Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNI LISTY

3

30. června 1905. Číslo 17-

4 article

kulturou mají právo na vysokou školu, nemají své university, nemají jí Slovinci (a také n Rusové. Pozn. red.), a šestimillionový náro český nemůže se doprositi druhé university Brutální, kulturního národa nedůstojné stano- visko, jež rakouští Němci zaujali vzhledem k uni versitním otázkám, jest projev téže hakatistické nenasytnosti, kterou se proti Polákům proslavili Němci prušti. Potřeba druhé české university jest dokázána nade všechny pochybnosti. Ale vláda se neodvažuje učiniti v tom směru návrh parlamentu, poněvadž má stále před očima vidmo německé opposice. Za to Němcům, kteří už mají universit pět a o novou universitu vůbec ani nestojí, nabízí štědře novou, už šestou uni- versitu. Němci velkomyslně zbytečný dar přijmou. ale přes to nedovolují vládě českou universitu zříditi ve hlavním městě moravském, ježto Brno má býti výhradným sídlem university německé.

Rus Němec Polák Brno

5 article

Jak si za takových poměrů bar. Gautsch před- stavuje upravení jazykové otázky v Čechách A co si vláda počne s protesty Pommrů a spol. proti právnické fakultě slovinské? Vzhledem k takové nenasytné hrabivosti německé nutno s konečně otázati, jsou-li neněmečtí národové v Ra- kousku skutečně rovnoprávnými občany, či jen obyvateli ve státě trpěnými. Tak se věci dále vyvíjeti nesmějí! Německé hrabivosti musí s vytknouti meze, neboť národové slovanšti ne- mohou spokojiti se s úlohou, kterou jim v Ra- kousku vykazují Němci. V Praze, 29. června. (Slezska ne- vzpomenuto ani slovem!) Tak stýská si »Op. Týd.« ve zprávě o prohlášení barona Gautsche ve schůzi dne 21. t. m., v níž na nesnesitelné poměry při slezských úřadech úplně, ovšem úmyslně, zapomenuto. »Zákonné vyřízení jazykové otázky ve Slezsku, kde soudcové úřadníci upírají platnost ustanovení základních zákonů státních, jichž dovolával se baron Gautsch, jest po našem soudě — píše »Op.

Gautsch Němec Čechy Praha Slezsko

6 article

Týd.« — a doufáme, že nám v tom dá za pravdu celá česká veřejnost, mnohem důležitější, než vnitřní úřadní čeština u státních úřadů v Čechách a na Moravě! To znamená dosažení vysokého stupně vývoje, kdežto my, nejmenší a nejslabší, byť i veledůležitá větev českého národa, jeho krajní hráz, vzdorující návalům němectvi, jež zničením nás chce osamotiti tím lid český od ostatního světa slovanského odděliti, my bojujeme za své býtí, my jsme bez právní ochrany vydáni na pospas rozmarům a hněvu německé byrokracie. Zapomněl-li na nás baron Gautsch, obávaje se stejně jako všiekni jeho předchůdcové obtíží a těžkostí zá- konného upravení poměrů jazykových v zemi s trojí národností, z nichž jedna má vše, druhé dvě ničeho, nesmí na nás zapomínati česká delegace a když dojde k dalším vyjednáváním, musí trvati na tom, aby dostalo se jí záruky, že spravedlnosti dostane se i třetí zemi koruny Svatováclavské, že také pro nás musí býti spravedlnost, že nám musí dostati se aspoň bezpodminečné rovnoprávnosti, když šťastnějším bratřím svítá naděje na plné uznání!« V Praze, 29. června. (Bar. Fejé váry proti bar. Gautschovi.) Včera byla v Pešti ministerská rada, v níž bar. Fe- jérváry oznámil, že sdělení bar. Gautsche v po- slanecké sněmovně dne 21. t. m., pokud se týče ochoty Fejérvárovy při dalším vyjednávání o obchodní smlouvy, vzniklo z pouhé do- mněnky Gautschovy, Uherská vláda nepře- vezme nyní ani mlčky nijakých závazků, kte- rými by příští uherská vláda mohla býti jakkoli poutána. Naopak uherská vláda, jak sděluje »N.

Gautsch Fejérvárův Gautschův Čechy Morava Praha Pešť

7 article

P. Jour.«, vyrozuměla již prostřednictvím zahra- ničního ministerstva cizí státy, že Uhry násled- kem parlamentní krise nemohou se nyní pou- štěti v nijaké vyjednávání a požádala je, aby odročily jednání o nové smlouvy a prodloužily platnost smluv dosavadních. Uherské vládě do- stalo prý se již ubezpečení, že cizí státy,o které běží (jest to Bulharsko a Švýcary) ne- budou Uhrám činiti nesnází. V Praze, 29. června. (Posl. Biankin o situaci v Uhrách.) Na dolaz redaktora »Zeitu«, co soudí o navržené uhersko-rakouské regnikolární deputaci, posl. Biankini odvětil, že by přímé rozhovory deputátů rakouskéhoa a uherského parlamentu mohly vésti ve mnohém kých morových ran není vyloučeno, že se do věže dostane zdánlivě mrtvý, však východu pro něho není! Zaručení zprávy ponechávám svému vypravovateli. Mezi Hindu a Parsy stojí třída Mohame- dánů. Nosí i nejchudší plátěný oděv a na vy- holené hlavě turban neb perskou čapku. Ženy nosí průsvitné závoje, ač ne tak přísně jako Turkyně. Zijí v Bombayi též Arabové, Peršané a bagdadští židé, většinou obchodem se živící. Mnohé hodiny strávil jsem, toulaje se bez cíle domorodou čtvrtí a zachycuje v paměť stále nové obrazy, jako v kaleidoskopu se střídající. Hlučný život ani v noci neutuchá, jakoby lid ani spánku nepotřeboval. Četné stíny spáčů, schoulených v koutech ulic, svědčí ovšem o ji- ném. Obrázky bidy! Některé domy vykazují vzácné stáří, opatřeny vikýří, sloupovim a štíty.

P Jour Uher Posl Zeit Zija Peršan Bulharsko Uhry Praha

8 article

Však nečistota zeje odevšad. V přízemí krámek na krámku. Některé slouží i za dílnu a v noci za ložnici. Z domácích výrobků zvláště zboží stříbrné se vyskytuje, spony, prsteny, pásy i u nás známé rukojeti holi a slunečníků, pěkné tlačené práce. Z mosazi tepou vkusné vásy svícny, tácy, poháry, popelníčky. Velice obli bený motiv je kobra. Nejzdařilejší a nejhleda- nější jsou vyřezávané a vykládané práce ze dřeva. Existují závody, kde na sto lidí vyřezává na umělém nábytku. Dostanou se kusy hotové neb možno dle předložených nákresů objednati. Ze santalového dřeva vyrábí pěkné krabice; pra- cují velmi rychle a ne dosti čistě, že řezání, jakoby bylo nehotovo. Jide vyrábějí čapky a vesty, hedvábím a zlatými nitkami vyšívané, vedle je krámek s měděným nádobím. V evrop- ské čtvrti je několik bazarů, pravých museí, kde možn nakoupiti výrobky celé Indie, nové i an- tické, zvláště pěkné bronzy, bůžky, zbraně, štíty. věci ze slonoviny a dřeva, koberce z Persie a Bidschapur kašmirové pokrývky, kartouny z Ma- drasu, jemný tyl pro tanečnice, různé výšivky. hudební nástroje a množství šperků. Ceny ne- jsou přemrštěny, dáte se lehko svésti. Koncem února byly v Bombayi koňské do- stihy. Nepřehledné prostranství blíže města bylo lidem dokola obklopeno, na tribuně a poblíž vy- braná společnost Evropanů a tuzemců, dámy jako v Evropě závodí leskem a vkusem. Pitvorn

Evropan Indie Persie Ma Evropa

9 article

vzhledě k vyjasnění situace, ale nevěři, aby pa- novník svolil k revisi dualismu. »Koruna« — pravil dále — »mohla by si snadno zjednati protiváhu proti příliš mocnému vlivu madar- skému. Potřebovala by jen vrátiti Chorvatům jich státní právo, které jest ve mnohém vzhlede jasnější a přesnější, než státní právo uherské my jako spojené království chorvatsko-slavonsko- dalmatské byli bychom ve státě tak mocným či- nitelem, že by jeho hlasu nesměli přeslechnout ani Maďaři.« Z Turč. sv. Martina, 27. června. (K an didatura dra. Stodoly.) Poněvadž nový uherský ministr spravedlnosti, Bart. Lányi se vzdal poslaneckého mandátu za Lipt. sv. Mi- kuláš, bude třeba doplňovací volby. Dr. Emil Stodola, jenž byl už v lednu protikandi- dátem Lányovým a zůstal v menšině jen ná- sledkem křiklavých nesprávností a přímo násil- ností při volbách, vystupuje opětně jako kan- didát poslanectví s programem slovensko-ná- rodním. Praví se, že ministr Lányi bude sev Mikuláši opětně ucházeti o mandát, ale nikoli už jako kandidát strany liberální, nýbrž zeela samostatně. Také strana neodvislosti hodlá zde postaviti svého kandidáta.

Chorvat Maďar Martino Stodola Lányi doktor Mikuláš spojený království chorvatskýslavonský Bart

10 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. června. Rus o pessimismu v Paříži. Pařížský dopisovatel »Nového Vremene« píše; Kamkoli se vrineš, všude všechny slyšís mluvit o vojně. Ne o naší vojně, ta již není v popředí, nýbrž o vojně, kterou chce Francii vypovědět nebo vyvolat Německo. O ní mluví žáčkové ve školách, opakujíce rozhovory, sly- šené doma, o ní mluví dělníci v dílnách, vo- jáci, o ní mluví Francouzi všude, kde se jich několik sejde. V novinách se to nepozoruje, v jejich sloupeích jakoby nebylo čeho se bát; diplomaté ubezpečují, že »všecko se vyrovnás (právě tak mluvili před počátkem rusko-japon- ské války.) A zatím obecné mínění je napjato jak struna, která se chvěje při nejmenším otře- sení vzduchu. Národ, který po 35 l e vyhazoval hory zlata na zbraně odvety, nyní je desorientován nepřesvěděen o své sile. Různé zlo- věstné pověsti kolují zemí. Říkají na př., že prý ve vojště následkem propagandy myšlenky věčného míru ochabla kázeň, že dů- stojnictvo je zdemoralisováno špionstvím a frankmasonstvím, že nejvyšší míst v armádě drží lidé bez nadání, kreatury.A pessimism obecenstva zašel už tak daleko, že mnozí vyslovují pochybnosti, že reservisté, bu- dou-li povoláni do zbraní, dostojí své vlaste- necké povinnosti, Vojenští odborníci toho všeho nepřipouštějí a tvrdí, že francouzské dělostřelectvo je lepší německého, francouzský voják ve věku 30—40 let také lepší než německý, francouzské loďstvo silnější, ale dodávají, že německá mobilisace bude o celý týden dříve hotova a že tedy válka hned na počátku bude přenesena na francouz- ské území.

Rus Francouz Praha Paříž Francie Německo

11 article

Marocká otázka.

12 article

Německé listy unisono radují se z obsahu německé odpovědi na notu francouzskou, dovo- zujíce, že tímto krokem rozptýleny byly ko- nečně domněnky a obavy nervosních prý pro- roků, kteří už už mluvili o hotové válce franko-německé. Vždyť prý by směšno přece bylo zbrojit pro Marokko! Pád Delcasséa vy- volal ovšem v »koncertu« německého tisku bez rozdílu ohromný jásot, jenž značí se bez vý- minky v hlasech časopiseckých, dle nichž prý na prstech bylo lze vypočítat, že Německo ne- zanedbá ni v nejmenším svých zájmů a nedá svůj prestiž poškozovati neprozíravými nápady zahraničních »geniů«. Příznivý dojem odpovědi německé zračí se také v telegramech z Italie a Francie samé. Tak na př. — dle pařížské depeše — sociali- stický vůdce Jaurěs dovozuje v orgánu svém »Humanité«, že francouzský lid musí na příště vůbec učiniti přítrž zápletkám tak povážlivým jakou prý je marocká.

Maroko Německo Francie Italia

13 article

mezi tím zástupce Číny se svou paní, oba v ná- redním kroji. U bud bookmakerů živo. Sází se a prohrává s velikou chutí. Soukromé buffely klubovní. Nám cizincům bez průvodu nezbývá než na občerstvení jen z dálky se dívati. V tom vedru! Vojenská kapela domorodců, řízená An- gličanem, příjemně nepřekvapuje. Vzpomínal jsem našich Nováčků a Pičmanů. Pole vesměs dobře obsazena. Jelo vždy 10 až 15 jezdeů ostrým tempem. Jezdci Angličané a Indové. Jindy zase malý výlet dráhou. Vlaky odjíždějí každou 1/4 hod., netřeba dlouho čekati. Vagony jsou prostorné a vkusné, daleko nad naše. Ceny směšně levné. Jízda městem trvá delší čas. N periferii je mnoho továren, většinou bavlnáren. Za městem úhledné osady v zeleni banánů a ta- marind s palmovými lesy a rýžovými poli stří dají se s osadami ubohých kuliů, sestávající z bídných chatrčí a stanů ze dřeva a rohoží. Při osadách stáda tažných buvolů. Stanice rychle následují. Vstupuje a vy- stupuje množství lidu. Vidět, železnice se vžila Laskavý pan Bomanje, zapůjčil mi též parn člun k návštěvě ostrova Elefanty, pověstného starými brahmínskými chrámy. Ostrov as na pět anglických mil, dostihne se za malou hodinu Skalnaté břehy dovolují přistáti malou barkou.

Nováček Pičman Angličan Bomanj Čína Elefanta

14 article

Zástup černých dětí nabízí tu v sirkových ška- tulkách pestré brouky, pěkné, metalickým le- skem svítíci stromové stínky. Stoupáme mezi bujným stromovím a křovím, vysoko k nebi čni z něho staleté kmeny palem s rozlehlým košem větví. Pomalu stoupáme, třeba ostražitosti. Jsouo mezi kameny skryty kobry a uštknutí je smrto- nesné. Konečně jsme u vchodu podzemních chrámů! Ohromné prostory vytesány ve skále pouhou rukou v XI. století po Kristu, kdy ješte nebylo prachu a dynamitu. Vcházíme předsín do hlavního chrámu, boha Schiwy (Mahadewa) Po stěnách basreliefy ze života Schiwy. Proti vchodu trojjedinný Brahma stvořitel, Wischnu zachovatel, Schiwa ničitel. Ve středu chrámu na krychlovém podstavci asi metr vysoký, vál covitý „linga“ symbol plodnosti, k němuž puto valy druhdy ženy, nemající potomků. Podobné „lingy“ jsou i v ostatních chrámech. Bohužel jsou všechny postavy zúmyslně poškozeny a po- tlučeny, prý samými Indy po dobyti Indie Portu

Krist Brahm Indy Indie bůh Schiwy

15 article

Toho prý by se ovšem nedoeililo uplatňo- váním vlivu nacionalistův a chauvinistův, neb zvyšováním břemen poplatnictva novým zbroje- ním, aniž následováním protiněmecké politiky Deleasséovy, nýbrž jedině tím, že stálým dozo- rem na diplomacii bude pověřen lid a parla- ment. Počin Rouvierův — tak pravý Jaurěs — znamená prý slibný krok ku mezinárodní úpravě otázky marocké a zahájení nové, obezřelejší po litiky diplomatické. Poslanec Morgan dovozuje v »Radicalu«- že Francie nedocílí protektorátu nad Marokkem jak doufají nenapravitelní příznivci francouzské osadní politiky. Madridský »Globo« soudí, že marocká konference svolána bude bezpochyby do Ma- drid u. V parlamentních kruzích pařížských s proslýchá, že předseda ministerstva Rouvier předloží odpověď na notu německou již zejtra ministerské radě a že téhož dne ještě odevzdá ji německému velevyslanci. Svolání konference bude prý Francií v zásadě přijato. Manifestační schůze studentstva vysokých škol pro zřízen druhé české university v Brně.

Morgan Francie Maroko Ma Brno Globo ministerstvo Kurier

16 article Schůze universitní.

Schůze universitní. Bezpříkladná zpupnost hrstky moravských Němců, vrcholící v známých projevech, že ne- připustí, aby v Brně zřízena byla česká univer- sita, nedávné prohlášení bar. Gautsche, který učinil z kulturního životního našeho požadavku otázku politickou a tuto dal na pospas něme- ckému furoru na Moravě, konečně i vystoupen některých moravských lidí, u nichž zájmy lo- kální zvítězily nad prospěchem národním, byly podnětem k uspořádání velké manifestační schůze posluchačů universitních včerejšího dne v Klementinu. Obrovský počet posluchačůa posluchaček byl důkazem, že české studentstvo vysokoškolské nemíní se spokojiti s libovůli vládní, nýbrž že přičiní se o to, aby jeho hlas byl v této otázce náležitě respektován. Do schůze dostavil se J. M. rektor dr. Štorch, prorektor dr. Strouhal a děkan právnické fakulty dr. Herrmann šl. Otavský; omluvil se prof. dr. Drtina. Schůzi zahájil stud. Straka tý. předsedou zvolen p. Čadek, místopředsed u p. Filouš, zapisovateli pp. Tomsa a Mo- lichar. Předseda p. Čadek nastiniv pohnutky, jež byly příčinou této schůze, ukazuje, že po- žadavek není žádným novým požadavkem, nýbrž ž: datuje se již z r. 1889 a zvláště o r. 1890 dostává se mu stále většího zdůraznění Již tehdy bylo nesporno, že universita může býti jedině v Brně. Ale konfiskace petic četnictven byla tehdy zřejmou odpovědí na spravedlivé po- žadavky. Dnes zrovna tak projevuje vláda vůči Němcům bezpříkladnou ochotu, chtějíc dát 12 mill. Němců universitu, jíž nepotřebují, jako 6 mill. Čechů, pro něž je druhá universita po- třebou, životní nutností. Čeští studenti nespo- koji se universitou v nějaké Zlámané Lhotě. nýbrž musí dostati universitu v Brně.

Němec Gautsch doktor Štorch Strouhal Herrmann profesor Drtina Straka Čadek Filouš Tomsa Čecho Brno Morava Klementinum

17 article

Obšírněji odůvodnil nutnost druhé univer sily s různých hledisek p. Hodá-č. Nasmíma připustit, aby otázka druhé české university stala se otázkou měnivé denní politiky, nýbrž otázka tato jest životní otázkou českého národa. Pokud se týče olázky, proč a v jakém smyslu pckládáme otázku druhé české university v Brně za požadavek kulturní, nutno činiti tak jednak vzhledem k úřadnické otázce moravské, již tak pěkně osvětlil poslanec Koudela v říšské radě. za druhé vzhledem ku poměru moravského oby- vatelstva a ku poměru studentstva na českých a německých středníchi školách (5171 na če- ských, 3654 na něm. gymnasiích; 4506 na re- álkách čes., 4222 na něm.). Dále žádá toho po- vznešení kulturní úrovně na Moravě, povznešení vědeckého významu české práce vůbec, zvele- bení průmyslu, hospodářství atd. Universita má býti koncentračním faktorem vědockých sil na Moravě, roztroušeně působících, což by mělo za náslodek, že české Moravě dostalo by se ko- nečně toho postavení, jehož zasluhuje oproti čtvrtině německé. Jediným místem, odpovídajícím národn naši cti, poskytujícím všech podmínek ke zdár- galci v 18. století, anebo vítězi. Jak živo bývalo před věky! Dnes odevšad zeje prázdno a vzduch naplněn plísní. Stezka dále k vrcholku hory, kde mezi křovím skryty vchody k jiným, menším. většinou nedokončeným kobkám.

Koudela Brno Morava český Morava

18 article

Ještě několik slov o moru. Od posledn velké epidemie (1896—97), kdy mor z Číny sem byl zavlečen, zdomácněl tu takovou měrou, že se od té doby vrací každým rokem. Vrchol en- demií bývá v měsících zimních. V létě, za tro- pických dešťů nákaza skoro úplně mizí. Do konce r. 1897 podlehlo nákaze 56.000 lidí, většinou domorodých. Vláda narazila svými opatřeními na tuhý odpor. Lid domníval se. že vláda svými čáry mor sama šíří, vynášel těla mrtvých v noci na ulici, aby vláda nevěděla, kde kdo zemřel a tím odvrácena byla možnost ne- náviděné desinfekce. Nezbylo než pohroziti bom- bardováním města, což konečně pomohlo. Pro fylaxe choroby dosud řádně cele vysvětlena není Nápadným je, že lékaři a ošetřovatelé nemoci tak snadno nepodléhají, za to druzí, kteří se nemocných ani nedotekli, onemocňují. Odt doby, co vláda zavedla u domorodých vojáků obuv, počet onemocnění v armádě značně klesl.

Čína

19 article

Vniká snad nákaza do těla oděrkami v kůži? Též sídlení pod šírým nebem ve vzdušných staneel chrání proti nákaze. Na periferii města viděti dosti takových táborů. Dlužno Angličanům přiznati, že ve svých koloniích dovedou zavésti pořádek. V Bombay může se cizinec ve dne v noci beze strachu volně pohybovati, domácí obyvatelstvo pohlíž k nim s jakousi úctou. Policisté jsou Indové. Jediná jejich zbraň je krátká, tlustá hůl v pase po boku. Pro Evropany existuje zvláštní anglická policie. Angličané posílají své děti na výchovu do Evropy. Organismus Evropana v druhé gene raci slábne v horkém ponebí indickém i nutno jej občas vzpružiti. Jakmile se blíží saisona momsunu s tropickými dešti, tu většina těch, již chtějí do Evropy, opouští Bombay, lodi jsou ce- stujícími všech tříd přeplněny. Před odjezdem prohlíží zdravotní komise lodní posádku i ce- stující a vylučuje osoby podezřelé. U nás odbyla se bez překážky. S nastalým přílivem opouštěl jsme opět břehy indické, bohatší zajímavým upominkami.

Angličan Evropan Bombaj Evropa

20 article

nému rozvoji university, jest jedině Brno, kde dá se také se zdarem luštiti sociální otázka stu dentská, jež nesmi býti nikterak přehlížena nedoceňována. Je na nás, bychom jen jasně vy slovili, že nedopustíme, aby německý justament jenž jest naší urážkou, byl splněn; na univer sítu mimo Brno nedal by se žádný posluchač zapsat, žádný čestný professor nepřijal by nan místa učitelského. Jest však nutno, aby i profes- soři pražské university dbali ve všem svém jed- nání prospěchu, jehož tato otázka vyžaduje (viz případ prof. Vejdovského (Hanba), a dále pří- pad dra. Pexidera). Občanstvo nechť dbá o za- bezpečení českého studentstva finančně! Z přítomných professorů přihlásil se ke slovu prorektor dr. Strouhal, který bral prof. Vejdovského v ochranu, ukazuje, že prof. Vejdovský náleží k vynikajícím badatelům na poli věd přírodních, že odchoval dosti zname- nitých sil. Měl prý v otázce sloučení obou stolie odchylné mínění, než sbor professorský, ale z to nesmí být napadán od studentstva, to je věc sboru professorského. — Druhý případ s drem. Pexiderem omlouval tím, že zamítnuta byla habilitace jednohlasně na základě odborného posudku; habilitoval-li se zmíněný jinde, mohl nabyti v té době lepší kvalifikace. Než to prý opět spadá do kompetence sboru professorského.

profesor Vejdovský Pexider doktor Strouhal Brno

21 article

Rektor dr. Štorch uvítal s radostí roz- hodnutí studentstva, pořádat pro druhou univer situ v Brně manifestační schůzi, a schvaloval že jednalo se o celé věci vážně a věcně. Mluvě za svou osobu, upozornil prof. dr. Štorch, že universita bude míti příležitost projeviti své sta- novisko v této otázce; stane se tak universitním senátem. Kdy se tak stane, to ovšem nemůže rektor říci, ježto doba tato (ukončení školního roku) není k tomu příhodná. Sám souhlasí plně s resolucí, s požadavkem, že Brno je jediné měst na Moravě, kde universita může řádně prospívat. Také akademický senát bude se řídi jenom tím, aby universita česká na Moravě zří- zena a zabezpečena byla tak, jak k existenci zdaru jejímu jest nezbytno. (Pochvala a bouřlivý potlesk.) Potom přijata jednohlasně resoluce:

Rektor doktor Štorch profesor Brno Morava univerzita český na Morava

22 article

„My, posluchači české university Karlo- Ferdinandovy v Praze, shromážděni na mani- festační sehůzi universitních posluchačů dne 29. t. m., považujeme za svou povinnost, vy- tknouti u příležitosti projednávání otázky mo- ravské university na říšské radě znova své sta- novisko a připomenouti našemu poselstvu na radě říšské, aby všemi silami přičinile se o to. aby moravská universita zřízena a v celém. roz- sahu zajištěna byla co nejdříve a to v Brně, hlavním městě země, jsouce přesvědčeni, že je- dině Brno jest s to spojiti v sobě největší část podmínek, nutných ke zdárnému vývinu a ži- votu university, a ohražujeme se proti tomu, aby otázka rázu tak čistě kulturního vtahována byla do strannických bojů obou národností, aby ve zřízení moravské university spatřován byl politický ústupek českému národu.“ Mimo to přijato jednohlasně prohlášení „Svazu česko- slovanského studentstva v Praze“, tlumočené p. Hofmannem „Svaz českoslovanského studentstva při pojuje se plně k resoluci brněnských kollegů prohlašuje 1. Žádáme důrazně, aby ze sumy, navržené k vypravení rakouskýcn vysokych sKOr, dostat se českým vysokým školám dílu, jaký jim prá- vem náleží v poměru ku poplatnosti obyvatelstva a ku počtu posluchačstva, pro něž jsou zřízeny i vzhledem k macešskému odbývání jich z Vídně po celé čtvrtstoletí.

Hofmann Praha Brno Vídeň český univerzita KarlaFerdinandov svaz českýslovanský studentstvo svaz českoslovanský studentstvo

23 article

2. Brněnská technika budiž doplněna a v pravena způsobem, přiměřeným potřebám mo derních vysokých škol. 3. „Svaz“ zasadí se všemi prostředky, je má po ruce, o uplatnění principu volné osvěty který je znásilňován vládou v otázce mo- ravské university, odkazované aspoň nepříme do nevýznamných míst, ohrožujících její kul turní význam a stavících ji do prostředí na prosto nepříznivého i sociálním potřebám če ského studentstva. Za tyto zásady je „Svaz“ českoslovanskéh studentstva jako stálý studentský orgán exeku- tivní a organisační středisko odhodlán bojovat do krajností a nelekati se nižádných důsledků. V případě zřízení druhé české university jinde než v Brně, vyhražujeme si postupovat proti n i boykotem. Po skončení schůze a po ostré kontrovers některých kollegů s drem. Strouhalem, mani- festováno pre drunou českou universitu průvo- dem přes Nábřeží, Ferdinandovou třídou, Pří kopem, kde za zpěvu písní provolána „sláva české universitě v Brně“, „chceme českou uni- versitu v Brně a jen v Brně“. U pomníku Jung- mannova nastal rozchod za četné účasti obe- censtva.

Strouhal Jung Brno Ferdinandův třída český univerzita v Brno

24 article Čeští technikové o druhé české universitě.

Čeští technikové o druhé české universitě. Dne 29. t. m. konala se v české technice mani festační schůze: „O zřízení české university v Brně? za přítomnosti rektora p. prof. Krist. Petrlíka a pp professorů J. Stoklasy a dra. V. Felixe a četného účn- stenství posluchačů. Schůze zahájena přesně o 1/4211 hodině dopol. koll. IngC. Gusl. Vejšickým, kterýž uvitav jménem „Technické komise“ přítomné, po- ukázal k velkému významu dnešní manifestační schůze a navrhl k dalšímu řízení schůze za předsedu koll. IngChemC. Karla Chocenského, za místopř. IngC Frant. Kühnla, zapisov. IngSt. J. Letovského, Hlav ním řečníkem koll. IngChemC. Milanem Čapkem pouká- záno v delší obsažné řeči na historický vývoj univer- sity olomoucké, na historii boje o novou universitu moravskou a vývoj myšlénky založení české univer sity. Vytknuv a odůvodniv, že jediným možným sídlem příští ryze české university jest hlavní měste

profesor Krist Petrlík J Stoklasa Felix Vejšický Chocenský František Kühnl Čapek O zřízený český univerzita v Brno

25 article

Moravy, Brno, končil prohlášením, že jest čestnou povinností každého českého člověka vůbec a delegac české zvláště od tohoto požadavku neustupovati a pří padně jinde založenou universitu boykotovati. Řeční odměněn za obsahem i formou dokonalý referát svů; dlouhotrvajícím polleskem a hromadnými projevy sou- hlasu. Zástupce Svazu českoslovanského studentstva koll. StChem. Miloš Fiala, tlumočil prohlášení svazu požadavek založení české university výhradně a jen v Brně manifestující, načež navržena následující r soluce: My posluchači c. k. české vysoké školy technické v Praze, shromáždění na všetechnick schůzi dne 29. června 1905, považujeme za svou po- vinnost vytknouti u příležitosti projednávání otázky moravské university na říšské radě, znovu své stano visko a připomenouti našemu poselstvu na radě říšské aby všemi silami přičinilo se o to, aby moravská uni- versita zřízena a v celém rozsahu zajištěna byla co nejdříve a to v Brně, hlavním městě země, jsouce přesvědčeni, že jedině Brno jest s to spojiti v sobě největší čásť podmínek, nutných ke zdárnému vývinu

Fiala Morava Brno svaz českoslovanský studentstvo vysoký škola technický v Praga

26 article

a života universíty, a ohražujenfe se proti tomu, ase otázka rázu tak čistě kulturního vtahována bylad strannických bojů obou národností, aby ve zřízen university moravské spatřován byl politický ústupe českému národu. — Resoluce tato, souhlasná s onor brněnských techníků ze dne 23. června 1905, přijata byla za bouřlivého pollesku jednomyslně. Po krátkém a srdečném projevu rektora české techniky prof. Kr. Petrlíka, že dobré, po vědě a práci toužící snahy če ského studentstva musí býti odměněny, zakončil před seda schůzi poděkováním účastníkům a vyslovenín naděje, že dlouholetý boj národa českého za uni- versitu brněnskou musí býti co nejdříve splněn. Schůze tato měla ráz slavnostní a důstojný průběh

profesor Kristus Petrlík

27 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Podařené »rakouské« vítězství. Ně mecký cislajtanský tisk tone zase jednou až po krk, ba místy až přes hlavu v rakušáckém pa- triotickém nadšení: dvojhlavý orel, tento strážný pták bezejmenného jinak konglomerátu zemí na říšské radě zastoupených, stkví a pyšní se v záři reflektorů, soustředících naň prudké světlo všech dobře rakouských redakcí od »N. Fr. Pressee až po naše drahé a nenahraditelné patrioty v »Bohemii« a »Prager Tagblattu«. Ký také div, Rakousko zase jednou zvítězilo! Že nikoli ve válce, jest jisto, neboť je šíře známo, že tou dobou Rakousko na krvavém poli cti nijak an- gažováno není. Přece však zvítězilo ve světovém zápasu na poli jiného druhu cti, na němž ne- prolévá se krev, nýbrž pot a benzin a dojde-li na krev, teče nejvýše z lokte, kolena či nosu. Zkrátka Rakousko dobylo skvělého vítězství nad Anglií, Francií a Německem zbraní moderního pokroku dopravního, vyhrálo světovou válku n motocykly, rozhodné bojiště zove se Dour- dan ve Francii. Událost jest známa z naší spor- tovní rubriky: nejkrásnějšího času v závodní jízdě motorovými dvojkolkami, vedené okolo Dourdanu mezi zástupci až dosud světově ví tězné Francie, zástupci Anglie a Německa, získal »Rakušan« prý Vondřich, rozbiv všecky možné a nemožné dosavadní rekordy motorkami dosa- žené, poraziv na hlavu hlavoucí všechny cham- piony a matadory jízdy autocyklety, zkrátka roz- sekal to všechno, jak se sportovnicky řiká. Čen- tovské hýblo, na němž seděl, pochází od »ra- kouské« prý firmy Laurin a Klement v —

Prager Rakušan Vondřich Klement Rakousko Anglie Francie Německo Douro Bohemia Laurin

28 article

Rakousku. Událost není nikterak nějakou mali- cherností. Vezměte do ruky jakýkoliv časopi světa, najdete tam jistě o tom zprávu, jméno vítězného jezdce a vítězné strojírny možno čísti zdaleka tučně a text jedna chvála, všude vinou se květnaté věnce kolem hlavy vítěze a festony vavřínů kolem firmy. Neobyčejné nadšení panuje ve Vídni, redaktoři tamních sportovních rubrik bijí se do hrdých prsou, až to duní, bs i zdejší »Prager Tagblatt« metal radostné kotr- melce: Hoch Oesterreich, Hoch oesterreichisehe Motorradindustrie, hoch, hoch Oesterreicher Wondrich!« Ano »Wondrich«, neboť první odměna, kterou vítěz v Dourdanu vyznamenán, byla ztráta jeho poctivého českého jména, druhá, ztráta jeho poctivé české národnosti. Stejně vedlo se i jeho zaměstnavatelům. Vondřich je bodrý český hoch, v »rakouštině« anebo jejle dialektu acislaitanštinů« sotva by asi odřika násobilku dvěma, také pp. Laurin a Klement jsou známí jako dobří Češi, a sídlo jejich tová Mladá Boleslav, jest vedle Litomyšle v uzavře pověstno jakožto místo nejtvrdšího češství, posílají naší Némci každého k nim zbloudil »Rakušana«, českého obcovacího jazyka. N ostýchavost tato bije tím více do očí, že s3 ji dopouštějí největší Čechožrouti. V tom ohledn podávají si »Prager Tagblatt« a »N. W. Taa- blatt« ruce, a jejich oheň, s jakým jdou boje proti poraženým francouzským firmánoo, proti pařížským listům »L' Auto« a »Les Sports« za »Rakušany« Vondřicha, Laúrina a Klementa, je nelítostně komický. Vytáhne-li někde v uzavřeném území vandrovní s českou knížkou v tlumoku mrkev na poli, oplývají ně- mecké listy lokálkami pod titulem »Tschechischer

Prager Wondrich Vondřich Laurin Klement Čech Rakušan N W Rakousko Vídeň Dourdan Mladá Boleslav Litomyšl Oesterreichry Wondrich Les Sport

29 article

Zirkel«, obdrži-li někde v pražském zákampí drz vyzývavý kulér na svou zjizvenou tvář několik zasloužených z ruky Čecha Večeře, vědív »Bohemii« a »Prager Tagblattu«, ve které při- hrádce sazečské skladny nacházejí se česká písmena s háčky. Ale Čechu Vondřichovi, který napráskal Němcům a zvláště rakouským Něm- cům, srazí jeho »ř«, české firmě, která na prach potřela německé a rakous ko-ně m cké firmy svého odboru, ukradnou ve span českou národnost a vymění ji za neexistentní, pyramidální národnost rakouskoul — Osobní. Slečna Mařenka Prášilova Štěpánova u Kladna podrobile se dne 24. června uni versitní zkoušce z jazyka francouzského s výborným prospěchem — Úmrtí. V Terstu zemřel v plné mužné síl krajan náš pan Vojtěch Bittner, vrchní officiá jižní dráhy. Neočekávaný jeho skon vzbudil lítos všech, kdož jej znali. Bylť zesnulý mužem milé po vahy a pro svou přívětivost a srdečnost těšil se vše obecné úctě a lásce, již hojná účasť při pohrbu byl nejlepším dokladem. Jako věrný a upřímný Čech zů- častnil se pan V. Bittner činně spolkového života v Slovanské čítalnici a Slovinském planinském drut stvu, kterému v p. Bittnerovi odešel jeden z nejhor- livějších turistů. Než nejcitelnější ztráty utrpěl úmrtím jeho mladý „Český kroužek“, jenž čítal zvěčnělého ke svým zakládajícím členům a nejobětavějším příz- nivcům. Budiž čest- jeho památcel — Presideni zemského soudu v Praze pan J

Čecho Prager Čech Vondřich Němec Prášilův Bittner V Bittner Německo Štěpánov Kladno Terst Praha Bohemia

30 article

Krčmář nastoupil již nový svůj úřad a sico slavnost- ním způsobem včera dopoledne v přítomnosti celého gremia zemského soudu. Ve velkém sále ve uhém patře budovy zemského soudu sešli se k uvilaní no- vého presidenta nejen členové gremia, ale i předno- stové okresních soudů pražských a předměstských tak zejmena pp. rada Šraml za soud přestupkový vrchní rada Spěšný za soud staroměstský, vrchní rad Novotný za soud pro hořejší Nové město, rada Krátk za soud malostranský, rada Míšek za soud pro dolej Nové město a rada Veselý za nově zřízený okresn soud pro Holešovice, dále členové živnostenského soudu s p. radou Kahovcem, přednostové okresníc soudů: na Kr. Vinohradech p. rada Körber, v Žižkov p. r. Partyngl, na Smíchově p. rada Holič a v Karlín p. rada Paul. Sál byl v průčelí květinami a exotickým stromovím vkusně vyzdoben. Nový president zem ského soudu byl uveden úřadujícím vicepresidenten p. Málkem šl. z Treuenfelsu. V proslovu, jimž president uvítal, tlumočil mu šl. Málek jménem všech pří tomných srdečné blahopřání. Vzpomenul, že nastu puje na místo zvěčnělého dra. Pally, který po 40let službě letos právě zamýšlel vstoupiti do výslužby — leč byl náhle z našeho kruhu vyrván. Nebylo m popřáno odpočinku a utěšeného vědomí, že na jel míste povolán bude bývalý jeho kollega, muž n slovo vzatý a osvědčený. Zemský soud zachová zvě nělému presidentu dru. Pallymu milou a vděe vzpomínku. V německém pokračování zmínila vicepresident o dosavadním soudcovském pěee nového presidenta p. Krčmáře a mínil, ž - láska k rodné zemi vedla jej k tomu, že opus u nejvyššího soudu a ucházel se « maisto

Krčmář Šraml Novotná Míšek Veselá Kahovec Körber Partyngl Paul Málek Palla Nová město Holešovice Žižkov Smíchov Holič Karlín