2
masthead
NÁRONÍ LISY
Lisa
3
masthead
30. června 1901. —. Číslo 178
4
article
Pan Demareuil: Na neštěstí ten čer-
tův Jindřich nezdá se míti chuti na ženění ! .
Hlupák!.. ó, tihle mladí lidé!.. jaké štěst
by udělall
Pí. Demareuilová (živě): To bychom
udělali všichni . . . neboť s tvými zpropadeným
vynálezy vyházeli jsme něco peněz za posled-
ních sedm letl
Pan Demareuil: Připouštím . . . Ale
jsem přesvědčen, jestli si Jindřich vezme ženu
s věnem a jesili bude ochoten vložiti sto tisíe
tranků do nového podniku . ..
Pl. Demareuilo vá: Parní velociped l.
ty jsi blázen
Pan Demarenil: Směj se jen . . .
zatím bychom každý shrábli million . . . to
já povídám, starál
Pí. Demareuilová (zlobí se) : Stará -
už jsem ti stokrát řekla, abys si ten sprost
výraz odvykl . . . starál
Pan Demareuil: Ale jsi ty ned
tklivá, jestli to kdo kdy viděll
P l. Demarenilová: Jsem, jaká mám
být, to jsem. Ale nechme toho, je-li zde Jin-
dřieh, promluvíme s ním vážně, chceš?
Pan Demareuil: Chci, co ty chceš
ty to dobře víš.
Pí. Demareuilov á (polibí ho) : Roz
mazlený! (Zvonl.)
Sluha: Co poroučíte, milostivá paní?
PI. Demareuilová: Jest mladý pár
doma?
Sluha: Ano, mílostivá paní.
Pí. Demareuilová: Kde jest, co dělá
Sluha: Jest ve svém pokoji a čte, ja
se zdá.
P1. Demareuilová: Řekněte mu, že
si s ním přeji mluvit.
Sluha: Dobře, milostivá paní.
Pan Demareuil: Chceš, abych s ním
promluvil já napřed?
P I. Dem arie ufilová: Ne, nech jen mne.
Pan Demareuti!: Jak chces. (Jindřich
vejde.)
Jindřich: Dobrý den, co se stalo?
Pi. Demareušlová: Jest to velmi z
jímavé, co jsi právě četl?
Demareuil
Jindřich
Demareuilová
Demarenit
Jin
Demareuilov
Demareuť
Roza mazlený
5
article
Jind řiclh: Proč?
Pan Demareuil: Ani jsi nás nepřiše
pozdraviti dosud.
Jindřich: To je pravda. (Líbá je.
Dobrý den.
PanDemareuil: A jaká je to kniha
Jindřich: Manon Leseaut.
Pan Demarleuil: O, to je o abbéovi.
jak se již jmenoval? Mám jméno jeho na ja
zyku . . . abbé . ..
Jinidřich: Ano.
Pan Demarouil: Jistě jsem to také
četl v tvých létech . . . Není to povídka o dí
téti, které bylo deset roků vězněno?
Jindřich: Mýliš se, otče.
Pan Demareuil: Ale to ty ještěu
toho nejsi . . . neboť já mám výbornou pamět,
viď, Rosalie?
Pí. Demareuilová: Ano, výbornou .
ale k vůli literatuře jsme nenechali Jindřicha volat
Pan Demareuil: Máš pravdu.
Pí. Demareuilová: Jindrichu, lib
se ti slečna Rondinardova, ano nebo ne?
Jindřich: Zajisté, libí se mi nesmírně ..
P1. Demareuilová: Ach!
Jindřieh: Je velmi bystrá, rozumná..
ale já se nechci ženit.
PI. Demareuilová: Protože . ..
Pan Demareuíl: Ano, řekni příčinu
své matce.
Jindřich: Mám ještě čas . . . jem
dvacelsedm let.
Pi. Domarouilová: Ale ty sám míjí
své štěstí, ani o tom nevíš.
Pan Demareuil: A jakou budoucno
bys mohl míti! Mládí netrvá věčně.
Jindřich: Právě proto chci ho užíti.
Pi. Demareuilov á (zlobí se) : Užíti ..
To je pěkný důvod...! A potom to všechno
jsou jen planě řeči...1 Malá Rondinardova je
učiněný skvost, rozumíš?
Pan Demareuil: A bez chybičky
bez vady.
Pl. Demareuilová: To je vzácnost..
beř, hloupý hochu
Jindřich: Uvidím.. . budu o tom pře
mýšlet. (Zvoní se.)
PI. Demareuilová: Radím ti to
(Vstoupí pán a paní Mondoieovi)
PI. Mondoie-o vá: Dobrý den.
Demareuil
Jindřich
Leseaut
Demarleuil
Demarouil
Mýliš
Rosalia
Rondinardův
Demareuilov
Mondoie
Jindo
Máša pravda
6
article
Pí. Demareuilová: Honem se nechte
obejmout. Je to krasavíce! a jaký má oblek
čarodéjkal
Pí. Mondoieová: Posměvačko!
Pí. Demareulilová: Sedněte přece
Jindřichu, podej lenošku paní Mondoieové
rychle.
Jindřich: Zde jest.
Pl. Demareuilová: (tiše k paní Mon
doieové) Jsem zoufalá, drahá přítelkyněl
Pí. Mondoieová: A proč?
Pi. Demareuilová: Znáte slečnu Ron
dinardovu
PI. Mondoieová: Zajisté, je hezk
k nakousnutí.
PI. Demareuilová: Nuže a ten blá
zínek Jindřich nechce požádati o její ruku ..
a ona by mu ji jistě neodepřela.
P1. Mondoieová: Abl
Pi Demareuilová: Domluvte mu, až
se vám to hodí a vychvalte mu vlastnosti toho
děvčete, snad si dá od vás říci.
PI. Mondoieová (vstane): Spolehněte
na mane.
PI. Demareuilová: Bože, jak jste l
skavá, děkuji vám.
Pan Demareuil (k panu Mondoicoví)
Usadíte se na bicyklu, fouknete do trubičky.
umístěné zrovna ve výšce úst, záklopka se po
zvedne, vypustí páru a stroj jede ihned s nej
větší rychlostí.
Pan Mondoie (který ho poslouchal)
To je opravdu zázračné.
Pan Demareui!; Pracoval jsem des
let, než jsem na to přišel.
Pan Mondoie: To se nedivím.
Pan Demareuil. Neschází než kapi
tál k provedení.
Sluha: Je prostřeno, milostivá paní.
PI. Mondoieová (šeptem, živé k Jin
dřichovi): Co je to zas s tím ženěním?
Jindřich (v rozpacích) : . ..
Paní Mondoieová: Nech toho ..
Čekám té zítra, u mne, mezi čtvrtou a pátou
hleď býti přesnější než posledně
Napsal Petr Wolf, přel. B.S
Jindřich
Mondoieová
Ron
Demareuil
Mondoicový
Mondoie
Demareui
Wolf
Mona doieová
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Ve dnech triumfu.
Královská Praha jakožto representantka
národa českoslovanského s oprávněnou hrdosti
mohla se těchto dnů ukázati svým milým ho-
stem. Můžeme se pochlubiti prací, vykonanou
vlastní silou, bez cizí pomoci, ba přes odpor
těch, kdož jinde považují za svoji povinnost,
podporovati snahy všeobecné prospěšné. A ne-
jen co se týče práce sokolské, jež jest zároveň
prací kulturní, i v ostatních oborech kulturních,
v literatuře, ve výtvarných uměních, v hudbě,
ve vědě, vykonali jsme dílo, na něž můžeme
býti hrdi, ba získáváme půdy i v oboru prů-
myslu. Kamkoli svoje hosty povedeme, cokoli
jim ukážeme, vše jest naše práce, dílo na-
šich rukou.
Nevykonali jsme dosud vše, čeho nám
třeba, zbývá nám ještě mnoho práce. Jsmesi
vědomi, že nesmíme odpočívat, ale ve chvíli
slavnostního vzrušení jest dovoleno, ohlédnouti
se zpět, co jsme vykonali za těch čtyřicet le,
co pouta, jež nás svírala, sspoň poněkud po-
volila. A přehlížíme-li svoje úspěchy, hledime
s oprávněnou hrdostí na skvělý rozkvět my-
šlenky sokolské. Právem jsou Sokolové miláčky
lidu českého; nejen že získali slávu jmenu če-
skému v cizině, ale dobyli si neocenitelných
zásluh o výchovu lidu českého, svou klidnou
sebevědomou, neokázalou, ale tím účinněja
prací vlasteneckou. Stali se skutečným národ-
ním vojskem, ne ve hmotném toho slova
smyslu, ale svou mravní zdatností, jež koná
tak platné služby při práci národní.
Praha
Sokol miláček lid
8
article
Pamatují se ještě na skromné počátky So
kolstva v prvních letech šedesátých, na pohrd
livé krčení rameny šosáků nad červenými koši
lemi, ztakové maškary«, i na nadšený obdi
těch, kdož spiše tušili, než aby si byli vědomi.
jaký význam pro národ má toto nové sdružení
Založené na myšlence zcela původní, nenapo
dobujíc vzor na snadě jsouci turnéřstva něme-
ekého, jež mělo minulost již půlstoletou, obralo
si Sokolstvo ideal síly a krásy starých Řeků
za tímto idealem jalo se postupovat. Byl to po
stup těžký, plný protivenství a svízelů, z po-
čátku jen pozvolný, ale zdravá myšlenka mo-
hutněla, získanými úspěchy rostly síly, myšlenk
se šířila, počet pracovníků vzrůstal a dnes ná-
leží Sokolstvo českoslovanské k nejmohutnějšín
sdružením tělocvičným v celé Evropě a právě
letošní čtvrtý slet dokazuje, jaké vážnostis
dovedlo získat i za hranicemi vlasti. Můžeme
tudíž, prosti veškeré malichernosti, býti hrd
na svoje Sokoly.
Evropa
9
article
Avšak právě ve chvili, kdy s oprávněným
uspokojením můžeme pohližeti na svoje úspěchy.
jest na čase pátrati, kde nám co chybí, kde
třeba úsilovné práce, abychom nahradili, co za-
meškáno. Dobyli jsme skvělých úspěchů v nej-
různějších oborech práce kulturní, ba leckde vy-
nutili jsme si i uznání lhostejné ciziny, ale
zbývá vykonati ještě mnoho práce. Třeba se jen
na příklad ohlednout, v jakých rukou se nalezá
náš obchod, uvědomiti si, jakou důležitost pro
národní blahobyt má právě obchod, abychom
poznali, jaké mezery třeha vyplniti právě v tomto
oboru. Ze všech oborů praktické činnosti právě
obchod u nás nejvíce byl zanedbáván, v tom
oboru ponechávána volná ruka našim národním
nepřátelům. Na učení do obchodu dáváni dosud
zpravidla hoši ve studiích nejslabší. A přee
obchodnik má zapotřebí větších vědomostí
větší intelligence, než byrokrat praeující podl
obvyklé šablony.
10
article
Avšak obchodník má zapotřebí též pevného
tělesného zdraví, bez něhož jest těžko vyvinouti
náležitou energii, bez níž se v hospodářském
zápase neobejde. Obchod vyžáduje vážné, úsi-
lovné, neunavné práce a k tomu třeba cvičit
ze již z mládí. Jest špatnou přípravou pro
samostatnost, jestliže mladik, zaměstnaný v ob-
chodě, hledí na práci jako na otroctví, hledíse
jí zbýt co mežná nejsnáze a svých prázdných
chvil používá k »zábavám«, jež podlamují jeho
tělesné síly a ničí chuť ku práci. Má-li ob-
chodník, dosáhnuv samostatnosti, míti úspěchu,
musí již v letech své přípravy s veškerou
energií hledět, aby si osvojil vše, čeho bude
potřebovati pro sebe, aby poznal veškeren
rozsah svého oboru, aby svými vědomostmí
stál na výši doby. Tu nejde plýtvati časem,
jestliže kde, zde jest to těžkým hříchem, jenž
se vymsti v době samostatnosti. Toliko úsilovnou
praci, solidními vědomostmi a nezlomnou energil
možno dociliti v obchodě úspěchů. V té věc
musíme se ještě mnoho učitlod našich nepřátel
Máme sice pěknou řadu českých obchodních
firem, požívajících zasloužené vážnosti, avšak
poměr ještě dávno není takový, jaký by měl být.
Považoval jsem právě tyto dny radosti z
vhodné, abych upozornil na povážlivou mezeru
v naší národní organisaci. Podávám několik
těchto řádků na uváženou jak rodičům, tak
našemu snaživému obchodnímu dorostu, jejž
čekají důležité úkoly v našem národním životě.
Ostatně si o věci ještě promluvíme.
11
article
= Velký nález starořeckých mincí. »Krym-
skij Kurjer« oznamuje z Feodesie: Při kopání hlfny
v cihefně firmy »Peround a Nero« nalezli dělníci
nádobu, v níž se nalezalo as 1000 pantikapejských
měděných mincí. Mince jsou různé velikosti, ostatně
pak stejného rázu a mají na jedné straně řecký nápist
»Pán« s lukem a toulcem, na druhé pak blavu boha
Pana; ochránce Pantikapeje. Policii podařilo se,
sehnati jen 400 těchto mincí, jež zaslány carské
archaeologické komisi do Petrohradu.
= Umělecká nffóra v Berlíně. Prof. Rem-
hold Begas tvůrce právě odhaleného pomníku Bis-
markova v Berlíně uveřejnil před nějakou dobou
ostrý článek proti modernímu umění a zejména proti
secessi. Malíř Max Klinger jeden z čelných zástopeů
moderny, odpověděl Begasovi v jednom lipském listě
a mimo jiné upozornil Begasa na zvláštní druh
umělců, tak zvaných »dědiců«, kteří přemlouvají bo-
haté mecenáše, aby založili nadace, načež použijí
kapitálu, určeného k nadaci pro svoje účely. Begas
odpověděl, že o něčem podobném není mu ničeho
známo, že tato věc nenáleží ku předmětu sporua
ponechal Klingerovi odpovědnost za jeho tvrzení.
Na to prohlásil Klinger, že hodlá přivésti na veřej-
nost afféru, jež náleží před trestní soud. Jde tuo
zpronevěžení značných darů k účelům uměleckým,
spáchané dvěma berlínskými umělci. Jeden z lěchlo
darů hodlá ještě zachránit. Avšak kdyby se mu to
nepodařilo, udá veřejnosti jména a podrobnosti. Ne-
zamýšlel prý nijaký útok na Begasa, nebo vešker
Klinger
Begas
Krym
Petrohrad
Berlín
Peround a Nera
Rema
12
article
berlínské umělce, nýbrž šlo mu toliko o to, aby
zabránil zneužití darů k účelům uměleckým.
= Bloudění ducha. Podivným tímto výrazem
označil dr. Mickle, předseda »Neurological Sociely-
ve své řeči v jedné z posledních schůzí této společ-
nosti jisté stavy snů lidského ducha, jež se nalézají
na rozhraní mezi zdravým a chorým stavem mozku
Psycholog pozoroval tyto úkazy na jakémsí lékaři
jenž následkem onemocnění tyfem ocitil se ve zvlášt-
ním duševním stavu. Jednoho jitra cítil pacient jakýst
lehký »plovoucí« pocit v hlavě, při čemž však kona
svojí obvyklou práci dále, až nevolnosti a slabosti
přibývalo a on musil ulehnout. Pátého dne měl sil
nou horečku bolesti hlavy, duševní pomatenost
počínající delirium. Šlo tu patrně o značný stupeř
otravy krve. Ve víru hlavních představ, jež na paci
enta doléhaly, jevil se býti rozum, jak pravil psy-
cholog, jakoby holubicí Noemovou, jež nenalezla
místa, kde by spočinula. Vědomí vlastního »já« bylo
otřeseno tou měrou, že pacient zaměňoval se s ji-
nými osobami a se svým okolím. Takovéto rozrušení
pocitu »já« může býti vyvoláno otravami, horečkou
úbytěmi a duševním vysílením následkem nespavosti
a přílišného namáhání. Pacient zaměňoval se sám
občas s osobou, o níž mluvil anebo měl pocit, jakoby
částečně byl proměněn v několik jiných osob a ja
koby pak občas opět bylo znovuzřízeno vlastní
»já«, při čemž pak nastalo do jisté míry zdravé vě-
domí. Jednou zdál se býti duch pacientův nahražen
třemi osobami různého stáří, jež všecky, jako on,
trpěly tyfem. V takovémto stavu odepřel nemocný
lékař požíti beefsteaku. Když mu ošetřovatel domlou-
val, pravil konečně: »To zajisté není dobré pro vás.
doktor
Mickle
Noemův
Vocal Societ
13
article
Jak vycházelo na jevo z jeho výroků, mínil tím dvé
jiné osoby, s nimiž se v tomto stavu duševního
zmatku domníval býti za jedno. Jindy zas ocítil s
v duševním stavu ditěte, kdežto přece vědomí vlast-
ního já úplně nepominulo. Dr. Mickle dovozoval na
tomto příkladě, že naše vědomí vlastního já skládá
se z četných jemných elementů, jak se jeví také již
na zdravém člověku. Mnohé z lěchto elementů sou-
vísí spolu jen zcela volně, přecházejí v sebe navzá-
jem a mohou býti nahraženy jinými. Při chorobném
vlivu na mozek může tato změna vědomí vlastního
»já« způsobiti tak podivné zjevy, jaké dr. Mickle po-
zoroval na svém pacientovi a jež všeobecně se ozna-
čují jako horečná fantasie. Onen pacient měl mime
to zrakové přeludy; víděl krajíny a lodi, velké sku-
piny rostlin, stáda dobytka a všemožné jiné obrazy
Domníval se, že jede ve voze, zatím co seděl na
židli, viděl před sebou ohromný strunový nástroj.
jejž považoval za symbol různých forem lidského
života, občas domníval se, že jest úplně ochrnut
Pozorování takovýchto stavů jest heobyčejně cenné.
nejen ku pozorování chorého, ale i zdravého mozku
a jeho činnosti.
doktor
Mickle
14
article
= Z pouličních živností pařížských. Na-
nejvýš podivnou živnost provozuje v Paříži as 20
lidí, již si vydělávají živobytí hledáním ztracených
peněz po ulici. Jsou to tak zvaní »filonneurs«.v
různých částech města možno na procházce pozoro
vati bídně oděné lidi, jdoucí v řadě za sebou s oči-
ma upřeně hledícíma k zemi. Občas se něktérýz
nich shýbne a zvedne cosi. Arnold Galopin vypra-
vuje v jednom pařížském listě, kterak as čtvrt ho-
diny sledoval takovouto skupinu. Jak se později
dověděl, kráčeli takto již po celé hodiny. Když usedli
unavení na lavičku, aby si odpočinuli, tázal se jich,
co hledají. A když byl jeden z nich otázal se pohle-
dem svých soudruhů, odpověděl: »Peníze. — Nč-
které dny,« vypravoval dále, »máme pěkné úspěchy.
někdy dokonce jsme šťastni. Znal jsem lidi, kteří za
dem nalezli 3 franky. Obyčejně však vynáší práce
toliko půl druhého franku denně. V zímě jsou naše
žně. Tu nosí lidé rukavice a často utrousí nějaký
měďák, když platí drožkáří anebo kupují noviny.
Naše oko jest hledání zvyklé. Jakmile jest vycvi-
čeno, nepropase nikdy peníz, ležicí na dlažbě. K naší
práci jest tudíž zapotřebí doby učednictví. Já sám
potřeboval k tomu půl druhého měsíce. Začátečníci
se sice dívají, ale nevidí ničeho. Naleznou sice občas
také peníz, ale to je pouha náhoda, kdežto zkušený
lovec peněz nikdy nemine měďák, ležící na dlažbě,
aniž by jej viděl.« Zatím soudruzi vypravovatelovi
na lavičce usnuli. Pohlednuv na vyhublé tváře těchto
nebožáků, připomenul: »Naše řemeslo velmi una-
vuje. Velmi často jsme úolně vysílení. Stojíme jedva
na nohou a máme hrozne bolesti v hlavě. Nic neuna-
vuje tolik, jako stále chodit a při tom hledět na zem.
Galopin
Paříž
15
article
Způsobuje lo závrať a pocit jakoby opilství. Nezná-
me aspoň nijaké bezohledné konkurence a aniž by
chom se navzájem hašteřili, zůstáváme na jedné
straně ulice, setkáváme-li se s jinými lidmi, kteři
provozují stejnou živnost. Obyčejně pracujeme s pří-
buznými nebo s přáteli, s nimiž tvoříme družstvo.
Časně z rána vydáme se na cestu a jdeme jako pro-
cesí určitým směrem. Vyhledáváme však jenom hlavní
třídy. Naše nejoblíbenější trať jest přes boulevardy,
avenue de 1'Opéra, ulicí de la Paix a v pravo přes
boulevard Malesherbes k avenue du Bois de Bou-
logne. Ohledáváme pečlivě cesty pro jezdce, nebot
tam následkem pohybu koní měďáky v pravém toho
slova smyslu prší. Štofrankové bankovky bychomi
nepodrželi, ale mědák nepohřeší nikdo. V loni je-
dnoho dne nalezl jsem peněženku s velkou sumou
peněz, již jsem vrátil majiteli, jehož adiesa se nale-
zala v peněžence. Dostal jsem odměnou tři franky a
koupil své ženě vstupenku do výstavy. Já však do-
přál si skvostného požitku, vyseděti celé odpoledne
na lavičce a dívat se na automobily, na místě abych
provozoval svoji živnost. Jmeno »filounage« pocház
od starého Gautiera, jenž býval zlatokopem v Ame-
rice a na stará kolena hledal po pařížských ulicích
peníze. Ve zlatých dolech jmenují se »filonst rudné
žíly, jež třeba toliko sledovat, abyste nalezli hroudu
zlata. Podobně jest to u nás při lovu měďáků. Na-
lezneme-li jeden, jsou zprávidla jiné na blízku.
jít Bo
Bois
ame
avenue jít 1 ' Opéra
ulice jít le Paix
16
article
Prof. Corvella
Prof. Corvella
a k tomu nutný
azol iilční přstr „Salug
vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa
vech, zvláště při onemocnění plic a dychadel jest ve všech
větších lékár. tu- i cizozem, jen na lékař. naříz, k dost
Prosp. a vysvětl. zasílá generál. zastup. pro Rakousko
Stará c. k. polní lékár. ve Vidni, I., Stefansplatz. 800
barv j
svodlnn v
povětrnosti vzdorně, k nátěru domů v 40 různých
vzorcích, ve vápně rozpustné, olejovému nátěru
rovné, 1 kilo od 16 kr. výše. Vzorníky a návod
k upotřebení zdarma a franko. Karel Kron-
stelner ve Vidni, Hl. Hauptstrasse čislo 120
8051
Korrespondence v řeči české.
brokáty, da-
erné hedváhné latk) mašky a hladke
zboži v bohatém výběru. Prodej přímo z to-
várny soukromníkům dle metrové míry i na
roby za původní tovární ceny. Vzorky fran-
ko. Továrna na hedvábně zboží fy. Bratří Schie-
lové ve Vídni, VIl, Zollergasse 19, Lindeng. 33
profesor
Corvell
Kron
Schie
Rakousko
Vídeň
Zollergass
19
article
parnu příjemné a pohodlue
V nastávajícím
k nosení jsou: Turistické košile ňanelové
z imitace hodvábí (letošní novotina) a čisté hedvábné
Nátělníčky sitkované a v předu zapínací. Ponožky
maco a přízové.
Veškeré toto zboží příjemně ssaje pot a na těle
způsobuje milé pocity. V nekonečném výběru maji
zboží to tovární sklady „Pošumavských pletáren“, za
ložených Národní Jednotou Pošumavskou, Praha, Me-
lantrichova ul. č. 2 (ulice z Můstku na Staroměstsko
náměstí.)
Zboží zasílá se též na výběr franko, nehodí
přijítáne franko zpět. Žádejte cenníkyl
Znamenitě střílející pušky doporučuje firma
Praha
Staroměstsko náměstí
Ilantrichov
37
article
Cestujícího
Cestujícího
z oboru modního (pro pány), křesťana, obe
zemských jazyků náležité mocného, řádného a spole-
hli vého, v braní míry obeznalého, slušného zevnějšku,
přijme
velký krejčovský závod v jižních Čechách.
Čas k nastonpení 1. srpna 1901. Nabídky s udá-
ním požadavků a dřívějšího zaměstnání, mozno-li tei
s podobiznou, která se vrátí, přijimá insertní kancelá
Edv. Terše v Praze, Ferdinandova tř. č. 38 n.,
pod zn. „J. A. 4899“
4899
Čechy
Praha
Ferdinandov třída
45
article
Městská rada v Mladé Boleslavi
zadá řízením ofertním
Městská rada v Mladé Boleslavi
zadá řízením ofertním
stavbu betonových stok
v celkové délce 811,5 metrů s rozpočtěným
nákladem korun 43.298.24.
Oferty ve smyslu podmínek stavebních
sestavené buďtež podány do soboty dne
13. července 1901 do 12. hodiny
polední v městském úřadě v Mladé
Boleslavi.
K ofertám připojeno musí býti vadium
obnášející 10% rozpočtové sumy.
Plány, rozpočty a stavební podmínky vy-
loženy jsou v městské technické kancelářia
možno v ně v úřadních hodinách nahléd-
nouti.
Mladá Boleslav