ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 51f08f00-660d-11dc-b2f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 36 celkem · entity: work 26, place 69, org 26, person 94
1 masthead
30. června 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 1ag.
ag
4 masthead
Strana 13.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. června. (K vo ta.) Vlastno ručním listem, daným 22. t. m. a publikovaným v dnešních úřadních novinách vídeňských, ozna- muje panovník dru. Körbrovi, že platnost dosa- vadní kvoty, dle níž na společné potřeby říšsk Rakousko přispivá 65 6 procenty a Uhry 34.4 procenty, prodlužuje se na další rok. t. j. od 1. července 1901 do 30. června 1902. poněvadž se zastupitelské sbory rakouský uherský nedohodly o výši této kvoty. V Praze, 29. června. (Změna dan z důchodů.) V úřadnich novinách víden- ských vyhlašuje se dnes zákon ze dne 26. června t. r., jímž se mění zákon o dani z dů- chodů ze dne 25. října 1896. Novým zákonem stanoví se na základě usnesení ohou sněmoven říšské rady, že úroky ze zástavních listů a dluž- ních úpisů zemských úvěrních ústavů, jakož ústřední banky německých spořitelen a podobné banky českých spořitelen, jež mají býti zřízeny v Praze, podléhati mají půlprocentní dani z důchodů místo dosavadní 29 daně. Nový zákon nabude platnosti 1. ledna 1902. V Praze, 28. června. (Spole čn rozpočet na rok 1902), přijatý oběma delegacemi, byl císařem dne 20. června schválen a dnas v úřadních novinách vídeňských pro- hlášen. Vybíráme z něho pro snažší přehle důležitější čísla. V řádném rozpočtu povoluje se: zahraničnému ministerstvu . . 10,551.062K ministerstvu vojenství . . . 275,858. 619 námořnictvu . . . . . . 30,803. 200 ministerstvu financí . . . . 4, 174. 307 účetní kontrole 317.760 celkem. 321,704.948k V mimořádném rozpočtu: zahraničnému ministerstvu . . 203 295k ministerstvu vojenství . . . 20,019. 103, námořnictvu 15,887.620 celkem . . 36,110.018 k
Praha Rakousko Uhry oha sněmovna ministerstvo finance
6 article
Celý rozpočet tedy . . . . 357,814. 966 k Tato potřeba uhradí se z cásti výnosem celních poplatků, zbytek pak rozdělí se mezi obě poloviny řiše dle kvoty, jež bude ustano- vena pro rok 1902. Mimo to musejí obě poloviny říše uhradii potřebu na okupaci Bosny a Hercegoviny, jež rozpočtěna na 7,367.000 K, a dodatečně schvá- lené úvěry za rok 1897 130.000 K, za r. 190 27.727 K, za rok 1901 103.500 K, takž veškerá potřeba na společné věci obnást 365,443.193 K. Závěrečný účet společných výdajn v roce 1899, schválený delegacemi, vykazuje 180,087.465 zl. Cla vy nesla toho rokr 58,494.392 zl., tak že llo třeba doplatit 121593.073 zl. Z té částky zaplatilo Rakousk 83,412.848 zl., Uhry is příplatkem za V - jenskou Hranici 38,180.224 zl. V Praze, 28. června. (Z atimný roz- počet na druhé půlletí r. 1901) byl ve znění, jak přijato oběma sněmovnam říšské rady, schválen císařem dne 23. červn a dnes prohlášen v úřadnich novinách viden- ských. Obvvklou formuli zmocňuje se vláda, z smí vybírati v druhé polovině roku daně n účet rozpočtu, jenž bude říšskou radou schválen.
Uher Bosna a Hercegovina Praha
7 article
Zároveň připojen podrobný seznam úvěrů, po- volených císařskými nařízeními v minulých letech, jež však nebyly do konce roku 1900 vyčerpány a povoluje se užiti jich až do konce roku 1901 tak, jako by byly povoleny v roz- počtu na rok 1901. Ze Zádru, 26. června. (Dalmats ké železnice. — Nový průmyslo v podnik.) Železniční trať ze Splitu do Sin stane se brzy skutkem. Vláda právě vypssla konkurs na stavbu trati, rozpočtenou na 2,769.514 korun. Se stavbou musí se počíti co nejdřive aby dráha mohla býti odevzdána vorejnému uží- vání 1. záři 1903. — Tyto dni meškali v Zádru zmocněnci terstského konsorcia a benátské elektro-chemické společnosti, aby si získali u vlády podporu pro veliký podnik, jejž chtějí založiti v Dalmacii. Běží o zužitkování čiyr vodopádů na řece Krce k účelům průmyslovým.
Split Sina Dalmacie Krka
8 article
Energie těchto vodopádů za největšího such páčí se na 15 tislc konských sil. Přenesena způsobem elektrickým do Šibenika na břehu mořském, vydala by ještě 12 tisíc konsk. sil. Družstvo zamluvilo si na pobřeží v Šibeniku 100.000 metrů pozemků, kde hodlá vystavět několik průmyslových závodů, jež by se hnaly silou, získanou z krekých vodopádů. Bude- žádost družstva příznivě vyřízena, hodlá počit ještě letos stavbu závodů, do nichž chce vložiti kapitál 6 millionů korun. Ze Štyrského Hradcer 27. června. (O pet útok na německý ráz Štyrska.) Slo- vinští poslanci marně se domáhali po několik let na štyrském sněmu, aby se pro Sloviace, kteří tvoří třetinu všeho obyvatelstva štyrského, zřídila v jižní části země aspoň jediná měšlanská škola. Té skoly nemají Slovinci ve Štyrsku po dnes. Za to zemský výbor činí právě sněmu návrh, aby se v témž jižním Štvrstu zřídily dvě nové německé měšťanské školy pro dívky v Celji a ve Ptuji. Poněvadž vyššího vzdělávacího ústavu pro slovinské dívky je v jižním Štyrsku nevyhnutelně třebe, chopily se věci školní sestry a zřídily v Celji soukromý ústav, v němž vyučovaly děvčata slovinsky před- mětům, jimž se uči na měšťanských školách. Nyní mají v úmyslu změniti svůj ústav v sou- kromou dívčí měšťanskou školu a obracejí s k některým osobám o podporu. To zvěděl »Gr.
Slovinec Gr Šibenik Štyrsko Štyrský Hradcer
9 article
Tagbl.« a udeřil ihned na poplach. Školní sestry mají prý v úmyslu zasaditi styrskému němectv těžkou ránu, neboť chtějí ve svém ústavě pěsto- vati šovinisticky slovinského a klerikálního ducha. A vždyť boj se školními sestrami byl by velmi snadný. Ať se pro slovinské dívky zřídí veřejné měšťanské školy, stojící pod dozorem zemské školní rady a bude po šovinismu i klerikalismu! Z Turč. sv. Martina, 26. června. (Kan- didatura Pavla Mudroně.) Předevčírem konala se v »Domě« důvěrná schůze přívrženců slovenské národní strany z okresu svato-martin- ského, jíž se na pozvání dra. Jana Vanoviče zúčastnilo přes 100 voličů. Svolavatel rozvinul před přítomnými politický program národní strany, odůvodnil přechod z passivity k činné politice a navrhl za kandidáta pro příští sně- movní volby advokáta Pavla Mudroně. Návrh byl přijat jednohlasně a k Mudroňoví vyslána zvláštní deputace, aby ho pozvala do schůze nabidla mu kandidaturu. Přišed do schůze P. Mudroň oznámil, že jest hotov přijati kandi- daturu, ale s podmínkou, že ani sám on, ani jeho strana nebudou hlasů kupovati za peníze, ani za víno. Chce míti volbu čistou, čisté, po- ctivé hlasy, ať už dosáhne většiny nebo ne. Voličové národní strany jsou pokročilí a beztoho by se nedali podpláceti; konkurovati s vládní cenou v kupování hlasů u voličů neuvědomělých nechce a nemůže, poněvadž vláda i za slovenské peníze může kupovati lidi a duše. Bude-li mu většinou hlasů svěřen mandát, slibuje, že se níčem neodchýli od národního programu a o národních práv slovenských neustoupí. Řeč Mu- droňova přijata s nadšením a přítomní voličové podpisem se zavázali, že ho budou volitiza poslance
Martino Pavel Mudroň Vanovič P Mudroň Kanada
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. června. Obrod Slovanského spolku moskevského. Ok. Z Moskvy, v červnu. (Dop. »N. L. Zdejší Slovanský spolok byl dosud v takovém úpadku, že div nezanikl. Avšak nyní se sbírá. což je znamením, že slovanská myšlenkave starém sidle moskevských carů se křísí. Má okolo 100 členův a 4000 rublů jmění. Za nového předsedu zvolen p. A. J. Čerep- Spiridovič, gener. konsul srbský v Moskvě, jenž uvazuje se ve svou hodnost promluvil významnou řeč, jejíž jádro vám tuto podávám. Za cil spolku vytkl práci k duchovnému sjednocení všeho Slovanstva při úplném šetření jeho různosti náboženských a státních. Dále mluvil o důležitosti ruského jazyka pro Slovany a lásce, ve které jej mají všichni Slované, tak že mnozí snaží se mu dáti význam jazyka vše- slovanského. Káral ruskou intelligenci, zvláště mladou, že znalost Slovanstva zanedbává. (Plat vice versa o intelligenci všech slovanských ná- rodů. Red. »N. L.«) Je třeba rychle obrátiti, neboť XX. věk bude věkem slovanským, v něm se rozhodne veliký spor mezi Slovanstvem Germánstvem, a má-li se to státi ve prospěch Slovanstva, je prvou podminkou, aby všichni Slované do posledního muže proniknuti byli slo- vanskou myšlenkou a vzájemnou k sobě láskou. Nepřipravi-li se Slované v čas na světodějné události, bude jim s hanbou ustoupiti a vlny všeněmecké, divoce se valící od Hamburku Berlína, zalijou Poznaň, Prahu, Vídeň, Bělehrad, Sofli, ano i Cařihrad a Malou Asii až k Per- skému zálivu, a smetou na tomto ohromném prostranství vše slovanské a vyryjou nepřehlednuu propast mezi elovanským Ruskem a cívilisovanou Evropou za Německem.
Dop Čerep Spiridovič Slovan Praha Moskva Hamburk Berlín Poznaň Vídeň Bělehrad Soft Cařihrad Rusko Evropa Německo Slovan Reda . » N . L členův
11 article
Aby je snáze přemohl, pangermanism hled znesvařovati Slovany a v nejednom případěse mu to daři. Již i nás Rusy posílá do Asie, kde nám připravuje různé radosti s Čínou a Japon- skem. Ruský národ nikdy nebude lhostejným k osudu slovanských národův, ale na nich jest, aby osvědčili svoji úctu k ruskému národu tím, že ruský jazyk zavedou jako povinný před mět do svých škol a postaví jej na roveň s němčinou. vrate stovatemu spotkn. recn vyjmenoval způsoby, kterými spolek bude pra- covati k tomu, aby své členy obeznámil se Slo- vanstvem. Pořádati bude koncerty se slovanskou hudbou, přednášky o životě Slovanů přitomném i minulém, založí si svůj orgán, vydávati bude brožury a spisy, posílati bude své členy na cesty do slovanských zemi, podporovati bude zvláště studentské vyjíždky ke Slovanům, vydá- vati bude učebnice slovanských jazyků, doporu- čovati slovanská léčebná místa a pod. S druhé strany Slovanský spolek bude se starati, aby také ze slovanských zemí turisté hojně přijížděli do Ruska. V Moskvě uchystá jim laciné byty. postará se jim o laciné průvodce a pod.
Slovan Rus Asie Čína Rusko Moskva Slovan
12 article
Katolická propaganda v Bosně a Hercegovině. V delegacích p. Kallay opětně popřel, z by v Bosně a Hercegovině bylo latinské propa- gandy, Herá loví pravoslavné a mohamedánské divky a děti a násilím že katoličí. Tvrzení páně Kallayovo vyvrací nařízení mostarské pravoslavné konsistoře, jež za nynějšího metro- polits Serafima niktorak není v opposici naproti sarajevské vláds. V nařízení tom konsistoř na noro vyzývá pravoslavné duchovní, aby střehl své stádce, protože se částo stává, že »ne- zbední katolíci«, kterým je dnes volno činii v Bosně a Hercegovině co chtějí, ukradnou srbské dívky, násilím je v noci odvádějí a o dávají s katoliky. Duchovní mají každý jed- notlivý případ oznámiti konsistoři a žádati z ochranu těch, čí bezpečnost a svědomí jest ohroženo.
Kallay Kallayův Boseň a Hercegovina
13 article
Ještě k odsouzení Lur Salucesově. Poslední schůze senátu jako státního soudu, jenž soudil Lur Salucesa pro odpor proti státní moci a pro spiknuti, shromáždila nesčetné přá- tele republiky na galeriích a v ložích paláce luxomburského. I vláda učinila veškeré přípravy, aby v den pronešení rozsudku ani nejmenší de- monstrace nerušíla klidné schůze senátu. D ve setniny gardy republikánské ob- sadily oba dva dvory rozsáhlé bu- dovy, a v blizkých kasárnác stála setnina připravena, aby za- sáhla, kdyby toho byla potřeba. O 8. hodině večerní opustil Lur Saluces palác luxemburský, byv doprovázen dvěma strážníky do svého obvyklého vězení, aby brzy p tom v průvodu několika strážníků a policejního komisaře opusti ú zemí francouzské. Hrabě Lur Saluces se odebral, jak již sděleno, přímo do Belgie, kam v červenci přibude i pretendent vévod Orleanský. Budou zde k sněmovním volbám francouzským (v květnu 1902) vydávati zvláštn orgán royalistický. Burové v Kapsku. »Daily Mail« sděluje z Kapska: »Burové vnikají do Kapského města v počtu stále vět- ším. Odvádějí rekruty a na sta koní. Od Dord- rechtu až po Willoncore, ano až po hranic země namagueské probíhají v menších četách. jichž úhrnný počet lze na 7000 a více páčiti Dlužno pohlédnouti jen na mapu, aby se se znalo, že největší část kapské osady jest v rukou burských.«
Salucesův Burová Willoncore Belgie Kapsko Dord Daily Maila Saluces palác
14 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Pomník mrtvým. (Z výstavy dráždanské. ) =Už dávno není pravdivým pošklebel Saphirův o Drážďanech. Dokud platil, doku se v celku shodovalo s lenivou zdrželivosti jejich obyvatelů, že i konec světa se v Drážďanech o několik roků opozdí, platilo saské sidelní město Pražanům za kus vzácné ciziny a před osmdesát a sedmdesáti léty ještě vypravoval český ná- vštěvnik doma pravé divy o rušnosti labského města. Tenkráte také naši umělci vzhlíželi k Drá- ždanům spíše nežli jinam. Drážďanské umělecké koryfeje, von Vogel, Dahl a jiní, dodávali lesku pražským výstavám, ano i potom, když Chr. Ruben udal Praze směr k Mnichovu, ješté mladý Brožik se pokusil, vyzískati na dráždanské aka- demii více nežli mohl. v Praze. A to už nebyly Drážďadny žádným významným střediskem umě- leckým. Teď ale zde dohánějí úsilně, co bylo zanedbáno. Vedle staroslavných sbírek uměle- ckých rostou kolekce nového moderního umění,. v nichž neschází ani Böcklin, ani Klinger, ani Puvis de Chavannes, ani, kdo z nejmladších Sasů zvlášť osobitým profilem vyniká. Výroční velké umělecké výstavě, umístěné v zachovalém a mo- numentálním paláci výstavy zemské, na pokraji zeleně Veliké zahrady královské, stojí vždycky za krátký výlet na sever. Zejmena výstavy mezí- národní jako je nynější. Výběrem a uspořádáním na ráz se vymkly z řad výstavních bazarů péče, kterou jim Špolek umělců a město věnuje. nezůstaly bez užitku a výtěžku. Materiálního i duševního. Kdo vstupuje prostorným vestibulem stavby Wallotovy, vi předem, že vchází návštěvou k elitě umělecké.
Vogel Dahl Christum Ruben Brožik Böcklin Klinger Puvis Chavannes Sas Drážďany Praha Mnichov
15 article
Před ním otevírá se ohromná dvorana,d šířky a výšky, ve velkých liniích oživená, kd mezi zelenavými stěnami a na temně modré po- dlaze, prostřed vážného dekoru stojí malý le- plastik, jejichž sádra, bronz a mramor ztá pí se v měkkém, přimodralém světle. Plastika jest těžiskem letošní výstavy, její velkou pýchou a tak hojná, žo zabírá mimo dvoranu ješté řadu jiných mistností. Ale ve dvoraně vévodí jedno jediné dílo. Zrak ani noha se nezastaví před místnímí veličinami Engelmanna, Eppleho, Ga- ckeho; později teprve se. obracejí k nádherné velikosti jezdce Meunierova, k onergické eleganci dámy P. Du Bois, k nově ve velkém měřitku oživeným Claudionům Jeana A. Iujalberta i Em. Frémieta rytířský sv. Jiří a kavalírský Louis XIII., i široké formy van der Stappenovy a markantní poprsi J. Logacovy přijdou až později na řadu, a krásné skupiny lvů a tigro G. Gardeta dokonce- si přejete odstraněny, aby nic nerušilo velikolepou tragiku dila Alberta Bartholoméa, před nimž stojíte zrovna zaraženi a citíte, kterak v dušj vaší zápolí spolu svíra- vost ohromného smutku a radostnost z požitku díla prosté grandiosnosti. Jeho original postavily svým nákladem stát franeouzský a město Paríž 1. listopadu 1899 přímo proli vchodu hřbitova Pěre Lachaise, věnovaly jej všem těm mrtvým, kteří tam odpočivají, a zvláště těm, jejichž rovy beze jména a náhrobku se ztrácejí v moři
Engelmann Epple Meunierův Jean Iujalbert em Louis XIII J Logacův G Gardet Bartholomé Bois Paríž Pěre Lachaise rytířský svatý . Jiří
16 article
oslatnich. Tam. na konci vřiznulé ceslv se zveá v čele pahorku, na kterém stojí malá kaplice, vroubený zelenými koberci na zemi a tmavými hroty cypřišů. Od roku 1889 objevovaly se ku po kuse jednotlivé díly tohoto monumentu Salonech pařižských a neznám jediného hlasu kritického, ať z úst starších či nejkrajněji mo- derních kritiků, jež by, slova nespokojenosti výtky obsahovaly, a vedle Rodina hudil hotový výtvor Bartholoméův největší obdiv na světové výstavě. Rodin však mimo obdiv sklízí i nej- prudčí nájezdy a negace, Bartholomé toliko jednomyslné nadšení. Pro místo, jež mu v nové plastice francouzské a světové patří, jistě okol- nost vší úvahy hodná. Jenom umělec, kterýz obvyklé cesty vybočuje a k novým cílům se obraci, může se setkati s nepochopením a státi terčem zuřivých invektiv; jenom umnění, které energickým vzmachem koncentruje sily dosu všemi napínané a v němž v křišťálové jasnosti se shrnuje karakter vší dosavadní snahy,je s to strhnouti všechny umělecky citicí k sobě.
Bartholoméův
17 article
Před takovým na chvili umlkají bitevní vřavy hoslové. Albert Bartholomé dokázal to svým »Pom níkem mrtvým« znovu, ač mu o tento důkan nešlo. Z maliře rázu Bastien-Lepageova stalse přes noc sochařem. Ale tato noc byla doba krutá. Obsahovala hodiny veliké bolesti, nesmírného žalu osobního, který se pak přerodil v mělan- cholický soucit s bolestí lidského pokolení. Na mrtvolou mladé milované ženy, nad jejím stu- deným čelem zrodil se nový sochař a z ná- hrobku v Crépy-en-Valois, který A. Bartholomé své choti vytvořil, zrodil se Monnument aulx morts na velikém hřbitově pařížském, oba jedině z nejvnitřnějšího nitra umělcova, jako mocné vlny na venek se provalivšího trpícího pohnutí. Na výstavě drážďanské jest odlitek, zabar- vený teplým nádechem lothrinského vápence, z něhož jest originál vytesán, a tuto rozměrnou sádru zakoupilo město Drážďany. Byly z toho domácí mrzutosti. Drážďanští umělci nechtěli (ovšem že ne všichni) rozuměti tomuto vydání peněz městských za cizí práci, a vypočítávají co by sami za ně mohli městu soch dodati.
Albert Bartholomý Bastien Lepageův enValois Crépa Drážďany
18 article
Jenomže umělci nebývají vždycky, kdy se o je- jich vitalní interessy jedná, štastní ve svých slovech a argumentech, přehlížejíce snadno, že obyčejně současně sami sebe porážejí bezděky a proti vlastní vůli svými vlastními činy. Saská plastika na výstavě je sama s to — Klingera vyjímaje — dovoditi, ktorak potřebuje takových mohutných popudů a korektivů, jaké dílo fran- couzského mistra dnes ve výstavě, zítra v Al- bertinu přinese. Dojem náhrobku jest i zde veliký, v uza- vřené místnosti, ve výstavním sále, sotva menšt nežli pod nebem pařížským. Zvedá a vrší se tu pod smělým obloukem, na temně azurové stěně, se svojí jednoduchou, plochou architekturou. egyptisujícího střihu, nad širokým bazinem, do jehož tmavého zreadla stejnoměrně hrčí krátké prameny vody. Na vysoké podezdívce jako čelo mastab s dveřním otvorem uprostřed. Otvor jest ote- vřený a temný jako jícen smrti, vstup do Navy. A vstupují jím muž a žena, mladí a nazí, ze života do záhrobí. Jejich krok šine se těsně podle chladných stěn. Muž v resignovaném odhodlání, žena, ruku na jeho rameno položenou, zdráha
Klinger Alo Nava
19 article
věji, ale přece za jeho příkladem. Neni zd Smrt, není zde šklebivý kostlivec ani neuprosný kosiníř, není tu nikde umělé persronifikaco smrti. ani jaké alegorie, avšak moc, neodvratná a n - odolatelná moc Smrti je zde, neviditelná, al nepřekonatelná. Na pravo a na levo uchvacuje jako nezdolný vír všechny lidi. Starci a stařeny jsou již u samého prahu, mladé ženy a dívky v prvním květu leží na zomi, v nářku šinou se po kolenou, žalostní nad ztrátou života, pokle- sávají s bolesti a jenom jejich muži, milenci snoubenci a otcové podpírají slabé a bojácné ty tvory a slovem odevzdané resignace utěšují posilují na pouti, z níž není návratu. Jenom jedna z nich, netknutého půvabu, při pravám kraji, obrací tvár svoji ještě odkad byla vyrvána, a rukou posílá poslední polibek lásky životu. jemuž byla odňata. Jak se chvějí tato těla, každým tvarem a každou linít ! Všechen ter mnohonásobný pohyb jest jediným pohybem Toto lidstvo cíti jedinou bolest, žalostnou hor- kost ztráty živola ... Tichý nářek a vzlyl jakoby stoupal z těchto dvou, ke stěnám hrobky přimknutých řad, které cosi nad ně mocnějšíh ku prahu konce života Ulači.
Starek
20 article
Dole pod nimi, pod prahem' Navy, leži mrtví. Celá rodina. Muž, žena, nazí a jako při posledním polibku ztuhlí, a malé děeko je- jich, neživé, napřič jejich lůna. Jenom zde za- znívá smirná struna smrti. Těžký kámen hrobní jest však odvalen, nadzvižen rozpjatými pažemi ženy genia nad nimi klečicího, kteřý se sou- strastnou láskou na mrtvé pohlíží. A na kameně vyryl umělec slova Isafášova: »Lid tento chodě v temnotách, uzří světlo veliké; bydlicím zemi stínu smrti světlo zastkví se.« Řekové byli šťastnější nás a také všichni t. kdo jistě věděli, co za hrobem se děje. P'ro ně neměla smrt žádné hrůzy. Nám zbývá jen ode- vzdanost v nejistotách o tom, kam se vcházi branou smrti. Člověk, jemuž smrt vyrvala s chladným ukrutenstvím, co v životě vší silou miloval, vidí jen s pobouřenou bolestí skon zi- votní a ví, že Smrt je ničitelkou krásy, svěžestí, radosti a lásky. To je také základní tón díla Bartholoméova. Nikdo z těchto krásných, žívota- plných lidí, vábných tvarů a mízy života, ne- opouští svět bez nárku. I stařeny hořekují.
Řek Bartholoméův Nava Lido
21 article
Ženy nejvíce. V tom uložil umělec osobní notu své vlastní hořké zkušenosti; v tom také vtěli velký kus poměru dnešního lidstva, ne-li k smrti, aspoň k životu, na němž sterými svazy lpí, a k strašlivému neznámu záhrehnímu. Prudkost emoce, vášnivost vzrušení, tent francouzský rys plastiky, nedostupuje zde k žád- nému pathosu a dekorativným posám. Jako je Bartholomé obdivuhodným mistrem ušlechtilé životní formy, muž pravdivé a výrazné linie, originalní koncepce skupinové, tak je mohutným projevovatelem duševní sevřenosti a stísněnosti a sténavého žalostnění. Realistická pevnost mode- lace srůstá zde v jedno s laskanou hebkostí teplou vláčností a není v díle tom jediného rysu, který by přebihal na pole pouhé maleb- nosti nebo systematické architektoniky. Pred »Pomníkem mrtvým« podléháte dojmu uměle- ckého díla, vytrysklého z obsáhlé a lidsky zvl- řené duše, které jest jednotným a jednolitým, proto také vyváženě harmonickým výtvorem, jako v náhté inspiraci VznIkIÝm. V takově spja tosli, v takové rovnováze a v takovém souladu idey. etického jádra a výtvarné formy spočívá asi všechno tajemství neodolatelného účinku umě leckého díla. K. B. N.
22 article Hudba.
Hudba. + Z pražsko konservatoře hudby. v čtvrtek dne 27. t. m. konala se vzácná a spolu do- jemná školní slavnost, kterou pořádal sbor profes- sorský na rozloučenou s ředitelem p. Bennewitzem, jenž přeje si koncem roku školního odejíti na trvaly odpočinek. Oslavenec byl ze svého bytu odvezen deputací, sestávající z professorů Bláhy a Reitmayera, u vchodu do školní budovy v Rudolfinu uvítán byl professory Dolejšem a z Káanu a uveden do slav- nostně osvětleného malého sálu rudolfinského. Zde oslovil jej srdečnou a vřelou řečí senior sboru pro- fessorského Smitla, děkuje mu nelíčenými slovy za vlídně a blahovolné jednání oproti sboru po celou dobu dvacetiletého jeho působení jako ředitele ústavu. Odevzdav jmenem sboru stříbrný pohár vkusné práce loučícímu se řediteli na památku, provolal mu na konec »sláva«, jež přítomné žactvo jásavě opětovalo. Když byla dozněla slavnostní fanfára, již chovan ústavu zanotovali, předstoupili chovanci konservatoře slečny Dvořákova, Spillingerova, ze Schwabů a pan Aich, aby vzletnými slovy (také jemně procítěnou básní z péra chovance Michla) vzdali loučícímu s řediteli jmenem žactva díky za vzácnou péči a otco- skou přízeň, již tento všem žákům v každé dob projevoval a podali mu krásný bronzový podnos n psací stůl jako skrovný projev nelíčené vděčnosti. Hluboce dojat nemobl řed. Bennewitz ani slova pro- nésti a loučil se pohnut se všemi přítomnými vřelým stisknutím ruky. Po té zapěli za řízení absolvent komposiční školy p. Kociána starší chovanci ústav zdařile mužský sbor na rozloučenou, čímž tklivá slavnost skončena.
Bennewitz Bláha Reitmayer Dolejš Dvořákův Schwab Aicha Michl Kocián Rudolfinum Káan Spillingerův
23 article
+ Z českého spolku pro komorní hudbu. Dle návrhu poroty pro posouzení skladeb, konkuru- jících o ceny Českým spolkem pro komorní hudbu na rok 1901 vypsané, po prozkoumání všech osmi řádně zadaných prací, bylo výborem téhož spolku usneseno: 1. Jelikož žádná ze zadaných skladeb ne- vyniká do té míry, aby vyznamenána býti mohla přiřčením ceny, budiž pro tentokrát od udělení ceny upuštěno. 2. Z obnosu pro ceny určeného buďlez zřízeny tři odměny na povzbuzení k další práci po 400 K a uděleny následujícím pracím, jež za stejně cenné uznány byly: smyčcovému kvartettu z a-mol s heslem »Risoluto« od p. K. Bautského, řed. kůr v Praze, klavírnímu trin z g-moll s heslem » Vždy výše« od p. Jos. Procházky, professora v Lublani klavírní sonatě z des-dur s heslem »Samostatnoste od Vítězslava Nováka. Ostatní práce zaslané budou s neporušenými obálkami, jež jedině jména skla- datelů obsahovati mají, v kanceláři JUDra. Fer Tondra v Praze, Václavské nám., čís. 35 při výměně hesla vráceny.
K Bautský Procházka Novák Praha Lublaň Václavský já Judra Fery Tondr smyčcový kvartetta z amol
24 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Přičiněním »Slavic« utvořil se v Kralupech sportovní klub, jenž podnikl minulé neděle výlet do Turska, aby setkal se s tamějším sdružením v zápase footballovém. Ač mužstvo S. K. Tursko sesíleno bylo několika hráči kralupskými, podlehlo přece zkušeněj- ším kollegům z Kralup, kteři zvítězili 6: 0. Stav do halftime 4:0. Zápas dosti dobrý sledován byl živě četným obecenstvem z okolí. V červenci pořádá čily S. K. »Kralupy« meeting klubový. * K dnešním mezinárodním závodům athleti- ckým B. F. C. »Britannie« v Berlíně vyslala »Slavie« své dva členy. *Rektor (»Slavie«) startuje dnes na mezi- národním závodě v běhu o mistrovství Čech na 10 km. ** Kolesa Rudolí (»Slavie«) startovati bu v červenci na cyklistských závodech v Berlíně o mi- strovství světa.
Tursko S K Rektor Kolesa Tursko Kralupy Britannia Berlín Čechy Kralupy sportovní klub Slavia km
25 article
* Athletický meeting »Slavie« konán bude dne 7. července t. ** Dnes končí se »Českým klubem sportovním v Praze« pod vlajkou »České amat athletické unie« vypsaný V. silniční závod v běhu na deset kilometrů o mistrovství Čech mezi Bě- chovicemi a Žižkovem a sice o 3. hodině odpolední. Vítězi titul »Mistr Čech v běhu na 10 km. na silnici pro rok 1901« a velký granátový odznak, druhému třetímu čestný odznak. Start mezi Běchovicemi Dol. Počernicemi. Cil »U ohrady« na Žižkově. Závodí se dle závodního řádu Č. A. A. U. Protest proti slo- žení 10 K. *Členové athletického klubu „Sparta“ starto- vati budou při distančním běhu o mistrovství Čech n 10 km., vypsaném „Českým klubem sportovním“, tuto neděli a sice mezi Běchovicemi a Prahou. Přihlášen jsou J. Pecold, K. Nemastil, O. Řezáč.
A A J Pecold K Nemastil Řezáč Praha Žižkov Běchovice Slavia Sparta km
26 article
Dne 7. července. K velkému přespolnímu běhu cenu Nicholsenovu ve Vídni, již vypisují „The Ram- bleas“, vyslán bude klubem p. J. Pecold, aby háji barvy „Sparty“. Jak se sděluje, přihlášeno k tomuto závodu přes 30 závodníků, mezi nimi Gillemot, Sax, Waldau, Brödel, Englender a mnoho jiných. Bude tu- díž míti nejlepší t. č. český vytrvalec tuhou práci, by čestné obstál K světovým mistrovstvím cyklistským v Berlíně, od 8. do 14. července, přihlášeni byli a jisté se ték k startu dostaví Wondřich a Hirsche. Závodníkům snaživému klubu dlužno přáti všeho zdaru. ** Tennisový odbor „Sparty“ hraje každého dne na courtu klubovém na ostrové. Velkých Benátkách. Hříště jest nově zařízeno a bude v nejbližším čase vypsán klubový turnaj tennisový Honba a myslivost. ** Jak se oznamuje, vyvinuly se letošního rokn v příhodných krajinách mladé koroptve znamenitým způsobem. Lze se tedy nadíti, že v den zahájení koroptvích honů mladé koroptve budou úplně do- rostlé, tak že vyrovnají se starým a bude lze zahá- jiti střílení v rozsahu, jak vzhledem k nedostatečné- mu někdy vzrůstu vždy nebývá. 1919/%01.
J Pecold Sax Waldau Brödel Englender Wondřich Hirsch Vídeň Berlín Benátky Hříště the Rama Sparta
32 article Úloha čís. 32.
Úloha čís. 32. (Z turnaje W. Schztg.) Heslo: „Im Abendsonnenschein“. Bílý: Ka2 Da5 Sd7 Jd3 ee Černý: Ke4 Vg2 Sci Jbi h5 Pb7 c6 c3 e3 e2 f f5 g3 mat ve 3. tazích. Úloha čís. 390 (Z turnaje časopisu „Strategi e“.) Heslo: „Fronti nulla fides Bílý: Ka8 Db8 Jd6 g3 Pe2 d2 f2 b5 Černý: Kd5 Vh2 Jh7 h8 Pa5 a4 e5 g . cl Studic č. ssr (Z téhož turnaje.) Heslo „Na zdar“ Bílý: Kťs Se1 h7 Jd7 Pd3 d6g Černý: Khe Sds Pas b3 c4 f4 f5 g7 he bnlý táhne a vyhraje.
W Schztg Černá Imo SF Sd 7 Jd Strateg e Ka 8 db Jd Kd 5 vh 2 jh 7 h 8
34 article
Bnlý začne a dá 3. tahem Partie čís. 236. Falkbeerův gam bit Hrána o výroční slavnosti v Hastingsu. Bílý: Gunsberg a Cheshire. Černý: Teichmann a Shories 1. 02—e4 e7—e5 2. f2—f4 d7—d5 3. Jg1—f (Čigorin dává přednost tomuto Andersenovu tahu, avšak nám se zdá, že 3. e4d5 e5—e4 4. d2—d3 jest lepším) d5e4 4. Jf3Xe5 Jb8—c6 (od Tarasches dobrým výsledkem poprvé užito, mohlo se státi téš Sf8—d6) 5. Sf1—b5 Jg8—e7 (dr. Tarasch hrál 5. Jf8 6. Jxc6 bXc6 7. SXc6+ Sd7 8. Sxa8 Sg4a dobude dámv.) 6. Dd1—e2 f7—f6 7. Je5xc6 57c6 8. De2e4 (chyba, mělo se státi 8. Sa4 aneb c4) Se8—f5 9. Sb5c6+ Ke8—f7 10. De4—f3 Je7xce 11. Dí3Xc6 Dä8—e8+- ! (lepší než 11. . . . De7-+. 12. Kf2 De5 13. Dc5 S)c5—- 14. Kf3 atd.) 12. Desxkes Vase8— (černý jest velice dobře vyvinut, kdežto po- stavení černého velice nevyvinuté) 13. Ke1—f2 8(8 —c5 —- 14. Kf2—3 h7—h5 15. h2—h3 Sf5c2 16. de —da (jediný prostředek hru prodloužiti) Sc5xd4 17. Jb1—c3 h5—h4+ 18. Kg3—f3 (po Kh2 následuje 803 19. b63 Ve2 a černý má vítězné postavení Vh8—h6 19. Se1—d2 Vh8—g6 20. g2—g4 h4.«g3 21. Vh1—e1 Vesxel a bílý se vzdal.
Falkbeerův Černá Teichmann Andersenův Tarasch Jxc SXc jít 2e4 jít 7 Hastings d 5 3 e 4 4 e 8 + Desxke Vasa Shories 1 c 6 Sf 8 Sf 1 e 7 Sd 7 sa 4 aneb c 4 Sb 5 c Dc 5 S f 2 8 c 2 vh
36 article Do turnaje časopisu „W. Schachzeitung“ došlo
Do turnaje časopisu „W. Schachzeitung“ došlo zasílek se 119 úlohami Lasker, jak se dovídáme, pokračuje na své cestě spojenými státy americkými; dne 24. května prodléval v Milwaukee, kdež hrál 36 partii simultáně. Janovski cestuje nyní v severní Evropě. Paříšský časopis „ Armée Iilustrée“ otevřel své sloupce též šachové rubrice, již řídí Numa Preti. Mezinárodní turnaj nizozemského šach. sdružení bude odbýván mezi 22. červencem a 1. srpnem t. r. v Haarlemu. Připušténo 16 hráčů z nichž polovice pro hráče jiné národnosti vyhražena. O připuštění do tohoto turnaje rozhoduje výbor skládající se z dr. A. G. Ollanda v Utrechtu, Van Foreesta v Haagu a Hertoga v Amsterodamu. Ceny 200, 150, 100, 80, 60, 50, 40 a 30 hol. zlatých, mimo to pro prvého vítěze zlatá medaille. Přihlášky a vklad 6 hol. zlatých při- jímá do 7. července HI. D. B. Meijer Amsterodám Geldersche Kade 37. Listárna šachů. Pan Mlejnek, Karlín. Zaslané není úlohou, úloha nepočíná šachem, v konečné matové siti nesmí býti ani jediná figura, kryjíc vždy jedno pole, zbytečnoua neúčinnou. — V. Hladík, Bukovno, č. 322—323 správné, ostatní příště. — V úložce čís. 324 omylem vytisknut král na al místo na hi čímž toto opravujemo
W Schachzeitung Lasker Janovský Numa Preť A G Ollanda Mlejnek V Hladík spojený stát Milwaukee Evropa Haarlem Utrecht Haag Amsterodam Karlín Bukovno Armée Iilustrée Amsteroda Geldersche Kade 37