1
masthead
25. května 1900. Číslo 143.
2
masthead
NÁRODNI LISTY.
4
article
Představenstvo obce v Klobukách
V. Nedvěd, starosta. P. Danda. Adolf Kotrba
Jan Malypetr.
Představenstvo obce Knovíze. Frant
Hušák, starosta. Josef Urbánek, radní. Jose
Štulík, radní. A. Kubišta, radní.
Politický spolek v Ústí n. O rl. Dr. Vi
cena, předseda. Josef Kučera, jednatel.
Obecní úřad v Olešnici. Josef Vítek.
starosta. Václav Zajíc, radní. Frant. Egert,
radní. Frant. Vrabec, Jan Egert, Josef Anton,
Josef Holas, Josef Kroupa, Václav Vrabee,
výboři.
Zastupitelstvo obecní v Hnanicích
Čeněk Šonský, starosta. Josef Kozák, radní.
Josef Černý, radní. Josef Martinek, radní. Ant.
Daďourek. Ant. Mazánek. Josef Drahoňovský.
Jan Damašek. Frant. Kozák. Frant. Horáček.
Jan Drbohlav. F. Daďourek.
Výbor okresního zastupitelstva
ve Vlašimi. Dr. V. Pittermann, okresní
starosta.
Městský úřad v Košíříc h.
Donát, starosta.
Představenstvo obce ve Sku-
rách. Vilém Vintrych, obecní starosta. C.
Kubišta. A. Kaňka.
Obecní zastupitelstvo ve
Hvozdě. J. Mutinský, starosta. Celestýn Pro-
cházka, radní. Josef Hamouz, radní. V. Hamouz,
výbor. František Šorn, výbor. Václav Procházka.
Jan Hamouz. Frant. Hamouz. Jiří Bartoš.
Obecní zastupitelstvo v Olešné
okres Rakovník. V. Rýgel, obecní starosta. A.
Bauer, radní. V. Donát, radní. Václav Vachtl,
výbor. Josef Leher. Frant. Gregor. Františe
Střibrský. A. Donát. A. Pavlíček. D. Procházka.
J. Růžička. V. Tvrdý.
Představe nstvo obce v
Smečně. Ot. Sudlic, purkmist .
Valná hromada společenstv
smišených řemesel č. II. v Černé
Kostelci. Jan Vondráček, t. č. starosta.
Obecní zastupitelstvo v Hosti
vaři. V. Černý, starosta.
V Nedvěd
P Danda
Kotrba
Malypetr
Hušák
Urbánek
Jose Štulík
A Kubišta
doktor
Kučera
Josef Vítek
Zajíc
František
Egert
Josef Anton
Holas
Kroupa
Vrabee
Šonský
Kozák
Černá
Martinek
Daďourek
Drahoňovská
Damašek
Horáček
Drbohlav
F Daďourek
V Pittermann
Donát
Vintrych
Kubišta
A Kaňka
J Mutinský
Hamouz
V Hamouz
Šorn
Procházka
Bartoš
V Rýgel
A Bauer
V Donát
Vachtl
Leher
Gregor
A Donát
A Pavlíček
D Procházka
J Růžička
V Tvrdá
Otakar
Vondráček
V Černá
Klobuky
Olešnica
Hnanice
Vlašim
Olešná
Rakovník
Smečno
Černá Kostelec
obec Knovíz
V cena
obecní úřad
5
article
V okresu libáňs kém
Městská rada v Kopidlně: F. Vyčítal
starosta; radní: Rojar, Vávra, Šabata, Horký
Městská rada v Libáni: Jan Bartoš.
starosta; radní: K. Šmíd, V. Řidký, K. Lojda
A. Sládek.
Obecní představenstvo v Rožďal o vi
clch: Josef Šanda, starosta; radni: Ant. Tichý
Alois Dovolil, Josef Nehyba, Jan Baronek.
Obecní představenstvo v Koší ku: Jose
Čech, starosta; radní: František Rybín, Frant.
Stapf, Josef Koubek.
Obecní představenstvo v O uně ti c f c h
Josef Walenta, starosta; radní: Joseť Lejsek,
František Straka.
Obecní představenstvo v Podolí: Václav
Erben, starosta, Ant. Zelinka, radní, Frant. Řípa
člen obecního zastupitelstva.
Obecní představenstvo v Pšovsi: Václau
Havelka, starosta; radní: František Vohnout
Václav Vrba.
Obecní zastupitelstvo ve Řmeníně: Jos
Novák, starosta ; radní: Frant. Kopal, Frant
Kelbich:
Obecní představenstvo v Sedlišti: P
Mik lášek, starosta; radní: Antonín Tvrzský.
Jan Svoboda.
Obecní představenstvo ve Starý c
Hradech: J. Novák, starosta; radní: F
Straka, Jan Poláček.
Obecní představenstvo ve Važicích
Fr. Matátko, starosta, Fr. Novák, Jan Kučera.
Obecní představenstvo ve Z livi: Frant
Čáslavský, starosta; radní: Václav Nešnera,
František Kohout
Obecní představenstvo v Židovicích
František Brzák, starosta; radní: Františel
Janda, František Bradáč.
Obecní představenstvo v Žitou l ic í ch
Pojedech: Frant. Kliment, starosta; radní
Jos. Antoš, V. Vodák.
Obecní představenstvo v Bystřici: V j
lupek, starosta, A. Petrtýl, Václav Balda, radní
F Vyčítal
Rojar
Vávra
Šabata
Bartoš
K Šmíd
V Řidký
K Lojda
A Sládek
Šanda
Alois
Nehyba
Jan baronka
Rybín
František
Stapf
Koubek
Walenta
Lejsek
Straka
Erben
Vohnout
Vrba
Novák
Kopal
Kelbich
Tvrzský
Svoboda
J Novák
Poláček
Kučera
Čáslavský
Nešner
Kohout
Brzák
Janda
Bradáč
Antoš
V Vodák
A Petrtýl
Balda
Kopidlno
Libáň
Koš
Podolí
Sedliště
Stará c Hrad
Francie
Židovice
Bystřice
Jos Čechy
f c h
ch Pojedy
Václau Havelka
F Straka
6
article
Zatmění slunce
a zajímavé seskupení oběžnie
dne 2s. krvětna 1900.
Napssl Vilém Drda.
Nelze upříti, že žijeme letos ve znamení
vody a zimy. Od počátku listopadu roku přede-
šlého, s krátkou výjimkou konce dubna z po-
čátku května, v několika periodách stále týž
pořádek: zima, vítr, sníh, déšť, oblova, po-
vodné.
A přes to, že během několika těch perio
massy vod odvedeny do vzdálených moři, nelz
nebývalé množství její ani stálým čerpáním ze
sklepů odvésti, a podzemní sklady její zuři
nejen v Klapém pod Hazmburkem, ale rozrušují
též jinde skály a stráně. I v posledních krás-
ných dnech, kdy na povrchu půdy sucho s
jevilo, ze sklepů a podzemních pramenů jí ne-
ubylo a často — vyčerpána, vrátila se pře
noc zase.
Jsou snad přece nějaké kosmické příčiny
nebývalých těchto zjevů? Nelze otázce této a
absolutně přisvědčiti, ani jí popříti. Řešiti zá-
hady meteorologické, jest řešiti neurčité rovnice
o nekonečně mnoha neznámých; dostaneme ne-
konečně mnoho výsledků, tím více, že pro
každé místo jiné plat.
Drda
Klapý pod Hazmburk
7
article
Srovnávají-li se přes to úkazy pozemské
s úkazy těles nebeských, najmě oněch nám
blízkých, jest to nejen výsledkem různých dáv-
ných tradic a zkušeností, ale také přirozenou
snahou, hledati vysvětlení různých záhad u pra-
menů nejbližších a nejpřirozenějších
Že pak nám ze všech těles nebeských nej-
bližší měsíc v pranostice takové ode dávna
čelné místo zaujímá, netřeba dokazovati ani ne-
sčetnými průpovědmi lidovými, ani — nelze to-
hoto jmena na tomto místě zamlčeti — novo-
dobou theorií Falbovou. Neboť ode dávna če-
kali a čekají lidé na úplněk neb nový měsíe
jako obraty počasí a tak zcela přirozeno, že
i Falb všechny dny, v nichž obě tyto fase na-
stávají, zvláště jsou-li dokonce spojeny se za-
tměním měsíce neb slunce, zařaďuje mezi kri-
tické I., II. atd. řádu.
Proto i nastávající zatmění slunce dne 28
t. m. mezi těmito dny, a sice prvého řádu, ne-
schází. Chceme-li pak i my promluviti o něm
několik slov, neděje so tak ani z pohnutky, aby
uvedená theorie byla fedrována, aniž snad, aby
byla nezaslouženě odsuzována, nýbrž jednoduše
proto, že i jiné úkazy toho dne a dnů jemu
nejbližších skýtají nám mnohá zajímavá pozo-
rování.
Dne 28. května t. r. (viz připojený ná-
črtek, znázorňující půdorysný obraz soustavy
sluneční, jak toho dne přibližně jeviti se budej
vstoupí měsíc, luna L na své dráze kolem
země Z mezi tuto a slunce tak, že SLZ tvoři
bude přímku, a sice i když patřili bychom
sluneční soustavu shora (spojení č. konjuk
poledniková), i když zírali bychom se stran
(spojení č. konjukce aequatoriální). Následkem
toho zakryje luna L nám, ze země Z na n
zírajícím, záříci plochu sluneční a sice úplně.
nastane úplné zatmění slance.
8
article
mm = příbl. 1 mill. mil. Příbližná vzdálenost od slunce: Merkur 8, Venuše 15, Země 20, Mars 31 mi
mil. Jupiter 107 třeba si umístiti do 2násobné, Saturn 197 do Bnásobné, Uran 396 do 4násobně, Neptun
621 do 20násobné vzdálenosti náčrtku, Lunu u Zemi 50krát blíž.
Měsíc, jenž až do té doby pohybovalse
nad rovinou, v níž země kol slunce obíhá, čili
nad ekliptikou, sklání se toho dne v uzlu se-
stupujícím až do této roviny; počne zakrývati
plochu sluneční o 1 hod. 10 min. (počátek
zatmění vůbec) a opustí ji o 6 hod. 33 min.
(konec zatmění vůbec), aby se dále ubíral pod
okliptikou, kterou na opáčném místě po 14
dnech protne opět v uzlu vystupujícím.
V době od 2 hod. 12 min. do 5 hod. 31
min. zakrývati budo měsíc plochu sluneční
úplně. Nastane úplná tma, rušená jen krvavou
září prodírajících se paprsků slunečních za
okraji tmavě plochy měsíčné, která dodává
úkazu tím hrůznějšího rázu. Plactvo zděšeně
litá, zvěř se plaší, divoch běduje. V přírodě
při nejkrásnějším počasí vzniká zvláštní nep
koj, zdvihá se vichr, bouře, víry
Takový pohled skýtá úplné zatmění slu
neční v krajinách rovnikových! Nám tohoto
divukrásného divadla na úplné zatmění sluneční
nebývá popřáno nikdy. Nacházejíce se na s
verní polokouli, zříme přes okraj měsíčný vždy
alespoň část plochy sluneční.
Jupiter
Saturn
Bnásobný
Uran
Neptun
9
article
Také dne 28. t. m. jeviti se bude nám
úplné zatmění slunce jen jako částečně, počí
nající ve 4 hod. 1 min. ; končící v 5 hod. 57
min. odpoledne: při němž zakryty budou 3
plochy sluneční a 1/s její v podobě srpu bud
Zatmění slunečná i měsíční, jak svrchu
podotknuto, počítána jsou Falbem mezi kritické
dny řádu prvého, ač ne vždy právem. Nebot,
jakkoliv již pouhé odcizení nám paprsků slu-
nečních až na dobu několíka hodin nepopíra-
telně též vliv na poměry počasí míti musí, ano
jakkoliv značný počet zatmění pro nepříznivé
počasí často vůbec pozorován býti nemůže, ne-
jsou přece též řídké případy, kdy úkazy ty z
zcela normálního a příznivého počasí pozoro-
vány býti mohly, a byly, a tedy žádných kri-
tických změn v počasí nezpůsobily. Ovšem vy-
hražuje se pro takové kritické zjevy též nějak
doba před a po těchto úkazech; vše to po-
tvrzuje však jen, že působí tu současně ještě
řada činitelů jiných. A najíti alespoň některé
z nich jest další, nikoliv snadnou úlohou.
Úkaz zatmění slunce dne 28. t. m. nebud
jediný, jenž zasluhuje naší pozornosti; a ne-
váháme říci již předem, že celé soskupení ve-
škerých těles naší sluneční soustavy toho a sou-
sedních dnů skýtá nám několik zajímavých po-
zorování.
Již den před tím dne 27. května vstoup
do spojení se sluncem, a sice do opposice
protisluní, největší ze všech oběžnic Jupiter,
tento zasmušilý místopředseda soustavy sluneční.
o němž již zvěčnělý náš Neruda ve svýci
Kosmických písních případně napsal:
Neruda
Jupiter
10
article
Promrzelý ten kolohnát!
Ač že Vám sotva se plazí
my, když se nejpěkněj točíme,
on nám to habán ten kazíl
Ba kazí! Na své pomalé procházce kolem
slunce (doba jednoho oběhu 11 let 340 dnů)
zametá důkladně v sluneční soustavě. Zvláště
na komety, tyto neposlušné výstřední dítky slu-
neční soustavy, má spadeno, a běda, dostane-li
se některá na své parabolické dráze kolem
slunce jemu poblíž! Ihned zkříží její dráhu,a
učiniv sobo sama druhým ohniskem jejím, vrací
neposlušnou dceru, která by tak ráda dále do
nekonečna se podívala, v protáhlé elliptické
dráze zpět ke slunci. Tak učinil kometě Fayeově.
d'Arrestově, Winneckově, Brorsenově, památné
svým pozdějším osudem kometě potomka býva-
lého českého rodu Viléma hraběte Biely, atd
A tento zametač, 1474krát větší naší země.
jejž v připojeném náčrtku ještě do dvakráte
větší vzdálenosti umístiti si dlužno, a který by
na rozsáhlé kružnici, kterou si bodem J kolem
slunce opsanou myslíme, tolik místeček pro
sebe nalezl, postaví se právě dne 27. května,
den před zatměním, do opposice vůči zemi
slunci t. j. do přímky SZJ 1 Nechce i nám způso-
biti něco zlého
Bývá to pravidelně dvakrát do roka, kdy
Jupiter vchází se zemí a sluncem do spojení
jednou do sousluní, tvoře přímku JSZ (po
sledně se tak stalo 13. listopadu roku minu-
lého); podruhé do protisluní v přímce SZJ, jak
naznačeno v náčrtku pro 27. květen. Že doba
ta, připadající letos náhodou na celou epochu
zimní, nebyla nám příliš příznivou, je obecně
Ba zdá se vůbec, že zvláště měsíce, kdy
Jupiter do opposice, protisluní, vchází, jakož
měsíce s nimi sousedící, nebývají příliš klid-
nými a vyznačují se začasté zejmena velkými
srážkami vodními.
Arrestův
Winneckův
Brorsenův
Vilém
Biela
Jupiter
Jupiter
12
article
známo.
Tak na př. v r. 1886 připadalo protislun
Jupiterovo na rozhraní měsíců března a dubna.
a jevilo se tu vodních srážek:
v březnu 42.7 mm. (+ 17 mm. nad non
malem toho roku), v dubnu 59 mm. (+ 28 mm.
nad normálem t. r.).
V r. 1887 bylo protisluní Jup. na roz-
hraní dubna a května, i vykazují
duben 43.7 mm. (+ 13), květen 99.6 mm
(+ 51); v r. 1889 protisluní v červnu 84.6 mm
(++ 30); v r. 1890 protisluní v srpnu 100 mm.
(+ 49), v následujícím měsící září dne 10. ka-
tastrofa Karlova mostu atd.
Letošního roku pozorovati bylo zvlášť ne-
příznivé dny nikoliv v dobách úplňku neb nova.
ale přibližně v těch dnech, kdy měsíc stavěl se
do přímky mezi zemí a Jupiterem, a které jer
Jupiterův
Karlov most
+ + 30
mm
13
article
v listopadu a v květnu zároveň úplňkovým se
blížily
Musilo by ovšem ještě mnohem více dat se-
bráno býti, měla-li by tu jakási souvislost úkazo
a jevů stanovena býti. Povšimnutí zasluhuje
také ještě okolnost, že blíží se letos Jupiter na
své dráze, jen 1° 18“ 42“ k ekliptice nakloněné.
svému uzlu sestupujícímu, jehož již příštího roku
dostihne; takže jsa velice blízek ekliptice, bude
dne 27. května t. r. nejen ve spojení svislén
(poledníkovém), ale i současně skoro ve vodo
rovném (aeguatoriálním).
Při pomalém pohybu Jupiterově jakož
jeho ohromné velikosti nebude ovšem jeho po
stavení při zatmění dne 28 , jakož i v následu
jícich nejbližších dnech od onoho dne 27. prili
rozdílné.
Avšak ze dne 28. na 29. května vstoupi
do vrchní konjunkce se sluncem také jeho nej
bližší, a ze samostatných nejmenší oběžnice
Merkur (doba jednoho oběhu 88 dnů) a
krátce na to dne 1. června také vzdálený
Uran (doba jednoho oběhu 84 roky) postavi
se do protisluní; takže třeba tou dobou již
země naše, jakož i těkavý Merkur poněkud málo
poodejde, nacházeti se bude uprostřed těchto
4 dnů neméně než 6 těles soustavy sluneční
ve velmi značném přímkovitém napjet! : Merkur,
slunce, luna, země, Jupiter, Uran, mezi nim
dva největší velikáni soustavy sluneční.
Jupiterův
Uran
Merkur
Jupiter
14
article
Jen 4 tělesa soustavy té zůstávají vzdálen
tohoto ruchu.
Nejvíce M ar s, tento vojenský ministr sou-
stavy sluneční, jenž odbyv si svou audienci
sousluní dne 16. ledna, po celý rok nevstoupi
více v žádnou konjunkci se zemi a sluncem,a
dívaje se jen na vše s vysoka, vykonává pouze
za dne důstojným krokem procházku (doba
oběhu 686 dní) po obloze nebeské, a zůstává
nám proto neviditelným.
Z ostatních tří nejbližší, Venuš e, jakob
nahraditi chtěla, co ostatní nám kazí, stojí jak
zářicí reflektor na obloze nebeské tak, že od-
ráží nám veškeré paprsky sluneční, a nacház
se proto právě koncem tohoto měsíce v největ-
ším svém lesku. Objevujíc se ihned po západu
slunce, září skvěle až do 11. hod. noční. Snad
ona to jest, která byla nepřímým původcem
uplynulých krásných výminečných dnů, zvlášt
odpoledních; snad z podobných důvodů ctili
ji staří Řekové jako bohyni jara, úrody
zahrad.
Venuš
Řek
M ar s
15
article
Však již v nejbližších dnech bude jejího
lesku ubývati. Mladší a svižnější jsouc nust
zeměkoule (doba oběhu 234 dny) znenáhlaji
bude doháněti, takže již koncem června ztrat
se v paprseích slunečních a dne 8. červen
ani ona neodolá všeobecnému pas de deux
vstoupí s námi toho dne do sluneční kon
junkce.
Tou dobou bude ovšem již poloha všeck
těles od náčrtku značně se lišiti.
Již dne 13. června dostane se země z po-
lohy Z do polohy Z'. Průvodce její, měsíc, vy-
konav tou dobou od zatmění půl svého obratu
dostane se do opáčné polohy, než v jaké se
nacházel dne 28. května, a jsa opět poblíž ekli-
ptiky a zároveň v protisluní, dozná toho dn
částečného zatmění měsíce, u nás však nevidi
telného.
Krátce na to dne 18. června nacházeti se
bude v souslunní nejvzdálenější planeta Nep tun
(doba oběhu 165 let); dne 23. postaví sed
protisluní Saturn (291g roku) a 8. července
postaví se do sousluní, již vzpomenutého
Venuš e.
Než spojení tato budou již jen ojedinělá.
následující za sebou v delších přestáv kách,
tvořící nanejvýše mezi 18. a 23. červnem značne
lomenou čáru Neptun, slunce, země, Saturn-
NSZ'S, která jen vzdáleně připomínati bude onu
ze dne 28. května. Po té rozprchnou se již zas
planety nebeské po klopotných svých dráhách. —
Milovníci úkazů nebeských zajímati se bu-
dou dojista o to, kde as při zatmění dne 28.
t. m. umístěné mají si mysliti jednotlivé planety
sluneční.
deux
Saturn
saturnNSZ ' S
16
article
Bude-li toho dne počasí pozorování příznivé.
bylo by snad možno i Venuši pouhým okem
spatřiti. Zářila by nám v době úplného zatmění
asi v těch místech, kde toho dne slunce o 1 hod.
se nacházelo, tedy v místech, kde za jiných
poměrů nikdy pouhým okem zočiti ji nemůžeme
V prostoru mezi ní a zatměným sluncem, blíže
tohoto, a ovšem jen nejlepším dalekohledem
hledati by bylo nejvzdálenější všech plane
Neptuna. Přímo za zatměnou plochou sluneční.
jednou sluncem, podruhé měsícem, tedy dvoj
násobně zakrytý skrývati se bude maličký Mer
kur. V pravo na západním obzoru zašel Mars.
Na opáčné straně zeměkoule, na přímce,
spojující nás se středem zatemněného slunce,
zářiti budo tou dobou našim protinožeům žlutý
Jupiter. V jeho nejbližší blízkosti bylo by lze
nalézti dalekohledem Urana. Od obou stranou
k východu svítiti jim bude Saturn. —
»A jak bude s počasím ?«, čtu v očí
mnohého zvědavého čtenáře.
Jakkoliv popsaná seskupení přímo svádéj
k vyslovení jakýchsi určitých hypothes, nebudiž
přec účelem těchto řádků, vyvozovati z uveda
ného naprosto určitých důsledků.
Pozorujíce ono popsané přímkovité napjetí
vzpomínáme tu mimoděk, třeba trochu nepři
padně, na řadu skotačících dítek, které kolen
nejsilnějšího se otáčejí. Řada v případě největ
šího přimého napjetí nejsnáze se roztrhne neb
poruší. Avšak, předvídati na vlas, co se stane,
zda vyvrtnuta bude ruka či noha, roztržen šat,
zda zablátí se obličej aneb zda řada točitis
bude vesele dále: jest těžko ! Nanejvýš dá s
říci, že všichní účastníci notně budou udýcháni.
Jupiter
Uran
Saturn
17
article
Rovněž předpovídati na shodinu a na den-
co určitě se stane neb nestane, aneb žádati
určitě, aby se to předem vyslovilo, bylo bý po
šetilé. Odtud na jedné straně zklamávání před
povědí, na druhé nespokojenost s prorokyl
Má-li vůbec postavení těles nobeských vliv
na meteorologické poměry zemské, tu dojist
jevilo by se, a jeviti se bude v takových pří-
padech, jaký jsme právě seznali, vrchovatou
měrou.
Prvním, a svrchovaným naším pánem zů
stane ovšem za všech případů zdroj našeho
života, a střed sluneční soustavy — slunce.
Změny jeho, a dosud málo prozpytované, budou
a musí býti hlavní příčinou změn našichl
Přihlížíme-li pak k obdivuhodné harmonii,
jaká mezi všemi tělesy světové i sluneční sou-
stavy panuje, tu zajisté doznáme, že slunce
s veškerými svými oběžnicemi a trabanty i po
dni 28. května točiti se bude veselo dále.
Na druhé straně bylo by však také s po-
divem, aby i při takovýchto zvláštních případech
nebylo mezi zůčastněnými žádného udýchání
žádné poruchy.
Říci však, v čem takové udýchání budese
jeviti, jest těžko. Vzpomínáme-li však nevlidného
počasí v celém minulém pololetí, mohli bychom
ovšem dosti pravděpodobně souditi, že potrvá
i v takovýchto případech důsledně dále; a že
teprv, až koncem června začneme se vybavov ti
ze studeného objetí Jupiterova a jeho ostatních
soudruhů, změní se počasí, nerušeno více žád
nými značnějšími konjukcemi, ve vedra, pokro-
čilé době té přiměřená.
Nikoliv však dedukování nějakých určitých
předpovědí, nýbrž upoutání pozornosti všech
kteří časem rádi odvracejí očí svých odi všedních
béhů sobeckého života pozemského ku ideál-
nějším vztahům kosmickým — bylo účelem
těchto skromných řádek.
Jupiterův
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hrubá nešetrnosť v oflcialním ka
talogu rakouské sekce výstavní v Paříži
Nebylo dosti na tom, že rakouská komise vý-
stavní a generální komisař dr. Exner odepřeli
českému umění vlastní stánek na světové vý-
stavě pařížské a že všemi možnými cestičkam
domohli se toho, že musí toto sloužiti za přl-
krasu jen »rakouské skupiny krásných umění«,
jakoby bylo zvláštního speciálního, karakterist-
ckého umění rakouského. Nedosti na tom —
rakouská komise neuznala ani za vhodné cho-
vati se k umělcům českým s tou slušností, na
jakouž maji jako členové národa, českého tal
i vynikajícím uméním svým plný nárok, ba ani
s tou slušnosti, jakouž každý vzdělanec jest
prostě povinen. Jmena českých umělcův jsou
v zmíněném oficiálním katalogu II. skupiny
(Beaux Arts) otištěna tak hrubě nesprávně a místy
i zřejmě úmyslně nesprávně, že tím generáln
komisařství výstavy dalo si prasmutné vysvěd
čení — i své odborné znalosti i svým spole-
čenským mravům a způsobům. — Zde jen
několik ukáze k zkomolenin zmíněných
Ales (Nicolaus) né a Mirdu, Kunes de Belovie,
Brozik (Wenzel von) ně a Nuhutten, Hercik
(Ferdinand) né a Vittingau, Hudecek (Anton) ně
Loucka, Hynais (Adalbert), Cyele de 4 lunettes
pour le Musée provincial de Prague, Jansa
(Vaclar) [viz dále pod Vaclar], Liska E. K. né
Nikolsburg, Marak (Julius) né a Leitomischl)
Mucha (Alfons-Marie) né a Eibenschitz, Radimsky
(Wenzel), Schwaiger (Hans), Skramlik (Johanr
Chevalier de), Slaby (Franz), Slavicek (Anton)
Spillar (Jaroslav) né a Pilsen, Svabinsky (Mlax
né a Kremsier, (?) Tyrs (Wilhelm) né a Bele
fto má býti asi Trsekl, Uprka (Josef) a Prague (l).
doktor
Exner
Nicolaus
Mirda
Wenzel
Hercik
Ferdinand
Louck
Hynais
Adalbert
Jansa
Vaclar
Lisek
E K
Marak
Julius
Mucha
Alfons
Marie
Schwaiger
Hans
Slaba
Franz
Jaroslav
Kremsier
Wilhelm
fto
Trsekl
Uprka
Josef
Paříž
Nikolsburg
krásný uměný
Beaux Art
Cyele jít 4 lunettes
Musée provincial jít Prague
Svabinsky
Kune jít Belovia
Brozik
Skramlik
Johanr Chevalier
Slavicek
Prague
19
article
Vacha, Vaclar (Janza) a Prague [tedy Vaclan
jako příjmení], Zenisek (Franz) né a Prague.
Hergesel (Frantisek) při tom však označeno, že
jeho sousoší je obraz — »peinture« (l. !), Ma-
ratka (Joseph), () Mystberk (Vactav), Saf
Schnirck (Bohustav), Vosnik (Vincenz), Wichl
(Antoine) mistr Wiehl. Opakujeme: Jsme pře
svědčeni, že vina spočívá na rakouské sekci.
která jako ostatní seznam dodala. Již z něme
ckých překladů křticích jmen a míst narozen
je zřejmo, jaká tu účinkovala ruka. Také z názvu
Musée provincial pro naše zemské museum
vysvitá officiální rakouský »duch« centralistický.
Ostatně nebyli páni přesnější, když jednalo s
o vlastní katalog rakouského oddělení (»Officiellen
Führer durch die österreichischen Abtheilungen
der Weltausstellung Paris 1900), v němžnu
příklad výstava pražské obchodní komory takto
je odbyta: »Die Collectiv-Ausstellung Pragen
Kunstgewerbe-Treibender, nach den Plänen des
Architekten Fanto, veranstaltot von dem Special-
comité für den Handelskammerbezirk Prag«. —
V uherském oddělení jsou všechna křestní jmen
uvedena francouzsky a místa narození v mada-
ském znění. Proč by nemohlo býti u českých
umělcův aspoň tolikéž
Vach
Vaclar
Janza
Prague
Franz
Frantisek
Joseph
Vincenz
Antoine
Wiehl
Architekten Fanta
Musée
die Collectiv
Treibender
Handelskammerbezirk Praga
Hergesel
Maratka
Saf Schnirck
Vosnik
Wichl
Ausstellung Pragen Probe
20
article
— Schůze delegátů učitelstva. V ně-
meckém kasině pražském konala se včera
schůze delegátů učitelských všech učitelských
spolků v království českém. Zahájil ji předsed
německého zemského spolku učitelského Rudol
z Liberce. Přítomni byli kromě delegátů něme-
ckého učitelstva němečtí zemšti poslanci Le-
gler, Vollgruber a Kasper a zástup-
cové českého učitelstva Viktor Rašín, Tu-
ček, Smrtka a Nový. Rokováno bylo —
jak se doslýcháme — o hmotných poža-
davcích učitelstva. Dovídáme se též, že
delegáti českého učitelstva podali prohlášení,
jímž s usneseními a požadavky německého uči-
telstva úplně souhlasí, se svými německými
kollegy prohlašují se ve věci té za jedno
a svorný postup obou zemských spolků na
novo vítají co nejvřeleji.« Podrobnějšího refe-
rátu ovšem nepřinášíme. Z té příčiny jedno-
duché a samozřejmé, že po známých suro-
vostech, jichž terčem se stali čeští občané
v německém domě, žurnalisté čeští místnosti
ony právem ignorují.
— K úpravě platů učitelských. Včer
dne 24. května měla deputace Ústředního spolku
jednot učitelských v král. českém poradu s po-
davatelem návrhu zákona o hmotných poměrech
učitelstva posl. Anýžem o zásadách úpravy
platů, jak je přijala školská komise. — Před
tím zúčastnila se deputace schůze širšího vý-
boru zemského spolku německého učitelstvav
Čechách a prohlásila se pro společný postups
tímto učitelstvem, ovšem za podmínek, dle nichž.
dosud s německým učitelstvem postupováno.
— Kluby občanské. »0 Körbrov
vládní osnově jazykových naří-
zení« promluví v členské schůzi Obča n-
ského klubu na Smíchově, svolané na
pondělí dne 28. t. m. na 8. hod. večerní do-
sálu akciového pivovaru na Smíchově, poslanec
za město Smíchov p. dr. Alois K oldins ký.
Le
Vollgruber
Kasper
Rašín
Smrtka
Anýž
doktor
Alois
Liberec
Čechy
Smíchov
spolek učitelský Rudol
německý dům
21
article
— V záležitosti dlouholetých supplu-
jících professorů. Již druhý rok v platnosti
jest zákon o úpravě platů učitelstva škol střed-
ních a tím i ustanovení o započítávání let
supplentských do definitivy, ale oprávněným žá-
dostem těch supplentů a učitelů, kteří za
dob minulých supplovali deset a přes
deset let se zkouškou, se dosud nijak ne-
vyhovělo. Uznání hodným snahám ústředního
spolku českého professorstva dostalo se na
kompetentních místech ve Vídni úplně odmítavé,
nebo vyhýbavé odpovědi a tak až dosud ztrá-
cejí v přirovnání ku ostatním kollegům dlouho-
letí supplenti neustále 7—9 let definitivy a tim
i nyní již dva pětileté přídavky v částce roční
600 zl. K tomu tedy, že sběhem neblahých
okelností bylo jim tak dlouho strádati v nouzi
a bídě za 600—800 zl. služného do 35.—37.
roku věku svého, jsou ještě nyní, kdy celkem
důstojně o učitelstvo středních škol jest posta-
ráno, od dobrodiní oněch odstrčeni, poněvadž
jim z 10—12 let supplentských jen t ři lé ta
do definitivy jsou započtena, jako tomu, jenž
jenom tři léta supploval. — P'řípověď sekčního
chefa v ministerstvu vyučování, že budou jmeno-
váni dříve do VIII. třídy dietní, se také ne-
vyplnila, poněvadž při minulém jmenování bylo
až na nepatrné výjimky právě bývalých dlouho-
letých supplentů opomijeno a pak povýšení to
jest v ohledu finančním tak prekerní, že jest
téměř výsměchem, povýšením tím hojiti nesrov-
nalosti příjmové. Zbývá tedy jediný prostředek
a to § 13. zákona ze dne 19. září 1898
o úpravě platů učitelstva na středních skolách
Vídeň
22
article
státem vydržovaných, jenž zní: »Ministr kultu
a vyučování jest zmocněn, učitelským osobám
středních škol, které se vyznamenaly vynikajícími
výkony na poli vědeckém, nebo paedagogicko-
didaktickém, pro jednou povoliti podporu až. do
výše 500 zl., za kterýmž účelem se mu ročně
dává k ruce obnos, o nějž se jest hlásiti cestou
praelimináře.« Paragraf tento má však tolik
zjevných i zahalených podmínek, že jest potřebl
k odůvodnění akce starých supplentů j edno-
litého postupu, aby přesvědčení o spra-
vedlnosti požadavku jejich dalo se v zásluhy
paedagogicko-didaktické pojati. — K tomu cii
jest nutno, aby všichni ti, kteří počítají se-
k dlouholetým supplentům na z v l á št-
ním sjezdu smluvíli se o dalších krocích,
kterými by domáhali se aspoň částečného urov-
nání platu v poměru s ostatními kollegy. Není
snad jediného člena sborů professorských, ne-
oplývajícího jměním soukromým, jenž by necíi
právě onoho nedostatku i při úpravě platu, ply-
noucího z dlouholetého supplování v létech osm-
desátých. Jest tedy zádost bývalých starých
supplentů oprávněna a není možno, aby jí pod-
kládal kdo dolézavost anebo schválnos
— Osobní. Pražskému knížeti-arcibiskupu Lr
svob. pánu ze Skrbenských udělil císař bez-
platně hodnost tajného rady. — Spolek pro chov
drůbeže, ochranu ptactva a proti týrání zvířat v Plzni
jmenoval v mimořádné valné hromadě, konané dne
21. května, poslance pana Františka S ch w a r z e na
oslavu jeho 60letých narozenin jednohlasně svým
čestným členem.
Skrbenský
František
Plzeň
23
article
—Rodinné zprávy. Pan Rudolí J a n s ký
a paní Hana Janská roz. Jankova, slavili svůj
sňatek dne 24. května v chrámu u sv. Petra v Praze.
— Slečna Františka Vláčilíkova a pan Vilém
Ptáček slaví sňatek dne 29. května o 11. hodině
v chrámu v Dobromělicích. — Slečna Mařenka K ro-
bova a pan Josef Švíkal, majitel knihkupectví
a nakladatel, slaviti budou sňatek dne 5. června
o 11. hodině dopoledne v chrámu v Tachlovicích.
— K činnosti naší akademické mládeže.
Spolek českých právníků »Všehrd« konal řádnou
květnovou valnou hromadu, na níž zvolen starostou
»Všehrdu« jednohlasně p. Adolí Švorčík. Ze zprávy
jednatelské vysvítá: »Všehrd« konal v prvém polo-
letí šest členských schůzí, na nichž přednášeli pá-
nové: dvorní rada prof. dr. Hanel »O právu vlast-
nickém«, ředitel Zemské banky dr. Lošťák »O sdru-
žování kapitálu«, dr. Salaba »O Juliu Wolfovi a ka-
thedrovém socialismu« a »O hmotné budoucnosti
právnického dorostu«, zem. inspektor Lenz »O okres-
ních stravovnách« a p. Lorman »O příčinách odlivu
zemědělských sil pracovních do středišť průmyslo-
vých a o prostředcích k jeho zamezení.« Průměrná
návštěva byla 49. V »Bibliotéce sociálních a politi-
ckých nauk«, vydávané » Všehrdem« a p. red. Pelclem,
dokončuje se překlad Herknerovy »Dělnické otázky«
a vydáno původní dilo docenta p. dra. Cyr. Horáčka
»Výminek«. — Příští schůze koná se v sobotu dne
26. května o 6. hod. več. v č. I. Carolina. Přednášeti
bude pan dr. Jar. E. Salaba »O sociálních příčinách
šílenství«.
Rudolit
Hana janský
Petro
Vláčilíkův
Ptáček
Mařenka
Švíkal
Všehrda
Švorčík
profesor
doktor
Hanel
Lošťák
Salaba
Wolf
Lenz
Lorman
Pelcl
Herknerův
Cyr
Horáček
E Salaba
Jankov
Praha
Dobromělice
Tachlovice
Všehrdy
zemský banka
24
article
— Balkánská oařice v Praze. V sobotu dne
26. t. m. srbský herec p. Nikola Simič s chotí
v aréně p. Pištěkově na Král. Vinohradech představí
některé výjevy z proslulé dramatické básně k ní-
žete Nikoly »Balkanska carica«.
— Mensa academica českých vysokých
škol pražských. Z veřejné přednášky, uspořádané
dne 23. května v Měšťanské besedě o zařízení této
instituce a o poměru nového spolku k dosavadním
studentským spolkům a fondům podpůrným, podá-
váme stručný výtah. — Účelem spolku jest poskyto-
vati nemajetným studujícím obou vysokých škol obědy
chutné a živné za cenu pokud možná mírnou. Má-li
se po této stránce vyhověti, jest nutno, aby se z darů
a příspěvků členských mohlo zapraviti veškeré vy-
dání režijní. Až do konce dubna měla Mensa příjmu
úhrnem 34.000 K, k čemuž se připojí velikomyslný
dar pražské městské spořitelny obnosem 30.000
splatných ve třech letech. Na inventář a upravení
místnosti vydáno úhrnem 9000 K a také vydání re-
žijní dostoupí zajisté značné výše. Dlužno povážiti,
že od 10. ledna, kdy Mensa zahájila svou činnost.
připraveno v obou stravovnách (v Jilské a Ječné ul.)
za 111 dní úhrnem 36.000 obědů, což za 10 měsíců,
tedy během školního roku by dělalo úhrnem 94.000
a počet ten zajisté bude stoupati. V čele spolku jest
kuratorium skládající se: ze tří zástupců české uni-
Simič
Pištěkův
Král
Mensa
Praha
Vinohrady
Mensa