Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NARODNĚ LiSTY

3

30. června 1905.

4

Číslo 177

5 title

Hudba.

6 article

- II. sjezd plzeňské pěvecké šopy Pallovy Domažlicích, ve dnech 24. a 25. června poládaný, měl průběh zdařilý a účastí a nadšením imposantní. Pě- vecká župa plzeňská, Pallova, zahrnuje v sobě pě- vecké spolky zvučného jména a plné životní síly. Již první slet, konaný r. 1902 u příležitosti 40letého ju- bilea „Hlalolu“ plzeňského v Plzni, ukázal, jak zdatné pěvecké spolky chová český západ. Byl ko svátek pěvecký, v němž bylo tak příjemno u poznání zama sebe. Tenkráte poprvé sešli se pěvci a jako by se již dávne byli znali, a dávno již spolu pěli. Písei česká sbratřila je v jediném okamžiku. Tentokráte podruhé předstoupili před veřejnost na významně půdě nejzazšího koutku českého západu a český zpěv zazníval tam, kde odvěký boj vedl a vede se za život národa. Vlastní pořad II. sjezdu rozvržen na dva body. z nichž prvý zahájen pěveckým a hudebním ve- čírkem. V něm zvláště domácí skladatelé lokální: J.

Pallův Plzeň Pallův Domažlice

7 article

Jindřich a dr. Ot. Zich, i přes mezník svého okrsku dávno již uznaní a ocenění, s úspěchem dovedli se uplatniti. Dne 25. zahájen o 8. hod. ranní vitáním hostí a průvodem za zvuků slavnostních fanfár s. ram- py starobylé věže kostelní. Za uvítání městské repre- sentace poděkoval starosta pěvecké župy pan netán H. Fögner. Odpoledne následoval o 3. hodině koncer jenž zahájen proslovem předsedy Ústřední jednoly pěv. spolků drem. Motejlem. V programu koncertu hleděly se spolky navzájem předstihnouti a nelze žád- nému z nich upříti snahu vyšších cílů. Zvláště vy- nikl domácí spolek „Čerchovan“ a plzeňský „Hlahol“ jichž sbormistři pp. V. Flégl (Domažlice) a N. Kubát (Plzeň) dokázali ve vedení společných sborů velkou intelligenci hudební, vytrvalosť a energii. Zvláště nutnc připomenouti Kubátův slavnostní mužský sbor „Slovanská lípa“ a Chválovy ženské trojzpěvy „Nové písničky“, jež precisností přednesu překvapovaly.

Jindřich doktor Otakar Zich H Fögner Motejl V Flégl N Kubát Kubátův Chválův Domažlice Plzeň

8 article

Rovněž plného úspěchu doznaly ostatní sbory, jako Jindřichův „Svatý Václave“ a krásný, sytostí zvuko- vých barev bohatý Neumannův sbor smíšený „Sen“. Vedle těchto byly na programu sbory Kličky, Bendla, Rubliče a j. Byly to krásné dny, které věnovala Pal- lova župa plzeňská písni české a vzpomínka na ně jistě oživovati bude dlouho paměť všech účastníků. + Koncert v král. hradě na Hradčanech dne 24. t. m. konaný jest po více než 30 letech prvním koncertem, jenž tam byl uspořádám. Před 30 léty před králem Ferdinandem V. účinkoval náš mistr Smetana. Dne 24. t. m. pořádala koncert arcikněžna Marie Annunciata a účinkoval při něm jako jediný solista mistr Lev Zelenka Lerando, virtuos na harfu. Zájem paní arcikněžny o koncert byl značný. Pro- gram vykazoval vesměs původní skladby hatfové. Paní arcikněžna po postedním čísle umělci děkovala, podotknuvši, že harfa jest překrásným nástrojem hudebním a dolazovala se po studiích umělcových. Koncert odbýval se v menším sále král. bradu, kdež za poslední návštěvy císařovy konány byly dvorní hostiny. Přítomno bylo mimo pí. arcikněžnu a dvorní dámu hr. Putennovou několik dam tereziánského ústavu šlechlíčen.

Jindřichův Svatá Sen Klička Bendl Rublič Ferdinand Smetan Marie Annunciata Zelenka Lerando Hradčany

9 article

+ „Hlahol“ pražský dnes zkoušky nekoná. Zejtr v sobolu jest společná zkouška s Ústřední jednotou zpěváckých spolků českoslovanských o půl 8. hodině večerní v Měšťanské besedě k jubilejní slavnosti Ma- tiční, v neděli dne 2. července na výstavišti pořádaně Účasť všech pánů nutna. Po zkoušce rozdány budou volné vstupenky. + Veřejné zkoušky chovancú hudubní školy Jin- dřicha Sasky konají se dnes v pátek 30. června přesně o 5. hodině odpolední v zimním divadle „U Libuše“ na Smíchově. Mimo čísla solová jednotlivých cho- vanců provedena bude velká směs z úryvků oper a národních písní ve zpěvích a tancích v krojích národ- ních, kterou ke zpestření programu a za odměnu svým dospělejším žákům připravil a hudbu i slova případně k účelu tomu sestavil ředitel. + Dva cykly klavírních skladeb Jos. B. Foerstra. „Snění“ a „Růže vzpomínek“ vydány v Edici M. Oba cykly jsou ryzí poesií provanutě náladové básně Ani proslředním hráčům nečiní obtíží tyto skvosty klavírní literatury. Každý sešit stojí K 2.50 a vyše nákladem Mojmíra Urbánka v Praze. (Hlávkův palác. + Fr. Kmoch, „V zátiší“, rozkošný třasák, který byl o všestudeniské slavnosti na výstavě hlučně akklamován, vyšel právě v klavírní úpravě nákladem Mojmíra Urbánka v Praze. Současně vydány společně Kmochovy „Hoj. Mařenko!“, pochod a „V zátiší“ třesák pro orchestr, pro jedny housle a pro dvoje housle a rovněž pohromadě pochody „Muziky“ a „An- dulko šafářova“ pro orchestr, jedny a dvoje housle v témže nákladě.

Libuše B Foerstr Růža Urbánek Kmoch Kmochův Mařenka Muzika Smíchov Jos Praha Francie Hlahol Jin Matiční Hlávkův palác

10 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Z úřadních výnosů Zenský dozor ve věznicích. Po návrhu presidenta vídeňského trestního soudu zavádí nyní ministerstvo spravedlnosti ohlášenou již novinku: nařizujeť právě vydaným výnosem, by ve věznicích zemského soudu vídeňského a okresního soudu v tamějším Josefově na příště konal dozorčí službu v ženských odděleních ženský personál, jenž prozatím stanoven počtem osmí osob. Činí se tu totiž pokus předběžný a zdaří-li se.

Josefov

11 article

má býti ženský dozor zaveden ve všech ženských odděleních věznic cislajtán- ských. V trestnicíchi, jak povědomo, konají službu tu jeptišky, kdežlo v soudních věznicích, v nichž z pravídla odpykávají se tresty žaláře až do šesti měsíců, dohlíželi i v ženských odděleních mužští do- zorci. V průvodních ustanoveních o přijímání žen- ského dozorčího personálu se praví: Tito dozorčí orgánově vystřídají dosavadní mužský personál a bu- dou podrobeni předpisům, zavedeným pro věznici vídeňskou. Za členy dozorčího personálu vězničního příjaty býti mohou uchazečky, vykáží-li se: 1. rakou- ským státním příslušenstvím, 2. plnoletostí, aniž by však překročily 30. rok stálí, 3. vysvědčením o do- brém zdraví, 4. vysvědčením o mravní zachovalosti 5. dokladem, že jsou stavu svobodného nebo vdovy bezdětné a 6. že umějí číst, psát a počilat, že ovládají něměinu a že vyznají se v běžných ženských ručních pracích. Kromě toho musí uchazečky dokázati, že nejsou spříbuzněny nebo sešvakřeny s nižádným úřad- níkem, sluhou nebo dozorcem zemského soudu vídeň- ského. Aspirantky dozorčí služby v ženských vězni- cích budou přijaly na dobu nejméně jednoho a nej- výše dvou let za výpomocné dozorkyně; dozorkyněmi skulečnými smějí býti jmenovány teprve po nejméně roční úspěšné praxi a po průkazu zevrubné znalosti služebních předpisů, o čemž je povinen osobně se přesvědčiti sám soudní president, kterému také vy- hraženo právo přijímací a jmenovací. Na každé uprázdněně místo má vypsán býti veřejný konkurs

12 article

Výpomocné dozorkyně budou míti 2 K 60 h denního platu a mohou býti propuštěny kdykoli, bez udání důvodů a to buď neprodleně nebo po čtylměsíční vý- povědní lhůtě, jež stanovena také pro jich oohro- volné vystoupení ze služby. Dozorkyně skufečné bu- dou míti 800 korun ročně služného, které jim bude po 15 lětech zvýšeno na 1000 K, po dalšich 15 lélech na 1200 K a mají vedle toho nárok na 50% pří- bytečné, jakož i na služební přídavky po 100 K vždy po dvou létech dozorčí služby. Dozorkyním příslušt nad to ještě nárok na vedlejší požitky, stanovené plat- nými již předpisy. Oděny budou na erární útraty služebním stejnokrojem, jenž záléžeti bude z kabůtce a kazajky z tmavomodré vlněné látky (kazajka má nahoře přiléhati těsně ke krku a opatřena bude bílým přeloženým límcem, z černovlněné zástěry a bílého čepce s bílou tkanicí a tmhvomodré svrchní kazajky vlněné; kromě toho mají dozorkýně nárok na jedno duše zařízenou světnici ve věznici a na denní dávku shleba o 500 gramech nebo na 3 houšky. Stravy do- stšvati se mě dožorkyním z vězeňské kuchyně ža ne hradu ceny surovin. Provda-li se dozorkyně, musí vy- stovpiti zo služby. Konkurs vypsán má býti ihined zkoušky konány již za půl roku, aby zjednal se pod klad pro další provádění reformy.

gram

13 article

Ze soudu sborového. Dědouškovo svědectví. Dobrých sedmdesát let již plahoči a mozoli se starý z—ický domkář Biza na skrovném kousku hroudy, která zbyla mu po vybyti půltuctu dětí a blahořečí osudu, že mu něco ještě zůstalo. Když nic jiného, mohl aspoň pod zděděným starým krovem dopřáti přístřeší vdané dceři, která se třemi broučky onehdy se starochovi vrátila od muže domů nadobro a zařekla se, že radějí skočí do vody, než by dále žila s bezcitným tím ochlastou, který beztuk o půl věku byl ji připravil. Takový los souzen šedivému domkářovi na stará kolena! Takových konců se dočkal po vší té dřívější lopotě a starostech! A ne- bylo vyhnutí — to sám uznával. Vzdyť měl nejednou příležitost seznati, jaké kvítko dostal se svým zetěm. Staroušek bál se vždy zlých myšlenek a nikomu špat- ného nepřál, ale při pohledu na utrápenou dcerua nevinná její robátka nejednou sobě pomyslil, že by bylo věru líp, kdyby das je zbavil toho trapče. Ho- tové s ním vždycky přijde dopuštěni, když se u cha- lupy ukáže a začne rámusit, a to vše jenom proto, že mu žena nedá peněz na ten kletý jed, jenž bezlak učinil z opilce surového netvora. Tolikrát už zkousel to s ním dědoušek po dobrém, ale co pořídil, zname- nalo vždycky tolik, jako kdyby suchým klestím hasil roztopenou pec. Až konečně praskla dědouškovi trpě- livost po novém rabiátském dostaveníčku, jímž před nedávnem oblažil obyvatele domku v pozdní večen nenapravitelný opilec. A šel také za svědka k soudu, jehož prostory doposud mu byly světem neznámým „Budete svěděit? Jako přibuzný obžalovaného máte právo použiti dobrodiní zákona a říci: ne“ — domlouval předseda starému domkáři, když předstou- pil před zelený stůl. Ale dědoušek byl tentokrále tvrdým, neústupným.

Vzdyť

14 article

„A proč bych neměl svěděit?“ — odvětil rozhor- leně. „Já mu jakživ zlého nepřál, ani neudělal, ale „Můžete mu odpustit, chcete-li .. „Ne, já musím svědčit! On vyhnal mou dceru a vyházel jí nábytek na hnůj — ať mám od něho na nějaký las aspoň svatý pokoj!“ Dědouška připustili tudíž k přísaze a vyslechli jeho svědectví — řetěz to trpkého nářku na utrpěné bezpráví. Opilý násilník osudného večera ze vzteku, že vchod mu zatarasili, papadl kámen a mrštil jím do okna obytné světnice, kde hrály si právě děti opilcovy jež čiré náhodě jen mohou děkovati za záchranu pře smrtí. Kámen odrazil se totiž o zeď těsně nad hlavou malého děvčálka, které v naivní radosti vítalo hla zuřícího venku tatínka. Surovec dovršil řádění své tím že tyčí z plotu vytrženou zabil husu a rozmlátil pal na mlálku řezačku tak, že už není naprosto k potřebě. „A tohle nám nevyváděl poprvé — horiil dom- kář. „To dělá vždyeky, když se napije. „On tvrdí, že trpí padouenicí a že nevěděl tehlá co v opilosti dělal. „Co, že nevěděl? On má dobrý rozum, i kdyz se napije — na taškářství vždycky je vykoukanej To je všecko jenom štrych, lo je to. Když chce, tak dovede mít rozum, jen se neptajít“ Rozhořčený domkář prosil přímo soud, aby opilce ve vězníci ponechal, ale nebylo lze žádosti té vyhověti. Soudní lékaři prohlásili totiž rabiáta těžko vyléčitel- ným alkoholikem a epileptikem, jehož činy nelze po- suzovati se stanoviska trestního zákona a pro něho jedině vhodný pobyt skýtala by cela — v blázinci. — Rozsudku dědoušek nevyčkal. Z obavy před rabi- átem, jenž za chvíli vyšel rovněž z kriminálu. Ale před odchodem vrtěl starý domkář živě hlavou. Še- divé jeho hlavě nešlo na rozum, proč mu proti zeti nepomohlo svědectví, jež složil přece před rozžatými svícemi a do něhož byl vkládal tolik nadějí ...

15 article

Ze soudů cizích. Známá afféra „hnnských dopisů“ z Číny, která v době výpravy německého vojska do země slunce rozvířila nemalou měrou veřejné mínění i mimo hra- nice říše kázně a bázně, měla těchto dnů dozvuky u soudu v Halle, kde pohnán říšský poslanec Bedřich Kunert k zodpovědnosti pro urážky členů bývalé „čínské expedice“ z Německa, jíž prý se na veřejné schůzi dopustil výkřikem: Naši vojáci v Číni draneovali a zneuctili ženy!“ Zajímavo je, že žaloba podána byla navzdor určitému svěde- ckému důkazu. Tak uvedí záložník Wenzel, že členové výpravy nakradli řadu drahocenných skvostův a staro- žitností a že se dopouštěli násilností také vůči Č - ňankám, zač také několik vojínů bylo soudně tre- stáno. Dle záložnika Mosera trýznili a mlátili němečtí vojáci činské domorodce jakoby ze zvyku a svědek sám zahlédl jednou celý oddíl kulturního vojska zná- sílňovati Číňanku. Záložník Ilan dosvědčil, že čín- ským modlám byly uráženy hlavy a bohoslužebné předměty znečisťovány. Jednou, když konal službu na strážnici a složili před domkem tělo těžce zraně- ného Číňana; nachomýtl se k tomu jeden voják, který se slovy: „Proč se tak hloupě šklebí?“ vyťal raně- nému políček. Číňan skřípal sice zuby, ale nebyl bo lestí s to, aby vypravil ze sebe slova. Na lo kopal m týž voják podpatkem do obličeje, a ž se mu urazila ostruha. Dle záložníka Grubra „evičilo“ se na čínských hrobech zcela bezohledně, ano mnohdy zmrzačeny i pohřbené mrtvo ly, aniž by kdo dbat rozholčení Číňanů. V císařském paláci v Pekině řádili němečtí vojáci jako opravdoví

Kunert Wenzel Moser Číňanka Ilan Číňan Grubr Čína Halle Německo Čňanka

16 article

Hunové. Převzácné vázy házeli oknem a nádherné vnitřní zařízení rozbíjeli a ničili z divé bujnosti. Vo- jáci, které vyslal nadporučík Tschirský pátrat p cenných věcech, utržili sobě proto přezdívku „Schatz- gráber“. (Veselost) Záložník Tramnitz byl nucen po- máhati při rozbíjení model, aby vybraly se v nieh uložené peníze. Předseda: A nebránili tomu před- stavení? Svědek: Vždyť důstojníci sami brali, co se vzíti dalo Jeden vyšší důstojník v císařském paláci dal utrhati nástěnné o zdoby, volaje: „Z to- ho bude pěkný rámec pro zrcadlo v mém salonu!“ Rámec ukradený byl také za přitomnosti téhož důstojníka dán do bedny a dopraven na obrně- nec. — Navzdor všem těmte klassickým dokladům německého mravu, byl žalovaný poslanec u z nán vinným a odsouzen na tři měsíce do vě- zení, ježto prý, byť i vinu jednotlivých členů expedice čínské prokázal, nařkl celou výpravu. Kunert ohlásil ihned odvolání z tohoto charakteristi- ckého rozsudku, za který přimlouvaj se sám stštn zástupce poukazem k tomu, „že prý ve válkác a ne bývalo jinak

Hun Tschirský Tramnitz Kunert

17 article Véstník živnostenský a dělnický.

Véstník živnostenský a dělnický. Stávky. * Stávka polních dělníků v Uhrách. Z Pětiko- stelí telrgrafují: Ve dvoře Simonově u vsi Felsö Iregu postavilo se 150 stávkujících na odpor čet- nictvu, které zranilo těžce dvě osoby, z nichž jedn hned na to zemřela. Zatčeno 56 osob. Na panstv arcivévody Bedřicha stávkuje 1000 dělníků, kteří měl zejtra dáti se do práce.

Simonův Irega Bedřich Uhry Pětiko

18 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Athletický match mužstva dánského klub »Freja« proti S. K. »Slavia« konán včera za dosti Vetné návštěvy obecenstva. Na programu bylo 11 závodů, kterých zúčastnilo se 6 Dánů oproti 13 Sla- vistům. Arciť nestejným tímto poměrem byli hosté již předem v nevýhodě, jelikož někteří z nich bez- prostředně ve dvou číslech startovali, kdežto »Slavie- vždy měla čerstvé a nové lidi. Těž Groenfeld není už z daleka taký — jak se při dřívějších závodec ukázal a nezmohl se ani na jedno vítězství. Dánové zvítězili pak jen v jednom závodě. Mužstvo »Slavies celkem bylo v dobré kondici a zejmena skokaní se opět vyznamenali. Vytknouti ale dlužno našim athle- tům »strkání rukama«, které nepěkně působí a »jinde« by tak lehce přehlédnuto nebylo. Výsledky: I. Skok do dálky. Startují za »Freju« Axel Asge Petersen, za »Slavii« Kohout a Schorm. Krás ným výkonem vítězí Kohout 6 m. 47 cm. (nejlepš český výkon) před Asgem 6 m. 11 cm. II. Běh na 1/2 angl. míle. Startují Groenfeld, Aage Petersen a Stránský, Řezníček. Od startu ved Stránský. Groenfeld poslední v poli a v ostrých za- táčkách ztrácí 2—3 metry. Do předposlední otáčky Ange předrazí Stránského, který opětovně soupeř svého rukou odstrkuje. K cíli jistě vílězí Stránský t61/2 vt, před Groenfeidem, 3 m. zpět III. Disk. Startují Grorníeld. Rnssmusen a S stera, Klubat. jistě vitězí »Slavie«, neb Dánové ne

S K Dán I Skok Axel Asge Petersen Kohout Schorm Petersen Stránský Řezníček Rnssmusen Freja Slavia centimetr Asg

19 article

mají dostatečnou zručnost v házení diskem. Šustera vítézí jistě hodem 35 m. 60 em. před Klubalem, 31 m. 10 cm., který házel tuze vysoko. IV. Běh na 220 yardů. Startují Groenfeld, Ave Petersen a Neubert a Schorm. Vítězí Axel Petersen za 25 vt. před Neubertem, 4 m. zpět. Groefeld opet v zatáčkách tolik ztrácí, že nemůže se více uplatnit Sehorm neodběhne od starlu. V. Vrh koule. Startují Groenfeld, Rassmusen Šustera, Klubal. Vítězí jistě Šustera 11 m. 42 cm před Rassmusenem 9 m. 91 cm. VI. Běh na 1 angl. míli. Startují Knud Pelersen Drewsen a Koting. Joe. Od startu vede Joe, ve dru hém kole ujímá se vedení Petersen. V předposledním kole jde na špičku Drewsen a vedle něho se stav Petersen. Koting jest uzavřen a řídí se vzorem Strán ského, neb odstrkuje své soupeře rukou, čehož ale nemá docela zapotřebí, neb vítězí jistě v čase 5 m. 1/1% vt 15 metrů před Petersenem. Joe třetím, přes to, že ztralil jeden střevíc. VII. Běb na 100 yardů. Slartují Aage a Aveh Petersen a Kohout, Schorm. Vítézí Kohout 10 m 1/10 vt. těsně pled Axelem Petersenem. VIII. Skok vysoký. Startuji Aage Petersen, Groen- feld a Smetana. Vílězí se štěstím Smetana 1 m 66 cm. před Aage Petersenem 1 m. 61 cm.

Šuster Klubal Petersen Neubert Schorm Axel Petersen Rassmusen Šuster Pelersen Koting Joe Aage Aveh Petersen Groen Smetan centimetr

20 article

IX. Běh na 180 yatdů. Startují Groenfeld, Ange Petersen a Stránský, Rezníček. Vede Rezniček. V po- sledním kole jde Stránský na špičku a vítězí jistě v čase 2 m. 11 vt. před Groenfeldem, kterému celou jednu rovinku Řezníček zůmyslně překáží. X. Běh na 3 angl. míle. Starlují Knud Pelersen, Drewsen a Nejedlý, Joe. S počátku vede Petersen, pak Joe, dále zase Petersen. V třetím kole ujímá s vedení Nejedlý a pomalu vzdaluje se svým sou- peřům. Jediný Pelersen se ještě udržuje v blízké vzdálenosti od Nejedlého, ale pemalu též odpadá. Nejedlý vítězí jistě v čase 17 m. 23 1/2 vt. skoro o půl kola před-Petersenem. XI. Štafeta na 440 yardů. Startují Groenfel Axel a Auge Petersen, Rassmusen a Polenský, Kohout Neubert, Rus. Vílězí štafeta »Slavie« v čase 50 vt. Zvítězila tudíž »Slavie« v poměru bodů 22 : 11. Automobilism. Z Paříže, 29. června. (C-B) Komitét automobil- ního klubu francouzského usnesl se na podnět vět- šiny továraíkův automobilů, již zúčastnili se letos vylučovacích závodů, že na přesrok nezúčastní se závodův o cenu Gordona Benneta, ať dopadnou letošní jakkoli.

Ange Petersen Stránský Rezníček Pelersen Drewsen Nejedlá Joe Petersen Nejedlý Axel Auge Petersen Rassmusen Kohout Neubert Bennet Rus Paříž Slavia

21 title

Věstník spolkový,

22 article Slavnosti.

Slavnosti. Velká jubilejní slavnost Ústředn Matice školské, která konati se bude v neděli dne 2. července na výslavišti v Král. Oboře, bude jak se zdá, jednou z nejzdařilejších slavností, pořá daných na tomto místě pražských manifestací. Dam- ský odbor ustavivší se 27. června, zvolil předsedkyní svou paní K. Ronzovau, choť zemského poslance a starosty města Karlina a vykonal volby ostatní z nichž pro nedostatek místa zmiňujeme se jen o volbě dam paní Josefy Náprstkové a paní Věnceslavy Srbové- Lužické čestnými členy. Paní Vlasta Pitinerová věno- vala čtyry básně, jež vydány budou tiskem. Atrakcí výstavy bude bez odporu též křest nového balonu, k němuž slíbil proslov slovutný náš učenec dvorní rada pan Karel Ženger, kmotrou balonu zvolena před- sedkyně damského výboru paní K. Ronzová, zal svědky dožádání byli »náš« pan Jindřich Mošra a pan V. Ruttner. Oba funkci tu příjali. Assistovati bude řada družiček. Obšírnější program přinášejí nárožní plakáty. Podrobný program na výstavišti v den slav- nosti. Pání hostinští, kteří budou čepovati pivo toho dne na výstavišti, se žádají, aby své zásoby piva při- vezli již v sobotu 1. července od 7 do 12 hodin do- poledne; stanovený poplatek budiž jimi na místě složen. Dary pp. příznivců do buffetu, kavárny, cu- kpárny atd., buďtež odevzdány nejdéle v neděli dne 2. července do 12. hodin dopoledne v kanceláři Ústřední Matice školské v Praze ve Spálené ulici. P přání bude k nim poslán sluha s průkazem, by slí- bono dary přijal a odvedl.v prvmí den stavnosti vd- poledne budou dary ještě dodatečně přijímány Snědený krám. Obecenstvu pražskému, zvláště pak členářům a ctitelům Herrmannova románu »U snědeného krámu« připravuje se v nedělní jubilejní slavnosti Ústřední Matice školské vzácný požitek.

Král Dam K Ronzovau Karlin Náprstek Srba Pitinerová Ženger K Ronzová Mošr V Ruttner Herrmannův Praha Spálená ulice

23 article

Z lásky k Matici Martin Zemla, nešťastný kupec »na Moráni«, z hrobu povstal a svůj snědený krám znova nejvýtečnějším zbožím všeho druhu zásobil. Na důkaz že to není žádný klam, bude tam nejlepší odběratel Žemlův rytmistr Kylián přitomen a s ochotou bude zasvěcovat jednotlivce v taje mazání čárek, v čemž byl mistrem. Aby zastepení kandidáti ženitby ješte v čas výstrabu obdrželi, o to postarů se podařená Žemlova tchyně, stará Šustrová. Ctěné obecenstvo se prosí, aby hojnou účastí poznovu k vyjedení krámu přispělo a tak Martinu Žemlovi usnadnilo, aby v brzku na onen svět se vrátiti a věčný sen o »snědeném krámu« dále sníti mohl. Jubilejní lidová slavnost Mati čni Poslední plenární schůze pp. delegátů měst a obel předměstských, jakož i všech spolků, koná se dne o 8. hodině večerní v Měšťanské besedě v Praze Místo oznámeno bude na černém prkně v přízemí Damská schůze slavnostního výboru koná se též dne o 3. hodině odpoledne v Měšťanské besedě. Ve schůn této rozdány budou damám legitimace a odznaky, aby se jimi mohly u paní předsedkyně legitimovati př. přijímání funkcí. Zvláštní pozvání se nerozesílaji. V neděli v den slavnosti bude předprodej vstopenek za příčinou nedělního klidu v obchodech, pouze v kan- celáři Ústřední Matice školské ve Spálené ulici ate od 8— 11 hodin dopoledne. Pánům hostinským opráv- něným ve výstavišti pivo a pokrmy prodávati, budiž k vědomosti, že pivo a ostatní potřeby možno do vážeti na výstaviště v sobotu 1. července od 1 do 12 hodin v poledne, v neděli v den slavnosti od do 11 hodin dopoledne za hotové.

Zeml Žemlův Kylián Šustrová Žemla Maťa Praha

24 article

Výbor národní slavnosti v Riegro- vých sadech koná se dnes o 8. hodině vecerní v Národním domě na Král. Vinohradech, svoji po- slední schůzí za účelem závěrky účtů; pp. delegát spolků a sborů učitelských račtež se četně dostaviti. Zvláštní pozvání se nerozesllají. Spolek vojenských vysloužile v Přešticích pořádá za protek torátu městské rady ve prospěch školy »Komenského« ve Vídni ve dnecl 29. a 80. července slavnost svého třicetiletéhio trvání Velkou nlárodní slavnost ve prospěc Národní jednoty a útulny českoslovanské obchodní cké besedy v Olomouci uspořádá místní odbor česko slovanské obchodnické besedy v Olomouci v neděi 2. července v zahradě hanáckého pivovaru v Holici Přesně o 2. hodině odpoledne vyjde průvod v krojích od těšetické pivnice s hudbou na výletní místo, kdel bude různými novinkami pestrými o skvostnou zá- bavu postaráno. Veškeré naše příznivce z Olomouc a okolí snažně žádáme, by se v počtu co nejhojněj ším a pokud možno v národních krojích průvodu zúčastnili. Velkou národní slavnost pořádá odbor Ústřední Matice školské pro Vysočany a okol za protektorátu městské rady a spolupůsobení míst- ních spolků vysočanských v neděli dne 2. července v pivovarském parku ve Vysočanech. Pořad: O 1. hod. odpol. shromáždění veškerých spolků v »Cihelně« odchod na místo slavnosti. »O účelu a významu Ústřední Matice školské v našem životě národníme promluví učitel pan B. Skála, člen výboru Ústřední Matice školské. Národní slavnost v celém parku.

Komenský Přeštice Vídeň Olomouc Vysočany národní slavnost v Riegrovýchod sad národní dům na Královský

25 article

Jubilejní matiční slavnost pořádá damský odbor Ústřední Matice školské v Čhru- dimi. V sobotu dne 1. července v sále tělocvičny Sokola koná se lidový večírek matiční. Začátel o 1/28. hod. več. Hospodářské společenstvo pro li- tomyšlský soudní okres pořádá dne 2. čer vence odpoledne za protektorátu okr. výboru v Lito- myšli a obecního výboru v Němčicích selsko slavnost na paměť bojovníků a trpitelů za práva selského lidu v době poddanské na Litomyšlsku. Od poledne o 1. hodině slavnostní průvod z Litomyšl (z bělidel) přes Němčice na místo slavnosti do Du- binky u Němčie Hevledká s Tavnost. Representační slavnos Pištěkova divadla koná sa dne 16. července v z bradní restauraci su Labutě« na Poříčí. V pořadu slavnosti jsou dvě uměfeckě akademie, koncert kapely pražské pěchoty, japonská výstava, buffet, tombol tanec, ohňostroj, koulení o ceny v kuželky, bo pavím peřím atd. Z účinkujících umělců uvá díme slč. Dvořákovu. Karešovu, Střibrnou, Knüpfe rovu, Seifertovu, Vedralovu, paní Šandovou, pan Kremunovon a pp. Bolešku, Štorka, Altmana, Peršla Procházko. Zacha, Konráda, Neumanna, Švamberka Zöllnera, Nového, Branalda, Bláhu, Strouhala, Orli ckého, Marka a spol. čtenářsko-ochotnický »Háleka Vstupné 30 kr. Slavnost koná se ve prospěch pen sijního fondu »Ústřední jednoty českého herectva« Schůze. Dne 30. června: Spolek magistrát ních a obecních doručovatelů král. h města Prahy má řádnou měsíční schůzi o 6. hod večerní ve stníchovské restauraci p. Hanuše v Řete zové ulici čís. 10. Zábavy. »U Holubd« na Smíchově. Dneso v pátel voj. zahradní koncert kapely pluku č. 73 při volném vstupu.

Dvořákův Karešův Střibrný Seifertův Vedralův Šandův Kremunovon Boleška Štorek Altman Peršl Procházka Zach Konrád Neumann Švamberk Zöllner Branald Bláha Strouhal Marek Hanuš Němčice Litomyšlsko Litomyšl Praha Smíchov Sokol obecní výbor Pištěkův divadlo U Holubd

26 article Výlety a vycházky.

Výlety a vycházky. Studentský výlet do Řecka za 240 pořádá o prázdninách Rakouský Lloyd s cestovní kanceláří »Thos. Cock Son.« Česta potrvá 12 dní a výlety konati se budou od 2. července do 17. zář. jednou lýdně. Programy a přihlášky u firmy »Thos Cock Son« ve Vídni I., Stefansplatz 2. — Spo lek mag. a obec. pom. úřadníků králl. hl města Prahy pořádá odpolední a noční výle v pondělí dne 3. července do Chuchle (za nepřízni vého počasí 8. července), restaurace »U přístavu- Odjezd z Prahy zvláštním velkým parníkem o 4. hod odpol. Odjezd z Chuchle týmž parníkem po půlnoci Na parníku tam i zpět, jakož i v zahradě koncetuje vojenská hudba pěš. pluku č. 91. Humoristickými přednesy pobavi osvědčené síly pp.: Zöliner, Conrad, Libich, Nový, Brejeha, Magrie a j. Dále ku pobavení bude: koulení v kuželky o ceny, tombola, tanec večer ohňostroj, pořádaný p. Hájkem. Lístek oprav ňující k jízdě do Chuchle a zpět zvláštním parníkem a ke vstupu do zahrady pro osobu 72 hal. Lístky v předprodeji jsou: V Praze I. u vrátného ve Staro městské radnici, v restauraci p. Kriesche, v ulici Karoliny Světlé, v trafice p. Fraúka v Plalýze; na Novém městě v Jungmannově tř. u p. Šrámka, uměl knihařství, v trafice pí. Sobotkové na Palackého ná- břeží, na Malé straně u p. Švába v Mostecké ulici v Chuchli u vrchního číšníka restaurace »U přístavu« — Vycházka Kneippovců« koná se v neděl dne 2. července do Särky, do »Čertového mlýna- Schůzka o 348. hod. dopol. pro pěší na Radeckého nám, aneb vyjede se o 8.35 hod. dopol. z nádraží státního. Odpoledne návštěva slavnosti Ú. M. Š. na výstavišti.

Výleta Cock Česta Conrad Libich Brejeh Hájek Kriesche Šrámek Sobotka Palacký Radecký Ú M Š Řecko Vídeň Praha Chuchle ulice Karolina Světlá Jungmannův třída mostecký ulice Magrie Stefansplatz 2

27 article Události ruské.

Události ruské. Moskva se modlí za vítězství na Japonci a socialisty. Dne 25. června konalo se v Moskvě procesí, modlicí se za vítězství ruských zbrani a za ukrocení socialistických bouří. Kremelská ná- městí byla přeplněna národem, tak že to vypa- dalo jako moře hlav. Mitropolit Vladimírv Uspenském velechrámu sloužil liturgii spolu s přečetným duchovenstvem. Po liturgii pro- mluvil k věřícím o zahraničném i vnitřním ne- bezpečí, které vlasti hrozí. Hřimal zejmena do socialistů, že v národě šíří rozvrat a přejí si záhuby vlasti. Příčiny vnitřních zmatků vidí v tom, že mnozí Rusové přestávají býti Rusya chtějí býti Němci, Francouzi, Angličany, če- muž hotovi jsou obětovati svou víru i stát, jejž předkové jejich těžee zbudovali ze svých kosti a krve. Z toho povstaly vnitřní rozstrky, roz- vrácení rodinného života, stávky dělníků a ni- kde nebývalé stávky žáků i professorů a lehiko- myelnost ve všech obeených zatezitosteetrr N- rod kleče vyslechl kázání svého arcipastý ře načež byla provolána „věčnaja pamjat“ padlým vojínům, a „mnoholetí“ všemu ruskému vojín- stvu. Pořádek byl vzorný. Následky studentských stávek.

Mitropolit Rus Němec Francouz Angličan Moskva

28 article

Rada varšavské polytechniky pozorovala, že letos od továren dochází neobyčejně málo poptávek po mladých technických silách. Ře- ditel polytechniky obrátil se k továrnám s do- tazem, co je příčinou toho. Správy továren od- povídají v ten smysl: „Letos nebudeme přijímat do praxe absolventů vysokých technických škol. jako jsme dosud dělali každý rok. Rozhodl jsme se k tomu nejprve z obav, aby studenti neměli zhoubného vlivu na dělnictvo, mezi nímž i tak pozoruje se silné jitření povahy spíše poli- tické než hospodářské, a za druhé proto, že mladí muži, kteří si za studií všímali všeho ji- ného, jen vědy ne, a nenavštěvovati přednášky učinili si společným heslem, nikterak nemohou miti dostatečné vědecké průpravy, aby mohli vstoupiti do praxe, jež kromě toho vyžaduje pra- videlné a soustavné práce, jíž vaši studenti od- vykli. Závody naše dosuď dávaly zaměstnání masse ruských inženýrů, ale nyni jsou nuceny bráti do svých služeb síly zahraničné, protože vaši studenti ničeho neumějí, leda pořádat stávky- K osvětlení ruských poměrá. Od ruského Čecha.

Čecho

29 article

Žasnu nad tím, co všecko různé české noviny od půl druha léta píšou o Rusku, co je v tom neznalosti, bludu, ano i zlomyslnosti jakoby se nynější Češi ztotožňovali s odpověd- nými nepřáteli Ruska. Kdybych chtěl. vše t uváděti na pravou míru, nebyli bych nikdy hotov Beru jen namátkou »Pražský Illustrovaný Kurýr« v němž nedávno byl uveřejněn dopis o Rusku — z Karsu. Na dopise není patrno, byl-li r dakci přímo zaslán, či si jej vypůjčila z něja- kého cízího listu, Rusku nepřátelskélio. V tom případě tím hůře. Za prvé obyvatel Karsu nemůže míti o po- měrech v Rusku správného ponětí; známoť, že na Kavkaze, této pestré směsi polodivokýei horalů, poměry podstatně se liší od poměro na př. jen v středním Rusku. Já žiju okolo třiceti let na ruském západě. znám důkladně maloruský lid a jeho život, mohl bych se mnohem správněji pronést i o poměrech v středu Rusi, ale netroufal bych si to. České listy zapomínají na ohromné rozměry Ruskau na to, že jsou zde nejrozmanitější i nejrůznějšt podminky i poměry. Trvající nyní v Rusku ne- pořádky, stávky, loupeže a t. p. dle slov pana pisatele z Karsu »mají býti odvetou za hříchy vlády, po staletí na národu páchané«. Jaké by to byly hřichy, pisatel nevysvětlil. Snad, že ne pospíchá proměniti Rusko v socialistiekou repu bliku? Třeba uvážiti, že v tak ohromné řiši. jako Rusko, žádný státní převrat není možnýa i každá změna, která by se týkala celé říše musí se díti zvolna a opatrně, aby snad nebyl zavedena změna, která by třeba prospěla jedné části říše, ale poškodila všechny ostatní. Pisateli patrně není ničeho známo o tom, že prospěšné změny dály a dějí se v Rusku stále.

Čech Rus Rusko Kars Kavkaz

30 article

Nepřátelé Ruska a Slovanstva vůbec hled nepořádkůma v Rusku všemožně přidati politieký ráz — v tom se však mýli. Petrohrad a Varšav nejsou barometr ruského národa — spřše Meskva. Každý účastník nepořádků má na zřeteli jen zlepšení svého hmotného postavení. Bohužel, že se těmito nepořádky provedení vládních reform jen ztěžuje. Co se týče války, která pak vláda byla by na místě ruské jínak jednala a neodvětila silou na zákeřnické přepudnutí Japonskem? Neúspěchy ruských zbrani zaviněny jsou především pocitem bezpečnosti, klerý ovládá všecky slovanské ná- rody a činí je bezstarostnými, až je zle. Takoni jsme všichni Slované. Nepravím, že by to bylo dobře, ale vyjímá se hloupě, když Slované z škod Ruska nečerpají pro sebe žádného po- nsučení a jen kárají a mentorují Rusko. Védomo jsouc sobě své slly, Rusko valně nestaralo s o to, co se v Japonsku kuje a na výstražné hlasy jednotliveů nebralo patřičného ohledu.

Slovan Rusko Petrohrad Varšava Japonsko

31 article

Dále dle slov věhlasného »Kavkazana«, »ruská vláda ani za vlastní peníze nepovolila postaviti školu, ale v každé malé vesnici posta- vila 2—3 kořalny, kterýchž národ prosí zrušíti. Ale vláda nepovoli a kořalny trvají nerušeně dále«. Nemohu souditi o školství na Kavkaze, avšak vím, že školství v Rusku během posled- ních 10—15 let učinilo ohromný pokrok. Jsa již po 18 let národním učitelem na Volyni, znám poměry školství z vlastní zkušenosti i z odborných listů zajisté lépe, než slovutný karsský znalec Ruska. Vláda nejen že se o zřizo- vání škol všemožně slará, ona poskytuje na stavbu obecních a pod. škol značně příspěvky, i stavební dříví ze státních lesů. Taktéž služné paedagogů značně zvýšeno. V naší obci na př. bylo zapotřebí postaviti novou budovu školní. Majíc na zřeteli tíseň vlády za příčinou neblahé války obec naše rozhodla se odložiti stavbu školy na příznivější dobu, jelikož na vlastní útraty není s lo budovu tu postaviti. Tento náhled byl projeven školnímu inspektoru při revisi školy. Načež on odpověděl, že válka nesml býti překážkou národní osvětě, a bez odkladu vymohl státní příspěvek 1500 rublůa rovněž i veškeré stavební dříví ze státního lesa. Škola naše jest v obci české, vyučovací řečí jest ruština, avšak češtině vyučuje se taktěž bez nejmenších překážek. Občané jsou takřka vesměs evangelíci, ale pravoslavnému Rusku ni- kterak to nevadí. Rozumí se, že program škol v říši musí býti stejný, čemuž obyvatelé okra- jin nikterak nechtějí rozuměti. A nyní o požívání lihovin. Zavedením státního monopolu na prodej lihovin požívání jich valně se omezilo, aneb aspoň zregulovalo.

Kavkazan Kavkaz Rusko Volyň

32 article

Po bývalých krčmách není ve vesnicích ani pa- mátky; pokoutní prodej lihovin se přisně trestá. Státní kořalny (»kazenky«) jsou jen v městech a ve velikých obcích ve vzdálenosti 10 km. jedna od druhé. Čas prodeje jest též velice omezen. Kdo znal poměry sedláků (mužiků) před zavedením monopolu a porovná je s ny- nějšími, vídí ohromný obrat k lepšímu. Polo- opuštěné, polozbořené vesnické krěmy jsou toho živým dokladem. Kdežto dříve propřjeli vesni- čané rozředěné a přiboudlinou otrávené vodkya budoucí úrodu na stojatě za ni prodávali židu krčmáři, obdrží nyní v kazence vodku jen »za hotové«, a vypíti ji musí buď doma neb v jiné soukromě místnost, nikol ve sd monopolu, jenž tedy nesmi býti nazýván kořalnou. Dilky a podnapilf vodky vůbec nedostanou. Rolníci, nemohouce tráviti drahý čas v smrduté krěmě a nemajíce vždy »hotových«, omezuji se značně v pití a tím se šiři střídmost a blahobyt lidu ponenáhlu roste. Dále čtu: »Ruská říše není v tomto bíd- ném stavu k politování, avšak ruské národy.« Co mysli písatel pod jménem říše, ne-li národ? Kdo pak tu říší utvořil, ne-li ruské národy? Zajímavý jest výrok, »že censura nii nepropustí, jen sa mé liž ie. Jsou tedy zprávy z bojiště o nasich porážkách samé lži, poněvadž je censura propustila! Kéž by tomu bylo takl- Jak v neštěstí druh poznán bývá, tak v kritické nynější době ukázali se praví a fa- lešní přátelé Ruska a Slovanstva vůbec. Ne- přátelé mají nyní bohaté role činnosti, seštivají v Rusku všecky činitele a živly. Čechové, kra- jané! Varujte se těchto »spasitelů« Ruskal V Boratyně p. Luck, 23. června. Josef Vlk.

Čecho Luck Vlk Rusko km

33 article

Na Baltu. Z Rigy, 19. červnu. (Dopis »N. L. ) K současným poměrům v Rusku. II.— Ve kraji ruského Baltu od ledna nenl pokojno. Rign, Libava, Revel, Mltava s cetou řadou dalších menšich měst a míst jsou stre- disky nepokojů a demonstrací hlavně dělni- ckých. Když v lednu epidemie stávková vzmohl se tak, že zachváceny jí byli stře d - školští žáci, Riga až dosud nepoměrně tichá — zvláště uvážíme-li neruskou půdu zdejší — padlu do počtu těch růských měst, kde stávka nevnechala ani reátek, gymnasil různých institutů a seminářů. Jen že v Ríze — zdá se — uměli se školáckými stávkáři z- hovořiti jak se petří a prolo se jim to nevypla- tilo jako na př. v jiných čistě ruských městech, kde se podřizovali každému i bezdůvodnému vrtochu žákovských stávek. Těžisko ovšem bylo v nepokojích, stávkách a v demonstracích dělnických, podnícených z nej- větší částí — jak se nyní právě u ká- zalo — cizími agitatory. Němci dovedli využiti situace a okolností — dnes výsledkem jejich námahy je fakt, že na svých školách (městských a soukro- mých) zavedou německý vy učovalcí ja zyk. Skutkem tím vytlačena bude odtud řada ruských paedagoglo, zrovna tak, jako své doby vytlačeni byli rusif- kací vládní učitelé němečlí. Němci pak, nadšení prvým úspěchem, do- máhají se obnovení plných svých někdejších práv — německé hege- moníe nad krajie m. Pozdě bycha honiti ruské společnostil Němci útočnou snahou a promyšlenost své poněmčující práce překvapili samé Lotyše. Lotyši jsou zajímavým národem, zejmena svojím osvětným postupem a rozmachem svěho národního uvědomění. V některé příčině úsilí jejích je podobno českému a oni nezapírají, že

Rigo Němec Lotyš Rusko Balt Libava Revel Mltava