1
masthead
30. června 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
3
masthead
k čislu 1ag.
ag
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. června. (K vo ta.) Vlastno
ručním listem, daným 22. t. m. a publikovaným
v dnešních úřadních novinách vídeňských, ozna-
muje panovník dru. Körbrovi, že platnost dosa-
vadní kvoty, dle níž na společné potřeby říšsk
Rakousko přispivá 65 6 procenty a Uhry 34.4
procenty, prodlužuje se na další rok.
t. j. od 1. července 1901 do 30. června 1902.
poněvadž se zastupitelské sbory rakouský
uherský nedohodly o výši této kvoty.
V Praze, 29. června. (Změna dan
z důchodů.) V úřadnich novinách víden-
ských vyhlašuje se dnes zákon ze dne 26.
června t. r., jímž se mění zákon o dani z dů-
chodů ze dne 25. října 1896. Novým zákonem
stanoví se na základě usnesení ohou sněmoven
říšské rady, že úroky ze zástavních listů a dluž-
ních úpisů zemských úvěrních ústavů, jakož
ústřední banky německých spořitelen a podobné
banky českých spořitelen, jež mají býti zřízeny
v Praze, podléhati mají půlprocentní
dani z důchodů místo dosavadní 29 daně.
Nový zákon nabude platnosti 1. ledna 1902.
V Praze, 28. června. (Spole čn
rozpočet na rok 1902), přijatý oběma
delegacemi, byl císařem dne 20. června schválen
a dnas v úřadních novinách vídeňských pro-
hlášen. Vybíráme z něho pro snažší přehle
důležitější čísla.
V řádném rozpočtu povoluje se:
zahraničnému ministerstvu . . 10,551.062K
ministerstvu vojenství . . . 275,858. 619
námořnictvu . . . . . . 30,803. 200
ministerstvu financí . . . . 4, 174. 307
účetní kontrole
317.760
celkem. 321,704.948k
V mimořádném rozpočtu:
zahraničnému ministerstvu . . 203 295k
ministerstvu vojenství . . . 20,019. 103,
námořnictvu
15,887.620
celkem . . 36,110.018 k
Praha
Rakousko
Uhry
oha sněmovna
ministerstvo finance
6
article
Celý rozpočet tedy . . . . 357,814. 966 k
Tato potřeba uhradí se z cásti výnosem
celních poplatků, zbytek pak rozdělí se mezi
obě poloviny řiše dle kvoty, jež bude ustano-
vena pro rok 1902.
Mimo to musejí obě poloviny říše uhradii
potřebu na okupaci Bosny a Hercegoviny, jež
rozpočtěna na 7,367.000 K, a dodatečně schvá-
lené úvěry za rok 1897 130.000 K, za r. 190
27.727 K, za rok 1901 103.500 K, takž
veškerá potřeba na společné věci obnást
365,443.193 K.
Závěrečný účet společných výdajn
v roce 1899, schválený delegacemi, vykazuje
180,087.465 zl. Cla vy nesla toho rokr
58,494.392 zl., tak že llo třeba doplatit
121593.073 zl. Z té částky zaplatilo Rakousk
83,412.848 zl., Uhry is příplatkem za V -
jenskou Hranici 38,180.224 zl.
V Praze, 28. června. (Z atimný roz-
počet na druhé půlletí r. 1901)
byl ve znění, jak přijato oběma sněmovnam
říšské rady, schválen císařem dne 23. červn
a dnes prohlášen v úřadnich novinách viden-
ských. Obvvklou formuli zmocňuje se vláda, z
smí vybírati v druhé polovině roku daně n
účet rozpočtu, jenž bude říšskou radou schválen.
Uher
Bosna a Hercegovina
Praha
7
article
Zároveň připojen podrobný seznam úvěrů, po-
volených císařskými nařízeními v minulých
letech, jež však nebyly do konce roku 1900
vyčerpány a povoluje se užiti jich až do konce
roku 1901 tak, jako by byly povoleny v roz-
počtu na rok 1901.
Ze Zádru, 26. června. (Dalmats ké
železnice. — Nový průmyslo v
podnik.) Železniční trať ze Splitu do Sin
stane se brzy skutkem. Vláda právě vypssla
konkurs na stavbu trati, rozpočtenou na 2,769.514
korun. Se stavbou musí se počíti co nejdřive
aby dráha mohla býti odevzdána vorejnému uží-
vání 1. záři 1903. — Tyto dni meškali v Zádru
zmocněnci terstského konsorcia a benátské
elektro-chemické společnosti, aby si získali u
vlády podporu pro veliký podnik, jejž chtějí
založiti v Dalmacii. Běží o zužitkování čiyr
vodopádů na řece Krce k účelům průmyslovým.
Split
Sina
Dalmacie
Krka
8
article
Energie těchto vodopádů za největšího such
páčí se na 15 tislc konských sil. Přenesena
způsobem elektrickým do Šibenika na břehu
mořském, vydala by ještě 12 tisíc konsk. sil.
Družstvo zamluvilo si na pobřeží v Šibeniku
100.000 metrů pozemků, kde hodlá vystavět
několik průmyslových závodů, jež by se hnaly
silou, získanou z krekých vodopádů. Bude-
žádost družstva příznivě vyřízena, hodlá počit
ještě letos stavbu závodů, do nichž chce vložiti
kapitál 6 millionů korun.
Ze Štyrského Hradcer 27. června. (O pet
útok na německý ráz Štyrska.) Slo-
vinští poslanci marně se domáhali po několik
let na štyrském sněmu, aby se pro Sloviace,
kteří tvoří třetinu všeho obyvatelstva štyrského,
zřídila v jižní části země aspoň jediná měšlanská
škola. Té skoly nemají Slovinci ve Štyrsku po
dnes. Za to zemský výbor činí právě sněmu
návrh, aby se v témž jižním Štvrstu zřídily
dvě nové německé měšťanské školy pro
dívky v Celji a ve Ptuji. Poněvadž vyššího
vzdělávacího ústavu pro slovinské dívky je
v jižním Štyrsku nevyhnutelně třebe, chopily se
věci školní sestry a zřídily v Celji soukromý
ústav, v němž vyučovaly děvčata slovinsky před-
mětům, jimž se uči na měšťanských školách.
Nyní mají v úmyslu změniti svůj ústav v sou-
kromou dívčí měšťanskou školu a obracejí s
k některým osobám o podporu. To zvěděl »Gr.
Slovinec
Gr
Šibenik
Štyrsko
Štyrský Hradcer
9
article
Tagbl.« a udeřil ihned na poplach. Školní sestry
mají prý v úmyslu zasaditi styrskému němectv
těžkou ránu, neboť chtějí ve svém ústavě pěsto-
vati šovinisticky slovinského a klerikálního ducha.
A vždyť boj se školními sestrami byl by velmi
snadný. Ať se pro slovinské dívky zřídí veřejné
měšťanské školy, stojící pod dozorem zemské
školní rady a bude po šovinismu i klerikalismu!
Z Turč. sv. Martina, 26. června. (Kan-
didatura Pavla Mudroně.) Předevčírem
konala se v »Domě« důvěrná schůze přívrženců
slovenské národní strany z okresu svato-martin-
ského, jíž se na pozvání dra. Jana Vanoviče
zúčastnilo přes 100 voličů. Svolavatel rozvinul
před přítomnými politický program národní
strany, odůvodnil přechod z passivity k činné
politice a navrhl za kandidáta pro příští sně-
movní volby advokáta Pavla Mudroně. Návrh
byl přijat jednohlasně a k Mudroňoví vyslána
zvláštní deputace, aby ho pozvala do schůze
nabidla mu kandidaturu. Přišed do schůze
P. Mudroň oznámil, že jest hotov přijati kandi-
daturu, ale s podmínkou, že ani sám on, ani
jeho strana nebudou hlasů kupovati za peníze,
ani za víno. Chce míti volbu čistou, čisté, po-
ctivé hlasy, ať už dosáhne většiny nebo ne.
Voličové národní strany jsou pokročilí a beztoho
by se nedali podpláceti; konkurovati s vládní
cenou v kupování hlasů u voličů neuvědomělých
nechce a nemůže, poněvadž vláda i za slovenské
peníze může kupovati lidi a duše. Bude-li mu
většinou hlasů svěřen mandát, slibuje, že se
níčem neodchýli od národního programu a o
národních práv slovenských neustoupí. Řeč Mu-
droňova přijata s nadšením a přítomní voličové
podpisem se zavázali, že ho budou volitiza
poslance
Martino
Pavel Mudroň
Vanovič
P Mudroň
Kanada
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 29. června.
Obrod Slovanského spolku
moskevského.
Ok. Z Moskvy, v červnu. (Dop. »N. L.
Zdejší Slovanský spolok byl dosud v takovém
úpadku, že div nezanikl. Avšak nyní se sbírá.
což je znamením, že slovanská myšlenkave
starém sidle moskevských carů se křísí. Má
okolo 100 členův a 4000 rublů jmění.
Za nového předsedu zvolen p. A. J. Čerep-
Spiridovič, gener. konsul srbský v Moskvě, jenž
uvazuje se ve svou hodnost promluvil významnou
řeč, jejíž jádro vám tuto podávám.
Za cil spolku vytkl práci k duchovnému
sjednocení všeho Slovanstva při úplném šetření
jeho různosti náboženských a státních. Dále
mluvil o důležitosti ruského jazyka pro Slovany
a lásce, ve které jej mají všichni Slované, tak
že mnozí snaží se mu dáti význam jazyka vše-
slovanského. Káral ruskou intelligenci, zvláště
mladou, že znalost Slovanstva zanedbává. (Plat
vice versa o intelligenci všech slovanských ná-
rodů. Red. »N. L.«) Je třeba rychle obrátiti,
neboť XX. věk bude věkem slovanským, v něm
se rozhodne veliký spor mezi Slovanstvem
Germánstvem, a má-li se to státi ve prospěch
Slovanstva, je prvou podminkou, aby všichni
Slované do posledního muže proniknuti byli slo-
vanskou myšlenkou a vzájemnou k sobě láskou.
Nepřipravi-li se Slované v čas na světodějné
události, bude jim s hanbou ustoupiti a vlny
všeněmecké, divoce se valící od Hamburku
Berlína, zalijou Poznaň, Prahu, Vídeň, Bělehrad,
Sofli, ano i Cařihrad a Malou Asii až k Per-
skému zálivu, a smetou na tomto ohromném
prostranství vše slovanské a vyryjou nepřehlednuu
propast mezi elovanským Ruskem a cívilisovanou
Evropou za Německem.
Dop
Čerep Spiridovič
Slovan
Praha
Moskva
Hamburk
Berlín
Poznaň
Vídeň
Bělehrad
Soft
Cařihrad
Rusko
Evropa
Německo
Slovan
Reda . » N . L
členův
11
article
Aby je snáze přemohl, pangermanism hled
znesvařovati Slovany a v nejednom případěse
mu to daři. Již i nás Rusy posílá do Asie, kde
nám připravuje různé radosti s Čínou a Japon-
skem. Ruský národ nikdy nebude lhostejným
k osudu slovanských národův, ale na nich jest,
aby osvědčili svoji úctu k ruskému národu tím,
že ruský jazyk zavedou jako povinný před mět
do svých škol a postaví jej na roveň s němčinou.
vrate stovatemu spotkn. recn
vyjmenoval způsoby, kterými spolek bude pra-
covati k tomu, aby své členy obeznámil se Slo-
vanstvem. Pořádati bude koncerty se slovanskou
hudbou, přednášky o životě Slovanů přitomném
i minulém, založí si svůj orgán, vydávati bude
brožury a spisy, posílati bude své členy na
cesty do slovanských zemi, podporovati bude
zvláště studentské vyjíždky ke Slovanům, vydá-
vati bude učebnice slovanských jazyků, doporu-
čovati slovanská léčebná místa a pod. S druhé
strany Slovanský spolek bude se starati, aby
také ze slovanských zemí turisté hojně přijížděli
do Ruska. V Moskvě uchystá jim laciné byty.
postará se jim o laciné průvodce a pod.
Slovan
Rus
Asie
Čína
Rusko
Moskva
Slovan
12
article
Katolická propaganda v Bosně
a Hercegovině.
V delegacích p. Kallay opětně popřel, z
by v Bosně a Hercegovině bylo latinské propa-
gandy, Herá loví pravoslavné a mohamedánské
divky a děti a násilím že katoličí. Tvrzení
páně Kallayovo vyvrací nařízení mostarské
pravoslavné konsistoře, jež za nynějšího metro-
polits Serafima niktorak není v opposici naproti
sarajevské vláds. V nařízení tom konsistoř na
noro vyzývá pravoslavné duchovní, aby střehl
své stádce, protože se částo stává, že »ne-
zbední katolíci«, kterým je dnes volno činii
v Bosně a Hercegovině co chtějí, ukradnou
srbské dívky, násilím je v noci odvádějí a o
dávají s katoliky. Duchovní mají každý jed-
notlivý případ oznámiti konsistoři a žádati z
ochranu těch, čí bezpečnost a svědomí jest
ohroženo.
Kallay
Kallayův
Boseň a Hercegovina
13
article
Ještě k odsouzení Lur Salucesově.
Poslední schůze senátu jako státního soudu,
jenž soudil Lur Salucesa pro odpor proti státní
moci a pro spiknuti, shromáždila nesčetné přá-
tele republiky na galeriích a v ložích paláce
luxomburského. I vláda učinila veškeré přípravy,
aby v den pronešení rozsudku ani nejmenší de-
monstrace nerušíla klidné schůze senátu. D ve
setniny gardy republikánské ob-
sadily oba dva dvory rozsáhlé bu-
dovy, a v blizkých kasárnác
stála setnina připravena, aby za-
sáhla, kdyby toho byla potřeba.
O 8. hodině večerní opustil Lur Saluces palác
luxemburský, byv doprovázen dvěma strážníky
do svého obvyklého vězení, aby brzy p
tom v průvodu několika strážníků
a policejního komisaře opusti
ú zemí francouzské. Hrabě Lur Saluces
se odebral, jak již sděleno, přímo do Belgie,
kam v červenci přibude i pretendent vévod
Orleanský. Budou zde k sněmovním volbám
francouzským (v květnu 1902) vydávati zvláštn
orgán royalistický.
Burové v Kapsku.
»Daily Mail« sděluje z Kapska: »Burové
vnikají do Kapského města v počtu stále vět-
ším. Odvádějí rekruty a na sta koní. Od Dord-
rechtu až po Willoncore, ano až po hranic
země namagueské probíhají v menších četách.
jichž úhrnný počet lze na 7000 a více páčiti
Dlužno pohlédnouti jen na mapu, aby se se
znalo, že největší část kapské osady
jest v rukou burských.«
Salucesův
Burová
Willoncore
Belgie
Kapsko
Dord
Daily Maila
Saluces palác
14
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Pomník mrtvým.
(Z výstavy dráždanské. )
=Už dávno není pravdivým pošklebel
Saphirův o Drážďanech. Dokud platil, doku
se v celku shodovalo s lenivou zdrželivosti jejich
obyvatelů, že i konec světa se v Drážďanech
o několik roků opozdí, platilo saské sidelní město
Pražanům za kus vzácné ciziny a před osmdesát
a sedmdesáti léty ještě vypravoval český ná-
vštěvnik doma pravé divy o rušnosti labského
města. Tenkráte také naši umělci vzhlíželi k Drá-
ždanům spíše nežli jinam. Drážďanské umělecké
koryfeje, von Vogel, Dahl a jiní, dodávali lesku
pražským výstavám, ano i potom, když Chr.
Ruben udal Praze směr k Mnichovu, ješté mladý
Brožik se pokusil, vyzískati na dráždanské aka-
demii více nežli mohl. v Praze. A to už nebyly
Drážďadny žádným významným střediskem umě-
leckým. Teď ale zde dohánějí úsilně, co bylo
zanedbáno. Vedle staroslavných sbírek uměle-
ckých rostou kolekce nového moderního umění,.
v nichž neschází ani Böcklin, ani Klinger, ani
Puvis de Chavannes, ani, kdo z nejmladších Sasů
zvlášť osobitým profilem vyniká. Výroční velké
umělecké výstavě, umístěné v zachovalém a mo-
numentálním paláci výstavy zemské, na pokraji
zeleně Veliké zahrady královské, stojí vždycky
za krátký výlet na sever. Zejmena výstavy mezí-
národní jako je nynější. Výběrem a uspořádáním
na ráz se vymkly z řad výstavních bazarů
péče, kterou jim Špolek umělců a město věnuje.
nezůstaly bez užitku a výtěžku. Materiálního
i duševního. Kdo vstupuje prostorným vestibulem
stavby Wallotovy, vi předem, že vchází návštěvou
k elitě umělecké.
Vogel
Dahl
Christum
Ruben
Brožik
Böcklin
Klinger
Puvis
Chavannes
Sas
Drážďany
Praha
Mnichov
15
article
Před ním otevírá se ohromná dvorana,d
šířky a výšky, ve velkých liniích oživená, kd
mezi zelenavými stěnami a na temně modré po-
dlaze, prostřed vážného dekoru stojí malý le-
plastik, jejichž sádra, bronz a mramor ztá pí se
v měkkém, přimodralém světle. Plastika jest
těžiskem letošní výstavy, její velkou pýchou
a tak hojná, žo zabírá mimo dvoranu ješté řadu
jiných mistností. Ale ve dvoraně vévodí jedno
jediné dílo. Zrak ani noha se nezastaví před
místnímí veličinami Engelmanna, Eppleho, Ga-
ckeho; později teprve se. obracejí k nádherné
velikosti jezdce Meunierova, k onergické eleganci
dámy P. Du Bois, k nově ve velkém měřitku
oživeným Claudionům Jeana A. Iujalberta
i Em. Frémieta rytířský sv. Jiří a kavalírský
Louis XIII., i široké formy van der Stappenovy
a markantní poprsi J. Logacovy přijdou až
později na řadu, a krásné skupiny lvů a tigro
G. Gardeta dokonce- si přejete odstraněny, aby
nic nerušilo velikolepou tragiku dila Alberta
Bartholoméa, před nimž stojíte zrovna zaraženi
a citíte, kterak v dušj vaší zápolí spolu svíra-
vost ohromného smutku a radostnost z požitku
díla prosté grandiosnosti. Jeho original postavily
svým nákladem stát franeouzský a město Paríž
1. listopadu 1899 přímo proli vchodu hřbitova
Pěre Lachaise, věnovaly jej všem těm mrtvým,
kteří tam odpočivají, a zvláště těm, jejichž rovy
beze jména a náhrobku se ztrácejí v moři
Engelmann
Epple
Meunierův
Jean
Iujalbert
em
Louis XIII
J Logacův
G Gardet
Bartholomé
Bois
Paríž
Pěre Lachaise
rytířský svatý . Jiří
16
article
oslatnich. Tam. na konci vřiznulé ceslv se zveá
v čele pahorku, na kterém stojí malá kaplice,
vroubený zelenými koberci na zemi a tmavými
hroty cypřišů. Od roku 1889 objevovaly se ku
po kuse jednotlivé díly tohoto monumentu
Salonech pařižských a neznám jediného hlasu
kritického, ať z úst starších či nejkrajněji mo-
derních kritiků, jež by, slova nespokojenosti
výtky obsahovaly, a vedle Rodina hudil hotový
výtvor Bartholoméův největší obdiv na světové
výstavě. Rodin však mimo obdiv sklízí i nej-
prudčí nájezdy a negace, Bartholomé toliko
jednomyslné nadšení. Pro místo, jež mu v nové
plastice francouzské a světové patří, jistě okol-
nost vší úvahy hodná. Jenom umělec, kterýz
obvyklé cesty vybočuje a k novým cílům se
obraci, může se setkati s nepochopením a státi
terčem zuřivých invektiv; jenom umnění, které
energickým vzmachem koncentruje sily dosu
všemi napínané a v němž v křišťálové jasnosti
se shrnuje karakter vší dosavadní snahy,je
s to strhnouti všechny umělecky citicí k sobě.
Bartholoméův
17
article
Před takovým na chvili umlkají bitevní vřavy
hoslové.
Albert Bartholomé dokázal to svým »Pom
níkem mrtvým« znovu, ač mu o tento důkan
nešlo. Z maliře rázu Bastien-Lepageova stalse
přes noc sochařem. Ale tato noc byla doba krutá.
Obsahovala hodiny veliké bolesti, nesmírného
žalu osobního, který se pak přerodil v mělan-
cholický soucit s bolestí lidského pokolení. Na
mrtvolou mladé milované ženy, nad jejím stu-
deným čelem zrodil se nový sochař a z ná-
hrobku v Crépy-en-Valois, který A. Bartholomé
své choti vytvořil, zrodil se Monnument aulx
morts na velikém hřbitově pařížském, oba jedině
z nejvnitřnějšího nitra umělcova, jako mocné
vlny na venek se provalivšího trpícího pohnutí.
Na výstavě drážďanské jest odlitek, zabar-
vený teplým nádechem lothrinského vápence,
z něhož jest originál vytesán, a tuto rozměrnou
sádru zakoupilo město Drážďany. Byly z toho
domácí mrzutosti. Drážďanští umělci nechtěli
(ovšem že ne všichni) rozuměti tomuto vydání
peněz městských za cizí práci, a vypočítávají
co by sami za ně mohli městu soch dodati.
Albert Bartholomý
Bastien
Lepageův
enValois
Crépa
Drážďany
18
article
Jenomže umělci nebývají vždycky, kdy se o je-
jich vitalní interessy jedná, štastní ve svých
slovech a argumentech, přehlížejíce snadno, že
obyčejně současně sami sebe porážejí bezděky
a proti vlastní vůli svými vlastními činy. Saská
plastika na výstavě je sama s to — Klingera
vyjímaje — dovoditi, ktorak potřebuje takových
mohutných popudů a korektivů, jaké dílo fran-
couzského mistra dnes ve výstavě, zítra v Al-
bertinu přinese.
Dojem náhrobku jest i zde veliký, v uza-
vřené místnosti, ve výstavním sále, sotva menšt
nežli pod nebem pařížským. Zvedá a vrší se tu
pod smělým obloukem, na temně azurové stěně,
se svojí jednoduchou, plochou architekturou.
egyptisujícího střihu, nad širokým bazinem, do
jehož tmavého zreadla stejnoměrně hrčí krátké
prameny vody.
Na vysoké podezdívce jako čelo mastab
s dveřním otvorem uprostřed. Otvor jest ote-
vřený a temný jako jícen smrti, vstup do
Navy. A vstupují jím muž a žena, mladí a nazí, ze
života do záhrobí. Jejich krok šine se těsně podle
chladných stěn. Muž v resignovaném odhodlání,
žena, ruku na jeho rameno položenou, zdráha
Klinger
Alo
Nava
19
article
věji, ale přece za jeho příkladem. Neni zd
Smrt, není zde šklebivý kostlivec ani neuprosný
kosiníř, není tu nikde umělé persronifikaco smrti.
ani jaké alegorie, avšak moc, neodvratná a n -
odolatelná moc Smrti je zde, neviditelná, al
nepřekonatelná. Na pravo a na levo uchvacuje
jako nezdolný vír všechny lidi. Starci a stařeny
jsou již u samého prahu, mladé ženy a dívky
v prvním květu leží na zomi, v nářku šinou se
po kolenou, žalostní nad ztrátou života, pokle-
sávají s bolesti a jenom jejich muži, milenci
snoubenci a otcové podpírají slabé a bojácné
ty tvory a slovem odevzdané resignace utěšují
posilují na pouti, z níž není návratu. Jenom
jedna z nich, netknutého půvabu, při pravám
kraji, obrací tvár svoji ještě odkad byla vyrvána,
a rukou posílá poslední polibek lásky životu.
jemuž byla odňata. Jak se chvějí tato těla,
každým tvarem a každou linít ! Všechen ter
mnohonásobný pohyb jest jediným pohybem
Toto lidstvo cíti jedinou bolest, žalostnou hor-
kost ztráty živola ... Tichý nářek a vzlyl
jakoby stoupal z těchto dvou, ke stěnám hrobky
přimknutých řad, které cosi nad ně mocnějšíh
ku prahu konce života Ulači.
Starek
20
article
Dole pod nimi, pod prahem' Navy, leži
mrtví. Celá rodina. Muž, žena, nazí a jako
při posledním polibku ztuhlí, a malé děeko je-
jich, neživé, napřič jejich lůna. Jenom zde za-
znívá smirná struna smrti. Těžký kámen hrobní
jest však odvalen, nadzvižen rozpjatými pažemi
ženy genia nad nimi klečicího, kteřý se sou-
strastnou láskou na mrtvé pohlíží. A na kameně
vyryl umělec slova Isafášova: »Lid tento chodě
v temnotách, uzří světlo veliké; bydlicím
zemi stínu smrti světlo zastkví se.«
Řekové byli šťastnější nás a také všichni t.
kdo jistě věděli, co za hrobem se děje. P'ro ně
neměla smrt žádné hrůzy. Nám zbývá jen ode-
vzdanost v nejistotách o tom, kam se vcházi
branou smrti. Člověk, jemuž smrt vyrvala
s chladným ukrutenstvím, co v životě vší silou
miloval, vidí jen s pobouřenou bolestí skon zi-
votní a ví, že Smrt je ničitelkou krásy, svěžestí,
radosti a lásky. To je také základní tón díla
Bartholoméova. Nikdo z těchto krásných, žívota-
plných lidí, vábných tvarů a mízy života, ne-
opouští svět bez nárku. I stařeny hořekují.
Řek
Bartholoméův
Nava
Lido
21
article
Ženy nejvíce. V tom uložil umělec osobní notu
své vlastní hořké zkušenosti; v tom také vtěli
velký kus poměru dnešního lidstva, ne-li k smrti,
aspoň k životu, na němž sterými svazy lpí, a
k strašlivému neznámu záhrehnímu.
Prudkost emoce, vášnivost vzrušení, tent
francouzský rys plastiky, nedostupuje zde k žád-
nému pathosu a dekorativným posám. Jako je
Bartholomé obdivuhodným mistrem ušlechtilé
životní formy, muž pravdivé a výrazné linie,
originalní koncepce skupinové, tak je mohutným
projevovatelem duševní sevřenosti a stísněnosti
a sténavého žalostnění. Realistická pevnost mode-
lace srůstá zde v jedno s laskanou hebkostí
teplou vláčností a není v díle tom jediného
rysu, který by přebihal na pole pouhé maleb-
nosti nebo systematické architektoniky. Pred
»Pomníkem mrtvým« podléháte dojmu uměle-
ckého díla, vytrysklého z obsáhlé a lidsky zvl-
řené duše, které jest jednotným a jednolitým,
proto také vyváženě harmonickým výtvorem, jako
v náhté inspiraci VznIkIÝm. V takově spja tosli,
v takové rovnováze a v takovém souladu idey.
etického jádra a výtvarné formy spočívá asi
všechno tajemství neodolatelného účinku umě
leckého díla.
K. B. N.
22
article
Hudba.
Hudba.
+ Z pražsko
konservatoře hudby. v
čtvrtek dne 27. t. m. konala se vzácná a spolu do-
jemná školní slavnost, kterou pořádal sbor profes-
sorský na rozloučenou s ředitelem p. Bennewitzem,
jenž přeje si koncem roku školního odejíti na trvaly
odpočinek. Oslavenec byl ze svého bytu odvezen
deputací, sestávající z professorů Bláhy a Reitmayera,
u vchodu do školní budovy v Rudolfinu uvítán byl
professory Dolejšem a z Káanu a uveden do slav-
nostně osvětleného malého sálu rudolfinského. Zde
oslovil jej srdečnou a vřelou řečí senior sboru pro-
fessorského Smitla, děkuje mu nelíčenými slovy za
vlídně a blahovolné jednání oproti sboru po celou
dobu dvacetiletého jeho působení jako ředitele ústavu.
Odevzdav jmenem sboru stříbrný pohár vkusné práce
loučícímu se řediteli na památku, provolal mu na
konec »sláva«, jež přítomné žactvo jásavě opětovalo.
Když byla dozněla slavnostní fanfára, již chovan
ústavu zanotovali, předstoupili chovanci konservatoře
slečny Dvořákova, Spillingerova, ze Schwabů a pan
Aich, aby vzletnými slovy (také jemně procítěnou
básní z péra chovance Michla) vzdali loučícímu s
řediteli jmenem žactva díky za vzácnou péči a otco-
skou přízeň, již tento všem žákům v každé dob
projevoval a podali mu krásný bronzový podnos n
psací stůl jako skrovný projev nelíčené vděčnosti.
Hluboce dojat nemobl řed. Bennewitz ani slova pro-
nésti a loučil se pohnut se všemi přítomnými vřelým
stisknutím ruky. Po té zapěli za řízení absolvent
komposiční školy p. Kociána starší chovanci ústav
zdařile mužský sbor na rozloučenou, čímž tklivá
slavnost skončena.
Bennewitz
Bláha
Reitmayer
Dolejš
Dvořákův
Schwab
Aicha
Michl
Kocián
Rudolfinum
Káan
Spillingerův
23
article
+ Z českého spolku pro komorní hudbu.
Dle návrhu poroty pro posouzení skladeb, konkuru-
jících o ceny Českým spolkem pro komorní hudbu
na rok 1901 vypsané, po prozkoumání všech osmi
řádně zadaných prací, bylo výborem téhož spolku
usneseno: 1. Jelikož žádná ze zadaných skladeb ne-
vyniká do té míry, aby vyznamenána býti mohla
přiřčením ceny, budiž pro tentokrát od udělení ceny
upuštěno. 2. Z obnosu pro ceny určeného buďlez
zřízeny tři odměny na povzbuzení k další práci po
400 K a uděleny následujícím pracím, jež za stejně
cenné uznány byly: smyčcovému kvartettu z a-mol
s heslem »Risoluto« od p. K. Bautského, řed. kůr
v Praze, klavírnímu trin z g-moll s heslem » Vždy
výše« od p. Jos. Procházky, professora v Lublani
klavírní sonatě z des-dur s heslem »Samostatnoste
od Vítězslava Nováka. Ostatní práce zaslané budou
s neporušenými obálkami, jež jedině jména skla-
datelů obsahovati mají, v kanceláři JUDra. Fer
Tondra v Praze, Václavské nám., čís. 35 při výměně
hesla vráceny.
K Bautský
Procházka
Novák
Praha
Lublaň
Václavský já
Judra
Fery Tondr
smyčcový kvartetta z amol
24
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Přičiněním »Slavic« utvořil se v Kralupech
sportovní klub, jenž podnikl minulé neděle výlet do
Turska, aby setkal se s tamějším sdružením v zápase
footballovém. Ač mužstvo S. K. Tursko sesíleno bylo
několika hráči kralupskými, podlehlo přece zkušeněj-
ším kollegům z Kralup, kteři zvítězili 6: 0. Stav do
halftime 4:0. Zápas dosti dobrý sledován byl živě
četným obecenstvem z okolí. V červenci pořádá čily
S. K. »Kralupy« meeting klubový.
* K dnešním mezinárodním závodům athleti-
ckým B. F. C. »Britannie« v Berlíně vyslala
»Slavie« své dva členy.
*Rektor (»Slavie«) startuje dnes na mezi-
národním závodě v běhu o mistrovství Čech na
10 km.
** Kolesa Rudolí (»Slavie«) startovati bu
v červenci na cyklistských závodech v Berlíně o mi-
strovství světa.
Tursko
S K
Rektor
Kolesa
Tursko
Kralupy
Britannia
Berlín
Čechy
Kralupy sportovní klub
Slavia
km
25
article
* Athletický meeting »Slavie« konán
bude dne 7. července t.
** Dnes končí se »Českým klubem sportovním
v Praze« pod vlajkou »České amat athletické unie«
vypsaný V. silniční závod v běhu na deset
kilometrů o mistrovství Čech mezi Bě-
chovicemi a Žižkovem a sice o 3. hodině odpolední.
Vítězi titul »Mistr Čech v běhu na 10 km. na silnici
pro rok 1901« a velký granátový odznak, druhému
třetímu čestný odznak. Start mezi Běchovicemi
Dol. Počernicemi. Cil »U ohrady« na Žižkově. Závodí
se dle závodního řádu Č. A. A. U. Protest proti slo-
žení 10 K.
*Členové athletického klubu „Sparta“ starto-
vati budou při distančním běhu o mistrovství Čech n
10 km., vypsaném „Českým klubem sportovním“, tuto
neděli a sice mezi Běchovicemi a Prahou. Přihlášen
jsou J. Pecold, K. Nemastil, O. Řezáč.
A A
J Pecold
K Nemastil
Řezáč
Praha
Žižkov
Běchovice
Slavia
Sparta
km
26
article
Dne 7. července. K velkému přespolnímu běhu
cenu Nicholsenovu ve Vídni, již vypisují „The Ram-
bleas“, vyslán bude klubem p. J. Pecold, aby háji
barvy „Sparty“. Jak se sděluje, přihlášeno k tomuto
závodu přes 30 závodníků, mezi nimi Gillemot, Sax,
Waldau, Brödel, Englender a mnoho jiných. Bude tu-
díž míti nejlepší t. č. český vytrvalec tuhou práci, by
čestné obstál
K světovým mistrovstvím cyklistským v Berlíně,
od 8. do 14. července, přihlášeni byli a jisté se ték
k startu dostaví Wondřich a Hirsche. Závodníkům
snaživému klubu dlužno přáti všeho zdaru.
** Tennisový odbor „Sparty“ hraje každého dne
na courtu klubovém na ostrové. Velkých Benátkách.
Hříště jest nově zařízeno a bude v nejbližším čase
vypsán klubový turnaj tennisový
Honba a myslivost.
** Jak se oznamuje, vyvinuly se letošního rokn
v příhodných krajinách mladé koroptve znamenitým
způsobem. Lze se tedy nadíti, že v den zahájení
koroptvích honů mladé koroptve budou úplně do-
rostlé, tak že vyrovnají se starým a bude lze zahá-
jiti střílení v rozsahu, jak vzhledem k nedostatečné-
mu někdy vzrůstu vždy nebývá.
1919/%01.
J Pecold
Sax
Waldau
Brödel
Englender
Wondřich
Hirsch
Vídeň
Berlín
Benátky
Hříště
the Rama
Sparta
32
article
Úloha čís. 32.
Úloha čís. 32.
(Z turnaje W. Schztg.) Heslo: „Im Abendsonnenschein“.
Bílý: Ka2 Da5 Sd7 Jd3 ee
Černý: Ke4 Vg2 Sci Jbi h5 Pb7 c6 c3 e3 e2 f
f5 g3 mat ve 3. tazích.
Úloha čís. 390
(Z turnaje časopisu „Strategi e“.)
Heslo: „Fronti nulla fides
Bílý: Ka8 Db8 Jd6 g3 Pe2 d2 f2 b5
Černý: Kd5 Vh2 Jh7 h8 Pa5 a4 e5 g .
cl
Studic č. ssr
(Z téhož turnaje.) Heslo „Na zdar“
Bílý: Kťs Se1 h7 Jd7 Pd3 d6g
Černý: Khe Sds Pas b3 c4 f4 f5 g7 he
bnlý táhne a vyhraje.
W Schztg
Černá
Imo SF
Sd 7 Jd
Strateg e
Ka 8 db
Jd
Kd 5 vh 2
jh 7 h 8
34
article
Bnlý začne a dá 3. tahem
Partie čís. 236.
Falkbeerův gam bit
Hrána o výroční slavnosti v Hastingsu.
Bílý: Gunsberg a Cheshire.
Černý: Teichmann a Shories
1. 02—e4 e7—e5 2. f2—f4 d7—d5 3. Jg1—f
(Čigorin dává přednost tomuto Andersenovu tahu,
avšak nám se zdá, že 3. e4d5 e5—e4 4. d2—d3 jest
lepším) d5e4 4. Jf3Xe5 Jb8—c6 (od Tarasches
dobrým výsledkem poprvé užito, mohlo se státi téš
Sf8—d6) 5. Sf1—b5 Jg8—e7 (dr. Tarasch hrál 5.
Jf8 6. Jxc6 bXc6 7. SXc6+ Sd7 8. Sxa8 Sg4a
dobude dámv.) 6. Dd1—e2 f7—f6 7. Je5xc6 57c6
8. De2e4 (chyba, mělo se státi 8. Sa4 aneb c4)
Se8—f5 9. Sb5c6+ Ke8—f7 10. De4—f3 Je7xce
11. Dí3Xc6 Dä8—e8+- ! (lepší než 11. . . . De7-+. 12.
Kf2 De5 13. Dc5 S)c5—- 14. Kf3 atd.) 12. Desxkes
Vase8— (černý jest velice dobře vyvinut, kdežto po-
stavení černého velice nevyvinuté) 13. Ke1—f2 8(8 —c5 —-
14. Kf2—3 h7—h5 15. h2—h3 Sf5c2 16. de —da
(jediný prostředek hru prodloužiti) Sc5xd4 17.
Jb1—c3 h5—h4+ 18. Kg3—f3 (po Kh2 následuje
803 19. b63 Ve2 a černý má vítězné postavení
Vh8—h6 19. Se1—d2 Vh8—g6 20. g2—g4 h4.«g3 21.
Vh1—e1 Vesxel a bílý se vzdal.
Falkbeerův
Černá
Teichmann
Andersenův
Tarasch
Jxc
SXc
jít 2e4
jít 7
Hastings
d 5 3
e 4 4
e 8 +
Desxke Vasa
Shories 1
c 6
Sf 8
Sf 1
e 7
Sd 7
sa 4 aneb c 4
Sb 5 c
Dc 5 S
f 2 8
c 2
vh
36
article
Do turnaje časopisu „W. Schachzeitung“ došlo
Do turnaje časopisu „W. Schachzeitung“ došlo
zasílek se 119 úlohami
Lasker, jak se dovídáme, pokračuje na své cestě
spojenými státy americkými; dne 24. května prodléval
v Milwaukee, kdež hrál 36 partii simultáně.
Janovski cestuje nyní v severní Evropě.
Paříšský časopis „ Armée Iilustrée“ otevřel své
sloupce též šachové rubrice, již řídí Numa Preti.
Mezinárodní turnaj nizozemského šach. sdružení
bude odbýván mezi 22. červencem a 1. srpnem t. r.
v Haarlemu. Připušténo 16 hráčů z nichž polovice pro
hráče jiné národnosti vyhražena. O připuštění do
tohoto turnaje rozhoduje výbor skládající se z dr. A.
G. Ollanda v Utrechtu, Van Foreesta v Haagu a
Hertoga v Amsterodamu. Ceny 200, 150, 100, 80, 60,
50, 40 a 30 hol. zlatých, mimo to pro prvého vítěze
zlatá medaille. Přihlášky a vklad 6 hol. zlatých při-
jímá do 7. července HI. D. B. Meijer Amsterodám
Geldersche Kade 37.
Listárna šachů.
Pan Mlejnek, Karlín. Zaslané není úlohou, úloha
nepočíná šachem, v konečné matové siti nesmí býti
ani jediná figura, kryjíc vždy jedno pole, zbytečnoua
neúčinnou. — V. Hladík, Bukovno, č. 322—323 správné,
ostatní příště. — V úložce čís. 324 omylem vytisknut
král na al místo na hi čímž toto opravujemo
W Schachzeitung
Lasker
Janovský
Numa Preť
A G Ollanda
Mlejnek
V Hladík
spojený stát
Milwaukee
Evropa
Haarlem
Utrecht
Haag
Amsterodam
Karlín
Bukovno
Armée Iilustrée
Amsteroda Geldersche Kade 37