Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 6.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

30. června 1905. Číslo 177.

4 article

Zemědělská výstava v Mnichově. Z Mnichova, 29. června. (C-B.) V poledne zahájena zde slavně výstava zemědělské spo- lečnosti bavorské Prine Ludvík bavorský ubez pečoval ve svém proslovu, že královská rodina i německý císař zajímají se vždy velice o země dělství. Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marxu. (Týoenul zpráva od 26. do 28. června 1905.) Na trh hovězí dopraveno proti minulému týdnu měnia o 941 kusů, za to však přímé řeznické zákazky obnašely více o 268 kusů. Příhon 2923 kusů po- ptávce nestačil a proto ceny za pevného smýšlení stoupaly. Češti a moravští kupci vzhledem k tomu kupovali jen málo. Krmní voli barevní nejlepší ja- kosti z uherských a moravských továren prodaváni za ceny o 1 až 2 K vyšší, voli první jakostí barevnía uherského plemene vyprodání dokonce za ceny o2 až 4 K vyšší proti minulému týdnu. Ceny volů prostřední jakosti za živého odbytu stouply o 2 až 3 K, k čemuž došlo také na trhu volů lehkých a špatnějších, jimž přiskočily 2 kor. Na trhu s býky byla nabídka o 140 kusů než minule a ceny zboží lehčího klesly 2 K. Ceny bůvolův a drobného do- bytka za velkého příhonu doznaly zhoršení o 2 až 3 K při stu kg. Z Moravy přihnáno 120 kusů,z Čech ničeho a prodáno: do Vídně 2962 kusů, do Dol. Rákous 918, do Čech 54, na Moravu 33. do Horních Rakous 8, do Istrie 54, neprodáno bylo 54 kusů. Na trh vepřového dobytka dopraveno proti mi- oulému týdnu více o 717 vepřů tučných, vepřů mas- ných však o 1087 méně. Za velice chabého obchodu klesly ceny vepřů tučných první a prostřední ja- kosti o 2—3 h na kg, neprodáno 525 lučných veprů. Ceny vepřů masných doznaly ztráty 2——3 h na kg kdežto ceny masných vepřů lehčich stouply o 2—- 4h.

Ludvík Mnichov Morava Čechy Vídeň Dolo Horní Rakousy Istria kg

5 article

Neprodáno 187 vepřů mashých, jichž dopraveno 160p kusů z Htalie. Trh ovčí vykazoval příhon o 257 kusů menš následkem zdrželivosti kupců z Čech a klesly také ceny o 3—4 h na kg. Do Čech prodáno 400 kusů. Telat přihnáno méně o 935 kusů než minule a stouply ceny o 6—10 h na kg. Zboži vyprodáno dávno před koncem trhu. Zabitých vepřů dopraveno o 287 méně a znamenaly za slabé nabídky cenyo 6—10 h na kg vyšší. Obchod se zabitými ovcemia jehňaty byl nevalný za slabého příhonu a cen ne- změněných Z Pařiže (la Vilette), 29. června. (Ovčí trh.) Příhon 15.535 kusů. Za pevného smýšlení ceny za pár stouply o 2 franky. Jen málo zboží neprodano. Znamenaly ovce francouzské 78—108, africké 78 —9 centimů za půl kg masné váhy. Přimý dovoz na jatky do 26. června činil 9263 kusů, z nichž 25. t. m. zbylo 1485 kusů. Z Liverpoolu, 29. června. (Telegr.) Ve 4 hod. 10 minut. Obraty činily 12.000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz — žoků. Americké dodávky na měsic červen 5 17, 0.—, na červen červenec 517, 0.—, na červenec srpen 517, 0.—, na srpen-září 5.16. 0.—, na září- říjen 5.16, 0.—, na říjen listopad 5.16, 0.—, n listopad-prosinec 5.16, 0.—, na prosinec-leden 5.16 0.—, na leden únor 5.16, (.—, na únor-březen 5.17 0.—. Smýšlení sotva stálé. Z Nového Yorku, 29. června. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevné. — Znamenala: pše- nice na červenec 971/4 (961/8), na září 923/8 (911/2), kukuřice na červenee 81.— (617/8), cukr (Fair Muscovados) 35/8 (35/s), bavlna 9.90 (9 90). Závěrečné smýšlení na peněžním trhu povolné

Čechy Liverpool Nový York kg le Vilette

6 article

Severní dráha císaře Ferdinanda a Čechy. (K úpravě sazební.) Poslední dobou několikráte v naší veřej- nosti i v tomto listě stala se zminka o poměru severní dráhy císaře Ferdinanda k tarifním otázkám Čech se týkajícím a také záležitost tato byla předmětem jarního zasedání státní rady železniční dne 8. a 9. t. m., kde předloženo bylo několik návrhů tarifové politiky, této dráhy se týkajících, a to zejmena od zástupce praž- ské obchodní a živnostenské komory pana B. Bondya, a nebude tedy snad nomístno, jestliže k některým okolnostem, otázky té se týkajícím, dodatečně poukážeme. Podle čl. II., § 7., č. 3. a čl. V. zákona ze dne 5. září 1885 č. 122 ř. z. a podle § 21. koncesní listiny pro severní dráhu císaře Ferdi- nanda, platné ze dne 1. ledna 1886, vyhlášené v č. 7. ř. z. z roku 1886, přísluší státu právo, aby nařídil koncesionářce snížení dopravních sa- zeb na hlavní síti, jestliže se dle bilance někte- rého správního roku objeví, že výtěžek, připada- jící ze sítě hlavních trati, na jednu akcii převýší obnos 200 K. Tento moment nastal, když vy- hlášen byl čistý výtěžek správního roku 1903, který vykázal čistý zisk způsobu výše označe- ného o 2,565.496 K vyšší nežli limitovaný čistý zisk 200 K za akcii. Vláda skutečně užila svého práva a vybídla výnosem ministerstva železnic ze dne 3. listo- padu 1904 č. 1589 dráhu císaře Ferdinanda, aby předsevzala snížení dopravních sazeb, jme- novitě však, aby sazbám jejím za základ po- ložen byl bareme státních drah ve styku tratí hlavní sítě dráhy císaře Ferdinanda s východní sítí státních drab (haličsko-bukovin- skou), vyznačenou v tarifu pro místní dopravu státních drah v díle II., seš. 2., oddilu A.

Ferdinand Čecho Bondya Čechy

7 article

Severní dráha Ferdinandova vybídnutí tomu vyhověla tak, že pokládala svou hlavní síť se síti východní státních drah za síť pro tarif jednotnou a publikovala s platností od 1. ledna 1905 zre- dukované tarify přimé, kdežto pro styk zá- padní sítě státních drah se síti východní, který jde přes její trati hlavní a pro který měl být tedy publikován t. zv. propočítaný tarií, ponechala v platnosti vysoký tarif starý a — jak jednání ve státní radě železniční ukázalo — čini námitky proti požadavku, aby nepřístejnost tato, která poškozuje zejmena český obchod s Haličí a obohaeuje i na jeho úkor akcionáře severní dráhy Ferdinandovy, byla odstraněna. Na příklad sluši uvésti, že dle výpočtůji- slého odborného listu vídeňského obnášela by dopravní sazba z Plzně do Kolomyje za 10.000 kg. železných strojů, správně propočítaná, 533 korun, kdežto následkem odporu severní dráhy Ferdinandovy platí se dosud 558 K, tedy o 25k dráže atd. Již z příkladu samotného je patrno, že naše otázka má pro Čechy velkou důležitos národohöspodářskou, neboť na jedně straně ztě- žuje vývoz na východ, zejmena pro náš průmysl důležitý, ne druhé straně pak zdražuje přívoz do Čech. Neobyčejně důkladným a odůvodněným ná- vrhem zástupec pražské obchodní komory mě býti tento stav odstraněn v ten způsob, že by veškoré státní dráhy : soukromé ve styku se se- verní drahou Ferdinandovou nebo ve vzájem- ném styku přes její trati jdoucím byly účastny téhož propočítaného baremu státních drahi a t

Ferdinandův Halič Plzeň Kolomýt Čechy obchodní komora kg

8 article

se zpětnou platností od 1. ledne 1905, kdy byly vyhlášeny tarify severní dráhy Ferdinan- dovy ve styku s východní sítí státních drah. — Naproti tomu návrh dra. Lichta sice z téhož principu vycházející, avšak — podle obvyklého německého strannictví — klausulovaný na pro- spěch Vídně, t. j. návrh, aby platily propočítané sazby dle baremu státních drah sice vesměs, ale jen pokud doprava jde přes Vídeň, sluší po- kládati za hospodářsky jednostranný, poněvadž mísením tarifů propočítaných se směrovým (všechna doprava by musila směřovati totiž k Vídni, aby byla účastna lacinějšího propočita- ného baremu státních drah), nadržuje všem ze- mím předlitavským na úkor Čech, pro něž po- sílání zboží přes Vídeň do Haliče místo pře Olomouc neznamenalo by žádnou výhodu, nýbrž naopak mělo by i individuální nevýhody, ne- hledě ani k národohospodářskému posilování Vídně, které by tak z Čech přirozeně nastalo. Z jednání státní rady železniční — pokud soukromé zprávy naše sahají — jde na jevo leccos pro naši tarifní politiku poučného. Podle sdělení referenta, komorního rady Briesa z Olomouce, došla odpověď severní dráhy Ferdinandovy na návrhy, propočítávání sazeb se týkající, v tom smyslu, že propočítávání sazeb z toho důvodu není možno, protože by mělo z následek bilanční úbytek dvou millionů korun.

Vídeň Čechy Halič Olomouc

9 article

K tomuto náhledu připojil se zástupce vlády. sekční chef Liharzik a prohlásil, že řešení této otázky předeházeti by musilo zkoumáni provozo- vacího účtu severní dráhy Ferdinandovy a že tedy sluší vyčkati bilančních výsledků let 1905 a 1906, nežli bude lze přikročiti k reformě sa- zeb tak pronikavé a dalekosáhlě, jako jsou pro- počílané sazby dle baremu státních drah. Se- verní dráha Ferdinadova prý při loňské dohodi učinila „koncesse“ jen s výhradou svého od- chylného právního stanoviska a letos lze oče- kávati, že námitky budou tak vážné, že rozhod- nutí smírčím výrokem bude snad nezbytno. Ne- bylo by prý také radno sazby snížiti, aby za nějaký čas zase byly zvýšeny. Co se týká žáda- ného zpětného působení sazeb, propočílaných až k 1. lednu 1905, nelze prý je právně žádati, vláda však prý „blahovolným“ způsobem bude míti přesné propočitávání na zřeteli, jako prý již docilila propočítaných sazeb pro dopravu živého dobytka, mozitím vyhlášených. Ostatně prý do- prava může se i bez propočílávání sazeb se zá- padni siti státních drah zlevniti, když v konečné stanici severní dráhy Ferdinandovy transport se přeloží ku příkazu zasílatele. Konečně žádal, aby byly odvolány návrhy, ktoré kombinovaly propočítávání sazeb severní dráhy Ferdinandovy s tarify exportními, zejmena také pro dopravu labskou platnými, čímž zejmena dřevařský vý- voz by získal, a sice z toho důvodu, že ve pří- čině tarifů exportních pro dříví konati se budo anketa v ministerstvu obchodu.

Ferdinandův Liharzik

10 article

Ze všech vývodů zástupce vlády je patrno. že je vláda slabá naproti akcionářům severn diáhy Ferdinandovy, kteří mají řetel jen k svému prospěchu. Nebude od místa, když podrobněji vývody sekčního chefa Liharzika rozebereme, aby v Če- chách bylo v otázce této jasno Zkoumání provozovacího účtu a bilancí se verní dráhy Ferdinandovy — kdyby byle vskutku řádně provedeno a při tom šetřeno bylo zásad platné dohody — ukázalo by totižv sledkyještě přiznivější, nežli je vykazují účty a bilance, vládou již. na vědomi vzaté. Správně již ve státní radě železniční poukázal na to dr Lient, že zkoumání provozovacího účtu by vy- kázalo vyšší výnosy, nežli jsou vykazovány.

Ferdinandův Ferdinandov doktor Lient Liharzik

11 article

Jako doklad můžeme uvésti zvláštní způsob bilancování, který, ač platným zásadám dohody se státem (§ 7. dohody ze dne 10. ledna a 17. července 1885) přímo odporuje, přece je schva- lován na okamžitý i pozdější úkor státu, resp. poplatníků. Podle poslední bilance severní dráhy Fer dinandovy (1904), týkající se hlavní sítě tratí. ktorá ve smyslu svrchuuvedeného zákona z r 1885 a koncesní listiny z r. 1886 je předmětem naší otázky, obnášel provozovací přebytek 33,490.826 K. Z tohoto přebytku podle § 7. citované dohody sluší odpočítati (§ 7., odst. 1. lit. aa) obnosy potřebné pro zúročení a umořen společenských prioritních půjček, pokud netý- kají se drah lokálních, t. j. 14,656.801 K. V bilanci však nalézáme ještě srážku další za úroky z passiv obnosem 405.896 K, ke kter není severní dráha Ferdinandova oprávněna. Tedy bilančně vykázaný čistý zisk má býtio 405.896 K vyšší a tedy podíl státu na poloviei výtěžku koncesní minimum přesahujícího o po- lovici tohoto obnosu vyšší. Za dnešních poměrů které lze bilancemi sledovati až do roku 1897 přichází tato polovice neoprávněně odpočítaného obnosu k dobru akcionářům. Důvod, pro který se tak děje, je na snadě při vykoupení dráhy státem je pro vypočítán renty akcionářů rozhodný průměr předchozího sedmiletí, avšak počítaný ze sumy, která se po- dává ze součtu čistých výtěžků, od níž odraženy byly podíly, státu připadlé. Čím je podíl státu menší, tím více nejen okamžitě pro akcionáře zbude, nýbrž tím větší je také základ pre vý- kupní cenu dráhy. Vždy jsou tedy ve výhodě akcionáři a zkrátka přichází stát nebo vlastně poplatníci.

dinandův Ferdinandův

12 article

Důvody bilanční tedy pro propočítávání ta rifů nejsou směrodatny a jest ostatně ještě velmi pochybno, zdali by se úbytek bilanční do- stavil, kdyby při bilancování zásady dohody skutečně po právu byly zachovávány. Stejnou tondenci má na prospěch akcio- nářů i poznámka, že by třebas v krátké době sazby propočítané musily býti zase zvýšeny. Je tu na snadě otázka: nebylo by jen právem do- vozců, aby třebas na čas jen sazby byly sní- ženy a pak (pravděpodobnost ovšem je nepatrná) zase zvýšeny? Kde však je pramen práva akcio- nářů severní dráhy, aby v mezidobí, po které sazby dle zákonných podmínek měly býti sníženy, vybírali sazby vyšší a tak za tu dobu beze všeho práva na úkor dovozců se obohaco- vali? Věru bylo by zajímavo, kdyby v této otázce, celou veřejnost zajímající, severní dráha císaře Ferdinanda i vláda nedělaly tajností z „výnrady odchylného právního stanoviska“, o které zástupce vlády mluvil a stanovisko t bylo publikováno, aby právnické kritice mohlo býti podrobono! Rovněž tak je nepochopitelno, proč vláda má za právně nepřipustné, aby zpětné půso- bení propočítaných tarifů k 1. lednu 1905 mohlo býti žádáno, t. j. aby ode dne vyhlášení až na- zpět do 1. ledna t. r. zaplacené přeplatky pře sazby propočítané byly dovozeům navracovány

Ferdinand

13 article

Jak je právně odůvodněno, aby zboží stejného druhu ve stejnem množství na téže trati se- verní dráhy současné dopravované stíženo bylo různou dopravní sazbou (vlastně různě velikou kvotou, na trať tu připadnjící, z celého obnosu dövozného), podle toho, zdali jedno zůstane ve konečné stanici severní dráhy či druhé dále po cizí dráze je dopraveno? Není zde žádného dů- vodu právního, aby zboži to různě bylo posuzo- váno — a severní dráha Ferdinandova má pro své tvrzení jen hospodářský stranni- cký důvod, protože v první řadě touto právn nesrovnalosti jsou hospodářsky poškozovány Čechy a český průmysl a obchod. A to při dnešní, nám „příznivé“ vládě, stačí, aby stano- visko její vláda přijala za platné. Co konečně praktického pokynu zásťupee vlády se týče, aby dovozci užívali platných niž- ších sazeb tak, že by zboží dali v přípojné sta- nici severni dráhy přeložiti, a tedy pro částečnou (dílči) linii, utvořenou z trati dráhy severnía trati východní sítě drah státních, byli účasln nižších sazeb platných, jest jen velmi málo praktickým, neboť v eostě stojí mu praxe práva severní dráhy, která připíná se ku provádění re- klamačních nároků na dovozné, které velmi do- vedně jsou zaklausulovány dodatečným VI. usla- novením k 8 61. dopravního řádu a proto stá- vají se ve veliké většině případů illusorními.

Čecho severní dráha

14 article

Výsledek celého jednání se severní drahou Ferdinandovou jest tedy negativní a zbývá na- děje, sterotypní již v doslovech vládních pro- jevů, že otázka bude dále „blahovolně“ uvažo vána a studována . .. Malomočnost vlády naproti vzpouzející se akcionářce na důležitém poli hospodářské poli- tiky je ovšem také cenným poznatkem — ovšen pro zájmy českého průmyslu a obchodu bez- cenným. Zdali však najde se někdo, kdo z tohoto křiklavého vykřičníku uěiní otazník, jako se to stalo na sklonku režimu Wittkova s vykřičníkem překročených rozpočtů alpských drah? Říšská rada zasedá — je nutno, aby český průmysla čbchod náležitým způsobom na očividné poško- zování své jak se strany severní dráhy císaře Ferdinanda, tak sc strany malomocnosti vlády B. N. se ozval!

Wittkův Ferdinand B N

15 article

Předlitavské smisse a zakladatelská činnost v prvém pololetí 1905. Píše se nám z Vídně: Co do vlastních linančních Iransakci, emissí uklaadacích pa- pírů, byio první pololetí r. 1905 chudo, za to ale ne- došlo již po léta k tak značnému zakládání podniků a to podníků s velikým kapitálem. K zakladatelské činnosti druží se značně zvyšování kapit'ů existu- jících již společností. Celkem bylo dáno v Předlitavsku — nečílaje místní dráhy — 12 koncessí. K založení akciových společností, z níchž jest 7 velikých s úhrnným akciovým kapitálem 37 mill. K. Výše to- hoto kapitálu jest tím zřejmější, uvědomíme-li si, ž na př. v německé říši činil akciový kapitál společ- ností v prvěm pololetí 1904 založených (52) jen 54 mill. mk. Dvšem jedná se v Předlitavsku po většině o zařízení akciových podniků, jichž akcie zůsta neu v rukou. rodin. Největší akciový kapitál ze společnost nově zařízených má kosmonosská tiskárna (12 mil. K) pak následují Kufínerovy pivovary s 10 mill. K, to- várna torpéd Whitehead se 75 mill. K, Kuffnerův cukrovar a vídeňské velkojatky s kapitálem po 5 mill.

Kufínerův Whitehead Kuffnerův Vídeň Předlitavsko

16 article

K, pak telefonní továrna se 4 mill. K, textilní tová rna růžodolská se 3.5 mill. K a továrna textilních strojů dřve Hohlbaumova se 600.000 k Dte skupm zatozeno Telos nejvíce společností textihních, kterým dosud ka- pitál nevěnoval valně zření; bylat mimo uvedených továren dána koncesse na třeti akciovou společnos lextilní, gabelsdorfská akciová přádelna. Ještě větš akciové společnosti se připravují: Dreherovy pivo- vary mají býti změnčny v akciovou společnost s kapi- tálem 28 mill. K. Koncesse na společnost cihláren, za- kládanou eskomptní společností, bude záhy vyřízena V Praze tvoří se nová pozemková banka s ka- pitálem 15 mill. K, také ve Vídni dáno předchozí povolení ke zřízení terrainové společnosli (1 mill. K) Z různých projektovaných vývozních bank bude jedna přece jen zřízena. Kromě toho připravuje se zařízení rakouské pojišťovací společnosti (5 mill. K kapitálu) Kreditní a eskomptní společnost chtějí změniti do pravní společnost námořní Gerolimich a spol. akciovou společnost, jejíž akciový kapitál nebude malý. Haličská společnost obmýšlí zříditi z jam naf- tových koupených akciovou společnost. Počet u her- ských podniků jest menší. Nutno tu uvěsti 4 společ- nsti s úhrnným kapitálem asi 10 mill. K: společnost lesní (5 mill. K) a textilní továrny Goldbergerovy( mill. K) dle předlitavského vzoru. V Předlitav- sku zvýšilo svůj akciový kapitál devět společností o 70.4 mill. K, v Uhrách 7 společností o 28.7 mili. K

Hohlbaumův Dreherův K Koncess Praha Vídeň Uhry námořní Gerolimich a společenský . akciový společnost

17 article

Lví podíl připadal z toho na banky. V Předlitavsku zvýšily svůj akciový kapitál: Banka pro země ra- kouské a Vídeňská bankovní jednola o 20 mill. K Živnostenská banka o 10 mill. K, Česká banka „Union“ o 4 mill. K, „Merkur“ vídeňský o 3 mill. k Ústřední banka německých spořitelen o 2 mill. K pražská železářská společnost o 8 mill. K, perlmovská cementárna o 2.625 mill. K a orsovská rafinerie pe- troleje o 0.85 mill. K. Zvýšení kapitálu pražské žele- zářské společnosti a perlmovské cementárny nepřivod vlastně zvětšení obihajících akcií; emisse dány lu fusemi. Za nedlouho bude zvýšen akciový kapitát pražské železářské společnosti o 1.2 mill. K a sime- rinské strojírny o 2 mil. K. V Uhrách zvýšily akciový kapitál: uherská úvěrní banka (o 10 mill. K), pešťská kommunální banka a vlastenecká banka (po 5 mill. K spořitelna hlavního města Pešti o 3 a ústřední zemská spořitelna o 2.1 mill. K, dále pak uherská akciová obchodní společnost o 3 mill. K a uherská továrn gumy o 0.60 mill. K. Ukladacích papírů nově emilováno v Předlitavsku: za 140 mill. K 4% korunní renty a za 5 millionů priorit ústecko-teplických; v nej- bližší době umístí opět severní dráha čásť své půjčky 60 mil. K. V Uhrách neumístěna žádná nová půjčka

Předlitavsko Uhry Pešť Český banka uherský úvěrní banka vlastenecký banka

18 article

Konvertovány byly 5% priority ostravsko-frýdlantsk s 5% na 4. Oproti těmto zakladatelským zjevům stojí jediná likvidace: uhersko-haličské dráhy, jejíž akcie měly vlastně až dosud povahu ukla dacích hodnot Lihovarský průmysl rakouský. Obchod s lihem rozvíjí se v Rakousku — citujcme „Fr. Ztg.“ — ne- ustále ve znamení stalistického stavu lihu. Koncem třetího čtvriletí jeví se tento obraz: květnová pro- dukce rakouská udržovala se celkem na výši loňské zatím co se jeví v Uhrách pokles o 10.000 hl. Úhrnný pokles produkce celé říše v této kampani odhaduje se na 100.000 hl. Ohledně spotřeby lihu k pití není ještě v Předlitavsku konečných cifer, v Uhrách klesla ale spotřeba v květnu opět o 10.000 hl., takže zmenšila se tamní spotřeba v této kampaní o 95.000 hl.a protože spotřeba i v Rakousku značně poklesla (asi o 40.000 hl.) následkem dobré ovocné sklizně loňské — vývoz obou polovin říše klesl v kvělnu o 11.000 a v Uhrách o 34.000 hl. — jest pokles výrobní, o kterého si obchod ještě před nedávnem slíboval oži

Ztg Rakousko Francie Uhry Předlitavsko

19 article

vení obchodu a upevnění tendence zúplna vyrovnán Následkem toho jest také nyní obchod velmi klidný Protože v tomto roce nebyl všude kontingent zúplna vyčerpán, nevyprázdnily některé lihovary plně svo skiady nadějíce se dodalečného přiřčení kontinzentu. takže mohou raffinerie počítati na potřebné zboží pro pozdější měsíce. Zatim co je smýšlení trhu co do pohotového zboží konlingentního slábo, jeví se pro dodávky podzimní větší zájem; ceny následkem foho také o něco stouply. Zdůvodňuje se to hlavně tím že se možno naditi na podzim dosti živé spotřeby následkem nevalně dobrých zpráv o stavu ovocné sklizně. Také naděje na zvýšení cen zboží nekontin- gentovaného nejsou bezdůvodny, hlavně uvážíme-l že výroba v posledních měsících se zmenšila, čímž obchody vývozních raffinerií obmezeny. Splní-li se také naděje na sjednání miru na dálněm Východě bylo by možným trvalé zlepšení cenové úrovně protože mohou továrny uvěsti na trh jen malá množ- ství zboží. Spolřeba denaturovaného lihu ustavičně roste a tedy smýšlení pevno. Snahy o utvoření kartelu nečiní žádných pokroků

20 article

Středoevropský přadlácký průmysl bavlnářský. V době, kdy otázka bavlny budí tak značný zájem není nezajímavo, zjistiti podrobnosti o vývoji přá- delen baviny v jednotlivých zemích. Dle výkazu brémské bu sy bavlnářské stoupl ve střední Evrop (Německu, Rakousku, Švýcarech, Belgii, Holandsku ruském Polsku v posledních 18 letech úhrnný počet vřeteh z 10,194.446 na 16,608.969, tedy o 63 proc. čili ročně o 31/2 proc., spotřeba bavlny pak z 1,812.146 na 3,019.369 hal, tedy v stejném poměru V různých státech nebyl ovšem vzrůst tento stej- ným. Zatím co počet vřeten ve Švýcarsku klesl o 1 procenť čili s 1,711.300 na 1,538.452, jevi se v ostat- ních státech vžestup: v Nizozeml o 49 proc. čili z 245308 na 364.486, v Rakousku o 63 pro čili ze 2,070.363 na 3.383.330, v Německu o 75 proc. čili z 5,054.795 na 8,832.016, v Belgii o 102 proc. čili z 605.000 na 1,222.138, a ruském Polsku o 122 proc. čili z 507.6 O na 1,268.547 vřeten. Prd- měrný roční vzrůst počtu vřeten činí ledy ve střední

Evropa Německo Rakousko Švýcar Belgie Holandsko Polsko

21 article

Evropě 356.802 a spotřeby bavlny o 64.470 hal. C se týče místního rozdělení přádelen, bylo v r. 1887 640 přádelen v 393 míslech, r. 1905 ale 688 přá- delen v 400 místech. Dle toho stoupl průměrný po e vřeten z 16.000 na 24.0.0, v jednotlivých místech ale z 26..000 na 41.500. — Zajímavé soustřeďován vyrobní! Přes místní rozdělení jest středoevropský přadlácký průmysl v jistě souvislosti lerritoriální Možno rozeznávati tři obvody, z nichž každý se roz- padá v reviry. První z obvodů jest porýnský (Vor- arlbersko, Svýcary, Virtembersko, Badensko, Elsasko porýnské provincie a Belgie, s nimiž hraničí reviry vestfálský a holandský.) Druhým obvodem jest hra- niční obvod český s revíry franckými, saskými, če- ským a slezským, k nimž se druží polský a morav- ský. Třetím a nejméně důležitým obvodem jest předalpský (Horní a Dolní Rakousy, b vorské Švab- sko, Štyrsko, Krajina a Přimoří.) Každý z uvedených revírů vyvíjel se samoslatně a zajímavě. Ale do těchto podrobností na tomto místě se nám pouštěti nielze.

Virtembersko Evropa Badensko Belgie Dolní Rakousy Štyrsko

22 article

Obchodní smlomva bulharsko-rakonská. Bulhar- ská vláda obdržela od zahraničního ministerstva ra- kouského sdělení, že se pomýš“ na provisorium co do obchodní smiouvy a na prodloužení daného slavu až do 1. března 1906. Zdůvodňuje se návrh tento tím že vnitřní poměry poltické, a speciámně v Uhrácn nepřipouštějí, aby jednáno bylo s Bulharskem o nové konečné obchodní smiouvě, Stav řepy v Rusku. Dle zpráv ruského oddělen pro nepřímé daně byl stav řepy v Rusku dne 14 června tento: Plocha řepou obdělaná stoupla ze 440 000 ha r. 19. 4 na 497.000 ha, z toho připada na obvod jihozápadní 277.732 ha (loni 244 934 ha) na povodí Dnépru 139.041 (119.236) ha, Východu 23.249 ha (2) 614 ha), povodí Visly 55.070 (53.567 ha. Celkem jeví se tedy vzrůst o 57.000 ha, z čeho připadá na jih asi 52.000 ha Stav řepy je dobrý. Nejlépe stojí řepa v gubernii chersonské. Neuspoko- juje v poltavské o krjovakénáel- dkam nodoslalku piracovních sil) Sklizeň. Za nedlouho bude zahájena sklizei obilní za poměrů příznivějších než roku loňského Počasí bylo letos v celé říši příznivo, zvláště ale v Uhrách. Zejmena v druhé polovici června počast zúplna ušpokojovalo. Uherské ministerstvo zeměděl- ství odhaduje sklizeň tamější na 15. června 1905 15. června 1904 v mill. K pšenice . . . 42.2 žito. . . . . 13. ječmen . . . 13 oves . . . . 14

Bulhar Bulharsko Rusko Uhry ha Dnépr 139.041 povodit Visla 55.070

23 article

Jeví se tedy v obilninách oproti loňsku vzestup vý- nosový o 18 mill.e Bavlna. Firma Scheffer a Drascher v Hamburku oznamuje: Trh bavlny činí celkem dojem znavenosti po několik dnů nemohly trh vzpružiti ani koupě ve likých spekulantů haussovních a většího spekulují- cího obecenstva, Spíše hrozilo trhu stále více a více kolísání. Tentokráte ale zasáhl opět Price, odhaduje sklizeň nejnovější 9,439.000 bal. a prováděje značné koupě v Novém Yorku a Liverpoolu, čímž ceny opět zvednuty. Hnutí toto je čistě spekulačníi nutno vzíti na lo zření, že od ledna stouply ceny o 33%, v posledních dnech pak o 5 fen. Při tom ale nelze naprosto mluviti o zásobování sotva stačícím Zahájili jsme tuto saisonu se zřejmou zásobou asi 14 mill, bal., sklizeň 1904-5 činí 13.5 mill. bal., z če- hož převzali do poloviny června přadláci asi 1014 mill. bal., takže zbývá dosud asi 31/4 mill. bal. Po- ptávka spotřeby byla sice nápadně dobrá, ale jako každoročně povoluje poptávka po svatodušních svát- cích; přadláci zatím na sklad již koupili a budou se rozpakovati činiti větší nákupy za ceny stoupiě. Máme-li však přes to za to, že nákupy přadláků budou stejně veliky jako dosud — asi 175.000 bal. týdně — přešlo by do konce srpna do rukou přadláků asi 11 mill. bal., lakže by zbylo zásob neumístěných asi 1ž4 mill. bal. Jest pochybno, že bude Pricův odhad shora uvedený potvrzen úřadním odhadem z 3. čer- vence, pravděpodobně bude tomu opět tak jako 3. června, kdy vládní odhad tak překvapil, a nutno se připraviti na to, že zmenšení pěstební plochy ne- dosáhne udané posledně výše (11.47%). Povětrnoslni poměry se v poslední době celkem zlepšily, sklizeř dobře pokročila. Možno dnes právem pochybovati o tom, že tedy názory p. Price budou potvrzeny.

Scheffer Drascher Pricův Hamburk Nový York Liverpool

24 article

Odhady nové sklizně na 11—12 mill. bal. jsou nej- více pravděpodobny; nutno vyčkati, bude-li spotřeb i v příští kampani s to, aby absorbovala toto množ- ství, a i kdyby tomu lak pylo, zbudou ještě zásoby staré bavlny asi 14 mill. bal. Politické poměry ne- mohou v poslední době dávati trhu nové podněty Vzhledem k tomuto stavu věcí nelze sdileti názoru že budou haussisté dosti silnými, aby ceny ještě na- dále zvedali. Engagementy haussy jsou značny a ši- roky, každý den může se projeviti snaha realisovati Posuzování jiných kruhů jest ovšem méně opti- mistní, než citovaná zpráva.

25 article

Dopravní změny. Dle publikace „Železničníh Věstníku“ ze dne 27. června t. r. jest z jistých stanie drah: ústecko-teplické, české severní, buštěhradské severní císaře Ferdinanda, rakouské severozápadní jihoněmecké spojovací, rakousko-uherské společnosti státní dráhy a jižní dráhy povolena sleva při vývozu sladu do všech cizozemských stanic, jakož do stanie cizozemska přes Bregenc (transito), Buchs (transito) Terst, Rěka, Vídeň atd., 1. červnem l. r. počínaje, a nejpozději do 30. září t. r. a to 30 h a 50 h za 100 k na platné sazby v cestě refakce. Bližší sdělí tarifn oddělení Vývozního spotku První záložna ve Vysokém Mýtě, podružný úřad Rakousko-uherské banky, zřídila v městysi Chrousto- vicích svoji pobočku, která dnem 1. července t. r. za- hajujíc svoji činnost, přijímá stejně jako ústav hlavní vklady peněžní na 4%, poskytuje půjčky hy potekární na 41/2%, směnečné na 5% až 51/2 %, ku puje a prodává mince a cenné papíry, obstarává infor- mace a podobné. Vkladní knížky přijímány jsouz vadia a kauce. Okresáí hospodátský spolek německo-bredský koná valnou hromadu v neděli 2. července 1905 o 1/42 hod. odpol. ve Sv. Kříží v hostinci p. Jos. Vencov ského. Konkurs byl prohlášen kraj. soudem v Plzn na jmění Josefa Holuba, neprolok. kramáře v Plzni 11.6

Ferdinand Holub Terst Rěk Vídeň Vysoký Mýto Plzeň úřad Rakouskouherský banka Buchs

26 article

Správcem podstaty p. dr. Liebl, advokát v Plzni Schůze věřitelů 10. července, přihlášky do 31. čer- vence, rok likvidační 3. srpna. Trhy. Dobytčí trh v Netolieích bude 31. čer- vence- Trhy peněžní. Z Berlina, 29. června. (C.-B.) Kreditky 205 60. berl. obchodní 168.20, darmštadlská banka 139.80, německá banka 237 40, diskonto komand. 188.— drážďanská banka 154.60, národní banka 130.20. státní dráha 143.20, lombardy 18.20. Kanada 150 20, Gotthard —.—, dráha Henri 116.70, bochumské 251.—, dortmundské 87.70. Lauřina huť —.— Consolidace 425.—, gelsenkirchenské 227.60, harpenské 211.40, Hibernia —.—, Packet 150 60, Lloyd —.— dynam. trust 181 90. Smýšlení oslabené. Z Frankfurtu, 29. června. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 206.40, akcie společnosti státní dráhy 143 20, lombardy 18 25, papirová renta —.—, stří- brná renta 100 95, zlatá renta 101 75, uherská zlatá renta 99.—, uh. korunova renta 97.40, 49/% rak. korun. renta 100 60. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 29. června. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 206.—, stální dráha 143.20, lombardy 18.25. Z Pařiže, 29. června. (Počáteční bursa.) Bproc. renta 98.65, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Pařiže, 29. června. (Telegr. závěrečně kursy.) Bproc. umořitelná renta —.—, Sproc renta 98.67. 3 proc. renta —.—, italská renta 106.25, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1372, státní dráha 721.— lombardy 89 —, cheky na Londýn 25.161/2, rakou- ská zlatá renta 100.80, uherská zlatá renta 99 65, otomanská banka 607.—, tabáková režie 391 —, tu- recké lošy 133.20. Smýš ení nepravidelné.

doktor Liebl Gotthard Henri 116.70 Lloyd Plzeň Berlín Kanada Frankfurt Pařiže Londýn darmštadlský banka drážďanský banka národní banka 130.20 Lauřin huť Hibernia Consolidace 425 Packet 150 60 95

27 article

Trhy na zboží. Obilí. Z Hamburku, 29 června. (Telegr.) Pšenice klidná, holštýnská 177.—, 178.—, žito pevné, meklenburské 156.—, 157.—, žito ruské pevné, 116.—, 117. —. Počhsí: pošmourné. Z Berlina, 29. června. (Telgr.) Pšenice ochotná, červenec 173.—, na září 172.50, na prosinec 174.50, žito ochotné, na červenec 151.75, na září 145.50, na prosinec 147.25, oves ochotný, na červenec 137. 50, na září 137.25, kukuřice ochotná, na červenec 128.50, na září 122 50. Počasí: horko. Z Paříže, 29. června. (Telegr.) Závěrečné kursy. Oves klidný, na červen 19.10, na červenec 19. 10. na červenec-srpen 18.80, na září prosinec 17.20, žito klidné, na červen 16.—, na červenec 15.50, na čer- venec srpen 15.25, na září-prosinec 15.15, pšenice klidná, na červen 23 70, na červenec 23.80, na čer- venecsrpen 23.30, na září prosinec 21.70), mouka klidná, na červen 29.95, na červenec 30.30, na čer- venec srpen 30.30, na září-prosinec 28 85. Počasí zamračeno. Z Paříže, 29. červná. 3.15 hod. (C. - T.- B.) Oves, smýšlení klidné, na červen 19.10, na červenec 19 10, na červenec srpen 18.80, na září-prosinec 17.20, žilo, smýšlení klidné, na červen 16.—, na červenec 15.50, na červenec srpen 15.25, na září-prosinec 15.15, pšenicé, smýšlení klidné, na červen 23 70, na červenee 23.80, na červenec srpen 23 30, na září- prosinec 21.70, mouká, smýšlení klídné, na červen 29.95, na červenec 30 30, na červenec-srpen 30.30, na září- prosinec 28.85. — Počasí: zamračeno.

Hamburk Berlín Paříž na červenec hod

28 article

Cukr. Poslední telegramy První číslice peníze a druhá zbožl. Z Hamburku, 29. června. 5 hodin 45 minut. (C.-T. B.) Na červen —.—, —.—, na červenec 22. 40 22.55, na srpen 22.80, 22.85, na září 22.—, 22.05, na říjen 19.55, 19.65, na listopad 19.05, 19.15, na prosinec 19.15, 19.25, na leden 19.30, 19.35, na úno 19 40, 19.50, na březen 19.5), 19..60, na duben ——. — —.—, na květen 19.65, 19.70. Smnýšlení klidné. — Počasí: horko. Z Mapdoburku, 29. června. 5 hodin 45 minut. (C.-T. B., Na červen 22 25. 22.50, na červenec 22.50, 2270, na srpen 22.70, 22.85, na říjen 19.45, 19.60, na říjen prosinec 19.25, 19.35, na leden březen 19.35, 19.45.Smýšlani klidná Počasí :- hask Z Paříže, 20. června. 3 hod. 15 min. (C T.- B.) Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Na červen 333/2. na červenec srpen 33.50, na říjen-leden 301/2, na leden-duben 301/2. Surovina klidná, 29 50, 29 75. Rati- náda 66.50. 67.—. Smýšlení klidné. Počasí: zamračeno. Z Londýna, 29 června. 3 hod 30 min. (C.- T.-B.) Na červen 11/1, 11/2, na srpen 11/31/4, 11/3, na říjen-prosinec 9/73/4. 9/81/4, na leden březen 9/84/4, 9/9. Smýšlení stálé. Obrat 4000 pytlo.

Hamburk Mapdoburk na říjen Paříž Londýn C T

30 article

Z Hamburku, 29 června. O 10. hodině — minut. Telegr.) Santos good average, na, září 36.25, na prosinec 36 75, na březen 37.25, na květen 37.75. Smýšlení klidně uhájeno. Z Hamburku, 29 června. O 2. hodině 30 minut. (Telgr.) Káva na září 36.25, na prosinec 36.75, na březen 37.25, na květen 37.75. Smýšlení stálé. Z Hamburku, 29. června. O 5. hod. 30 min. (C.-T.-B.) Smýšlení stálé, na září 36.25, na pro- sinec 36.75, na březen 37.25, na květen 37.75. Z Havru, 29. června. O 12. hodině. (Telegr.) Káva na červenec 43.75, na září 44 25. na prosinec 44. 75, na březen 45.25. Smýšlení stálé. Z Havru, 29 června. O 3. hod. 30 min. (C.- T. B. ) Smýšlení stálé, na červenec 43.75, na září 44 50, na prosinec 44 75, na březen 45.25. Lih. Z Hamburku, 29. června. (Telegr.) Lih tichý. na červen 21.—, na červen-červenec 21.—, na čer- venec-srpen 21.—, na srpen září 21.— Z Pařiže, 29. června. (Telegr.) Lih klidný, na na červen 56.—, na červenec 55.—, na červenec- srpen 54.—, na září prosinec 45.—. Z Pařiže, 29. června. 3 hod. 15 min. (C.-T.-B.) Smýšlení klidné, na červen 56.—, na červenec 55.—, na červenec srpen 54.—, na září prosinec 45.—.

Lihlava tichý Hamburk Havre Pařiže

31 article

Olej řepkový, Z Berlína. 29. června. (Telegram.) Olej řepkový ochotný, na říjen 48 30, na prosinec 48.80. Z Hamburku, 29. června. (Telegram.) Řepkový olej klidný, 49 — Z Paříže, 29. června. (Telegram.) Řepkový olej mdlý, na červen 50.50, na červenec 50.—, na červenec-srpen 49 75, na září-prosinec 50.25. Z Paříže, 29. června. 3 hod. 15 min. (C.-T. B.) Smýšlení mdlé, na červen 50.50, na červenec 50.—, na červenec-srpen 49.75, na záři-prosinec 50.25. kovy. x. V Praze, 29. června. Londýnský záznam stříbra ze dne 28. června činil 27.— penny za stand. unci, při současném kursu londýnské devisy K 240..30 ob- náší tudíž cena 1 kg rýzího stříbra K 93.97. Mě (standard) 661/2 lib. št. za hotové a 661/2 na 3 mě- síce; cín 140— lib. šl. za hotové a 139— na 3 mě- síce; zinek slezský 24— lib. šterl., speciální 24 3/4 lib. št., olovo španělské 135/1. anglické 13*/1, lib. št. za tunu. Rtuť 71/2 liber šterlinků za láhev.

Berlín Hamburk Paříž Praha kg

32 article

Bavlna a přize bavlněná. Z Liverpoolu, 29. června. 1 h. 45 m. Obraty činily 10.00U zoků. Denní dovoz 2000 žoků. — Dodávky na červen 518, 0.—, na červen-čer- venec 5 18, 0.—, na červenec-srpen 5.17, 0.—, na arpen-září 5.16. 0.—, na záříříjen 5.16, 0.—, na říjen-listopad 5 16, 0.—, na listopad- prosinec 5. 16, 0.—, na prosinec-leden 5.16, 0.—, na leden únor 5.16, 0.—, na únor březen 5.17, 0.—. Tenders —. Smýšlení klidné. Z Nového Yorku, 28. června. (Telegr. »Nár. Listů«.) Bavlna v Novém Yorku: na místě 9.90, na červen 934, na červenec 941, na srpen 9. 46. na září 9.57, na říjen 9.61, na listopad 9.66, na prosinec 9.72, na leden 9 78, na únor 9.81, na březen 9 86. — Smýšlení pevné. Dovozy do všech přístavů 12.000, dovoz do vnitř země 6000 žoků. Celkový vývoz 24.000 žoků. Bavlna v Novém Orleanu 97/1.- Z Nov. Yorku, 28. června. (Tlgr. »N. L. «) Pšenice pevná, na místě 1071/4, na červenec 961/2, září 911/2, na prosinec 901/2, kukuřice na červenec 611/2, na září 61.—. Mouka 3.60. Dovozné za obili 11/4- Cukr musk. 33/%, cukr centrif. ref. 41/4. Kava 734. — Směnky na Londýn 4.85°. Stříbro 58 1.

Liverpool Nový York Nový Orlean 97 / 1 York Londýn U zok