ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 525adec0-66ab-11dc-bc94-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 26, person 96, org 11, work 9
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 25 května. 1900
Praha
3 masthead
Číslo 143.
4 article
Fa ranní a odpol. listy přodplácí se- v Praze v administnn rre ieta- na pěet. drojí donctko na čtrrt l eta. na mě ve akteh- něst. Pošten na dlnrkeo noia- droji záotik. 2.:::: ik21
Praha
5 article „Dobře míněné rady přítele.“
„Dobře míněné rady přítele.“ »V nouzi přítele poznáš«. Již jsme ani nemysleli, že smíme ještě vůdce německé katolické strany pana dra. Ebenhocha p jeho nedávných projevech počítati ku svým přátelům. Ale on nás dnes o svém přátel- ství na novo ujišťuje a žádá, abychom vy- slechli jeho »dobře míněnou radu«, kterou nám však neudílí mezi čtyřma očima, jak bývá mezi přátely slušně zvykem, nýbrž v- řejně před tváři našich nepřátel ve víden ském žurnálu »Die Reichswehr«. Již z toh bychom si mohli o té upřímnosti jeho př- telství k nám myslet všelicos. Než buď si Přihlédněme k jeho radě. Záleží prostě v tom, aby naši poslanci po Letnicích zanechali obstrukce, povolil státní potřeby a připustili pro- jednávání jazykových předloh Körbrových v jazvkovém výbor sněmovny. O výbornosti této své »dobř míněné rady« přesvědčuje nás pak horno- rakouský zemský hejtman pan dr. Ebenho dloubým kázáním, které zajistě vládnímu německému tisku až na několik míst nemál libiti se bude. Nuž, aby »dobrý přítel náš, pan dr. Ebenhoch viděl, že se jeho důvodům, sna pro slabost věci své, nevyhýbáme, otiskujem nejen podstatu jeho kázání dnešního, nýbr odpovídáme mu k jeho důvodům hned i n tomto místě- Úvodem svého článku p. dr. Ebenhoch slušně a spravedlivě uznává, že máme my Čechové skutečně velkou a spravedlivu příčinu k hněvu proti panujícímu systému vládnímu, poněvadž se nám stala velik křivda: »Čechové byli ve svém ma- jetku, nejméně řečeno, těžce ura- ženi.« Rovnoprávnost, kterou nám Badeni přiznal, byla nám pro upokojení Němců již
Körbrový doktor Ebenho Ebenhoch Čecho Baden Němec výbor sněmovna
6 article
Gautschem silně okleštěna; však ne dosti na tom: po roce byla nám i ta Gautschova rovnoprávnost vzata, a to způsobem nejpří- křejším a nejdrsnějším. »Čechové ztratili tím vše, co posudlna základě vládních právo- platných opatření měli.« Když pak oběto- váno německé obstrukci i ministerstvo Thu- novo, »opustila Čechy naděje, že by mohli svých národních požadavků prosaditi, pročež zahájili nejdříve proti vláde Clarově, pak proti vládě Körbrově obstrukci, ačkoliv — dokládá pan dr. Ebenhoch, »právě« dr- Körber to byl, který po ztroskotání smi řovacích konferencí ihned rajchsrát předložil návrhy jazykových zá- konů, v nichž zajisté mnohé n prospěch Čechů obsazeno jest.« Při tomto »ačkoliv« pana Ebenhocha nutno učinit první zastávku. Prosíme: kde nechal p. dr. Ebenhoch své přesvědčení autonomistické? Jak může schva- lovat, že Körber předložil své jazykové zá- kony pro království české a ma krabství moravské — vídeňské mu parlamentu? Což takovéto spe- ciální jazykové zákony pro jed notlivé země po zákonu a práv před forum jeho patří? Vyzy váme tímto spřítele« a autonom stu p. Ebenhocha, ať nám především tohle dokáže. My toho rozhodně popí- ráme a prohlašujeme to za nejhrubsí útok na právo sněmů zemských. za nejpovážlivější ohroženi di- plomem říjnovým zaručené jich svébytnosti a svéráznosti, kdyby se proti zřejmému znění čl. 11. platné ústavy najednou parla- mentu vídeňskému dovolilo uhlasovati nám Čechům jakýkoliv jazykový záko říšský. Toho práva zákonodárného my žádné mimočeské korporaci na
Gautsch Gautschův Čecho Clarův doktor Ebenhoch Körber Th
7 article NARO
NARO světě nepřiznáme. A nejlepší důvod k tomuto našemu ohražení dodává nám právě p. dr. Ebenhoch sám svým úsudkem o těch návrzích Körbrových. Chválou jich prozrazuje, že ne- má ani ponětí o věcech naši ch, že jsou mu poměry v Čechách španělskou vesnicí. Povíme mu toliko jedno pro po- učenou: když nám 17. října ordonancemi Clarovými a Kindingrovými vzato bylo »vše, co jsme měli«, zbyla nám aspoň ještě ta troška rovného práva, již nám před dva- ceti lety za Taaffa přiznati musil sám Němee ministr Stremaver svým nařízením ze dne 19. dubna 1880, dle něhož všickni c. k. političtí a soudní úřadové, jako i státní zastupitelstva v celých Čechách (i na Moravě) byli povinni v zevnějš ím úřadování jednati se stranami rovno- právně, s Čechy česky, s Němci německy. Však nyní, jazykovými návrhy Körbrovými ze dne 8. května i toto právo se nám. českému národu, v celé třetine vlasti naší bere, v 80 okresech soudních Čech nemá se s Čechem na c. k. úřadech a soudech jednati více jazy- kem českým, nýbrž od protokolů až do pře- líčení všechno úřadování má býti německé, všude tam má se s námi jako s cigány jed- nati pouze pomocí tlumočníků a překladačů ; a to vše za tím účelem, aby království če- ské bylo administrativně roztrženo, tak jako po přání Italů má býti roztrženo Tyrolsko, aby zahájena byla v Čechách parcellace království a zemí dle principu národnostních territorií.
doktor Ebenhoch Körbrový Clarův Taaff Němec Čecho Italos Nara Čechy Morava
8 article
A to se autonomistovi zem skému panu dru. Ebenhochovi zamlouvá? Za tento čin pana Körbra chválí a nechápe. proč my právě po tomto činu musili sáhnout k nezbytné zbrani nejkrajnějšího odporu parla mentního. Pan dr. Ebenhoch ptá se, jaký že může býti cíl naší obstrukce a odpovídá si za nás, že může prý být jen dvojí: »bud že doufáme svrhnouti Körbra a pa místě jeho dostati ku kormidlu muže, který by nám vrátil aspoň tolik, co nám dal Gautsch. Anebo prý doufáme svou obstrukci zničit ví- deňský parlament vůbec.« A postaviv si tyto dva terče, »náš přítel« dr. Ebenhoch harcuje proti ním sáhodlouhým kopím skeptika: »Ne- věřím, že by se našla rakouská vláda, která by si troufala rozřešit jazykovou otázku na- řízeními.« A zatím nám právě hrozí všechen vládní tisk, nezanecháme-li obstrukce, že prý Körber odroči říšskou radu a dle § 14. cí- sařským nařízením nám oktřoyuje své jazvkové návrhy. Ba pan dr. Ebeuhoch na konec svého článku sám vyzývá korunu, aby zavedla dočasný ab- solutism a v tom absolutistickém mezi- vládí že prý by se dala »také výtečně rozřešiti otázka jazvková« — — ministerskými nařízeními. Tak si pan dr. Ebenhoch, hle, vlastnoručně rozbil svůj první důkaz na padr.
Körbr doktor Ebenhoch Gautsch Ebeuhoch
9 article Zbývá druhý. Pan dr. Ebenhoch
Zbývá druhý. Pan dr. Ebenhoch předpokládaje, že chceme svou obstrukcí říšskou radu prostě zničit, poněvadž dou- fáme, že by pak došlo ku federali sti ckému utváření říše, varuje nás dů tklivě před touto illusí: odkazuje zastavení ústavy prosincové »do říše bajek a jalových výhrůžek«; avšak i kdyby k tomu došlo. pak prý by nadešel absolutism, kter by nejkrutěji ztrestal právě nás Čechy za naši obstrukci. Pan dr. Ebenhoch třeba prý je autonomistou a vždy toužil a touží po rozšíření svézákonnosti (autonomie) sněmů zemských, však nicméně prý se tím časem nemůže ani z důvodů celostátních, ani z dů- vodů provinčních (D vysloviti pro
doktor Ebenhoch Čecho
10 article
Jodstranění centrálního parla- mentu.« Kde pak se toho dočetl pan dr. Eben- hoch, že bychom nechtěli my Čechové vůbe žádnému společnému parlamentu pro země rakouské? Chceme-li svou obstrukcí tento nynější centrální parlament s jeho nynějším, nám Slovanům tak nespravedlivým složením a s jeho nynější tak ne rozumně přílišnou kompeteneí přivésti ad absurdum, nepopíráme lím ještě nikterak potřebu a oprávněnost všelikého společného zákonodárného sboru pro záležitosti všem zemím rakouským s ku- tečně a po rozumu opravdu s po- lečné, neopíráme se tím ještě nikterak zřízení podobného společného parlamentu, jaký mají na př. Spojené státy se- veroamerické ve svém kongressu a senátu, jaký má Švýcarsko ve své národní radě, jaký má sousední říše ně- mecká ve svém říšském sněmu. Může-li tato sousední říše německá velmi dobře obstáti při státní samostatnosti svých, souverenních krá- lovství, jako jsou Bavory, Sasko, Virtem- bersko, proč by nemohla rovně obstáti mon- archie rakouská? To jest náš prostý, poctivý český cil samostatnost bistorických království a zemí,. v nichž by národové těšili se úplné, poctivé rovnoprávnosti a scházeli se v pospolitém sněmu pouze k uzákonění sku- tečně pospolitých svých potřeb tedy ku opatření zájmův celé říše, kdežto by jinak všechny ostatní důležitosti své opa- třovali si na svých sněmech zemskýcha svými zemskými vládami sami.
doktor Eben Čecho Slovan Bavor spojený stát Švýcarsko Sasko
11 article
Za to a nikdy za žádné nad- práví, za žádnou hegemonii na Němci my Čechové nebojovali nebojujeme a jestliže nám »přítel náše pan Ebenhoch hrozi, že svou vytrvalou ob- strukcí vzbudíme takové zdání nezřízené panovačnosti o sobě nejen u nepřátel, ale i u přátel svých, že by pak on i se svou stranou musil se proti nám zařadit v jeden šik s Wolfy a Schönerery, nuž, díky, pane dre. Ebenhochu za takovou přátelskou po- hrůžku. Naše pomsta za ni jest následující Radíme Vám, abyste laskavě přečetl pěk ny ten článek, jejž jste napsal te- prve před rokem, dne 21. květn 1899 vlastnoručně pro »Budapester Tagblatt- a srovnal jej s dnešním svým kázáním v »Reichswehr«. Dnes dáváte »přátelskou radu nám«, abychom prostě kapitulovali před tím rozmachem a postupem německé levice vtěleným v dnešní vládní éru cislajta- nismu; abychom přestali ve svém krajním odporu proti panujícímu systému, povolili mu obětovně nepřebrané milliony a dali si na šíji uvalit jho Körbrových jazykových zá- konů říšských. — Pak dáváte ale také radu Rakousku: »Nepovolí-li Češi po Let- nicích ve své obstrukci pak rozpusť cis- lajtánský parlament, ale nevypisuj tak brzy nových voleb, nýbrž zaved mezivládí absolutismu, v němž bys oktrojovalo nový volební řád a nový jednací řád pro budoucí sně- movnu říšskou a zároveň ordonancí rozřešilo jazykovou otázkule Jakou radu dával však naproti tomu týž pan dr. Ebenhoch dnes před rokem Rakousku. Docela jinoul Tenkrát mu radil a domlouval z celé duše své co nejdůtklivěji v programovém svém článku do slova takto: »Po mém náhledu navrátí se Rakousku vnitřní klid teprve tehdy, až navrátí se
Němec Čecho Ebenhoch Wolf Schönerera Körbrový Čech doktor Rakousko Budapester Tagblatt
12 article
lzemím znovu to, co jim bylo při jejich přivtělení se ku dynastii habsburské zaručeno a v říjnov ém diplomu znovu zabezpečeno, ba co jim i státními základními zákony (pro- sincovky) částečně bylo přiznáno: právo to, aby byly ovládány po- dle svých dějinných zvláštností i aby své záležitosti samy si spravovaly«. Nuže, pane dr. Ebenhochu, příteli náš a příteli Rakouska: Za tento vnitřní klid Rakouska bojujeme my Če- chové věrně a neodvratně od půlstoletí, jindy svými deklarantskými volbami, dnes svou obstrukcí. Kde jste se ale zatím octnul Vy se svou katolicko-lidovou stranou pro dlením jediného roku? Chcete nás přemluvit abychom od boje spravedlivého upustili, jinak radíte Rakousku, aby nás zkrotilo absolutis mem. Dikl
doktor Ebenhoch Rakousko
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. května. (D r. Ebenh o o české obstrukci.) Vůdce horno-ra- kouských německých klerikálů uveřejňuje »Reichsw.« obšírnější stať o české obstrukci V úvodu vysvětluje vznik obstrukce, v část druhé prohlašuje ji za bezůspěšnou, v část třeti mluví o odmitavém stanovisku německýeh klerikálů vzhledem k české obstrukci a v zá- věrku soudí o následeích další obstrukce. Po- něvadž tato stať bude asi hojně citována, po- kládáme za dobré seznámiti s ní své čtenáře. Dr. Ebenhoch praví v úvodu: »Výsledky ně- mecké obstrukce vnukly Čechům, aby také sami užili tohoto, jinak neůstavního a protiparlament ního prostředku. Spravedlnost vyžaduje, aby se konstatovalo, že Čechům bylo těžce ublíženo jich držebnosti — nechci úmyslně píi více — ač činili nikoli nepatrné ústupky. Když viděli, že se badenovská nařízení nedají udržeti. připustili, že Gautsch ve svěm nařízení dekre- toval rozdělení Čech na tři jazyková pásma, při čemž zachována čeština ve vnitřním úřadování v českých krajích. Ministerstvo Clarovo, vlastně jeho ministr spravedlnosti Kindinger odňal jim i to, co jim posledně bylo přiznáno, ačkoliv přižnání to obsnženo i v německém svatodušním programu; mimo to stalo se to způsobem nejpříkřejším. Tím Čechové ztratili vše, čeho nabyli na základě vládních opatření, jichž právo- platnost dotud nikdo nepopíral. Když ministe- stvo Thunovo nebylo s to prověsti svůj pro gram, sestavený a provázený nejšlechetnějs vlasteneckou snahou, opustila Čechy naděje, že provedou své národní požadavky. A tak se cho- pili zbraně obstrukční . . «
Ebenh doktor Ebenhoch Čecho Gautsch Clarův Thunův Praha Čechy
14 article
V další části své stati dr. Ebenhoch před- pokládá, že česká obstrukce může míti jen dva cíle: buď svrhnouti vládu Körbrovu aneb roz- biti vůbec centrální parlament. Oba tyto cíle má za nedosažitelné. I kdyby padla vláda Körbrova. žádný její nástupce nechopí se už prostředku nařizovacího, aby vyhověl českým požadavkům rozbití parlamentu nemělo by pak za následek novou úpravu ústavy ve smyslu federativném, nýbrž jen absolutismus. Z toho důvodu pisatel soudí, že obstrukce nemůže míti pro Čechy vy hodných účinků a radí, aby se od ní upustilo Bude-li se však přece v obstrukci pokračovati vzmůže se prý v táboře, Čechům nepřátelskén přesvědčení, že nám neběží o rovnoprávnost. nýbrž o nadvládu ve státě. A poněvadž takovou domněnku bylo by těžko vyvrátiti, kdyby se ob- strukce prováděla i proti dobře míněným vlád- ním předlohám, spojili by se proti Čechům vsi chni Němci v Rakousku. »Nebot — pokračuje dr. Ebenhoch — o tom nelze pochybovati, že také katolická strana lidová, ač si váží rovnoprávnosti všech národů této tíše, chová a bude hájiti pře-
doktor Ebenhoch Čecho Němec Čechy Rakousko
15 article
V drobném prodejí: pni slo o zobn ve nilankách sa venkoví rela. rnserat rlatí so kotově nrpřel. er rt pnk edp lnl- divkárun aenadída rtds kcet . Rakopisy ae nevrae
16 article
svědčení, že nesmí býti dovoleno, aby Němc. — poměrně nejčetnější, po všech korunních zemích rozšířený, dědičné země habsburské vý- hradně obývající, kulturně i platebně mocný kmen, z něhož vyšel a k němuž náleží i pa- novnický dům. — zaujímali v této říši podří- zené místo. Nás opravdu nevedou hegemoni- stické choutky; naopak, chceme, aby se všem národům dostalo ve skutečnosti rovného práva, ústavou jim zaručeného. Ale proto musíme ůzkostlivě dbáli, aby se šetřilo i našeho práva a aby se nečinily pokusy, onu zvláštnost našt říše, skrze kterou může jedině zůstati mocnou, měniti v neprospěch Němců. Čechové mají možnost, usvědčiti ve lži toho, kdo jim vytýká snahy o nadvládu, jež se nikdy nomohou uskutečniti, kdežto rovnoprávnost vždycky bude. podporována katolickými poslanci ze zení alpských.«
Němc Němec Čecho
17 article
Jako další (dle našeho zdání hlavní. Pozn. red.) důvod proti obstrukci uvádí dr. Ebenhoch národohospodářské předlohy dra. Körbra, tedy předlohy, o něž mají největší zájem právě Němci z alpských zemí, Slovinci a Poláci. Z toho všeho dr. Ebenhoch soudí, že česká delegace přec jen změní svou ta ktiku. Kdyby však zůstalo přece při obstrukci, ne- zbude jiný východ, než rozpuštění říšské rady. Přijde-li po rozpuštění říšské rady ihned abso- lutismus, aneb vypíšou-li se pour i' honneur du drapeau ještě jednou nové volby, dr. Ebenhoch ještě nevi. Ostatně nové volby by situaci ne- zlepšily, poněvadž radikální živlové by nabyli ve sněmovně ještě větší moci. Dal by tedy chutě přednost druhé eventualitě, jež by opa- třením nového volebního řádu a nového jedna- cího řádu urovnala cestu opravdovému parla- mentarismu. Toto interregnum (absclutismus) hodilo by se dle mínění dra. Ebenhocha také dobře k rozřešení jazykové otázky. »Na všechen způsob — praví dr. Ebenhoch v závěrečném odstavci — bude-li česká obstrukce trvati dále, stojíme bezprostředně před významuplnými roz- hodnutími.«
doktor Ebenhoch Němec Slovinec Polák
18 article
Z Lublaně, 18. května. (Politická schůze ve Velké Neděli. — Německá banka. — Pazinské gymnasium.) Politická schůze, již ormožský polit. spolek »Sloga« uspořádal dne 13. t. m. ve Velké Neděli, stala se velkolepým projevem soli- dárnosti česko slovinské. Když poslaneci dr. Gregoree vylíčil nynější poměry na říšské radě a poukázal na povinnost slovinských poslanců, přidružití se k české obstrukci, veskeré shromáždění s nadšením projevilo sonhlas s tímto míněním a pozdravilo je bouřlivým »Živio!« Za ře í poslanců dra. Roziny a Jurtela došlo i na pověstnou slovinskou deputaci na sněmu štyrském. Deputace pocházela právě z krajiny ormož- ské a tři její členové byli přítomni při schůzí. Přes to, že se snažili vysvětiiti, že šli na sněm jen za příčinou upravení potoka Pesnice a o politice poslancu slovinských vůbec nemluvili, byli odmílnuti vše- obecným posměchem. Vůdce oné čísté deputace, správce panství velkonedělského, patřícího německému rytířskému řádu, Němec Flucher, připravil účast- níkům schůze neočekávané překvapení. Sezval čele- díny ze dvora, a když se Slovinci vraceli ze schůze, přivítal je deštém kamení, jímž někteří účastníci byli zraněni. Takové důkazy zářivé německé kultury ne- jsou ve zdejším kraji nijakou vzácností. — Proti ná- rodní bance, klerou Slovinci za pomoci Živnostenské banky zakládají v Lublani, zřizují Němci bojovnou
doktor Gregoree Rozina Jurtel Flucher Slovinec Němec Lublaň německý banka Pesnice rodný banka živnostenský banka
19 article
»Südmärkische Bank«, Banka má za účel podporo- vati německé živnostníky, usazené mezi Slovinci, kupovati nemovitosti, slovem má býti oporou ně- mecké útočivosti na Slovince. — Pazinští Chorvaté koupili v Pazině pozemek, na němž vystaví konvikt pro slovanské žáky pazinského gymnasia. Nákla budovy rozpočlen na 170.000 K. Orgán istrijských irredentistů »Piccolo« se vzteká, poněvadž prý nový chorvatský ústav bude na škodu vlaských zájmů v zemi. Duchovní, advokáti atd., kteří vyjdou z toheto ústavu, přinesou si prý do života celý arsenál nových zbraní ve strašném boji, jejž Slované vedou proti Vlachům. Těmi zbraněmi zaplaví nejen celou Istrii. nýbrž i země sousední. Tou zbraní bude povznesení osvěty mezi slovanským lidem, a té zbraně se Vla- chové bojí nejvice.
Chorvat Slovan Vlach Piccolo Südmärkische Bank
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jaro na Lemanu. Před nějakým časem bydlel jsem as po roku v Ženévě. Obýval jsem skromnou síňk hotelu, jehož jméno netroufám si dnes pře distinguovaným turistou ani vysloviti. Podotý ká pouze, že nebyl z oněch na nábřežích »du Mont-Blane« a des Paquis«, jichž elektrickým žárovkami osvětlené, exotickou květenou vy- zdobené a těžkými koberci pokryté schodiště chodby bývají denně parfumovány nejmode nějšími voňavkami Pinaudovými . . . Niemén byl jsem se svou mansardou, tam nahoře na obrovskou špinavou návěstní tabulí, upozorňujíeí koljdoucí na levné »chambres a louer«, jaks patří spokojení Časně z rána chvátával jsem na plošinu střechy pokloniti se bohu Zoroasterovu, vystu pujícímu v slávě a nádheře nad safírovou deskou Lemanu; pak sestupoval jsem do rušnýeh ulic a toulal se po nábřežích, prodlužujících s do modré dálavy Poledne strávil jsem v »Jaqueminově« r stauraci v »rue de Carouge«, kam docházej slovanští studenti a studentky a kde obědvá seza frank: špatná polévka, pak kotlet »de moutone častěji »de veau«, »s'pommes frits« = za syrova pečenými řizky bramborovými, což stolující za- píjejí čtvrtkou trpkého savojského, vyvoláva jicího vzpomínku na německou znělku: »Denn um zu trinken solchen Wein muss man geborener Schlesier sein«. »U Jaquemina« byl jsem jednou svědkem komické scény, jež se odehrála mezi párkem c- stujících novomanželů německých, jež slova fran- couzská nerozuměli, a mezi čišníkem, jehož nedo- statečná znalost jazyka Goetheova, rancouzsk přízvuk, hlavně ale nemilosrdné polykání souhlásk she zavdaly neodolatelný podnět obecné veselosti.
Pinaudový Carouge Wein Goetheův MontBlane U Jaquemina
21 article
»Hammel-Braten« vydával neústupně za » Ammel Braten«, pečenou skopovou za pečenou kojnou, slanečka (Haring) = snubní prsten (Eh' ring) a pod- Podstatnou čásť oběda tvořil a dosud prý dle nejnovějších informací tvoři sněhobilý, ale trupelnatý »dalamánek«. Ten odnášel jsem pod zimnikem na »Pont du Mont-Blanc«, kde častoval jsem jím hladové a závistivé racky. majestátně liné labutě a čiperné kačky. Teto siesty na ženěvském mostě, nad vodamí hluboce průhlednými, mezi hašteřicím se ptactvem rá vzpominávám A večer? Večer pohrával jsem s ohýnkem plápolajícím nesměle v ohromném krbu, v němž hvízdala »bisa« (ženévský seveřák) a tančil po- pel s jiskrami. Bylo to v době karnevalu, kdy vše blázní, kdy nás někdy Ženevanky bombar- dovaly serpentinami a konfetty a lid nosil do »Mont de Piětě« (ženévské zastavárny) své svršky a peřiny. Při 2° tepla nebylo třeba se přikrý- vati, ale pít a tančit se chtělo ! . . . Jednoho večera, na počátku února, vzpomínka na domov svedla mne, že jsem se pustil — do vaření. Ale zlá »bisa« rozfoukala hranici tvrdého dřivi, v krbu důmyslně sestrojenou, kastrol na ní sto- jící se převrhl a nedovařený »Nelson filet« po- roučel se z výhně na parkety . . . Každou středu pořádávali členové »Société de Zofingue v místnostech spolkových v prvém patře velký banket. Tihle studenti, (synkové nejzámožnějšíeh rodin) byli nejveselejší »lokatéři«, jaké kdy náš hotel hostil. Rozjaření pivem, vínem a punčem, dohromady všeho do hektolitrů, demolovali demontovali, co jím do rukou přišlo. Po půl- noci ani naše obstarožná pokojská madame . nebyla jista před milostnými jich návrhy. Ostatní, mladší obyvatelky hötelu dobře zpozavírané p svých kabinetech, se srdcem tlukoucím očekávaly jitra
Hammel Braten Haring Ženevanka Nelson Ammel Braten Mont jít Piět eh ' ring Pont jít MontBlanc Société jít Zofingue
22 article
jeho jednotlivým královstvím
23 article
Byla to pozoruhodná bouda, ten ženévský hotel ! Mnoho se o něm vypravovalol Tak žil jsem zde od podzimku do jara, kuje plány k výstupu na Grands Mulets a ku Jansenově observatoři na temení Mont-Blanku. Zatím však u Bonnevillů leželo ještě tolik sněhu, že ani mé čápí nohy dna silnice nedosáhly, a jsem téměř až po pás v závějích trčel. Obcházel jsem tedy ještě trpělivě okol města. Navštěvoval jsem »Bois de la Baties (roztomilý hájek nad Rhonou), chodil do Lanoy nebo do háje bellrivského v Collogne, vzdychaje po fialové dáli, jako junák v písni po panen za horami. Není nepříjemno pochutnávati si již v únor na přírodních krasách samot v poblíží Rhony jejíž jaré, azurové vody miliskují se s břehy jasně zelenými; blouditi neznámými háji březo- vými, kde snoubí se parfumy jezerní a horské na pestrých kobercích, utkaných z květů fialek petrkličů a sasanek, kde mezi bilými pny pro kmitávají mátožné strminy horské Jaké rozkoše pro zbožňovatele pěkných rozhledůl Rhona, pod Ženévou křivý a klikatíse více než proslulý Meandr, první z řek švýcar- ských, ozdobená kvitím. Hned z počátku února, kdy zem voní čerstvotou, plachý kos haraší pod ořeším a rozběhlé potoky se do všech stran vrhají do údolů, trhal jsem zde prvosenky, jichž vůně pikantní, nerozeznatelná od květin alpských, líbezně se šířila denně mojí mansardou.
Jansenův Baties Rhoný Bois Collogne Grands Mulet Rhona MontBlanc
24 article
Docházel jsem často až do stínu Velkého Creda, nejzápadnějšího výběžku pohoří Jurského jenž zvedá se jako ohromný bastion nad prou dem rhonským. Na cestě zpáteční odpočívalo se v Satigny, ve Vernieru, v Chátelainu nebo v Alre, odkud jest tak krásný pohled na »ře- řavění« alpských hrotů . . . Večer všecek zmalátněn vracel jsem se domů po neosvětle- ných schodech, po dlouhé chodbě, na jejiz konci nejzažším natapal jsem šťastně dveře, připravenou litrovou láhev bilého italského vína a »pour cinquante centimes jambon de Praguc-. což tvořilo každodenní bohémskou večeři samo- tářského nadšence přírody. Zde nahoře v mě »ermitaži« spokojeně srkalo se to na střídmném občerstvení. Zatím dole v »rue du Conseil Général« duněly vozy parní a elektrické tram- wave, cinkal zvonek u comestibla Gjak nobl název pro hokynářel), vrzaly dveře v prodejně tabákové, nad výkladem nadpis »Virginia Cigares de Autriche« pokřikovali na sebe bledí rušt studenti s dlouhými vlasy a melancholickým výrazem v oku, opálení Srbové ze spolku »Vila« v »rue St. Léger«, střežení Milanovými polieisty a smály se malé, tlusté studentky ru- ské, tak nedbalé svého účesu a toilety, ach, tak nedbalé! S náruživostí dnes již sotva pochopitelnou, ještě na loži jsem v duchu sledoval vykonanou toho dne cestu: tou, onou vesnicí savojskou, jak vybíhaly z chat, rozdrbaných jako naše če- ské, buclaté, ale špinavé děti ulirajíce si nosy o rukávy a hledici na mne tak udiveně.
Jurskij jít Praguc Général Autrich Srba Léger Milanová polieista Alre Virginia
25 article
Jindy platil výlet pochmurným zámečkům vandským. Jednou navštívil jsem i moderní letohrádek baronky Adolfiny Rotschildové, která tam mnohý den a týden protráví malováním akvarelů a fotografováním. Milí amatěři ! To je vám atelierek, ten zámeček v Pregny ! Nadešel měsíc duben. Ideálně krásný, vlažný duben, kdy pukala v pareích poupata květů magnoliových a na »Molardu« za několik sous byla velká kylice růží, bezu a narcisů. Jednoho dne rackové i kachny opustilí že- něvský basin, pohrdnuvše na dále drobty svého dalamánku. To bylo dosti trapné překvapení Týden na to první turisté objevíli se v »rne du Mont- Blanc«. Sezona byla zahájena. V nedělich pouštěli se teď měštáci na výlety, někteří pěšky, přede- větm ti s dětskýmí vozíky. — V Ženévě ob- starávají pohon téchto vehiklů výhradně galantn páni manželé. — Většina výletníků však používá parní nebo elektrické tramwaye. Asi deset lini dráh paprskovitě se rozbihá z města k horám až do Francie. Mnoho jezdí se do Annemasse na úpatí Salěva. Tam čepují teplé pivo a ha- nebné víno.
Rotschild Pregna Francie Annemass MontBlanc
26 article
Kdys, zde pod čarou, referoval jsem o svém výstupu na Mont-Salěve, ale nebyla to vlastně zpráva úplná. V pravdě nedostal jsem se na Salěve po elektrické, ozubené dráze, nýbrž na hřbetě savojského mezka. Na tento svůj nej- prvnější výlet jezdecký, za nějž jsem se dlouhý čas hanbil, do smrti však nezapomenu. Jako kdys Alexandr Dumas, přišel jsem tehda ku poznání, že jizda na vzdorovitém mezku nenáleží ani k cestovním kratochvílím. Již proto ne, že uzda a dva třemeny nestejně utažené jsou přiliš nedostatečnými oporami jezdei nováčkovi, v sedle bez milosti kláce- nému. — Mezi připravami k výletu do údolí Cha- monixského stihl mne odvolávaci list mé svěl- ské prozřetelnosti. To bylo ke konci dubna. Před odjezdem do Bernu uspořádali mi sousedé »soirée na roz- loučenou«. Jeden z nich, Cařihraďan, jehož příjmení žádný z nás zapamatovati si nedovedl, a kterého jsme proto krátce »monsicur Ture- nazývali, přednesl nékolik valčíků na rozklíže- něm pianě zmíněně »Société de Zofingue«. Šička z druhého dvora zazpívala nojnovější po- uliční chansony pařížské, slovem, každý něčím přispěl ku všeobecnému veseli. Nejvice pobavili nás ale dva studenti, kteří se mezi zábavou nepozorovaně i s kufry z hotelu vytratili, aniž hotelierovi nájemné vyrovnali. V poledne druhého dne opustil jsem i já Charles Hipman. Ženévu.
Dumas Hipman MontSalěve údolí cha Bern Société jít Zofingue