2
masthead
NÁRONÍ LINY.
NÁRONÍ Lin
3
masthead
30. června 1901. Číslo 178.
4
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Krise německá. — Naši kapitalisté
jsouli majiteli cizích akcií. — Mo
rální a praktický vztah mezi ústa-
vem emisním a novým podnikem. —
Obrana proti kritickým eventuali-
tám. — Pražský trh. — Prokleté akcie
— Závody s úrokovou mírou. — Mě-
nivé ohledy.
S hromovým rachotem se balvan kác
dolů
Božský hlas lidu soudí v Drážďanech a po
celém království saském. Ještě zcela nezlichly
vlny zoufalé bouře, která kypěla u bankovního
paláce ústavu Creditanstalt für Industrie un
Handel na starém tržišti v Drážďanech, který
byl oblehán ochuzenými, — a znovu a
k nám doléhal praskot tonoucí lodi. A také
i v tomto případě jest neštěstí tím více bolestno,
že i při pádu Lipské banky čelní malí lidé
snad přijdou o své úspory v potu tváří získané,
a plod své celé činnosti životní.
Hospodářský rozvoj Německa náhle tu stoji
jako obr na hliněných nohou. Hypotečním ban
kám tamějším bylo doznati, že pomijely všech
zásad solidnosti obchodní, průmyslové společ-
nosti, jejichž akcie ještě do nedávna byly pla-
ceny s velkým ažiem, se zatím octly v kon-
kursu nebo veřejně ve valných hromadách bylo
přiznáno, že většina akciového kapitálu a ovšem
také fondů reservních byla ztracena, bankovní
úslav, který po léta trval, uvízne v tisni, druhý
ústav bankovní o velkém akciovém kapitálu,o
značných zálohách, který měl své prestige, svoji
minulost, důvěru a pevný kmen komitentů, za
stavuje platy. Události takové vyblazují mez
mezi možným a nemožným a počináme již vě-
řiti všemu, protože to, co se již stalo, bylo po-
kládáno za nemožné.
Drážďany
Německo
ústav Creditanstalt für industrie uno Handel
5
article
Jestliže krise drážďanského úvěrního-ústav
pro obchod a průmysl našla i u nás své oběti
insolvence lipské banky vyzněla u nás pouze
hlubokým didaktickým dojmem. Prvý ústav, jsa
majitelem několika českých dolů, upozornil toliž
na sebe jich prodejem. Tato byla pokládána za
výhodnou, neboť ústav se zbavil svého majetku
za cenu dosti vysokou, i proto na apekulaci
byly i našimi domácími kapitalisty — kterého
dobrodružství se oni nezúčastní — kupovány
akcie tohoto ústavu. Většina oněch závazko
byla již ovšem vyrovnána — leč přece zůstali
někleří vytrvalí a na svém papíru ztratili pře
sto procent.
Cheome-li býti moudří, můžeme se poučiti
cizí škodou. Oba bankovní ústavy saské se
ocitly v krisi pro své lehkomyslné a nepoměrné
závazky k průmyslovým podnikům. U drážďan-
ského úvěrního ústavu byla Achillovou patou
elektrická společnost Kumrova, příčina nemoci
lipské banky byla kasselská akciová společnost
pro sušení mláta. Vztah bankovního ústavu
k průmyslové společnosti nekončí obyčejně při
dělením upsaných kusů, nýbrž banka, podávajíe
obecenstvu nové papíry k úpisu, přijímá zod
povědnost — při nejmenším aspoň morální
za prosperitu podniku a jeho reálnost. Toho
ústav musí býti dbalý také již z ohledu sebe-
zachování, aby nepodryl důvěry svých kapifalisto
ke svým emisím, ježto by touto ztrátou se
zbavil velkého kapitála pro svoji činnost bu-
douci.
achillův
ústav pro obchod
Kumrov
6
article
Neboť toliko v případu řídkém upisovatelé
hledí na prospekt nebo jména projektantů. Jim
hlavní zárukou projektu a jeho zdravosti jest
firma bankovního ústavu. A kdyby myšlenk
sklamala, rekriminace upisovatelů se nenesou
ani tak ku projektantům, ani ke správě jako
k emisnímu ústavu. Případů můžeme jen vzpo-
menouti.
Z těchto vzájemných vztahů, a také již
z toho prostého motivu, aby emisní ústav s
uchoval přiležilost k dozoru nad jednáním ob-
chodním nové společnosti, zůstává mezi nim
styk obchodní i osobní, ježto upisovaci ústav
jest obyčejně také zastoupen ve správní radě
Jestliže pak tento zástupce vystihuje krisi v prů
myslovém podmiku, má před sebou alternativu
Buďto své správní radě navrhne sanování zá-
vodu — jsou-li garancie pro budoucnost —
nebo bankovní ústav přerušuje spojení a tím
ovšem často uspišuje pád závodu. Proti prvě
možnosti, že podnik bylo snad lze přece zachrá-
niti, stojí tu prostá eventualita druhá: popření
autority emisní a výtky co nejvíce bezohledné.
že ústav, který závod stvořil, jej také zahubi
— a lidi připravil o peníze. To se pamatuje
dlouho, dlouho. Proto nejčastěji se voli zlo
zdánlivé menší. Bankovní ústav s průmyslovým
podnikem v důvěře v lepší konjunkturu se pro-
tloukají — vytloukajíce klin klinem, dokud jen
poněkud možno. Někdy se situace zlepší, někdy
místo jednoho podniku padají pak dva stejnou
tragickou vinou.
Jim
7
article
Těžké jsou již případy, kdy bankovní ústav,
nedoufaje v úspěch obchodního podnikání no
vého závodu, vypovídá své obchodní spojen
s ním. Neboť tomuto jest toliko velmi nesnadn
získati nového bankovního spojení a zjedná-lisi
ho přece, musí je draze vykoupiti. Jestliže
ale ústav pracuje dále s podnikem, bere na se
velké risiko.
Proti těmto kritickým možnostem jest
tudíž možna obrana jen jedna, totiž obezřelost
preventivní. Nejvělší opatrnost při přejímání
podnikavých myšlének, které by měly býti reali
sovány. O projektu, který se nahodí, byť i byl
sebe více populárním, se rozhoduje toliko po
stránce věcně, — neboť obchod není přá-
telstvím, — prozkoumá se mnoha odborníky,
doprovodí se mnoha dobrozdáními, nežlise
o něm pronese posudek, že jest schopen ži-
vota. Velká opalrnost snad zdrží, neopatrn
podnikavost však zmaří mnoho. V mihách hl-
dáme cestu svoji.
Pražský trh ve znamení slunovratu a úpln
bezobchodnosti trpěl za viny nespáchané. Čím
mu elektrická společnost Kummrova, čím spo-
lečnost na sušení mláta! V jakém spojení jsou
s nimi naše Živno nebo Hospodářské. Ale mrak
rozladění ke všem akciim se rozpíná od obzoru
k obzoru, od trhu k trhu, od jedné financní
oblasti k druhé, a zdá se nám, že pohotovost
poněžní, bude-li hledati umísténí, svého času
se obrátí pouze k papírům důehodným —
Kummrov
8
article
o pevném zúročení. Jsou doby, kdy akcie jest
prokleta.
Pozorovatel domácího trhu viděl jeho
zvláštnost také ještě jinde. V závodech nasích
ústavů s úrokovou mírou. Dolů, když světový
standard klesá?! Ne, nahoru! V tom kritieká
zvláštnost domácího trhu, že za peněžaího nad
bytku se peníze draho platí. Ten směr nás za-
dluží ve Vídni, jejíž prostředky plynou k nám
Šťastní kapitalisté, jimž sháňka po hotorost
vyvyšuje váhu zúročení, ubozí dlužníci, ktel
platí útraty toho zvráceného poměru.
Snad v tom zjevu cílíme důsledky ne-
dostatku likvidnosli. Mnoho pohotovosti mízelo
dřive v pevném základu hypotek a lombard
cenných papírů jest přece útočištěm trochn
drahým. V marži mezi ním a úrokovou mírou
úřadní jest pokuta za nedoslatek příprav pro
tuto situaci. Kdys proti našim vývodům by
stěžejní námitkou ohled na úrokovou míru hy-
polek, — dnes se přemýšlí jen o blahu vkla
datelů. Tempora mutantur — my se ne
změnili. Změnily se jen ohledy na stran
druhél
Vídeň
9
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 29. června.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Vysílená bursa zdejší stížena byla v tomt
týdnu novými těžkými ranami, ranami egypt-
skými. Příčinou toho byl předně úpadek lipské
banky, za druhé uveřejnění communique pražské
železářské společnosti, české báňské společnosti
a Poldiny huti. O první příčině nehodláme s
na tomto místě zvláště rozepisovati, staloť se
tak již v denních zprávách a poznamenáváme
k tomu pouze, že nedávný známý výrok Vi-
lémův, že budouenost Německa jes
na vodě, jest velice připadný. Prolo bezpo-
chyby začínají německé banky tolik plovati.
Podrobněji všimneme si příčiny druhé, pr
naši bursu mnohem závažnější.
Poldin
Vídeň
Německo
železářský společnost
10
article
Bursa, jsouc již po několik lýdnů chabá.
nemohla sněsti zprávy o úpadku lipské banky
a musila na tuto reagovati. Situace se tím jen
na novo zhoršila, trh stal se ještě více nervos-
ním. V této tak těžké době uznali pánové ze
známé skupiny za dobré snížiti cenu železa
pro všecky relace v Čechách. Stalo-li se tak
úmyslně, či byli-li k tomu donucení objed-
návkami laciného uherského železa, jež mnohé
české strojírny uzavřely, nedá se říci, zat
však jest nad slunce jasnější, že uveřejnění
communique naboře zmíněných železáren, v něm
líčí se špalná situace našeho trhu železářského
stalo se úmyslně, a že pánové, kteří ještě
nedávno podávali při každém trochu větším
klesnutí železářských papírů u klidň u jí
prohlášení, najednou obrátili a mají patrně
zájem na tom, by kursy železářských hodhot
dále se řítily a aby pak lacino mohli kupovati.
Nezdá se, že by pánové ti spokojili se
pouze s klesnutím dosavadním, naopak jest
velice pravděpodobno, že budou hledéti ješlě
mnchem laeiněji kupovati. Přiležitos
k tomu mají dobrou. Trh jest v naprosté ne-
schopnosti snésti bez velké ztráty kursové větsi
položku prodejovou a tu prodeje ať biankové,
ať dobrovolně, ať exekuční rádr murou nerusenou.
Bursa
Čechy
11
article
Bylo to viděti zejmena v pátek, kdy na přiklad
Poldina huť klesla najednou skoro o 50 korun
Oslatně vede-li se železárnám skutečně hůře
budou-li, řekněme, alpinky vypláceti mensi
dividendu, jež by na příklad odpovídala 4proc.
zúročení kursovní hodnoty, pak by byly alpinky
i za nynější kurs ještě drahé.
Uvidíme, jakou dividendu bude moci platit
rýmavsko muráňská společnost letos a jak by se
jí jakož i ostatním bez kartelu vedlo. Při tom
ovšem nesmi se zapominati na investice. Pro-
zatím budou veškeré objednávky uhražovány
prodeji starých zásob železa, jehož mují všecky
železárny velký nadbytek a jehož by se bez
zmíněných investic tak snadno nezbavily.
Co se týče hodnot bankovních byly i tyto
značně nabízeny, ježto byly obavy, že některé
vídeňské banky přijdou lipskou katastrofou
o penize. Kursovní ztráty hodnot těchto jsou,
jak z dolejší tabulky vidno, dosti značné.
Trh dopravní zůstal poměrně klidnějšl
Renty držely se pevně.
V přičiné další situace očekává se s jistým
napjetím, jak dopadne nejbližši platební den. —
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
22. června 28. června
Rak. korunovárenta . . ..
95.45
95.70
Rak. zlatá renta . . . . . 117.90 117.70
Uherská zlatá renta . . . . 117.90 117.75
Uherská korunová renta . . 92 95
106.—
Turecké fosy . . . . ..
103.50
Rak. kreditky
662. 50
643.—
Banka pro země rakouské
408.—
404.50
Poldin huť
12
article
Uherské kreditky . . . . .
666.—
651.—
Bankovní jednota . . . .
472—
453.—
Pozemkový úvěrní ústav . .
900.—
888.—
Živnostenská banka . . ..
269.—
268.50
Společnost státní dráhy .
656.—
653.—
Jižní dráha. . . . ..
102.50
99.75
Polabská dráha . . . .
487.—
490.—
Buštěhradská dráha lit. B.
1070.—
1060.—
241.—
Stavební a dopravní A. . .
234.—
237.—
299.—
810.—
Dunajská paroplavební spol.
801.—
286.—
Tur. tabáková režie . . ..
283 —
282.—
Rakouská továrna na zbroj .
287.—
456.—
410.—
477.—
Rým.-muráňská společnost
456.—
1774.—
16.45.—
Pražská železařská společnost
Česká báňská společnost.
1205.—
1110.—
806.—
780.—
Mlostecká uhlářská společnost
698.—
620.—
Wienerberger . . . . . .
1300.— 1290.—
Schodnica
239.. 70
Londýnská devisa . . . .
239. 55
117./45
117 37
Říšské marky . . . . . .
Alpinky
jižní dráha
živnostenský banka
státní dráha
456
Český báňský společnost
Wienerberger
Schodnica 239
13
article
V Praze, 29. června.
Praha
14
article
Derlínská bursa.
Z Berlína, 29. června.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
Berlín
15
article
V poslední týdenní zprávě naší kladen by
na to důraz a zcela zřetelně výsloveno, že na
zdejší burse není prozatím absolutně žádného
dávodu k hausse a že situace jest neusťále
špatná a nevyjasněná. Do jaké míry byla tato
a všechny předcházející zprávy opodstatněny.
ukazuje nanovo dolejší tabnika.
Celý týden byl pod dojmem
krachu lipské banky. Tím jest vysloven
skoro celý přehled obehodu a zbývá ještě ně-
kolik slov k situaci, ježío o podrobnostecha
přičinách pádu lipské banky cbylo denně
ferováno.
Obecenstvo, ustrašeno jsouc již dřívějším
kalamitami hypotečních bank, rozrušeno byl
pádem skoro nejstaršího a největšího akciového
bankovního ústavu měrou nevylíčitelnou. Každý
hrnul se úzkými dveřmi k východu z této situace,
hledě se zbaviti svých akcií ať již jakékoliv
banky. Přírozeně utrpěly bankovní papíry nej-
větší ztráty a jistě, že by doslo k nejhoršímu.
kdyby nebylo několikráte zasaženo intervenčním
koupěmi, jimiž se přece dalším klesáním za-
braňovalo. Tím však ještě nebyly odstraněny
nejistota a obavy, že celá záležitost nebud
míti dohry. Vzdyť ztrátou úvěru uveden býv
někdy v záhubu podnik docela dobrý.
16
article
Špatná nálada na trhu bankovním nezůstal
bez vlivu i na trhy ostatní. Tak nebylo na trhu
dopravním docela žádné koupěchtivosti, kurs
všech hodnot této kategorie jevily volný sestupný
Na trhu báňském zaznamenati jest jeden
ostřejší otřes; jinak byla nálada chabá a to jak
pro hodnoty železářské tak uhlářské, ježto
z Vídně docházely denně nižší a nižší kursy
hodnot montanních. Výminku činily některé hod-
noly kasovní, jež pevně se držely a s nimiž
by se majetníci jejich velice neradi rozloučili
Jsou to většinou akce podniků, jež klesly as
na poloviční cenu a jež při nynějších špatných
časech poskytují přece dobrého zúročení.
Vždyť přece nejsou všecky podniky úplně
špatně; s dobrým výsledkem pracují závody.
jež mají své suroviny, které nemusejí draho
platit. Nemůže i v nejhorší době prospívat
podnik, jenž má své uhlí, své surové železo
svoje váleovny a svůj dostatečný provozovací
kapitál?
S toho stanoviska musí se na nynější trh
kasovní pohližeti.
Neobyčejně pevné byly opět po celý čas
renty a četné obecenstvo, jež prodávalo akcie,
ukládalo v rentách své kapitály. Situace
zůstává dále velice napjatá a mus
se každé zlepšení neb na oko lepší zprávy bed-
livě uvažovati.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
22. června 29. června
207.62 202.50
181.25 176.50
196.50
192 75
138 75
145.19
132.75
141.37
70 80
71.25
183.75
174.90
197 25
Vídeň
18
article
Rakouské kreditky . . ..
Rakouské kreditky . . ..
Diskonto
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . .
Drážďanská banka . . . .
Špančlské exterieury . . .
Bochumské hutě . . . . .
Lauřina huť . . . . . .
Dortmund Unien lit. C. . . .
Harpenské doly . . . ..
Gelsenkirchenské doly . . .
Hibernia . . . . . . .
Consolidace . . . . .
Severoněmecký Lloyd . .
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . ..
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . .
Z kasovních papírů:
Concordia . . . . . . .
Eschweiler . . . . . . .
Geisweider . . . . . .
Hochdahl . . . . ..
Katovické doly a železárny
Wilhelm . . . . . ..
Phönix . . . . . . . .
Sehalker Grnben . . .
Westfalia . . . . . . .
Orenstein Koppel. . . .
Hasper . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . .
Huldschinský . . . . .
Steltiner Vulcan . . . .
Bismark . . . . . . .
Hoesch . . . . . . . .
Königsborn . . . . .
Boesperde . . . . . . .
Nordstern . . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Concordia
Wilhelm
Orenstein Koppel
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
Phönix
Sehalker Grnben
Steltiner Vulcan
19
article
Opětné zvýšení ruských dovozných ce
na provenience ze Spojených států ameri-
okých. V ruském říšském zákonniku ze dne 25
května (7. června) 1901 prohlášeno bylo následujíci
nařízení finančního ministerstva, týkajíci se zvýšení
dovozného cla na některé severoamerické prove-
nience. I. Dovozné clo na harpius neb kalafunu,
galipotovou pryskyřici pro sládky (82. článek celního
tarifu) a na velocipedy (173. článek, 3. bod celniho
tarifu) se na severnamerické provenience zvýší,a
síce na zboží napřed jmenované o 209% a na veloci-
pedy o 30%. II. Celním úřadům se ukládá, bysi
vyžadovaly na jmenované zboží certifikáty o původu
dle ustanovení obsažených v říšském zákonníku
čís, 14 ze dne 2. února 1901, není-li na zboží ra
zítek neb jiných známek, jež původ téhož prokazují
III. Ustanovení problášená v předchozíchi bodech
vejdou v platnost za 14 dní po jich prohlášení
(Z vývozní kanceláře pražské obchodní a živnosten-
ské komory.)
Normální ceny ohlebovin. Poslední sezen
sněmovní vyslovilo asi nejsmělejší přání agrarníků
našich. Žádají přesné zjištění vý robn
ceny žita, pšenice, ječmene a ovsa
ukládají zemskému výboru šetření o tom, ja kým
způsobem by se daly vyrabitelům obi
v Čechách zajistiti pevné, normáln
ceny za jimi vyrobené chleboviny, žito a pšenici
spojený stát
Čechy
20
article
Sami by si provedení své tužby představovali tak
že by země skoupila veškeré v ze m
vypěstěné chleboviny za cenu nor-
málí a opatřila v cizině co nejlacinější obilí, dal
obilí toto na mlýnech soukromých se mleti.
převzala na to mouku, krupici a otruby a prodávala
výrobky tyto ve zvláštních trafikách. Pekař st ví
by se mělo státi živností koncessovanon, obmezenou
pouze na pečení ze zemské mouky. Měli li jsme již
řadu důvodů pro tvrzení, že agrární naše strana
hospodářského programu nemá a že s
ani nesnaží, aby takový program si vypracovala,
přibyl nám posledním návrhem agrárnickým důvo
přímo klassický. Kdyby věc nebyla přiliš vážnou
kdyby podobnými návrhy nebyla živena a rozprou-
dována nejdobrodružnější, nejnemrav
nější agitace, stačil by pro posouzení celé věci
úsměv. Ale návrh vyšel z kruhů, které si osobují
vedení rolnictva a které připínají k agitaci své nátě
modernosti. Kdo jen trochu nahlédl v hospodářskou
dnešní organisaci společnosti, kdo jen letmo přehlé
nejzákladnější rysy dnešního hospodářského útvaru
společenského, ten, chtěl-li by jen poněkud býti po-
kládán za seriosního muže, musil by se přím
hanbiti za podobné návrhy. A přece doži-
jeme se toho co nejdříve, že bude rolnictvu návrh
p. Šťastného hlásán jako zázračný elixír. Místo
snah o vytvoření moderního agrárního
zákonodárství, úpravy poměrů úvěro-
vých, výminkových. čeledních, pracov
ních atd. přicházeji pánové s návrhy nemožnými
neuskutečnitelnými. Stačí si jen představiti, jak by
as v životě vypadalo provedení návrhu tohoto. Ceny
obilí určoval by sněm, na němž by rozhodovala
rolnická kurie s kuril velikých statků, a ostatní
vrstvy národa byly by jim prostě dány na milosta
nemilost. Slav takový vedl by přímo k revoluci.
Pekař
Šťastný
21
article
Nechť pánové laskavě si uvědomi, co kleteb pronesli
nad kartelem cukrovarnickým — alstálo by za úvahu.
zda konec konců kartel tento nemá pro rolnictvo
více dobrých než nepříznivých stránek — a přece
chtějí vydati přímo zákonodárnému kartelu v šane
výživné podmínky všebo obyvatelstva. Ale kdo by
vyvracel to, co se vyvrací samo sebou! Svým po
sledním návrhem ukázala agrární strana, jak po-
ctivě to myslí a věcí rolnictva. Když
práci, tedy práci seri osní a úspěšno u. Pan
dr. Horáček má zde nejlepší vyvrácení svých agitač
ních tirád a oslavování »nového ruchu« agrárního
Sluší jen litovati, že rolnictvo sam
neprotestuje proti takovému shájen
svých zájmůle
Ze železářského trhu amerického. Dle
zprávy »Ironmongeru« zmizely příznivější disposice,
které se — jak se zdálo — na americkém trhnu žele-
zářském uplatňovaly. Obchod jest velice vlažný
ceny jen nominálně se uhájily.
K akci o eestátnění českých dráh sou-
kromých. Cukrovarnický český spolek
podal vládě memorandum, v němž žádá, aby vlád
učinila co nejdříve kroky za postátněním severo-
západní, jiho severo-německé spojo-
vací dráhy a společnosti státních
dráh.
doktor
Horáček
22
article
Dovoz zlata do Rakouska. Rakousko-uher-
ská banka přijala přede dvěma dny za půl millionu
korun zlata. Celkem došlo banky v posledních dnech
za dva milliony korun zlata a to beze všech boni-
fikací, pouze přirozeným chodem mezinárodního
oběhu peněžního. Prozatím nelze následkem změn
mezinárodních kursů směnečných další příliv ame-
rického zlata čekati. V New Yorku kurs směnečný
klesá, úroková míra tamní stoupů, takže nastane
přílivu amerického zlata zatím přestávka.
Z c. k. rak. státní dráhy. Dnem 1. července
1901 nabudou platnosti tyto dodatky k tarifům:1
Dodatek I. k tarifu pro dovoz uhlí v česko-saské do
pravě. 2. Dodatek I. k tarifu pro dovoz uhlí v česko-
severo-německé dopravě. 3. Dodatek II. k tarifům, dí
II., sešit 1 a díl III. pro rakousko-uhersko-rumunský
železniční svaz. 4. Dodatek III. k tarifu, díl II., sešií
2. a pak dodatek V. k tarifu, díl II., sešit 3. pro vý-
chodo-severozápadní rakouský železniční svaz. Dále
nabude platnosti dnem 1. srpna 1901 nový tarif
díl II. pro pohraniční dopravu Rusko— Vorarlberk
včetně přístavních stanic na Bodamském jezeře, Bre-
genz, Lindava, Romanshorn a Rorschach.
Rakousko
New York
Rusko
Lindava
Romanshorn
Rorschach
rakouskýuherský
23
article
Banky, záložny a spořitelny
Živnostoneká banka. Na všech účtech vkla
datelů na spořitelní knižky v centrálce neb ve fili
álkách vydávaných připisují se úroky ke kapitálu
zůrokují se úroky tyto dále jako kapitál i tenkrále.
když si vkladatelé úroky do svých vkladních knížek,
jež v rukou mají, připsati nedali. Při nejbliže příštím
předložení spořitelní knížky, t. j. při vkladu neb vy
platě vepíše se pak onen úrok do vkladní knížky
i když strana o to žádati by neměla;“ není tedy
třeba, aby knížky spořitelní pouze za účelem připi
sování úroků předkládány byly. V době od 1. až de
15. července 1901 nehudou úroky do vkladních kní
žek stranám připisovány.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemn
výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
činily od 24. do 30. června 1901 K 6,376.037.98 prot
K 9.953.659.87 v stejné době r. 1900.
Založní úvěrní ústav v Hradci Králov
Do konce června vloženo na poukázky pokladničn
K 487.500.—, na vkladní knížky K 853.763.24, úhrnen
K 1,341.263.24.
Úvěrní ústav majitolů domů v královatv
českém v Praze. Stav vkladů koncem června 1901
Vloženo K 1,721.604.71, vybráno K 774.093. 25.
Hradec Králov
Praha
Živnostoneká banka
24
article
202.50
59. 25
175.—
170.—
172.50
167 50
161.50
185.50
322.—
314.75
116.90
115.10
123. 87
102.20
100.25
177.50
163.70
109.30
25
article
Trhy peněžní.
Bursa.
Bursa
26
article
Z Frankfurtu, 29. června. (Tlgr. závěrečné
kursy.) Úvěrní skcie 202.90, akcie společn. státní
dráhy 140 80, papírová renta 98.90, stříbrná rent
98.85, zlatá renta 100.45, uherská zlatá renta 99. 20
uherská korunová renta 94.—, lombardy 23.80
Smýšlení pevné.
Z Paříže, 29. června. (Tigr. závěrečné kursy.
Spct. umořitelná renta 99.80, 3pct. renta 100.2
3l/apct. renta 101.22, italská renta 98.42, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1255, státní dráha 713.—
fombardy 121.—, turecké losy 111.—, směnky n
Londýn 25.201/9, rakouská zlatá renta 100.75, uher-
ská zlatá renta, 101.20, otomanská banka 543.—
tabáková režie 310.— Smýšlení upevněné.
Z Paříže, 29. června. (Počateční bursa.) 3 %
renta 100.12, 31/2% půjčka 101.20. Smýšlen
upevněně
Z Nov. Yorku, 29. června. (Tlgr.) Směnky
na Londýn 4.854/2, stříbro 59 3 / 4.
Z Berlína, 29. června. —.— hod. (C.-.
Dodatečná bursa. Státní dráha 140.75, jižní
dráha 23.70, darmštadtská banka 129.10, národn
banka 110.90, dorfmundské 154.75, buštěhradská
—.—, Northern 95.25, středomořské 99.75, meri-
dional 136 25, gotthardská 57.50, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 102.30, uberská zlatá —.—
uherská korunová 94.10, ilalská 96..90. Za hotové-
Lauřina buť 197.40, dortmundské 59.10, bochumské
175.25, gelsenkirchenské 167.50, Hibernia 161.50
harpenské 169.90, Consolidace 314.25. — Smýšlen
Frankfurt
Paříž
Londýn
York
Berlín
darmštadtský banka
Hibernia
Consolidace 314.25
Northern 95.25
28
article
257.—
260.50
217.50
217.25
164.—
160.—
182.—
175.—
176.—
179.—
163.—
157. 75
145.50
146.—
340.—
335.—
169.50
159.75
132.—
129 75
155.25
154.—
189.50
184.—
112.—
105.—
200 —
201.75.
220.50
216.50
157.50
153 10
148.——
140 75
111.50-
112.—
210.25 210.60-
slabé.
Trhy na zbotí.
Obili.
210.25 210.60
29
article
Z Berlína, 29. června. (Telegram.) Pšenic
na červenec 164.75, na září 165.75, na říjen 166.50.
žito na červenec 137.75, na záři 142.25, na říjen
142.50, oves na září 128.50, na řijen 128.50.
Z Hamburku, 29. června. Telegram.) Pšeni
liknavá, holštýnská 165 — až 174.—, žito liknavé,
meklenburské, 138.—- až 146.—, ruské liknavé, 101.—
až 104. —
Z Drážďan, 28. června. (Bursa plodi-
nová.) Ceny za 1000 kilogr. v markách: pšenice
bílá 172—180, pšenice hinědá 171—177, pšenice čer-
vená ruská 176 až 182, žito saské 142 až 150,
pruské 151 až 156, ruské 147 až 151, ječmen saský
152.— až 167.—, ječmen slezský 154—176, český a mo-
ravský 169—194, ječmen ke krmení 130—140, oves
tuzemský 150.— až 160.—, ruský 146.— až 154.—
kukuřice cinquantinská 143—150, rumun. 132—135
amer. mixed 122 až 125, Laplata žlutá 120 až 125.
americká bílá — až —, hrách bílý k setí 160 až
175, ke krmení 160 až 175, boby —.—, víkev — až
pohanka tuzemská 173—176, cizí 173 až 176.
saská řepka zimní, suchá — až —, řepka viliká
— až —, Iníně nejpěknější 285 až 315 marek, pěkné
275—285 marek. Slad (za 100 kg) 25 až 29 marek,
otruby pšeničné hrubé 10.— až 10.20, jemné 9.80
až 10.— marek, otruby žitné 10.60 až 10.80 marek
za 100 kilogr.
Z Paříže, 29. června. (Telegram.) Žito klidné
na červen 15.25, na červenec 15.25, na červene
srpen 15.10, na záříprosinec 14.85, pšenice vleklá
na červen 20.—, na červenee 20.25, na červenec
srpen 20.440, na září-prosinec 21.35. — Mouka vleklá
na červen 25.90, na červenec 25.80, na červenec
srpen 26 05, na září-prosinec 27.20. — Počasí
zamračené.
Z Nového Yorku, 28. června. (Tlgr.) Pšenic
stálá, loco 751/2, na červenec 73.25, na září 72.50
na říjen 7275, kukuříce na červenec 474/s, kukuřice
na září 48/, mouka 2.80. Doprava obilí 1.50.
Bursa
Berlín
Hamburk
Drážďany
slezský
Paříž
Nový York
kg
30
article
Cukr.
Z Nového Yorku, 28. června. (Tel.) Cuk
Musc. 3/4 cukr centr. raf. 4 1/n.
Poslední telegramy.
První číslice značí všude kupce (peníze) a druhá
prodavače (zboží).
Z Magdeburku, 29. června, 6 hod. 05 m
(Pův. telgr.) Smýšlení klidné. Na červem
9.371/, 9.45, na červenec 9.35, 9.40, na srpen
9.421/,9.45, na září 9-30, 9.371/2, na říjen-pro-
sinec 8.821/„, 8.90 a na leden-březen 9.—
9.021/2. Jasno.
Z Pařiže, 29. června. 3 hod. 30 m. (Pův.
telogr.) Smýšlení stálé. Bilý oukr č. 3.
za 100 kg.: na červen 273/2, na červenec
27/%, na červeneo-srpen 273/% a na leden
duben 26%. Surovina klidná, 88% 23.25
až 23.50. Zamračeno.
Bilá
Nový York
Magdeburk
Pařiže
kg
32
article
Z Havru, 29. června, 12 hod. o m. (Pův
telegram.) Santos good average na červen
36.—, na září 36.75, na prosineo 37.25 a na
v řezen 37.25. Smýšlení klidně.
Z Hamburku, 29. června, 2 hod. 30 min.
(Původní tolegram.) Santos good averago
na červen —.—, na září 29.50, na prozinee
30.25 a na březen 31.—, Smýšlení klidné.
Z Nového Yorku, 28. června. (Tel.) Káva
6.— nom.
Havre
Hamburk
Nový York
33
article
Lin.
Lin.
Z Hamburku, 29. června. (Telegt.) Lih tichý,
na červenčervenec 13.50, na červenec-srpen 13.50.
na srpen-září 13/%, na září-říjen 131/.
Z Paříže, 29. června. Iigr.) Lin ustálený, n
červen 26.—, na červenec 26.25, na červenec-srpen
26.50, na září prosinec 27.50.
Olej řepkový.
Z Berlina, 29. června. (Telegr.) Řepkový olej
na říjen 51.30, na listopad —.—
Z Hamburku, 29. června. (Tlgr.) Repkový ole
klidný, loco 56.—.
Z Paříže, 29. června. (Telegr.) Repkový olej
klidný, na červen 57.75, na červenec 57 75, na
červenec-arpen 57.75, na září-prosinec 59.50.
Petrolej.
Z Hamburku, 29. června. (Telegr.) Fetrolej
klidný, 6.30.
Bavlna a příze bavlněná.
Z Livorpoolu, 29. června. (Týdenní zpráva.)
(Číslice první udávají záznámy tohoto týdne a druhé
z minulého týdne.) Týdenní obrat 47.000 — 61.000,
z toho zboží amerického 41.000 — 54.000, na spe-
kulaci 1200 — 1200, pro vývoz 500 — 1400, pro
skutečnou spotřebu 45..000 — 58.000, bezprostředně
z lodi 48.000 — 54.000, skutečný vývoz 3000 —
6000, týdenní dovoz 42.000 — 30.000, z toho zboží
amerického 33.000 — 25.000, zásoby 682.000 —
691.000, z toho americk. zboží 550.000 — 561.000,
na cestě do Velké Britanie 76.000 — 89.000, z toho
amerického zboží 59.000 — 70.000 žoků.
— Týdenní zpráva z trhu bavlněného:
Dovoz do všech přístavů Spoj. států 69.000 žoků.
dovoz do vnitř — žoků, celkový vývoz na
pevninu 40.000 žoků, zásoby 436.000 žoků.
Z Nového Yorku, 28. června. (Telegram.)
Bavlna v Novém Yorku pohotová 813/1.,
na červen 8.54, na červenec 854, na srpen
7.77, na září 7.43, na říjen 7.37, na listopad
7.34. na prosinec 737, na leden 7.40, na únor 7.40.
na březen 7.42. — Dovoz do všech přístavů
8000 žoků. — Dovoz do vnitř země —— žoků.
Celkový vývoz 13.000 žoků. — Bavina v Novém
Orleanu 8/. — Smýšlení sotva stálé.
Lin
Lihlava tichý
Hamburk
Paříž
Berlín
Livorpool
Velká Británie
Nový York
Nový Orlean
35
article
x. V Praze, 29. června. Londýnský záznam stříbra
ze dne 28. června činil 27.31 penny za stand. unci;
při současném kursu londýnské devise K 239 60
obnáší tudiž cena 1 kg ryz. stříbra K 94.78. Měd
671/2 za hotové a 68.— na 3 měsíce; cín 129.— za
hotové a 1221/4 na 3 měsíce; zinek 161/2, olovo
španělské 121/2, anglické 1234 lib. šterlinků a za
tunu.
Tržní zprávy z venkova.
Z Jindř. Hradce, dne 26. června. (Tržní
zpr.) 100 kg pšenice K 17.40, 100 kg žita K 15.60, 100
kgječmene K 14.20, 100 kg ovsa K 10.—, 100 kg hrachu
K 18.—, 100 kg bramborů K 3.—, — zelí K —.—,
100 kg sena K 7.—, 100 kg slámy dlouhé K 5.50,
100 kg slámy krmné K 5.—, 100 kg slámy drhanky
K 4.—, 1 kg másla čerstvého K 1.80, 1 kg másla
nřevařeného K 2.40, 1 kg tvarohu K —.30, 10 vajee
Praha
Jindřichův
Hradec
kg
36
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 30. června. Den od začátku roku 181., do
konce roku 185. — Východ slunce o 3. hodině
54 min. ráno, západ slunce o 8. hodině 12 min.
večer. — Východ měsíce o 6. hodině 52 min. večer,
západ měsíce o 2. hod. 39 min. ráno.
Katolíků svátky: Památ. Pavla.
Evangelíků památná dni: J. Jesenského
Pravoslavných: Tylona
Na pondělí, 1. července. Den od znčátku roku
182., do konce roku 184. — Východ slunce o 3. hou,
55 min. ráno, západ slunce o 8. hod. 12 min, večer.
Východ měsíce o 7. hod. 36 min. večer,
západ měsíce o 3. hod. 31 min. ráno.
Katolíků svátky: Theobalda poust.
Evangeliků památné dni: Arona.
Pravoslavných : Leoncie.
Král. české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo.
V neděli 30. června.
Odpoledne o 1/94. hod
Noc na Karlštejně.
Historická veselohra o třech dějstvích. Napsal Jar.
Vrchlický. Režisér Jakub Selfer.
Mimo předplacenl.
V neděli 30. června.
Dalibor.
Velká národní opera o třech dějstvích. Složil Bedřích
Smetana. Text od J. Wenziga, upravil V. J. Novotný.
Dirigent K. Kovařovic. Režisér Rob. Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Konec po 10. hod.
Začátek o 1/28. hod.
V pondělí 1. července.
Pavel
J Jesenský
Theobaldus
Aron
Král
Vrchlický
Selfer
Dalibor
Složil
Smetan
J Wenzig
V J Novotná
K Kovařovic
Rob
Polák
Praha
Karlštejn
národní divadlo
37
article
248. hra v předpl.
4. čivrtka.
39
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Začátek 1/44. hod.
V neděli 30. června.
Hotel „u pěti strašídel“
Fraška o 3 jednáních. Napsal G. Faydeau. Pře-
ložila Olga Nápravníkova.
Začátek o 6. hodině.
Doktorka Rixyova.
Hra z lidu ve třech dějstvích. Napsal Anonym. Režisé
pan Karel Lier.
Denní prodej lístků u pokladny zimního divadla od
16001
8 do 11 hodin dopol.
Fraško
G Faydeau
Nápravníkův
Rixyův
Lier
Smíchov
40
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o půl 4. hod
V neděli 30. června
15878
Martin Luba.
Drama o čtyřech jednáních. Napsali Maciejowsli
a T. Migiňski
Začátek o 3/47. hod.
V neděli 30. června.
Původní novinka.
Strašidlo ve vinohradské vodárně.
Lokální fraška se zpěvy o čtyřech jednáních od
J. Paldy.
Král
Martin Lubo
J Palda
Drama
Pištěkův divadlo
41
article
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Dhoře.
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Dhoře.
15863
Ředitel V. Suk.
Začátek o 4. hod.
V neděli 30. června.
Na počest čtvrtého sletu všesokolského.
Sensační novinka.
Po druhé. Prine Ramiro z Variété. Po drubá.
Fraška o čtyřech jednáních od O. Carre. Režisér pan
B. Kovář.
Začátek o 1/27. hodině.
V neděli 30. června.
Na počest IV. sletu všesokolského.
První vystoupení sl. Hany Jelínkovy, bývalého člena
městského divadla v Pizni.
Pražský žid.
Historická činohra o pěti jednáních od J. J. Kolára
Vystavil vrchní režisér pan Fr. Šípek.
K oboum těmto představením plati členové sletu vše-
sokolského na všechna sedadla a lože poloviční ceny
Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Spink ůme
do 12. hod. v poledne.
V Suk
Prine
Variété
Fraško
O Carr
Jelínkův
Kolár
František
Šípek