.
svatý . Jan
Křesýn
Pokorná
Hazmburk
20
article
— Z Chocně. (Letní byty.) Milovníkům
zdejšího okolí, již v minulých letecli marně se sbá-
něli u nás po bytech na léto, můžeme oznámiti
tentokráte potěšlivou zvěsť, jíž budou dojista upřímuě
povděční. Vedle bytů skoro napořád pražskými hosty
již najatých je jich zde totíž ještě na třicet ihne
na kratší neb delší dobu k zadání; jsou většinou
menší a ovšem zařízené. Seznam jich ochotněa
obratem pošty zašle každému zdejší okrašlo-
vací spolek, na nějž se v té příčině obrátiti
možno. Rozsáhlá nová školní budova a stavební
ruch za posledních několik let vůbec, zvláště podni-
kavostí místních stavitelů vzbuzený, je vítané této
změny hlavní příčinou. O přednostech pobytu ve
zdejší krajíně za nynějších reklam se rozepisovati
nebylo by dokonce účelno; jsouť, jak se zejmena
z dosavadních letošních přitlášek důvodně domní-
váme, daleko široko s dostatek, známy. Velice vý-
hodné spojení železniční, jmenovitě s Prahou, není
tu také bez zvláštní důležilosti.
— Medaille v upomínku českých výprav do
Paříže, ražené z tvrdé bronze, zhotovila firma
J. B. Pichla v Celelné ulici č. 38. Model vypracoval
sochař Smolík. Cena 1 K. Na skladě v knihikupeciv
Topičově a v závodě Pichlově.
Pichl
Smolík
Topičův
Pichlův
Choceň
Praha
Paříž
Celelný ulice
J . B
21
article
Z literatury.
Z literatury.
Čechy v XIX. století.
— 22 — VSposledních týdnech proběhlo m
rukama několik silných německých svazků, ve-
likého formátu, illustrovaných i neillustrovaných,
různých autorů a různých firem, všechny však
směřují k jednomu cíli, vystihnout, zachyti
charakter prchajícího století. Některé z nich.
rozvržené na objem slušné encyklopaedie, v celé
serii obsažných knih chtějí vylíčiti všechno
dějiny a pokroky jednotlivých věd, dějiny poli
tické, sociální, kulturní, vývoj malířství, litera-
tury, sochařství; jiné hledí vylovit v tom chaosu
nových myšlének, nových směrů, duševních
proměn, vůdčí idey našeho věku, některě ome-
zují se na dějiny jistých národů, mnohé do
konce zabývají se docela speciálními věcmi
statistickými čísly a jich kolísáním, výčtem a
popisem válek, výprav k severnímu polu, pro-
měn dámských a mužských mod; krátce, ho-
rečka bilanční, zavírání účtů na sklonku deva-
tenáctého věku vyvolala celou spoustu knih,
téměř zvláštní odvětví literatury, z části opravdu
vědecké, částečně i čistě řemeslné.
Ptáme-li se po zisku, jenž plyne z této
snahy, nemůžeme dnes ještě říci, jaký bude.
Čechy
22
article
Tolik však zdá se mi jisto, že podobná revise
činnosti lidského ducha v jistých epochách, dokud
ještě všechen ten vír minulého snažení je čerstvě
zachován v paměti vrstevníků, nemůže býti bez
užitku, že přispěje značně k uvědomění cílů,
za kterými lidstvo spěje, k přehlédnutí mezer,
jež ještě v práci zbývají, a k pravdivějšímu
ocenění tak mnohé myšlénky a tak mnohého
díla, jež jednak zahrnováno bylo přílišným ob-
divem nebo také neprávem upadlo v zapome-
nuti. Že také pro jednotlivé národy revise ta-
ková, na rozhraní dvou epoch, třeba že tok
žlvota lidských společností nezná podobných
uměle konstruovaných mezníků, přináší mnoho
poučení pro činnost budoucí, netřeba podo-
týkat.
A tu zdá se mi, že by ani pro nás nebylo
zbytečno, pokusiti se o dílo podobné. Znázornit
v serii studií vývoj našeho života politického,
společenského, uměleckého, literárního a prů
myslového, sestavit obsáhlou statistiku našeho ná-
roda a vývoj našich ideálů od doby našeho vzkří-
šení, soupis našich produktů uměleckých, literár-
ních, vědeckých, krátce řečeno, vypsání celého
našehe života za posledních sto let. Zvláštní ná-
hodou kryje se zde ostře vymezená perioda v na-
šem národním vývoji se stoletím a tím spíše by
byl čas na revisi této uzavřené periody.
23
article
Ovšem, že dílo takové nedalo by se poříditi
bez důkladných příprav a bez součinnosti pra-
covníků odborných i vynikajících. Byl by to
i pěkný pomník naší práce a našeho snažení,
upřímná zpověď, jež by, dobře jsouc založena
a nestranná, soudně vypsaná mohla i značně při-
spěti k vyjasnění nynějších zbouřených a zmíta-
ných proudů dyševních u nás. Je otázka, jak
uskutečniti toto dílo? Pod jakým heslem, jakou
vůdčí ideou spojiti všechny naše pracovníky, aby
bez rozdílu stran přispěli k budování takového
památníku? Jak založit finančně tento podnik,
aby byl v bezpečí? Dnes na podobné námitky
nelze ještě podrobně odpovídati. Uvážíme-li však,
že díla podobná dnes již — kdy jistě připravo-
vána byla dosti na rychlo — prosperuji v cizině
i hmotně, třeba že jim bylo zápasiti i se znač-
nou konkurencí, nemůžeme se domnívati, že by
práce podobná nebyla možna i u nás. Dojde-
jednou k ní, mohla by míti ještě i jinak znač-
nou cenu. Obsažný, informační výtah z ní, pro
vázený bohatými illustracemi, mohl by v různých
překladech vykonat pro věc kus dobré práce z
hranicemi, zvláště když by mu součinností našich
učených, politických i samosprávných korporac
byl dodán zvýšený, takřka officiální význam.
České spisy.
* Karel B. Mádl, Dějiny umění vý
tvarných. Starý věk. Sešit 27. Praha, 1900
Bursík Kohout.
Mádl
Kohout
Praha
24
article
Veřejnost česká nevěnovala náležitého pozoru
události, kterou bychom mohli nazvati vážným pa-
thologickým zjevem na těle našeho literárního života
Dějiny umění výtvarných, jež s pravým porozumě
ním věci a s nevšední znalostí látky sepsal prof
Mádl, přes veškeren zdařilý obsah, přes nedostatel
díla podobného v písemnictví českém a přes všechny
oběti, které nakladatelství přineslo spisu po stránce
illustrační a výpravné, přestay neočekávaně vychá-
zeti a čtenáři zůstalo v ruce torso velikého, než ne-
dokončeného, formálně neuzavřeného díla. Bylo při-
rozeno, že událost tato byla s různých stran přetřá-
sána i posuzována. Na tomto místě nehodláme
shrnovati úsudky, které snad opíraly se o základy
spíše jen pravděpodobné než skutečné, za to ale
upřímnou radostí oznamujeme, že příčiny, ať byly
již jakékoli, odpadly a že spisovatel i nakladatelé
opovídají rychlé další pokračování i dokončení sptsu
pro literární a vědecké potřeby naše velmi důle-
žitého.
Mádl
25
article
Z těchto důvodů posuzujeme zevrubněji seši
právě vydaný, neboť nebude snad nemístno upozor-
niti kruhy čtenářské na spis Mádlův v nové jeho
periodě. V dosavadních sešitech obíral se spisovatel
uměním národů východních a uměním řeckým, v po
kračování svém pak zahloubal se do líčení umění
výtvarného za světodějné periody, výboji Alexandra
Velikého inscenované, jež nazývá se periodou helle
nistickou. Době té přisuzuje Mádl velikou část nej
slavnějších výtvarných plodů, které se nám v origi
nálech dochovaly, umírajícího Galla, Afroditu měl
skou, Laokoonta, Farneského býka a jiné.
Způsobem povolaného pěstitele kritiky uměno-
slovné oceňuje, posuzuje a tříbí Mádl výklady starší
staví jim v protivu své názory, bedlivým studiem se
zakládající, a dospívá k celkovému úsudku, který se
zcela shoduje s rázem hellenistické doby, jinými
cestami vystiženým. Všechny tyto památky projevují
neobyčejný stupeň technické dovednosti a formální
dokonalosti. Co do jemného, přírodních poměrů do
krajnosti dbalého provedení a skutečného názoru
jsou památky tyto ve starověku nepředstiženy. Kdož
by neobdivoval lepého těla mélské Afrodity nebo
Niky samothrácké? Kdož by bez hlubokého dojmu
popatřil na obličej hady rdouseného Laokoonta
Každý tah, každá brva nastudovány tu umělcem
nejzevrubněji, patrně na poměrech živého nebo
mrtvého těla, vše provedeno s oslňující akuratessou.
ale jednoho nedostává se těmto památkám Feidio-
vých a Praxitelových epigonů, božského onoho na-
dšení, které podnes se stejným ohněm sálá z tváři
sochy Hermovy v Olympii, varvakijské repliky Athény
Partheny a postav někdy vztýčených na obojím
tympanu Partbenona.
Mádlův
Mádl
Gall
Afrodita
Láokoón
Praxitelův
Hermův
Olympie
Atény
26
article
Velmi trefně vystihuje Mádl tyto poznatky, které
charakterisují dobu. Hellénismus nevzmohl se na je-
diné vynikající dílo básnické, ale liboval si v kritic
nesmrtelných výtvorů dřevních, a také v oboru
umění výtvarného pozbyl božské pružiny, která vedla
dláto slavných mistrů V. a IV. stol. př. Kr. Více než
kde jinde potřebí jest vystříhati se paušalní chvály
v dějinách umění výtvarného a této povinnosti práv
jest Mádl každým činem. Proto budiž krásné dílo
jeho doporučeno nejvřeleji.
* Edm. Lepelletier: Syn Napoleonův.
Historický román. Z franč. přel. Ant. Koudel ka.
Matice lidu č. 1. a 2. na rok 1900.
Ať stála světovláda Napoleona I. Francii seb
více obětí, krve i utrpení, ona nezapomene, a ne-
může zapomenouti na toho, jenž jméno její ozdobi
nesmrtelnou slávou svých oriů a ukořistěných pra-
porů. Čím více ho prchavý čas vzdaluje a skrývá
v mlhavé dáli epické, tím rychleji ubývá mu v očích
Francouzů osobních vad a rostou zásluhy jeho i hlu-
hoké stíny utrpení, zvláště když cizí spisovatelé slávt
jeho zlehčilti se snaží.
Je zcela přirozeno, že se bouří srdce francouzské
když se nad Napoleona povyšuje obyčejný jenerá
Wellington, nebo když se čte o skutcích nesťastného
Hudsona Lowe-a proti velikému císaři Francouzů n
ostrově sv. Heleny.
Wellingtonovu zásluhu právem příkře odmít
Viktor Hugo v románě Bídnících. O smutném živo-
ření poraženého velevítěze na výspě mořské též bylo
už mnoho psáno. Ale hle, rána stále krvácí, repu-
blikánská Francin opět osvěžuje palčivé ty remini-
scence, snad právě proto, že jsou tak palčivé.
Mádl
Napoleonův
Francouz
Napoleon
Wellington
Hudson Low
svatý . Helena
Wellingtonův
Hugo
Francin
Napoleon I . Francie
27
article
Slavný autor »Cyrana« zvolil pro nový kus za
látku neblahý osud vévody Zákupského, syna Napo-
leona I., vnuka císaře Františka I.
E. Lepelletier spojil vylíčení posledních dnů Na-
poleonových na ostrově svatohelenském s obrazem
politických poměrů tehdejších v Evropě, zvláště jak
se jevily na dvoře vídeňském, a s příběhy Napo-
leona Ií.
»Anglie zajala orla a Rakousko orlíka« začíná
román význačným heslem z V. Huga, od něhož
název L'Aiglon (Orlík), jejž i Rostand právě přijal
pochází.
Vývoj románu je způsobu dosti všedně sensa-
čního, jak bývá v memoirových románech. Ale pa-
mětihodné dokumenty, jichž bylo užito, jsou románu
ač nemá moderního výzbroje psychologického, lá-
kavou firmou a doporučením. Vůbec je látka románu
muma sebou tak trvalé zajímavosti, že nepřestane
volati po autoru, který by ji vpravil do formy veli-
kého umění.
Román Lepelletierův má několik míst vynikají-
cího účinu. Na př. kap. III., kde líčen starý Napo-
leon. Zajímavosti dodávají tomuto románu při čte
náři českém čestná místa palčivého vznětu satiri-
ckého, řízné sentence a hořce poznamenané zkuše-
nosti z revolučního rozruchu Francie již úpadkové
Ve Francii posilňuje taková literatura jedna
bonapartistický sentimentalism, jednak ryzí fran
couzskou hrdost a národní sebevědomí. Časovosti
dodává románu ostré světlo znovu vržené na černou
morálku evropských monarchií, zvláště anglickou.
Vbk.
Cyrano
Hug
Rostand
Lepelletierův
Napa
Evropa
Anglie
Rakousko
Orlík
Francie
František I . E . Lepelletier
L ' Aiglon
28
article
* Jos. Merhaut, Andělská sonata. Nakl.
A. Píša, Brno. Autor »Hada« a »Černé země« má
již svoje určité místo v současné literatuře. Píše
málo a každá jeho kniha představuje kus vážné
práce a každé jeho nové dílo znamená pokrok. Tak
»Andělská sonata«, intimní drama manželské, vy-
znívající v klidný, mírný akord. A toto svoje nové
dílo dovedl autor odíti novou formou. Prohloubene
psychologické líčení přibírá někde tóny až mysticko-
symbolistické, ale zcela účelně volené ku znázornění
přiměřeného dojmu. Děj jest prostý, nevěra mužova
smír s manželkou a smrt dítěte, ale celá kniha pů-
sobí tak značným dojmem umělecké harmonie, že
dlužno »Andělskou sonatu« zařaditi k nejlepším dílům
české prosy posledních deseti let.
Alois Jirásek, F. L. Věk. Obraz z do
našeho probuzení. Část druhá. Druhé vydání. Nakl-
J. Otto. Jest zcela přirozeno, že toto znamenité dílo
Jiráskovo, tvořící takřka kroniku našeho národního
probuzení, dočkalo se nového vydání. Ač jednotliv
díly tvoří celek pro sebe uzavřený, souvisí přece
mezi sebou postavou titulní osoby a jeho rodiny
i vývojem vnějších dějů, jež měly vliv na národn
probuzení českého lidu. Ve přítomném svazku líč
autor bouřlivou dobu mládí svého hrdiny, jakož i ra-
dostnou naději lepších dob pro národ český, jež oži
vovala vlastence při nastoupení vlády Leopolda II.
schůze vlastenců v Krameriově »české expedici« a
skvělé divadlo na neobvyklý ruch obyvatelstva při ko
runovaci českého krále.
Merhaut
A Píša
Jirásek
Otta
Jiráskův
Leopold II
Jos
Brno
Krameriův
29
article
* Stanislav Jarkovský, Drobné genry.
Laciná knihovna národní, serie XXIII. č. 181. Nakl
J. Otto. Sympatický autor podává tu bez velkých
pretensí opět sedm kratších povídek ze všedního ži-
vota, pěkně vypravovaných, místy s lehkým humorem
jenž prosvítá i na místech tklivých. Dovede bystře
správně pozorovati a zajímavě se o tom rozhovořiti.
tak že jeho povídky vždycky pobaví. A jiného účelu
mimo lehkou zábavu, prozatím nemá, ale nezabředá
při tom do všednosti, dovede vždycky zachovati onu
úroveň, jaké vyžaduje dílo literární. Tato vlastnost
činí povídky jeho přístupné nejširšímu kruhu čte-
nářstva svým prostým slohem, četbu skutečně dobrou.
* Prokop Chocholoušek, Cola di
Rlenzi. Čítárna českého lidu, svazek III. Nakl.
Bursík a Kohout. Dobrodružná historie řím-
ského tribuna lidu, jenž po sedm měsíců provozoval
neobmezenou moc ve věčném městě a dovedl si vte
době získat slavné pověsti i daleko za hranicemi.
zcela přirozeně lákala romantika Chocholouška tím
spíše, jelikož se závěrečný akt tragedie jeho hrdin
odehrával na půdě české. Je to slavná doba Karlova
kdy hlas krále českého měl rozhodující váh
Jarkovský
Otta
Prokop Chocholoušek
Bursík
Chocholoušek
Karlův
Colo di Rlenz
30
article
v Evropě, kdy Praha byla jedním z nejpřednějších
hlavních měst Evropy. Sem přišel i vypuzený ze své
vlasti Cola dí Rienzi, aby získal Karla IV. pro svoje
plány, ale zklamal se ve svých nadějích a na konee
vzal jej král český i do vazby.
Prof. Jiří Janda, Atlas ptactva středo-
evropského. S 385 vyobrazeními na 48 barve-
tiskových tabulích. Nakl. I. L. Kober. Dále obsa-
huje stručné vypsání druhů ptactva středoevropského.
Autor řídí se v systematice názory ornithologie doby
nejnovější, hledi především ku přesnému vymezení
rozdílů čeledí a rodů a k jasnému podání znaků
druhových. Při veškeré stručnosti výkladu neza-
nedbává přece částě biologické, namnoze dle vlast-
ních dlouholetých pozorování a zkušeností. Barvo-
tiskové reprodukce obrazů jsou naprosto dokonalé.
Krásné to dílo bude vítanou pomůckou milovníkům
ptactva, ornithologům, sběratelům vajec, my-
slivcům, rolníkům, studující mládeži a přátelům
přírody.
* Dr. K. May. V zemi Škipetarů. (Po stopě
zlého činu.) Přel. Slanislav Vraný. S 51 illustra-
cemi Jos. Ulricha. Nakl. Jos. R. Vilímek
Kniha tato, jako předešlé čtyry svazky díla » Po
stopě zlého činu« vyznamenává se pestrým, roman-
ticky napínavým dějem, jenž předvádí čtenáři nej-
pestřejší, nejpodivnější dobrodružství mezi polo-
divokými Škipetary v romantické Albanii. Vlastní
cena knihy však spočívá v tom, že autor dovede
líčit živě a názorně kraj i lid oněch končin, kde se
děj jeho románu odehrává. Tato přednost jeho za-
kládá se právě v tom, že z vlastního názoru poznal
ony kraje a obyčeje tamního lidu. A tím se vy-
světluje, že i ty podivné dobrodružné přihody,
o nichž vypravuje, nabývají rázu pravděpodobnosti.
Col
Karel Iva
profesor
Janda
Atlas
I L Kober
Škipetar
Slanislav Vraná
Ulrich
R Vilímek
tata
Evropa
Praha
Albánie
31
article
Z českých listů-
* Naše archivy. Čas od času vynoří s
v našich listech, ať již odborných či jiných, stesk,
jenž se pravidelně opakuje, obecně uznává se jeho
oprávněnost, ale pravidelně též přechází se přes
něj k dennímu pořádku, ať již poznámkou, že jedná
se o dávno známé věci, ať povzdechem, že dnes,
bohužel, za takových a takových poměrů, na věc
nelze nic měnit. Stesk ten týkává se našich archivů,
našich knihoven, našich uměleckých sbírek a pa-
mátek, všech těch svědků našeho minulého života,
pro něž jen velmi zvolna — bohudíky že přece —
stoupá u nás porozumění. Myslím, že občasné ty
hlasy, jež navrhují různé cesty k nápravě neb
ukazují na nedostatky, nejsou zbytečně a mají své
oprávnění, třeba že jim hned v zápětí nenásleduje
skutek. Nově ozval se V. Dušek v »Naší doběe
článkem »záhuba našich archivů«. Ukazuje na důle-
žitost hlavně městských archivů a stýská si na
nedbalost našich měst s jakou leckdy neváží s
svých starých památek a na neporozumění, nepo-
chopitelné téměř dnes, v době, kdy v cizině věda
archivní roste přímo horečně posledním časem,
kde nikomu není líto peněz na nákladné pokusy
o nejlepší způsob konservování drahocenného ma-
teriálu z minulosti, ani na nádherné budovy, od-
borné úřadníky a pečlivá vydání památek důležitých.
V Dušek
32
article
Pak vykládá instruktivně a přehledně vývoj archiva
městských z malých počátků až na velké sbírky
rozmanitých věcí, při čemž dobře charakterisujs
jednotlivé kusy nejdůležitější, privileje, listiny, pečeti,
knihy, kopiáře, formuláře, knihy pamětní, patentní
atd. Zajímavo je sledovati vývody autorovy »o třech
velkých nepřátelích«, které měl archiv vždy a všude
a sice vodu, oheň a člověka. Škody jimi způsobená
na archivech českých jsou i dle stručného náčrtku
opravdu značnější, než by se zdálo na první pohled.
Jednotlivá fakta v článku vytčená, jak některá města
zacházela se svými archivy, jsou opravdu téměř ne-
uvěřitelna, čteme-li na př. že Stříbro nade Mží zba-
vilo se všech českých akt, listin, knih z archivu
svého před nedávnými lety tím, že je pro-
dalo kupcům. Statistika vandalismu, páchaného na
archivech prodáváním a zavlékáním materiálu byla
by opravdu žalostná. Autor však nesvaluje všechnu
vinu na rady městské za různá ta barbarství, jež na
archivech byla páchána, ale ukazuje též k tomu,
že správa zemská byla povinna lépe se informovati
a vším úsilím se o to zasaditi, aby podobné případy
se neopakovaly. Autor přechází pak ještě k několika
drastickým příkladům, jak vypadají některé archivy
do dnes, ukazuje na prospěšnou akci, kterou závedlo
Rusko na zachování malých archivů zřizováním
centrálních depot v guberniálních městech a přená-
šením důležitějších věcí do Moskvy a Petrohradu. Na-
vrhuje pak samostatně, aby se podobné akce ujal
zemský archiv ve spojení s pražskými knihovnami.
Na konci připomíná cirkuláře zemského výboru vy-
dané okresním výborům na ochranu písemných pa-
mátek archiválních. Snad že tato akce je počátkem
lepší doby.
Stříbro
Mže
Rusko
Moskva
Petrohrad
33
article
Ze slovanských Hlstů.
* Z dalších belletristických novinek ruských za-
sluhuje zmínky Lejkinův román »Ha nobunrk
a sbírka povídek malíře Vereščagina »Honua
pacu«. Oblíbený vypravovatel I. N. Po ta-
penko vydal román »Borptva«, otištěný dřív
v časopise »Pyccka MC«. Neznámý u nás spiso-
vatel V. Riškov vydal v Petrohradě dva díly
svých »Copaunx covenit«. Z historických ro-
mánů poutá ještě pozornost M. A. Filippova
»Ilarpiapx HEKoHz«. Ze života sibiřských národů
čerpäna jest sbírka povídek N. D. Nosilova
»B cHbrax«. S vědeckého stanoviska líčí jejich
život monografie jurjevského učence A. A. Jari-
lva »B «.
Známá sbírka národních pohádek a písní »Pyccku
c Cax“ od A. Llu kja-
nova vyšla v novém vydání. V Oděsse vydán za-
jímavý spis A. 1. Muraněviče »Hapouas nhcu
KaK cpe xr cei a«, ukazu-
jící na národní píseň jako na prostředek ku sblížení
Slovanů. Za dějepisně-literárním cílem se nese
studie P. Mazinova »Heropin u nossin«. Známý
literární kritik A. V. Vveděnskij sebral své
časopisecké stati z let 1889—94 ve sbírce »Oöme-
crnene caoai pyccot reparyph«. Vě-
nováno jest zvláště Puškinu, Gribojedovu, Lermon-
tovu, Kolcovu, Gogolu, Turgeněvu, Dostojevskému
z části L. Tolstému. Obzory doplňuje případně stat
»ea pcc renciu«. Vy-
nikajícím spisovatelům cizím věnována jest sbírka
J. Veselovského »epare ep«. Vedle
všeobecně známých jmen západoovropských nale-
záme zde několik případných profilů spisovatelů
armenských. Z ruských pojat sem pouze Puškin
Kňažnin. Náš přítel A. I. Štěpovič vydal v Kijevě
obzor ohlasů, jež vzbudilo u Slovanů jubileum
Puškinovo, v úhledném sborníku »Hs IIymkczo
Lejkinův
Vereščagin
I N
V Riškov
Filippův
Nosilův
A lla
P Mazinův
Heropin
A V Vveděnskij
Puškin
Gribojedov
Lermon
Kolcův
Gogol
Turgeněv
Dostojevský
L Tolstý
J Veselovský
Puškin Kňažnin
Štěpovič
Puškinův
Petrohrad
Kako
Kijev
Pyccko MC
Pyccko c Cax
Slovan
Honua pac
Ilarpiapx Hekohz
34
article
* »Pycckin Boor« chválí péči zemster
o rozvoj národní osvěty, poukazujíce k okol-
nosti, že gubernie se zemskou správou vyznačují se
též značným počtem knihtiskáren. V Rusku připadá
průměrně jedna knihtiskárna na 46.000 obyvatel.
V království polském na 32.000. V tak řečených
guberniích zemských u Rusů poměr tento jest ještě
prospěšnější a při tom knihtiskárny jsou zde roz-
děleny rovnoměrněji. V království polském obchod
knižný soustřeďuje se v městech, kdežto na Rusi
možno si opatřovati knihy i po vsích, čímž ovšem
stávají se dostupnějšími širokým vrstvám.
* V »Pycckoii Crapunh« uveřejnil baron Korl
několik zajímavých zpráv z dějin universit ru-
ských. Kolem r. 1802 university ruské mimo vilen-
skou a jurjevskou byly téměř prázdny, neboť šlechta
se jich stranila. Teprve od r. 1809, kdy absolventům
zabezpečena značná práva ve státní službě, návštěva
počala stoupati a počet posluchačů dosáhl v Moskvě
přes tisíc, v Petrohradě přes 700. R. 1849 nastal
značné obmezení v přijímání posluchačů. Připisovalo
se to reakci následkem politických událostí v Evropě.
Ve skutečnosti Mikuláš I. pociťoval citelně nedostatek
důstojníků a chtěl tímto opatřením zvýšiti návštěvu
vojenských škol.
* Dopisovatel »Kraje« líčí dojmy londý nského
představení zdramatisovaného románu Sienkie-
wiczova »Quo vadis«. Zevnější úspěch byl ohromný.
Dílo přepracováním však pozbylo na ceně. Sloh
popisy Sienkiewiczovské vymizely úplně. Zůstala
tresť, činící na scéně dojem melodramatu. Vážná kri-
tika anglická odmítla pokus ten jako cynické finanční
vykořisťování náboženského citu. Nešťastné přepra-
cování »Quo vadis« zpopularisovalo sice v Anglii
jmeno Sienkiewiczovo měrou nebývalou, ale uškodilo
jeho slávě jako velkého a světového spisovatele.
Pycckin Boor
Rus
Korl
Sienkiewiczův
Rusko
Rus
Moskva
Petrohrad
Evropa
Anglie
Sienkie
Quo vadis